Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Dnes vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh. V první zásilce do švédského Orebro putuje lahvový Gambrinus a Pilsner Urquell v 0,5l plechovkách a třetinkových láhvích, další vlaky budou brzy následovat. Export po kolejích do Švédska může ročně nahradit jízdu více než dvou set kamionů. Jedná se o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Plzeňský Prazdroj zváží možné rozšíření železniční dopravy na další vzdálené země.

Foto

„Rychlostí je železniční přeprava víceméně srovnatelná. V případě Skandinávie je sice oproti silnici cca o dva dni pomalejší kvůli vyššímu počtu překládek, zato se pivo doveze na 1380 kilometrů vzdálené místo určení v lepší kvalitě, aniž by se během přepravy rozbila jediná láhev. Pozitivní vliv na životní prostředí není třeba připomínat,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje.

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj do Švédska 32 000 hektolitrů piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představuje jízdu cca 235 kamiónů, které ujedou 325 000 kilometrů. „Švédský pivní vlak“ nyní tyto kamiony nahradí.

Doprava piv Plzeňského Prazdroje do distribučního skladu ve švédském Orebro je v rukou společnosti Scandfibre Logistice AB. Své celoevropské dopravní „ostruhy“ si vydobyla zajišťováním a rozvojem železniční dopravy i logistických řešení pro velké švédské dřevozpracující firmy.

Export po kolejích do Švédska bude v dubnu pokračovat dalšími vlaky. Z celoevropského pohledu jde o pilotní projekt, po jehož vyhodnocení Plzeňský Prazdroj zváží případné rozšíření železniční dopravy pro export do dalších vzdálených zemí.

Obliba piv Plzeňského Prazdroje ve skandinávských zemí roste, jen v roce 2007 se jejich vývoz zvýšil o 22,1 %. Následná distribuce piva na severu Evropy přitom vyžaduje speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Rušení pivovarů? Předčasné úvahy

[středa, 26. březen 2008]

„Koupí Drinks Unionu jsme posílili své postavení na českém trhu,“ říká mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová

Zmizí z Českého trhu oblíbené značky piv Zlatopramen a Březňák? Nepřestanou se vařit regionální piva Louny a Dačický? Pokud zůstanou, budou se dál vyrábět ve svých pivovarech na Ústecku, v Lounech a v Kutné Hoře?

I takové otázky si kladou odborníci působící v českém pivovarnickém průmyslu poté, co nadnárodní koncern Heineken včera potvrdil, že kupuje společnost Drinks Union, která výše zmíněné značky vyrábí. A stejné otázky si zřejmě budou klást i tisíce konzumentů tradičního severočeského piva.

Jasnou odpověď nedala ani mluvčí Heinekenu v ČR Kateřina Eliášová. „Takové otázky jsou velmi předčasné,“ uvedla.

* Jak ovlivní koupě Drinks Unionu postavení skupiny Heineken na českém trhu?

Tato transakce posílí pozici Heinekenu na českém trhu. Nyní zde navíc budeme mít výhodnější geografické rozložení svých pivovarů. Pozice Drinks Unionu v regionu severních a východních Čech se skvěle doplňuje s naší dosavadní pozicí na Moravě (zde firma vyrábí piva Starobrno a Hostan - pozn. red.) a v okolí Prahy (Krušovice).

* Má skupina Heineken v plánu ještě nějaké další akvizice v Česku? Chcete se stát dvojkou na trhu a předstihnout Staropramen?

Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje. Naší ambicí je být jedničkou nebo dvojkou v celé Evropě. Platí to ve většině zemí, kde máme zastoupení. Některé trhy se ale teprve konsolidují.

* Heineken nyní bude v Česku vlastnit tři silné značky - Krušovice, Starobrno, Zlatopramen. Která z nich bude mít výsadní postavení?

O výsadním postavení žádné ze značek se nedá hovořit. Každá bude mít své místo - ať už jako regionální nebo národní značka.

* A které značky považujete za „národní“?

Národními značkami jsou jasně Zlatopramen a Krušovice. Heineken je pak značkou prémiovou. To, že ostatní označujeme jako regionální, ale neznamená, že jsou méněcenné.

* Chcete u některé ze značek Drinks Unionu výrazně posílit export?

Export všeobecně je naší prioritou. Po akvizici Drinks Unionu se staneme druhým nejsilnějším exportérem piva z Česka. Drinks Union má skvělou pozici v Německu, což je pro nás samozřejmě výhodné.

* Bude zachována výroba ve všech čtyřech pivovarech, které od Drinks Unionu kupujete? Nebude se časem většina značek vařit v Krušovicích?

Nejprve musí proběhnout schválení transakce antimonopolními úřady. Až pak provedeme důkladnou analýzu stavu a výrobní kapacity všech pivovarů. Na úvahy o případném rušení pivovarů je proto příliš brzo. Rozhodně lze ale říci, že se budeme snažit zachovat všechny značky. Jejich portfolio se nyní totiž skvěle doplňuje.

* Piva Zlatopramen a Březňák si marketingově zakládají na tom, že jsou vyráběna pouze ze žateckého chmele podle tradiční receptury. Může se nyní něco změnit ve složení či výrobním procesu?

Společnost Heineken plně respektuje receptury a postupy při výrobě regionálních značek.

***

* Heineken Fakta o pivovarské společnosti Vznik: Pivovar byl založen v roce 1864 zakladatelem rodu Gerardem Adriaanem Heinekenem. Sídlo: Amsterodam Počet zaměstnanců: 54 000 Hospodářské výsledky: Provozní zisk v roce 2007 činil 1,5 miliardy eur (38,7 miliardy Kč). Produkce: Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarnickou skupinu na světě z hlediska objemu. Značky: Klíčovými značkami pivovaru jsou Heineken a Amstel. Vlastník: Holding se 115 pivovary v 65 zemích světa je stále majoritně v rukách zakladatelské rodiny Heinekenů. ČR: Heineken v ČR vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken. Po schválení koupě Drinks Unionu bude Heineken ovládat tři velké pivovarnické společnosti v ČR, jejichž celkový výstav (2,7 až tři miliony hektolitrů) ji zařadí na třetí místo mezi tuzemskými výrobci.

Zdroj: MF Dnes


Tuzemský pivní trh má po dnešku za sebou asi nejvýznamnější změnu letošního roku.

Příznivce ryze českého kapitálu ale zřejmě příliš nepotěší. Mezinárodní pivovarský gigant Heineken totiž koupil jednu z posledních českých pivovarských skupin Drinks Union (DU), která vlastní pivovary v Krásném a Velkém Březně, Kutné Hoře a Lounech.

Do portfolia skupiny patří značky piv jako je Zlatopramen, Březňák či Dačický. Obě společnosti se vzájemně dohodly, že cenu obchodu nesdělí, jisté však je, že spojením obou skupin posílí Heineken na pozici trojky na tuzemském trhu, hned za Plzeňským Prazdrojem a Pivovary Staropramen.

„Heineken je velký hráč na evropském trhu. Doufáme, že nadále bude rozvíjet naše značky a pomůže nám při exportu našich piv zvláště na německý trh,“ řekl včera Deníku mluvčí DU Josef Vejlupek.

Podle něj celý obchod ještě musí posvětit antimonopolní úřad a k samotnému převodu pivovaru dojde zhruba v polovině roku. O prodeji šestého největšího koncernu na domácím trhu se mezi odborníky spekulovalo už v průběhu minulého roku, k prodeji do vlastnictví Heinekenu však definitivně došlo až v minulých dnech. Nizozemská skupina Heineken už v Česku vlastní pivovary Starobrno, Krušovice či Hostan a po nákupu dalších pivovarů zvýší svůj celkový výstav na 1,9 milionů hektolitrů piva ročně.

Ačkoliv představitelé koncernu zatím deklarují, že chtějí zachovat stávající značky a pivovary, odborníci jsou v odhadu na budoucnost velmi opatrní. Heineken totiž nakoupil pivovary, které jsou relativně blízko u sebe a mohou si vzájemně konkurovat. „Když jsem se o tom bavil s lidmi ze zahraničí, kteří znají chování Heinekenu, tak se zasmáli při představě, že by provozoval dva pivovary v jednom městě,“ řekl v narážce na dva dosavadní pivovary v Březně Jan Kočka, šéfredaktor serveru svetpiva.cz.

„Navíc Louny jsou 40 kilometrů od Krušovic, takže nejpesimičtější odhady mluví o tom, že ze značek zůstane jen Zlatopramen a ostatní pivovary se budou využívat jinak,“ dodal. K takovým úvahám se zatím Heineken nechce vyjadřovat. „Máme zájem o zachování všech značek v portfoliu. Co se týká budoucnosti pivovarů, detailní analýzy provedeme až po jejich převzetí,“ reagovala mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Po včerejším nákupu už v Česku zbyly jen dva větší české koncerny. Moravská společnost PMS, která vlastní pivovary Litovel, Holba a Zubr a dále společnost K Brewery Group, která má podíly v pivovarech Platan, Černá hora či Svijany. Celkem je nyní v Česku zhruba 48 průmyslových pivovarů a dalších zhruba 69 restauračních minipivovarů.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička


Ústecká akciová společnost Drinks Union bude patřit nizozemské společnosti Heineken. Podíl Heinekenu na českém pivovarnickém trhu tak stoupne z osmi na dvanáct procent, celkový objem ročního prodeje na tuzemském trhu přesáhne 1,9 milionu hektolitrů. Informaci sdělila mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Transakci musí ještě odsouhlasit antimonopolní úřad. Akvizice by měla skončit ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Kupní cena nebude zveřejněna.

"Prodej společnosti je jen rozhodnutím akcionářů", řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek. "Do této chvíle o tom nic nevím, nemohu se tedy vyjádřit. Po manažerské linii nemáme žádné informace," dodal. Společnost dosud vlastnilo několik fyzických osob.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

"Tato akvizice výrazně posílí naši základnu a zkonsoliduje naši pozici na profitabilním českém trhu. Díky našemu geografickému rozložení násobenému silným a vyváženým portfoliem národních a regionálních značek budeme mít velkou příležitost více vytěžit ze značných možností růstu na českém trhu," komentoval transakci Nico Nusmeier, regionální ředitel společnosti Heineken N.V. pro střední a východní Evropu.

Heinekenu, jedné z největších pivovarnických skupin na světě, už v Česku od roku 2003 patří Starobrno a od loňského září Královský pivovar Krušovice. Již po začlenění Krušovic se Heineken stal třetím nejsilnějším hráčem na českém pivovarském trhu s výstavem přes 1,6 milionu hektolitrů ročně, což odpovídalo tržnímu podílu kolem osmi procent. Po koupi Drinks Union nizozemská skupina očekává, že se jí zvýší tržby již v roce 2009 a v roce 2012 se akvizice promítne do hodnoty společnosti.

V Česku je v současnosti kolem 50 průmyslových pivovarů, které vyrábějí téměř 20 milionů hektolitrů piva. Přes čtyři pětiny trhu ovládá jen sedm firem. Číslem jedna je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, následují Pivovary Staropramen a na třetím místě je Heineken.

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette. Loňské tržby za prodej piva a lihovin dosáhly rekordních 1,29 miliardy korun. Firma prodala zhruba 900.000 hektolitrů piva. Zaměstnává 523 lidí.

Společnost Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno, jehož výrobní provozy se nacházejí v Brně a Znojmě v Jihomoravském kraji, a Královský pivovar Krušovice se základnou v Krušovicích v regionu Čech. Současné značkové portfolio Heinekenu v ČR zahrnuje značky Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Krušovice a značku Heineken.

Značka Heineken se prodává téměř ve všech zemích světa. Společnost ve více než 65 zemích vlastní přes 115 pivovarů. Roční produkce 139 milionů hektolitrů piva činí z Heinekenu čtvrtou největší pivovarskou skupinu na světě z hlediska objemu. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliard eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur. Heineken má 54 000 zaměstnanců.

Zdroj: E15.cz


Spor Českého olympijského výboru (ČOV) s pivovary Holba a Litovel kvůli údajnému zneužívání olympijských symbolů skončil mimosoudním vyrovnáním. S odvoláním na informace agentury Česká olympijská to napsal týdeník Profit v čísle, které vyjde v úterý. Pivovar Holba používal během zimní olympiády v Turíně v roce 2006 billboardy se sjezdařem Ondřejem Bankem. Pivovar Litovel zase ve svých značkových hospodách rozjel soutěž nazvanou Litovel Turín, v níž mohl host vyhrát zájezd na olympijský hokejový turnaj. Holba ani Litovel nepatřily mezi oficiální partnery nebo dodavatele olympijského výboru.

Odškodné už nebudou muset podle týdeníku platit ani společnosti Electroworld a Okay. První z nich lákala zákazníky na electrolympiádu, druhá použila olympijské kruhy a výraz olympiáda. ČOV nyní po každé z nich požaduje symbolickou náhradu 100 tisíc korun, soud má být v červnu.

ČOV se dosud soudí o náhradu škody v řádech desítek milionů korun s Budějovickým Budvarem kvůli jeho olympijské reklamní kampani Hokejiáda, v níž vystupovala dvojice Bob a Dave. Krajský soud v Českých Budějovicích vydal ještě během turínských her předběžné opatření zakazující používání této reklamy, definitivní rozhodnutí ve sporu ale zatím nepadlo.

Český olympijský výbor v tuzemsku kontroluje dodržování pravidel v této oblasti a uděluje souhlas k užití symbolů v přesně schválené grafické podobě. Mezi zákonem vymezené olympijské symboly patří například olympijské kruhy, vlajka heslo, oheň, pochodeň, hymna či emblémy i výrazy olympijský a olympiáda. Ochrany požívají i jejich částí či odvozeniny a také fotografie a zvukové i obrazové záznamy z her či olympiády. Využití v reklamně musí schválit olympijský výbor. Povolení mají partneři Českého olympijského výboru a partneři Mezinárodního olympijského výboru.

Sankcí za nedovolené užití olympijské symboliky je náhrada škody, především ušlého zisku, který se odvíjí mimo jiné od příspěvků partnerů. Ty činí v dlouhodobých smlouvách i desítky milionů korun ročně.

Zdroj: Agris.cz


Tuzemští konzumenti piva už tolik nelpí na tradici pití domácích značek. Svědčí o tom raketový nárůst prodeje belgických pivních speciálů.

Podle údajů pivovarnického koncernu Staropramen, který u nás nabízí největší portfolio belgických piv, v posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů až 70 procent.

„Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivůmdokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimě je spotřeba tmavého speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v létě. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo osmi procent. Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně půl procenta.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička


Více než 90 procent zaměstnanců Plzeňského Prazdroje, kteří jsou odměňováni tarifní mzdou, si od dubna polepší v průměru o sedm procent. Vyplývá to z dnes podepsané kolektivní smlouvy mezi odbory a vedením podniku, platné do konce března 2009. Nové principy umožňují lépe odměňovat pracovníky za výkon a dosažené výsledky, řekl mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Při započtení dalších benefitů činí navýšení 9,15 procenta. Třináctý plat nahradí odměna za hospodaření, jejíž kritéria budou shodná i pro manažery, od 15 do 40 procent měsíčního platu.

Průměrná mzda v Prazdroji, který má 2500 lidí po celé ČR, je nyní více než 27.700 korun; výpočet ale nezohledňuje výdělky manažerů. Plzeňská Škoda Holding s 3000 lidmi má průměrnou mzdu 28.200 korun, u dělníků je o 7000 Kč nižší. "Letos vzroste nejméně o šest procent," řekla mluvčí Radka Pistoriusová. Všichni pracující v Plzeňském kraji si loni vydělali v průměru 20.050 korun, což bylo meziročně o sedm procent více.

Prazdroj nově zavádí odměny za doporučení vhodného kandidáta na práci ve firmě. Pokud ho firma přijme, dostane její pracovník 5000 až 15.000 korun. Nově příchozí zaměstnanec má nárok na 6000 Kč.

Nové jsou také dotace péče o zdraví zaměstnanců 2000 Kč a "vitaminový balíček" v hodnotě 1500 korun ročně. Nadále lidé dostávají rekreační poukazy, víkendové pobyty a vstupenky na kulturu a sport. Slouží manažerům k ocenění výjimečných výkonů, dodal mluvčí.

"Podařilo se dohodnout tolik diskutované odměny za hospodářské výsledky. Rovněž šeky na zdraví, které budou kompenzovat dopady zdravotní reformy na naše zaměstnance," řekl předseda odborů Bohumír Matas. Rozšíření benefitů zajistí podle něj stabilitu kvalifikovaných lidí.

Personální šéf Prazdroje Ivan Balogh dodal, že vedení se nově setkávalo s odboráři po celý rok, vždy po třech měsících. "Byli jsme velmi dobře informováni o návrzích odborů a oni znali naše stanoviska," dodal.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


Pivovary Staropramen, které nabízejí nejširší portfolio pivních značek, zaznamenávají výrazné zvýšení prodaných objemů belgických pivních speciálů. V posledních pěti letech činí průměrný meziroční nárůst jejich prodejů 70 %. Důvodem je větší otevřenost spotřebitelů k inovacím.

Obliba belgických speciálů u spotřebitelů stále více roste. Například meziroční nárůst prodeje tmavého speciálu Leffe Bruin činil v loňském roce řádově stovky procent. „Především mladší generace a obyvatelé měst rádi zkouší nové věci. Speciály navíc oproti klasickým světlým pivům dokáží nabídnout širokou paletu chutí a jsou tak ideálním doplňkem k mnoha druhům jídla,“ vysvětluje Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen, úspěch belgických pivních speciálů, které společnost uvedla na český trh v roce 2001.

Většina prodeje belgických speciálních piv probíhá v kanálu horeca, převážně ve větších městech. „Restaurace chtějí vyjít vstříc potřebám konzumentů a odlišit se od konkurence, proto zahrnují do své nabídky speciální piva, která nejsou ve všech restauracích běžně dostupná,“ říká Zdeněk Prajs.

Spotřeba pivních speciálů se také mění v závislosti na ročním období. „V zimě spotřebitelé preferují tmavá piva, na jaře a v létě je větší zájem o kvasnicová a světlá piva,“ uvádí Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. „V zimních měsících je spotřeba tmavého pivního speciálu Leffe Bruin dvakrát vyšší než v měsících letních. Naopak svrchně kvašeného pšeničného piva Hoegaarden White, které má osvěžující charakter, se prodá v létě ve srovnání se zimním obdobím o 50 procent více,“ dodává Vávra.

Podíl pivních speciálů na evropském trhu se pohybuje okolo 8 %. Jsou jim nakloněni především spotřebitelé ze západní Evropy, kde například v Belgii či Velké Británii dosahují tržního podílu přes 25 %. V Irsku si speciály připisují dokonce až 41 % trhu. (Zdroj: zahraniční pivovarnické statistiky, 2006). Na českém pivním trhu představují v tuzemsku vyráběné speciály přibližně 0,5 %. „Do budoucna lze očekávat, že obliba a konzumace speciálních piv na našem trhu i nadále poroste,“ dodává Zdeněk Prajs.

Přehled belgických pivních speciálů

Leffe Bruin

- Svrchně kvašené speciální tmavé pivo s obsahem alkoholu 6,5 %.

- Vhodný doplněk ke steakům, aromatickým sýrům a zvěřině.

- Připravuje se z praženého sladu, který tomuto pivu dává plnou tmavohnědou barvu a jedinečné aroma karamelu.

- Pivo s plnou chutí a lehkou příchutí jablek.

Leffe Blonde

- Svrchně kvašené speciální světlé pivo s obsahem alkoholu 6,6 %.

- Belgické klášterní pivo s tradicí výroby sahající až do 13. století.

- Silné pivo plné chuti, žlutozlaté barvy, s lehkým aroma ovoce.

Hoegaarden White

- Představitel jarního „bílého“ kvasnicového pšeničného piva.

- Ideální k pokrmům z ryb a ostatních mořských plodů.

- Svrchně kvašené pivo, dokvašované v lahvi, s obsahem alkoholu 5 %.

- Vyznačuje se vysokým podílem nesladované pšenice a zejména použitím ovsa.

- Velmi osvěžující pivo s jemnou hořkostí, rozeznatelnou chutí koriandru a náznakem pomeranče.

- Díky druhotnému dokvašování v lahvi či sudu obsahuje širokou škálu vitamínů, především řady B, a provitamínů.

- Dobře vychlazený Hoegaarden White servírovaný v unikátní originální sklenici si zcela podmanil mladou generaci pivařů, u které se stal velice módní.

Belle-Vue Kriek

- Ochucené spontánně kvašené pšeničné pivo s obsahem alkoholu 5,2 %.

- Vyrábí se macerací (vyluhováním) čerstvých třešní v lambickém pivu. Díky třešním získává pivo karmínový odstín a osvěžující ovocnou chuť .

(Lambik - nejstarší druh piva vyráběný v Belgii, tradičně spontánně kvašený a dozrávající v dřevěných kádích, vyznačuje se chuťovou ostrostí španělského suchého sherry.)

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj 675 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell, nejvíce v jeho 165leté historii. Zúročuje se tak řada kroků, kterými největší výrobce českého piva a jeho vlastník SABMiller již několik let reagují na silnou nasycenost tuzemského trhu: zakládání poboček v zemích s prodejním potenciálem, centralizovaný mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell a péče o kvalitu piva včetně vzdělávání majitelů barů a restaurací.

Na domácím trhu, kde je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo, se Prazdroj chce dlouhodobě zaměřit na zvyšování podílu v prémiovém segmentu. Že se to daří, dokládá např. loňský nárůst domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva.

Klíčovou oblastí k růstu jsou však zahraniční prodeje. S cílem zvýšit vývoz proběhla reorganizace systému prodeje v zahraničí. Dříve probíhal prodej plzeňského piva jen dvěma způsoby: buďto s podporou SABMiller nebo přes výhradního distributora. Nyní vznikají i menší pobočky v zemích, kde je velký potenciál pro prodej značek SABMiller

a Plzeňského Prazdroje. Od května 2006 funguje pobočka ve Španělsku, od loňského února ve Francii. Například španělská pobočka ještě v roce 2006 stihla export Pilsner Urquell meziročně zdvojnásobit, vloni už prodala 11.200 hl (+ 62 %).

O celosvětový marketing značky Pilsner Urquell pečuje speciální oddělení, které funguje od roku 2003 v Londýně. „Stará se o budování a rozvoj globální marketingové strategie značky, abychom dosáhli maximálně konzistentní komunikace a využívali synergie z toho plynoucí, např. pouze jeden vývoj nákladných reklam,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje. Jen v uplynulém fiskálním roce (F07) byla značka Pilsner Urquell podporována mezinárodními marketingovými a reklamními aktivitami za 250 milionů Kč, z toho například 84 milionů šlo na aktivity značky ve Velké Británii. Vloni spustil Prazdroj rozsáhlou reklamní kampaň na podporu prodeje piva Pilsner Urquell v Německu, vedenou známým sloganem „Ohne Lemon. Ohne Cranberry. Ohne Bullshit.“

V oblasti rozšíření výrobní kapacity i posílení chuťové stability piva dokončil Prazdroj řadu investičních projektů v plzeňském pivovaru. Letos se ještě rozšíří kapacita výroby piva Pilsner Urquell instalací šesti nových velkokapacitních tanků s celkovým objemem 28 800 hl.

Do podpory exportu byla zahrnuta i mezinárodní péči o kvalitu piva. „Na tomto poli podnikáme vlastní technická opatření, ať už jde o komplexní projekt chuťové stability nebo jednotlivosti typu speciální 25 litrový KEG sud s průměrem pouhých 28 cm, který se vejde do chlazeného prostoru v barech amerických restaurací a klubů. Zároveň vzděláváme a motivujeme samotné hostinské, barmany a majitele restaurací ke správné péči o pivo a kulturní prostředí k jeho konzumaci. Tomuto účelu slouží například soutěž

o nejlepší evropskou restauraci Pilsner Urquell, klání Pilsner Urquell Master Bartender, Evropská liga kvality i její národní úrovně,“ říká Luboš Kastner. Zároveň po světě jezdí tým obchodních sládků Plzeňského Prazdroje, který vzdělává distributory, zákazníky a zaměstnance v historii, výrobě, péči a čepování piva plzeňského typu. Každoročně takto vyškolí tisíce lidí.

Značka Pilsner Urquell se nyní prodává v 56 zemích, klíčovými trhy zůstávají SRN, USA, Slovensko a skandinávské země. Vloni přibyly tři nové trhy (Albánie, Gruzie a Srbsko), v Německu je Pilsner Urquell nejprodávanější značkou mezi dováženými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Je to kulaté a nikdy nevíš, kdy Ti přiletí výhra …

Od dnešního dne až do 30. března můžete v českých hospodách a restauracích narazit na originální promotion značky Gambrinus. Fotbalová tématika je patrná téměř na všech aktivitách české pivní jedničky a nová kampaň není výjimkou. Za pět piv na hospodské účtence mohou konzumenti vyhrát zajímavé „fotbalové“ ceny.

Plakátek

Fotbalová pivní sklenice, Air soccer disk, Power ball – gyroskop, kšiltovka, stojan na mobil, hodinky či tepelný polštářek - i takové budou odměny pro konzumenty piva Gambrinus. Všechny budou vynikat především originálním fotbalovým designem. Stačí si dát dohromady s přáteli alespoň pět „kousků” a mít trochu štěstí během losování, které probíhá přímo v provozovně a výherce může domů odejít s originálním dárkem. „Fotbal je jednou z hlavních komunikačních platforem značky Gambrinus, proto jsme volili fotbalové motivy také pro letošní promotion v on-trade provozovnách,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus.

Intenzivní třítýdenní kampaň se objeví přibližně na třech tisících místech, v restauracích a barech po celé ČR, bude podpořena televizními a rozhlasovými spoty a celou řadou POS materiálů. Promotion pro Gambrinus připravila společnost RUST2.

Ve druhém týdnu za spotřebiteli do vybraných restaurací vyrazí i promo týmy, které spotřebitelům piva Gambrinus přinesou nejen zábavu, ale odmění i ty nejloajálnější a nejvěrnější značce.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Britský výrobca liehovín Diageo a holandský pivovar Heineken sa dohodli na vytvorení dvoch spoločných podnikov v Juhoafrickej republike (JAR). Prvý spoločný podnik, pod obchodným menom DHN Drinks, vytvoria spoločne s namíbijským pivovarom Namibia Breweries Ltd (NBL). Nový spoločnosť zlúči ich obchodné aktivity v oblasti produkcie piva či hotových miešaných nápojov. V DHN Drinks by mali Heineken a Diageo vlastniť po 42,25 % a zvyšný 15,5-percentný podiel by mal pripadnúť NBL.

Cieľom druhého spoločného podniku je výstavba a prevádzkovanie pivovaru v juhoafrickej provincii Gauteng. Pivovar by mal disponovať začiatočnou výrobnou kapacitou 3 mil. hektolitrov, pričom 75-percentný podiel v tomto podniku by patril Heinekenu a štvrtinový podiel by získal Diageo. Heineken by mal do obidvoch firiem celkovo investovať 260 mil. eur, zatiaľ čo Diageo by mal počas prvých dvoch rokov do spoločných podnikov vložiť 100 mil. britských libier (GBP).

Skupina Heineken pôsobí aj na slovenskom trhu, a to prostredníctvom spoločnosti Heineken Slovensko, ktorá má v ponuke pivo značiek Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zo zahraničných značiek reprezentuje Heineken Starobrno a Desperados. Heineken Slovensko je zároveň najväčším domácim výrobcom a vývozcom sladu.

Zdroj: SME


Mezi Evropany představuje pivo silný socializující prvek. Pro každé pohlaví ale trochu jiným způsobem. 41 procent žen na pivo zajde nejraději se svým partnerem. Pivo s přítelkyní sice není tabu ani pro evropské muže, 24 procent mužů zajde na jedno nejraději právě s ní, ale větší část pivního času muži přece jen věnují přátelům. Na rozdíly ve vnímání pivní kultury u evropských mužů a žen poukazuje výzkum SABMiller*.

Nikoho nepřekvapí, že muži konzumují pivo častěji a ve větším množství než ženy. Evropané vypijí ročně v průměru 143 litrů piva, Evropanky pak méně než polovinu (63 litrů). Co ovšem sbližuje nejen ženy a muže, ale všechny evropské země, je způsob konzumace piva. V porovnání s USA, kde se pivo pije nejčastěji přímo z láhve či plechovky, dají Evropané přednost pivu ve sklenici. Pivo přímo z láhve preferuje pouze 6 procent evropských mužů, respektive 5 procent Evropanek.

Polovina Evropanek nikdy nepije pivo sama

Když evropské ženy sedí v restauraci nebo v baru samy (například na někoho čekají nebo jdou samy na oběd), 46 procent z nich si nikdy nedá pivo. Naopak mezi muži by jen čtvrtina nikdy nepila pivo sama, pro většinu z nich to tedy není situace, kdy by si oblíbený nápoj měli odepřít.

Záleží na příležitosti

Na rodiném obědě si pivo vychutnají stejně často muži (81 procent) i ženy (82 procent). Na obchodním jednání však v Evropě moc často sklenici piva na stole neuvidíte. Při schůzce s obchodním partnerem si pivo objedná třetina Evropanů, ale pouze 21 procent Evropanek. Ještě méně obvyklé bývá pivo při sportovních akcích. Pivo při sportu si dá 12 procent a o polovinu méně žen, tedy pouhých 6 procent.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivní sklenice Pilsner Urquell dostaly nový háv od známého designéra Ronyho Plesla. Jejich novou podobu dnes představil Plzeňský Prazdroj. V českých restauracích a hospodách se sklenice začnou objevovat od června letošního roku.

Foto

Sklenice budou o polovinu lehčí než nyní. Nový vzhled získá půllitrové i třetinkové provedení.

"Kromě snížení hmotnosti bylo hlavním záměrem sjednocení designu s ostatními prvky portfolia značky, jako je například džbánek nebo pohár s nožkou. Proto jsou sklenice vyráběny technikou lisofoukání, která umožňuje dosáhnout tenkostěnného provedení," řekl manažer marketingu Plzeňského Prazdroje Vladimír Přibil.

Nové sklenice nahradí původní typy během následujících dvou let. Celkem jich Plzeňský Prazdroj na trh uvede téměř 1,2 milionu.

Výrobcem sklenic je sklárna z italského Borgonova. "Tvar sklenice je vysoce ergonomický, velmi dobře se drží při konzumaci, ale i následně při mytí. Paprskovité výbrusy," řekl designér Rony Plesl.

Foto

Pro pivo Pilsner Urquell se nyní používá celkem sedm různých modelů. Nové budou na trh uváděny postupně, původní typy ukončí svou životnost přirozeným opotřebením.

Pivní sklenice v číslech

Hmotnost sklenice:

váha původní sklenice 0,5 l = 620 g

váha nové sklenice 0,5 l = 340 g

váha původní sklenice 0,3 l = 450 g

váha nové sklenice 0,3 l = 250 g

Plzeňský Prazdroj má na tuzemském trhu asi 8,5 milionu kusů všech typů sklenic v rámci celého portfolia. Z toho 2,6 milionů tvoří sklenice Pilsner Urquell.

Video zde ...

Další fotky zde ...

Zdroj: iDnes.cz


Nejlepšími tuzemskými pivy pro letošní rok jsou Zubr, Litovel a Primátor Nealko. Rozhodli o tom profesionální degustátoři v rámci šestnáctého ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo roku 2008.

Pivo Zubr Premium je podle poroty nejlepším ležákem a pivo Zubr Gold je pak absolutním vítězem mezi světlými výčepními pivy u nás a může se tak pyšnit titulem Pivo roku 2008. Pivovarnický koncern ze střední Moravy získal ocenění už v minulých letech, letos si ale odváží pět z celkově devíti udělovaných medailí.

„Loni jsme na Pivexu získali většinu udělovaných ocenění a letos je úspěch skutečně mimořádný. Jen vzácně se totiž podaří získat dvakrát zlato pro jednu značku a navíc si odvézt většinu udělovaných medailí,“ komentoval výsledky Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarnické skupiny Zubr, Holba, Litovel. Za úspěchem podle něj stojí především dodržování tradičních pivovarských postupů, které sice prodražují výrobu, ale konečnému spotřebiteli přináší daleko lepší chuťový zážitek.

„V porovnání s běžnými europivy je výroba těch našich až dvakrát delší a tedy náročnější nejen kapacitně a energeticky. Dostatečně dlouhé procesy vaření, kvašení i zrání dávají pivu jeho plnou vyváženou chuť, kterou konzumenti požadují a dokáží ji ocenit,“ informovala Deník sládková přerovského Zubru Nataša Rousková. Hegemonii piv ze střední Moravy dokázal letos na prvních příčkách soutěže narušit v kategorii nealkoholických piv jen Primátor Nealko z produkce pivovaru Náchod. Právě piva s minimálním množství alkoholu nyní v Česku zažívají velký rozmach, jen loni jich pivovary vyprodukovaly dvojnásobné množství proti roku 2006.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2008, výsledky:

Kategorie světlý ležák

Vítěz ZUBR Premium

2. místo LITOVEL Premium

3. místo HOSTAN Hradní

Kategorie světlé výčepní pivo

Vítěz ZUBR Gold

2. místo STAROPRAMEN světlý

3. místo ZUBR Classic

Kategorie nealkoholické pivo

Vítěz PRIMÁTOR Nealko

2. místo LITOVEL Free

3. místo RADEGAST BIRREL

Zdroj: Deník | Autor: Jan Klička


Holandský pivovar Heineken NV kúpi rumunského výrobcu piva Bere Mures. V piatok o tom informoval Heineken bez zverejnenia finančných detailov kontraktu.

Bere Mures zamestnáva 400 ľudí a vlani predal 1,2 milióna hektolitrov piva, uviedol Heineken. Medzi jeho značky patrí Neumarkt, čo je jedno z najpopulárnejších pív v Rumunsku, a Dracula.

Heineken je už v súčasnosti najväčším predajcom piva v Rumunsku. Transakciu ešte musia schváliť regulačné úrady. V prípade jej úspešnej realizácie vzrastie podiel Heinekenu na rumunskom trhu z 26 % na 31 %. Holandský koncern predpokladá, že akvizícia prispeje k rastu zisku v roku 2009.

Zdroj: Dnes.sk


Celkové prodeje Pivovarů Staropramen za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a jedná se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní.

Domácí prodeje narostly o 4,7 %, nejrychleji rostla značka Staropramen

I přes velmi mírný růst celého českého pivního trhu se tuzemské prodeje společnosti Pivovary Staropramen v roce 2007 zvýšily o 4,7 % a dosáhly 2,55 mil. hektolitrů piva. „Nejlépe si vedla značka Staropramen, která meziročně narostla o 8,8 %, zaznamenala růst jak v segmentu lahvového piva, tak i na vysoce konkurenčním trhu točeného piva a zvýšila svůj tržní podíl. Významně se zvýšily také prodeje ležáku Stella Artois, který je jedničkou mezi zahraničními prémiovými značkami na našem trhu,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu společnosti Pivovary Staropramen. Nárůst prodaných objemů zaznamenaly také značky Braník a regionální Ostravar. Na další posilování hlavních značek na českém trhu, především v klíčových regionech, se společnost hodlá zaměřit i v letošním roce.

Nejvyšší prodeje na zahraničních trzích v historii společnosti

Velmi významně se v roce 2007 zvýšily prodeje na zahraničních trzích, které činily celkem 1,54 mil. hl piva Staropramen. Čistý export zaznamenal nárůst o 10,1 % na rekordních 687 000 hl piva. Výrazně narostla i zahraniční licenční výroba, a to o 31,5% na 849 000 hektolitrů.

„Pivovary Staropramen jsou druhým největším českým vývozcem piva. Procenta meziročních nárůstů exportních objemů značky Staropramen se již několik let pohybují v dvojciferných číslech,“ říká Petr Dvořák, ředitel marketingu. „Staropramen vyvážíme do 30 zemí světa, na zahraničních trzích se prodává v segmentu superprémiových značek,“ dodává Dvořák. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Teplé počasí a obchodní strategie

Za výbornými výsledky na domácím trhu stály nadprůměrně teplé zimní měsíce, velmi teplé počasí na začátku hlavní sezóny a dobrá obchodní a marketingová strategie. „Jsme pivovarská společnost, která již deset let úspěšně provozuje vlastní franchisový koncept Potrefená husa. Víme toho hodně o profitabilitě a bezvadném fungování restaurace a své zkušenosti využíváme i ve spolupráci s našimi obchodními partnery. Chceme pro ně být nejen dodavatelem piva, ale skutečným partnerem v podnikání. Naši zákazníci tento přístup oceňují,“ vysvětluje Petr Kovařík, obchodní ředitel pro nezávislý trh, strategii společnosti pro oblast podnikání v gastronomii.

Naši lidé jsou největší konkurenční výhodou

Tunç Cerrahoğlu, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen, k úspěšnému vývoji prodejů říká: „V uplynulých dvou letech jsme velmi významně investovali do našich značek, zaměstnanců a výrobních provozů. Prodejní výsledky dokazují, že se nám toto úsilí vrací. Jsou to právě naši zaměstnanci, kteří představují nejdůležitější konkurenční výhodu na trhu. Do jejich rozvoje budeme i nadále investovat a nabídneme jim příležitosti pro další vzdělávání, a to nejen v České republice, ale i v jiných zemích v rámci skupiny InBev. Významný je například údaj, že 95 procent všech funkcí v top managementu společnosti je obsazováno interně. Skvělé výsledky prodeje jsou také dokladem toho, že naši zákazníci a spotřebitelé naše značky uznávají a podporují je.“

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


InBev, druhá největší pivovarnická skupina na světě podle výstavu, ve čtvrtek vykázal nárůst jádrového zisku za loňský rok o 16,5... procenta, nad odhady trhu, a více než ztrojnásobil dividendu.

Zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací (EBITDA) stoupl na srovnatelné bázi na 4,99 miliardy eur, zatímco analytici oslovení Reuters čekali v průměru výsledek 4,90 miliardy eur.

Společnost, jež v období od července do září poprvé za 10 kvartálů zklamala investory, uvedla, že silná poptávka v Brazílii a zdravý výkon ve východní Evropě poskytly základ pro solidní výsledky.

Zisk v Latinské Americe i ve východní Evropě předčil očekávání. InBev, mezi jehož značky patří Stella Artois či Staropramen, dodal, že tržby loni stouply o 7,2 procenta na 14,43 miliardy eur.

Firma také uvedla, že upravuje svou dividendovou politiku, odstraňuje stávající 33procentní strop výplatního poměru a navrhuje dividendu 2,44 eura, tedy více než trojnásobek oproti 0,72 eura vyplácených před rokem.

InBev uvedl, že nová dividendová politika firmě nezabrání v akvizicích tam, kde nalezne nějakou hodnotu, ale nic dalšího ke konsolidaci v sektoru nedodal.

InBev rovněž ohlásil nový odkup akcií v objemu až 500 milionů eur. "EBITDA byl nad odhady. Výhled už předložili... Významně stoupla dividenda," řekl analytik KBC Securities Wim Hoste. Další analytici firmu chválili za kontrolu nákladů.

InBev uvedl, že je odhodlán rozšířit marži EBITDA, ale neposkytl žádnou předpověď. Firma poznamenala, že silný růst v prvním pololetí roku 2007 znamená náročné srovnání pro prvních šest měsíců letošního roku, obzvlášť v prvním kvartále.

Zdroj: Finance.cz


Pivo budeme vařit v Česku

[čtvrtek, 28. únor 2008]

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje, dává jednoznačně přednost výrobě prémiového ležáku Pilsner Urquell v Plzni před licenční výrobou v zahraničí.

Kde vás v roce 1999 zastihla zpráva, že Jihoafrické pivovary SAB kupují od banky Nomura akcie Plzeňského Prazdroje a Radegastu?

Byl jsem v Jižní Africe, technickým ředitelem SAB.

Jak jste se na tuto transakci tehdy díval? Znal jste vůbec pivní značku Pilsner Urquell?

V České republice jsem předtím už jednou byl, takže jsem o plzeňském pivu něco věděl. Ale byla to pro mě tehdy úplně nová zpráva, nebyl jsem u těch jednání o prodeji. Rozhodně jsem netušil, že bych se jednou v čele těchto českých pivovarů mohl ocitnout.

Už v té době se hovořilo o tom, že pro SAB by se Pilsner Urquell měla stát prioritní světovou značkou. I vy jste po svém příchodu do Česka v roce 2005 prohlašoval, že má v nynější skupině SABMiller zcela výjimečné postavení. Lze toto postavení něčím doložit?

Je to dlouhodobý proces, ale tuto vizi postupně naplňujeme. Značka je velmi vydatně podporována celou skupinou i samotným generálním ředitelem Grahamem Mackayem, který sídlí v Londýně. On sám vždycky říká, že je to jeho nejoblíbenější pivo. Pilsner Urquell je také nejdražší z našich piv, která po světe prodáváme. Vždy je v prémiovém či superprémiovém segmentu. Značka celosvětově podporuje zajímavé aktivity, třeba golf či jazz. Například v Jihoafrické republice sponzoruje golfový turnaj Nedbank Golf Challenge, velmi slavný turnaj, kterého se účastní i Tiger Woods. V Česku podporujeme Český olympijský tým. Značka je též úzce spojována s profesionální fotografií. V USA z pozice hlavního sponzora podporuje Lucie Awards, což je nejprestižnější mezinárodní fotografická soutěž.

Ačkoliv je vaše pivovarnická skupina největší na světě, její superprémiové pivo se oproti pivům z jiných skupin nezdá být na mezinárodní scéně tak viditelné. Proč se třeba reklama na Pilsner Urquell neobjevuje na velkých sportovních podnicích? Když to srovnáme s jinou českou značkou, Škodou Auto, ta je pravidelně hlavním sponzorem mistrovství světa v hokeji a cyklistické Tour de France. Proč třeba není Pilsner Urquell na nadcházejícím mistrovství Evropy ve fotbale, proč je tam dánský Carlsberg?

Tak za prvé, značka Pilsner Urquell určitě není tak velká jako Škoda Auto. Za druhé, fotbal podporujeme, ale přes značku Gambrinus. Pilsner Urquell už tam nemůže jít. Tyto masové sportovní podniky jsou většinou podporovány skrze "mainstreamovou" značku, ne prémiovou či superprémiovou. Zaměřujeme se na ty menší a elitnější záležitosti.

Tradice je důležitá

Plzeňský Prazdroj jako firma loni dosáhl rekordního objemu exportu. Prohlásil jste, že byste jej během příštích pěti let chtěli ještě zdvojnásobit. Jak toho chcete docílit?

Kromě našich vlastních aktivit nám v tom pomáhají další společnosti ze skupiny SABMiller. Dohlíží na to mezinárodní marketingový tým Pilsner Urquell v Londýně. Ten také dbá, aby značka Pilsner Urquell byla v každé zemi na té správné prémiové či superprémiové pozici.

A kde se dnes rozhoduje, zda značka Pilsner Urquell půjde kupříkladu na gruzínský trh? Je to tady v Česku, nebo v Londýně?

Hlavně v Londýně. Zvláštní tým určuje marketingovou strategii pro nové trhy. Ve Francii, Španělsku a Německu jsou pak místní pobočky, které jsou Londýnu podřízeny. Avšak výkonný tým, který to vše realizuje, je v Plzni. Společně s londýnským ústředím probíráme budoucí plány, objemy prodejů atd.

Nyní vyvážíte do 56 zemí. Kde vidíte největší potenciál pro další růst exportu?

Nejvíce piva dnes exportujeme do Německa, USA, Velké Británie, na Slovensko a do Skandinávie, kam vývoz loni vzrostl o 22,1 %. Potenciál v těchto zemích je ale rozdílný. Třeba Německo je velmi obtížný trh. Přestože jsme na tamním trhu nejúspěšnější importovanou značkou, nelze tam počítat s nějakým dalším rychlým růstem. Spíše vidíme nové příležitosti v USA, kde v řadě států Pilsner Urquell ještě vůbec není přítomen, také v Jihoafrické republice, ve Skandinávii či ve Španělsku.

Loni jste dokončili miliardovou investici do nové stáčírny. Chystáte nějakou další podobně nákladnou, která by měla pomoci vývozu piva?

V tomto roce zvyšujeme kapacitu v Plzni o dalších 8 procent. Bude posíleno zrání a dokvašování. Vše má být hotovo do května. Když dále poroste poptávka, můžeme zvednout produkci ještě o dalších 20 procent, ale to by bylo v horizontu dvou až tří let.

Jak to však chcete dělat v budoucnu? Plzeňský areál není nafukovací, nebudete muset stavět nějaký nový pivovar?

To určitě ne. Máme velmi pečlivé plánování dalšího rozvoje. Buď můžeme zrekonstruovat a zmodernizovat některé starší kapacity, nebo dále zvýšit výrobu či vaření v těch již zmodernizovaných. Považujeme ale za velmi důležité, aby zůstala zachována tradiční receptura a tradiční technologie.

V Rusku si vaří pivo jen pro sebe

Poroste export i tím způsobem, že se zvedne licenční výroba značky Pilsner Urquell, kterou teď máte v Polsku a Rusku?

Neplánujeme to. V Rusku rychle rosteme, stejně tak tam roste licenční výroba Velkopopovického Kozla, ale ta místní výroba je určena výhradně pro ruský trh. To samé se týká i Polska. Do všech ostatních 54 zemí vyvážíme a chceme nadále vyvážet přímo z Plzně.

Lze asi pochopit, proč se v licenci vaří v Rusku - celní bariéry, vysoké náklady na dopravu, každopádně to lze pochopit u Velkopopovického Kozla. Proč se k tomu ale přistoupilo i v Polsku, když jde o sousední trh a v rámci Evropské unie žádné obchodní bariéry neexistují? Byť se tam Pilsner Urquell vaří ze stejných surovin jako v Plzni, upravuje se voda, aby byla podobná plzeňské, je tam i český sládek, přesto to už není originál, což může řadu polských zákazníků odrazovat.

Tomu, co říkáte, rozumím. Polskou licenční výrobu jsme zahájili v roce 2002, kdy ještě v Plzni nebyly dostatečné kapacity. V Polsku se tehdy rozšiřoval pivovar Tyskie, patřící též do skupiny SAB. Místní management tehdy přesvědčil management SAB, aby se s licenční produkcí začalo. Český management s tím souhlasil, ale za podmínky, že budou všechny suroviny z Česka a výrobu budou řídit Češi. Ta piva od sebe samozřejmě rozeznáte díky nápisu na etiketě, kde není jako v Česku napsáno "Brewed in Plzeň" (uvařeno v Plzni), ale "Born in Plzeň" (zrozeno v Plzni).

Kdybyste u toho byl v roce 2002 a zeptal se vás někdo na váš názor, zda zahájit či nezahájit licenční výrobu v Polsku, jaké byste zaujal stanovisko?

Tak to je velmi složitá otázka, ale můj názor je jednoznačný, výroba by měla zůstat v České republice.

Přesouváte výrobu i uvnitř republiky. Gambrinus dnes vaříte nejen v Plzni, ale i ve Velkých Popovicích a v Nošovicích. Lze se setkat s názorem, že se to projevuje na určité nestabilitě chuti. Co na to říkáte?

Rozhodnutí vařit Gambrinus ve Velkých Popovicích a v Nošovicích padlo kvůli tomu, že kapacita v Plzni není dostatečná. Právě proto, aby byl prostor pro další nárůst značky Pilsner Urquell, se ostatní značky částečně přesunuly do jiných pivovarů. Ale velmi dbáme na to, aby kvalita a chuť piva byla ze všech tří pivovarů stejná. Je to naše zásadní priorita. V pivovarech probíhají dnes a denně stovky kontrol, máme k dispozici testovací panely, občas si pozveme i nezávislé degustátory. A zákazníci nám zůstávají věrní. Podíl značky Gambrinus na trhu neklesá, přestože cena piva šla nahoru a je vyšší než u srovnatelné konkurence. I průzkumy trhu ukazují, že Gambrinus je ve své kategorii vnímán jako nejlepší typicky české pivo. Pokud by přesto měl někdo nějaké připomínky ke kvalitě, ať nám je kdykoliv zavolá na naši infolinku.

Prostor je i pro Budvar

Levné pivo Klasik vaříte úplně mimo skupinu, v protivínském Platanu. Zůstane to i nadále?

Na spolupráci s Platanem si rozhodně nestěžujeme, v Protivíně dělají dobrou práci, ale vzhledem k tomu, že zvyšujeme kapacitu v našich pivovarech, brzy budeme schopni výrobu zabezpečit z vlastních zdrojů. Půjde o postupný proces, který by se měl dokončit ještě během letoška. Naším dlouhodobým cílem je vařit pivo ve vlastních pivovarech. Další pivo Klasik vaříme na Slovensku v Pivovarech Topvar, ty však na rozdíl od Platanu patří do skupiny SABMiller, takže je to v rámci jedné "rodiny", nejsme závislí na někom úplně cizím.

Pokud jde o české pivovarnictví, teď je aktuální transformace Budějovického Budvaru z národního podniku na akciovou společnost. Ta by posléze měla být privatizována. Je jasné, že je pro vás složité vyjadřovat se k záležitostem spíše politického charakteru, ale přesto, kdybyste byl na místě české vlády, také byste uvažoval o privatizaci? Nebo si myslíte, že dalšímu rozvoji budějovického pivovaru nevadí, když zůstane ve státních rukou?

Je pro mě opravdu velice složité se k tomu vyjadřovat, ale myslím si, že je zásadní, aby to pivo i v budoucnu vařili lidé, kteří o ně mají zájem, kteří pro ně mají tu správnou vášeň. Při případném prodeji by podle mého názoru nemělo jít jen o cenu. Bylo by smutné, kdyby Budvar z ČR zmizel, nebo někdo poničil slavnou značku. Ať už koupí Budvar kdokoliv, mělo by to být transparentní.

Chápete "Budweiser Beer" v zahraničí jako svého přímého konkurenta?

V určitých ohledech samozřejmě ano, ale v zemích, jako je Německo, je prostor pro obě značky. Ten hlavní konkurenční boj se odehrává mezi německými značkami a těmi importovanými, přičemž pivo z Budějovic je svým charakterem jiné než z Plzně, má jiný chuťový profil. Německý konzument se obvykle rozhoduje buď pro jedno či pro druhé na úkor toho německého. Jsem rád, že v objemu exportu do Německa jsme na špici, ale Budvaru se daří také velice slušně. Každopádně všichni se snažíme o větší slávu českého piva a to je dobře.

Myslíte si, že skupina SABMiller může být mezi zájemci o Budvar?

To určitě není otázka pro mě. Připomínám, že nás také přísně sleduje antimonopolní úřad vzhledem k našemu přibližně polovičnímu podílu na trhu.

V posledních měsících velmi podražil sladovnický ječmen, zvyšují se i ceny energií, rostou mzdy. Kdy budete zase zdražovat?

Hodně bude záležet na úrodě v roce 2008, ať už s jedná o chmel či ječmen. Poslední dva roky byly špatné. Museli jsme platit vysokou cenu, abychom si zajistili kvalitní surovinu.

Takže rozhodnutí o cenách piva padne až po žních?

Ceny přehodnocujeme neustále, ale zase vzhledem k naší pozici na trhu se k tomu nemohu vůbec vyjadřovat, protože by to mohlo být vykládáno jako ovlivňování trhu.

Projeví se vyšší náklady i v hospodářských výsledcích Plzeňského Prazdroje, potažmo celého českého pivovarnictví?

Samozřejmě když jdou náklady nahoru, jde profit dolů.

I minipivovar chce dobrého sládka

V roce 1999, kdy pivovary SAB koupily akcie Prazdroje a Radegastu, zaplatily za ně 629 milionů dolarů, což bylo tehdy asi 22 miliard korun, dnes, po zpevnění koruny, by to nebyla ani polovina. Troufnete si odhadnout tržní hodnotu celé firmy dnes? Připomínám, že hodnota Budějovického Budvaru je odhadována na 30 miliard korun.

Co se týče hodnoty Budvaru, ta se teprve ukáže při privatizaci. Uvidí se, kolik budou investoři ochotni zaplatit. Připomínám, že na českém trhu má Budvar asi pětiprocentní podíl, kdežto my přibližně 50 procent, takže i z toho lze leccos dovodit. Před dvěma lety, když jsme skupovali nějaké akcie minoritních akcionářů, byla ta cena docela dobře spočítaná, ale teď už si to nevybavuji. Určitě jde dále nahoru, protože hodně investujeme.

Jaké nejzajímavější trendy vidíte na v českém pivním trhu?

Trh je především velice konzervativní, což mně osobně je sympatické. Češi dávají jednoznačně přednost domácímu pivu, a to by se mělo podporovat. Určitě je také zajímavý celkový růst v segmentu nealko piv, což je též místní specialita. Češi, když si nemohou dát alkoholické pivo, nesahají po limonádách, ale radši si dají nealko. To jinde není.

V pivovarnictví se pohybujete už téměř dvacet let. Uměl byste sám pivo uvařit?

(Smích) Teorii samozřejmě znám, ale praxi nemám. To je věc, která se předává mezi sládky z generace na generaci, nelze se to naučit z knih. Je to celoživotní záležitost.

Třeba byste si jednou na "stará kolena" mohl pořídit nějaký svůj minipivovar a tam si to trénovat...

Kdybych si koupil malý pivovar, najal bych si k němu i nějakého velmi dobrého sládka. V tomhle byznysu to chodí jako v restauracích - chcete-li ji mít dobrou, musíte ze všeho nejdřív sehnat kvalitního šéfkuchaře.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička


Dvě značky z portfolia Plzeňského Prazdroje mění své vedení. Na pozici senior brand managera Pilsner Urquell stanul Karel Kraus, manažerem značky Velkopopovický Kozel se stal Luděk Baumruk, který dosud pracoval na značce Gambrinus.

Novým manažerem značky Pilsner Urquell se k 1. únoru 2008 stal Karel Kraus (29). V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003, postupně se podílel na vedení značek Velkopopovický Kozel, Radegast Birell a Radegast. Předtím absolvoval stáž v oddělení Brand Management na celosvětové centrále společnosti Deutsche Telekom AG v Německu. V letech 1996 až 2001 vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, v průběhu studia působil v oblasti marketingu a komunikace mezinárodní studentské neziskové organizace AIESEC.

Rovněž k 1. únoru se pozice manažera značky Velkopopovický Kozel ujal Luděk Baumruk (28). Od roku 2006 působil v brand týmu značky Gambrinus, předtím na manažerských pozicích ve společnosti ELIT CZ zajišťující náhradní díly pro automobily a v telekomunikační společnosti SUPTel. Absolvoval studium marketingu Vyšší odborné škole v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Třetina piva šla na vývoz

[úterý, 26. únor 2008]

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku Granette, loni zvýšila tržby za prodej piva a lihovin o více než šest procent na 1,29 miliardy korun.

„Na růstu tržeb se podílel kromě prodeje piva i zvýšený prodej lihovin, za které utržila společnost o 18 procent více,“ uvedl generální ředitel firmy Milan Schramm.

Export piva se na celkových prodejích podílel přibližně třetinou. Většinu firma vyvážela do Německa. „Objevily se ale i nové zajímavé destinace. V loňském roce jsme například začali výrazněji vyvážet do středoafrického Beninu. Na konci roku pak putovala první dodávka Zlatopramene také do Vietnamu,“ dodal Schramm.

K dalším exotickým zemím, kam Drinks Union dováží pivo, patří Švédsko, Austrálie, Benin, Japonsko, Španělsko nebo Izrael.

Nejsilnější pivo v historii Společnost se loni také více zabývala výrobou speciálních piv. „Uvařili jsme například nejsilnější pivo v historii, jednadvacetistupňový Březňák Doppel - doppelbock určený pro německý trh,“ popsal Schramm.

Vícestupňové pivo putovalo do Německa v předvánoční době. Jednalo se o limitovanou sérii, pivovar tehdy vyrobil pouhých 500 hektolitrů. Pivo s tolika stupni zatím žádný ze sedmi největších výrobců v zemi nevaří.

Prodej piva společnosti, tedy značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický, se pohyboval přibližně na úrovni roku 2006. Celkový prodej dosáhl zhruba 900 tisíc hektolitrů.

„Při započítání licenční výroby Zlatopramene v Rusku se dostáváme na úroveň milionu hektolitrů piva v loňském roce,“ doplnil Schramm.

Likérka Granette, která na začátku letošního roku vznikla z bývalé divize KB Likér, loni prodala rekordní množství lihovin, téměř 70 tisíc hektolitrů.

„To je o 15 procent více než v předchozím roce. Po roce 2006 tak jde o další rekord naší likérky v novodobé historii,“ objasnil ředitel likérky Pavel Kadlec.

Prodej lihovin se na celkových tržbách společnosti Drinks Union podílel zhruba čtvrtinou. Dceřinná firma Granette se stala loni druhou největší likérkou v Česku.

Podle člena představenstva Drinks Unionu Milana Hagana došlo ke vzniku Granette hlavně kvůli tomu, že firma od sebe chtěla oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Spekuluje se i o prodeji pivovarů společnosti Heineken.

Do společnosti Granette přešla nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry.

Firma se zatím nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

Součástí společnosti Drinks Union jsou kromě likérky Granette i pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Vladěna Maršálková



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI