Belgický pivovarnický gigant InBev, který v Česku vlastní mimo jiné značku Staropramen, chce údajně koupit svého amerického rivala Anheuser Busch. Podle serveru listu Financial Times, který s informací přišel, za něj chce nabídnout 46 miliard dolarů (731 miliard Kč).

InBev, který je druhým největším producentem piva na světě, se k informacím serveru nechtěl vyjádřit. Zástupce Anheuser Busch se listu nepovedlo zastihnout.

InBev podle Financial Times uvažuje o nabídce 65 dolarů na akcii americké skupiny. Jestliže Američané odmítnou přátelská jednání, chtějí se Belgičané s nabídkou obrátit přímo na akcionáře.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi nejznámější značky skupiny patří Stella Artois nebo Hoegaarden. V Česku vlastní značky Staropramen, Ostravar a Braník. V Česku Belgičané prodávají také značky. Drží tak přibližně patnáct procent trhu.

Anheuser-Busch je největší americký producent piva, který vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser.

Zdroj: iDnes.cz

Agentúry Istropolitana D'arcy a Mayer/McCann Erickson vyšli víťazne z tohtoročného súboja o najefektívnešiu domácu reklamu Effie Slovakia. Podľa výsledkov súťaže, ktoré dnes zverejnil Klub reklamných agentúr Slovenska, si odniesla Istropolitana hneď tri ocenenia - dve strieborné a jedno bronzové a McCannu sa ušla jediná udelená Zlatá Effie.

McCann dostal najvyššie ocenenie za kampaň "Maxifľaša" pre pivo Corgoň spoločnosti Heineken Slovensko. Istropolitana zas uspela s vytvorením a komunikáciou značky Magio pre Slovak Telekom a virálnym videom "Fun rádio sa ospravedlňuje", v ktorom moderátori Adela a Sajfa vysvetľujú, že to v Rannej šou Fun rádia prepískli s humorom.

Ústavní soud definitivně zamítl stížnost bývalého drobného akcionáře pivovaru Staropramen, který protestoval proti takzvanému vytěsnění svého majetkového podílu. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Soudci stížnost odmítli s tím, že zákon upravující vytěsňování drobných akcionářů není protiústavní.

Valná hromada společnosti Pivovary Staropramen schválila záměr majoritního akcionáře, firmy Interbrew Central European Holding, vykoupit akcie drobných podílníků v roce 2005. Za cenný papír v nominální hodnotě 25 korun dostali akcionáři částku 41 korun. Návrhy na vyšší ceny ze strany drobných akcionářů valná hromada zamítla.

Někteří drobní vlastníci však se zvoleným postupem nesouhlasili a případ dali k soudu. "Soudy neposkytly ochranu jeho vlastnického práva, i když vlastnictví k cenným papírům nikdy pozbýt nechtěl, jde o naprostou zvůli," uvedli právníci muže ve stížnosti k Ústavnímu soudu. Podle nich došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Podle rozhodnutí ústavních soudců minoritní akcionáři mají malý podíl na strategickém rozhodování společností a mohou firmy i zatěžovat, poznamenává server. Soudci však zároveň připustili, že mohou existovat případy, kdy by byli malí akcionáři poškozeni. "Například v případě stanovení nepřiměřené ceny akcií," uvedl senát Ústavního soudu vedený soudkyní Michaelou Židlickou.

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v České republice a druhým největším domácím exportérem pěnivého moku. Na domácím trhu mají zhruba patnáctiprocentní podíl, značku Staropramen vyvážejí do 30 zemí světa. Firma je součástí skupiny InBev, největšího světového producenta piva. Pivovary loni více než zdvojnásobily zisk na 578,4 milionů korun oproti 231,3 milionům korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Společnost Pivovary Staropramen loni více než zdvojnásobila zisk na 578,4 milionu korun oproti 231,3 milionu korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné pozvánky na valnou hromadu společnosti.

Nejvíce se dařilo značce Staropramen

Celkové prodeje Pivovarů Staropramen za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a jedná se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní.

V Česku loni společnost prodala 2,55 milionu hektolitrů piva, což bylo meziročně o 4,7 procenta více. Prodej v zahraničí společnost zvýšila na 1,54 milionu hektolitrů piva. Nejlépe si vedla značka Staropramen.

Zdroj: iDnes.cz

V dubnu loňského roku dokončil Plzeňský Prazdroj kompletní výměnu lahví za nový typ Gold. Všechny pivní značky Prazdroje se nyní prodávají v lahvích o pětinu lehčích, než byl předcházející typ. Během uplynulých 12 měsíců tak Prazdroj při zhruba stejném množství prodaného piva ušetřil více než 32 tisíc tun převezeného nákladu. To lze vyjádřit jako jízdu 1.200 kamionů nebo 3.241 rozvozových vozidel s nosností deset tun.

Celá paleta naložená přepravkami s plnými lahvemi piva má díky tenkostěnnému sklu nových lahví o 6 % nižší hmotnost, což přináší úsporu pohonných hmot o 2,5 %.

„Pivo je čistě přírodní nápoj. I proto se na ochranu životního prostředí soustřeďujeme. Navíc nám zelená cesta vedle dobrého pocitu přináší také úspory ve spotřebě nerostných surovin i dopravních nákladech,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Čistě kvůli nižší hmotnosti se k výrobě potřebného počtu nových lahví spotřebovalo o 5.350 tun sklářského písku méně než v případě „starých“. Výroba lahví GOLD je úspornější i energeticky: na „převlečení“ lahví značek Prazdroje stačilo o 142 TJ* méně, než by si vyžádala výroba původních lahví. Vyjádřeno elektrickou energií získanou z uhelné elektrárny, uspořilo se přes 40.000 tun uhlí a kolem 50.000 tun CO2.

Reálně jsou výrobní úspory ještě vyšší a vliv na životní prostředí menší díky opětovnému využití střepů z vyřazených lahví. Prazdroj jen za uplynulých 12 měsíců dodal do skláren k recyklaci 5.737 tun.

* 142 TJ = cca 40.000 MWh, což odpovídá spotřebě elektřiny cca 16.000 domácností, tj. většího okresního města (pokud elektřinou netopí).

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí, jsou úspory energie a zefektivnění dopravy v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Cena piva roste pomaleji než cena ostatních potravin, říká Graham Mackay, předseda představenstva jihoafrické pivovarské skupiny SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj.

* LN Celým světem, Česko nevyjímaje, hýbe otázka růstu cen potravin. Podle posledních zpráv se k nim má přidat i pivo. Jak bezprostřední je tato hrozba?

Je pravda, že růst cen surovin a s ním spojený nárůst nákladů nás nutí zdražovat cenu piva na celém světě. Je zřejmé, že cenový růst bude ale odlišný v jednotlivých zemích a bude záviset i na celkové úrodě ječmene. Loni jsme například zaznamenali špatnou úrodu a cena našeho piva rostla v průměru o čtyři procenta. Letošní navýšení cen ještě nemůžeme zcela přesně odhadovat, vždyť nevíme, jaký bude výsledek letošních žní. Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že z pohledu úrody obilí bude dobrá sezona a není třeba mít obavy.

* LN Proč se tedy zesilují obavy z růstu cen piva a i vy je komentujete?

Důvodem obav je celkový nárůst cen v potravinářském sektoru, který je evidentní. Stále častěji čelíme dotazům, jak je na tom trh s pivem a jaký cenový vývoj na něm lze očekávat. Musím zdůraznit, že cena piva roste a i v budoucnu poroste výrazně pomaleji než ceny ostatních potravinářských výrobků.

* LN Co vás vede k takovému optimismu?

Stačí se podívat na vývoj cen v minulém roce a na naši cenovou politiku. Cena našich piv se loni v průměru zvedla o čtyři procenta, přestože ceny ječmene a sladu ve stejném období narostly více než dvojnásobně, a cena chmele se zvýšila dokonce 7-10krát. Proti negativnímu vývoji cen na komoditních trzích se samozřejmě zajišťujeme, a proto nepociťujeme až tak velké otřesy v naší cenové politice.

* LN Přesto však připouštíte další růst cen piva. Nestane se pivo postupem času méně dostupným pro většinu nízko- a středněpříjmových skupin obyvatel?

Toto není přesná interpretace. Můžete argumentovat, že dostupnost piva se v důsledku růstu jeho ceny sníží, ale na druhou stranu je nezbytné si uvědomit, že cena piva roste mnohem pomaleji než cena ostatních potravin. Takže dostupnost piva se bude v poměru k ostatním potravinám naopak zvyšovat.

* LN Na jakých faktorech vlastně růst ceny piva závisí?

Výroba piva je závislá na cenách v agrárním sektoru, a je tudíž jasné, že výrobní cenu piva ovlivňují přírodní faktory, jako je třeba stav úrody, a dále pak cena energií aplikovaných při výrobě. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím cenu piva jsou ale náklady spojené s lahvováním.

* LN Nezlevnilo by tyto náklady širší zavádění recyklovatelných plastových PET lahví na pivní trh?

Právě že ne. Naopak! Pakliže má totiž země dobře vyvinutý systém recyklace skleněných lahví, vyjde i ta nejlevnější PET láhev dráže než klasická vratná skleněná láhev. Snížení cen může zavádění PET lahví přinést pouze v těch zemích, ve kterých systém zpětného odběru a recyklace skleněných lahví není dostatečný. Nevýhodou PET lahví je také skutečnost, že životnost do nich stočeného piva je podstatně kratší, než je tomu u lahví skleněných. Proniká jimi totiž kyslík, a tím dochází ke zrychlené oxidaci piva.

* LN Plošné zavádění PET lahví je odrazem snah směřujících k vyšší ekologičnosti výroby a k ochraně životního prostředí. V této souvislosti se také klade stále větší důraz na ekologické zemědělství a nabídku takzvaných biopotravin. Lze očekávat i zavádění biopiva na trh?

Tak to si opravdu nemyslím. Víte, konzumenti piva, a Češi jsou toho dobrým příkladem, se řadí mezi velmi konzervativní spotřebitele a nevyhledávají takové novinky. Češi, podobně jako například Poláci, věří, že vaří nejlepší pivo na světě. Když se podíváte na proces výroby piva v Česku, tak zjistíte, že již nyní se vaří z těch nejlepších surovin a chmele. Z tohoto pohledu tedy žádné ekozemědělství kvalitu českého piva nezvýší... Ne, opravdu nelze očekávat, že by se pivovarnictví stalo motorem růstu sektoru biopotravin.

* LN Důležitým činitelem růstu prakticky ve všech sektorech jsou inovace. Chystáte nějaké i na pivním trhu?

Inovace jsou i pro nás velmi důležité. Zaměřujeme se na nová balení i na nové druhy piv. Velmi populární je například pivo pro ženy.

* LN V Česku se nyní hovoří o možnosti následovat vzor některých evropských států a zakázat kouření v hospodách a restauracích. Nevnímáte takové snahy jako potenciální hrozbu, která by mohla vést ke snížení návštěvnosti hospod, a tím i ke sníženému odbytu piva?

Vůbec ne. To závisí případ od případu. Zatím jsme ale zaznamenali spíše opačnou zkušenost. Totiž že po zavedení zákazu kouření začalo do restaurací chodit více lidí, kteří do nich předtím kvůli kuřákům nechodili. Jejich nárůst byl vyšší než úbytek těch, kteří do hospod kvůli zákazu kouření chodit přestali.

* LN Společnosti SABMiller se v Česku stále daří držet pevnou kontrolu nad domácím trhem. V poslední době však zesiluje svoji pozici i konkurenční Heineken a v souvislosti s plánovanou budoucí privatizací Budvaru se hovoří i o možném vstupu amerického pivovaru Anheuser Busch. Jaký vývoj v rozložení sil na českém pivním trhu očekáváte?

Většina národních trhů je tvořena jakýmsi oligopolem, kdy na trhu působí dva až tři dominantní hráči a ostatní se pohybují ve zbývajícím prostoru. V České republice je situace zatím jiná. Máme zde dominantní pozici a ostatní se pohybují na okraji. Lze proto očekávat další konsolidaci trhu. Konsolidace koneckonců probíhá na celém světě. Nemohu vám však prozradit, jak se v této oblasti hodlá v budoucnu angažovat SABMiller. To bych brzy o svoji práci přišel.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc

Hit bola čínska značka Snow, napredávanejšie pivo na svete.

Juhoafrický pivársky gigant SABMiller má za sebou dobrý rok. Vo všetkých viac ako šesťdesiatich krajinách, kde podniká, zarobil vyše 21 miliárd dolárov, čo znamená 15-percentný nárast oproti minulému finančnému roku.

Graham Mackay, výkonný riaditeľ spoločnosti, podotkol, že za veľa vďačia poklesu hodnoty dolára k iným menám, čo nafúklo príjmy z iných trhov ako amerického.

Najlepšie výsledky, už tradične, vykázala Európa, kde predali o osem percent viac piva a prevádzkový zisk zvýšili oproti finančnému roku 2006 takmer o tretinu.

Ale hitom v portfóliu so 63-percentným rastom bola čínska značka Snow, najpredávanejšie pivo na svete.

SABMiller, po InBeve svetová dvojka, po minulé roky rástol najmä vďaka akvizíciám, a to na prevažne rozvíjajúcich sa trhoch. Na Slovensku firma podniká pod názvom Pivovary Topvar a vlastní pivovary Šariš a Topvar.

Podľa marketingového manažéra spoločnosti Nicka Fella pivovarnícky priemysel sa musí pripraviť na zmeny tak na strane požiadaviek zákazníkov, ako aj na strane dodávateľov.

Jačmeň ako kľúčová komodita na výrobu piva je čoraz drahší, za posledné dva roky sa jeho cena zvýšila až o sto percent. G. Mackay hovorí, že najúčinnejšia zbraň proti týmto vplyvom sú dlhodobé kontrakty.

Firma si veľa sľubuje od kúpy poprednej americkej značky Coors, čím by spolu so značkou Miller vytvorili v USA reálnu protiváhu americkej jednotke Budweiser. Fúzia stále čaká na schválenie americkým protimonopolným úradom. G. Mackay na budúci rok predpokladá rast predaja. Pre Áziu až o 16 percent.

Zdroj: ETrend.sk | Foto: Bloomberg

V České republice roste zájem o tankové pivo. Dnes používá tento systém již 500 restaurací a pivnic nabízejících značky Plzeňského Prazdroje v čele s Gambrinusem. Ten má v tankovnách i největší zastoupení (369 míst)

a čepuje se i v nejčerstvější pětisté tankovně, smíchovské restauraci „U Smolíků“ v Praze. Z tanků se vypije 10 % veškerého čepovaného Gambrinusu.

Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření

a propracovanosti jako v ČR. Nahrává tomu role piva jako národního nápoje a také skutečnost, že v ČR je zvykem mít na čepu jednu či jen několik málo značek piva.

Tankové pivo přináší výhody hlavně provozovatelům restaurací – nepotřebují tolik místa jako na skladování sudů a nemusejí tak často odbíhat do sklepa narážet další sudy. Např. v pražské restauraci „U drsných“, kde se denně vyčepuje 10 hl Gambrinusu, by každý den sešli do sklepa 20x a i při závozu 2x týdně by potřebovali místo na 70 sudů. Chlazení piva v tanku je také energeticky úspornější.

Začátky pivních tanků

Někdejší „Restaurace a jídelny“ (RaJ) s velkou spotřebou, obvykle nádražní a sídlištní restaurace, používaly tzv. stojaté tanky. Pivo bylo čepováno s použitím běžných vzduchových kompresorů. V dlouhodobějším kontaktu se vzduchem však pivo brzy větralo a ztrácelo říz. Také použité materiály – smalt nebo ocel opatřená často oprýskajícím nátěrem – kvalitě piva neprospívaly. Objem těchto tanků se pohyboval mezi 10 a 17 hl. Pro měření množství vyčepovaného piva se používal tzv. pivoznak – trubka s pravítkem podél celé výšky tanku.

Moderní pivní tanky přispívají ke kvalitě čepovaného piva

Předchůdkyně dnešních tankoven začal Plzeňský Prazdroj zavádět počátkem 90. let. Tehdejší velkokapacitní tanky byly oproti tankům RaJ velkým krokem vpřed, ale představovaly určité riziko, kdy při nedostatečné sanitaci tanků potrubí a hadic a nesprávné manipulaci s pivem nebo jeho dlouhým čepováním hrozilo, že dojde ke zhoršení chuťových vlastností piva. Toto riziko se postupně podařilo odstranit novým řešením nerezových tanků o objemu 10 hl (od roku 2006 také o objemu 5 hl), ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku – tzv. systém bag-in-box. Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem ani stěnou tanku, což pozitivně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost piva.

„Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček. Plzeňský Prazdroj usiluje o kvalitu ve všech velikostech provozoven zaváděním jak různých velikostí tanků (10 hl, 5 hl), tak sudů (50 l, 30 l, 15 l)

Tankovny čepují nepasterizované pivo, pro zachování kvality je proto nutné pivo z tanku vyčepovat co nejdříve, cca do týdne nebo do tří dnů po naražení. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je tak určitá minimální týdenní výtoč. Ideální množství pro velké pivní tanky (objem 10 hl) je to 20 hl týdně a pro malé pivní tanky (objem 5 hl) týdně 10 hl. Cena tankovny je různá dle instalace, v zásadě se ale pohybuje v rozmezí 650 – 800 tis za tankovnu.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj v pátek oznámil, že se jeho čistý zisk za minulý rok zvýšil na 3,88 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o dvanáct procent. Největší tuzemský pivovar těžil z rostoucího vývozu, ale i ze spotřeby domácích pivařů.

Z obchodních výsledků je totiž patrné, že Češi mění svůj pivní vkus: místo klasických „desítek“ se začínají více orientovat na silnější piva.

Prazdroj například loni prodal o polovinu více jedenáctistupňových piv Kozel a šestiprocentní nárůst zaznamenal dvanáctistupňový Pilsner Urquell. „Češi mění svůj pivní vkus směrem k silnějším pivům. Začínají oceňovat kvalitu piva i použitých surovin,“ potvrzuje mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Výrazně vzrostla obliba nealkoholického piva značky Radegast Birell. Prodalo se ho o 44 procent více než v předchozím roce. Proto se firma rozhodla investovat do rozšíření výroby a zvýšení kapacity. Za posledních dvanáct měsíců šlo na tento účel 2,77 miliardy korun. To je druhá nejvyšší částka od doby, kdy plzeňský pivovar odkoupila jihoafrická společnost SABMiller. V současnosti patří do portfolia celé skupiny značky piv Prazdroj, Gambrinus, Kozel a Radegast.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Staropramen přichází v letošním roce s novým motivačním programem pro podnikatele v pohostinství – Staropramen Briliant! Hlavním cílem je inspirovat majitele provozoven a jejich personál ke zvyšování kvality točeného piva v jejich zařízeních. V letošním zahajovacím ročníku spolupracuje Staropramen s vybranými restauracemi na území hlavního města Prahy a v blízkém okolí.

„Naším cílem je, aby kvalita restaurací, ve kterých se čepuje pivo Staropramen, byla na vysoké úrovni, a zároveň aby bylo spotřebitelům podáváno pivo co nejefektivnějším způsobem. To je pro stále náročnější klientelu jeden z nejdůležitějších a rozhodujících faktorů, jestli se do daného podniku v budoucnosti vrátí. Právě proto jsme spustili nový program Staropramen Briliant, jehož hlavní myšlenka spočívá v motivování k lepším výkonům a službám a zároveň v poskytování vhodných kroků a postupů k napravení nedostatků,“ říká Libor Vávra, vrchní sládek Pivovarů Staropramen.

V zahajovacím ročníku je do motivačního programu Staropramen Briliant zapojeno zhruba 80 restaurací. „V prvním roce začínáme s provozovnami v Praze a blízkém okolí. V následujících letech plánujeme do programu zapojit hospody z celé České republiky,“ říká Daniel Musialek, Brand Manager značky Staropramen.

Celý letošní program bude rozdělen na dvě části – jarní a podzimní, přičemž každá část bude obsahovat hodnocení nezávislými auditory ve třech kolech. „Audity budou provádět obchodní zástupci, pivovarští sládci a třetí nezávislá strana,“ říká Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. Každá restaurace, která splní dané podmínky auditu, získá certifikát Staropramen Briliant. „Pro barmany ve všech restauracích a hospodách máme připravenou celou řadu motivačních cen. Ty obdrží pouze v případě, že vyhoví všem podmínkám, které mohou sami ovlivnit – například omývání sklenic nebo čistotu výčepního zařízení,“ komentuje Vávra.

Každý majitel restaurace bude moci sledovat svůj dosažený počet bodů v auditu na speciálních internetových stránkách www.staropramenbriliant.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Domácí pivovary se čím dál více potýkají s růstem cen surovin a energií. Ty výrazně prodražují výrobu piva. Kvůli silné konkurenci však nemohou drahé náklady promítnout do ceny zlatavého moku.

„Jen ceny dvou hlavních surovin používaných na výrobu piva, chmele a ječmene, za poslední rok vzrostly o desítky procent. To výrazně prodražuje produkci piva. Promítnout tento růst do cen piva si však kvůli konkurenci nemůžeme dovolit,“ říká generální ředitel Drinks Union Milan Schramm.

Ještě před rokem například pivovary jedné z předních pivovarnických skupin v zemi nakupovali tunu žateckého chmele zhruba za 170 tisíc korun. „Dnes již cena stejného chmele dosahuje více než dvojnásobku za tunu. To je výrazný rozdíl,“ podotýká generální ředitel skupiny Drinks Union, která vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Podobný je přitom vývoj u ječmene a sladu. Ječmen se například v dubnu loňského roku prodával za necelé čtyři tisíce korun za tunu. „Letos se tržní ceny pohybují na úrovni sedmi tisíc korun,“ dodává Schramm.

Pivovarnictví je také známé svou náročností na spotřebu energií. Pivo se musí nejprve uvařit a poté dlouho chladit. Přestože je na výrobu hektolitru piva potřeba stále stejně energie, dnes zaplatí pivovary o pětinu více než v roce 2005.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Už druhým rokem skupuje společnost K Brewery Group podíly v tuzemských menších pivovarech a záhadná skupina domácích a údajně movitých akcionářů od počátku vyvolává rozporuplné reakce lidí z pivovarské branže. Na jedné straně nadšení pivovarských vlastenců, kteří to považují za obranu proti rozpínání nadnárodních gigantů, a na druhé straně obavy ze stále neznámé struktury a dalších záměrů vlastníků K Brewery.

Navenek reprezentuje společnost Zdeněk Radil, třiatřicetiletý manažer se zkušeností s řízením rizik ve firmách jako je třeba Telefónica O2. Jedním z majitelů K Brewery je Martin Burda, ovládající například Lázně Luhačovice. Ale kdo dál za skupinou stojí a financuje mnohamilionové akvizice do regionálních pivovarů v Černé Hoře, Svijanech, Malém Rohozci, Jihlavě, uherskobrodském Janáčku a protivínském Platanu, odmítá zatím prozradit. Prý až přijde čas.

"K Brewery je zatím neorganizovaná a neuchopitelná skupina lidí, kteří pojali záměr investovat v pivovarnictví, a od té doby se podařilo zainvestovat pár zajímavých českých společností," říká Radil v rozhovoru pro HN.

HN: Jaké záměry vlastně mají akcionáři K Brewery?

Navázat na to, co tyto pivovary už udělaly, podpořit jejich dosavadní rozvoj, působit především v regionu, být tam co nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic závažnějšího na jejich řízení. Základní záměr je dlouhodobě působit v tomto sektoru, akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys. Nemají žádné krátkodobé termíny pro návratnost vložených prostředků.

HN: Takže se jedná o poměrně movité akcionáře.

Přesně tak. Jsou to české podnikatelské subjekty, které získaly prostředky svou dosavadní podnikatelskou činností.

HN: Můžete vyvrátit obavy některých odborníků z pivovarnického oboru, že K Brewery možná skupuje podíly v pivovarech nakonec pro někoho jiného?

Jednoznačně jde o dlouhodobý záměr, nejedná se o skupování pro někoho. Jsou to vlastní peníze bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ne z nějakého altruismu, ale proto, že to vnímáme ze střednědobého a dlouhodobého záměru jako zajímavý byznys.

HN: Jediné, co je zatím o K Brewery známo, je, že má do pěti akcionářů a žádný další management. To znamená, že do pivovaru investuje, zaplatí za příslušný podíl, a vy jako předseda představenstva pak komunikujete s vedením těch firem. Říkáte jim, jakou máte představu. Naplňují ji?

Zatím je brzy to hodnotit, ale v naprosté většině můžeme říci, že ano. Naplňují.

HN: Kde nenaplňují?

Na to je, říkám, krátká doba.

HN: Jihlavský pivovar se značkou Ježek nedávno doplatil na vývoz laciných piv přes jediného exportéra - tehdy i většinového vlastníka - a vy jste jim pomohli v rozvoji úvěrem. Je jediným případem vaší pomoci?

Já bych nezdůrazňoval potřeby jihlavského pivovaru, my jsme připraveni - například v souvislosti s cyklickými vývoji nákladů - pomoci jednotlivým pivovarům. Zejména pokud tam je vidět jednoznačný růstový potenciál do budoucna a určitá míra pravděpodobnosti, že se vložené prostředky vrátí. Takže není třeba konkrétně rozvádět, v jakém případě se co děje. Ochota akcionářů tu je.

HN: V případě Jihlavy jste ale úvěr poskytli?

Ano.

HN: I v případě jiného pivovaru?

Nevylučujeme to, ale nechci se k tomu víc vyjadřovat.

HN: V Jihlavě váš předchůdce - belgický Bockhold N.V - měl tendenci prosadit modernější a především rychlejší způsoby vaření. To někdy odporuje tradičním českým postupům. Hodláte na tom něco měnit?

To je pravda. Pivovar byl zainvestován, to se nám líbí. Nicméně výrobní postupy zavedené Belgičany ne úplně korespondují s našimi představami o výrobě kvalitního českého piva. Takže nyní probíhají intenzivní diskuse a analýzy co se týče receptur. Už jsme identifikovali příležitosti, co a jak změnit, abychom vrátili Ježkovi charakter skutečně tradičního českého piva. A věříme, že i spotřebitelé budou mít možnost to brzy poznat.

HN: Je pro podobné menší pivovary export vůbec vhodnou cestou k dalšímu významnému růstu, jako je tomu u velkých pivovarů?

Není export jako export. V případě jihlavského Ježka to bylo vaření piva, když to přeženu - ve mzdě pod cizím brandem - a to asi není úplně nejlepší cesta pro menší regionální pivovary. Nicméně jednoznačný potenciál lze vidět v případě exportu vlastních značek za odpovídající cenu. Cenově se nepodbízet. Ale nelze očekávat nějaké obrovské nárůsty objemů ze dne na den. Toho lze dosáhnout jen kvalitou a naše strategie je jít touto cestou. A chvíli trvá, než o tom přesvědčíte tuzemský trh, ale i ten zahraniční.

HN: Když někam vstoupí nový vlastník, tak začne hledat úspory. Snaží se zefektivnit výrobu. Budete v těch pivovarech třeba propouštět?

Ani to není na pořadu dne. Je dobré podotknout, že nákupu podílů v pivovarech předchází poměrně dlouhá analytická fáze, kdy se chceme přesvědčit o tom, že má daná investice smysl a že není důvod do budoucna nic zásadního měnit. My nejsme pevně uchopitelná struktura, která by měla někde v klobouku manažerský tým. Takže stavíme na dosavadních lidech a spíš chceme přinést větší finanční stabilitu, která by vykryla případné otřesy s ohledem na cyklický vývoj cen vstupů, jako jsou slady, chmel, energie a podobně.

HN: Management těch firem nehodláte vyměnit?

To zatím určitě ne. V současné době žádný takový záměr není.

HN: Noví vlastníci se v podobných případech snaží využít nějakých synergických efektů, třeba sjednocení nákupu surovin, jednotné distribuce a podobně. Jak to chcete zařídit vy, když máte pivovary prakticky po celém území Česka?

Žádné radikální centralizování nechystáme. Jak jste správně poznamenal, podobné možnosti jsou pro nás omezené. Ale všechny pivovary, kde máme podíly, mají své místo na trhu i bez synergických efektů. Ke snahám o efektivnost budeme přistupovat velmi citlivě. Vnímáme, že regionální trhy jsou pro tyto firmy klíčové a tudíž by se tam mohla negativně projevit třeba jakákoliv snaha o změnu dodavatelů, odběratelů a podobně. Žádnou dramatickou centralizaci neplánujeme. Uvidíme, co přinese čas.

HN: Mají menší pivovary větší šance posílit na domácím trhu? V situaci stagnující nebo jen minimálně rostoucí domácí spotřeby?

Jsme přesvědčeni, že menší regionální pivovary mají své místo na trhu, je otázka, zda je prostor pro další navyšování. A jak již bylo řečeno, určitý potenciál vidíme i v exportu, ale jen za rozumné ceny u vlastních značek.

HN: Máte nyní podíly nebo celý majetek šesti pivovarů. Míříte dál?

Další jednání probíhají, nelze teď odhadnout, jak dopadnou. Je to otevřené.

HN: Zajímají vás jen střední nebo menší pivovary?

Nemáme přehnané ambice, nicméně vše je otázka reálného zvážení konkrétní investiční příležitosti. Takže kdyby bylo něco většího, určitě to zanalyzujeme a uvidíme, co by se s tím dalo dělat.

Zdeněk Radil (33)

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a práva na Karlově univerzitě v Praze. Profesní kariéru začal v České národní bance. Následovaly posty v někdejší společnosti SPT Telecom a AliaChem. Ve společnosti Alcatel byl zodpovědný za finanční správu (treasury) pro střední a východní Evropu. Jako manažer pracoval i pro společnost Deloitte & Touche a v současné době působí ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic jako výkonný ředitel pro interní audit a řízení rizik. Radil je viceprezidentem České asociace treasury a Generálním tajemníkem České asociace obchodníků s cennými papíry.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volnem čase rád cestuje a věnuje se sportu.

Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, změnil design etiket a v květnu spustil jednu z největších spotřebitelských soutěží o 100 000 kusů zpívajících otvíráků.

V současné době byla dokončena změna designu etiket, která se promítla do všech balení značky Braník. „Cílem je více přizpůsobit design balení očekávání spotřebitelů a vývoji na pivním trhu. Z praxe víme, že design obalů hraje při rozhodování spotřebitele významnou roli, atraktivní obal dokáže stávající spotřebitele ujistit o jeho volbě a pomůže oslovit spotřebitele nové,“ vysvětluje Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník. Nejprve byly na trh uvedeny láhve s novými etiketami, následovalo multibalení deseti piv a plechovka piva Braník Světlý.

Nový design etiket více pracuje s tradičními pivními prvky. „V logu je zvýrazněn pivovarský znak, na etiketě jsou znázorněny suroviny používané k výrobě piva, medaile, zůstává zachován podpis vrchního sládka. V logu i v etiketě je nově využita zlatá barva místo původní stříbrné,“ říká Martina Bučková. Etiketa dále používá aluminiový papír, který jí dodává lesklý efekt. Autorem nové podoby etiket je grafické studio Unity.

V květnu navazuje na změnu designu obalů spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“, která je komunikována na speciálních promočních etiketách. „Z hlediska počtu výher je to jedna z největších pivních promocí na našem trhu,“ říká o spotřebitelské akci trade marketing manažer Jaroslav Vích. Odměněno v ní bude 100 000 spotřebitelů, kteří nejrychleji pošlou 20 kusů pivních zátek se symbolem soutěže. Výhrou je zpívající otvírák. „S tímto typem výhry máme již z minulosti velmi pozitivní zkušenosti, spotřebitelé o něj měli velký zájem,“ doplňuje Martina Bučková. Zpívající otvírák svému majiteli zanotuje část písně „Mám, svý pivo mám,“ která je parafrází známého hitu Karla Černocha „Ona se brání“ a poprvé zazněla v loňské TV reklamě na Braník. Spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“je podpořena rádiovou kampaní.

O značce Braník

Značce Braník patří druhé místo v objemu prodaného piva v českých obchodech a její prodeje meziročně zaznamenávají významné nárůsty. Braník je typicky české pivo s tradicí od roku 1899. Je oblíben pro svou osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni. Značka Braník představuje pro spotřebitele kvalitní pivo za dobrou cenu. Je nabízena ve dvou extenzích: Braník Světlý a Braník Ležák. Více informací o promotion na www.branik.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Češi chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii, tvrdí v rozhovoru pro E15 Alan Clark, evropský šéf světové pivovarnické dvojky SABMiller. To je podle něj důvod světové proslulosti českých piv. Jeho firma v Česku vlastní mimo jiné lídra trhu, Plzeňský Prazdroj. Také proto SABMiller neplánuje větší dovoz jiných značek. ,,Češi jsou v mnoha oblastech otevření, ne však v pití piva," říká Clark.

* E15: Český pivní trh je velmi konkurenční. Má zde vaše firma ještě prostor k růstu?

Myslím, že záleží na tom, co myslíme růstem. Očekáváme, že v budoucnu budeme v Česku svědky velkého nárůstu objemu, to je první věc. Jinak samozřejmě napříč segmenty vidíte odlišené hodnoty, někde je to růst, někde ztráta. Nemyslíme, že v příštím roce naše celková hodnota nutně silně poroste, myslíme si, že celkový objem na trhu bude konstantní. Budeme se samozřejmě snažit získat podíl na trhu na úkor našich konkurentů.

* E15: A jak je to s exportem z Česka do jiných zemí? V posledních letech se mu velmi dařilo.

Celkově jako organizace máme velmi dobrý růst příležitostí. Zaměřujeme se především na značku Pilsner Urquell jako exportní značku České republiky a té se dařilo v posledních několika letech velmi dobře na trzích, jako je Německo nebo Skandinávie. Daří se nám pronikat také na další trhy, jako je Francie a Španělsko. Nesmíme ale také zapomenout na značku Velkopopovický Kozel, kterou jsme vařili pod licencí. Této značce se také dařilo výjimečně dobře. Kozel velmi silně posílil v Rusku a také v Maďarsku a na Slovensku.

* E15: Jaké země jsou pro export Prazdroje nejperspektivnější?

V první řadě je to Velká Británie. Je to velmi důležitý trh, protože zde existuje velká kultura pití piva, je zde velký zájem o prémiové značky. Velmi důležitý trh je také Německo. Zde je však pro zahraniční piva velmi těžké otevřít dveře. Němečtí spotřebitelé jsou totiž trochu jako čeští - Češi mají rádi české pivo a Němci německé, takže to mají cizí piva opravdu těžké. Nicméně plzeňskému se daří dobře, a to zejména proto, že jsme ho ocenili velmi vysoko. Pilsner Urquell je nyní nejdražším importem v Německu.

Také ve Skandinávii jsme našli mnoho prémiových spotřebitelů, kteří hledají pestrost a jinakost, a ti tuto značku přijali také velmi dobře. V Africe jde ve skutečnosti pouze o Jihoafrickou republiku, protože i tam je mnoho prémiových konzumentů, a dalším mimoevropským trhem jsou Spojené státy, kde je velká konkurence prémiových značek, ale šanci na úspěch tam vidíme.

* E15: Můžete porovnat úspěšnost exportu jednotlivých značek ve skupině SABMiller?

Jako globální organizace se zaměřujeme pouze na několik málo značek. Jinak samozřejmě vyrábíme mnoho značek, ale mezinárodně jsou pro nás důležité pouze tři značky - Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft. Ale pak stejně zjistíte, že Miller Draft má na světě několik důležitých spotřebitelských pevností, není to tedy zcela značka, která by létala napříč světem. Je to totiž velmi unikátní značka - má úspěch především u mladších spotřebitelů.

Je to spíš takový druh piva, které se pije na party. Peroni Nastro Azzurro je středně drahá prémiová značka a daří se jí velmi dobře a má velké zisky. Je to globálně nová značka, i když v Itálii má velkou tradici. Takže očekáváme, že bude růst i nadále, je totiž cenově velmi přijatelná. A Pilsner Urquell držíme jako naši prémiovou a nejdražší značku. To je naše rozhodnutí, chceme ji udržet jako pivo, které je nejvyšší kvality. Takže když se podíváte na růst Peroni Nastro Azzurro, tak je vyšší než u Pilsner Urquell, ale celkový objem exportu je stále vyšší u Pilsner. Toho se budeme držet.

* E15: Lidé v Česku často hořekují nad tím, jak velké pivovarnické skupiny likvidují typickou chuť piva. Souhlasíte s tím?

To je pro nás velmi složité téma. Protože jako stará pivařská firma máme obrovský respekt ke všem tradicím vaření piva jakéhokoli typu. Na jedné straně tedy nemáme odmítavý přístup k malým pivovarům, respektujeme je, protože vytvářejí pivní kulturu a světově jsou důležité, protože přinášejí odlišnosti. Realita je ale taková, že při globalizaci rostou velké globální korporace, nejen v oboru piva, ale třeba i elektroniky. Snažíme se však o kompromis, tedy udržet naše firmy lokálně zaměřené. Například v Česku známe svého konzumenta a víme, že má rád českou pivní tradici. Proto se snažíme udržet lokální chuť.

* E15: Jste globální firma, dokážete tedy dobře popsat, jaké jsou rozdíly v chutích v různých zemích Evropy...

Nejtěžší piva se pijí v České republice, především piva s vysokým stupněm hořkosti, což jinde na světě skoro nenajdete. Existují výjimky, jako některé oblasti v Německu, ale je to hlavně v Česku. Dalším faktorem je otevřenost lidí k cizím značkám, která je v Česku velmi nízká. Když se podíváte na jakýkoli jiný trh, najdete mnohem více značek z celého světa, na některých trzích se konzumuje třicet čtyřicet procent dovezeného piva, což je v Česku nemožné. Nyní je ale vidět, že se spotřebitelé mění. Samozřejmě, že najdete i zde různé značky, ale objemy jsou velmi malé. Třetí odlišností je pití piva jako takové, které je v Česku velmi odlišné. Například zde téměř vůbec nenajdete ochucené pivo. Například i v Německu, které má pivní tradici, je přitom ochucené pivo velmi populární. V Česku to ale není. Lidé chtějí pivo, které je pravé a má svoji historii a hádám, že to je ten důvod, proč jsou česká piva tak světově známá.

* E15: Mají zde tedy šanci značky firem, jako je třeba Heineken?

Ve všech globálních trzích vidíme růst mezinárodních značek, ale jestli se Češi budou vždy držet svých značek, to je nemožné předpovědět. Nedá se říci, že Češi jsou uzavření před zahraničním vlivem. Jsou samozřejmě v mnoha oblastech velmi otevření, ale co se týče piva, zůstávají konzervativní. Ale buďte si jistí, že velmi pozorně a velmi často sledujeme, jak se zde daří zahraničním značkám. Nezapomeňte, že zde máme nejpopulárnější značky, jako jsou Gambrinus nebo Pilsner Urquell, takže v našem zájmu není nutně přivést sem zahraniční značky. Jsme spokojení s tím, jak věci jsou. A také nezapomínejte, že jsou tu turisté, kteří když sem přijedou, tak chtějí pít české značky, vyzkoušet českou pivařskou tradici, takže dáváme přednost nevyvolávání nějakých změn.

* E15: Na českém trhu se nedávno objevila investiční skupina K brewery group, která začala skupovat malé pivovary. Je to podle vás dobrý způsob, jak vstoupit na trh?

Ano, je to zajímavá strategie. Každý, kdo přijde na český trh, vidí, že zde má obrovský podíl Plzeňský Prazdroj. Ale je to velký trh a určitě zde je místo pro zisk. Samozřejmě je tu velká konkurence a další konkurenti se časem objeví, ale strategie skupování malých hráčů za cílem sjednotit se a vytvořit jednu skupinu s velkým podílem na trhu, to dává smysl, protože efektivity lze dosáhnout množstvím. Takže když se vám podaří získat množství, tak můžete snížit náklady. Pak můžete ovlivnit prodejce, distributory, a to vyvolá úspěch. Pro nás je tento krok velmi důležitý a musíme ho sledovat velmi pozorně. To je i cílem našeho obchodu - mít co nejnižší náklady. Jedna cesta vstupu na trh je být malý, ale nabídnout něco velmi unikátního, nebo musíte získat množství. To jsou dvě cesty.

* E15: Chystá se podle vás nějaká rošáda v Evropě, která by měla dopad i na Česko?

Jedna věc, kterou mohu říci s jistotou, je, že spojování firem v pivním světě rozhodně neskončilo. Máme zde tři nebo čtyři velmi silné hráče, kteří pokračují v upevňování svých pozic, pokračují v expanzi, takže kdybych měl předpovídat, tak konsolidace bude pokračovat. Ale k tomu, abych řekl kdo koupí koho, se nehodlám vyjádřit, protože to je velice těžké předpovídat. Rozhodně uvidíme globální růst hlavních hráčů.

* E15: Jaké očekáváte hospodářské výsledky?

Nedávno jsme vydali zprávu, že naše výsledky budou lepší, než byla naše očekávání, což znamená, že jsme spokojení a že jsme měli dobrý rok (SABMiller má zveřejnit výsledky ve čtvrtek - pozn. red.). A pro Plzeňský Prazdroj je to stejné, i v České republice jsme měli dobrý rok.

Alan Clark (47) Clark je ředitelem SABMilleru pro Evropu od roku 2003. Ve firmě je už od roku 1990 a vystřídal v ní několik pozic, mimo jiné byl marketingovým ředitelem. Původním povoláním je však klinickým psychologem a před příchodem do skupiny provozoval vlastní praxi a vyučoval psychologii na Vista University v Jihoafrické republice.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Fencl

Nealkoholické pivo Radegast Birell, které vyrábí Plzeňský Prazdroj, se stalo vítězem kategorie nealko piv na nejvýznamnější světové soutěži pivních značek World Beer Cup 2008. Ze slavnostního předávání cen, které proběhlo

8. května v německém Höhr-Grenzhausenu, si přiváží zlatou medaili a ocenění „Nejlepší nealkoholické pivo světa“.

Prestižní světovou soutěž pořádá svaz pivovarníků Brewers Association od roku 1996. Do letošního ročníku přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí světa.

Cenu za Radegast Birell v Berlíně převzal Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje: „Tato cena je pro Radegast Birell tím nejvyšším oceněním, jakého mohl dosáhnout. Jsme velmi hrdí, že nejlepší nealkoholické pivo světa vaříme právě v našem pivovaru. Stále stoupající spotřeba nealkoholického piva nás utvrzuje v tom, že jeho přednosti už čeští spotřebitelé znají – nealkoholické pivo chutná i osvěží stejně jako pivo alkoholické.“

Kromě Radegastu Birell si cenu ze soutěže přivezl také Gambrinus. Ten získal bronzovou medaili v kategorii piv plzeňského typu.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovarská společnost SABMiller vstoupila na ukrajinský trh s pivem. Firma, která vlastní i Plzeňský Prazdroj, oznámila, že kupuje jeden z největších pivovarů v zemi, společnost Sarmat. Hrubý majetek Sarmatu má hodnotu kolem 130 milionů dolarů. Za kolik SABMiller pivovar koupil společnost nezveřejnila.

Důvodem vstupu na trh je podle výkonného řeritele SABMilleru Alana Clarka mimiořádný růst poptávky po pivě. "Ukrajinský trh s pivem v posledních letech zaznamenal mimořádný růst, hlavně díky vysokému růstu ekonomiky, avšak ve spotřebě na hlavu stále zaostává za dalšími zeměmi střední a východní Evropy," řekl Clark.

Ukrajinský trh patří mezi nejrychleji rostoucí na světě, za čtyři roky do roku 2006 rostl o 14 procent ročně. Ve středně dlouhém výhledu by růst na místním trhu mohl být nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy.

Zdroj: iHNed.cz

Značka Staropramen a Prague International Marathon společně zprovozní v sobotu 10. 5. 2008 netradiční Staropramen Skybar. Ve výšce 40 – 50 metrů poblíž brány Marathon Sport Expo na Výstavišti Incheba Expo Praha – Holešovice se budou moci návštěvníci či běžci občerstvit a zároveň sledovat, jak nedaleko od nich startují například in-line závody.

Ptáte se jak takový Staropramen Skybar vypadá? Jedná se o obrovský stůl o rozměrech 9 x 5 metrů, který je kolem dokola obehnaný židlemi. Celkem je ve Skybaru k dispozici 22 míst k sezení. Uprostřed baru je umístěna plošina, která je určena pro obsluhu. Celý tento kolos má hmotnost 5 tun. Staropramen Skybar je zavěšen na obrovském jeřábu, pomocí kterého se zvedá do výšky 40 až 50 metrů nad zem. Ochrana účastníků je zajištěna bezpečnostními pásy, kterými je vybaveno každé sedadlo. Na zemi je následně potřeba dodržet 35 x 15 metru volné plochy, která bude ohraničená. Podobné zařízení již bylo využito například v Belgii, Maďarsku, Jihoafrické republice nebo v Las Vegas.

V sobotu 10. 5. bude v rámci programu Volkswagen Maratónského víkendu Skybar v provozu od 9 do 20 hodin. Jedna občerstvovací vyhlídka bude trvat přibližně 30 minut. O palubní lístky na Skybar probíhá v tuto chvíli již mnoho soutěží u partnerů projektu. Letenky ale bude možné získat také v soutěžích během sobotního programu v Marathon Sport Expu.

Centrum Prahy se od 14.00 hodin rozezvučí hudební produkcí v latinskoamerických rytmech zahraničních skupin Foggo di Ritmo a Choco Branco, Tam Tam Batucada (CZ), Marimba (CZ). Zároveň se do ulic vydá opravdový Brazilský karneval, a to za doprovodu podmanivých českých i zahraničních samba bubeníků. Do karnevalu se může zapojit kdokoliv! Průvod startuje ze Staroměstského náměstí. Jeho součástí bude i neoficiální pokus o zdolání rekordu v počtu “skákačů“ na sedmimílových botách. Dále bude pokračovat ulicemi Železná, Rytířská na Můstek a Václavské náměstí, kde se chvilku zastaví. Poté přes ulice Na Příkopech, Havířská a Železná zpět na Staroměstské náměstí, kam by se měl karnevalový průvod vrátit kolem 15.00 hodin. Více informací o doprovodných programech na www.praguemarathon.com.

Hlavními partnery projektu Staropramen Skybar jsou Pivovary Staropramen a Prague International Marathon.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Pre SABMiller je topoľčiansky pivovar žolíkom pri stíhaní konkurencie

Topoľčiansky pivovar sa roky prezentoval ako originálne slovenské pivo. Bol to odkaz na zahraničných majiteľov najväčších tuzemských pivovarov.

Teraz už aj on patrí firme zvonka. Koncernu SABMiller. A malý pivovar zo susedstva prezentuje ako svoju výhodu, že on varí originálne topoľčianske pivo.

Zlé obdobie slovenského piva, keď medzi rokmi 2002 až 2006 klesla pre vyššie spotrebné dane a menší smäd Slovákov ročná produkcia tunajších pivovarov zo skoro piatich na 3,8 milióna hektolitrov, doznieva.

Vlani sa výroba stabilizovala a očakáva sa rast. Zlé roky poukázali na SABMiller. Firmu, ktorá tu svoj prvý pivovar, východoslovenský Šariš, kúpila pred desiatimi rokmi, poklesy nepostihli.

Predaj piva jej slovenskej dcéry Pivovaru Šariš sa aj počas krízového obdobia stále držal na úrovni 1,25 milióna hektolitrov. Nie, že by sa tradičných značiek Šariša menší záujem netýkal. Ale spoločnosť si pomohla tradične výborným imidžom svojich českých značiek.

Skladačky a tromfy

Keď SABMiller vstúpil v roku 1997 na Slovensko, kupoval od Američana slovenského pôvodu Rudolfa Mosneho Pivovar Šariš ako podnik s najpredávanejšou slovenskou značkou.

Pivo Šariš malo vtedy na tuzemskom trhu najvyšší, 12-percentný podiel. A spolu so Smädným mníchom, druhou značkou východoslovenského podniku, SABMiller ovládol 14 percent trhu.

No súper z Holandska, druhý významný medzinárodný výrobca pôsobiaci na Slovensku Heineken, bol rýchlejší v kupovaní slovenských značiek. Okrem Zlatého Bažanta ovládol Corgoň, Martiner a Gemer. Navyše začal variť nové pivo Kelt.

SABMiller musel doťahovať. Do prelomu milénia bola jeho hlavná zbraň na slovenskom trhu s pivom modernizácia a rozšírenie pivovaru Šariš. A aj vďaka masívnejšej reklame do roku 2000 mierne zvýšil podiel pív Šariš a Smädný mních na tuzemskom trhu k 15 percentám.

Potom použil v boji o slovenských pivárov ďalší tromf. Začal viac šíriť české značky, ktoré získal v roku 1999 kúpou Plzeňského Prazdroja. V ťažkých rokoch poklesu záujmu o slovenské pivo mu pomohol udržať predaj hlavne licenčný Kozel.

Na Slovensku varí aj Gambrinus. Pilsner Urquell a Radegast dováža z Česka. No Kozel je vlajková loď koncernu pre celú strednú a východnú Európu. Vlani sa ho predalo 2,5 milióna hektolitrov, čo sú vyše dve tretiny terajšej celoslovenskej výroby pív.

SABMiller vďaka českým pivám dokázal do roku 2005 svoj podiel na slovenskom trhu dostať k 28 percentám. Využil záujem Slovákov o pivo spoza Moravy. Ešte na prelome milénia české pivá podľa prieskumov SABMiller držali desatinu tuzemského trhu. Predvlani kryli štvrtinu.

Dokopy sa ich tu vypilo viac ako milión hektolitrov. Dovoz pív z Česka predvlani medziročne vzrástol o pätinu, na vyše 600-tisíc hektolitrov. Ostatok tvorili licenčné výroby. Okrem SABMilleru varí na Slovensku české pivo aj Heineken. Starobrno.

SABMilleru chvíľu trvalo, kým začal dôverovať schopnostiam slovenských manažérov. Donedávna jeho tunajším aktivitám šéfovali manažéri z Južnej Afriky, Rakúska či Česka. Od roku 2005 je generálny riaditeľ Pivovaru Šariš a neskôr aj novej sfúzovanej firmy, Pivovary Topvar, Slovák. Imrich Havriš.

Ten pôvodne pre firmu začínal ako regionálny manažér predaja. Potom nabral v celoeurópskej centrále koncernu v Budapešti skúsenosti a spoločnosť ho vytiahla späť na Slovensko.

Za svoj hlavný cieľ označuje dostať SABMiller pred doterajšieho lídra Heineken. „Pracujeme na tom, aby sme ich predbehli. Minulosť dokázala, že tu vieme rásť,“ hovorí.

Predvlani firma kúpila topoľčiansky pivovar Topvar. Ten po poklesoch predaja z krízového obdobia vyrába zhruba 450-tisíc hektolitrov piva a posunul celkový predaj SABMillera na tuzemskom trhu na 1,7 milióna hektolitrov. Dostal koncern na skoro štyridsať percent podielu na trhu. Heineken je o niekoľko percent silnejší.

V posledných dvoch rokoch sa začal SABMiller sústreďovať na rast slovenských značiek. Teraz ide do Šariša umiestniť novú linku na výrobu plechovkového piva za vyše 110 miliónov korún.

Čulý konkurent

I. Havriš priznáva, že po prevzatí Topvaru jeho výroba ďalej klesala, no už to neplatí. Hneď na úvod, ako to už býva, keď slovenskú potravinársku firmu prevezme nový zahraničný investor, museli odrážať dohady, či nezmenia chuť Topvaru.

Navyše v blízkych Nemčiciach začala variť konkurenčné pivo menšia eseročka Starotopoľčiansky pivovar. Ide o mini pivovar s produkciou pár tisíc hektolitrov piva ročne. Ale niektoré topoľčianske krčmy a reštaurácie začal tento podnik získavať vyhláseniami, že po príchode SABMillera práve on varí pravé topoľčianske pivo.

I. Havriš podnikateľskú taktiku novej konkurencie komentovať nechce. Uisťuje, že chuť Topvaru sa nijak nezmenila. „Stále máme ten istý jačmeň, tú istú vodu a pivo varia tí istí ľudia ako pred naším príchodom,“ hovorí. Nejaké krčmy síce Topvar v domovskom meste podľa neho stratil, ale na celoslovenskej úrovni to nič neznamená.

SABMiller s ním má oveľa väčšie plány. Značka Šariš je podľa neho spätá hlavne s východným Slovenskom. No z Topvaru chce za pár rokov spraviť celonárodnú značku. Zatiaľ jedinú národnú značku s menom známym i v zahraničí a silnejším celoslovenským predajom má Heineken. Pivo Zlatý Bažant.

Výhľad Na milión

Do Topvaru tečie viac peňazí na marketing. Ako hovorí šéf firmy, po prvýkrát mal slušný počet reklám v televíziách. Koncern preň kúpil aj marketingovo lukratívnu pozíciu generálneho sponzora slovenského hokeja. V boji o tento post cenovo prebil dovtedajšieho sponzora – značku Corgoň zo skupiny Heineken.

SABMiller zmenil fľaše a etikety Topvaru, zracionalizoval portfólio. Dakedy vyrábali viac 8- až 14-stupňových pív tejto značky. SABMiller pokračuje už len s desiatkou, jedenástkou a dvanástkou. Vynechal aj nealkoholické pivo. Vraj sa neoplatí, tak vozia z Česka Radegast.

Konečný výsledok posilňovania pivovaru Topvar má byť podľa I. Havriša rozšírenie jeho výrobných kapacít z terajších 650-tisíc hektolitrov na jeden milión. Je to výhľadový plán. „Zatiaľ takúto kapacitu na Slovensku nepotrebujeme,“ dodáva I. Havriš.

Budú ju potrebovať, ak Slováci fakt zasa začnú piť viac piva. Alebo dokážu na trhu ukrojiť z pozícii Heinekenu či dovozu iných českých výrobcov. Lebo tí sú podľa I. Havriša tretí rozhodujúci hráč slovenského trhu s pivom. Menšie slovenské pivovary predávajú čoraz menej.

Hlavný súper Pivovarov Topvar je stále slovenská dcéra Heinekenu. Tá v posledných rokoch poriadne pridala v marketingu. I. Havriš si je vedomý, že tento konkurent prišiel s mnohými novinkami pre tuzemských pivárov ako prvý.

Považuje za pochopiteľné, že nové veci skúša líder a ostatní ho nasledujú. Nové sklenené fľaše SABMilleru prišli na slovenský trh až po tých z Heinekenu. Holanďania ako jediní predávajú na Slovensku pivo v plastových fľašiach. A boli to Holanďania, kto začal ako prvý na Slovensku viac šíriť a inzerovať aj svoju globálnu značku Heineken. SABMiller nič podobné zatiaľ nechystá.

Zdroj: O peniazoch.sk

Ešte do roku 1993 mala dnešná svetová dvojka silnejšie pozície len v Južnej Afrike

SABMiller je dvojka na svetovom trhu s pivom, silnejší je len InBev. Ešte do roku 1993 mal tento terajší kolos silnejšie pozície len v Južnej Afrike ako firma South African Breweries.

Prvé skúsenosti s medzinárodným svetom piva firma nadobudla, keď pred štvrťstoročím kúpila od kanadskej firmy Carling O’Keef značku Black Label. Tá sa stala vlajkovou loďou koncernu na juhoafrickom trhu.

Prvé akvizície juhoafrickej firmy sa spájajú s nástupom trhových vzťahov v bývalej komunistickej časti Európy. Prvou zahraničnou akvizíciou koncernu sa stal v roku 1993 maďarský pivovar Dreher.

Poľský Lech prikúpil v roku 1995, rumunský Ursus v roku 1996 a o rok nato prišla prvá slovenská akvizícia – pivovar Šariš. V roku 1998 sa Juhoafričania dostali na veľký ruský trh. Kúpili tam pivovar Kaluga. Ale najdôležitejší úlovok z tohto regiónu prišiel v roku 1999. Plzeňský Prazdroj.

České pivá s ich medzinárodným cvengom mohli Juhoafričania začať vo väčšom vyvážať. Dnes v krajinách strednej a východnej Európy získavajú vyššie trhové podiely aj vďaka českému Kozlu a bohatšie trhy západnej Európy či Severnej Ameriky viac zaujíma drahší Pilsner Urquell.

To bola prvá globálna značka v portfóliu spoločnosti, ďalšie tri získali neskôr. Americký Miller, ktorý sa stal základom aj pre nový názov koncernu, v roku 2002. Taliansku značku Peroni ako prvý úlovok v západnej Európe získali o rok neskôr. A len nedávno pribudol holandský Grolsch.

SABMiller sa nezameriava len na strednú a východnú Európu, kde jeho podiely v jednotlivých štátoch dosahujú zhruba 25 až 50 percent a vo viacerých je číslo jedna. A nesnaží sa robiť zaujímavé akvizície iba v západnej Európe či USA. Koncern sa zameriava aj na nové rozvíjajúce sa trhy.

V Číne kúpil prvé pivovary pred vyše desiatimi rokmi a dnes je tam jednotka. Vyrába aj v Indii a vo Vietname. Silný je tiež v Afrike a Latinskej Amerike, kde vo viacerých krajinách drží dokonca dominantné trhové podiely.

SABMiller rastie hlavne vďaka vyhľadávaniu nových pivárskych teritórií. Netlačí sa za cenu pridrahých akvizícií na silné a dávno obsadené trhy. Napríklad v Nemecku vlastný pivovar nemá a ani neplánuje.

Zdroj: Etrend.sk

Čeští fanoušci si mohou dopřát své oblíbené pivo i v Quebec City, místě konání světového šampionátu v hokeji.

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Kanadě v řádu desítek procent – v provincii Quebec o 28 %, v provincii Ontario dokonce o 39 %. Celkově export dlouhodobě vzrůstá přibližně o 10 % ročně, za uplynulých 12 měsíců se do Kanady vyvezlo 21 000 hl.

V současné chvíli je na většině území Kanady Pilsner Urquell k dostání zejména v maloobchodních prodejnách. Nicméně počet míst, kde si jej lze vychutnat čepované, se bude zvyšovat od 1. července letošního roku, kdy bude ve větším měřítku zahájen export a prodej sudového piva.

„V posledních letech se nám daří zvyšovat prodej piva Pilsner Urquell v Kanadě o desítky procent za rok, i přesto že celkový trh s pivem stagnuje. Je to na zdejším trhu nejprodávanější české pivo. Značka zde má velmi dobrou pozici a získává si stále větší oblibu. Věřím, že zpříjemní pobyt i českým fanouškům, kteří Kanadu navštíví,“ řekl Frederic Aubry manažer odpovědný za prodej PU v Kanadě.

Pivo Pilsner Urquell lze v Quebecu ochutnat například zde:

Pub St-Alexandre – 1087 Rue St Jean, Quebec, QC

Jedna z nejznámějších pivnic s dlouhou tradicí, nachází se ve staré části Quebec City a nabízí široký výběr piv z celého světa.

Další místa:

Bar St-Angèle – 26 Rue Ste Angele, Quebec, QC

Pub Nelligan – 789 Cote Ste-Genevieve, Quebec

Pub de l’Oncle Antoine – 29 Rue St-Pierre, Quebec

Pub Edward – 824 Boul Charest E, Quebec

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje