Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Lahvová turistika kvete

[úterý, 26. únor 2008]

Na „base“ plzeňského z Německa vyděláte 160 korun. Díky nižší ceně i záloze.

Plzeňský Prazdroj vydělává na Češích pijících jejich prémiovou značku Pilsner Urquell podstatně více než například na německých zákaznících.

Zejména v česko-německém pohraničí už lidé přišli na způsob, jak tento zisk Prazdroji výrazně zmenšit. Začínají si kupovat pivo v Německu a prázdné obaly pak vracejí v Česku. Na jedné „base“ tak Prazdroj kvůli rozdílné výši záloh v Německu a Česku tratí zhruba osmdesát korun jen na záloze, o dalších osmdesát korun je levnější pivo.

Obchodníci v pohraničí si už povšimli, že lidé často vracejí lahve od plzeňského piva s německou etiketou. Protože jsou však jinak stejné, vykupovat je musí. „Tvoří deset až patnáct procent vykoupených lahví od plzeňského piva v pohraničí,“ tvrdí mluvčí Teska Jana Matoušková. Když MF DNES zjišťovala rozdíly v cenách, plzeňské pivo měli až v třetím obchodě v saském městě Žitava těsně za česko-německou hranicí. Ve dvou bylo vyprodané.

Ostatní pivovary vyvážející do Německa takový trend nezaznamenaly. Je to i proto, že jejich pivo není v Česku dražší než v Německu.

Jednoduchý výpočet

Počty svědčící v neprospěch nákupu piva v tuzemsku jsou jednoduché: o více než čtyři koruny je levnější obsah, další více než čtyři koruny na lahev vydělá zákazník vrácením německé přepravky a lahví v českých obchodech.

Byznys na tom lze postavit jen obtížně: plzeňské v Německu mají pouze německé popisky.

„Pivo prodávané u nás musí mít etiketu i v češtině,“ vysvětlil šéf Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jinak by šlo o poměrně lukrativní záležitost. Podle Tomáše Fallera z logistické firmy C. S. Cargo se do největšího kamionu vejde 1 320 přepravek plzeňského, bez započítání nákladů na dopravu je tak jen rozdíl v nákupní a prodejní ceně přes 217 tisíc korun.

Platí hlavně čeští pivaři

Prazdroj podle mluvčího Jiřího Marečka problém s rozdílnou výší záloh neřeší. „Jedná se o marginální záležitost, kterou nevyčíslujeme,“ říká Mareček. Rozdíl v cenách vysvětluje rozdílnou obchodní politikou. Pilsner Urquell je v Německu úspěšný, je nejdováženější značkou na tamějším trhu. „V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší, “ říká Mareček.

O marži se podle něj dělí v Německu ještě více subjektů než na českém trhu. „Rozhodně tam ale neprodáváme pod náklady,“ říká Mareček. Běžná prodejní cena prazdroje v Česku je 19,90 Kč, v Německu 15,93 koruny. To znamená, že ze svého prémiového ležáku má v Česku Prazdroj podstatně větší zisk. Nižší cena v Německu je částečně způsobená i nepatrně nižší spotřební daní oproti české.

Prazdroj si může na českém trhu takovou cenu dovolit: zhruba každé druhé pivo v Česku vypité je jedné ze značek, které firmě vlastněné koncernem SABMiller patří a firma je na trhu bezkonkurenčně největším hráčem, který určuje vývoj trhu. Když přijdou v Plzni s novým druhem lahve, ostatní na ni později také přejdou. To samé platí například o cenách: první zdražení oznamuje vždy Prazdroj. Dominance firmy je patrná i na jejích výsledcích: se ziskem 3,5 miliardy korun byl Prazdroj v roce 2006 desátou nejziskovější firmou v republice.

***

Levná plzeň z Německa Nákup - Redaktor MF DNES nakoupil v Kauflandu v německé Žitavě 20 lahví Pilsner Urquellu i s přepravkou. Cena piva bez zálohy: 318,78 Kč (12,60 eura) Záloha (přepravka+lahve): 78,43 Kč (3,10 eura) Lahve po 8 centech, přepravka 1,5 eura. Vrácení - Prázdné lahve včetně přepravky následně vrátil v libereckém Kauflandu. Za 20 prázdných lahví dostal 60 Kč. Za přepravku 100 Kč. V Německu tak zaplatil dohromady 397,21 Kč a v Česku mu vrátili 160 Kč, takže jedna lahev piva ho v německém Kauflandu přišla na 11,86 Kč bez zálohy. V tuzemsku běžně stojí jedna lahev Pilsner Urquellu 19,90 Kč.

* Poznámka: přepočet měn dle kurzovního lístku směnárny Exchange z 25. 2. 2008 1 euro prodej = 25,30 Kč

Zdroj: MF Dnes | Autor: Jan Sůra


Druhý najväčší pivovar na svete mohol prípadnou snahou o prevzatie S&N skomplikovať vzťahy s jeho strategickým partnerom Molson Coors, ako aj oslabiť svoju konkurencieschopnosť na indickom a ruskom trhu

Druhý najväčší pivovar na svete SABMiller vyhlásil, že nepodá ponuku na prevzatie konkurenčného pivovaru Scottish & Newcastle (S&N).

Najväčší britský pivovar by tak mali prevziať dánsky výrobca piva Carlsberg a holandská skupina Heineken za 7,8 mld. britských libier (GBP), resp. 8 GBP za akciu, ktorí sa už minulý mesiac dohodli na podaní spoločnej ponuky

Podľa analytikov by sa pri podaní ponuky zo strany juhoafrického SABMiller mohli objaviť konkurenčné problémy, keďže tento pivovar by nezískal plnú kontrolu nad východoeurópskym pivovarom Baltic Beverages Holding (BBH), ktorého 50-percentný podiel vlastní S&N a druhá polovica akcií patrí Carslbergu. Ekonómovia ďalej informovali, že snaha o prevzatie S&N by mohla taktiež oslabiť konkurencieschopnosť SABMilleru na indickom a ruskom trhu, ako aj vyvolať nevôľu zo strany jeho partnera Molson Coors, s ktorým plánujú založenie spoločného podniku v USA.

Heineken a Carlsberg sa dohodli na rozdelení koncernu S&N, ako aj jeho trhov. Carlsberg v prípade ukončenia akvizície získa plnú kontrolu nad BBH a podiel S&N vo Francúzsku, Grécku, Číne a Vietname. Heineken prevezme britské prevádzky S&N, ako aj podiely na ostatných európskych trhoch, a to v Belgicku, Portugalsku, Írsku. Heineken získa aj americké a indické prevádzky.

Na Slovensku je členom skupiny SABMiller akciová spoločnosť Pivovary Topvar. Do portfólia spoločnosti patria aj slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: ETrend


Export piv Plzeňského Prazdroje do Skandinávie vzrostl v roce 2007 o 22,1 %, do Norska dokonce o více než polovinu. Největší zájem je o Pilsner Urquell, následuje Velkopopovický Kozel. Celkem Prazdroj do Skandinávie vyvezl 79 490 hl piva. Export na sever vyžaduje speciální opatření, jako například automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby pivo při transportu nezmrzlo.

V roce 2007 vyvezl Plzeňský Prazdroj do skandinávských zemí téměř 80 tisíc hektolitrů piva, tj. o 22,1 % více než v roce 2006. Polovinu z tohoto objemu tvořila prémiová značka Pilsner Urquell, 39 % má Velkopopovický Kozel. V poslední době se na těchto trzích začíná prosazovat také značka Gambrinus. Nejvýznamnější je co do objemu exportu finský a švédský trh. Ve Finsku se prodalo meziročně o 23 % více piva, na relativně malém norském trhu dokonce o 50 %.

„Velkopopovický Kozel se stal ve Finsku nejprodávanějším dováženým pivem. Na rozdíl od Česka je výrazně vyšší poměr prodejů ve prospěch baleného piva. Toho se prodá 70 %, ze zbývajícího podílu v restauracích činí dalších 30 % pivo lahvové,“ říká Luboš Kastner, manažer marketingu pro export Plzeňského Prazdroje.

Nuorgam: nejsevernější místo prodeje piva Pilsner Urquell na světě

Export piva do skandinávských zemí vyžaduje specifická opatření. V zimních měsících se pro převoz používají automobily s kontrolovanou vnitřní teplotou, aby nepoklesla pod bod mrazu a pivo nezmrzlo. Stejnému účelu slouží vyhřívané distribuční sklady.

Piva Plzeňského Prazdroje se zde prodávají v mnoha známých restauracích. Příkladem je gurmánská restaurace Kock&Vin v Götenburghu či Café Opera ve Stockholmu. Ke špičce patří restaurace Malja ve finském Kuopiu, která byla vyhlášena díky nejlepší péči o čepované pivo, hosty a trvale rostoucím prodejům nejlepší evropskou restaurací Pilsner Urquell roku 2006 i 2007. Prémiový ležák Pilsner Urquell je na čepu i v restauraci Smak av Oro v norském Oslu, kde působí Erik Jonsson, vítěz celosvětového finále soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2007.

Cestovatelům bude povědomé město Rovaniemi ležící na severním polárním kruhu – je to nejsevernější místo na světě, kde je pivo Pilsner Urquell na čepu (N 66,49787°, E 25,71994°). Co se týče prodeje v obchodě, nejsevernějším místem světa, kam se exportuje pivo Pilsner Urquell, je Nuorgam. Toto finské město leží 400 km na sever od severního polárního kruhu, (N 70,08209°, E 27,87183°).

Značka Pilsner Urquell je v severských zemích spojena jako v některých dalších zemích s fotografií nebo jazzem. Značka je rovněž generálním partnerem fotografické soutěže Swedish Picture Of The Year.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nizozemský pivovar Heineken NV hospodařil v loňském roce s provozním ziskem 1,528 miliardy eur (38,7 miliardy Kč). Ve srovnání s předchozím rokem se zisk snížil o 16,6 procenta kvůli pokutě od Evropské unie za dohodu o cenách. Tržby společnosti se ale zvýšily o 6,2 procenta na 12,56 miliardy eur. Společnost, která je podle tržeb čtvrtým největším pivovarem na světě, to uvedla v dnešním prohlášení.

Pivovar, který působí i v Česku, současně varoval, že v letošním roce očekává nárůst cen surovin a obalových materiálů o 15 procent. Na většině trhů ale bude firma schopná tyto vyšší náklady přesunout na své odběratele. Heineken vyrábí pivo stejné značky, ale také značek Amstel, Zywiec a Tiger.

Vysoké ceny sladového ječmene a obalových materiálů, jako hliníku používaného u plechovek, trápí i další přední světové pivovary. Ceny obilí žene vzhůru hlavně vysoká poptávka od výrobců biopaliv. "Jsem plně přesvědčen, že navzdory hrozbám růstu vstupní nákladů a nejistému ekonomickému výhledu v některých regionech budeme opět silní a dostatečně konkurenceschopní, abychom vykázali pozitivní růst zisku," dodal generální ředitel Jean-François van Boxmeer.

Akcie Heinekenu od počátku letošního roku klesly již o 12 procent. Cenu tlačí dolů obavy o vliv vyšších vstupních nákladů na hospodaření firmy. Celý index DJ Stoxx evropského nápojového a potravinářského sektoru oslabil za stejnou dobu jen o deset procent, napsala agentura Reuters.

Nizozemský Heineken vlastní v České republice pivovar Starobrno. Nedávno se navíc dohodl na koupi Královského pivovaru Krušovice. Stane se tak třetím nejsilnějším hráčem na českém trhu s podílem kolem osmi procent.

Zdroj: Finance.cz


SABMiller chce do Ruska

[pondělí, 18. únor 2008]

Cena akcií spoločnosti SABMiller (SAB) dnes rastie približne o 2,7 percenta na 1138 pencí. Investori priaznivo zareagovali na slová Grahama Mackaya, ktorý firmu vedie. Mackay naznačil, že sa budú usilovať o zvýšenie trhového podielu v Rusku. To je v súčasnosti veľmi lukratívnym trhom, pretože domáci spotrebitelia prechádzajú od tradičnej vodky k pivu. SABMiller má momentálne približne 6 percentný podiel na trhu, pričom predaje vzrástli minulý rok o 7 percent. Expanzia by nemala byť uskutočňovaná len vnútorným rastom, ale vysoko pravdepodobné sú i akvizície.

Zdroj: Finance.cz | Autor: Boris Tomčiak


Plzeňský Prazdroj otestuje studenty

[čtvrtek, 14. únor 2008]

Jedinečná šance ověřit si, jaké mají nejsilnější stránky před svým vstupem na trh práce, se nabízí studentům 4. a 5. ročníků vysokých škol. Otestuje je Plzeňský Prazdroj při třetím ročníku Talent Competition, soutěži talentů, která se uskuteční od 17. do 21. března.

„Během jednoho dne si studenti vyzkoušejí výběrové řízení v mezinárodní firmě, lépe poznají naši firmu, možnosti pracovního uplatnění a další formy spolupráce,“ popisuje Ilona Vildová z Plzeňského Prazdroje. Zájemci o Talent Competition se mohou přihlásit do 29. února na adrese www.prazdroj.cz. Z došlých přihlášek bude podle životopisu a motivačního dopisu pozváno 50 účastníků. Při výběru nebude rozhodující studijní obor zájemce. Každý den Talent Competition bude zaměřen na jinou oblast (např. marketing, IT, finance atd.) a tomu se přizpůsobí program, do kterého bude zařazeno pět komplexních úkolů. „Ty jsou postavené tak, abychom na konci dne uměli u každého účastníka říci, které jsou jeho silné stránky,“ popisuje Vildová a dodává, že důležitý je potenciál studenta - jeho osobnost, schopnost týmové spolupráce, motivace. Odpoledne přijde na řadu diskuse s odborníkem a na závěr je připravena dobrovolná prohlídka pivovaru.

Úspěšným účastníkům Talent Competition dá pivovar šanci zúčastnit se ročního programu Trainee, který má za úkol vychovat nové zaměstnance. Program bude probíhat převážně v Plzni a Praze.

„Každoročně z Talent Competition do naší společnosti nastoupí kolem osmi účastníků, ať jako trainee, tedy praktikanti, nebo na klasickou absolventskou pozici,“ říká Vildová. Také pro ní byl Talent Competition před třemi roky vstupní branou do pivovaru.

Zdroj: MF Dnes


Pivo je součástí české i evropské kultury a zasahuje i do navazování partnerských vztahů. Ačkoli se svým současným partnerem či partnerkou zajdou Češi „na jedno“ nejčastěji z Evropanů, dát si pivo na první schůzce s potenciálním novým objevem u nás už tak obvyklé není. Naopak tři čtvrtiny Švédů si pivo na prvním rande objedná bez starostí. Pivo při důvěrné schůzce je dokonce oblíbenější u Švédek než u Švédů. Roli piva v partnerských vztazích Evropanů ukázal další díl výzkumu* společnosti SABMiller, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

Jaký názor mají Evropané na pití piva na prvním rande? Na první schůzce s potenciálním partnerem si pivo s radostí objedná 77 procent Švédů, hned za nimi následují Britové (76 procent). Překvapivě však tento postoj sdílí jen necelá třetina Čechů a dokonce pouhých 18 procent Slováků - zde je sklenice piva na prvním rande považováno za mírné „faux pax“. Proto na den Sv. Valentýna, svátek zamilovaných, v zemích bývalého Československa pivo asi moc často na stolech právě vznikajících partnerských dvojic neuvidíme.

Graf

Oproti tomu se současným partnerem zajdou na pivo nejraději Češi (80 procent). Naopak Němci současného partnera příliš nepreferují. Polovina z nich někdy s partnerem na pivo zajde a druhá polovina dá přednost třeba přátelům.

Graf

„Výzkum ukazuje, že s přibývajícím věkem chodí Češi na pivo právě se svým partnerem či partnerkou. Životní druh vítězí i jako přítel u sklenice dobrého piva. Zatímco ve skupině 18–24 let vyrazí na pivo s partnerem pouze 14 procent respondentů, ve skupině starších 45 let je to již 36 procent,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

*Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

**Předchozí část průzkumu ukázala, že Češi by na pivo rádi vyrazili s Karlem Gottem nebo Václavem Klausem. Tato odpověď však v sobě skrývá spíše přání, zajít si jednou na pivo se známou osobností. V reálu i Češi, stejně jako všichni Evropané, chodí na pivo nejčastěji s přáteli nebo rodinou.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Skupina SABMiller investuje v rámci spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. do linky na výrobu plechovkového piva viac ako 112 mil. Sk. Ako ďalej informovala slovenská spoločnosť, je to najväčšia investícia skupiny do výrobných zariadení na Slovensku za posledných 10 rokov. Hlavným dôvodom investície je podľa spoločnosti stúpajúca popularita plechovkového balenia piva ako na Slovensku, tak aj v rámci strednej Európy. Začatie prevádzky novej linky je naplánované na jún tohto roka.

Predaj plechovkového piva na Slovensku zaznamenal nárast z 1 % v roku 2003 na súčasných 12 %. "Na túto situáciu vplývala ako vysoká kvalita plechovkového piva porovnateľná s fľaškovým, tak aj zmena v správaní typického "pivára“, ktorý sa v posledných rokoch stal menej konzervatívnym,“ uviedla manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Spustenie novej linky bude podľa pivovaru znamenať lepšie napĺňanie potrieb spotrebiteľov ako aj zvýšenie flexibility balenia jednotlivých pivných značiek.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom skupiny SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s. zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: SME


Skupina SABMiller, ktorej súčasťou sú aj Pivovary Topvar, a.s., uskutočnila prieskum o zvyklostiach a obľube konzumácie piva. Viac ako 7,5 tisíca plnoletých osôb z pätnástich európskych krajín odpovedalo na otázky, ktoré sa týkali ich vzťahu k zlatému moku. Zo Slovenska bolo do prieskumu zapojených celkom päťstodva respondentov, ktorí jednoznačne potvrdili svoju náklonnosť k pivu.

Pri akej príležitosti si najradšej dáte pivo?

76% Britov si pivo dá kľudne aj na prvom rande, podobne ako Dáni - 75% a Švédi - 77%. Naopak, iba 18% Slovákov považuje za dobrý nápad popíjať pivko na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Zaujímavé bolo sledovať aj odpovede krajín ohľadne popíjania piva na pracovnom stretnutí – zatiaľ čo len 19% Slovákov si myslí, že je to prípustné, tak naopak 42% Dánov a 47% Švédov to považuje za vhodné.

Vedia si pivo vychutnať aj partnerské dvojice?

So súčasným partnerom si na pivo zájde 61% Slovákov a v rovnakom duchu odpovedali aj ostatné krajiny. Zaujímavou sa taktiež ukázala otázka pozývania súčasných partnerov. 66% Slovákov považuje za samozrejmé, že uhradí nielen svoj, ale aj účet svojho partnera. Podobne zmýšľa väčšina opýtaných krajín, napríklad susední Česi (71%). K možnosti rozdelenia účtu pol na pol sa priklána 14% Slovákov a 20% očakáva od partnera, že účet zaplatí sám.

Prvé rande?

Trochu inak je tomu na prvom stretnutí s potenciálnym budúcim partnerom. Tu by 63% Slovákov platilo celý účet, tak ako aj 70% Talianov a Maďarov. 29 % Slovákov by si účet rozdelilo. Zaujímavý je ale názor Sloveniek - Slovenky spolu s Britkami a Španielkami najčastejšie odpovedali, že sú ochotné na prvej schôdzke zaplatiť celý účet - nielen za seba, ale dokonca aj za potenciálneho budúceho partnera.

Ako platíme za pivo?

59% Slovákov si zvyčajne pivo objednáva u čašníka a platí až na konci posedenia. Podobne sa správajú aj Česi – u nich je dokonca tento zvyk ešte výraznejší. Až 90% Čechov objednáva a platí pivo týmto spôsobom. Zvyklosti Britov - 91% a Švédov - 70% sa ale úplne odlišujú. Pivo si kupujú priamo pri bare a platia za každé osobitne.

Vieme pozvať na pivo aj svojich známych?

Slováci pri otázke či by kúpili pivo niekomu aj bez toho, že by vedeli, či sa dočkajú od neho revanšu, nezapreli dobrosrdečnú náturu a 82% z opýtaných by tak urobilo. V priemere sú Slováci ochotní zaplatiť jedno „kolo“ pre 5 – 6 osôb. Tento trend platí aj pre väčšinu opýtaných krajín.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Belgický pivovar InBev, který je druhým největším producentem piva na světě, jedná se svým americkým konkurentem Anheuser-Busch o možném sloučení. Informoval o tom belgický magazín Trends. InBev v Česku vlastní smíchovský Staropramen a ostravský Ostravar.

Podle agentury Reuters se o sloučení spekulovalo celý uplynulý rok. Deník Wall Street minulý týden informoval, že dohoda o fúzi by mohla být uzavřena už letos.

"Oba pivovary se ke spekulacím o fúzi opakovaně odmítají vyjádřit," napsala agentura Reuters.

Firma InBev vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Do loňského roku byla lídrem světového trhu s pivem, o vedoucí pozici ji ale připravil konkurenční SABMiller.

InBev vlastí 15 procent tuzemského trhu

Ten vlastní v Česku skupinu Plzeňský Prazdroj, do které patří pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Vlajkovou lodí gigantu SABMIiller je plzeňský ležák Pilsner Urquell.

InBev vlastní v Česku pivovary Staropramen a Ostravar. Mezi její klíčové značky patří Stella Artois či Beck's. Na tuzemském trhu má skupina přibližně patnáctiprocentní podíl a je po Plzeňském Prazdroji dvojkou na trhu.

Anheuser-Busch distribuuje některé evropské značky skupiny InBev ve Spojených státech. Firma kontroluje téměř polovinu amerického trhu s pivem a její značka Bud Light je nejprodávanější v zemi.

Společnost Anheuser-Busch vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem. Oba podniky se přou o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iDnes.cz


Čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) čerstvě vyhlásili ležák Pilsner Urquell za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv. Pilsner Urquell je nyní nejprodávanějším importovaným pivem v Německu, s aktuálním podílem 27 % v tomto tržním segmentu.

Německo je známé jako země s velmi silným konkurenčním tlakem mezi obchodními řetězci. Přesto se nám daří vyvážet k našim západním sousedům nejvíce našeho piva. Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy

a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve 20 000 obchodech za cenu, která je vyšší než u většiny konkurenčních prémiových piv.

„Přitom německý distribuční systém je složitější než český. Do hry vstupuje vedle obchodníka a velkoobchodu ještě distributor, o marži se tedy dělí více subjektů. Přesto si v prémiovém segmentu udržujeme mezi ležáky výsadní postavení. V porovnání s průměrnou cenou piva na německém trhu je Pilsner Urquell více než o polovinu dražší.

Podobně jako v Čechách, ani cenu v Německu ovšem nemůžeme ovlivňovat vzhledem k antimonopolním zákonům,“ říká Jiří Mareček, mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Silná marketingová a distribuční podpora SABMiller pomohla značce k růstu i v uplynulých letech, kdy prodeje v segmentu importovaných piv v Německu naopak obecně klesaly. Navíc v loňském roce poklesl celý německý pivní trh přibližně o 3%. Pilsner Urquell obstál i v nesmírně tvrdém konkurenčním tlaku, který na německém trhu panuje. I proto ho čtenáři odborného německého časopisu Getränke (Nápoje) v úvodním čísle roku 2008 vyhlásili za prodejně nejúspěšnější značku roku 2007 v segmentu prémiových piv.

Pilsner Urquell se vymezuje vůči módním trendům

Na podporu prodeje piva Pilsner Urquell jsme v Německu také spustili rozsáhlou reklamní kampaň, jejímž hlavním sloganem je:

„Ohne Lemon. Ohne Cranberry. Ohne Bullshit.“

(„Bez citronu. Bez brusinek. Bez nesmyslů.“)

Kampaň se rozjela v 7 městech – Berlín, Hamburg, Kolín, Lipsko, Drážďany, Erfurt, Jena a Gera. Zacílena je hlavně na generaci pivních požitkářů ve věku 25-39 let. „Pilsner Urquell v kampani sděluje konzumentům, že toto pivo nepotřebuje následovat krátkodobé trendy, ke kterým se často kloní zmíněná skupina konzumentů. Právě různé mixy a koktejly z piva jsou v Německu velmi rozšířené a oblíbené,“ dodává Jiří Mareček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Slavnostně bylo pokřtěno 1. vydání průvodce po nejoblíbenějších restauracích Pilsner Urquell Pub Guide 2008, který vznikl na základě hlasování hostů hospod a restaurací. Lahodný mok si nenechala ujít ani běžkařka Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec a Ondřej Havelka.

Foto

Křtu se účastnily špičky české gastronomie, například Pavel Maurer, vydavatel gurmánského průvodce Grand restaurant, Jan Filip, zástupce Asociace hotelů a restaurací ČR. Za kmotry byly i další osobnosti, jako Kateřina Neumannová, Lubomír Brabec nebo Ondřej Havelka.

Od dnešního dne bude pro milovníky plzeňského ležáku rozhodování „kam na pivo“ snazší. Odpověď jim totiž poskytne průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008. Téměř 77 000 hlasujících rozhodlo o stovce nejoblíbenějších restaurací, které byly zařazeny do jedinečného průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2008.

Unikátní charakteristikou, která průvodce odlišuje od ostatních podobných publikací, je i to, že obsahuje aktuální komentáře spotřebitelů ke každé z uvedených restaurací.

„Většina ostatních průvodců je hodnocena jen několika lidmi, my jsme dali možnost výběru TOP 100 nejlepších restaurací Pilsner Urquell našim spotřebitelům. Počet hlasujících nás opravdu velmi pozitivně překvapil. Z projektu plánujeme vytvořit dlouhodobý program, který si klade za cíl provádět milovníky piva těmi nejlepšími restauracemi na českém trhu a motivovat majitele restaurací ke kvalitní péči o pivo, prostředí a servis ze strany obsluhy,“ řekl Petr Polák, manažer značky.

„Miluji plzeňský ležák! Kdysi jsem velmi rád jezdil do Prahy na dobrou plzeň. Nikdy jsem si nenechal ujít návštěvu legendárních hospod U Tygra, U Pinkasů či U Kocoura, kde byla plzeň jedinečná. V Brně nebylo kam na pořádné pivo jít. Pak jsem si řekl, proč jezdit za pivem do Prahy, když můžu mít svoji hospodu, ve které bude ležák Pilsner Urquell stejně dobrý jako v legendárních pražských hospodách,“ říká Lumír Kopeček, provozovatel hostince U Bláhovky, o počátcích svého podnikání v gastronomii.

Pilsner Urquell Pub Guide 2008 bude k dispozici zdarma ve většině ze sta restaurací, které byly do průvodce zařazeny.

Zdroj a foto: Super


Dva cenné kovy si přiváží značka Březňák ze Slavností piva v Táboře. Podle odborné komise je světlý ležák Březňák nejlepším pivem v této kategorii. Navíc obsadil Březňák stříbrnou pozici v kategorii tmavých výčepních piv, kterou letos již potřetí v řadě vyhrála značka Dačický, tu společnost Drinks Union (patří jí i velkobřezenský pivovar) vaří v pivovaru Kutná Hora.

Zdroj: MF Dnes


"Ohne lemon. Ohne cranberry. Ohne bullshit." Tedy "Bez citronu. Bez brusinek. Bez dalších srágor," tak by se dala volně přeložit reklama, kterou se Plzeňský Prazdroj pokouší přesvědčit Němce o kvalitě svého piva.

Foto

"Reklama používá štiplavější humor, Němci jí ale dobře porozumí. Německá obliba ředit pivo limonádou je všeobecně známá, proto jsou u našich západních sousedů také oblíbené různé módní výstřelky, jako piva s ovocnou příchutí," vysvětlil mluvčí Prazdroje Jiří Mareček, proč se firma rozhodla pro hrubší slova.

Druhou verzí je pak billboard s nápisem "Die Würde des Biers ist unantastbar," čili "Úcta k pivu je nedotknutelná." Oba obrázky odkazují na jediné: že plzeňský pivovar se drží tradice a nehodlá do svého piva míchat žádné přísady.

Foto

"Českému pivaři to sice může trhat uši, ale v německých zemích je to celkem obvyklé. Když se namíchá Jim Beam s colou, taky se nikdo nediví," říká Jan Kočka z časopisu Svět piva.

Dodává, že ovocná piva se neobjevují pouze v Německu a Rakousku, tedy v zemích, které jsou pro takové míchání typické, ale také například v Belgii. "Tam ale probíhá přímo ovocné kvašení. Nejen smíchání piva a citronové limonády, což je ten klasický radler," dodal.

Kampaň spustil Prazdroj koncem loňského roku na billboardech v sedmi velkých německých městech převážně na území bývalé NDR, včetně Berlína. Poběží minimálně do konce března, objevila se také v časopisech.

V Bavorsku, které je považováno za pivařskou velmoc, reklama nasazena nebyla. Tam se ostatně od roku 1516 výroba piva drží zákona o jeho čistotě, který nařizuje, že se smí vyrábět jenom z vody, sladu a chmele.

Mluvčí plzeňské firmy připomněl, že Pilsner Urquell je nejprodávanějším importovaným pivem v Německu. Za rok 2007 vzrostl vývoz o 3 procenta.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Plzeňský Prazdroj


Už deset pivomatů slouží zájemcům od začátku letošního roku v Plzni. Společnost Plzeňský Prazdroj a Future Art už v zemi instalovaly celkem padesát automatů prodávajících pivo. V Plzni jsou především na ubytovnách. Jejich tvůrci na jaře zhodnotí fungování a návratnost a rozhodnou se, jak rychle budou zařízení dál rozšiřovat.

„V současné době jsou automaty kromě Plzně jen v Praze a Středních Čechách. Tam by se jich mělo do března objevit ještě deset. Pak projekt zhodnotíme a budeme plánovat co dál,“ uvedl David Polnar z Future Art, který je autorem pivomatů. Jsou to v podstatě automaty prodávající nápoje v plechovkách ovšem s tím, že přístroj pomocí čtečky prověří z občanského průkazu či pasu, zda klientovi už bylo 18 let a smí tak pít alkohol.

Foto

Jeden z nových pivních automatů stojí v městské hale Lokomotiva na Slovanech

Pivomaty se začaly instalovat loni. V Plzni se první objevil v říjnu při Pilsner Festu. Stojí v návštěvnickém centru pivovaru. Nové jsou v ubytovnách s velkou fluktuací lidí. Jeden je také například v městské hale Lokomotiva na Slovanech. V Praze jsou pak i na dalších frekventovaných místech jako je bazén, vysokoškolské koleje a podobně.

Automaty zatím musí být ve vnitřních prostorech. Future Art ale vyvíjí model pro umístění ven. „Musí být odolnější nejen vůči počasí ale také proti vandalům. Volně na ulici je tohle riziko větší než někde v budovách,“ vysvětlil Polnar a dodal, že se ale zatím s instalací pouličních pivomatů nepočítá. „Letos určitě ještě žádný nebude. Zatím je potenciál instalovat současné typy automatů,“ doplnil Polnar.

Podle něj mají pivomaty budoucnost. V Praze se v každém prodávají tisícovky plechovek měsíčně. V pivomatu se zpravidla prodává šest druhů piv, výhradně značky Prazdroj. Plechovky jsou chlazené, ale jejich cena je spíše dražší než v běžných obchodech.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Jiří Kokoška | Foto: V. Leška


Plzeňský Prazdroj zvýšil celkové domácí i zahraniční prodeje piva v kalendářním roce 2007 na více než 10,9 milionu hektolitrů. O meziroční nárůst o 2 % se významně zasloužilo zvýšení exportu.

Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje:

„Na tuzemském, silně nasyceném trhu je příležitostí ke zvyšování prodaných objemů velmi málo. Proto se chceme dlouhodobě zaměřit na zvyšování našeho podílu v prémiovém segmentu. To se nám daří a jsem potěšen například nárůstem domácích prodejů Pilsner Urquell o téměř 3 % i přes zvýšení cen piva. K tomu jsme museli přistoupit v listopadu vzhledem k dramatickému vzrůstu cen surovin.

Zvýšili jsme vývoz do zahraničí a pokračujeme v podpoře našich sesterských společností skupiny SABMiller, kterým dodáváme pivo nejlepší kvality a současně jim pomáháme s propagací našich značek. V tuto chvíli jsme již dokončili všechny hlavní investiční projekty v plzeňském pivovaru, jež mají vytvářet optimální podmínky pro vývoz našeho piva do zahraničí.“

Na domácím trhu prodal Plzeňský Prazdroj v roce 2007 necelých 8,2 milionu hektolitrů. V porovnání s rokem 2006 se jedná o nárůst 0,5 %. Prodej piva Plzeňského Prazdroje ovlivnilo mimořádné jarní počasí v dubnu a květnu, kdy padly historické rekordy. Naše silné portfolio vede jednička domácího trhu Gambrinus. Značka Radegast dosahuje vyrovnaných výkonů a udržuje pozici lídra pivního trhu na Moravě. Pilsner Urquell, nejoblíbenější prémiová značka na českém trhu, těžil z rostoucí obliby celého prémiového segmentu. Vynikajícího výkonu dosáhl Velkopopovický Kozel, který pokračoval v loňském dvojciferném růstu.

Klíčovou oblastí zůstává export

Celkové zahraniční prodeje značek Plzeňského Prazdroje vzrostly v porovnání s rokem 2006 o 7 % na 2,76 milionů hl. Plzeňský Prazdroj tím potvrdil své vedoucí postavení v rostoucím zastoupení českého piva na světovém trhu.

Z České republiky vyvezl Plzeňský Prazdroj nejvíce piva ve své 165-leté historii. Celkově exportoval 846 tisíc hektolitrů piva (+7,7 %), s 675 tisíci hektolitry se na tomto výsledku podílel ležák Pilsner Urquell (+4,5 %). O zbylou část se postaraly ostatní značky, hlavně Velkopopovický Kozel. Velmi příznivý byl také trend exportu piva Gambrinus, ačkoliv se jedná o relativně malé objemy.

Ležák Pilsner Urquell je vlajkovou lodí globálního portfolia skupiny SABMiller a těží z celosvětového působení SABMiller. Vyváží se již do 56 zemí, mezi nové trhy se zařadila například Albánie, Gruzie nebo Srbsko.

Renomé Velkopopovického Kozla v zahraničí i nadále rostlo za podpory marketingové kampaně SABMiller. První televizní reklama na velkopopovické pivo byla odvysílána ve Finsku. Díky striktně kontrolované licenční výrobě je toto tradiční českého pivo nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Stěžejními pro export Plzeňského Prazdroje zůstávají i nadále trhy v zemích EU jako Německo a Španělsko, také ale Skandinávie nebo USA. V Německu si ležák Pilsner Urquell drží vedoucí pozici mezi importovanými pivy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Výrobu lihovin ústecké společnosti Drinks Union převezme od letošního února firma Granette. Ta je dceřinou společností firmy Drinks Union, která vlastní všechny její akcie. O převodu výroby i všech ochranných známek v pondělí v Ústí nad Labem rozhodla valná hromada DU.

Člen představenstva Drinks Unionu Milan Hagan řekl, že převedením výroby lihovin do dceřiné společnosti chce firma od sebe oddělit produkci piva a lihovin, čímž se zpřehlední hospodaření společnosti. Pod Drinks Union spadají pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře.

Do společnosti Granette přechází nejen likérka KB Likér, ale například i společnost Drinks Union Slovakia, která se zabývala distribucí lihovin na Slovensku. Nejznámějšími lihovinami, které bude Granette vyrábět, jsou Stará myslivecká a Klášterní tajemství. Z výrobních linek společnosti budou vyjíždět i lahve s rumem, vodkou, ginem nebo sladké likéry značky Squash.

Firma se nevyjádřila k tomu, zda převedení výroby lihovin do Granette může souviset se spekulacemi o prodeji úspěšných pivovarů některému ze zahraničních zájemců. V listopadu MF DNES přinesla informace, že vedení společnosti Drinks Union jedná o prodeji pivovarů skupině Heineken.

KB Likér, který přechází do Granette, se podle mluvčího DU Josefa Vejlupka loni stal druhým největším výrobcem lihovin v Česku. Vyrobil téměř 70 tisíc hektolitrů lihovin, jeho podíl na českém trhu je přes deset procent. V roce 2006 prodal celkem 60 tisíc hektolitrů lihovin a likérů, za které utržil 760 milionů korun.

Zdroj: MF Dnes.cz


V pondělí 28. 1. se televizním divákům poprvé představí nový reklamní spot značky Gambrinus. Po předchozích letech, kdy se v televizních spotech objevovala především přímá linka na chuťové vlastnosti nejoblíbenějšího českého piva a hlavní aktivity značky (fotbal), se letošní první televizní premiéra zaměří především na jedinečné suroviny určené pro jeho výrobu.

Správný říz bylo hlavní sdělení, které značka komunikovala ve všech svých loňských TV reklamách. „Zatímco dříve jsme se zabývali především tím, jak naše pivo chutná, nyní chceme našim konzumentům ukázat, co se za touto jedinečnou chutí skrývá,“ říká Magda Pančochová, Junior Brand Manager značky Gambrinus a dodává: „Chceme, aby si naši spotřebitelé uvědomili, že za naším pivem stojí tradiční suroviny a zkušení lidé, kteří pivo vaří.“

Spot s pracovním názvem „Mozaika“ je kompozicí přibližně 60 různých snímků spojených s výrobou piva. Po úvodních záběrech na suroviny (nejlepší slad, prvotřídní chmel a vodu) dostávají v oknech mozaiky prostor i lidé z pivovaru. V jednom záběru se objeví také současný vrchní sládek značky Gambrinus Jan Hlaváček. Ten patří již ke třetí generaci sládků z „pivovarské rodiny“ Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století.

Spot, jehož autorem je reklamní agentura Rust, Klemperer, vznikl v produkci společnosti EXIT Films a režíroval jej zkušený Richard Řeřicha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


„Kdybyste mohli jít na pivo s někým, koho dobře znáte, s kým byste šli nejraději?“ V porovnání s Brity nebo Poláky, kteří by na pivo nejraději vyrazili s přáteli nebo s někým z rodiny, Češi favorizují hlavně politiky. Poláci a Maďaři preferují spíše domácí osobnosti, zatímco Češi se vůbec nebrání mezinárodním celebritám. Ukázala to další část výzkumu zvyklostí konzumentů piva*, který nechává zpracovat společnost SABMiller, světová pivovarnická dvojka a vlastník tuzemského Plzeňského Prazdroje.

Ve Velké Británii, Polsku, Maďarsku a Rumunsku se na předních příčkách vždy umístili přátelé a rodina. „Na jedno“ by s partnerkou nebo kamarádem v těchto zemích vyrazilo

7-8 procent dotázaných. U nás by s přáteli šlo popít pouze jedno procento pivařů a „pivo s někým z rodiny“ se vůbec neprobojovalo do první dvacítky. Češi si při výzkumu zřejmě představovali někoho, s kým na pivo pravděpodobně nikdy nezajdou, ale rádi by si ten zážitek dopřáli.

Češi nejčastěji jmenovali politiky, zejména pak prezidenty. Čtyři procenta dotázaných by šla ráda pivo se současným prezidentem Václavem Klausem a tři procenta by uvítala společnost bývalého prezidenta Václava Havla. “Výzkum ukazuje, že politika je pro Čechy téma, kterému se při posezení u piva rádi věnují. Ani politici neberou pivní tématiku na lehkou váhu. Například oba současní prezidentští kandidáti navštívili při svých předvolebních cestách významné české pivovary,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V Rumunsku by s prezidentem Traianem Basescu šlo na pivo dokonce neuvěřitelných

13 % dotázaných. Tak vysokého čísla nedosáhl nikdo jiný v žádné ze zkoumaných zemí.

Jediný, koho by Češi upřednostnili před prezidentem jako partnera k pivu, je zpěvák Karel Gott (volila by ho tři procenta dotázaných). Kromě celebrit ze showbyznysu by lidé na pivo rádi zašli se sportovci (Jaromír Jágr, Petr Čech), se spisovateli (Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek), ale také s podnikateli (Vladimír Železný).

V Británii, Maďarsku a Polsku jsou hrdí a upřednostňují spíše krajany než mezinárodní celebrity. U nás si naopak zahraniční celebrity nevedou špatně – mezi žádané společníky Čechů k posezení u piva patří herec Bruce Willis a americký prezident George Bush.

20 nejžádanějších společníků Čechů k posezení u piva

1. Karel Gott

2. Václav Klaus

3. Václav Havel

4. Bruce Willis

5. Bolek Polívka

6. Jaromír Jágr

7. George Bush

8. Přátelé/ kolegové/známí

9. Roman Šebrle

10. Brad Pitt

11. Johnny Depp

12. Petr Kolár

13. Daniel Landa

14. Jan Werich

15. Bohumil Hrabal

16. Lucie Bílá

17. Pepa Vojtek

18. Sylvester Stallone

19. David Beckham

20. Nicolas Cage

* Výzkum zpracovává společnost SABMiller na vzorku více než 7,5 tisíce plnoletých osob, které pijí pivo alespoň jednou za dva týdny. Statistické šetření probíhá v 15 evropských zemích (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie). V každé zemi odpovídá přibližně 500 respondentů, z toho 70 % mužů a 30 % žen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nový management společné organizační struktury společností Královský pivovar Krušovice a.s. a STAROBRNO, a.s.

V červnu 2007 oznámila společnost Heineken uskutečnění nové akvizice v České republice – vedle společnosti STAROBRNO, a.s., která je součástí rodiny Heineken již od roku 2003, se novým přírůstkem do společenství Heinekenu stal také Královský pivovar Krušovice. Ke schválení akvizice antimonopolním úřadem ČR došlo v srpnu loňského roku.

Od 1. ledna 2008 vešla v platnost nová společná organizační struktura obou společností, která umožňuje pracovníkům obou firem operovat na trhu jako jednotný tým, který nabízí kombinované portfolio značek Krušovice, Starobrno, Hostan, Heineken a dalších importovaných pivních značek.

Společnou organizaci nyní reprezentuje nový management, který byl vytvořen kombinací manažerů obou pivovarů doplněných o některé nové tváře.

V čele integrované společnosti stojí nový Senior General Manager Lieven Van der Borght, dlouholetý vrcholový manager skupiny Heineken, který do České republiky přišel v létě loňského roku z obdobné pozice v Kambodži. Lieven Van der Borght pochází z Belgie a během posledních let vystřídal ve službách Heinekenu mnoho zemí po celém světě – mimo Kambodži byl také generálním manažerem operační společnosti Heinekenu v Curaçau. Nyní je zodpovědný za koordinaci integračního procesu v České republice a strategii budoucí společnosti.

Lieven Van der Borght jmenoval nový management, jehož členy jsou Erik Jan Hamel, zodpovědný za finance, IT a právní oddělení (dosud působil na obdobné pozici v Heinekenu Slovensko), obchodním ředitelem se stal Jiří Daněk, který do společnosti přišel z maloobchodního řetězce Tesco.

Marketingovým ředitelem je dosavadní ředitel marketingu a obchodu ve Starobrnu Jiří Imrýšek, ředitelem exportu se stal Kamil Krakeš, který úspěšně vedl v posledních letech exportní oddělení v Krušovicích. Za lidské zdroje v integrované společnosti je zodpovědná Emanuela Stofferová, dosavadní HR manažerka starobrněnského pivovaru.

Pavel Gregorič, stávající generální ředitel Královského pivovaru Krušovice, bude svoji pozici do definitivní integrace obou firem kombinovat s výkonem pozice ředitele pro distribuci.

Za externí i interní komunikaci integrované společnosti je na pozici manažerky komunikace zodpovědná Kateřina Eliášová, působící poslední dva roky jako tisková mluvčí pivovaru Starobrno.

Dosavadní generální ředitel Starobrna František Krakeš bude nadále bude působit jako konzultant společnosti pro vztahy s vládními i nevládními organizacemi, ČSPS, Brewers of Europe a dalšími institucemi.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI