Kdo a co v národě s největší spotřebou na hlavu rozhoduje o tom, jaké pivo se ocitne na vašem stole nebo v ledničce? Jistě, jednoduchá odpověď je na nasnadě. Ve svobodném tržním prostředí si přece zákazník o svém pivu rozhoduje sám. Ale podle čeho se přitom řídí a z jaké nabídky vlastně tak svobodně volí? Odpovědi konzumentů jsou různorodé:

"Já mám rád ten německý středověký zákon čistoty, proto si rád kupuju Chodovar, který se tohoto zákonu drží, což znamená, že v pivu může být pouze voda, slad a chmel a nic jiného."

"No, já jsem taky původně byl tady na Budvar jako poprvé, ten zmizel, ale už jako zvyk zůstal, takže je to prostě místo, kde se všichni snadno najdeme."

"Já to pivo kupuju tady v nápojích a vždycky to, co jim zbejvá, tak to mi daj, jo. Já jim říkám, že je mi to úplně jedno, co mi daj."

"Každá hospoda má svoji náladu, měla svoje osazenstvo, takže myslím si, že ten život, to střídání nálad, střídání rozhovorů, to bylo to hlavní."

"Mně připadají ty piva tady poměrně přiměřeně sycená, nejsou přesycená kysličníkem, což je jedna, myslím si z vážných vad na kvalitě piva čepovaného, takže myslím, že i to je jeden z důvodů, proč se tady scházíme."

"Já vím, že když tam bude, řeknu Krušovice, Budvar, Plzeň nebo 'gambáč' nebo Staropramen, takže to pivo bude prostě dobrý, protože to jsou pivovary, který to maj na nějaký úrovni a nemůže se to splést."

Říkají odborníci i každodenní spotřebitelé.

V prvním díle pořadu jsme se zaměřili na subjektivní potřeby a chutě, které konzumenti v kontextu silné tradice při výběru svého piva uplatňují. Druhé pokračování se pokusí ukázat, jak se výrobci o pivaře ucházejí reklamou a jakou volbu jim nabízejí.

Pivní soutěže

Závody v pití piva na čas patří k těm sportům, které obvykle rodiče ani časopisy životního stylu nedoporučují a lékaři před nimi rovnou varují. Mezi pivaři, kteří se na Táborsku sešli u klání samozvaných reprezentantů Čech a Moravy, jsou ovšem podobné soutěže nesmírně oblíbené.

Vypít půllitr v několika sekundách se mezi štamgasty jednou považuje za riskantní nerozum, jindy ale také za přímo husarský kousek a důkaz mužnosti. Poměřovat se v rychlosti i objemu spotřeby patří k nadměrné konzumaci chmelového nápoje v České republice stejně jako chytání tácků, pivní štafety, břicha, humor, malátnost, ale třeba také recesistické běhy.

"Vítám vás na třicátém čtvrtém ročníku běhu. Účastní se pět nováčků, kteří běží poprvé. Pravidla jsou jako každý rok stejná, vypít celý pivo, neplejtvat, nepolejvat se, nerozlejvat," uvádí závod organizátor Jan Boháč.

Vítá více než třicet účastníků na startu tradiční šestikilometrové trati do obce Košice u Plané nad Lužnicí. Jak nápad na takový závod vůbec vznikl?

"Když mi bylo šestnáct let, tak jsme s kamarádama přemejšleli, jakej závod si vymyslíme, protože jsme si dělali takovou olympiádu skutečnýho sportu, a pak jsme chtěli udělat nějakej sranda závod, a tak nás napadlo, že můžem běžet těch šest kilometrů, co jsme běhali normálně, ale s pivama," vysvětluje Boháč.

"Bylo to v roce 1972. To byl ještě takovej závod nezávod."

V čem se soutěž od prvního ročníku změnila?

"Já si myslím, že od druhýho ročníku se skutečně začalo závodit, a závodí se pořád. Všichni vždycky před závodem říkají, jak to půjdou a jak to budou jen tak volně vychutnávat, ale jakmile se odstartuje, tak všichni běžej, co to dá. Náš vrchol byl asi v roce 85, kdy bylo sto čtyřicet účastníků běhu a dalších sto jako diváků."

"A to bylo v době totality, takže to byl i jakýsi vzdor, revolta. Byli tady policajti, ale báli se zasáhnout, protože nás už bylo tolik, asi tři sta lidí, a na to nebyli připravený. A teď to pomalu umírá. Já bych byl nejradši, kdybych jednou přišel na start a byli jsme tady zase tři, odběhli si to a já už mohl skončit. Ale bohužel pořád se to některejm lidem líbí, takže nás pořád třicet, čtyřicet běhá, tak nezbývá nic jiného, než abych to předal synovi," říká hlavní organizátor.

Duševní očista

Jeho závodníky čeká na každém kilometru jedno teplé lahvové pivo a místy i fandící rodinní příslušníci.

A přestože udržet tekutiny v trávicím systému se každému na trati pod letním sluncem nedaří, nikdo se nevzdává. Mezi účastníky jsou převážně muži, ale letos doběhly do cíle na návsi i dvě ženy. První z nich byla Dana.

Jak se jí běželo?

"Výborně. Mně se běželo dobře, akorát se mi špatně pilo, protože já to tak nenaklopím jak chlapi. Já jsem věděla, do čeho jdu..."

Proč jste vlastně běžela?

"Protože mě baví běhat, tak jsem si to chtěla zkusit."

Ale běhat s pivem, to nedělá každý.

"To ne. Tak jsem si to zkusila. Příští rok půjdu zase."

Co bylo na tom běhu nejzajímavější a co bylo nejtěžší?

"Nejtěžší? Ten poslední kopec, ten mně teda fakt vadil," říká závodnice Dana.

Náročnému klání přihlížejí s mírnými rozpaky kolemjedoucí motoristé a zpoza plotu i místní obyvatelé. Proč se do této bizarní soutěže v době oficiálně proklamovaného kultu zdraví hlásí stále noví běžci? Pořadatel Jan Boháč má po ruce překvapivé vysvětlení.

"No, já myslím, že to je taková bláznivina, protože si člověk chce něco dokázat. My všichni rádi pijem, pivo nám chutná, tak to patří asi k české pivní kultuře. Ne každej člověk má chuť se trošičku dehonestovat, tím se jako odbouráte, poblijete se, pokecáte, je to takový jako hnusný, ale je to, řekl bych, taková očista, duševní. Já to chápu jako duševní očistu."

Výcvikové tábory

Podobnou očistu, kterou už přes třicet let během do obce Košice a zpět organizuje pan Boháč, nabízejí i kampaně velkých pivovarů, které sice nejsou tak spontánní, ale svou reklamu mají často laděnou do stejného chlapáctví.

Výrobce vychází svému spotřebiteli vstříc a obzvláště v letních měsících se jeho reklamní aktivity přesouvají do ulic. O "chlapech sobě" pak neslyšíme pouze z televize.

Odborníci na marketing a takzvanou street promotion vyzdvihli v uplynulých letech zejména kampaně Staropramenu, který je součástí belgického InBevu, největší pivovarnické skupiny na světě.

Hodnotí vysoce road show zvanou Pivní výcvikové tábory nebo pozdější Chlapark.

Těchto putovních akcí se účastní desítky tisíc lidí ročně a jak potvrzuje Lumír Tuček, který tuto atrakci moderoval, i tady se vedle bujné a mužné soutěživosti sázelo na hravost konzumentů.

"První pivní výcvikový tábor přijel někam a tam si chlapi mohli postavit nějaký družstvo a bojovat o chladící pípu, což byla hlavní cena."

"Disciplíny byly první rok hodně pivový, jako pivní sprint, pivní štafeta, což se pak už v dalších ročníkách nemohlo opakovat, protože se pivovary dohodly, že se na těch akcích nesmí na pódiu pít pivo, to byla zvláštní věc, jako nějakej kodex, pivní, pivovarnickej kodex, kterej to jakoby zamezoval," vypráví Lumír Tuček.

Jaká je pro Tebe nejživější vzpomínka na výcvikové tábory?

"Tam byly třeba taky soutěže krásy, protože tam byli různí partneři, kteří s tím spolupracovali."

"Jeden z nich vyráběl holicí strojky a každej si mohl nechat nějak ostříhat hlavu, byly tam holky, který uměly ostříhat. A jeden kluk si na hlavu nechal vystříhat plánek svojí vesničky a ukazoval nám tam potom: 'Tady máme hospodu, tady je kostelíček a tady bydlí moje staruška a tady bydlím já.' Tak to byl takový nejpovýšenější zážitek, který z toho mám."

"Nebo tam byla soutěž, kdy se ženy měly – bylo to i pro ženy, protože tam byla snaha, aby se pobavila celá rodina - postarat o svýho manžela, když přijde z hospody."

"K tomu sloužily molitanový bezvládný figuríny, který měly z montérek převlíknout do pyžama."

"Bylo vtipný sledovat ty ženský, jak je převlíkaj. Nejdřív je svlíkli donaha, takže tam lidi řvali, co s ním dělat... Překlopovali, některá ho držela hlavou vzhůru, takže tam to byla taková úplně jako pouťová zábava," říká o Chlaparku Lumír Tuček.

Pivo a reklama

Na internetových stránkách moravského Pivovaru Černá Hora, který vyrobí ročně kolem sto padesáti tisíc hektolitrů piva, vítá návštěvníky chrámová hudba.

Po sborovém zpěvu, který má podtrhovat tradici a heslo firmy "Pivo jako za starých časů", následuje virtuální přednáška:

"Vážení návštěvníci, nacházíte se ve varně, která je srdcem pivovaru."

Internet nabízí prostor propagaci, která je na pivní spotřebitele stále naléhavější. Přestože webové stránky jsou možná médiem nejmodernějším, dá se předpokládat, že zasahují pouze zbytkové množství konzervativních českých pivařů. Na rozdíl pochopitelně od masové reklamy televizní. I ta krušovická sází mimochodem na tradici....

"Vařit pivo tak, aby jeho chuť byla vskutku královská, je umění. My to umění ovládáme už více než čtyři sta let."

Jak upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin, odvysílání jednoho spotu v hlavním vysílacím čase stojí inzerenta desítky tisíc korun a pivovary proto pozorně sledují, jaký mají vynaložené náklady efekt.

"Úspěch reklamy se samozřejmě zjišťuje, ve výsledku, který přinesla. A to máme velmi dobře přesně spočítáno díky našim kontinuálním stálým marketingovým průzkumům."

"Každý týden na určitém vzorku populace zjišťujeme, jak si která značka stojí a jakým způsobem reklama i jiné marketingové působení naší společnosti k tomu přispívá a podle toho hodnotíme, jestli strategie či akce, které podnikáme, jsou správné, nebo ne."

"To jsou samozřejmě velmi přísně chráněná interní data," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje.

'Trh kolem komína'

Ne každý pivovar však svým televizním klipem dokáže konzumenta zasáhnout a ne každý obchodník si může podobnou investici dovolit, jak upozorňuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Regionální pivovary se orientují hlavně na nejbližší okolí

"Větší pivovary mají výhodu v tom, že jejich výroba na jednotku produkce je levnější."

Příkladem dalšího menšího výrobce, ke kterému se v našem pořadu ještě vrátíme, je městem vlastněný Pivovar Náchod s ročním výstavem 140 000 hektolitrů.

Jak potvrzuje jeho ředitel Josef Hlavatý, i tato firma se nutně zaměřuje na jiné formy hlavně regionální propagace.

"Je to užší spolupráce s regionem jako takovým, ať už ve sféře podnikatelské, ve sféře politické, sportovní. Myslím si, že to je hlavní."

"Důležitá je také podpora různých i kulturních záležitostí. V tomhle je asi jediná výhoda malých pivovarů. A všecko ostatní především na straně velkých. Je to o penězích."

"Žádný z malých pivovarů si dneska nemůže dovolit vydávat takové sumy na reklamu jako velké pivovary."

"A i kdyby to brali jenom třeba z podílu z prodejů, tak z hlediska významu to nemá až takový význam, jako třeba když Gambrinus pustí desítky nebo stovky milionů do reklamy televizní, protože opravdu je to o tom omezeném okruhu známosti značky."

"Samozřejmě výhoda je někde do těch dvaceti, čtyřiceti kilometrů, záleží na velikosti pivovaru, a pak postupně značka ztrácí své podvědomí a je o to těžší se dam dostat a etablovat."

"Každý rok připravujeme na daný rok jakousi marketingovou kampaň, která zahrnuje vlastně takový komunikační mix."

"Dnes už v něm dominují především vizuální billboardy a je to kombinace s rádiama, sponzorskejma akcema, s ochutnávkama. To je asi, asi všecko, určitě nechodíme do televizních reklam a podobných věcí," říká Josef Hlavatý z Pivovaru Náchod.

Přesná cílová skupina

Televizní reklama, která ve výzbroji menších pivovarů chybí, má o svém pivaři zjištěno víc než mnozí z konzumentů tuší. Mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin vysvětluje, jak se profilují spotřebitelé jednotlivých pivních značek z portfolia největšího českého pivovaru, který patří k americké skupině SABMiller.

"Každá značka má velmi přesně vymezenou, specifikovanou, i do nejmenších detailů rozpracovanou cílovou skupinu."

"Tak například, když vezmu Pilsner Urquell - cílová skupina spotřebitelů je ve věku dvacet pět až čtyřicet let, muži s vyšším příjmem, lidé, kteří vyhledávají především kvalitu, kteří dbají na svůj status, na to, že spotřebovávají a pijí něco výjimečného, velmi kvalitního a samozřejmě ve výjimečném velmi kvalitním prostředí, které už dnešní trh české gastronomie také nabízí."

A jak se od spotřebitele Prazdroje liší spotřebitel Gambrinusu nebo Velkopopovického Kozla?

"Tak samozřejmě spotřebitel značky Gambrinus je mnohem širší, méně vyhraněná cílová skupina. U spotřebitele značky Gambrinus spíš rozhodují takové charakteristiky jako posezení s přáteli, ten sociální aspekt, to je pivo, které najdu všude, je k dispozici ve více než deseti tisících hospod a restauracích."

"Je to nejpopulárnější, největší české pivo, má pětadvacet procent trhu, to znamená, každé čtvrté pivo u nás vypité. Navíc se k tomu připojí i charakteristika, která souvisí se sponzoringovou aktivitou značky Gambrinus, s tím, že Gambrinus je největším partnerem českého fotbalu, takže spotřebitelé Gambrinusu jsou lidé, kteří rádi fandí, společně se baví s přáteli a tam samozřejmě menší roli hraje hledání statusu, té kvality, špičky."

Hořké pivo, drsný kraj

Můžeme si takhle ještě probrat třeba spotřebitele Velkopopovického Kozla a Radegastu?

"Radegast je velmi specifická značka. Radegast je regionální značka, je výrazně zaměřen na Moravu, především na severní Moravu a Slezsko. Plzeňský Prazdroj přijal i, řekněme, takové strategické rozhodnutí značku rozvíjet dál jako značku regionální, značku, která má velmi silné kořeny v regionu a pasuje lidem tam, je to jejich pýcha, jejich hrdost, něco, na co jsou zvyklí, loajální."

"Je tam obrovská míra loajality ke značce, naprostá většina značky Radegast se prodává na severní Moravě, a tam právě zdůrazňuje značka Radegast velmi odlišný chuťový prvek hořkosti, silně chmelené pivo, na kterém se staví i celá reklamní marketingová kampaň. Hořké pivo, drsný kraj, prostě ty kořeny."

"Moravské spotřebitele značky Radegast vidíme jako lidi otevřené, ale zemité, zakořeněné v té oblasti. Velkopopovický Kozel je tradiční české pivo s obrovskou tradicí, s obrovským nádechem kdysi malého rodinného pivovárku, dneska třetího největšího v České republice, který prochází obrovským rozvojem, ale značka Velkopopovický Kozel je především naším nástrojem a zbraní na trhu baleného piva, to znamená, v obchodech, v láhvích."

"Velkopopovický Kozel samozřejmě bojuje svou kvalitou image podpořenou velmi sympatickým maskotem, kozlem, tímto způsobem se vyvíjí v poslední době reklama Velkopopovického Kozla. A Velkopopovický Kozel se podle marketingových škatulek zařazuje do kategorie odměna po práci," říká Alexej Bechtin.

"Mrkni pod zátku a otevři si cestu ke skvělým výhrám. Registruj se SMS zprávou a zasílej unikátní kódy," osloví dnes v supermarketu samotná láhev potenciálního zákazníka.

Podobné soutěže se soustředí spíše na přímý zisk, zatímco televizní reklamy mají hlavně upevňovat věrnost značce u stávajících konzumentů a zdůrazňují až kmenovou příslušnost ke skupině spotřebitelů.

Zdravá spotřeba

Po výrazném tažení proti reklamě na cigarety soustředí totiž v příštích letech Světová zdravotnická organizace svoje síly do boje proti reklamě na alkoholické nápoje.

Jsou na takovou situaci ve Starobrnu připravení? Ředitel František Krakeš vysvětluje, že české pivovary se snaží vyjít omezování reklamy vstříc vlastní kampaní.

"Před třemi lety vznikla takzvaná Iniciativa zodpovědných výrobců piva, za kterou stály velké pivovary, byli jsme to my jako Starobrno, byla to skupina Plzeňský Prazdroj, pivovary Staropramen, Královský pivovar Krušovice, byl to také v té době Budějovický Budvar."

"Založily Iniciativu odpovědných výrobců, která navazuje na iniciativy evropské pivovarské asociace sdružené v organizaci Brewers of Europe."

"Navazuje i na iniciativy, které jsou na americkém kontinentu. Tyto iniciativy v souladu s cíli Světové zdravotnické organizace mají za úkol propagovat takzvanou umírněnou spotřebu piva, to znamená, takovou, která by v žádném případě při větší konzumaci nemohla způsobit poškození zdraví."

"Zároveň byl přijat takzvaný etický kodex výrobců piva, jeho cílem je reklama, která je skutečně etická, to znamená, neslibuje zvýšení výkonnosti ať už ve sportu, v sexu, není zacílena na neúměrné pití piva, jako jsou soutěže," říká ředitel Starobrna František Krakeš.

Páté pivo

Mezinárodní společenství a Světová zdravotnická organizace s Evropskou komisí chystají ovšem rozsáhlou kampaň i proti nadměrnému pití. Jak vysvětluje doktor Pavel Kubů z Občanského sdružení Sananim, pro lékaře obecně začíná taková konzumace pátým pivem za den.

"V epidemiologických studiích se nadměrná spotřeba sleduje od pěti nápojů dále, které jsou zkonzumovány při jedné příležitosti. To se týká i piva. Nápoj je brán jako jednotka, tuším, 20 gramů alkoholu, což obsahuje jeden půllitr piva, ale i jedna sklenka destilátu či dvoudecka vína."

Takže pět piv denně už je nadměrné pití a dvě piva je maximum, které můžete doporučit?

"Ta idea, ideální objem, kde je nejnižší kardiovaskulární riziko, se pohybuje kolem dvou nápojů."

A kolik procent populace se věnuje, dejme tomu, té nadměrné spotřebě piva v České republice?

"Podle posledních studií se to týká dvaceti 9 % mužů a 10 % žen."

A jaké lékařské nebo vzdělávací kampaně jsou podle vás proti nadměrnému pití nejúčinnější?

"Já se domnívám, že jsou to ty, které jsou zaměřeny přímo na konzumenty a probíhají v prostředí, kde k konzumaci dochází."

Můžete dát nějaký příklad?

"Například služba Promile SMS, která informuje o rizicích spojených s konzumací alkoholu s ohledem na to, kolik daný člověk vypil, jakou má hladinu alkoholu ve chvíli, kdy službu využije. A služba je právě k dispozici přímo v restauracích."

Jak to funguje?

"Pošlete v standardním tvaru údaje o vašem pohlaví, věku, váze, dále se zapisuje, v kolik hodin jste začal konzumovat alkohol, kolik jste ho vypil. V odpovědní SMSce vám přijde informace o tom, jakou máte aktuální hladinu alkoholu v krvi, kdy budete opět střízliví a jaká rizika jsou spojena s vaší aktuální hladinou alkoholu," říká doktor Kubů a dodává, že návod na zaslání SMSky je k dispozici na internetové adrese www.promilesms.cz.

Za první měsíc své existence vyřídila prý tahle služba tisíc požadavků.

Zdravé české pivo

Jak se kromě zmíněné iniciativy za etickou reklamu na alkohol k požadavkům mírnějšího pití staví čeští pivovarníci? Zeptali jsme se výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

Tomu připadá falešné, že někteří bojovníci proti nadměrnému užívání alkoholu vztahují těžké zdravotní problémy závislých na mírně popíjející většinovou populaci.

"Je nás naprostá většina obyvatel Evropy, kteří po mnoho generací pravidelně užíváme alkohol a máme z toho radost a nemáme s tím vůbec žádné zdravotní problémy, naprostá většina obyvatel to zvládá a je nefér používat zcela správné závěry o zdravotním stavu těch, kteří jsou závislí a ničí si zdraví, a tyto závěry používat na celou populaci."

"Tak to není. Naprostá většina populace svůj příjem alkoholu zvládá, nemá s tím žádné problémy, a tudíž ani žádné zdravotní dopady. Hranice je u piva naprosto jednoznačná. Do dvou velkých piv pro zdravého dospělého muže a do dvou malých piv pro zdravou dospělou ženu denně. Ne, že tato dávka neškodí, ale vyloženě prospívá zdraví."

"Samozřejmě s jakoukoli další konzumací negativní vlivy ze zvýšené konzumace alkoholu rostou až vysoce převáží ty případné pozitivní vlivy vitaminové. Také jde o pravidelnou mírnou konzumaci denně, ne, že člověk pět dní abstinuje a pak celou tu dávku vypije najednou v pátek večer, to ne, tím si naopak přivodí značný zdravotní problém. My si myslíme společně se svými kolegy v celé Evropě, že jedinou rozumnou cestou je výchova."

Zaznělo také, že české pivo, charakter českého piva je svým způsobem zdravější než jsou piva zahraniční. Můžete to vysvětlit?

"Velmi primitivně řečeno, naše piva nejsou tak prokvašená jako piva zahraniční a je několik studií, které to naprosto jednoznačně dokazují. To znamená, že v našem pivu kromě vody, ethylalkoholu a kysličníku uhličitého je ještě zbytek látek, které nebyly vědomě schválně prokvašeny při kvasném procesu."

"A právě v těchto látkách jsou uchovávány polyfenoly, vitaminy a tak dále. Když máte roztok prakticky jenom vody, kysličníku uhličitého a alkoholu, tak nemáte, kde ty pozitivní látky mít. A protože naše pivo je charakteristické tím, že má daleko větší, jak my říkáme, nezkvašený extrakt, tak je dodávka pozitivních sloučenin vyšší," říká Jan Veselý a není mezi pivovarníky jediný, od koho jsme slyšeli, že prý chce, aby v České republice pilo pivo ještě více lidí, ale v menším množství.

Když jsme se v tomto díle zmínili o různě výhodných podmínkách, jež mají české pivovary při zadávání reklamy, zahlédli jsme jen špičku ledovce, který vlastně charakter dnešního trhu s pivem určuje. Kam dobře vychlazený pivní ledovec dopluje v příštích letech a kdo vlastně rozhoduje o chuti a povaze zítřejšího piva, to se pokusíme odhadnout v závěrečné části pivní trilogie.

Zdroj: BBC Czech.com