K vyškolování profesionálních výčepních restaurací a barů, kde se čepují pivní značky společnosti Heineken, posloužila v minulých dnech prezentace holandského odborníka Franckse Everse v pražské restauraci Solidní nejistota. Ten předvádí po celém světě správné čepování piva s odborným výkladem v prostředí mimo jiné originálních sklenic Heineken, kde je kontrolní ryska ve tvaru hvězdy, načepování sklenice se vyžaduje na jeden ráz a pivo má mít teplotu od nuly do pěti stupňů.

Zdroj: Právo.cz

Vedoucí exportního oddělení společnosti Heineken ČR Kamil Krakeš:

* Export je solí každého podnikání, jak jste na tom s vývozem českého piva?

Heineken ČR je jedním z nejvýznamnějších exportérů piva z ČR, naším cílem je stát se z hlediska objemu v příštích letech exportní jedničkou. Vyvážíme pivo do více než třiceti zemí, v jejich čele je Německo, následováno Ruskou federací, kde je krušovické pivo absolutně nejprodávanějším dováženým pivem vůbec, Švédskem a dále Slovenskem, Ukrajinou, Bulharskem a Rakouskem. Celkově lze říci, že do uvedených zemí míří více než tři čtvrtiny našeho vývozu.

* A zbytek?

To jsou všichni naši zbývající partneři. Tam už to je velmi různorodé, značka od značky. Značka Krušovice je ve střední a východní Evropě velmi dobře zapsána, zejména ve státech bývalého Sovětského svazu, kde dodnes jasně dominujeme. Kromě Ruska jde třeba o Kazachstán nebo Arménii, začínáme exportovat do Gruzie, samozřejmě nás znají v celém Pobaltí, ale i v Moldávii. Pro další z portfolia našich značek, Starobrno, jsou zajímavé trhy například ve skandinávských zemích, ale i Rakousko nebo Bulharsko.

* Nedávno se staly součástí českého Heinekenu i značky Zlatopramen a Březňák. Jak je to nyní s jejich vývozem?

Značka Zlatopramen, vařená v licenci, si nejlépe stojí opět v Ruské federaci, Březňák aspiruje na nejprodávanější dováženou značku v SRN. Tyto značky však vyvážíme i do tak exotických zemí, jako je Togo nebo Vietnam.

* Kam jste se zatím se svým pivem nedostali?

Rádi bychom zahájili vývoz do Francie, Belgie a na Nový Zéland.

* Jak jste tam na tom se svými značkami na německém trhu?

Jak jsem již uvedl, zdaleka nejúspěšnější v Německu je Březňák, avšak do klubu nejprodávanějších českých piv by se vešly i značky jako Starobrno, Louny a samozřejmě Krušovice.

* Německo je zasaženo hospodářskou stagnací s nulovým růstem. Co to pro vás může znamenat?

Tam očekáváme výraznější dopad ekonomických problémů, na rozdíl například od ČR, kde stále pociťujeme dopad krize jemněji než v jiných státech. Němečtí spotřebitelé jednoznačně začínají šetřit na takzvaném zbytném zboží, k nimž patří i pivo. A to nikoliv, že by ho přestali zcela konzumovat, jen sáhnou po cenově dostupnějších značkách. Proto tedy v západní Evropě, v USA, ale i v Ruské federaci v příštím roce očekáváme spíše stagnaci nebo dokonce mírný pokles tržeb.

* Projevuje se to už ve vašich obchodech?

Naše společnost na tom zatím v Německu není nějak špatně, protože například právě v této zemi jsme zastoupeni více značkami a pokrýváme tak téměř všechny segmenty trhu.

* O jaké trhy budete mít do budoucna zájem?

Naší vlajkovou lodí jsou Krušovice, které za poslední desetiletí zažily skutečně raketový nástup. Z někdejších 15 tisíc hektolitrů ročně se letos v exportu dostaneme na zhruba 300 tisíc hektolitrů. Zatím nejsem spokojen s tím, jak jsme momentálně zastoupeni v Polsku, určitě bychom rádi rozšířili distribuci do dalších států bývalého Sovětského svazu, kde je naše značka poměrně silná. Máme také zájem vyvážet do Řecka, znovu rozjet export do Irska. Z hlediska objemů je před námi velký kus práce ve Spojených státech nebo Velké Británii, kde je i do budoucna pro česká piva dostatek zákazníků s odpovídající kupní silou.

* Jak byste vystihl pozici Krušovic na domácím pivovarnickém trhu?

Z hlediska českého trhu je značka Krušovice velmi mladá. Je to paradox, protože rokem založení 1581 je zároveň z velkých českých značek nejstarší. Tuto značku ale až do poloviny devadesátých let málokdo znal: na českém trhu působí necelých patnáct let. Její pozice je však do budoucna velmi slibná. Po vstupu Heinekenu do Královského pivovaru Krušovice došlo k výrazné změně obchodní strategie a podíl, který si chceme touto značkou na českém trhu ukrojit, nelze označit jinak než jako výrazný.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Václav Tuček

Rada reprezentantov charitatívneho programu Občianska voľba Pivovaru Šariš na svojom včerajšom zasadnutí odobrila hlasovanie občanov a slávnostne vyhlásila výsledky piateho ročníka tohto programu. Sumu vo výške viac ako 660 000 Sk si medzi seba rozdelí osem víťazných projektov.

Program Občianska voľba Pivovaru Šariš je určený mimovládnym neziskovým organizáciám zo šarišského regiónu. Jeho cieľom je podporovať aktivity smerujúce k rozvoju regiónu v oblasti zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia. Do programu sa mohli zapojiť mimovládne organizácie z okresu Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš je špecifický tým, že o podpore regiónu rozhodujú podľa svojich želaní a potrieb samotní obyvatelia.

Do piateho ročníka Občianskej voľby sa zapojilo 20 organizácií. Do užšieho finále vybrala Rada reprezentantov Občianskej voľby 11 projektov, o ktorých ďalej rozhodovali hlasovaním samotní občania. Prostredníctvom 6.114 hlasov rozhodli o 8 organizáciách, ktorých projekty budú podporené finančnou čiastkou 662 041 Sk.

V programe Občianska voľba Pivovaru Šariš získali finančnú podporu nasledovné organizácie, ktorých projekty budú realizované v priebehu roka 2009:

Olympijský klub regiónu Prešov - Plážová hádzaná 2009 – majstrovstvá SR, 75.000 Sk

Športový klub nepočujúcich detí - XVII. ročník medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov do 16 rokov, 70.000 Sk

Vyrovnávanie šancí - Poďme spolu do rozprávky, 140.000 Sk

Občiansky klub (OK) Veľký Šariš - Šarišské gavaľíre – zvykoslovné tradície a práca našich predkov, 52.100 Sk

Rákociho cesta - Hradná brána opravená, 87.000 Sk

Barlička - Záhrada bez bariér – Záhrada radosti, 99.750 Sk

Progress FM - Leto pod hviezdami (2009), 58.800 Sk

MabajEnergy - Mobilita bez bariér, 79.391 Sk

„Veľmi nás teší vysoký záujem občanov o prostredie, v ktorom žijú a ich snaha aktívne prispieť k jeho rozvoju. Svedčí o tom aj viac ako 6 tisíc hlasov, ktoré občania udelili jednotlivým projektom,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a.s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo vrátane aktuálneho ročníka prerozdelených takmer 3,8 milióna Sk a podporených 44 prospešných projektov.

Zdroj: Change net.sk

Učí lidi pít pivo. Povolání Zdeňka Bartoše by se zjednodušeně dalo vystihnout právě takhle. Jako zaměstnanec společnosti SABMiller, jejímž členem je i Plzeňský Prazdroj, objíždí hospody v zemích, které nemají bohatou pivní kulturu, a dohlíží na to, zda v nich Prazdroj chutná tak, jak má.

Jak vlastně zní oficiální název vaší profese a co obnáší?

Jsem specialista kvality exportu. Navštěvuji ty exportní trhy, kde pivní tradice nemá tak dlouhou historii, kde je pivo populárnější až posledních, řekněme, dvacet let. A společně s kolegou se staráme o to, zda je tam Prazdroj skladován a točen tak, aby to nepoškodilo jeho chuť a následně pověst.

Takže objíždíte hospody po světě a inkognito kontrolujete, zda točí dobré pivo?

Inkognito ne, nejsme žádní tajní policajti. (smích) Majitelé i distributoři o mé návštěvě vědí předem.

Jak taková kontrola vypadá konkrétně?

Přijdu do podniku, nechám si natočit pivo – a už při tom sleduji, jak je čepované a servírované. Pak přijde na řadu vizuální kontrola, přičichnutí, poté vlastní ochutnání.

Mým úkolem je poznat, zda je mezi ideální chutí Prazdroje a chutí natočené sklenice rozdíl. A říci, kde se případně stala chyba, a navrhnout řešení.

Deformací chuti piva kvůli špatnému zacházení existuje celá řada a každá má svůj název. Třeba Zásah světla: ta je typická pro lahvové pivo a jde o ni v případě, že bylo pivo vystaveno světlu – a to vyvolalo chemické reakce, které chuť posunuly. Další se týkají teploty při skladování, stárnutí, špatné sanitace pivních trubek v hospodě…

PĚNA PIVO CHRÁNÍ

V Česku rozumí pivu samozřejmě každý, nicméně, jak pozná laik, že je pivo v pořádku?

Na té běžné úrovni bych k tomu přistupoval spíše pragmaticky. Poznáte to prostě podle toho, že pivo pijete s potěšením, že vám na něm nic nevadí, že vás neruší postranní chuti.

Podle barvy se to dá poznat?

Barva není až tak citlivým indikátorem.Z ní poznáte, když je pivo zakalené, vyloženě špatnou sanitaci, tu ale odhalíte mnohem dřív už podle čichu. Pivo je cítit po starých vajíčkách.

Říká se, že pivo by mělo kroužkovat. Platí to jako známka kvality piva?

To už je otázka servírování, čepování piva. Když výčepní použije dobře umytou sklenici, která je navíc chlazená, tedy připravená na teplotu piva, a udělá hustou pěnu, která je vytvořena z piva, ne z mixování piva a vzduchu, měl by za sebou na sklenici nechat každý doušek stopu.

Počítám, že právě s čepováním mají ve světě největší potíže…

Nejen ve světě, popravdě řečeno. Častým prohřeškem i u nás je čepování, jak my říkáme, německým stylem, kdy hospodský pivo mixuje, nechá odstát a po pěti minutách dotáčí. Pivo tím zvětrává. Výčepní často tvrdí, že tak vyhání CO2, ale to je mizerná obhajoba, to se ošetřuje nastavením tlaku.

Jak by se tedy mělo pivo točit, aby k deformaci chuti nedošlo?

Způsobů je více, u nás se setkáváme hlavně se dvěma. Prvním je takzvané točení na hladinku: nejdřív se udělá pěna a poté se pod ni dotočí pivo. My propagujeme točení nazývané „Perfektně natočené plzeňské“: nejprve natočíme pivo a poté ho pomocí krémovače, tedy zpětného chodu výčepního kohoutu, uzavřeme hustou pěnou, která má pivo vlastně chránit před vzduchem. Taková hustá pěna vydrží déle než pěna vytvořená mixováním.

V českých pivnicích se tradičně setkáte spíše s točením na hladinku, jak to má český pivař rád. Jenže tenhle styl vyžaduje hodně vytočených sudů a tréninku. Na nových exportních trzích jsme vlastně rádi, když hospodské naučíme točit pivo tím druhým, jednodušším způsobem „nejdřív pivo, poté pěna“.

Jaký vliv má na chuť piva sklenice?

Rozhodně se nemá točit do sklenic právě vyndaných z myčky: jsou horké, tlusté sklo má velkou tepelnou kapacitu, takže pivo ohřeje. Sklenici je třeba vypláchnutím zchladit. Předností některých sklenic je, že jsou jako by uzavřené, takže vlastně drží pěnu a brání přístupu vzduchu k pivu.

Občas se i v českých hospodách setkáme s tím, že se pivo točí do půllitrů chlazených v mrazáku. Je to prohřešek?

Pracovně se s tím setkávám hlavně v jižních zemích, jako je Řecko či Španělsko, kde to konzument kvůli horku vyžaduje. Praxe je to ale problematická, protože když je pivo podchlazené, nevychutnáte si jeho plnou chuť, chlad ji přebije. Necítíte vůni ani chuť.

Čepováním do vymražené sklenice navíc dostane pivo tepelný šok.

Chuť ale může přebít také přesycení CO2: pak cítíte spíš jen velmi silný říz, vše ostatní se vám vytratí.

PIVO NENÍ VÍNO

Kolik hospod a jaké země máte pod patronací?

Celkem mám s kolegou na starosti asi 420 hospod v zemích, jako jsou státy bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie, Skandinávie, Řecko, Izrael, Španělsko, Itálie…

V jaké z nich točí nejlepší Prazdroj?

To lze říci poměrně přesně, protože v rámci našich expertních trhů pořádáme soutěž kvality. Za letošní rok ji vyhrála Albánie.

To je vítěz, kterého by asi nikdo nečekal…

Je to obrovské překvapení. Jenže oni, distributor i majitelé hospod, hodně zapracovali. Výhodou v Albánii navíc bylo, že se tam začínalo, pokud jde o pivo, de facto na zelené louce. Hospodští tam neměli žádné zlozvyky, vše jsme si od začátku nastavili tak, jak to dobré Plzeňské potřebuje.

Kromě skvělého Prazdroje vás v Albánii ale překvapí i kvalita podniků. Země je sice plná prašných cest a rozestavěných domů, když ale přijdete do restaurace, je to něco úplně jiného. Mít hospodu či bar je tam věc prestiže, takže majitelé hodně dbají o interiér. S outletem albánských barů by se podle mého mohl srovnávat jen málokterý podnik v Praze.

V jakých zemích se pivo naopak prosazuje obtížněji?

Řešíme třeba střet vinné a pivní kultury ve Španělsku. Tam musíme startovat fakt od začátku. Vysvětlujeme, že pivo není víno a neplatí, že čím starší, tím lepší. Jasně, tohle pochopí většinou hned, ale k pivní kultuře tam pořád nemají potřebný vztah, sudy nechají klidně stát venku na sluníčku…

Nepokoušejí se ti „neposlušní“ hospodští prohřešky zahladit tím, že vás uplácejí hostinou nebo se pokouší opít?

To ne… spíš se snaží občas schovat nějaký starý sud, abychom ho neobjevili. A někdy se vás snaží umluvit. Říkají pořád dokola: „No jo, ale hosti zmrzlé sklenice chtějí.“

Co s tím děláte?

Někdy je ústupek místním zvyklostem na místě. Někteří zákazníci v Řecku si ty sklenice z mrazáku nakonec prosadili. (smích)

Zaměstnání, které se točí kolem piva, má svá jasná úskalí. Stalo se vám někdy, že jste se během práce prostě opil?

Za dva roky, co tuhle profesi dělám, dvakrát. Poprvé to bylo při mé úplně první samostatné cestě. Vyrazil jsem do Finska – a tam jsou lidé, co se pití týče… velmi stateční. (smích) Po celém dni jsem byl rád, že jsem na hotelu a můžu se ze všeho vyspat.

A poté o rok později v Norsku, kde jsme otevírali hospodu… a poté ještě v noci navštívili několik barů. To byl můj druhý přešlap.

DEFORMACE PROFESÍ

Vaše povolání je bezpochyby snem mnoha mužů. Jak se člověk degustátorem piva stane?

Já jsem se k profesi dostal před dvěma lety skrze soutěž v degustační soutěži, kterou plzeňský pivovar pořádal. Zúčastnil jsem se jí jako student vysoké školy chemicko-technologické se zaměřením na potraviny a pivovar mi později nabídl práci.

Mohl by dělat tuhle práci kdokoli?

Záleží na degustační schopnosti, na chuťových a čichových buňkách. Třeba kuřák by ji mohl dělat těžko, kouření chuťové vjemy omezuje. Plus platí i další pravidla: když se chystám na degustace, nepiji kávu, vyhýbám se ostrým jídlům, cibuli, česneku, prostě tomu, co vám na dlouhou dobu změní chuť.

Teď se o pivo zajímáte profesionálně, jaký vztah jste k němu měl dříve?

Nedá se říci, že bych byl pivař. Hrával jsem hokej, takže jsem po zápase zašel s kamarády posedět, nikdy jsem ale nevypil více než čtyři piva. Dnes si dám dvě maximálně tři malá piva a stačí mi to.

Jak často chodíte na pivo? Odváží se vůbec profesionál, který ví, co vše se může s chutí piva stát, vyrazit do normální hospody?

Jasně, že se odvážím. Nechodím tam ale nijak zvlášť často, přece jen, když se vám kolem piva točí celá práce… A je pravda, že jsem profesí dotčený. Nedokáži se napít piva a neřešit chuť. Když si objednám pivo, udělám mimoděk vlastně všechny degustační procedury, které dodržuji v práci. A když pivo neprojde, jdu pryč nebo si dám třeba vodu.

Existuje nějaké ponaučení, jak se vyhnout hospodě, kde hrozí špatné pivo?

Určitě je na místě vynechat podnik, kde hrozí malá výtoč. Když přijedete do nějaké malé herny nebo zapadlé vesnické hospůdky, kde mají točenou desítku a Prazdroj, je jasné, že její hosté většinou sáhnou po levnější desítce, takže výtoč tam asi nebude úplně stoprocentní – a může se proto stát, že chuť Prazdroje nebude ideální.

A samozřejmě platí, že hospodský, který nedbá o čistotu a hygienu podniku, bude těžko dbát o kvalitu piva.

Kamarádi mi občas říkají: to pivo už není, co bývalo, to se nedá pít – nedávno jsem si dal jedno v bufetu na nádraží a od té doby tu značku už nepiju! Lidé by si ale měli uvědomit, že dobré pivo dostanou pouze v hospodě, kde o ně pečuje dobrý hospodský. Jak říkáme my pivovarští – pivovar pivo vaří, hostinský ho dělá!

Otázka na závěr se nabízí sama: Jezdíte po světě a dohlížíte, zda pivo chutná tak, jak má. Uměl byste ale pivo uvařit?

Znám postupy, jak na to. Uvařit pivo není až tak těžké. Těžké je uvařit dobré pivo. To bych nezvládl.

Zdroj: iDnes.cz

Mezi českými pivovarníky se rozhořel spor o desítky milionů korun: Má nová, největší ryze česká skupina K Brewery nárok na daňové úlevy?

Ve hře je pětadvacet milionů korun jen za letošek. A podezření, že členové skupiny už loni neprávem získali úlevy v řádu milionů.

Oč jde? Zákon dává "malým nezávislým pivovarům" úlevu na spotřební dani. Nejméně dva členové skupiny K Brewery - Pivovar Černá Hora a Pivovar Janáček - jí také loni využili. Každý tím ušetřil asi sedm milionů korun. A pokud letos úlevu uplatní všichni členové skupiny, jak už začátkem roku ohlásili úřadům - uspoří aspoň 25 milionů.

Jenže jak mohou být pivovary "malé a nezávislé" - a zároveň ve skupině, která už svojí produkcí přes milion hektolitrů dostihuje například Budějovický Budvar?

"K Brewery musí daně platit v plné výši. Úlevami proti nám získává neoprávněnou výhodu," tvrdí rozhořčeně zástupce jednoho z konkurenčních pivovarů.

Zákon o spotřební dani říká, že úlevu může mít malý pivovar do výstavu 200 tisíc hektolitrů ročně. To Janáček i Černá Hora splňují. Ale současně musí být podnik nezávislý.

Šéf a spolumajitel celé skupiny K Brewery Zdeněk Radil přitom už od loňského května sedí v představenstvu pivovaru Černá Hora. Zároveň je už rok šéfem představenstva Pivovaru Janáček. A už loni byly také personálně oba pivovary propojeny i s dalším, Pivovarem Svijany.

Předseda představenstva K Brewery Radil odmítá, že by společnost porušovala zákon. "Účast zástupců K Brewery ve statutárních orgánech pivovarů sama o sobě neznamená ztrátu jejich nezávislosti," tvrdí.

Jenže v zákoně je také zřetelně vymezeno, kdy i malý pivovar ztrácí na úlevu nárok: Pokud byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou závislost na jiném pivovaru. Lidsky řečeno - pivovary K Brewery by nesměly využívat výhod společného nákupu surovin, odbytu, bankovních úvěrů - zkrátka nijak spolupracovat. Pak taková skupina ovšem postrádá smysl.

"Z našeho pohledu je tato skupina jen jedním subjektem," potvrzuje také šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. I advokát Dalibor Šalek z České asociace pro soutěžní právo předpokládá: "Pro daňové účely se dá zřejmě mluvit o vzájemné závislosti členů skupiny. Ale konkrétně musí rozhodnout až finanční úřad."

Jasný verdikt však zatím nikdo nechce říci. A pro úřady to zřejmě bude problém. "Například pojem hospodářská závislost nikde není definován," upozorňuje David Neveselý z Advokátní kanceláře Havel - Holásek, který se domnívá, že K Brewery má na úlevy nárok.

Jednoznačně vidí věc prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. "Černá Hora je stále nezávislý pivovar, pan Radil je v představenstvu jako soukromá osoba," říká. Háček je ovšem v tom, že Fusek je šéfem právě Černé Hory. A on, případně jeho syn Daniel, jsou i v orgánech dalších pivovarů K Brewery.

Sám šéf skupiny Radil připouští, že problém nyní konzultuje s právníky. "Nevylučujeme, že jednou z možností může být pro letošek i úhrada daně v plné výši," říká nakonec.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík a Miroslav Petr

Společnost Heineken International spustila internetovou kampaň na podporu zodpovědné konzumace alkoholu nazvanou „Know the Signs - Rozeznejte příznaky“.

Kampaň rozšiřuje osvědčený program „Enjoy Heineken Responsibly - Užívejte si Heineken zodpovědně“ a usiluje o podporu větší volby a lepších návyků spojených s konzumací alkoholu u těch, u kterých se projevuje nezodpovědný model chování. Při kampani bude využita jak internetová technologie, tak i technologie mobilních telefonů a zároveň se jedná o první kampaň takového typu v rámci komunikace spojené se zodpovědnou konzumací alkoholu.

Melinda Eskell, Heineken Brand Communication Manager, komentuje tuto iniciativu následovně: „Angažujeme se při pomoci v rámci nesprávného zacházení s alkoholem a rádi bychom podpořili komunikaci týkající se zodpovědné konzumace alkoholu. Z průzkumu u spotřebitelů víme, že ti, na které je kampaň zaměřena, jsou otevřeni diskuzi na toto téma, chtějí ale komunikovat způsobem pro ně přiměřeným. Náš přístup za pomoci digitálních technologií nám toto umožňuje a zároveň nám umožňuje využít interakce a zapojení spotřebitelů tak, aby se naše poselství týkající se zodpovědnosti při konzumaci alkoholu šířilo dál. Značka Heineken má vedoucí pozici mezi prémiovými značkami piva a tato pozice je výrazně podporována naší komunikační strategií, která upřednostňuje kvalitu před kvantitou“.

Kampaň s názvem 'Know The Signs' byla vytvořena v agentuře Red Brick Road sídlící ve Velké Británii. Tato kampaň je pouze jednou z částí celého programu „Enjoy Heineken Responsibly“, který probíhá už pět let.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Především o pivu byla řeč v pondělním Dopoledním Radiožurnálu. Jeho hostem byl totiž Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru. Kolik toho může denně ochutnat pivovarský sládek? Proč se v posledních letech množí nářky na zhoršující se kvalitu českého piva? A nakolik jsou tyto stesky opodstatněné?

O profesi sládka panuje všeobecně sdílená představa, že náplní jeho práce je především pití piva. Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru, v Dopoledním Radiožurnálu tento mýtus vyvrátil. Zdůraznil, že sládek pivo nepije - on ho ochutnává, zda už je várka připravená. "Samozřejmě přístroje změří všechno," dodal k tomu, "ale chuť piva je nezaměnitelná. A to musí stále dělat lidé."

Svou první várku piva uvařil Václav Berka před třiceti lety na letní brigádě v pivovaru. Jak se práce sládka od té doby změnila? "Za těch třicet let se dramaticky změnila technika, ale co je důležité - výrobní kroky, technologie, teplota, časy, všechny postupy, původní suroviny, to se vždy zachovávalo." Původní suroviny - těmi má Václav Berka na mysli vodu, slad a chmel. Přestože podle slov plzeňského sládka některé z jiných pivovarů do piva začínají přidávat i jiné přísady a získávají tak konkurenční náskok, Plzeňský pivovar touto cestou jít odmítá - ctění tradice kvality českého piva je pro něj stále na prvním místě.

Právě s kvalitou piva souvisejí i současné stesky některých českých milovníků piva, že se postupně snižuje jeho pitelnost. Kde leží příčina? Podle Václava Berky nižší pitelnost nesouvisí s tím, jak se piva vyrábějí, jako spíš s tím, co se s nimi děje na cestě z pivovaru až do sklenice hosta. "Platí staré přísloví, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá," shrnuje plzeňský sládek. Abychom tomu rozuměli správně - vrchní již pivo lepší neudělá, ale může ho pokazit.

Proto, aby špatných piv v českých sklenicích ubývalo, existuje takzvané Desatero dobrého výčepního. A jaký je dobrý výčepní? Václav Berka rozdíl mezi dobrým a špatných vrchním shrnuje takto: "Je třeba rozdělit výčepního, který si stoupne za pult a znuděně kouká, co se děje v hospodě, a výčepního, který si pohraje se sklenicí, krásně ji vyčistí, umí se postarat o trubky a zažertovat s hosty - zkrátka pivo prodat."

Mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne se Lucie Výborná Václava Berky zeptala například i na to, zda se pivu, které se nedrží tradičních výrobních postupů, dá stále ještě říkat tradiční. Nebo se již jedná spíše o takzvané "europivo"? A existuje vůbec něco jako "europivo"? Proč v posledních letech zažívají takový boom nejrůznější ovocná či barevná piva? A jak nahlíží plzeňský sládek na domácí přípravu tohoto tradičního českého nápoje?

Záznam celého rozhovoru s Václavem Berkou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz

Predaj nových akcií má spoločnosti pomôcť pri financovaní nedávnej akvizície belgického Anheuser-Busch, ktorý InBev získal za 52 mld. USD

Najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete Anheuser-Busch Inbev v pondelok uviedla na trh svoju plánovanú emisiu akcií na čiastočné financovanie nákupu belgického pivovaru Anheuser-Busch, ktorý InBev získal za 52 mld. USD. Nové akcie bude spoločnosť ponúkať s diskontom v hodnote 6,45 eur za kus, čím sa na trh dostane 986,1 mil. nových akcií v celkovej hodnote 6,36 mld. eur. Predaj nových akcií za nižšiu cenu však počas pondelkového obchodovania spôsobil 2,1-percentný pokles hodnoty súčasných podielov spoločnosti.

Akcionári s kontrolným podielom získajú nové akcie v celkovej hodnote 2,8 mld. eur. Pivovarnícka skupina, ktorá prevzatie Anheuser-Busch uskutočnila minulý týždeň, pôvodne plánovala vydanie akcií už minulý mesiac, no v dôsledku volatility na finančných trhoch ju odložila. "Zo strategického pohľadu má dohoda opodstatnenie, pretože ponúka viacero možností na úsporu nákladov," uviedol Kristof Degraeve, analytik belgickej divízie spoločnosti SG Private Banking.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: SITA

Pivovary Staropramen mají novou značkovou restauraci Potrefená husa Beerpoint v Bratislavě. Již od 11. listopadu si mohou návštěvníci bratislavského Avion Shopping Parku zpříjemnit nakupování skvělým gastronomickým zážitkem. Oslavy otevření této pobočky jsou naplánovány na 25. a 30. listopadu. Přijďte se pobavit a zasoutěžit si o praktické ceny!

„Naším cílem je představit novou Potrefenou husu zákazníkům obchodního centra, kteří si u nás mohou zpříjemnit své nakupování. Rozhodli jsme se proto uspořádat oslavy otevření naší nové slovenské pobočky a to hned ve dvou dnech. Lidé si budou moci restauraci prohlédnout, ochutnat jednohubky z naší kuchyně, zasoutěžit si o poukazy na volnou konzumaci, vyfotit se s živou husou či jejím maskotem a ti nejmenší dostanou na památku balónky“, láká na oslavu otevření nové Potrefené husy Beerpoint manažer značkových restaurací Pivovarů Staropramen David Petřík.

Potrefená husa Beerpoint je první restaurace tohoto typu v Bratislavě. „Cítíme, že slovenský gastronomický trh má vzrůstající tendenci a rádi bychom byli součástí tohoto rozkvětu. Vybudování nové Potrefené husy Beerpoint v OC Avion Shopping Park vidím jako obrovskou příležitost. Náš koncept není jen o skvělé gastronomii, ale snažíme se celkově o zlepšení kultury pití piva. V České republice máme s tímto konceptem velice dobré zkušenosti a věřím, že na Slovensku to zákazníci také uvítají. V příštím roce plánujeme rozšíření slovenských poboček Potrefená husa o restauraci v Nitře“, popisuje myšlenku konceptu Petřík.

Restaurace nabízí široký výběr piv z Čech i z celého světa a také neodolatelné delikatesy ze slovenské i české domácí kuchyně. Jídla jsou připravována špičkovými kuchaři a mezi speciality nové restaurace například patří:

• Pappaderdele e Spagheti Nero s grilovaným lilkem, paprikou, hříbky, feferonou a lupínky parmazánu

• Beefsteak z býčí svíčkové se zeleninovým ragů, pečeným tomatem a omáčkou z celozrnné hořčice

• Krém panacotta s polévkou z lesního ovoce a bílého vína, dekorovaná lístkem čerstvé máty

Po skvělém gurmánském zážitku Vás zchladí točený Staropramen světlý, Staropramen Granát, Stella Artois či Hoegaarden White nebo lahvový Staropramen ležák, Velvet, Kelt, Stella Artois nealko, Staropramen nealko, Leffe Briun či Leffe Blonde.

Restaurace Potrefená husa je místem k příjemnému posezení s přáteli, kolegy ale také k odpočinku po náročném nákupu. Výhled z restaurace na nově vybudovanou ledovou plochu okouzlí nejen sportovce, ale také děti a rodiče, kteří mohou využít plochu k odpolední zábavě.

Avion Shopping Park je v rámci Bratislavy nejnavštěvovanější obchodní centrum. Do nedávné doby zde nebylo žádné gastronomické vyžití, kromě klasických restaurací typu Fast Food. Nově zrekonstruované západní křídlo je nyní celé věnované gastronomii. Restauraci Potrefená husa Beerpoint naleznete v prvním patře.

Shrnutí základních údajů

 Datum otevření: 11. listopadu 2008

 Oslavy otevření: 25. a 30. listopadu vždy od 10:00 do 16:00 hodin

 Kapacita: 130 míst

 Adresa: Avion Shopping Park, Inter Ikea Centre Slovensko s r.o, Ivanská cesta 16, Bratislava

 Kontakt: + 421 02 43 64 22 24

 Otevírací doba: PO – NE 9:00 - 22:00

Gastronomickým partnerem, který se podílel na otevření této provozovny, je společnost F&B Concepts. Provozovatelem nové pobočky je firma Gastro – Perla s.r.o. jednatele inženýra Mikuše.

Více na www.staropramen.cz a www.fbconcepts.cz .

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že do objektu investuje a chystá projekty na obnovu budov.

Prkny zatlučené dveře i okna, strhané záclony, podepřený polorozpadlý balkon, požární nádrž plná listí a žabince a všude kolem páska upozorňující na zákaz vstupu.

Taková je realita ještě nedávno slavného, dnes opuštěného, rozpadajícího se zámku Lázeň nedaleko Chudenic a přilehlých budov, které hlídá bezpečnostní agentura. Turisté, kteří sem přicházejí za lákadly, jako je třeba rozhledna Bolfánek či Americká zahrada, jsou stavem objektů zděšeni. Majitelem je Plzeňský Prazdroj.

„Situace se zámkem Lázeň v Chudenicích je velmi složitá a netěší nás. Vlastnictví je ale předmětem vleklého restitučního sporu mezi pivovarem a hrabětem Černínem, který se táhne více než jedenáct let,“ říká mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. „Doufáme, že se celá situace už brzy vyřeší ve prospěch památky samotné, ale hlavně, ve prospěch občanů a obce Chudenice,“ myslí si Mareček.

Chudeničtí občané vzpomínají na slavné časy zámku Lázeň který sloužil nejen jako výletní restaurace, ale také jako hotel, konferenční sál i místo pro rekreaci.

„Je hodně smutné, že pivovar, který je takovým kolosem, nechá zchátrat a zdevastovat historické objekty způsobem, že se pomalu rozpadají. Chápu, že když není jisté, že Lázeň pivovaru zůstane, nechtějí zbytečně utrácet, ale mohli zachovat alespoň provoz restaurace a hotelu,“ říká jeden z chudenických občanů, který nechtěl být jmenován.

„Zámek byl uzavřen v lednu 2007. Důvodem bylo ukončení nájemního vztahu s nájemcem, který se choval nekorektně a dlouhodobě neplatil nájemné. Po ukončení smlouvy jsme zámek zazimovali a zajistili jeho nepřetržitou ostrahu. Původní zámecké zařízení není v objektu už od roku 1966. Agentura hlídá objekt, vybavení budov a pozemků, aby se zabránilo ničení či poškození,“ popisuje mluvčí pivovaru.

„Mám zkušenosti s provozem několika zařízení a rád bych na Lázeň opět vrátil život. Obnovil bych jak restauraci, hotel, tak i sportoviště a bazén v parku. Vedu jednání s pivovarem, ten ale váhá. V nádherném parku by byl úžasný prostor také pro golfové hřiště. Se zámkem bych měl velké plány,“ říká podnikatel František Mlnařík.

Plzeňský Prazdroj hledá nájemce, který by opět v zámku restauraci provozoval. Předběžně už má prý několik zájemců. Dle posudku statika je pronájem objektu za restauračními účely možný. Další úpravy či opravy budov by však podle tiskového mluvčího pivovaru byly závislé na jednání s nájemci, kteří by se museli na opravách nejspíše podílet.

„Není pravda že bychom se o areál nestarali. Park přiléhající k zámku je návštěvníkům přístupný. Letos v zimě jsme provedli práce na základě odborného dendrologického projektu pro obnovu parku. Také jsme provedli bezpečnostní řezy na 120 stromech. Vykácená místa jsou osazena novými stromky. Celkově jsme na údržbu parku věnovali včetně běžného provozu více než 800 tisíc korun. Podle odborného projektu na rekonstrukci a v součinnosti s památkáři jsme vypracovali projekt na rekonstrukci ovčína. Na příští rok plánujeme také práce na další hospodářské budově, konírně. V plánu je i čištění studny. Tyto práce si vyžádají více než 900 tisíc korun,“ kalkuluje Jiří Mareček. Vloni pivovar prý investoval do technické údržby zámku přibližně půl milionu korun.

„Naší snahou je provoz restaurace obnovit. Investice do kompletních rekonstrukcí zámku a budov však neplánujeme. Snažíme se objekty udržovat a provádět nejnutnější opravy,“ doplnil informace mluvčí.

Konec soudních sporů mezi Černíny a pivovarem je v nedohlednu a přístup pivovaru k památce, která do Chudenic lákala turisty z širokého okolí negativně hodnotí i starosta městyse Chudenice David Klíma.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Ludvík Pouza

Spotřebitelské hlasování o nejoblíbenější hospodu, Pilsner Urquell Pub Guide 2009, jde do finále. Uzavřeno bude 30. listopadu 2008 a zaznamenává zvýšený zájem oproti loňsku. Zatímco loni se na www.pilsner-urquell.cz sešlo 77 000 hlasů, necelé dva týdny před uzávěrkou letošního ročníku je to už téměř 110 000 hlasů.

Hosté, zákazníci, štamgasti a milovníci piva, kteří se aktivně účastní hodnocení, mohou ještě stále získat každý týden až do konce listopadu pivní odměny od Pilsner Urquell. Stačí pouze ohodnotit pět hospod, odpovědět na otázku a být nejblíže ke správnému výsledku.

Představení zbrusu nové publikace Pilsner Urquell Pub Guide 2009, která všem milovníkům plzeňského piva prozradí kam na pivo v roce 2009, proběhne spolu se slavnostním vyhlášením výsledků 29. 1. 2009 v Praze.

Aktuálně tři nejlépe hodnocené hospody v kategorii „nejlepší pivo“:

1. U Zlatého Tygra , Praha 1

2. Pivnice U Hrocha, Praha 1

3. U Pinkasů, Praha 1

V databázi je 1060 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky, ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostane do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace v pěti kategoriích. Hodnotí se kvalita piva, kuchyně, služeb, možnosti vyžití a prostředí. Dále lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací bude Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.

Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell. V loňském roce dosáhl nejvyššího hodnocení brněnský hostinec U Bláhovky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivo je v České republice národním nápojem, Češi v jeho spotřebě dlouhodobě drží prim. A tak není divu, že si Česko vytvořilo v uchovávání piva vlastní fenomén, který se v takové míře a kvalitě nerozvinul nikde jinde na světě. Je jím tankové pivo, tj. pivo, které se před spotřebou v restauraci neuchovává v tradičních sudech, ale v mnohem větší nádobě nazývané tank.

Uchovávání piva v tancích pomáhá udržet jeho vysokou kvalitu. "To pivo se do nich čerpá do takového plastikového pytle, který je sterilní, takže je udržováno v absolutně sterilním prostředí, bez kontaktu se vzduchem a ti největší odborníci říkají, že pivo z těchto tanků je nejlepší," vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Výhoda číslo 2: Výčepní se nenaběhá

Kromě vyšší kvality s sebou tankové pivo přináší i další výhodu. Výčepní nemusí tak často narážet nový sud, což především v restauracích, které zlatavého moku vytočí více, představuje výraznou výhodu. Když se totiž v restauračním zařízení denně vytočí 10 hektolitrů piva, musel by personál dvacetkrát denně sejít do sklepa narazit nový sud. V případě, že dovoz sudů probíhá dvakrát týdně, musela by mít navíc restaurace místo cca na 70 sudů.

Tankové pivo je ryze český fenomén

Tankové pivo je českým fenoménem. Nikde jinde ve světě není tento způsob uchování piva tak propracovaný jako v České republice. "Já jsem to nikde ve světě neviděl," potvrdil Hlaváček.

Kdo by si ale myslel, že pivo čepované z tanku je v České republice novinkou posledních let, byl by zcela na omylu. "Má to dlouhou historii. Pivo se z tanků točilo již za socialismu, i když to bylo technicky nedokonalé," tvrdí Hlaváček. Největší boom zažily tzv. tankovny, tj. restaurace, kde se točí pivo z tanku, v letech 1996 až 1998.

Ve všech restauracích se tanků nikdy nedočkáme

I když je pivo čepované z tanků podle odborníků kvalitnější, jeho rozšíření do všech, nebo alespoň do většiny restaurací se nikdy nedočkáme. Protože se pivo do tanků čepuje nepasterizované, je třeba, aby restaurace dosahovala určité minimální výtoče, aby bylo možné nápoj včas spotřebovat. "My ty tanky dáváme do restaurací, kde je výtoč větší, kde se vytočí tak 4 nebo 5 hektolitrů denně," upřesnil Hlaváček.

Plzeňský Prazdroj a Gambrinus distribuují tankové pivo momentálně zhruba do 500 restaurací. Pozadu ale nezůstávají ani konkurenční pivovary. Využít této možnosti mohou například také zákazníci Starobrna, Pražských pivovarů či Královského pivovaru Krušovice.

Zdroj: ČT24.cz | Autor: Alžběta Musilová

Potvrdily to výsledky soutěže European Beer Star , ve které bodovaly známé pivní značky Holba i Zubr.

Holba Premium získala stříbrnou medaili a hned za ním se umístil Zubr Premium a stal se tak bronzovou pivní hvězdou. Medaile jim byly uděleny za jedinečnou chuť a prvotřídní kvalitu, kterou posuzovalo 65 pivovarských expertů z 16 zemí. Světlé ležáky Holbu i Zubr zařadili mezi evropskou špičku a udělili jim titul Evropská pivní hvězda 2008. Zubr tímto potvrdil úspěch z minulých let, kdy v soutěži získal dvakrát zlato.

Medaile převzali dnes 13. listopadu na Brau Beviale v Norimberku zástupci pivovarů Zdeněk Konečný, předseda představenstva pivovaru Holba a Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

„Na získaná ocenění jsme skutečně hrdi. Koneckonců potvrzují, že naše strategie vařit tradiční pivo klasickou technologií má úspěch nejen u konzumentů, ale i ve světě mezinárodních odborníků,“ po převzetí medaile vyjádřil Zdeněk Konečný.

Pověstnou sílu chuti oběma oceněným pivům přináší klasická technologie výroby – důkladné povaření na dva rmuty, kvašení na otevřené spilce a dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích. V Holbě i v Zubru pivo vaří na předem danou stupňovitost, takže jeho ředění vodou je předem vyloučeno stejně jako např. umělé dobarvování. Piva obou značek se vyznačují charakteristickou plnou chutí, dobrým řízem a příjemnou hořkostí. Co vede k získaní těchto vlastností uvedla Nataša Rousková, která vaří pivo s největším počtem medailí v České republice: „Aby mělo pivo správnou chuť, vyžaduje nejen kvalitní suroviny, ale především čas. Zatímco u nás je pivo hotové za 2 měsíce, výroba europiv je dnes zkrácená na minimum, zhruba tak 14 dní a na jeho chuti je to znát. Právě dlouhá doba dozrávání ovlivňuje správný říz, takže naše pivo není třeba nadměrně dosycovat.“ Jen letos si z prestižních degustačních soutěží Zubr odvezl 6 medailí, z toho 3 zlaté.

Soutěž European Beer Star oceňuje to, co zajímá také konzumenty: jak pivo chutná, jeho vůni, dojem po napití a celkovou kvalitu. Patří k nejvýznamnějším na světe a pořádá ji Svaz středních pivovarů v Bavorsku spolu s Asociací malých nezávislých pivovarů v Evropě. Její koncept vychází z jedinečnosti piva a jeho vnímání jako kulturního dědictví. Hlavním smyslem je představit chuťově různorodá piva široké veřejnosti a současně posílit fenomén jejich výjimečnosti. Jde zejména o produkty malých a středních výrobců, které se od chuťově identických europiv liší nejen vlastnostmi, ale také výrobou. Snahu o prosazení vysoké kvality a různorodosti chuti piva potvrzuje i zájem o účast ve jmenované soutěži. Letos se v ní utkalo 688 druhů piv ve 42 kategoriích, což je rekordní počet a dává soutěži mimořádný význam. K nejsilnějším patří právě kategorie Pilsner Bohemian style, ve které bodoval Zubr i Holba.

Oba pivovary jsou ryze české a pivo v nich vaří čeští sládci. Co do výstavu se řadí ke středním výrobcům piva a na střední Moravě drží značky Holba a Zubr 30 procentní podíl trhu. Hrají významnou roli nejen jako významní producenti a zaměstnavatelé ve svém regionu, ale zásadní je také jejich pozice při zachování tradice českého pivovarnictví a pestrosti nabídky konzumentům.

Zdroj: Zubr.cz | Autor: Hana Matulová, tisková mluvčí pivovarů Holba a Zubr

Akcionári pivovaru Anheuser-Busch v stredu drvivou väčšinou schválili navrhnuté prevzatie spoločnosťou InBev v celkovej hodnote 52 mld. USD

Jedinou prekážkou vytvorenia najväčšieho pivovaru na svete je len schválenie akvizície regulačnými úradmi. Z dvoch tretín hlasujúcich akcionárov výrobcu piva Budweiser sa pre túto dohodu vyjadrilo 96 %. Obidve spoločnosti sa dohodli na zlúčení v júli.

"Nakoniec sme sa všetci dohodli. Návrh InBevu je v najlepšom záujme akcionárov, pričom poskytne sľubnú budúcnosť pre naše značky a tiež pre zamestnancov, predajcov a spotrebiteľov," povedal generálny riaditeľ spoločnosti Anheuser Busch August A. Busch IV pred akcionármi. Akvizícia čelila viacerým prekážkam od politického odporu k zahraničnému prevzatiu "americkej ikony", cez arbitrážne konanie skupiny Grupo Modelo namiereného proti akvizícii, až po finančnú krízu.

Zdroj: Etrend.sk | Autor: SITA

Pivovarnický gigant SABMiller zvýšil v prvním finančním pololetí hrubý zisk o 28 procent na více než dvě miliardy dolarů (přes 40 miliard korun). Oznámila to ve čtvrtek firma, která v České republice vlastní Plzeňský Prazdroj. Dodala však, že zhoršující se stav světové ekonomiky oslabuje poptávku na řadě jejích trhů.

"Oslabení spotřebitelské poptávky v minulém roce představovalo náročný start do roku nového. Nicméně, jsme udrželi růst tržeb a prostřednictvím cen jsme zvýšili podíl na klíčových trzích," uvedl šéf SABMiller Graham Mackay."Tento výsledek dokazuje sílu našich značek a operačních schopností," dodal Mackay.

SABMiller je zatím největším pivovarem na světě

SABMiller je podle objemu prodeje největším pivovarem na světě. O své prvenství však přijde poté, co belgický pivovar InBev převezme amerického rivala Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Transakce, kterou tento týden schválili akcionáři společnosti Anheuser-Busch, by měla být dokončena ještě v letošním roce.

Tržby společnosti SABMiller v pololetí končícím v září stouply o čtyři procenta na 11,2 miliardy dolarů. Firma provozuje zhruba 140 pivovarů po celém světě a zaměstnává kolem 60 000 lidí.

Součástí skupiny SABMiller je největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Na Slovensku SABMiller kontroluje pivovary Šariš a Topvar.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Pavlína Máčalová

Čtveřice českých podnikatelů, kteří stojí za skupinou K Brewery, získala Lobkowiczský pivovar a pronikla mezi největší hráče na trhu.

Hospodářské noviny zjistily, že firma K Brewery získala Lobkowiczský pivovar a Pivovar Rychtář z Hlinska. Nyní k ní patří celkem už osm značek, například Svijany, Ježek nebo Platan.

Dohromady vyrobí přes milion hektolitrů piva za rok. Tedy téměř jako Budějovický Budvar, jež je českou čtyřkou.

HN nyní také jako první získaly přehled o tom, komu vlastně K Brewery patří. Předseda představenstva Zdeněk Radil potvrdil, že on sám a podnikatelka Eva Kropová drží ve společnosti dohromady menšinový podíl.

Dominantní vliv má majitel Lázní Luhačovic a dalších firem Martin Burda společně s třineckým finančníkem Grzegorzem Hótou.

Ti loni společně koupili podíly například v jihlavském Motorpalu. Hóta působí i ve firmách jako je třinecký Tritreg, ale je považován i za spojence známého finančníka Pavla Tykače, hlavního majitele Mostecké uhelné a někdejšího šéfa skupiny Motoinvest. Hóta a Tykač se podle některých zpráv nedávno pokoušeli společně získat podíl v Sokolovské uhelné.

"Nejednáme v zájmu nikoho jiného, obor pivovarů považujeme za perspektivní a chceme ho rozvíjet," uvedl Radil.

K Brewery působí na trhu teprve přes dva roky, ale už předběhla dosud největší ryze českou privátní skupinu PMS Přerov, kam patří značky Zubr, Litovel a Holba.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Společnost Pivovary Staropramen uvádí na trh Zimní limitovanou edici Staropramen a Gurmánskou kolekci se Stellou Artois.

Zimní limitovaná edice Staropramen svým vzhledem již na první pohled evokuje období, pro které je určena. Obsahuje čtyři piva Staropramen Ležák, čtyři piva Staropramen Granát a originální půllitrovou sklenici.

„Na základě našich zkušeností jsme si ověřili, že spotřebitele v době Vánoc zaujmou především balení, která obsahují něco výjimečného. Z tohoto důvodu jsme i letos připravili balení, které umožní všem vychutnat si pivo v originální sklenici,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen.

Dalším dárkem je Gurmánská kolekce, která obsahuje oblíbený prémiový ležák Stella Artois, osvěžující Hoegaarden White s vůní po pomerančích a koriandru, tmavé klášterní pivo Leffe Bruin s karamelovou příchutí a Belle-Vue Kriek s chutí macerovaných třešní. Součástí tohoto balení je i průvodce gurmánskou kolekcí, který kromě popisu charakteru a historie jednotlivých značek obsahuje také recepty vhodné ke každému typu piva.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Václav Sochor

Přední americká pivovarnická skupina Anheuser-Busch ve čtvrtek vykázala čtvrtletní zisk v souladu s odhady Wall Street a pomlčela o svém převzetí, které plánuje belgická společnost InBev.

Výrobce piv Budweiser a Michelob, který již minulý měsíc oznámil čtvrtletní prodeje, uvedl, že čistý zisk ve třetím čtvrtletí klesl na 666 milionů dolarů čili 90 centů na akcii ze 707 milionů neboli 95 centů na akcii před rokem.

Po vyloučení jednorázových položek, jako příjmu z prodeje amerických distribučních práv pivovaru Grolsch či nákladových položek spojených s transakcí InBevu, Anheuser vydělal 1,05 dolaru na akcii, v souladu s očekáváním analytiků oslovených firmou Reuters Estimates.

Čisté čtvrtletní tržby stouply o 6,5 procenta na 4,92 miliardy dolarů. Anheuser minulý měsíc oznámil, že čtvrtletní prodej piva ve Spojených státech z hlediska objemu vzrostl o 2,3 procenta a prodej z velkoobchodu do maloobchodu stoupl o 3,6 procenta. Tyto výsledky někteří analytici označili za nejlepší od roku 2000.

InBev, který ve čtvrtek rovněž oznámil čtvrtletní výsledky, trvá na tom, že dokončí plánované převzetí

Anheuseru za 52 miliard dolarů do konce roku navzdory bouři na finančních trzích. Ta jej minulý měsíc přinutila odložit emisi akcií s přednostním právem úpisu za 9,8 miliard dolarů.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Reuters

Značka Staropramen korunuje 4. listopadu v rámci slavnostního vyhlášení vítězů 1. ročníku soutěže Czech Bar Awards 2008 nejlepší pivní bar v České republice.

Ceremoniál, který se bude konat v bývalé továrně Šaldovka v Karlíně, tak symbolicky ukončí soutěž časopisu Barlife, která měla za cíl zviditelnit nejlepší české podniky, které si vybrali jak zástupci široké veřejnosti, tak i odborníci na gastronomii, barmanství a hotelnictví. Vedle nejlepšího pivního baru bude oceněna také nejlepší kavárna, koktejlový, designový a hotelový bar.

Důvod, proč se značka Staropramen stala partnerem kategorie pivní bar, je nasnadě. Kromě na první pohled zřejmého spojení se zde nabízí i know-how, které společnost Pivovary Staropramen prezentuje od roku 1998, kdy vznikl koncept značkových restaurací Staropramen provozovaný na bázi franchisingu. Ten v současné době tvoří celkem 26 restaurací na území české a slovenské republiky.

Koncept zahrnuje moderní restaurace v centrech větších měst, sport bary v okrajových částech menších měst a Beerpointy, které návštěvníci naleznou ve velkých nákupních centrech. Nabízí tak

návštěvníkům možnost strávit čas s přáteli v příjemném prostředí, u dobrého jídla a piva, aniž by museli cestovat daleko od místa svého bydliště.

„O tom, že je tento řetězec restaurací úspěšný a mezi lidmi oblíbený, svědčí také to, že se ve finálové pětici umístila restaurace Potrefená husa Na Verandách,“ říká David Petřík, manažer značkových restaurací společnosti Pivovary Staropramen a dodává: „Tato restaurace sídlí v budově pivovaru Staropramen již od roku 1871. Během druhé světové války byla uzavřena a otevřela se znovu v roce 2000. V říjnu 2007 se po celkové rekonstrukci přeměnila v Potrefenou husu.“

Jeho slova potvrzuje i Dan Musialek, brand manažer značky Staropramen: „Pivo Staropramen bylo vždy neodmyslitelně spjato se Smíchovem. Návštěvníci oceňují, že vyhlášená restaurace v pivovaru zůstala a patří mezi místa, kde se podává to nejlépe ošetřené pivo, o které se staráme tak, aby si je host vychutnal co nejlépe.“

Velký zájem, který provázel tuto soutěž od jejího vyhlášení, až po ukončení hlasování, je důkazem toho, že dnešní zákazník se již nespokojí s průměrem. Pouze trvalá záruka kvality je totiž tou nejlepší pozvánkou k další návštěvě.

Výherce 1. ročníku soutěže Czech Bar Awards 2008 naleznete na stránkách www.barawards.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Sychravý listopad přináší chmurnou zprávu pro pivaře. Plzeňský Prazdroj od soboty zvedl ceny všech produktů v průměru o čtyři procenta.

V praxi to vypadá tak, že hostinští budou nakupovat půllitr výčepního Gambrinusu o 80 haléřů dráž, za Prazdroj vytáhnou z peněženek dokonce o korunu navíc.

„Mně to už nějak moc nezajímá, teď už se pivo zdražuje pravidelně, není to žádná novinka. Takže ani nevím, jestli pivo bylo dražší nebo ne, když jsem si ho dával. Ta koruna na půllitr už nic neřeší,“ říká po sobotní návštěvě restaurace Jalta na Slovanech Pavel Hanzlík.

Hospodští tak nejspíš nebudou mít problém s prolomením magické dvacetikorunové hranice u "desítky" za půllitr a nakročením k 30korunové ceně za sklenici prazdrojského ležáku.

Provozovatel restaurací U Kostků, V Podlesí a U Havránka v Doubravce ceny upravuje již od pondělka. „Gambrinus bude stát od pondělí 20 korun, tedy o korunu navíc, u Prazdroje se cena zvyšuje ze 27 na 29 korun,“ reaguje na zvýšení cen pivovaru Viktor Starý.

Zdražuje se po roce

Přestože Prazdroj stojí už kolem 30 korun, víc kritiky se lepí stále na desítku Gambrinus.

„Prazdroj je pořád skvělá značka, i když si kvůli ceně člověk nemůže dát moc piv. Ale gambáč, to je něco jiného. Už dlouho nestojí za nic, a když se ještě zdraží, nevadí. Konečně se alespoň rozhoupu k tomu, abych přešel na jinou značku,“ vyhrožuje postarší chlapík z letenského Tunelu.

Zatímco někteří pivaři mají pocit, že kvalita jejich milované desítky šla dolů, pivovar tvrdí, že drží stále stejnou úroveň. O zavedení jiné značky uvažoval i provozovatel sokolovny na Nové Hospodě. „Docela jsem ale narazil, zákazníci pořád chtějí Gambrinus,“ říká Jarmil Uzel.

Plzeňský Prazdroj zdražuje pivo po roce, navýšení cen vysvětluje nárůstem vstupních surovin, hlavně chmelu a ječmene. Změna cen se týká i Radegastu, Velkopopovického Kozla, Mastera, Primuse, Klasika a Frisca.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Evžen Zavadil | Foto: Vlastimil Leška