Reklama na PI Reklama na PI Rastal

Jedna hospoda: více malých piv

Co se píše o pivovarech a pivu


Jedna hospoda: více malých piv

[pondělí, 1. únor 2010]

Česká pivovarnická skupina K Brewery Group chce dodávat restauracím několik lokálních značek. Další firmy teď nekupuje

S vlivnými lidmi o jejich byznysu

Apetit, s jakým skupina K Brewery Group v minulých letech nakupovala menší tuzemské pivovary, by měl letos a v příštím roce opadnout. Tvrdí to předseda představenstva a menšinový akcionář společnosti Zdeněk Radil.

Firma v současnosti stoprocentně kontroluje šestici pivovarů. Během února či nejpozději na počátku března pak zcela ovládne pivovar Černá Hora, když odkoupí padesát procent jeho akcií od Jiřího Fuska. Ten pivovar dlouhou dobu řídil a na začátku roku ohlásil svůj odchod.

Cenu, za kterou K Brewery Group tento podíl koupí, nechce Radil komentovat. Podle znaleckého posudku dosahuje hodnota celého pivovaru 232 milionů korun.

Naší strategií je, abychom ve všech pivovarech, kde působíme, měli majoritu, v ideálním případě je ovládali stoprocentně,“ objasňuje motivaci k pohlcení černohorského závodu Radil.

Této filozofii se však vymyká účast skupiny, za níž finančně stojí Martin Burda a Grzegorz Hóta, v Pivovaru Svijany. Ten ovládá z 55 procent investorská firma LIF, K Brewery Group má zbytek. Radil tvrdí, že současná situace skupině vyhovuje a umí si představit, že menšinu si K Brewery Group ve Svijanech podrží delší dobu.

Možný vstup do dalších pivovarů sice Radil nevylučuje, rozhodně to však prý není na pořadu dne. „Ve stávajících provozech máme ještě volnou kapacitu, a i když porosteme, tak nám bude rok dva trvat, než ji naplno využijeme,“ vysvětluje. Změnit tento postoj by mohla třeba nějaká extrémně zajímavá nabídka. Společnost také popírá možnost, že by do ní vstoupil další investor, případně že by chtěla nakoupené pivovary prodat. „Akcionáři vnímají pivovarnictví jako dlouhodobý zdroj příjmů, který je za normálních okolností velmi stabilní,“ vysvětluje Radil.

Lobkowiczem proti Plzni

S navyšováním výroby to však skupina nebude mít nijak jednoduché. Spotřeba piva v Česku vloni klesla podle nejpesimističtějších odhadů až o desetinu. „Je to zejména důsledek úbytku zahraničních turistů,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Češi se podle něj v pití výrazně neomezovali, na druhou stranu se jejich konzumace v posledních letech drží spíše na stejných hodnotách a rozhodně nevykazuje růst.

Přesto je Radil ohledně budoucího vývoje optimistou. „V porovnání s rokem 2008 jsme na tuzemském trhu rostli,“ tvrdí. Skupina zvýšila v loňském roce meziročně prodej o sedm procent na 850 tisíc hektolitrů. Radil odhaduje, že se jim podařilo ukousnout zejména z té části tržního podílu, kterou v Česku mají největší výrobci. O kolik přesně, však říct nelze – velké pivovary přestaly statistiky zveřejňovat.

Právě s velkými pivovary chce K Brewery Group soupeřit i v segmentu tzv. prémiových značek. Tak označují producenti piva s dlouhou tradicí výroby, propracovaným marketingovým příběhem, (podle nich) nejlepší kvalitou a samozřejmě také s vyšší cenou. Do souboje s pivy Pilsner Urquell či Budweiser Budvar nasadila skupina na podzim ležák Lobkowicz Premium.

Byli bychom rádi, kdyby se ho ročně prodaly desítky tisíc hektolitrů,“ říká Radil. Lobkowicz už firma úspěšně protlačila do řetězců, dostal se také na pípy tří stovek restaurací. Proniknout do hospod, které jsou často dlouhodobě zavázány stávajícím dodavatelům, není v Česku nic jednoduchého. Provozovatel zpravidla nepohrdne kompletním vybavením restaurace, dodavatelé se ty nejdůležitější snaží zavázat i reklamními smlouvami třeba za umístění vývěsního štítu pivovaru. „Ve výjimečných případech jsme schopni i my dávat nějaké ty prémie za exkluzivní postavení,“ připouští Radil. Do budoucna také neodmítá možnost vytvoření vlastní či franšízové sítě restaurací, jako má v Česku třeba Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. „Takové úvahy panují, ale zatím nejsou na pořadu dne,“ dodal Radil.

Zatím skupina spíše preferuje možnost dostat se do restaurací, které mají zájem točit lokální piva a nabídnout na jednom místě co nejširší portfolio značek. Podobnou strategii volí i v obchodech. „Zkoušeli jsme prodávat Rychtáře z Pardubicka na Plzeňsku, prakticky po celé zemi je jihlavský Ježek,“ vyjmenovává Radil. Před Vánocemi pak firma nabízela dárkové balení speciálů z jednotlivých svých pivovarů.

Během loňského roku se podnik také snažil posílit svoji pozici při vyjednávání s obchodními řetězci. „Určitě je rozdíl, když můžeme s velkými obchodníky jednat jako zástupci sedmi značek, než když si každý pivovar musel vyhádat aspoň trochu férové podmínky sám,“ popisuje Radil. Tvrdí, že se do řetězců nechce dostávat za každou cenu. „Nikdy nejdeme do obchodu, na kterém bychom byť chvíli prodělávali.“ Přestože se K Brewery snaží stavět na tom, že jsou její piva těsně spjata s každým regionem, právě s Lobkowiczem musela firma toto pravidlo porušit. Nevyrábí ho ve Vysokém Chlumci, ale v Protivíně. Podle Radila by totiž malý pivovar u Příbrami kapacitně nestíhal.

Chceme nižší daň

Stejně jako ostatní výrobci i K Brewery na začátku roku zdražila pivo kvůli zvýšení spotřební daně. Nyní se snaží přesvědčit poslance, aby schválili pozměňovací návrh prosazený Senátem, který by vrátil daně na původní úroveň. Hlasovat o něm měli poslanci minulý týden, po změně programu schůze byl přesunut na zítřek. „Dával jsem tomu tak padesátiprocentní šance, nyní jsem o něco pesimističtější,“ tvrdí Radil.

Pivovary argumentují tím, že zvýšení spotřební daně ve výsledku povede k poklesu výroby piva, což vyvolá propouštění zaměstnanců a následně zatíží státní pokladnu. Podle analýzy, kterou si k této problematice nechaly vypracovat od poradenské firmy Pricewaterhouse Coopers, by ve výsledku mohl být efekt zvýšení spotřební daně dokonce záporný – stát by více vyplatil na dávkách a podporách novým nezaměstnaným.

Největší problémy s vyšší daní mohou mít podle Radila malé pivovary, které se hodně soustředí na výrobu levných piv například pro obchodní řetězce. „Když jim pak nedovolí navýšit cenu, tak mají výrobci dvě možnosti, buď zastavit vaření těchto piv, nebo jít pod náklady. V prvním případě ztratí velkou část produkce, v druhém pak pouze oddalují problém,“ přemítá Radil.

Jan Veselý z pivovarského svazu je o něco optimističtější. „Zatím to nevypadá, že by někdo měl zkrachovat,“ tvrdí. Šanci na opětovné snížení daně však podle něj snižuje to, jakým způsobem jsou torpédovány jednotlivé součásti Janotova balíčku. Spotřební daň se tak propracovává mezi nejodolnější položky. „Nejhorší na tom všem je, že stát tento teoretický zisk dokáže rozfofrovat za pár dnů,“ dodává spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Na celkové výrobě piva v Česku se pivovary stoprocentně ovládané K Brewery Group (se započtením Černé Hory) podílejí zhruba pěti procenty.

Akcionáři K Brewery Group jsou Martin Burda, Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

***

Utajená čísla

Ani Český svaz pivovarů a sladoven neví, kolik se v Česku loni uvařilo piva. Velké pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem se totiž rozhodly, že nebudou svazu poskytovat aktuální data o výrobě. Svaz se s nimi dohodl, že bude možné zveřejnit celkové číslo za celý obor, avšak to bude zpracovávat externí firma. „Teprve s ní budeme dojednávat smlouvu,“ uvedl šéf svazu Jan Veselý. Odhady meziročního propadu se pohybují mezi šesti a deseti procenty. Poslední známé údaje jsou za loňské první pololetí. Tehdy české pivovary uvařily dohromady 9,2 milionu hektolitrů piva, což bylo téměř o 700 tisíc hektolitrů méně než za stejné období roku 2008.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň