Novou webovou prezentaci spustila pro své tuzemské pivovary společnost Heineken. Web má kromě přehlednější navigační struktury přinést i detailnější informace o aktivitách skupiny, managementu, historii, jednotlivých brandech či odpovědné konzumaci alkoholu. Prezentace je propojena s dalšími weby značek a projektů skupiny Heineken - weby značek Krušovice, Starobrno a projektu Ligy garantované kvality.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Petr Vocelka

Obchodní řetězec Tesco spustil společnou promotion akci s firmami Whirpool a Pivovary Staropramen. K ledničce Whirpool v ceně od 9 999 korun dostane zákazník kupóny na odběr 365 půllitrových lahví prémiového ležáku Stella Artois v celkové hodnotě 7 628,50 korun. Akce probíhá ve všech jedenašedesáti hypermarketech Tesco do 28. července. Televizní spot od agentury Leo Burnett Advertising začíná slovy „Představujeme vám mírně orosenou, dokonale vychlazenou a stále plnou...“ Reklama poběží i v rádiu (Frekvence 1, Impuls, Evropa 2, Rádio 1), tisková inzerce se má objevit pouze v Blesku. Informace se dostane i do letáků a na POS materiály. Celkem dvanáct kupónů bude moci od srpna každý měsíc majitel lednice uplatnit pro odběr piva.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jan Patera

Nejlepší golfisté světa si svůj svátek zpestří ležákem z Plzně

Zítra začíná ve skotském Turnberry 138. ročník nejstaršího a nejprestižnějšího golfového turnaje na světě: The Open Championship. Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell, která se bude na všech akcích spojených s turnajem čepovat v následujících pěti letech. Za tu dobu nejlepší golfoví hráči světa a jejich příznivci vypijí až 1500 hl plzeňského ležáku.

První The Open se hrál ve skotském Prestwicku v roce 1860 a s výjimkou dvou období světových válek se tento nejprestižnější turnaj koná každoročně už téměř 150 let. V úvodním ročníku směli hrát jen profesionálové, v dalším roce už byli pozváni i amatérští hráči a turnaj „The Open“ se tak skutečně "otevřel". Dnes se The Open hraje střídavě na skotských a anglických hřištích. Letos bude golfová elita soupeřit na skotském pobřežním hřišti v Turnberry, především o prestiž a slávu. Vítěz získá navíc prémii 1,5 milionu dolarů.

Partnerem a oficiálním pivem The Open je letos poprvé značka Pilsner Urquell. Vyhlášené pivo z Plzně se čepuje ve všech veřejně přístupných i VIP zónách na turnajích, které jsou součástí The Open Championship. „Golf je jednou z klíčových aktivit značky Pilsner Urquell. Naše pivo můžete vychutnat na nejlepších hřištích v ČR, kde jsme partnery nejvýznamnější české golfové soutěže Pilsner Urquell Czech PGA Tour, a nyní se stáváme partnerem The British Open, nejslavnějšího turnaje světa. Jsem přesvědčen, že naše pivo bude chutnat tisícům návštěvníků a ve chvílích odpočinku i nejlepším hráčům světa, jako je třeba Tiger Woods,“ říká Karel Kraus, brand manager značky Pilsner Urquell.

Partnery The Open jsou výhradně prestižní značky, např. exkluzivní hodinky Rolex nebo výrobce luxusních automobilů Lexus, a této společenské úrovni odpovídá i cena 4 libry za pintu piva Pilsner Urquell (0,5683 litru).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Oblíbená herečka a módní ikona Eva Longoria Parker, kterou známe jako jednu ze „zoufalých manželek“ ze stejnojmenného seriálu, svou tvář propůjčila již mnoha světovým módním i kosmetickým značkám. Propaguje módu, jak se dá, ale nejen to! Eva Longoria Parker se totiž nyní stala tváří společnosti Heineken, kterou dobře známe jakožto výrobce piva. Proč také ne, vždyť ne nadarmo se říká, že pivo je na krásu. A Eva Longoria, pakliže si občas třetinku dá, je toho zářným příkladem.

Zdroj: Móda.cz

Najpredávanejšie nealkoholické pivo na Slovensku - Zlatý Bažant Nealko – už dlhodobo získava ocenenia od pivných odborníkov aj v Českej republike. Posledné takéto ocenenie získal Zlatý Bažant Nealko počas prvého júnového týždňa na súťaži Pivo Českej republiky v Českých Budějoviciach, kde sa umiestnil na 2. mieste.

Súťaž sa uskutočnila počas výstavy Slávnosti piva a českí pivní experti na nej degustovali až 209 vzoriek piva zo 44 pivovarov. Zlatý Bažant Nealko si tak vylepšil svoje umiestnenie na tejto súťaži z minulého roka, kedy v náročnej konkurencii skončil na 3. mieste.

Dlhodobé úspechy v Čechách

Podobnou prestížnou súťažou u našich českých susedov je cena Česká pivní pečeť. Na tejto súťaži Zlatý Bažant Nealko bodoval už dvakrát – v roku 2006 a 2007. Vo februári tohto roku 2. miesto na tejto súťaži získal Zlatý Bažant tmavý.

Kvalitu značky Zlatý Bažant však oceňujú nielen odborníci, ale aj samotní českí spotrebitelia. V roku 2008 bol Zlatý Bažant najpredávanejšou zahraničnou značkou piva v Českej republike.

Úspechy aj na Slovensku

Zlatý Bažant Nealko už roky získava ocenenia kvality aj na Slovensku, ako napr. cenu Slovenská pivná korunka. Predáva sa vo fľašiach s objemom 0,5 a 0.33 l a od júla 2008 aj v plechovkách. Je známe svojou intenzívnou, čistou sladovou arómou s adekvátne nízkou horkosťou a preto je nielen v lete príjemným osviežením pre motoristov, športovcov a rekonvalescentov.

Nealko je stále populárnejšie

Na slovenskom trhu je značka Zlatý Bažant v segmente nealkoholických pív priekopníkom. Svoje Nealko uviedla v roku 1997, kedy sa trh s nealkoholickým pivom u nás iba rozvíjal. Vďaka inováciám, akou bolo napr. uvedenie twist-off fľaše v roku 2001, a marketingovej podpore značky Zlatý Bažant však začal tento trh rásť. Zlatý Bažant Nealko tak úspešne reagoval na nové životné trendy konzumentov piva a vďaka svojej kvalite je v segmente nealkoholických pív na Slovensku jednoznačným lídrom.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken

Obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka prezentuje unikátní chuť piva Pilsner Urquell současně ve 12 hypermarketech Globus. Netradiční forma podpory prodeje a značky, při které je promítána postava na speciální fólii, je v Česku takto použita poprvé. Nakupující mají pocit, jakoby známá tvář pivovaru byla právě v jejich obchodě a hovořila s nimi.

Projekce na speciální fólii Vikuity společnosti 3M je relativní novinka a vůbec poprvé je v Česku použita pro prezentaci značky formou promítání postavy, která s okolím komunikuje. Z úhlu 180˚ to vypadá, jako by obchodní sládek Václav Berka stál přímo v obchodě a mluvil ke kolemjdoucím. „Přemýšleli jsme, jak lidem znovu připomenout náš hlavní komunikační koncept, že pravé bohatství se skrývá uvnitř. Tentokrát jsme zvolili technologii tzv. 2D postavy, díky které to vypadá, jako by náš sládek stál přímo v obchodě a mluvil o svém skvělém pivu rovnou k zákazníkům,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Speciální technologie umožňuje zpětnou projekci pohyblivého obrazu na speciální fólii obsahující skleněné kuličky, takže lidé mají pocit, jakoby před nimi stál živý člověk. Obraz musí být promítán ve výseči pouhých 20˚, takže i za velkého světla není obraz rušen. „Je to prémiová prezentace piva Pilsner Urquell. Chceme zdůraznit unikátnost naší značky na českém trhu prostřednictvím ojedinělého POSM, které nebylo v ČR takto ještě nikdy použito. Věříme, že se lidem bude líbit nejen způsob prezentace, který je zatím v Česku ojedinělý, ale i obsah krátkého videoklipu, protože Václav Berka umí o pivu mluvit opravdu poutavě,“ dodává Vladimír Jurina, manažer značek Plzeňského Prazdroj. Kampaň bude probíhat ve dvou etapách, každá v jednom z prázdninových měsíců. Pro každou část je připravena cca minutová smyčka.

Trvání kampaně: 7. 7.–31. 8. ve 12 hypermarketech Globus

Návrh kampaně: Motýl Media

Realizace kampaně: 4P&P

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Je to jen pár dní, co pivovarníci ve znojemském pivovaru Hostan naplnili definitivně poslední sud s pivem. Avšak na Hostan, který se bude dál vařit již jen v Brně, by znojemští neměli zapomenout. Přeje si to vedení Heinekenu, kterému znojemský pivovar coby součást brněnského Starobrna patří. A tak v rámci kampaně „Všichni na jedno, Hostan za všechny“ má Starobrno finančně pomoci Znojmu opravit některou z jeho památek.

Město dalo na výběr ze tří. Pivovar pak podpoří jednu z nich, konkrétně tu, která získá nejvíc bodů v hlasování znojemských pivařů. Za každé načepované pivo Hostan tedy dostane host od výčepního žeton, který může vhodit do některé ze tří přítomných hlasovacích schránek. „Veřejné ,referendum‘ potrvá do konce července,“ vzkázala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Prvním projektem, který by mohlo Starobrno finančně podpořit, je Hillizerův altán. V jeho případě jde o výstavbu dřevěné vyhlídky pod svatováclavskou kaplí, která má skýtat pohled na údolí Dyje, Podyjí i na znojemskou přehradu. „Město plánuje obnovit altánek podle dobových obrázků z devatenáctého století,“ přiblížila mluvčí radnice Denisa Šipošová.

Druhým projektem je rekonstrukce znojemského hradu, v jehož předhradí se až donedávna vařilo pivo.

Třetí nominovanou akcí je pak revitalizace hradebního pásu poblíž ulice Dolní Česká. Tamní areál hradeb se má proměnit v jakousi relaxační zónu.

„Z hradebního příkopu vznikne vlastně amfiteátr, kde bude možné posedět a mohou se tam konat třeba i rytířské turnaje,“ dodala mluvčí znojemské radnice.

Projekt navazuje na loňskou akci, díky níž brněnský pivovar přispěl na vybudování stylového středověkého mázhauzu v centru města.

Značka Hostan patří již několik let do portfolia pivovaru Starobrno, který je od roku 2003 součástí skupiny Heineken. Letos se veškerá výroba znojemského piva přesunula do Brna a pivovarníci mají znojemské prostory definitivně opustit na podzim.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Vojtěch Smola

Příznivci tmavého pivního speciálu Kelt, který vyráběly Pivovary Staropramen, si musí nechat zajít chuť. Firma se rozhodla jeho výrobu po deseti letech ukončit.

„Vidíme větší potenciál v jiných našich značkách,“ vysvětluje Alena Váchová z tiskového oddělení pivovaru. Podle ní si sice kelt svou specifickou chutí získal řadu příznivců, na druhou stranu ho však odlišnost limitovala v dlouhodobém růstu. „Největších prodejních úspěchů kelt dosáhl v roce 2004,“ doplňuje Váchová. Výroba skončila už letos na jaře.

„Dával jsem si ho namísto dražšího guinnesse, kterému byl hodně podobný (byl však vyráběn jinou technologií, pozn. red.),“ srovnává Kelta se známým irským pivem Jaroslav z Prahy. „Když jsem si ho chtěl naposled objednat v Litomyšli, nabídl mi hospodský jako náhradu belgické leffe,“ dodává Jaroslav.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého však patří takoví pivaři k menšině. „Běžný Čech pivní speciál spíše jen ochutná a při nejbližší příležitosti se vrátí ke klasickému ležáku,“ popisuje Veselý. Netradiční piva si prý dopřávají spíše mladší konzumenti z větších měst.

Před několika lety se přitom zdálo, že Češi se z národa pivních tradicionalistů přeorientují na experimentátory. Výroba speciálů rostla, v roce 2005 se jich v Česku uvařilo přes dvě stě tisíc hektolitrů. O rok později však jejich výroba spadla na polovinu a v dalších letech zůstala na této úrovni.

Propad podle odborníků nezavinila jen změna chutí českých pivařů, ale také utlumení reklamních akcí pivovarů, které na začátku tisíciletí speciály mohutně podporovaly. „Aby speciál uspěl, musí se o něm vytvořit silné povědomí, což se vzhledem k prodanému množství nemusí vyplácet,“ upozorňuje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka. To potvrzuje i zástupkyně Staropramenu. „V roce 2001 jsme vytvořili speciální prodejní tým pečující o tyto značky,“ říká Váchová.

Speciální piva umějí na rozdíl od velkých výrobců prodávat ti nejmenší. „Pomalu se blížíme ke stovce minipivovarů v Česku a prakticky všechny nabízejí netradiční piva. Jejich tržní podíl je však zatím jen okolo jednoho procenta,“ uvedl Veselý.

Řada minipivovarů vaří také pivo typu stout, ke kterému patří právě irský guinness. Z větších pivovarů pak vyrábí pivo stout náchodský Primátor.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Vloni běželo v Prazdroji 120 lidí, vybralo se celkem 38.000 Kč

Ve čtvrtek 9. 7. v 17:30 hodin se na nádvoří pivovaru Plzeňského Prazdroje koná druhý ročník Běhu pro Paraple v Plzni - benefiční sportovně společenská akce, kde běžci závodí o symbolicky vsazenou finanční částku, kterou poražený na místě věnuje na dobročinné účely. V loňském úvodním ročníku se pro konto Centra Paraple podařilo získat přes 38.000 Kč. Zároveň oslaví své první narozeniny nová, plně bezbariérová prohlídková trasa, která před rokem otevřela pivovar i všem handicapovaným návštěvníkům.

Na nádvoří Plzeňského Prazdroje v Plzni se Běh pro Paraple koná již podruhé, tentokrát v rámci prvního koncertu Léta v Prazdroji. Hlavním bodem programu jsou závody dvojic v běhu na krátkou vzdálenost, přičemž se závodí o symbolicky vsazenou finanční částku. Tu věnuje poražený na místě na konto Centra Paraple. Benefiční závod odstartuje symbolicky zpěvák a skladatel Jaroslav Uhlíř, který poté vystoupí na prvním koncertu cyklu Léto v Prazdroji.

„Jsme velmi rádi, že běh se k nám po roce vrací. Před rokem závodilo 120 běžců. Konto Paraple jsme podpořili více než 38.000 Kč, přičemž přibližně třetina peněz šla ze sázek soutěžících, zbývající dvě třetiny pak zajistil Prazdroj nákupem triček Centra Paraple,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Plzeňský pivovar si také připomíná rok od chvíle, kdy se plně otevřel i pro návštěvníky s nejrůznějšími handicapy. Přispěla k tomu řada technických opatření a stavebních úprav, zároveň jsou průvodci vyškoleni a vybaveni tak, aby si hluboký zážitek z pivovaru mohli odnést i zrakově, sluchově, tělesně či duševně znevýhodnění zájemci o poznání historie, surovin a způsobu výroby piva Pilsner Urquell.

„Od loňského června, kdy jsme novu trasu slavnostně otevřeli, k nám přijelo téměř 350 handicapovaných návštěvníků, kteří jsou většinou nadšeni kvalitní a zajímavou expozicí a velmi oceňují samotnou existenci bezbariérové trasy i přístup pracovníků Návštěvnického centra Plzeňského Prazdroje,“ doplňuje Jindřiška Eliášková.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Čerstvé předsedkyni Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Kateřině Kalistové a radnímu Ivanu Krejčímu vadí, že rada jako celek odmítla potrestat Pivovary Staropramen za jejich reklamní spot vysílaný loni v létě na Nově a ČT1.

Došlo ke "snižování lidské důstojnosti žen", míní Kateřina Kalistová a Ivan Krejčí. Oba byli do rady nominování sociálními demokraty Kalistová působila jako šéfka kulturní komise ČSSD, Krejčí byl mimo jiné asistentem místopředsedy sněmovny a ČSSD Lubomíra Zaorálka.

Oba se teď ohradili proti rozhodnutí svých většiny kolegů zastavit správní řízení s pivovarnickou společností. Podle RRTV spot neporušil zákon. "V reklamě běžně užívaná nadsázka v daném případě překročila hranice vkusu a slušnosti," argumentují ale radní za ČSSD.

"Reklamní příběh vycházel z premisy, že ženy zklamané z rozchodů se svými mužskými partnery jsou ochotny se snížit k fyzickému násilí proti svým sokyním, přičemž jsou schopny své emoce transformovat do sexuální přitažlivosti vůči osobě stejného pohlaví. Taková role, která v reklamě byla předurčena ženám, je ponižující a ženu znevažující," míní dva radní.

"Naopak muži jsou zde v roli pozorovatelů, kteří si pozvou bývalé partnerky, aby se mohli pobavit na jejich účet. Tuto 'pěknou chvilku' si pak vychutnávají s půllitrem piva Staropramen. Jsme přesvědčeni, že tím jednoznačně dochází ke snižování lidské důstojnosti žen," vysvětlují svůj pohled.

"Reklama nesmí obsahovat jakoukoli diskriminaci z důvodů pohlaví a nesmí snižovat lidskou důstojnost," prohlásili Kalistová s Krejčím.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Aust

Ačkoliv tomu počasí příliš nenasvědčuje, se začátkem léta je tu i hlavní pivařská sezona. Pivovar Radegast na plné obrátky připravuje letní strategické zásoby, protože pivo musí dostat svůj obvyklý čas na kvašení i zrání. Proto se až do července vaří naplno, výroba piva jede na čtyři směny a dojde i na přesčasy. Pivovar Radegast má výrobní kapacitu přes 65 000 hl týdně. V nejvytíženějších letních dnech umí v Nošovicích týdně stočit téměř 6 milionů půllitrových lahví, cca 2 miliony třetinek a přes 57 tisíc padesátilitrových sudů.

„Výroba zásob piva na léto teď jede na plné obrátky. Týdně vaříme až 74 várek a spotřebujeme přes 765 tun sladu, což je o třetinu až polovinu více než v zimě,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast, a dodává: „Maximální kapacita pivovaru je něco přes 65.000 hl týdně. Pivo musí dostat svůj čas, dobu zrání i kvašení dodržují naši sládci podle tradičních receptur. Naše pivo musí mít pořád stejnou kvalitu, v létě i v zimě.“

Stáčecí linky nošovického pivovaru umí vyprodukovat 75 000 lahví za hodinu a můžou „jet“ až 150 hodin týdně, na čtyři směny. V případě horkého počasí a velkého zájmu pivařů dokážou v Nošovicích za jeden týden stočit téměř 6 milionů půllitrových lahví, cca 2 miliony třetinek a přes 57 tisíc padesátilitrových sudů, jak tomu bylo v rekordním loňském červenci.

V létě se musí plně využít veškeré dostupné skladovací prostory včetně několika externích skladů, zajistit dostatečné množství obalů a precizně řídit jejich obrátkovost.

Na centrálním dispečinku Plzeňského Prazdroje v Nošovicích se v létě denně naplánuje až 6 000 objednávek a 1000 tras sekundární distribuce. Brány pivovaru denně opouští desítky vozidel, které vyjíždějí až na 180 tras. Oproti zimnímu období najedou o 63 % km za měsíc více a počet zastávek u zákazníků vzroste o 39 %.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj dovršuje svou misi oficiálního dodavatele piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské Unie. Na přibližně pěti desítkách akcí a zasedání v období od ledna do června tohoto roku se vypilo více než 17 tisíc piv z portfolia Prazdroje, v drtivé většině šlo o známý ležák Pilsner Urquell a nealkoholické pivo Radegast Birell.

Plzeňské pivo se čepovalo na setkání vlády s Evropskou komisí, během návštěvy prezidenta USA Baracka Obamy na summitu EU v Praze a na čtrnácti neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti v Praze, v Luhačovicích, v Hluboké nad Vltavou, Mariánských Lázních, Litoměřicích a v Brně. Nechybělo ani na dalších 29 doprovodných kulturních akcích po celé České republice i v Bruselu.

Čtyři výčepní na tyto akce vyslala vyhlášená restaurace Na Spilce přímo z areálu plzeňského pivovaru. „Museli jsme projít bezpečnostní prověrkou a i tak nás třeba při summitu EU a USA v pražském Kongresovém centru opakovaně a důkladně kontrolovali. Prohlíželi také naše stylové pracovní kroje a všiml jsem si pak i vládního specialisty, který kontroloval nezávadnost jídel a nápojů,“ vzpomíná výčepní Miroslav Vorlík z plzeňské Spilky.

Za půl roku dodal Plzeňský Prazdroj 87 hl piva, převážně Pilsner Urquell a nealko piva Birell. „Politické i kulturní špičky všech členských zemí se na akcích pořádaných v rámci českého předsednictví mohly přesvědčit, že nehledě na politické změny v jakýchkoli historických etapách je kvalita a chuť Pilsner Urquell neměnná, což dále přispělo k šíření dobré pověsti českého piva,“ říká Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Jak se pije pivo v ČR a v Evropě

Během českého předsednictví na sebe narážely různé kultury pití piva. Jak se oddávají chuťovým zážitkům pivaři v jednotlivých evropských zemích? Odpovědi přinášejí průzkumy Plzeňského Prazdroje*, největšího českého výrobce a exportéra piva.

Ačkoli víc než polovina občanů ČR důvěřuje Evropské unii a je k ní vstřícná, v oblasti piva jsou Češi největší patrioti a nejvíce preferují své domácí značky (91 %). Importované značky piv se u nás prosazují jen velmi obtížně a tak je pivo výrobkem, který se dovozu brání svou kvalitou sám, čeští pivovarníci (na rozdíl od vinařů) nepotřebují žádat vládu o žádná ochranářská opatření či dovozové kvóty. Naproti tomu Švédové svá místní piva nejvíce ignorují (preferuje je pouze 18 %) a Italům je to – jak jinak – nejvíce jedno (více než polovině z nich).

Jsme také nejnáročnější spotřebitelé, pokud jde o způsob konzumace. Češi pijí nejčastěji ze všech evropských zemí čepované pivo (73 %), naopak pro Rumuny je pivo v hospodě okrajová záležitost (pije ho 13 %). Zato každý druhý Rumun (54 %) si nejraději přelévá pivo z láhve do sklenice, což dělá jen 15 % Čechů. Z plechovky si pivo do sklenice přelévají nejčastěji Švédové (19 %), zatímco pro Čecha je to téměř nepředstavitelné (jen 1 %).

Kupodivu druzí největší příznivci piva, Němci, nejčastěji v Evropě pijí pivo přímo z láhve (37 %). Největší evropskou oblibu plechovek potvrzují Švédové i v disciplíně „pití piva přímo z plechovky“ (16 %). Zato v ČR se pije pivo přímo z láhve jen v 9 % případů a pít Čecha pivo rovnou z plechovky za normálních okolností prakticky neuvidíte (1 %).

Zajímavá je také role a význam značek piv v evropských zemích, které mají ve své národní kultuře určitou pivní tradici. Tam je největší národní značkou, tj. pivem, které má v zemi, kde se vyrábí, nejvíce příznivců, český Gambrinus. Každé čtvrté pivo vypité v ČR pochází z varny právě této značky a v objemu jde přibližně o 4 mil hl ročně. V absolutním množství se sice vypije nejvíce domácí značky ve Velké Británii – piva značky Carling se tam za rok prodá 6,6 miliónu hektolitrů, ovšem jde jen o každé desáté pivo vypité ve Velké Británii.

*Uvedená data o spotřebitelských zvyklostech pocházejí z průzkumů SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pšeničné pivo Hoegaarden z produkce pivovarů Staropramen má ambice stát se hitem letní sezony.

Podle průzkumu, který si Staropramen nechal zpracovat od společnosti Data Servis, zaznamenává toto kvasnicové pivo výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v českých restauracích, a to zejména v horkých letních dnech. Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a průzkum ukázal, že speciál v českých restauracích předstihl značky jako Velvet nebo Kelt. Nosným prvkem v posunu je údajně kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru robustní šestihranná sklenice s čerstvou limetkou. Tato vazba asociuje oblíbený míchaný drink mojito, který je naprostým hitem letní sezony. „Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivního způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz

Jak bude přijat nekuřácký restaurant mezi hosty?

Na Budějovickém náměstí v Praze, kde je velká koncentrace administrativních budov, si v přízemí nového objektu Trianon své místo našel i Pilsner Urquell Original Restaurant. Kolkovna Budějovická, jak zní oficiální název, se pyšní přívlastkem prvního oficiálně nekuřáckého Pilsner Urquell Original Restaurantu. Návštěvníkům poskytne v rušné čtvrti naprostou oázu klidu, vynikající jídlo a samozřejmě pivo Pilsner Urquell.

„V Praze jsou již tři Kolkovny, ovšem všechny se nachází v centru města. Zřízením Kolkovny Budějovická v Trianonu jdeme zákazníkům naproti,“ komentuje výběr prostorů Jan Chaloupka, jednatel společnosti G.G. a.s., která restauranty provozuje, a dodává: „Ke zřízení kompletně nekuřáckého restaurantu nás vedla myšlenka, že v nezakouřeném a čistém prostředí si hosté vychutnají pokrmy a pivo Pilsner Urquell daleko více. Hlavně chceme ukázat provozovatelům a veřejnosti, že nekuřácké pivní restauranty mohou fungovat i v České republice. V zahraničí se podobné projekty vyplatily. Dokonce i sami kuřáci uznávají, že se jim v takovém prostředí lépe sedí.“

V pořadí již 17. Pilsner Urquell Original Restaurant nabízí posezení pro 210 hostů. Charakter kuchyně Kolkoven je tradičně domácí, s vlastní pekárnou, cukrárnou a výrobou uzenin. Kuchyně je dále obohacena i o trendy moderní gastronomie. K pití je samozřejmostí ležák Pilsner Urquell, dále pak Velkopopovický Kozel Černý, Radegast Birell a speciály Master.

Pod značkou Pilsner Urquell Original Restaurant v Praze fungují již tři restauranty ze sítě Kolkoven, a sice Celnice (V Celnici 4, Praha 1), Olympia (Vítězná 7, Praha 1) a Kolkovna (V Kolkovně 8, Praha 1). Všechny se vyznačují velice kvalitní gastronomií a skvěle ošetřeným ležákem Pilsner Urquell. Jan Chaloupka ze společnosti GG a.s. využil poznatky z ostatních provozoven a originální projekt posunul zase o něco dál. Zejména tím, že vytvořil první absolutně nekuřácký Pilsner Urquell Original Restaurant.

„Hosty bych chtěl pozvat na pivo, které si mohou vychutnat v originální atmosféře z první republiky. Ta je v prostředí administrativních budov poměrně vzácná. Otevřeno máme sedm dní v týdnu od 11 do 24 hodin,“ uzavírá Jan Chaloupka ze společnosti G.G. a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

K dnešnímu dni vyřazujeme z BuyListu společnost Heineken, tento akciový titul nenaplnil naše očekávání. Kurz akcií propadl od zařazení do BuyListu o více jak 35 %. Zároveň vyprodáváme tento akciový titul z modelového Portfia, a to za cenu 25,39 euro. Díky akvizici britského pivovaru Scottish & Newcastle byl Heineken nucen výrazně zvýšit své zadlužení, což se negativně projevilo na hospodaření společnosti a vývoji kurzu akcií. Právě ohromné výdaje na splácení dluhu vedou v současné době k omezování investic a snižování nákladů. Očekáváme, že značné náklady na akvizice, které společnost v předchozích letech uskutečnila, budou negativně ovlivňovat hospodaření i v následujících měsících. Fio, burzovní společnost, a.s., Josef Novotný, finanční analytik Dozor nad Fio, burzovní společností, a.s. vykonává Česká národní banka.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Josef Novotný

Plzeňský Prazdroj zahajuje export tankového piva Pilsner Urquell, které se tak stává jediným českým pivem, které se vyváží z ČR v cisternách, a to hned do dvou zemí – na Slovensko a do Rakouska. I zahraniční milovníci piva si ho tak mohou vychutnat z pivního tanku. V závěru minulého týdne byly slavnostně otevřeny dvě tankovny Pilsner Urquell v Bratislavě a jedna v historickém centru Vídně.

Tankovny používají nerezové tanky o objemu 10 hl či 5 hl, ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku. Pivo při skladování a čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem. To spolu s instalací pouze v podnicích s dostatečně velkou výtočí zaručuje, že pivo z tanku je vždy čerstvé a v nejlepší kondici.

„V České republice se dnes Pilsner Urquell čepuje z tanku v desítkách restaurací a pivnic. Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření a propracovanosti jako v ČR, kde tomu nahrává role piva jako národního nápoje. A kdo jiný než Pilsner Urquell jako zakladatel celého pivního druhu by měl být prvním českým exportním pivem, jehož nenapodobitelnou chuť si mohou pivní znalci v zahraničí vychutnat v půllitru načepovaném z tanku,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Videňskou tankovnu museli povolit i benediktinští mniši

Tankovna s názvem “Zattl” se nachází v jedné z nejnavštěvovanějších lokalit rakouského hlavního města, poblíž unikátního trojúhelníkového náměstí Freyung plného paláců zvučných jmen (Kinski, Windischgrätz či Harrach). Nabízí k posezení 380 míst uvnitř a 350 míst na venkovní zahrádce. Na čepu má i rakouská piva, ale jen Pilsner Urquell se čepuje

ze čtyř pětihektolitrových tanků. Cisterna s 20hl piva vyráží z Plzně do Vídně jednou týdně.

Michael Zattl, majitel nově otevřené tankovny a zároveň známý vídeňský restauratér, říká: “Pilsner Urquell je jedno z nejlepších piv na světě, pivo extra třídy s osvěžující chutí, které se i barvou zcela odlišuje od rakouských piv. Jsem velmi rád, že právě naše restaurace jako první ho může v Rakousku nabídnout z pivních tanků.”

Freyung je historicky významná lokalita a zřízení tankovny si žádalo řadu povolení včetně svolení opata benediktinského kláštera Schottenstift, který vznikl už v roce 1155 a nachází se v bezprostředním sousedství restaurační zahrádky. Mniši ve své prodejně prodávají i několik druhů klášterních piv a museli se přesvědčit, že tankovna pro ně nebude konkurencí.

Slovensko: teprve druhá značka z tanku

V Bratislavě je od minulého týdne tankový Pilsner Urquell v nabídce hned ve dvou restauracích: Prazdroj v Mostové ulici na Starém Městě a Alfa v Jiráskově ulici v Petržalce. Na Slovensku není dosud systém tankoven příliš rozšířený a Pilsner Urquell je (po slovenském Šariši) teprve druhá pivní značka, která se zde čepuje z tanků.

Technický popis principu tankovny (systém bag-in-box)

• Nerezový tank o objemu 10 nebo 5 hl uložený naležato.

• Vnitřní sterilní vak vyrobený z polypropylenu, absolutně neprodyšný. Neuvolňuje žádné součásti ze sloučenin, je recyklovatelný. Každý vak se zásadně používá jen jednou.

• Pivo se čepuje s použitím kompresorů, ven se dostává tlakem vzduchu na vnější stranu plastového vaku. Důležité je, že nedochází ke kontaktu vzduchu s pivem.

• Měření spotřeby piva se provádí na digitálním průtokovém zařízení.

• Tanky jsou umístěny v izolované místnosti – tankovně, chlazené na teplotu 5 – 8°C. Existují už i dvouplášťové tanky, jejichž chlazení je energeticky ještě úspornější a mohou být umístěny např. i přímo v prostorách pro hosty

• Tankovna je stavebnicového typu, je možné ji rozebrat a opět složit jinde.

• Z tanku lze rozvést pivo až do 4 nezávislých kohoutů.

• Zavážení piva - cisterny vybavené oddělenými komorami o objemu 10, 20 a 30 hl. To umožňuje jak závoz piva do více hospod, tak závoz různých značek v jedné cisterně.

Výhody systému tankoven „bag-in-box“

Z pohledu spotřebitele

• Pivo má správný říz, není přesycené, jako se to může někdy stát v případě nesprávného čepování ze sudů.

• Tankovny se instalují u dlouhodobě ověřených partnerů, kteří se dokáží o pivo postarat na nejvyšší úrovni a za svoji péči o pivo obdrželi „Certifikát kvality“.

• Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je určitá minimální týdenní výtoč. Pro 10 hl pivní tanky je doporučeno 20 hl týdně a pro 5 hl tanky 10 hl týdně. To zaručuje, že pivo z tanku je vždy čerstvé a v nejlepší kondici.

Z pohledu zákazníka (hostinského)

• Zákazníci oceňují kvalitně ošetřené pivo čepované z tanků, což se příznivě odráží na jejich přízni hospodě a množství spotřebovaného piva.

• Lépe se udržuje správný tlak, což usnadňuje vlastní čepování do sklenic.

• Odpadá časté narážení sudů, hostinský se může věnovat jen svým hostům.

• Chlazení piva v tancích je energeticky úspornější.

• Systém tankoven je možné rozvést až do čtyř nezávislých výčepů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Holandský Heineken redukuje závody v Česku. Jeho hurbanovskému pivovaru zatiaľ nič podobné nehrozí.

Heineken, ktorý je tretím najväčším výrobcom piva na svete, minulý týždeň oznámil, že v Čechách zatvorí pivovary v Kutnej Hore a Znojme.

V piatok už uvažoval aj o tom, že pivovar Krušovice spojí s úsťanskou firmou Drinks Union, a to najneskôr v polovici budúceho roka. „To je len technická alebo účtovná vec," povedal pre Hospodářské noviny člen predstavenstva Heinekenu ČR Jiří Daněk. Dôvodom na zrušenie znojemského pivovaru bola najmä zlá dopravná dostupnosť, keďže sa nachádzal v blízkosti pamiatky a nemohli sa k nemu dostať veľkotonážne kamióny.

Investície do tohto pivovaru by sa podľa hovorkyne Heinekenu ČR Kateřiny Eliášovej neoplatili. Kutná Hora si zasa vyžadovala vysoké investície do bezpečnosti prevádzky. Heineken mal donedávna v Česku sedem pivovarov.

Na Slovensku Heineken takéto problémy podľa jeho marketingového riaditeľa Dušana Viszta nemá. Má už za sebou rušenie a zlučovanie pivovarov do jedného veľkého pivovaru. Hurbanovský Heineken je jedným z najväčších pivovarov, aké holandská firma v strednej a východnej Európe má.

Ani trhová dvojka - Pivovary Topvar - neplánuje redukovať zo svojich dvoch fabrík v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. „Naše organizačné nastavenie zodpovedá súčasným potrebám nášho biznisu," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Ďalší hráč na trhu, pivovar Steiger, sa odmietol ku „krokom konkurencie" i k svojim vyjadriť.

Zdroj: Sme.sk

Nizozemský Heineken, světová pivovarnická trojka, prochází v Česku radikální změnou. To, co označuje manažer Jiří Daněk termínem optimalizace, v praxi znamená slučování ovládaných Krušovic, Starobrna a Drinks Unionu do jedné velké společnosti.

A na druhé straně přichází konec pivovarů s několikasetletou tradicí - zatím ve Znojmě a Kutné Hoře. Heinekenu by se zjednodušeně řečeno nevyplatily investice do nezbytné rekonstrukce a rozvoje pivovarů. Vařit značky, jako je Dačický a Hostan, bude Heineken jinde - ve větších pivovarech.

A Daněk nezakrývá, že vše je o penězích. "Tady nefunguje žádné ekonomické perpetuum mobile. Je jasné, že profitabilita pivovaru, který vaří miliony hektolitrů ročně, je rozdílná od pivovaru, který vaří jen šedesát tisíc hektolitrů," říká v rozhovoru pro HN Daněk, který je členem představenstva a obchodním ředitelem Heinekenu ČR.

Potvrzuje se, že velcí hráči, včetně Heinekenu, přispívají k likvidaci českých středně velkých nebo menších pivovarů?

To bych tak neřekl, že přispívají k likvidaci. Příkladem perspektivního pivovaru je Velké Březno, které patří mezi menší a kde jsme investovali hodně do kompletní generální opravy a údržby stáčecí linky. Takže to není snaha vytvořit jeden jediný pivovar pro všechny značky. Naše snaha je udržet všechny značky, o jaké je zájem. Byť budou vznikat v jiném pivovaru.

Hodně se ale spekuluje, že mezi kandidáty na uzavření je ve skupině Heineken i pivovar v Lounech. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?

Dělali jsme si hloubkovou analýzu situace v našich pivovarech a proces optimalizace je dlouhodobý. V tuhle chvíli nemáme jasno, co budeme dělat s pivovarem v Lounech.

Heineken je už delší dobu podle nejrůznějších zpráv jedním z kandidátů na koupi dvojky českého trhu Staropramenu, který jeho vlastník, skupina Anheuser Busch - Inbev, prodává. Chcete Staropramen koupit a jak daleko to jednání je?

V tuto chvíli nemáme žádný plán, který by se týkal Staropramene. Je pravda, že snahou Heinekenu ve světě i na českém trhu je být na daném trhu jedničkou nebo dvojkou. I tady chceme být číslo dvě, jen neříkáme kdy. V tuto chvíli je naší prioritou integrace tří ovládaných společností - Starobrna, Krušovic a Drinks Unionu.

Jak jinak chcete předstihnout nynější dvojku Staropramen než nějakou výraznou akvizicí?

Jsou i možnosti růstu značek, které vlastníme...

To vám nevěřím. Český trh je dnes natolik vyhrocený a konkurenční, jako málokde jinde. A produkce všech pivovarů stagnuje...

Neříkám, že se nám podaří zvětšit pivní trh, můžeme se ale pokusit navýšit náš tržní podíl. Ale pravda, není to jednoduché. Samozřejmě akvizicí nějaké pivovarnické skupiny by to bylo rychlejší.

Jaký jiný nákup kromě Staropramene by podle vás mohl přicházet v úvahu? Co byste třeba říkal, kdyby vám nabídla své pivovary česká a v posledních měsících velmi aktivní skupina K Brewery? Už delší dobu se spekuluje, zda K Brewery neskupuje pivovary třeba pro Heineken.

Tuhle domněnku bych nechtěl nějak komentovat. Tečka.

V Česku velmi rychle roste počet malých pivovarů. Vadí vám, že se tyto minipivovary stále víc vymezují proti vám velkým?

Není proč by to mělo vadit. U nás je velmi vysoká pivní kultura a malé pivovary k ní patří.

Oni se vymezují především proti nadnárodním koncernům, a tedy i Heinekenu, a jejich "europivům" - ve velkých objemech a zrychlenou technologií vařeným pivům s unifikovanou chutí. Vaří Heineken europivo?

Určitě ne. Naše piva si vedou velmi dobře, co se týče kvality a chuťového profilu. Velmi dobré výsledky dokládají nejrůznější degustační soutěže. Krušovice - Mušketýr a další naše značky patří mezi nejoceňovanější. Máme zkrátka špičkové pivo.

Jak ale třeba naložíte s evropským chráněným označením Znojemské pivo, které jste po letech příprav získali nedávno v Bruselu a teď přitom uznávaný znojemský pivovar zavíráte?

Žádost o uznání této chráněné známky šla do Bruselu asi před třemi lety, ale teď její využití neplánujeme. Nepotřebujeme ji.

Nedávno jste spojili společnost Starobrno pod Královský pivovar Krušovice. Kdy připojíte ke Krušovicům společnost Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen nebo Březňák?

Nejpozději v první polovině příštího roku. To je přitom jen taková technická nebo účetní věc. Když jsme teď spojili Starobrno s Krušovicemi, tak se na Moravě objevily řeči, že se značka Starobrno teď bude vařit v Krušovicích. To je přitom nesmysl.

Nehrozí ani, že byste po spojení Drinks Unionu s Krušovicemi přemístili do Krušovic vaření nyní ústeckého Zlatopramene?

Plány, že by se vařil Zlatopramen v Krušovicích v tuto chvíli nemáme.

Značku Březňák začínáte vařit licenčně v Rusku. Dobrovolně se tedy vzdáváte u Březnáka možnosti na použití v Evropě chráněného označení České pivo, které licenčně vařená piva užívat nemohou?

Máme pro každou značku, co se týče licence, určitá pravidla. Například Krušovice nebudou nikdy vařené licenčně někde za hranicemi. A na etiketách krušovických piv už tedy označení České pivo používáme. U značky Březňák nebude. Označení má totiž význam jen pro exportně orientované značky. A v exportu se nám letos daří, ze první čtyři měsíce jsme největším exportérem českého piva.

Pivovary v Česku už také bojují s krizí. Letošní první čtvrtletí bylo výrazně horší v prodeji piv než stejná část loňského roku. Zasáhl propad spotřeby i Heineken? Klesá i vám výrazně prodej v restauracích?

První čtvrtletí bylo slabé pro všechny, ale pololetí už pro nás bude ve znamení mírného meziročního růstu. V souvislosti s krizí třeba vidíme pokles prodeje v gastronomii, speciálně v Praze a dalších turisticky navštěvovaných regionech. Tam prodeje v restauracích šly kvůli poklesu počtu turistů dolů. A na celém trhu je jasný příklon českých konzumentů k nákupu lahvových piv domů.

Čím si mám vysvětlit tak obrovský rozdíl v ceně stejné značky piva v hospodě a v supermarketu. Proč je sudové leckdy dvojnásobně dražší než to samé v láhvi?

Cesta ke konzumentovi v restauraci je nákladnější než do maloobchodu. V gastronomii přicházíte do prostředí s obsluhou, máte náklady na sklenice, zařízení... Marže hospodských jsou mnohem vyšší než supermarketů.

A proč prodávají dráž sudové pivo už samotné pivovary? Náklady na výrobu musejí být srovnatelné s tou samou značkou v láhvi.

Rozdílná cena jde už od nás, ale ne s tak velkým rozdílem, jaký je pak v ceně pro spotřebitele. Prodej do hospod nás stojí víc než třeba prodej piva do Tesca. My našemu zákazníkovi poskytujeme určitý servis, který stojí peníze.

Do ceny pro hospodské si tedy započítáváte vaše předchozí náklady na vybavení té hospody různými firemními ubrusy, značkovými sklenicemi, výčepním zařízením a podobně?

Do určité míry to tak je. Jsou to ale služby, které zákazník očekává. Standardy pro kulturu konzumace piva jsou dnes mnohem vyšší než dříve. A my s tím těm restauracím pomáháme.

Uzavíráte s některými hospodskými smlouvy o exkluzivním prodeji výhradně vašich značek?

Myslím, že v první řadě ten náš zákazník - hospodský - nemá důvod čepovat jiné pivo než od Heinekenu, protože naše portfolio pokrývá vlastně všechny druhy značek. Snažíme se každé prodejní místo maximálně vytěžit, ale je to ve finále na tom hospodském, jak se rozhodne. Je to jeho rozhodnutí. Chceme, aby si každý náš obchodní partner vybral takové portfolio značek, aby mu to dávalo s našimi nebo i cizími pivy smysl. Hlavně aby vydělával. Jen s takovými partnery lze spolupracovat dlouhodobě.

Přišli jste na jaře s plastovým obalem - maxilahví na 1,5 litru. PET láhve přitom odborníci už dávno zatracují a podle statistiky má PET obal na piva sotva viditelný podíl na trhu mezi ostatními obaly. Jak reagují zákazníci na vaši "petku"?

Samozřejmě jsme si před uvedením na trh nechali zpracovat průzkum, jak lidé tohle balení u piva vnímají, a vyšlo nám, že šance tu je. Samozřejmě nejde o obyčejnou PET lahev, jakou znáte z ostatních nápojů, jde o speciální odolný materiál, který nepropouští kyslík a nemá vliv na kvalitu obsahu. Myslím, že prodej na letošek plánovaného počtu maxilahví splníme už koncem srpna.

Čím to je, že lidé velmi často říkají, že by si pivo v PET láhvi nikdy nekoupili, a přitom ho kupují ve velkém?

Jedna věc je, že mnoho z nás něco jiného říká, a pak něco jiného dělá. A druhá věc - myslím, že zákaznické výhody takovéhoto balení převládají nad určitou nedůvěrou.

Pivovarnický obr Heineken

Světová trojka

Nizozemské skupině Heineken patří více než devítiprocentním podílem třetí příčka mezi největšími pivovary na světě. Světovou jedničkou je Anheuser Busch - Inbev, dvojkou SABMiller. Loňské tržby Heinekenu vzrostly na 14,3 miliardy eur a čistého Nizozemci vydělali více než miliardu eur.

Česká trojka

Heineken má podíl 12 procent na celkové české produkci piva, patří mu třetí příčka za prvním Plzeňským Prazdrojem a dvojkou Staropramenem.

Expanze

Heineken vstoupil na český trh v roce 2003 koupí pivovaru Starobrno, v roce 2007 přibyl k úlovkům i Královský pivovar Krušovice. Loni koupil ústeckou skupinu pivovarů Drinks Union. Ovládá dnes například značky Krušovice, Starobrno, Hostan, Zlatý bažant, Louny, Dačický, Zlatopramen či Březňák.

Vlastnické rošády

Počátkem června spojil Heineken Starobrno s Krušovicemi, podobné spojení Krušovic a společnosti Drinks Union se chystá do roka. Ruší pivovary v Kutné Hoře a Znojmě. Spekuluje se, že podobný osud potká i pivovar Louny nebo Krásné Březno.

2,8 milionu hektolitrů piva uvařily loni pivovary skupiny Heineken v Česku

Jiří Daněk (38)

Vystudoval pivovarnictví na střední, pak i vysoké škole. Působil ve firmách Masterfood a Tesco, Do Heinekenu nastoupil v roce 2007. S přítelkyní má dva syny.

Zdroj Managerweb iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Každý milovník piva sníva o tom, aby si aspoň raz v živote mohol vychutnať nepasterizované pivo priamo z tanku v ležiackej pivnici niektorého pivovaru. Pivní gurmáni a odborníci sa zhodujú na tom, že práve vtedy má pivo tú najlepšiu kvalitu a výnimočnú chuť. Väčšina spotrebiteľov však doteraz nemala príležitosť také pivo ochutnať. Značka Pilsner Urquell teraz prináša pre všetkých milovníkov kvalitného piva do hlavného mesta jedinečnú technológiu čapovania piva – tzv. pivné tanky.

Vďaka tomu, že pivo je nepasterizované a v tankoch dokonale chránené, zachováva si svoju výnimočnú chuť. „Sme veľmi radi, že môžeme milovníkov piva Pilsner Urquell potešiť tankovou technológiou. Tankové pivo je, zjednodušene povedané, pivo, ktoré sa čo najrýchlejším spôsobom dostalo z ležiackej pivnice závodu k zákazníkovi. Toto pivo neprešlo cez stáčacie linky a nikdy nebolo v skladoch expedície. Ide o najčerstvejšie pivo, aké môže Pilsner Urquell ponúknuť svojim fanúšikom mimo plzenského pivovaru,“ uviedol Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Pri tankovej technológii sa pivo nečapuje z klasických sudov, ale z moderných nerezových tankov s objemom 5 alebo 10 hl. Nepasterizované pivo dovezené z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne sa stáča do nepriepustného vaku, ktorý je vo vnútri tanku (tzv. systém bag-in-box). Zlatý mok sa následne čapuje tlačením vzduchu na vak. Vďaka tomu nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom a zabraňuje sa tak jeho zvetrávaniu. To má pozitívny vplyv na jeho kvalitu a trvanlivosť. Pivo zostáva optimálne sýtené, v dôsledku čoho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma a zvýrazňuje sa plnosť piva, či väčšia bohatosť chuti.

„Naša spoločnosť ako jediná na slovenskom trhu ponúka tankové pivo. Pivo značky Šariš, ktoré tiež patrí do nášho portfólia, čapované tankovou technológiou si už roky môžu vychutnávať naši spotrebitelia na východe republiky. V Bratislave prichádzame s ponukou tankového piva týkajúcou sa tentokrát našej prémiovej značky Pilsner Urquell, a to konkrétne v dvoch bratislavských reštauráciách – v Prazdroji na Mostovej ulici v Starom Meste a Alfe na Jiráskovej ulici v Petržalke. Všetkých milovníkov kvalitného zlatistého moku na toto nepasterizované pivo srdečne pozývame,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. Tankové pivo prináša výhody nielen spotrebiteľom, ale aj prevádzkam – nepotrebujú toľko miesta ako v prípade skladovania sudov a nemusia tak často odbiehať ich narážať.

Pilsner Urquell je jedinečné české pivo s dlhoročnou tradíciou, charakteristickou vôňou a nezameniteľnou horkou chuťou. Je najvýznamnejším predstaviteľom vysoko chmelených, spodne kvasených pív a dalo meno celej kategórii piva plzenského typu. Spolu so značkami Topvar, Smädný Mních, Velkopopovický Kozel, Šariš, Gambrinus a Radegast Birell patrí do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller.

Zdroj: Media Infoserviz.sk | Autor: Drahomíra Mandíková – manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Po důkladné přípravě a úspěšném absolvování nezávislého auditu obdržel Plzeňský Prazdroj od renomované společnosti Det Norske Veritas CZ certifikát dle mezinárodního standardu ISO 22000. Ten stvrzuje, že Prazdroj dodržuje vysoké standardy pro zajištění bezpečnosti potravin počínaje dodávkami surovin přes jejich skladování, výrobu piva až po jeho konečnou distribuci. V neposlední řadě je také kladen velký důraz na odbornou kvalifikaci zaměstnanců, bezpečné pracovní prostředí, využívání vyspělých technologií, a to vše za pomoci moderních metod řízení.

„Získáním certifikátu ISO 22000 jsme prokázali schopnost zajistit zdravotní nezávadnost potravin v celém našem výrobně-distribučním řetězci. Zákazníci a spotřebitelé tak mají garanci, že produkty Plzeňského Prazdroje jsou vyrobeny s nadstandardními požadavky na bezpečnost potravin,“ říká Jiří Boháč, sládek Plzeňského Prazdroje.

Udělení certifikátu v dubnu roku 2009 předcházela důkladná identifikace veškerých rizik, která mohou mít vliv na kvalitu potravin. Návazná implementace systému řízení dle ISO 22 000 byla mimo jiné založena na principech systému HACCP, který je v Prazdroji certifikován již od května roku 2006. Tento velký objem práce se podařilo úspěšně zvládnout i proto, že společnost navázala na další zavedené systémy řízení, jako jsou ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18 001.

„ISO 22000 je nová norma, kterou je v ČR certifikována přibližně desítka potravinářských firem. Systém řízení bezpečnosti potravin dle této normy pomáhá odhalovat závažná rizika a efektivně je řídit z hlediska bezpečnosti potravin i z hlediska efektivnosti nákladů. Implementace a následná certifikace dle ISO 22000 (a nebo dle HACCP) změnila přístup ze zpětného testování k preventivnímu způsobu myšlení. Poskytuje systematický přístup, který pokrývá všechny stránky potravinářského řetězce, od nákupu surovin až po konzumaci produktů,“ říká Karin Ulrichová, obchodní ředitelka DET NORSKE VERITAS CZ.

Na ISO 22000 postupně přecházejí všichni významní světoví výrobci potravin. K tomuto celosvětovému trendu se připojil i Plzeňský Prazdroj, a to v rámci všech svých pivovarů (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a svých obchodně-distribučních center.

Kvalitu výrobků v posledních letech podpořil Plzeňský Prazdroj investičními akcemi do výrobních zařízení, jako jsou např. nová varna Prazdroj, nové cylindrokónické tanky v pivovarech v Plzni a Velkých Popovicích. Nemalé úsilí věnuje společnost také zvyšování senzorické (chuťové) stability piva podporované např. nejnovější technologii bezkřemelinové filtrace pomocí membrán, výstavbou nových stáčecích linek v Plzni, včetně zvýšení kapacity skladového hospodářství, a další.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje