Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Domácí pivovary se čím dál více potýkají s růstem cen surovin a energií. Ty výrazně prodražují výrobu piva. Kvůli silné konkurenci však nemohou drahé náklady promítnout do ceny zlatavého moku.

„Jen ceny dvou hlavních surovin používaných na výrobu piva, chmele a ječmene, za poslední rok vzrostly o desítky procent. To výrazně prodražuje produkci piva. Promítnout tento růst do cen piva si však kvůli konkurenci nemůžeme dovolit,“ říká generální ředitel Drinks Union Milan Schramm.

Ještě před rokem například pivovary jedné z předních pivovarnických skupin v zemi nakupovali tunu žateckého chmele zhruba za 170 tisíc korun. „Dnes již cena stejného chmele dosahuje více než dvojnásobku za tunu. To je výrazný rozdíl,“ podotýká generální ředitel skupiny Drinks Union, která vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Podobný je přitom vývoj u ječmene a sladu. Ječmen se například v dubnu loňského roku prodával za necelé čtyři tisíce korun za tunu. „Letos se tržní ceny pohybují na úrovni sedmi tisíc korun,“ dodává Schramm.

Pivovarnictví je také známé svou náročností na spotřebu energií. Pivo se musí nejprve uvařit a poté dlouho chladit. Přestože je na výrobu hektolitru piva potřeba stále stejně energie, dnes zaplatí pivovary o pětinu více než v roce 2005.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík


Už druhým rokem skupuje společnost K Brewery Group podíly v tuzemských menších pivovarech a záhadná skupina domácích a údajně movitých akcionářů od počátku vyvolává rozporuplné reakce lidí z pivovarské branže. Na jedné straně nadšení pivovarských vlastenců, kteří to považují za obranu proti rozpínání nadnárodních gigantů, a na druhé straně obavy ze stále neznámé struktury a dalších záměrů vlastníků K Brewery.

Navenek reprezentuje společnost Zdeněk Radil, třiatřicetiletý manažer se zkušeností s řízením rizik ve firmách jako je třeba Telefónica O2. Jedním z majitelů K Brewery je Martin Burda, ovládající například Lázně Luhačovice. Ale kdo dál za skupinou stojí a financuje mnohamilionové akvizice do regionálních pivovarů v Černé Hoře, Svijanech, Malém Rohozci, Jihlavě, uherskobrodském Janáčku a protivínském Platanu, odmítá zatím prozradit. Prý až přijde čas.

"K Brewery je zatím neorganizovaná a neuchopitelná skupina lidí, kteří pojali záměr investovat v pivovarnictví, a od té doby se podařilo zainvestovat pár zajímavých českých společností," říká Radil v rozhovoru pro HN.

HN: Jaké záměry vlastně mají akcionáři K Brewery?

Navázat na to, co tyto pivovary už udělaly, podpořit jejich dosavadní rozvoj, působit především v regionu, být tam co nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic závažnějšího na jejich řízení. Základní záměr je dlouhodobě působit v tomto sektoru, akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys. Nemají žádné krátkodobé termíny pro návratnost vložených prostředků.

HN: Takže se jedná o poměrně movité akcionáře.

Přesně tak. Jsou to české podnikatelské subjekty, které získaly prostředky svou dosavadní podnikatelskou činností.

HN: Můžete vyvrátit obavy některých odborníků z pivovarnického oboru, že K Brewery možná skupuje podíly v pivovarech nakonec pro někoho jiného?

Jednoznačně jde o dlouhodobý záměr, nejedná se o skupování pro někoho. Jsou to vlastní peníze bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ne z nějakého altruismu, ale proto, že to vnímáme ze střednědobého a dlouhodobého záměru jako zajímavý byznys.

HN: Jediné, co je zatím o K Brewery známo, je, že má do pěti akcionářů a žádný další management. To znamená, že do pivovaru investuje, zaplatí za příslušný podíl, a vy jako předseda představenstva pak komunikujete s vedením těch firem. Říkáte jim, jakou máte představu. Naplňují ji?

Zatím je brzy to hodnotit, ale v naprosté většině můžeme říci, že ano. Naplňují.

HN: Kde nenaplňují?

Na to je, říkám, krátká doba.

HN: Jihlavský pivovar se značkou Ježek nedávno doplatil na vývoz laciných piv přes jediného exportéra - tehdy i většinového vlastníka - a vy jste jim pomohli v rozvoji úvěrem. Je jediným případem vaší pomoci?

Já bych nezdůrazňoval potřeby jihlavského pivovaru, my jsme připraveni - například v souvislosti s cyklickými vývoji nákladů - pomoci jednotlivým pivovarům. Zejména pokud tam je vidět jednoznačný růstový potenciál do budoucna a určitá míra pravděpodobnosti, že se vložené prostředky vrátí. Takže není třeba konkrétně rozvádět, v jakém případě se co děje. Ochota akcionářů tu je.

HN: V případě Jihlavy jste ale úvěr poskytli?

Ano.

HN: I v případě jiného pivovaru?

Nevylučujeme to, ale nechci se k tomu víc vyjadřovat.

HN: V Jihlavě váš předchůdce - belgický Bockhold N.V - měl tendenci prosadit modernější a především rychlejší způsoby vaření. To někdy odporuje tradičním českým postupům. Hodláte na tom něco měnit?

To je pravda. Pivovar byl zainvestován, to se nám líbí. Nicméně výrobní postupy zavedené Belgičany ne úplně korespondují s našimi představami o výrobě kvalitního českého piva. Takže nyní probíhají intenzivní diskuse a analýzy co se týče receptur. Už jsme identifikovali příležitosti, co a jak změnit, abychom vrátili Ježkovi charakter skutečně tradičního českého piva. A věříme, že i spotřebitelé budou mít možnost to brzy poznat.

HN: Je pro podobné menší pivovary export vůbec vhodnou cestou k dalšímu významnému růstu, jako je tomu u velkých pivovarů?

Není export jako export. V případě jihlavského Ježka to bylo vaření piva, když to přeženu - ve mzdě pod cizím brandem - a to asi není úplně nejlepší cesta pro menší regionální pivovary. Nicméně jednoznačný potenciál lze vidět v případě exportu vlastních značek za odpovídající cenu. Cenově se nepodbízet. Ale nelze očekávat nějaké obrovské nárůsty objemů ze dne na den. Toho lze dosáhnout jen kvalitou a naše strategie je jít touto cestou. A chvíli trvá, než o tom přesvědčíte tuzemský trh, ale i ten zahraniční.

HN: Když někam vstoupí nový vlastník, tak začne hledat úspory. Snaží se zefektivnit výrobu. Budete v těch pivovarech třeba propouštět?

Ani to není na pořadu dne. Je dobré podotknout, že nákupu podílů v pivovarech předchází poměrně dlouhá analytická fáze, kdy se chceme přesvědčit o tom, že má daná investice smysl a že není důvod do budoucna nic zásadního měnit. My nejsme pevně uchopitelná struktura, která by měla někde v klobouku manažerský tým. Takže stavíme na dosavadních lidech a spíš chceme přinést větší finanční stabilitu, která by vykryla případné otřesy s ohledem na cyklický vývoj cen vstupů, jako jsou slady, chmel, energie a podobně.

HN: Management těch firem nehodláte vyměnit?

To zatím určitě ne. V současné době žádný takový záměr není.

HN: Noví vlastníci se v podobných případech snaží využít nějakých synergických efektů, třeba sjednocení nákupu surovin, jednotné distribuce a podobně. Jak to chcete zařídit vy, když máte pivovary prakticky po celém území Česka?

Žádné radikální centralizování nechystáme. Jak jste správně poznamenal, podobné možnosti jsou pro nás omezené. Ale všechny pivovary, kde máme podíly, mají své místo na trhu i bez synergických efektů. Ke snahám o efektivnost budeme přistupovat velmi citlivě. Vnímáme, že regionální trhy jsou pro tyto firmy klíčové a tudíž by se tam mohla negativně projevit třeba jakákoliv snaha o změnu dodavatelů, odběratelů a podobně. Žádnou dramatickou centralizaci neplánujeme. Uvidíme, co přinese čas.

HN: Mají menší pivovary větší šance posílit na domácím trhu? V situaci stagnující nebo jen minimálně rostoucí domácí spotřeby?

Jsme přesvědčeni, že menší regionální pivovary mají své místo na trhu, je otázka, zda je prostor pro další navyšování. A jak již bylo řečeno, určitý potenciál vidíme i v exportu, ale jen za rozumné ceny u vlastních značek.

HN: Máte nyní podíly nebo celý majetek šesti pivovarů. Míříte dál?

Další jednání probíhají, nelze teď odhadnout, jak dopadnou. Je to otevřené.

HN: Zajímají vás jen střední nebo menší pivovary?

Nemáme přehnané ambice, nicméně vše je otázka reálného zvážení konkrétní investiční příležitosti. Takže kdyby bylo něco většího, určitě to zanalyzujeme a uvidíme, co by se s tím dalo dělat.

Zdeněk Radil (33)

Foto

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a práva na Karlově univerzitě v Praze. Profesní kariéru začal v České národní bance. Následovaly posty v někdejší společnosti SPT Telecom a AliaChem. Ve společnosti Alcatel byl zodpovědný za finanční správu (treasury) pro střední a východní Evropu. Jako manažer pracoval i pro společnost Deloitte & Touche a v současné době působí ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic jako výkonný ředitel pro interní audit a řízení rizik. Radil je viceprezidentem České asociace treasury a Generálním tajemníkem České asociace obchodníků s cennými papíry.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volnem čase rád cestuje a věnuje se sportu.


Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, změnil design etiket a v květnu spustil jednu z největších spotřebitelských soutěží o 100 000 kusů zpívajících otvíráků.

V současné době byla dokončena změna designu etiket, která se promítla do všech balení značky Braník. „Cílem je více přizpůsobit design balení očekávání spotřebitelů a vývoji na pivním trhu. Z praxe víme, že design obalů hraje při rozhodování spotřebitele významnou roli, atraktivní obal dokáže stávající spotřebitele ujistit o jeho volbě a pomůže oslovit spotřebitele nové,“ vysvětluje Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník. Nejprve byly na trh uvedeny láhve s novými etiketami, následovalo multibalení deseti piv a plechovka piva Braník Světlý.

Nový design etiket více pracuje s tradičními pivními prvky. „V logu je zvýrazněn pivovarský znak, na etiketě jsou znázorněny suroviny používané k výrobě piva, medaile, zůstává zachován podpis vrchního sládka. V logu i v etiketě je nově využita zlatá barva místo původní stříbrné,“ říká Martina Bučková. Etiketa dále používá aluminiový papír, který jí dodává lesklý efekt. Autorem nové podoby etiket je grafické studio Unity.

V květnu navazuje na změnu designu obalů spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“, která je komunikována na speciálních promočních etiketách. „Z hlediska počtu výher je to jedna z největších pivních promocí na našem trhu,“ říká o spotřebitelské akci trade marketing manažer Jaroslav Vích. Odměněno v ní bude 100 000 spotřebitelů, kteří nejrychleji pošlou 20 kusů pivních zátek se symbolem soutěže. Výhrou je zpívající otvírák. „S tímto typem výhry máme již z minulosti velmi pozitivní zkušenosti, spotřebitelé o něj měli velký zájem,“ doplňuje Martina Bučková. Zpívající otvírák svému majiteli zanotuje část písně „Mám, svý pivo mám,“ která je parafrází známého hitu Karla Černocha „Ona se brání“ a poprvé zazněla v loňské TV reklamě na Braník. Spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“je podpořena rádiovou kampaní.

O značce Braník

Značce Braník patří druhé místo v objemu prodaného piva v českých obchodech a její prodeje meziročně zaznamenávají významné nárůsty. Braník je typicky české pivo s tradicí od roku 1899. Je oblíben pro svou osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni. Značka Braník představuje pro spotřebitele kvalitní pivo za dobrou cenu. Je nabízena ve dvou extenzích: Braník Světlý a Braník Ležák. Více informací o promotion na www.branik.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Češi chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii, tvrdí v rozhovoru pro E15 Alan Clark, evropský šéf světové pivovarnické dvojky SABMiller. To je podle něj důvod světové proslulosti českých piv. Jeho firma v Česku vlastní mimo jiné lídra trhu, Plzeňský Prazdroj. Také proto SABMiller neplánuje větší dovoz jiných značek. ,,Češi jsou v mnoha oblastech otevření, ne však v pití piva," říká Clark.

Foto

* E15: Český pivní trh je velmi konkurenční. Má zde vaše firma ještě prostor k růstu?

Myslím, že záleží na tom, co myslíme růstem. Očekáváme, že v budoucnu budeme v Česku svědky velkého nárůstu objemu, to je první věc. Jinak samozřejmě napříč segmenty vidíte odlišené hodnoty, někde je to růst, někde ztráta. Nemyslíme, že v příštím roce naše celková hodnota nutně silně poroste, myslíme si, že celkový objem na trhu bude konstantní. Budeme se samozřejmě snažit získat podíl na trhu na úkor našich konkurentů.

* E15: A jak je to s exportem z Česka do jiných zemí? V posledních letech se mu velmi dařilo.

Celkově jako organizace máme velmi dobrý růst příležitostí. Zaměřujeme se především na značku Pilsner Urquell jako exportní značku České republiky a té se dařilo v posledních několika letech velmi dobře na trzích, jako je Německo nebo Skandinávie. Daří se nám pronikat také na další trhy, jako je Francie a Španělsko. Nesmíme ale také zapomenout na značku Velkopopovický Kozel, kterou jsme vařili pod licencí. Této značce se také dařilo výjimečně dobře. Kozel velmi silně posílil v Rusku a také v Maďarsku a na Slovensku.

* E15: Jaké země jsou pro export Prazdroje nejperspektivnější?

V první řadě je to Velká Británie. Je to velmi důležitý trh, protože zde existuje velká kultura pití piva, je zde velký zájem o prémiové značky. Velmi důležitý trh je také Německo. Zde je však pro zahraniční piva velmi těžké otevřít dveře. Němečtí spotřebitelé jsou totiž trochu jako čeští - Češi mají rádi české pivo a Němci německé, takže to mají cizí piva opravdu těžké. Nicméně plzeňskému se daří dobře, a to zejména proto, že jsme ho ocenili velmi vysoko. Pilsner Urquell je nyní nejdražším importem v Německu.

Také ve Skandinávii jsme našli mnoho prémiových spotřebitelů, kteří hledají pestrost a jinakost, a ti tuto značku přijali také velmi dobře. V Africe jde ve skutečnosti pouze o Jihoafrickou republiku, protože i tam je mnoho prémiových konzumentů, a dalším mimoevropským trhem jsou Spojené státy, kde je velká konkurence prémiových značek, ale šanci na úspěch tam vidíme.

* E15: Můžete porovnat úspěšnost exportu jednotlivých značek ve skupině SABMiller?

Jako globální organizace se zaměřujeme pouze na několik málo značek. Jinak samozřejmě vyrábíme mnoho značek, ale mezinárodně jsou pro nás důležité pouze tři značky - Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft. Ale pak stejně zjistíte, že Miller Draft má na světě několik důležitých spotřebitelských pevností, není to tedy zcela značka, která by létala napříč světem. Je to totiž velmi unikátní značka - má úspěch především u mladších spotřebitelů.

Je to spíš takový druh piva, které se pije na party. Peroni Nastro Azzurro je středně drahá prémiová značka a daří se jí velmi dobře a má velké zisky. Je to globálně nová značka, i když v Itálii má velkou tradici. Takže očekáváme, že bude růst i nadále, je totiž cenově velmi přijatelná. A Pilsner Urquell držíme jako naši prémiovou a nejdražší značku. To je naše rozhodnutí, chceme ji udržet jako pivo, které je nejvyšší kvality. Takže když se podíváte na růst Peroni Nastro Azzurro, tak je vyšší než u Pilsner Urquell, ale celkový objem exportu je stále vyšší u Pilsner. Toho se budeme držet.

* E15: Lidé v Česku často hořekují nad tím, jak velké pivovarnické skupiny likvidují typickou chuť piva. Souhlasíte s tím?

To je pro nás velmi složité téma. Protože jako stará pivařská firma máme obrovský respekt ke všem tradicím vaření piva jakéhokoli typu. Na jedné straně tedy nemáme odmítavý přístup k malým pivovarům, respektujeme je, protože vytvářejí pivní kulturu a světově jsou důležité, protože přinášejí odlišnosti. Realita je ale taková, že při globalizaci rostou velké globální korporace, nejen v oboru piva, ale třeba i elektroniky. Snažíme se však o kompromis, tedy udržet naše firmy lokálně zaměřené. Například v Česku známe svého konzumenta a víme, že má rád českou pivní tradici. Proto se snažíme udržet lokální chuť.

* E15: Jste globální firma, dokážete tedy dobře popsat, jaké jsou rozdíly v chutích v různých zemích Evropy...

Nejtěžší piva se pijí v České republice, především piva s vysokým stupněm hořkosti, což jinde na světě skoro nenajdete. Existují výjimky, jako některé oblasti v Německu, ale je to hlavně v Česku. Dalším faktorem je otevřenost lidí k cizím značkám, která je v Česku velmi nízká. Když se podíváte na jakýkoli jiný trh, najdete mnohem více značek z celého světa, na některých trzích se konzumuje třicet čtyřicet procent dovezeného piva, což je v Česku nemožné. Nyní je ale vidět, že se spotřebitelé mění. Samozřejmě, že najdete i zde různé značky, ale objemy jsou velmi malé. Třetí odlišností je pití piva jako takové, které je v Česku velmi odlišné. Například zde téměř vůbec nenajdete ochucené pivo. Například i v Německu, které má pivní tradici, je přitom ochucené pivo velmi populární. V Česku to ale není. Lidé chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii a hádám, že to je ten důvod, proč jsou česká piva tak světově známá.

* E15: Mají zde tedy šanci značky firem, jako je třeba Heineken?

Ve všech globálních trzích vidíme růst mezinárodních značek, ale jestli se Češi budou vždy držet svých značek, to je nemožné předpovědět. Nedá se říci, že Češi jsou uzavření před zahraničním vlivem. Jsou samozřejmě v mnoha oblastech velmi otevření, ale co se týče piva, zůstávají konzervativní. Ale buďte si jistí, že velmi pozorně a velmi často sledujeme, jak se zde daří zahraničním značkám. Nezapomeňte, že zde máme nejpopulárnější značky, jako jsou Gambrinus nebo Pilsner Urquell, takže v našem zájmu není nutně přivést sem zahraniční značky. Jsme spokojení s tím, jak věci jsou. A také nezapomínejte, že jsou tu turisté, kteří když sem přijedou, tak chtějí pít české značky, vyzkoušet českou pivařskou tradici, takže dáváme přednost nevyvolávání nějakých změn.

* E15: Na českém trhu se nedávno objevila investiční skupina K brewery group, která začala skupovat malé pivovary. Je to podle vás dobrý způsob, jak vstoupit na trh?

Ano, je to zajímavá strategie. Každý, kdo přijde na český trh, vidí, že zde má obrovský podíl Plzeňský Prazdroj. Ale je to velký trh a určitě zde je místo pro zisk. Samozřejmě je tu velká konkurence a další konkurenti se časem objeví, ale strategie skupování malých hráčů za cílem sjednotit se a vytvořit jednu skupinu s velkým podílem na trhu, to dává smysl, protože efektivity lze dosáhnout množstvím. Takže když se vám podaří získat množství, tak můžete snížit náklady. Pak můžete ovlivnit prodejce, distributory, a to vyvolá úspěch. Pro nás je tento krok velmi důležitý a musíme ho sledovat velmi pozorně. To je i cílem našeho obchodu - mít co nejnižší náklady. Jedna cesta vstupu na trh je být malý, ale nabídnout něco velmi unikátního, nebo musíte získat množství. To jsou dvě cesty.

* E15: Chystá se podle vás nějaká rošáda v Evropě, která by měla dopad i na Česko?

Jedna věc, kterou mohu říci s jistotou, je, že spojování firem v pivním světě rozhodně neskončilo. Máme zde tři nebo čtyři velmi silné hráče, kteří pokračují v upevňování svých pozic, pokračují v expanzi, takže kdybych měl předpovídat, tak konsolidace bude pokračovat. Ale k tomu, abych řekl kdo koupí koho, se nehodlám vyjádřit, protože to je velice těžké předpovídat. Rozhodně uvidíme globální růst hlavních hráčů.

* E15: Jaké očekáváte hospodářské výsledky?

Nedávno jsme vydali zprávu, že naše výsledky budou lepší, než byla naše očekávání, což znamená, že jsme spokojení a že jsme měli dobrý rok (SABMiller má zveřejnit výsledky ve čtvrtek - pozn. red.). A pro Plzeňský Prazdroj je to stejné, i v České republice jsme měli dobrý rok.

Alan Clark (47) Clark je ředitelem SABMilleru pro Evropu od roku 2003. Ve firmě je už od roku 1990 a vystřídal v ní několik pozic, mimo jiné byl marketingovým ředitelem. Původním povoláním je však klinickým psychologem a před příchodem do skupiny provozoval vlastní praxi a vyučoval psychologii na Vista University v Jihoafrické republice.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl


Nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí Plzeňský Prazdroj, se stalo vítězem kategorie nealko piv na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008. Ze slavnostního předávání cen, které proběhlo

8. května v německém Höhr-Grenzhausenu, si přiváží zlatou medaili a ocenění „Nejlepší nealkoholické pivo světa“.

Prestižní světovou soutěž pořádá svaz pivovarníků Brewers Association od roku 1996. Do letošního ročníku přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí světa.

Cenu za Radegast Birell v Berlíně převzal Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje: „Tato cena je pro Radegast Birell tím nejvyšším oceněním, jakého mohl dosáhnout. Jsme velmi hrdí, že nejlepší nealkoholické pivo světa vaříme právě v našem pivovaru. Stále stoupající spotřeba nealkoholického piva nás utvrzuje v tom, že jeho přednosti už čeští spotřebitelé znají – nealkoholické pivo chutná i osvěží stejně jako pivo alkoholické.“

Kromě Radegastu Birell si cenu ze soutěže přivezl také Gambrinus. Ten získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovarská společnost SABMiller vstoupila na ukrajinský trh s pivem. Firma, která vlastní i Plzeňský Prazdroj, oznámila, že kupuje jeden z největších pivovarů v zemi, společnost Sarmat. Hrubý majetek Sarmatu má hodnotu kolem 130 milionů dolarů. Za kolik SABMiller pivovar koupil společnost nezveřejnila.

Důvodem vstupu na trh je podle výkonného řeritele SABMilleru Alana Clarka mimiořádný růst poptávky po pivě. "Ukrajinský trh s pivem v posledních letech zaznamenal mimořádný růst, hlavně díky vysokému růstu ekonomiky, avšak ve spotřebě na hlavu stále zaostává za dalšími zeměmi střední a východní Evropy," řekl Clark.

Ukrajinský trh patří mezi nejrychleji rostoucí na světě, za čtyři roky do roku 2006 rostl o 14 procent ročně. Ve středně dlouhém výhledu by růst na místním trhu mohl být nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy.

Zdroj: iHNed.cz


Značka Staropramen a Prague International Marathon společně zprovozní v sobotu 10. 5. 2008 netradiční Staropramen Skybar. Ve výšce 40 – 50 metrů poblíž brány Marathon Sport Expo na Výstavišti Incheba Expo Praha – Holešovice se budou moci návštěvníci či běžci občerstvit a zároveň sledovat, jak nedaleko od nich startují například in-line závody.

Ptáte se jak takový Staropramen Skybar vypadá? Jedná se o obrovský stůl o rozměrech 9 x 5 metrů, který je kolem dokola obehnaný židlemi. Celkem je ve Skybaru k dispozici 22 míst k sezení. Uprostřed baru je umístěna plošina, která je určena pro obsluhu. Celý tento kolos má hmotnost 5 tun. Staropramen Skybar je zavěšen na obrovském jeřábu, pomocí kterého se zvedá do výšky 40 až 50 metrů nad zem. Ochrana účastníků je zajištěna bezpečnostními pásy, kterými je vybaveno každé sedadlo. Na zemi je následně potřeba dodržet 35 x 15 metru volné plochy, která bude ohraničená. Podobné zařízení již bylo využito například v Belgii, Maďarsku, Jihoafrické republice nebo v Las Vegas.

V sobotu 10. 5. bude v rámci programu Volkswagen Maratónského víkendu Skybar v provozu od 9 do 20 hodin. Jedna občerstvovací vyhlídka bude trvat přibližně 30 minut. O palubní lístky na Skybar probíhá v tuto chvíli již mnoho soutěží u partnerů projektu. Letenky ale bude možné získat také v soutěžích během sobotního programu v Marathon Sport Expu.

Centrum Prahy se od 14.00 hodin rozezvučí hudební produkcí v latinskoamerických rytmech zahraničních skupin Foggo di Ritmo a Choco Branco, Tam Tam Batucada (CZ), Marimba (CZ). Zároveň se do ulic vydá opravdový Brazilský karneval, a to za doprovodu podmanivých českých i zahraničních samba bubeníků. Do karnevalu se může zapojit kdokoliv! Průvod startuje ze Staroměstského náměstí. Jeho součástí bude i neoficiální pokus o zdolání rekordu v počtu “skákačů“ na sedmimílových botách. Dále bude pokračovat ulicemi Železná, Rytířská na Můstek a Václavské náměstí, kde se chvilku zastaví. Poté přes ulice Na Příkopech, Havířská a Železná zpět na Staroměstské náměstí, kam by se měl karnevalový průvod vrátit kolem 15.00 hodin. Více informací o doprovodných programech na www.praguemarathon.com.

Hlavními partnery projektu Staropramen Skybar jsou Pivovary Staropramen a Prague International Marathon.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pre SABMiller je topoľčiansky pivovar žolíkom pri stíhaní konkurencie

Topoľčiansky pivovar sa roky prezentoval ako originálne slovenské pivo. Bol to odkaz na zahraničných majiteľov najväčších tuzemských pivovarov.

Teraz už aj on patrí firme zvonka. Koncernu SABMiller. A malý pivovar zo susedstva prezentuje ako svoju výhodu, že on varí originálne topoľčianske pivo.

Zlé obdobie slovenského piva, keď medzi rokmi 2002 až 2006 klesla pre vyššie spotrebné dane a menší smäd Slovákov ročná produkcia tunajších pivovarov zo skoro piatich na 3,8 milióna hektolitrov, doznieva.

Vlani sa výroba stabilizovala a očakáva sa rast. Zlé roky poukázali na SABMiller. Firmu, ktorá tu svoj prvý pivovar, východoslovenský Šariš, kúpila pred desiatimi rokmi, poklesy nepostihli.

Predaj piva jej slovenskej dcéry Pivovaru Šariš sa aj počas krízového obdobia stále držal na úrovni 1,25 milióna hektolitrov. Nie, že by sa tradičných značiek Šariša menší záujem netýkal. Ale spoločnosť si pomohla tradične výborným imidžom svojich českých značiek.

Skladačky a tromfy

Keď SABMiller vstúpil v roku 1997 na Slovensko, kupoval od Američana slovenského pôvodu Rudolfa Mosneho Pivovar Šariš ako podnik s najpredávanejšou slovenskou značkou.

Pivo Šariš malo vtedy na tuzemskom trhu najvyšší, 12-percentný podiel. A spolu so Smädným mníchom, druhou značkou východoslovenského podniku, SABMiller ovládol 14 percent trhu.

No súper z Holandska, druhý významný medzinárodný výrobca pôsobiaci na Slovensku Heineken, bol rýchlejší v kupovaní slovenských značiek. Okrem Zlatého Bažanta ovládol Corgoň, Martiner a Gemer. Navyše začal variť nové pivo Kelt.

SABMiller musel doťahovať. Do prelomu milénia bola jeho hlavná zbraň na slovenskom trhu s pivom modernizácia a rozšírenie pivovaru Šariš. A aj vďaka masívnejšej reklame do roku 2000 mierne zvýšil podiel pív Šariš a Smädný mních na tuzemskom trhu k 15 percentám.

Potom použil v boji o slovenských pivárov ďalší tromf. Začal viac šíriť české značky, ktoré získal v roku 1999 kúpou Plzeňského Prazdroja. V ťažkých rokoch poklesu záujmu o slovenské pivo mu pomohol udržať predaj hlavne licenčný Kozel.

Na Slovensku varí aj Gambrinus. Pilsner Urquell a Radegast dováža z Česka. No Kozel je vlajková loď koncernu pre celú strednú a východnú Európu. Vlani sa ho predalo 2,5 milióna hektolitrov, čo sú vyše dve tretiny terajšej celoslovenskej výroby pív.

SABMiller vďaka českým pivám dokázal do roku 2005 svoj podiel na slovenskom trhu dostať k 28 percentám. Využil záujem Slovákov o pivo spoza Moravy. Ešte na prelome milénia české pivá podľa prieskumov SABMiller držali desatinu tuzemského trhu. Predvlani kryli štvrtinu.

Dokopy sa ich tu vypilo viac ako milión hektolitrov. Dovoz pív z Česka predvlani medziročne vzrástol o pätinu, na vyše 600-tisíc hektolitrov. Ostatok tvorili licenčné výroby. Okrem SABMilleru varí na Slovensku české pivo aj Heineken. Starobrno.

SABMilleru chvíľu trvalo, kým začal dôverovať schopnostiam slovenských manažérov. Donedávna jeho tunajším aktivitám šéfovali manažéri z Južnej Afriky, Rakúska či Česka. Od roku 2005 je generálny riaditeľ Pivovaru Šariš a neskôr aj novej sfúzovanej firmy, Pivovary Topvar, Slovák. Imrich Havriš.

Ten pôvodne pre firmu začínal ako regionálny manažér predaja. Potom nabral v celoeurópskej centrále koncernu v Budapešti skúsenosti a spoločnosť ho vytiahla späť na Slovensko.

Za svoj hlavný cieľ označuje dostať SABMiller pred doterajšieho lídra Heineken. „Pracujeme na tom, aby sme ich predbehli. Minulosť dokázala, že tu vieme rásť,“ hovorí.

Predvlani firma kúpila topoľčiansky pivovar Topvar. Ten po poklesoch predaja z krízového obdobia vyrába zhruba 450-tisíc hektolitrov piva a posunul celkový predaj SABMillera na tuzemskom trhu na 1,7 milióna hektolitrov. Dostal koncern na skoro štyridsať percent podielu na trhu. Heineken je o niekoľko percent silnejší.

V posledných dvoch rokoch sa začal SABMiller sústreďovať na rast slovenských značiek. Teraz ide do Šariša umiestniť novú linku na výrobu plechovkového piva za vyše 110 miliónov korún.

Čulý konkurent

I. Havriš priznáva, že po prevzatí Topvaru jeho výroba ďalej klesala, no už to neplatí. Hneď na úvod, ako to už býva, keď slovenskú potravinársku firmu prevezme nový zahraničný investor, museli odrážať dohady, či nezmenia chuť Topvaru.

Navyše v blízkych Nemčiciach začala variť konkurenčné pivo menšia eseročka Starotopoľčiansky pivovar. Ide o mini pivovar s produkciou pár tisíc hektolitrov piva ročne. Ale niektoré topoľčianske krčmy a reštaurácie začal tento podnik získavať vyhláseniami, že po príchode SABMillera práve on varí pravé topoľčianske pivo.

I. Havriš podnikateľskú taktiku novej konkurencie komentovať nechce. Uisťuje, že chuť Topvaru sa nijak nezmenila. „Stále máme ten istý jačmeň, tú istú vodu a pivo varia tí istí ľudia ako pred naším príchodom,“ hovorí. Nejaké krčmy síce Topvar v domovskom meste podľa neho stratil, ale na celoslovenskej úrovni to nič neznamená.

SABMiller s ním má oveľa väčšie plány. Značka Šariš je podľa neho spätá hlavne s východným Slovenskom. No z Topvaru chce za pár rokov spraviť celonárodnú značku. Zatiaľ jedinú národnú značku s menom známym i v zahraničí a silnejším celoslovenským predajom má Heineken. Pivo Zlatý Bažant.

Výhľad Na milión

Do Topvaru tečie viac peňazí na marketing. Ako hovorí šéf firmy, po prvýkrát mal slušný počet reklám v televíziách. Koncern preň kúpil aj marketingovo lukratívnu pozíciu generálneho sponzora slovenského hokeja. V boji o tento post cenovo prebil dovtedajšieho sponzora – značku Corgoň zo skupiny Heineken.

SABMiller zmenil fľaše a etikety Topvaru, zracionalizoval portfólio. Dakedy vyrábali viac 8- až 14-stupňových pív tejto značky. SABMiller pokračuje už len s desiatkou, jedenástkou a dvanástkou. Vynechal aj nealkoholické pivo. Vraj sa neoplatí, tak vozia z Česka Radegast.

Konečný výsledok posilňovania pivovaru Topvar má byť podľa I. Havriša rozšírenie jeho výrobných kapacít z terajších 650-tisíc hektolitrov na jeden milión. Je to výhľadový plán. „Zatiaľ takúto kapacitu na Slovensku nepotrebujeme,“ dodáva I. Havriš.

Budú ju potrebovať, ak Slováci fakt zasa začnú piť viac piva. Alebo dokážu na trhu ukrojiť z pozícii Heinekenu či dovozu iných českých výrobcov. Lebo tí sú podľa I. Havriša tretí rozhodujúci hráč slovenského trhu s pivom. Menšie slovenské pivovary predávajú čoraz menej.

Hlavný súper Pivovarov Topvar je stále slovenská dcéra Heinekenu. Tá v posledných rokoch poriadne pridala v marketingu. I. Havriš si je vedomý, že tento konkurent prišiel s mnohými novinkami pre tuzemských pivárov ako prvý.

Považuje za pochopiteľné, že nové veci skúša líder a ostatní ho nasledujú. Nové sklenené fľaše SABMilleru prišli na slovenský trh až po tých z Heinekenu. Holanďania ako jediní predávajú na Slovensku pivo v plastových fľašiach. A boli to Holanďania, kto začal ako prvý na Slovensku viac šíriť a inzerovať aj svoju globálnu značku Heineken. SABMiller nič podobné zatiaľ nechystá.

Zdroj: O peniazoch.sk


Cesta SABMilleru medzi pivársku elitu

[úterý, 6. květen 2008]

Ešte do roku 1993 mala dnešná svetová dvojka silnejšie pozície len v Južnej Afrike

SABMiller je dvojka na svetovom trhu s pivom, silnejší je len InBev. Ešte do roku 1993 mal tento terajší kolos silnejšie pozície len v Južnej Afrike ako firma South African Breweries.

Prvé skúsenosti s medzinárodným svetom piva firma nadobudla, keď pred štvrťstoročím kúpila od kanadskej firmy Carling O’Keef značku Black Label. Tá sa stala vlajkovou loďou koncernu na juhoafrickom trhu.

Prvé akvizície juhoafrickej firmy sa spájajú s nástupom trhových vzťahov v bývalej komunistickej časti Európy. Prvou zahraničnou akvizíciou koncernu sa stal v roku 1993 maďarský pivovar Dreher.

Poľský Lech prikúpil v roku 1995, rumunský Ursus v roku 1996 a o rok nato prišla prvá slovenská akvizícia – pivovar Šariš. V roku 1998 sa Juhoafričania dostali na veľký ruský trh. Kúpili tam pivovar Kaluga. Ale najdôležitejší úlovok z tohto regiónu prišiel v roku 1999. Plzeňský Prazdroj.

České pivá s ich medzinárodným cvengom mohli Juhoafričania začať vo väčšom vyvážať. Dnes v krajinách strednej a východnej Európy získavajú vyššie trhové podiely aj vďaka českému Kozlu a bohatšie trhy západnej Európy či Severnej Ameriky viac zaujíma drahší Pilsner Urquell.

To bola prvá globálna značka v portfóliu spoločnosti, ďalšie tri získali neskôr. Americký Miller, ktorý sa stal základom aj pre nový názov koncernu, v roku 2002. Taliansku značku Peroni ako prvý úlovok v západnej Európe získali o rok neskôr. A len nedávno pribudol holandský Grolsch.

SABMiller sa nezameriava len na strednú a východnú Európu, kde jeho podiely v jednotlivých štátoch dosahujú zhruba 25 až 50 percent a vo viacerých je číslo jedna. A nesnaží sa robiť zaujímavé akvizície iba v západnej Európe či USA. Koncern sa zameriava aj na nové rozvíjajúce sa trhy.

V Číne kúpil prvé pivovary pred vyše desiatimi rokmi a dnes je tam jednotka. Vyrába aj v Indii a vo Vietname. Silný je tiež v Afrike a Latinskej Amerike, kde vo viacerých krajinách drží dokonca dominantné trhové podiely.

SABMiller rastie hlavne vďaka vyhľadávaniu nových pivárskych teritórií. Netlačí sa za cenu pridrahých akvizícií na silné a dávno obsadené trhy. Napríklad v Nemecku vlastný pivovar nemá a ani neplánuje.

Graf

Zdroj: Etrend.sk


Pilsner Urquell vítězí i v Kanadě

[pondělí, 5. květen 2008]

Čeští fanoušci si mohou dopřát své oblíbené pivo i v Quebec City, místě konání světového šampionátu v hokeji.

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Kanadě v řádu desítek procent – v provincii Quebec o 28 %, v provincii Ontario dokonce o 39 %. Celkově export dlouhodobě vzrůstá přibližně o 10 % ročně, za uplynulých 12 měsíců se do Kanady vyvezlo 21 000 hl.

V současné chvíli je na většině území Kanady Pilsner Urquell k dostání zejména v maloobchodních prodejnách. Nicméně počet míst, kde si jej lze vychutnat čepované, se bude zvyšovat od 1. července letošního roku, kdy bude ve větším měřítku zahájen export a prodej sudového piva.

„V posledních letech se nám daří zvyšovat prodej piva Pilsner Urquell v Kanadě o desítky procent za rok, i přesto že celkový trh s pivem stagnuje. Je to na zdejším trhu nejprodávanější české pivo. Značka zde má velmi dobrou pozici a získává si stále větší oblibu. Věřím, že zpříjemní pobyt i českým fanouškům, kteří Kanadu navštíví,“ řekl Frederic Aubry manažer odpovědný za prodej PU v Kanadě.

Pivo Pilsner Urquell lze v Quebecu ochutnat například zde:

Pub St-Alexandre – 1087 Rue St Jean, Quebec, QC

Jedna z nejznámějších pivnic s dlouhou tradicí, nachází se ve staré části Quebec City a nabízí široký výběr piv z celého světa.

Další místa:

Bar St-Angèle – 26 Rue Ste Angele, Quebec, QC

Pub Nelligan – 789 Cote Ste-Genevieve, Quebec

Pub de l’Oncle Antoine – 29 Rue St-Pierre, Quebec

Pub Edward – 824 Boul Charest E, Quebec

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Měsíc poté, co Ústavní soud posvětil vyvlastňování minoritních akcionářů, se další velká firma chystá na takzvaný squeeze-out. Zbavit se drobných akcionářů pivovaru Starobrno se rozhodl jeho většinový vlastník, nizozemský pivovarnický gigant Heineken.

Ten přitom v létě 2005, kdy proběhla největší vlna vyvlastňování, veřejně deklaroval, že se drobných akcionářů zbavovat nebude, i když mu to jeho 97procentní podíl ve Starobrnu umožňuje. Ke svému současnému záměru se Heineken vyjádří až po konání valné hromady, řekla jeho mluvčí Kateřina Eliášová.

Návrh na vyvlastnění drobných akcionářů chce představenstvo Starobrna přednést na mimořádné valné hromadě konané 14. května. Minoritní akcionáři by podle návrhu měli dostat za každou akcii v hodnotě 500 korun 1381 korun. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu, kterou společnost zveřejnila v médiích.

Heineken donedávna vlastnil svých 97 procent ve Starobrnu prostřednictvím rakouské Brau Union. Nyní ovládá brněnský pivovar přes Královský pivovar Krušovice, dceřinou společnost Brau Union. Heineken se zjevně snaží zformovat na českém trhu novou pivovarnickou skupinu. V pondělí oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že firmě povoluje převzetí skupiny Drinks Union. Díky tomu zvedne svůj tržní podíl v Česku z 8 na zhruba 12 procent.

Z velkých akciových společností vzniklých při kuponové privatizaci se tehdy obdobně vyjádřil i majoritní vlastník České spořitelny, rakouská Erste Bank. Ta však svůj názor nezměnila. "Vyvlastňování nechystáme," potvrdila mluvčí Erste Hana Cygonková.

Vyvlastňování velmi často naráželo na odpor drobných akcionářů. Ti ho považují za zásah do svých vlastnických práv a v minulosti se snažili soudními žalobami zpochybnit valné hromady, které ho schválily. Koncem letošního března však Ústavní soud vzal drobným akcionářům poslední naděje, když zamítl stížnost iniciovanou skupinou senátorů a řekl, že squeeze-out je v souladu s ústavou.

"Lze očekávat, že přijde další vlna vytěsňování a za ještě horších podmínek než dosud," řekl předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk. Dodal, že stížnost drobných akcionářů stále ještě řeší evropské orgány.

Heineken, tuzemská trojka, zaplatí za Drinks Union údajně přibližně dvě miliardy korun. Pivovary kupuje prostřednictvím Krušovic. Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette.


Nizozemský pivovar Heineken může koupit skupinu Drinks Union. Povolil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Heineken už v Česku vlastní Královský pivovar Krušovice a Starobrno a má na trhu zhruba osmiprocentní podíl. Díky Drinks Union ho zvedne asi na 12 procent, což neohrozí ostatní pivovary ani zákazníky, sdělil předseda ÚOHS Martin Pecina.

Nejsilnějším domácím pivovarem je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, který v posledních letech skoupil několik menších pivovarů a ÚOHS to také povolil.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Loni skupina utržila za prodej piva a lihovin rekordních 1,29 miliardy korun. Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliardy eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur.

Zdroj: Finance.cz


Značka Staropramen přináší novou dimenzi zábavy. Chcete získat originální půllitr, stahovat hudbu dle svého výběru, zahrát si ruletu, vyzvat přátele na virtuální souboj nebo se například proletět ve větroni či pilotovat Formuli 1 v Monte Carlu? Zaregistrujte se na nových internetových stránkách www.tosivypijes.cz a začněte si užívat ve světě, kde je vše ve vaší režii. Za málo $taráčů hodně muziky, ale čím více $taráčů, tím lépe!

Co jsou to $taráče a jak je získat? Ve $taráče - měnu v novém virtuálním světě na www.tosivypijes.cz - proměníte herní kódy na každé promoční lahvi či plechovce piva Staropramen. Počet $taráčů za daný kód je určován dle aktuálního kurzovního lístku, který se průběžně mění a je tedy nutné jej pravidelně sledovat.

S jednotlivými $taráči je možno nakládat dle vlastního výběru. Vsázet je v ruletě, vyzvat svého kamaráda na virtuální souboj v paintballu, nakupovat v internetovém obchodě originální doplňky Staropramen nebo našetřit na svůj nezapomenutelný zážitek, jako je například let větroněm, paragliding v tandemu, či splnit si svůj sen a stát se pistolníkem nebo popelářem.

V září se navíc uskuteční vrchol celé soutěže – velká aukce o hlavní pecku v nabídce, pilotování Formule 1! Pokud se chcete stát závodníkem Formule 1, vsaďte největší počet $taráčů v aukci a vyhrajte výlet do Monte Carla a možnost usednout do kokpitu nejrychlejšího vozu světa. Helikoptéra Vás z luxusního hotelu přepraví na slavný jezdecký okruh v Monte Carlu, kde po absolvování školení od profesionálního pilota včetně návštěvy dílen, nastudování závodního okruhu a vzrušující jízdě na místě spolujezdce, obdržíte certifikát kurzu pilotování vozu Formule 1.

Dalšími peckami v nabídce jsou např. jednomístný zorbing, jízda terénním autem Hammer, jízda na čtyřkolkách, řízení tanku či pronájem Porsche Carrera.

Kdo by neměl chuť pouštět se do těchto adrenalinových aktivit, může své $taráče využít k nákupu originálního otvíráku, sklenice Staropramen, ke stažení hudby nejrůznějších žánrů či zábavných tapet a her do mobilního telefonu.

Více informací získáte na novém webu Pivovarů Staropramen www.tosivypijes.cz.


Nejoblíbenější české pivo Gambrinus vybojovalo prestižní ocenění. Na nejvýznamnější světové soutěží pivních značek World Beer Cup 2008 byl Gambrinus vyhodnocen na třetí pozici v kategorii piv plzeňského typu, kterých se dnes celosvětově prodává více než 70%. Slavnostní večer s vyhlašováním cen proběhl 19. dubna v San Diegu ve Spojených státech. Soutěž pořádá již od roku 1996 svaz pivovarníků Brewers Association.

Do letošního ročníku World Beer Cup přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel.

Foto

„Velmi nás těší bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní s převahou kralují světové pivní produkci a v Čechách zaujímají na trhu 99 %. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou. Tato nejvýznamnější světová soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

The World Beer Cup je nejprestižnější světovou soutěží, kterou pivovarští odborníci přirovnávají k Olympijským hrám pivních značek. Hodnocení piv z celého světa probíhá každé dva roky pod záštitou 54 pivovarských svazů celého světa. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nealkoholické pivo není popelka

[úterý, 22. duben 2008]

"Součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala," slibuje Daniel Musialek, brand manager značky Staropramen.

Foto

Pivní trh začíná stagnovat, co s tím?

Český pivní trh dlouhodobě stagnuje, respektive zaznamenává mírný pokles, a lze předpokládat, že tento trend pro něj bude příznačný i v budoucnu. Na druhou stranu za poslední dva roky docházelo k mírnému nárůstu.

Ten ale byl v řádu desetin procenta...

Přesně tak, nárůst celého českého pivního trhu v loňském roce představoval půl procenta.

Co se s tím dá dělat?

Je třeba být lepší než konkurence, zaujmout spotřebitele. Značka Staropramen proto v předloňském roce udělala řadu strategických změn včetně změny cílové skupiny a positioningu značky. Dnes mohu říci, že toto "cvičení" bylo velmi úspěšné.

Podle čeho tak usuzujete?

Značka Staropramen rostla výrazněji než trh. Celkově se nárůst prodeje pohyboval okolo devíti procent. Při mírném růstu celého trhu to znamenalo její výrazný nárůst z hlediska tržního podílu.

Co bylo hlavním důvodem pro změnu cílové skupiny?

Značka, chce-li být úspěšná, musí reflektovat změny v chování spotřebitelů a jejich preference. Za posledních pár let došlo k velkým změnám v jejich životním stylu. Tomu se musela značka přizpůsobit. Staropramen už nechtěl být běžná pivní značka pro klasického spotřebitele. Museli jsme si najít segment na trhu, ve kterém se budeme dále profilovat, a tím se odlišíme od ostatních konkurenčních značek.

Kdo to tedy má nyní být?

Zaměřujeme se na spotřebitele s aktivním životním stylem, kteří vyhledávají maximální pestrost prožitků při trávení volného času a kladou důraz na zážitky.

Takže už to nejsou starší pánové v hospodách?

Ano, chceme se zaměřit na mladší lidi, ale v našem pojetí jsou to lidé "mladí duchem". Pro značku Staropramen není rozhodující věk, ale životní postoj. Můžete najít staršího, ale zároveň velmi aktivního člověka, který jezdí na raftu, na lyžích, vyhledává hudební festivaly...

Tímto směrem jde i komunikace...

Značka chce svou komunikací spotřebitele trochu "nakopnout". Proto používáme provokativní heslo "Kdy jsi naposledy udělal něco jinak". Naším cílem je oslovit a upoutat zmiňovanou cílovou skupinu. Na druhé straně, klasické pivní spotřebitele, které má značka dlouhodobě, nechceme určitě odrazovat. Nicméně komunikace už na ně není zaměřena.

Změnit vnímání značky není zcela jednoduché...

Určitě je to zásadní krok. Staropramen si s sebou nese určité historické vnímání. Přestože jsme na svoji historii hrdí, tento náhled se neslučuje s novým positioningem značky. Nicméně, když se znovu podíváme na nárůst prodejů a tržního podílu značky, dominantní část tvořili lidé z nové cílové skupiny, které chceme značkou oslovovat.

Současným velkým tématem je zdravý životní styl. Předpokládám, že už také podnikáte vhodné kroky...

Lidé dnes tráví v práci hodně času a volný čas je pro ně vzácný, proto si ho chtějí maximálně užít. Vyhledávají aktivity, které jim přinesou nějaký zážitek. Mezi ně patří zejména eventy, jako např. Pražský mezinárodní maraton nebo hudební festivaly. Právě v těchto oblastech se značka Staropramen hodně profiluje. V loňském roce jsme byly partnerem Pražského maratonu, což bylo poprvé, kdy se pivní značka s podobnou aktivitou spojila.

Proto i pivo "maraton"?

Nemohu zcela vyzradit, co chystáme. Nicméně součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala. V tuto chvíli mohu jen prozradit, že půjde o hodně zážitkově orientovanou aktivitu pro promoci značky.

Když se podívám na komunikaci pivovarů, stále vede televize...

To jste popsal přesně. Klasické kanály, tedy televize, outdoor a internet, stále vedou. Na druhé straně se snažíme využívat i netradiční média typu ambasadorských programů, se kterými jsme byli velmi spokojeni při launchi CoolKegu.

Když už jsme u CoolKegu, po prvotním nárůstu se samochladicím sudům příliš nedaří...

Záleží na tom, čemu budeme říkat prvotní nárůst. Jedná se o velmi sezonní výrobek. Z tohoto pohledu bych i hodnotil křivku prodejů. Tedy nejde o neúspěch produktu, ale o sezonnost. Již nyní se dostáváme do fáze, kdy se opět začíná zvyšovat poptávka. My jsme s prodeji CoolKegu velmi spokojeni.

Jaká se pro CoolKeg chystá další podpora?

V tuto chvíli je pro nás důležité především rozšíření distribuce. Minulý rok jsme spolupracovali exkluzivně pouze s jedním partnerem. Nyní chceme rozšířit distribuci na daleko více prodejních míst. Druhá věc samozřejmě je, že jde o výrobek, který potřebuje neustále zvyšovat povědomí. Chystáme proto ATL komunikaci a také další spolupráci s ambasadory, které již máme.

Tedy do běžných obchodních řetězců?

Přesně tak. Budeme se soustřeďovat na tato místa prodeje.

Claim "Děláme věci jinak" hodně vybízí k méně tradičním formátům, než je TV...

Minulý rok jsme aktivně spolupracovali se Stream TV. Vysílali jsme video natočené speciálně pro tento kanál. Podle návštěvnosti byl tento projekt velmi úspěšný. Alespoň v porovnání s jinými videi.

To ale bylo období, kdy stream byl něco nového. Nicméně očekávám, že spolupráce bude pokračovat...

Samozřejmě se to přímo nabízí. Byli bychom asi hloupí, kdybychom s podobným pozitioningem s podobnými kanály nepracovali. Některé projekty v této oblasti se určitě chystají.

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Hejda


Alarmující statistiky za první tři měsíce letošního roku vykazují nárůst počtu opilých řidičů o 83 % oproti stejnému období loňského roku. Přesto se v médiích stále objevují myšlenky o změně zákona, který dnes stanoví nulovou toleranci obsahu alkoholu v krvi při řízení motorového vozidla tak, jak to platí v některých státech Evropy. Největší výrobce nejpopulárnějšího alkoholického nápoje v Česku však úvahy o změkčení tolerance pokládá za nebezpečné.

„Nevidíme jediný důvod pro to, aby se v tomto smyslu zákon změkčoval,“ říká manažer komunikace Plzeňského Prazdroje Marek Hlavica. „Jsme přesvědčeni, že i průmysl se může podílet na řešení tohoto společenského problému a současně hledat způsoby, jak negativním důsledkům nezodpovědného pití bránit. Veřejnost by měla vědět, že Prazdroj je jednoznačně pro nulu. Řidiči by neměli zodpovědnost vůči sobě samým a vůči svému okolí brát na lehkou váhu. Pokud pijete alkohol, na řízení motorového vozidla ani nepomýšlejte,“ zdůrazňuje Hlavica.

Plzeňský Prazdroj je zakládajícím členem Iniciativy odpovědných pivovarů, která stanoví pravidla samoregulace reklamy pro výrobce alkoholu a iniciuje osvětové kampaně. Sám pak podporuje unikátní službu Promile INFO, která přispívá k zodpovědné konzumaci alkoholu a díky které mohou zejména řidiči mít alkohol pod kontrolou. Poskytuje totiž orientační informaci o aktuální hladině alkoholu v krvi a o čase, kdy může řidič bezpečně zasednout za volant. Službu je samozřejmě také možné využít ke zjištění tzv. zbytkového alkoholu v krvi. Promile INFO je dostupná přes SMS zprávy, WAP nebo internet a více než dva roky ji provozuje nezisková organizace SANANIM. Česká republika a Finsko jsou zatím první země v Evropě, kde podobná služba funguje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pripravila pre verejnosť novú službu. Už 1.4.2008 bude spustená infolinka určená širokej verejnosti. Záujemcovia tu môžu hľadať odpovede na otázky, ktoré ich v súvislosti so spoločnosťou Pivovary Topvar, jej produktami, ako aj s pivom všeobecne najviac zaujímajú.

Infolinka Pivovaru Topvar, a.s. bude v rámci pivovarníckych spoločností na Slovensku úplne prvým call centrom svojho druhu. Na telefónnom čísle0850 111 258 bude v pracovných dňoch od 9.00 do 17.00 k dispozícii operátor, vyškolený v topoľčianskom pivovare vzdelávacím programom Pivný expert. Okrem telefonickej komunikácie bude reagovať aj na maily zasielané na adresu: topvar@topvar.sabmiller.com. Mimo pracovné dni, v dni pracovného pokoja a sviatkov bude otázky a pripomienky volajúcich zaznamenávať odkazovač.

Pivovary Topvar sa pre zriadenie infolinky rozhodli na základe vlastných skúseností s otázkami verejnosti, zasielanými prostredníctvom e-mailu na adresu topvar@topvar.sabmiller.com alebo kontaktných formulárov uverejnených na webstránke spoločnosti. Množstvo položených otázok vypovedalo o aktívnom záujme nielen o pivo ako také, ale aj o samotnú spoločnosť či jej produkty. Keďže mnoho spotrebiteľov nemá prístup k internetu, zavedenie call centra je krokom, ktorý umožní klásť otázky či podeliť sa so skúsenosťami s produktami spoločnosti oveľa širšej verejnosti.

Načo sa spotrebitelia napríklad v minulosti pýtali?

Každý rok pravidelne navštevujem Deň otvorených dverí v pivovare Šariš. Mohli by ste mi poslať dátum tohto podujatia, ako aj stručný program kapiel?

Chcel by som sa informovať o možnostiach práce pre Vašu spoločnosť.

Robíte exkurzie aj pre žiakov stredných odborných škôl?

Veľmi som si obľúbil vaše pivo. Škoda, že som sa nestihol zapojiť do súťaže. Chystáte niečo podobné aj tento rok?

Počul som, že fľaše z piva sa recyklujú a pivo sa plní vždy do nových fliaš. Rád by som vedel, ako je to v skutočnosti.

Chcel by som sa spýtať čo znamená označenie na pivách 10 %, 12 %, keď v skutočnosti majú 3.5 - 5.5 % alkoholu.?

Odpovede na tieto a mnohé iné otázky, ktoré verejnosť zaujímajú, sprostredkuje od 1. apríla nová infolinka 0850 111 258.

„Názor spotrebiteľov a našich zákazníkov, si vážime. Priama reakcia je vynikajúcou motiváciou a ukazovateľom kvalít našej spoločnosti. Aj vďaka otázkam a pripomienkam vidíme, kde sú naše silné alebo slabšie stránky“, hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s..

Zdroj: Tisková zpráva Pivoarů Topvar


Globální pivovarnická skupina SABMiller ve středu uvedla, že jádrový výkon za fiskální rok ukončený 31.března vyšel při horní hranici jejího očekávání,

když nárůst cen a příznivé pohyby měnových kursů převážily nad vyššími vstupními náklady.

SABMiller, druhý největší výrobce piva na světě a majitel značek Miller Lite, Plzeňský Prazdroj či Smädný mnich, uvedl, že výstav ležáků stoupl o 11 procent a po odečtení akvizic vzrostl o 7 procent.

Výstav ležáků bez akvizic stoupl v Africe a v Asii o 15 procent, v Evropě o 8 procent, v Latinské Americe o 5 procent a v Jihoafrické republice stagnoval.

Celoroční objem dodávek maloobchodníkům v severní Americe stoupl o 3,1 procenta po započtení jednoho obchodního dne navíc oproti předchozímu roku. Na očištěné bázi bez zahrnutí akvizic přidaly dodávky 0,7 procenta.

Zdroj: Finance.cz


Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv, je od začátku letošního dubna k dostání rovněž v půllitrových plechovkách. Nové balení doplňuje točené a lahvové pivo Stella Artois a příznivci si tak mohou tento prémiový ležák vychutnat i mimo restauraci a domov. Oblíbenost a spotřeba piva v plechovkách přitom rok od roku stoupá. Vyplývá to z interních dat Pivovarů Staropramen a z měření maloobchodních prodejů společnosti Nielsen.

„Cílová skupina prémiového ležáku Stella Artois žije velmi aktivním životem. Novým balením chceme našim spotřebitelům vyjít vstříc, aby si mohli Stellu Artois vychutnat i při outdoorových aktivitách. Výhoda plechovky spočívá především v tom, že se s ní snadno manipuluje a je téměř nerozbitná,“ vysvětluje důvody k inovaci Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Foto

Před rozhodnutím, zda zahájit prodej Stella Artois v plechovce, zrealizovaly Pivovary Staropramen rozsáhlý průzkum mezi konzumenty, při kterém bylo testováno 12 různých variant baleného piva. „Plechovku o objemu 0,5 litru cílová skupina preferovala nejvíce,“ komentuje výsledky výzkumu Prajs.

Na zahraničních trzích má pivo v plechovkovém balení velmi významný podíl, v některých zemích představuje i více než 50 % všech prodaných objemů piva. V České republice činí objemy piva v plechovkách přibližně 6,2 % celkových prodejů v segmentu baleného piva v obchodech. Trh plechovkového piva zaznamenává v posledních letech velmi dynamický růst. V roce 2007 se v plechovkách prodalo o 16 % více piva, než v roce předchozím.

Prémiový ležák Stella Artois s charakteristickou chutí, řízem a příjemnou hořkostí, byl uveden na český trh v dubnu roku 2001. Od prosince roku 2004 je Stella Artois k dostání také v nealkoholické podobě. Nyní přichází na přání spotřebitelů další inovace – plechovka Stella Artois o objemu 0,5 l.

Plechovky Stella Artois si mohou spotřebitelé zakoupit ve vybraných supermarketech a hypermarketech od začátku dubna. Launch nového balení bude v květnu v obchodní síti TESCO doprovázet promo akce v podobě exkluzivního balení dvou plechovek Stella Artois a prémiových oříšků. Doporučená maloobchodní cena půllitrové plechovky je 24,90 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


"Výraz europivo jsem poprvé slyšel až v Čechách," říká Lieven Van der Borght, který nově řídí veškeré aktivity tří pivovarnických skupin patřících v Česku pod křídla nizozemského Heinekenu.

Foto

Podle šestačtyřicetiletého Belgičana se stále chuť jednotlivých piv dostatečně odlišuje a jeho firma na tom prý nehodlá nic měnit. Poté, co převzetí Drinks Union Heinekenm schválí antimonopolní úřad, bude do skupiny patřit sedm pivovarů. "Musíme zajistit, aby všechny pracovaly společně a provést jejich integraci," říká.

Co taková integrace znamená pro spotřebitele? Konec menších značek piv a a soustředění se na velké?

Ne. V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu.

Zachováte výrobu také ve všech pivovarech? Jistě si dovedete představit, že budete třeba Louny vařit v nedalekých Krušovicích, jejichž kapacita se může dále zvyšovat.

Máte pravdu, není to daleko... Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány týkající se využití jednotlivých pivovarů. Nejprve musíme zjistit, v jakém stavu jednotlivé pivovary jsou a následně uvidíme, do čeho je nutné investovat a zda je pro nás pivovar potřebný také v našich dlouhodobých plánech.

Jste třetím největším výrobcem piva v Česku. Stačí vám to?

Nebylo by špatné být dvojkou, ale to je spíše výhledový cíl. V současnosti to určitě není priorita.

Jak se stát dvojkou? Chystáte nákup některého z konkurentů?

V současnosti jsme plně spokojení s tím, co už máme. Pokud by se ale v budoucnu vyskytla nějaká zajímavá příležitost k další akvizici, určitě bychom měli zájem. Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány.

Proč jste koupili právě pivovary skupiny Drinks Union?

Rozhodli jsme se pro ně, protože mají velmi silnou pozici v regionech, kde jsme zatím s našimi značkami tak silní nebyli.

Starobrno a Hostan mají dobrou pozici na Moravě, především na jižní, Krušovice jsou zase silné v Praze a okolí a bílými místy na mapě pro nás byly hlavně severní a východní Čechy. Díky značkám Drinks Union jsme právě tyto oblasti pokryli. Navíc můžeme rozvíjet prodeje Krušovic tam, kde se dosud prodávaly pouze značky skupiny Drinks Union, protože můžeme využít jejich obchodní sítě.

Kterou ze značek Drinks Union budete nejvíce podporovat?

Myslím si, že Zlatopramen je dobrá značka s celonárodním pokrytím, takže je jasné, že ji budeme i nadále rozvíjet. Také Březňák je velmi zajímavá značka s celonárodním potenciálem. Takže i jemu dáme dostatečnou podporu, aby byl úspěšný i mimo svůj region.

Pokud připočtu i Krušovice a Starobrno, tak chcete po celé zemi distribuovat hned čtyři značky piva. Není to moc?

Nebudou čtyři. Starobrno budeme rozvíjet hlavně na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka, zatímco Krušovice budou úplnou špičku a podobně jako Zlatopramen a Březňák ji budeme nabízet po celém Česku. Myslím, že nabízet po celé zemi tři značky ještě není nezvládnutelné.

Ze kterého piva uděláte hlavního tahouna vývozu?

V exportu jsme už nyní velmi úspěšní s Krušovicemi, třeba na ruský trh. Jinde - třeba ve Švédsku - jsme zase úspěšní se Starobrnem, kdežto značky Drinks Unionu bodují na německém trhu. Všechny se velmi vhodně doplňují, v součtu jsme druhým největším exportérem českého piva. Prémiovou značkou ale budou Krušovice.

Chystáte se v Česku vařit také více pivních specialit?

Třeba ve Starobrnu už vaříme piva Červený Drak a Baron Trenck, příležitostně vaří speciály také pivovary skupiny Drinks Union. A ty nyní budou moci být distribuovány po celé zemi. Budeme se snažit tento segment dále rozvíjet, protože speciality přinášejí pestřejší nabídku pro spotřebitele. Chceme také využít potenciálu nově získaných menších značek a začít v restauracích nabízet vedle Krušovic nebo Zlatopramenu také třeba piva Louny nebo Dačický.

Na pivních speciálech také díky vyšším maržím víc vyděláte...

Ano, jsou tam vyšší marže, ale prodeje našich speciálů jsou v Česku příliš nízké na to, abyste na nich mohli postavit svůj byznys. Takže stále budeme k úspěchu potřebovat především značky, které se prodávají ve velkých objemech. Pokud jste třetí největší pivovar, musíte nabídnout spotřebitelům to, co požadují. A to jsou v současnosti především běžná piva než speciály.

Jakou pozici bude mít Heineken? Přibude červených hvězd na českých pípách?

Zvyšování prodejů Heinekenu zatím není naší prioritou. Víme, že místní konzumenti upřednostňují domácí značky. Heineken samozřejmě prodávat budeme, protože zde existuje určitá cílová skupina, jíž jsou především mladí, kosmopolitnější lidé. Především ale chceme rozvíjet Krušovice, Zlatopramen a další značky.

Takže nechcete naučit Čechy pít Heineken ve velkém?

Pokud se podíváte na celkové prodeje jednotlivých piv skupiny Heineken, tak zjistíte, že samotná značka Heineken se na nich podílí méně než dvaceti procenty. Úspěch skupiny tak není závislý na Heinekenu, ale na lokálních značkách jako jsou třeba ve Španělsku Cruzcampo, v Itálii Moretti nebo v Polsku Žywiec.

To znamená, že ani vaření Heinekenu v Česku není na pořadu dne?

V příštích letech to nepředpokládáme.

A co zvýšit prodej jeho zlevněním?

To není naše strategie, abychom přitáhli k Heinekenu konzumenty nízkou cenou. Jako naše prémiová značka se bude vždycky prodávat dráž než lokální piva.

Ale i jejich cena zřejmě půjde kvůli výraznému zdražení chmele a ječmene brzy nahoru. Kdy si čeští pivaři připlatí?

Je jisté, že pivo zdraží, zatím ale není možné odhadnout, kdy se tak stane. Rozhodně ale nepůjde o deseti, nebo dokonce dvacetiprocentní nárůst. Tak výrazné zdražení není možné.

Jaké značky českých piv jste znal před svým příchodem sem?

Každý, kdo se pohybuje v této branži, zná nejznámější piva jako Pilsner Urquell nebo Staropramen a i já jsem na tom byl stejně.

A nyní? Jste schopný rozpoznat od sebe jednotlivé značky, jako je třeba Gambrinus a Starobrno?

Ano, rozeznal bych je.

Tudíž nesouhlasíte s tvrzením, že chuť velkých značek si je stále podobnější?

To určitě ne. Sám jsem velkým milovníkem piva a právě chuťových rozdílů si v Česku velmi užívám. A ani Heineken na této rozmanitosti nic měnit nehodlá, nejsme tady proto, abychom měnili způsob, jakým se v Česku vaří pivo.

Jak velký vliv na chuť piva má podle vás využití moderních technologií výroby?

Vzhledem k tomu, že je využíváme v Brně a Krušovicích a nevidíme žádné negativní reakce od expertů ani konzumentů, vnímám jen pozitiva. A tím je především jistota, že vždy dosáhneme stabilní kvality.

Budete chtít modernizovat i pivovary skupiny Drinks Union, které se zatím drží klasického způsobu vaření?

Víme o tom, že tyto pivovary zatím využívají např. technologii otevřeného kvašení ve spilkách (místnost, kde po dobu zpravidla 7 až 9 dnů probíhá hlavní kvašení piva, v moderních provozech nahrazena CK tanky, pozn. red.), ale zatím je brzy říci, jak zde budeme vařit pivo v budoucnu.

Takže je možné, že otevřené kvašení zde skončí?

Je to jedna z možností, ale nyní neexistuje akutní potřeba tuto technologii měnit, protože jsme spokojeni s kvalitou piv, které tyto pivovary produkují.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk | Foto: David Port



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI