Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Síť značkových pivnic Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) se rozrůstá i do dalších kontinentů. První plzeňský originální restaurant v Asii se otevřel hostům v Hanoji, hlavním městě Vietnamu. Pilsner Urquell má ve Vietnamu řadu příznivců a jen v roce 2010 sem Plzeňský Prazdroj vyvezl přes 1500 hl plzeňského ležáku, tj. o 1/3 více než rok předtím. Dlouhá léta šlo výhradně o plechovková balení, avšak letos už do Vietnamu zamířily pivní sudy.

Hanojská „puorka“ je prvním podnikem sítě Pilsner Urquell Original Restaurant v Asii. Na jejím vzhledu se podílel architekt pan Jiří Hanzlík, který stál u zrodu všech Pilsner Urquell Original restaurantů. Kompletní výčepní zařízení dodala česká společnost Lukrécius. Červená pečeť a zelený neon jsou pro návštěvníky restaurace jasným signálem, že vstupují do pivního ráje, který proslavil Českou republiku po celém světě. Hosty při vstupu do příjemně klimatizované budovy přivítá nablýskaná výčepní hlava se čtyřmi kohouty a vzorně vystavené sklo se známým logem. Za půllitr ležáku Pilsner Urquell zde návštěvníci zaplatí v přepočtu asi 75 korun a celková kapacita restaurace přesahuje 200 míst.

V tradičním duchu restauraci otevřel přípitek plzeňským ležákem Pilsner Urquell a předání symbolického dárku – podkovy pro štěstí. Ta má restaurant chránit před zlými silami, a navíc se značkou Pilsner Urquell přímo souvisí. Patřila totiž pivovarskému koni, který plzeňské pivo rozvážel v začátcích jeho historie.

Znám majitele restaurace pana Chuyena a vím, že je velkým milovníkem piva i značky Pilsner Urquell. Proto mě nepřekvapilo, jakým způsobem se stará o jeho kvalitu. Pivo se skladuje v chladicím boxu a teplota přímo ve sklepě restaurace dosahuje ideálních 5 °C. To je v těchto podmínkách nevídané, proto jsem přesvědčen o úspěchu restaurace. Také péče o čistotu skla i způsob čepování potvrzují, že by se zdejší PUOR z hlediska kvality piva mohl stát etalonem nejen pro tuto oblast,“ pochválil restauraci při jejím otevření Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Foto

Nabídku jídel pro restauraci sestavil český šéfkuchař Václav Pach. Menu obsahuje vedle zástupců vietnamské a mezinárodní kuchyně také typická česká jídla, například vepřové výpečky s cibulkou, smažený sýr, řízek, grilovanou vepřovou krkovici, dršťkovou polévku zde zvanou „sup bao tu“, pochutiny k pivu jako utopence či bramborák. „Nejsem zde poprvé a tak vím, že česká kuchyně si sem cestu najde,“ prozradil šéfkuchař restaurace. Kvalitu piva i českého menu pochválil také Steven Hegarty ze SABMilleru, který se stará o rozvoj značky Pilsner Urquell ve Vietnamu.

Za svého pobytu v někdejším Československu jsem poznal české pivo a po návratu domů mi začalo chybět. Od vybudování vlastního restauračního pivovaru jsem se dnes dostal k další pomyslné metě. Otevíráme náš Pilsner Urquell Original Restaurant v Hanoji, první ve Vietnamu i Asii vůbec. Je to pro mě velký den,“ vyznal se majitel Ngo Hong Chuyen.

Slavnostnímu otevření restaurace přihlíželo více než 200 hostů, mezi kterými se objevili kromě médií i reprezentanti hlavního města Hanoje, zástupci velvyslanectví okolních zemí Japonska, Číny a dalších. V souladu s místním zvykem přinášeli zvaní hosté při slavnostním otevření bohaté květinové dary na zahrádce při vstupu do restaurace.

Událost si nenechali ujít ani krajané, kteří v Hanoji delší dobu pracují. „Mám obrovskou radost, že se česká restaurace otevřela právě tady, při cestě z našeho velvyslanectví do mého bytu. Bude to příjemná zastávka na cestě z práce domů,“ nechal se slyšet jeden ze slovenských hostů.

Ngo Hong Chuyen, majitel nově otevřené PUOR v Hanoji

Pan Chuyen je konzulem České republiky v Ho Či Minově Městě. V tehdejším Československu pobýval jako student a po návratu do Vietnamu začal budovat vlastní firmy. Kromě právě otevřeného PUOR provozuje již dva pivovary v Hanoji a Ho Či Minově Městě, které nesou obchodní značku Hoavien nabízející sudový i lahvový Pilsner Urquell. Do České republiky jezdí opakovaně a samozřejmě navštívil i Plzeňský Prazdroj. Je otcem šesti dětí.

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu.

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1009


Staropramen chce expandovat v Asii

[pátek, 5. srpen 2011]

Pivovarnická skupina StarBev chce expandovat se Staropramenem, který skupině patří od roku 2009, v Asii a dalších zemích. Plánuje tak udržet dvouciferný nárůst obratu v exportních zemích, kterého Staropramen dosáhl v roce 2010. Novinářům to dnes (4. 8.) při otevření nového návštěvnického centra v areálu pivovaru na pražském Smíchově řekl generální ředitel skupiny Alain Beyens.

Asie je lákává i pro další tuzemské pivovary. Před třemi lety začal vyvážet pivo do Číny Budvar a vozí jej i do dalších asijských zemí a například ve vietnamské Hanoji byla nyní otevřena první značková Plzeňská restaurace na asijském kontinentě.

Chceme vstoupit se Staropramen na trhy, na kterých dosud nejsme. Za druhé chceme prověřit naše stávající partnery a zaměřit se na to, zda v daných zemích jsou to ti nejlepší možní, případně si zvolit nové, jak jsme udělali ve Spojených státech nebo nedávno ve Velké Británii,“ uvedl Beyens k tomu, jak dvouciferný růst udržet. V USA a Británii StarBev podepsal dohody se společnostmi Spaten a Carlsberg, na jejichž základě bude Staropramen distribuován.

Poptávka po českém pivu je asi nejvyšší v historii a naším cílem pro následujících dvanáct měsíců je posílit náš tržní podíl v segmentu českého piva po celém světě,“ podotkl. K tomu poslouží nejen nová reklamní televizní kampaň, v níž skupina využije českou legendu o kněžně Libuši, ale i nové návštěvnické centrum, do něhož StarBev investoval zhruba 30 milionů korun.

Staropramen je nyní k dostání zhruba ve 30 zemích, mezi největší trhy patří Ukrajina, Švédsko, Rusko, Německo a Británie. V Rusku a na Ukrajině a také v Bulharsku, Chorvatsku a Srbsku se vyrábí licenčně. Beyens nevylučuje, že licenční výroba se rozšíří do dalších pivovarů skupiny, například v Černé Hoře. „Řídíme se preferencemi spotřebitelů, například ve Spojených státech, kde spotřebitelé upřednostňují importovaná piva, pivo uvaříme tady a pak jej tam vyvezeme. Například na Ukrajině nebo v Rusku je situace jiná, tam by bylo složité Staropramen importovat, tam jsme se proto rozhodli pro místní výrobu. Záleží na spotřebitelích,“ míní šéf skupiny.

Pivovary Staropramen loni v tuzemsku a na zahraničních trzích prodaly 2,8 milionu hektolitrů piva, což bylo o sedm procent méně než v roce 2009. Licenční výroba piva značky Staropramen v zahraničí naopak meziročně vzrostla o 17 procent. Tržby Staropramenu klesly tržby meziročně o devět procent pod čtyři miliardy korun.

Celý český pivní trh loni klesl o sedm procent. „Rok 2010 byl vhledem k hospodářské krizi velmi složitý, ale teď jsme s vývojem tržeb spokojeni. Stejně jako v Česku v minulých letech byla situace stejně špatná i na ostatních trzích, nicméně v letošním roce vidíme v ČR i dalších zemí vývoj k lepšímu,“ dodal Beyens. Výsledky za celou skupinu ale zatím StarBev nezveřejnil.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/staropramen-chce-expandovat-v-asii-687827


Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou, pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých... Tak uvádí Ottův slovník naučný. Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující "nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější". To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější... Jaká je historie plzeňského pivovarnictví ?

V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu. Co tomu ale předcházelo?

Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany - právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě - Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O vyjímečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy na to se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“. Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka…

Václav Berka:

Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než 1 miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.

Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.

Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?

Václav Berka:

My sice pořád používáme ty tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné receptury, to znamená kolik tam těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od toho roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý ten proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dneska máme on-line měřidla. Takže ten proces je daleko lépe pod kontrolou a my dneska můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden, je stejná jako várka za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou je to nové víno, ale my pivaři nebo pivovarníci, naší snahou je, aby to pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení.

Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.

Václav Berka:

Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala značku, právě s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité.

V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.

Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.

Audiozáznam tohoto rozhovoru si můžete poslechnout zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ladislav Vaindl

http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/917980


Staropramen změní firmu, která s ním bude obchodovat na britském trhu. Za dovoz, reklamu a distribuci bude nově zodpovídat dánský Carlsberg. Informoval o tom list Marketing Week.

Pátý největší výrobce piva ve světě začne Staropramen distribuovat od 14. srpna tohoto roku. V současné době dodává Staropramen do britských prodejen a restaurací britská divize skupiny AB Inbev.

"Spolupráce s Carlsberg UK by měla přispět k mezinárodnímu rozvoji naší vlajkové značky, kterou Staropramen rozhodně je," uvedl Alain Beyens, výkonný ředitel skupiny StarBev, která značku Staropramen v současné době vlastní a vyrábí.

Získáním Staropramenu zvýší Carlsberg svůj tržní podíl v Británii na 32 procent. Poté bude obchodovat již se třemi ze čtyř nejpopulárnějších zahraničních piv v Británii.

Podle průzkumu agentury CGA Staropramen představuje třetí nejpopulárnější čepované zahraniční pivo na britském trhu. Oblíbenější jsou pouze Tuborg a San Miguel.

O úspěch na britském trhu soupeří Carlsberg především s pivovary Molson Coors a Saab Miller, který v Británii mimo jiné prodává značku Pilsner Urquell.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autorka: Tereza Holanová

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/business-ve-svete/clanek.phtml?id=709005


Plzeňský Prazdroj dnes v 17 hodin slavnostně předal Hospůdce U Kovárny ve Zlíně certifikát za vynikající péči o čepované plzeňské pivo. Akce se kromě regionálních zástupců Plzeňského Prazdroje zúčastnil také Lukáš Svoboda, historicky první český vítěz mezinárodní soutěže v čepování piva Pilsner Urquell Master Bartender, který předvedl své znalosti a um ohledně čepování piva. Na Zlínsku je aktuálně 50 restaurací a hospod, které splňují přísné podmínky řádné péče o pivo a jejich stěny zdobí plaketa s osvědčením kvality od Plzeňského Prazdroje.

Foto

Certifikát za skvělou péči dnes za Plzeňský Prazdroj Hospůdce U Kovárny předali Petr Kusák, manažer obchodně distribučního centra ve Zlíně, Leopold Duda, regionální manažer pro Moravu, a Stanislav Filípek, šéf technického servisu ve Zlíně. Slavnostního aktu se zúčastnil také Lukáš Svoboda, který se aktivně věnuje se svou školou čepování rozvoji pivní osvěty a který je svým způsobem synonymem kvality servírování plzeňského piva, jeho plzeň „na hladinku“ představuje skutečný pojmem.

Jsme sice pivní národ a umíme uvařit dobrá piva, spousta hospod si ale piva nehledí, tak jak by si zasloužilo, a potom vinu přičítají samotnému pivu. Mým snem je nadchnout výčepní pro tu práci, aby pivo skladovali a ošetřovali přesně podle pokynů pivovaru, protože tam nejlépe vědí, jak s pivem zacházet. A k servisu patří samozřejmě i vřelý kontakt se zákazníkem. Já mám vždy radost, když hospodu, která pro kvalitu piva dělá maximum, mohu blíž poznat,“ řekl Lukáš Svoboda.

Hospůdka U Kovárny byla založena jako rodinná firma v roce 1993 a od začátku si potrpí na podávání dobrého piva, i proto podle své majitelky Zuzany Baťové zvolili vyhlášený plzeňský ležák Pilsner Urquell. Kromě něj nabízejí také výčepní Radegast, černý Velkopopovický Kozel a nealkoholický Birell. Logickým pokračováním v úsilí nabízet skvělé pivo byla snaha o získání certifikátu Plzeňského Prazdroje. „Je nám pochopitelně jasné, že certifikát sám o sobě na posílení dobrého jména nestačí, proto se tu snažíme všichni o maximální péči jak o pivo, tak o hosty. V naší hospůdce dostanete čepovaný Pilsner Urquell na jeden zátah na takzvanou hladinku. Na Moravě je tento styl stále ještě velice málo rozšířený. Jedná se přitom o nejlepší a nejšetrnější způsob čepování piva a výsledkem je pivo s krásnou pěnou podobnou mléku,“ zdůraznila Zuzana Baťová, majitelka Hospůdky U Kovárny.

Komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích čepujících jeho značky po celé České republice spustil Plzeňský Prazdroj v roce 1999. Počet restaurací a hospod, které získaly certifikát kvality, se vyšplhal už na 1025.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1002


Staropramen přichází na trh s originálním českým nefiltrovaným pivem. Staropramen Nefiltrovaný připravoval tým vrchního sládka pivovaru Zdeňka Luxe osm měsíců tak, aby jeho konzumentům poskytl i ve všedních dnech nevšední chuťový zážitek. Pivo má pro tento druh typický zákal a velmi osobitou neuhlazenou chuť, podpořenou příjemnou chlebovinkou díky podílu pšeničného sladu. Harmonii vůně i chuti podpořili smíchovští pivovarníci velmi malým množstvím koriandru. Dostupný bude v půllitrových skleněných lahvích a v hospodách i v točené variantě.

Nefiltrovaná a kvasnicová piva nyní získávají opět na popularitě. Když jsme se rozhodovali, jakým způsobem letos obohatit naše portfolio o zajímavou novinku, zalíbila se nám myšlenka vyzkoušet právě tuto dnes stále populárnější podobu piva bez filtrace,“ uvedl Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Do přípravy nového piva jsme dali veškerý náš um a zkušenosti a doufáme, že českým pivařům zachutná,“ dodává sládek.

Příprava nového piva Staropramen Nefiltrovaný začala v listopadu loňského roku a trvala celkem osm měsíců. Vzhledem k tomu, že jde o novou a doposud nepoužívanou recepturu, bylo potřeba věnovat všem detailům jeho vývoje maximální pozornost. V průběhu přípravy nového piva tak například došlo ke změně dodavatele pšenice, pivovarníci ze Staropramenu také zkoušeli a několikrát měnili podobu zákalu. Na finální chuti nového piva se nakonec podílel tým osmi zkušených degustátorů. Ten pod vedením vrchního sládka vyzkoušel několik chuťových vzorků, než zvolil ten finální. S ním se budou moci spotřebitelé v následujících týdnech poprvé setkat v hospodách, restauracích a obchodech po celé republice.

Nejtěžším úkolem bylo nalézt správnou vyváženost chuti a typického zákalu, který nefiltrovaná pšeničná piva po staletí provází. V jedné z posledních fází jsme také zkusili přidat pro podtržení harmonické a neuhlazené chuti v dnešní době už nepříliš používanou přísadu - koriandr, což se u degustátorů setkalo s velmi pozitivním ohlasem. Koriandr tam proto již zůstal a my teď můžeme českým spotřebitelům nabídnout nefiltrovaný pšeničný ležák navazující na tradici těchto piv u nás,“ dodal Lux.

Distribuce Staropramen Nefiltrovaného začíná tento týden a spotřebitelé by se s ním měli postupně setkávat od konce července a v průběhu srpna jak v maloobchodních sítí, tak i restauracích a hospodách. Uvedení novinky na trh podpoří také reklamní kampaň, kterou doplní ochutnávková tour ve vybraných městech, během které budou mít spotřebitelé příležitost si nové pivo vychutnat a dozvědět se o něm více informací. Bližší a aktuální údaje o připravovaných aktivitách bude možno nalézt na stránkách www.staropramen.cz nebo Facebook profilu značky Staropramen.

Charakteristika Staropramenu Nefiltrovaného

Originální receptura smíchovského týmu pivovarníků pod vedením vrchního sládka Zdeňka Luxe zahrnuje použití 34% pšeničného sladu, speciálně vybraných chmelů a špetku koriandru. Staropramen Nefiltrovaný má 5,0 % alkoholu a servírovat by se měl při 8-10˚C, kdy je dosaženo ideální vyváženosti všech jeho chuťových složek. Pivo má pro tento druh typický zákal.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen | AC&C Public Relations


Startovní listina The Open byla letos opět bez českého zástupce, přesto byla Česká republika na nejslavnějším a nejprestižnějším golfovém turnaji světa důstojně reprezentována: partnerem a oficiálním pivem turnaje je již potřetí ležák Pilsner Urquell. Hráči i návštěvníci turnaje vypili 74.175 pint (1 pinta = 0,5683 litru) a 200 školených výčepních v areálu Royal St George’s mělo od 10. do 17. července plné ruce práce.

The Open Championship patří mezi 10 nejvýznamnějších sportovních událostí roku. Ročně na něj zavítá zhruba 200 tisíc návštěvníků a přes 500 milionů jej sleduje na televizních obrazovkách. Spojení s golfem přitom patří k nejvýznamnějším marketingovým aktivitám značky Pilsner Urquell. „Partnerem The Open, nejprestižnějšího golfového turnaje světa, jsme již třetím rokem a smlouvu jsme uzavřeli do roku 2013. Je pro nás ctí, že se spojily dvě legendy. The Open, který loni oslavil 150 let trvání, a piva Pilsner Urquell, které dělá radost svým příznivcům již téměř 170 let,“ dodává Dalibor Vainer, marketingový manažer Plzeňského Prazdroje.

S ohledem na očekávanou vysokou návštěvnost a příznivé počasí se zástupci značky na britském trhu pečlivě připravili. Expert Plzeňského Prazdroje osobně od loňského prosince vyškolil 200 výčepních ve správném čepování i znalosti tradice a zrodu plzeňského ležáku. Sudy s pivem vyjely z pivovaru jen pár dní před turnajem a byly uloženy v centrálním chlazeném skladu, odkud se podle aktuální potřeby rozvážely do čtyř veřejných barů a řady VIP občerstvoven po celém areálu v Royal St George’s v Sandwichi v hrabství Kent.

Celkově se značce Pilsner Urquell ve Velké Británii daří, za rok 2010 zde stouply prodeje o 37 %. Británie se tak stala pátým nejvýznamnějším exportním trhem plzeňského ležáku.

Přímo na místě spojení legendárního turnaje a legendárního piva propagoval plzeňský ležák Bernard Gallacher, čestný ambasador Pilsner Urquell a britská golfová legenda. Bernard Gallacher zvítězil 13x na hlavních golfových turnajích v Evropě a 8x v mimoevropských zemích, několikrát se objevil na soutěžích World Cup a Ryder Cup.

Letošním ročníkem vstoupil The Open Championship do čtvrté padesátky své historie, poprvé se hrál v roce 1860 na hřišti v St Andrews. Pilsner Urquell si jako partner turnaje mohl zapůjčit a přivézt do ČR pohár Claret Jug, prestižní cenu udílenou vítězům The Open. Díky tomu si jej v květnu mohli čeští příznivci golfu prohlédnout v Golf Resortech Karlštejn, Dýšina a Beroun a také v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Cena poháru je prakticky nevyčíslitelná a po České republice se pohyboval výhradně v doprovodu strážců.

Pilsner Urquell je partnerem golfu od roku 2001. V Česku se spojuje především s Pilsner Urquell Czech PGA Tour a nejvýznamnějšími golfovými hřišti. Pro rok 2011 je opět domluvena spolupráce s Casa Serena Open, podnikem hraným na Roztěži v rámci seniorské European PGA. Značka Pilsner Urquell je rovněž partnerem dalších mezinárodně významných golfových událostí ať už v Evropě, nebo Jihoafrické republice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/998%22%3ENa


Modelka Mašlíková: Půllitr vypiju na ex!

[čtvrtek, 14. červenec 2011]

Modelka Hanka Mašlíková (29) není žádná křehká květina. Pivu holduje stejně jako drsní chlapi. „Mám ho ráda a nejvíce k dobrému jídlu a hlavně v tomhle horkém počasí se jím nejlépe hasí žízeň,“ přiznala Blesku. A k tomu se jí skvěle hodilo i nové pivo Gril!

Foto

Pivo Gril najdete ve vybraných obchodech po celém Česku! Toto nové pivo je podle sládka jihlavského pivovaru, kde vznikalo, třikrát vychmelené a úžasně se hodí nejen ke grilování, ale i na grilování! A balení po deseti kus se vyplatí, během tropických veder jistě oceníte, že můžete hasit žízeň tak skvělým nápoj nápojem!

Hanka Mašlíková prý dokáže půllitr zlatavého moku vypít klidně i na ex. „Jen jeho zázračné účinky na velikost poprsí mě nějak minuly", smála se Hanka, která si před lety nechala zvětšit ňadra o tři velikosti u plastického chirurga, v poslední době však uvažuje naopak o zmenšení.

Zdroj: Blesk.cz | Foto: Dana Kolářová

http://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/156088/modelka-maslikova-pullitr-vypiju-na-ex.html


Léto s plechem

[čtvrtek, 14. červenec 2011]

Léto je v plném proudu a s ním i čas na výlety do přírody nebo k vodě. Češi jako známí milovníci piva nechtějí o své oblíbené pití přijít ani při letních aktivitách, a proto si čím dál častěji sebou berou plechovky. To potvrzuje i statistika pivovaru Gambrinus. Zatímco v zimě se podíl plechovek na celkovém trhu baleného piva pohybuje kolem 4,5%, v létě dosahuje 7,5%.

Obliba plechovek u nás dlouhodobě roste. Zatímco v roce 1999 měly plechovky pouze 3,6% trhu baleného piva, v loňském roce už jejich podíl narostl na 5,9%.

Jedním z důvodů rostoucí obliby piva v plechu je, že už dávno není českými spotřebiteli vnímáno jako pivo drahé a luxusní. Zatímco ještě před deseti lety byla jeho cena v porovnání s lahvovým pivem téměř dvojnásobná, nyní už plechovka patří k běžnému pivnímu zboží.

Hlavně v devadesátých letech byl cenový rozdíl mezi skleněnou lahví a plechovkou vysoký. Dnes už je ale situace jiná a proto i díky cenové dostupnosti roste hlavně v letních měsících zájem o toto pohodlné balení. U nejprodávanějšího českého piva Gambrinus tvoří plechovky v těchto měsících až 15%,“ uvedl Senior Brand Manager Gambrinusu Martin Rosička.

Očekává se, že i v následujících letech podíl pivních plechovek jako praktického obalu poroste.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/997%22%3EL%C3%A9to


Deník Blesk a česká pivovarnická skupina K Brewery Trade uvádějí na trh pod značkou „GRIL“ speciální sezonní pivo pro milovníky pěnivého moku a letního grilování.

Letní pivo GRIL se vyznačuje zlatavou barvou, vyváženou chutí, dobrou hořkostí a kvalitním řízem. Speciál se 4 % alkoholu, připravený jihlavskými sládky a doporučovaný nejprodávanějším a nejčtenějším českým deníkem Blesk, skvěle osvěží konzumenty nejen u rozpáleného grilu, ale zároveň podpoří chuť grilovaných pokrmů. Pivo GRIL bude v prodeji v kartonech obsahujících 10 0,5 l láhví – na každém kartonu navíc najdou konzumenti i dva speciální „pivní“ recepty.

Pivo GRIL s podporou deníku Blesk bude v prodeji od pátku 15. července v řetězcích hyper- a supermarketů Tesco, Penny Market, Billa, Flop, Spar, Coop, Jednota a na řadě dalších prodejních míst. Balení obsahující 10 0,5 l lahví bude stát 99 Kč.

Etiketa

Prezentace firem.cz | Tisková zpráva Ringier Axel Springer CZ

http://www.prezentacefirem.cz/ukaz.php?zprava=6873&


Jeho podpis znají všichni, kdo někdy vzali do ruky lahev nebo plechovku Gambrinusu. Inženýr Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského pivovaru, další z více než osmdesátileté dynastie sládků v plzeňském Prazdroji, svým podpisem symbolizuje odpovědnost všech, kdo se na výrobě nejpopulárnějšího českého piva podílí. A i on, jak jinak, získal inženýrský diplom na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Foto

Štvou mě řeči těch, kteří tvrdí, že pivo vyrobené v moderním pivovaru se nedá pít. Tahle tvrzení pramení hlavně z neznalosti. A pivovarští, kteří říkají, že se pivo musí vyrábět na takovém zařízení jako před 30 lety, tím zakrývají svou nechuť a neochotu investovat do nové technologie,“ neskrývá svou rozmrzelost Jan Hlaváček. Začali jsme totiž rozhovor mou úvahou o tom, co říká názorům pivařů, že plzeňská piva už nejsou taková – rozuměj, tak dobrá – jako bývala. A jako důvod poklesu kvality vidí tito kritici právě modernizaci výroby.

My jako obor – pivovarství jsme podlehli nějaké vizi, že všechno, co je moderní, je špatně. A nechali jsme prostor pro kritiky moderních postupů a nikdo na to nereagoval. A mezi lidmi se bohužel vžilo, že pivo se dá vyrábět pouze klasickým, tradičním způsobem v dřevěných otevřených kádích, ale ona to není pravda. Myslím si, že naše role, nás absolventů VŠCHT, je vysvětlit veřejnosti , jak té pivovarské, tak konzumentům piva, že přenos klasické technologie na moderní zařízení pivu prospívá. Já gambrinus piju pravidelně už 30 let a nezaznamenal jsem žádný výkyv. Bylo ale období, kdy se česká piva nedala v létě z osmdesáti procent pít, protože se kazila. Každé pivo chutnalo pětkrát za rok úplně jinak. Dnes má vyrovnanou kvalitu po stránce chuťové, jak se dnes říká senzorické, a co se týče mikrobiologické kvality je naše pivo dnes nepředstavitelně dál než v dobách, kdy jsem tady začínal, což už je víc než třicet let,“ rozohňuje se vrchní sládek.

Jak můj děda, tak otec a i já jsme vždycky patřili mezi ty sládky, kteří se nebáli ničeho moderního, kteří prostě věděli, že pokrok pivu prospěje. Je totiž jasné, že nesledováním světového rozvoje bychom pivovarství zničili. Proto táta za komunismu těžko prožíval, když se pokrok zastavil a na 40 let jsme vlastně stáli opodál a v okolních zemích se celý pivovarský průmysl vyvíjel. Měli jsme štěstí, že jsme po revoluci za velmi krátkou dobu svět dohnali a dnes jsou všechny čtyři naše pivovary včetně Popovic a Radegastu na velmi slušné, v Evropě dokonce nadprůměrné úrovni. To je věc, na kterou můžeme být my sládci tady hrdi.

Člověka maně napadne, zda kluk, který vyrůstal v rodině, kde se setkání táty s dědou měnila v diskuze o pivu, kde rodinná historie byla dlouhá desetiletí spjata právě s Plzeňským pivovarem, nebude chtít vydat jinou cestou už jenom proto, aby se prosadil sám za sebe. „Samozřejmě, že jsem měl svoje sny hodně vzdálené od piva,“ usmívá se i dneska Jan Hlaváček. Ale nakonec ho ať už vliv studentských brigád v pivovaře ještě na gymnáziu nebo vzor cesty staršího bratra, který také namířil na VŠCHT do Prahy, nebo docela obyčejně vliv dlouhé rodinné tradice k pivu dovedl stejně. „Absolvoval jsem v roce 1978, dodnes mám tamhle v knihovně postavenou diplomku, zrovna nedávno jsem se do ní díval… Nastoupil jsem do Gambrinusu, netoužil jsem po nějaké kariéře, i když tehdy tu táta dělal ředitele a pak generálního ředitele. Brácha v té době emigroval, měl jsem tu zvláštní postavení. Věnoval jsem se technologii, učil se od kolegů, v Gambrinusu byla báječná parta sládků. Vzpomínám na Jardu Peslera, on byl můj guru v době mých začátků tady, taky absolvent VŠCHT Praha. Zkoušeli jsme různé inovace, nové výrobky. Gambrinus byl méně sledovaný pivovar, bylo v něm víc volnosti,“ vzpomíná Jan Hlaváček.

Pak přišla revoluce a otevřely se nové možnosti, pivovar získal zahraniční majitel a bylo nutné modernizovat výrobu tak, aby se zachovalo všechno dobré, co dělalo plzeňské pivo oblíbeným nápojem, ale jít kupředu.

Víte, pivo a chuť piva je o surovinách, o jejich kvalitě, o dodržování technologie, technologické kázně. Ne o tom, jestli se to dělá v dřevěném sudu nebo v nerezovém cylindrokonickém tanku. Měl jsem to štěstí zažít přeměnu obou největších plzeňských značek, jak Plzeňského Prazdroje, tak Gambrinusu ze starých už nevyhovujících zařízení, to znamená dřevěných kádí, dřevěných sudů, různých smaltovaných a železných zařízení, která tady historicky vznikla. A změnili jsme to na úplně supermoderní zařízení jako jsou CK tanky , nové filtrace, nové stáčírny, nová varna v obou pivovarech. A konkrétně třeba Prazdroj, jak my dnes říkáme Pilsner Urquell, by bez modernizace úplně ztratil své možnosti exportování. Už byl na hranici toho, aby ho vůbec v zahraničí přijali, byl hlavně ve špatné mikrobiologické a tím i senzorické kondici. My jsme na těchto věcech dvacet let pracovali a myslím, že jsme udělali neskutečný krok dopředu. A úspěch Plzeňského Prazdroje, tak jak je všude oblíben, je hlavně díky tomu.

A to samé jsme udělali s Gambrinusem. Ale protože on je dneska tak velká značka, je to každé čtvrté pivo v ČR, cítím v řečech o úpadku kvality spíš obrannou reakci proti největšímu producentovi. My máme jasně prokázáno, že existuje daleko větší skupina lidí, kteří mají gambrinus rádi, vědí, co od něj mají čekat. Ale je to bohužel ta mlčící většina,“ s povzdechem konstatuje Jan Hlaváček.

Celá modernizace nebyla samozřejmě žádná sólo akce, já jsem ji jako technický ředitel společnosti řídil. S několika kolegy jsme u celého přechodu byli a myslím, že to byla moje nejkrásnější pivařská léta. Otec byl jako konzultant, ale měli jsme celou řadu dalších – včetně paní profesorky Basařové, pan docenta Čepičky, doktora Kosaře, inženýra Lejska, všechny odborníky českého pivovarství jsme do toho zapojili, všichni byli u toho. Nebyla to žádná one man show, naopak, byli tu i staří sládci, kteří piva neustále ochutnávali a porovnávali piva z klasické a nové technologie. Až když se všichni shodli na tom, že pivo z nové technologie je lepší , než bylo to předtím, tak jsme to spustili. To byl základní princip přechodu na novou technologii.

Já jsem byl stoprocentně přesvědčený, že to je krok správným směrem, věděl jsem, že to dobře dopadne, spal jsem klidně. Všechno má samozřejmě nějaká rizika, ale tohle se nedělalo ze dne na den, bylo za tím několik let práce. Všechno začalo začátkem devadesátých let a stoprocentně jsme přešli na novou technologii jak v Gambrinusu, tak v Prazdroji, to šlo vedle sebe, někdy v roce 1994.

Takže představa sládka míchajícího a ochutnávajícího pivo v různých stádiích výroby při pohledu na nový provoz bere za své. „Role sládka je v nastavení a udržování kvality technologie výroby piva pořád na stejné úrovni. Dneska už se pivo nemíchá, aby se z něj dostal nějaký vážený průměr. V moderních pivovarech se vaří jedna várka stejně jako druhá. Máme absolutní možnost kontroly výrobního procesu tak, že každá várka je stejná, jak je předepsaná. To je naše největší role, kontrolovat to a udržet, reagovat na různé vnější vlivy. Každý rok se mění suroviny, pokaždé je určitý výkyv ve sklizni ječmene, musí se reagovat ve sladovně, pak na varně. Vliv mají i odrůdy chmele, každý ročník je také jiný… Dneska už je eliminován vliv vody, dřív byla jiná voda na jaře, po tání, jiná na podzim. Teď už veškerou vodu na výrobu piva bereme jenom z našich studní jak na Prazdroj, tak na Gambrinus. Voda prochází přísnou kontrolou a technickou, ne chemickou úpravou, tedy přírodní filtrací. Máme dnes stejnou vodu po celý rok.

Pořád a pořád se pivovar dovybavuje novými a novými technickými zařízeními, to znamená, že se musí znovu nastavit technologie tak, aby nové zařízení bylo ku prospěchu výrobku,“ rekapituluje Jan Hlaváček povinnosti sládka.

Dynastie Hlaváčků v Plzeňském pivovaru zřejmě končí, obě dcery se totiž rozhodly pro dráhu sportujících právniček, když to řeknu s lehkou nadsázkou. „Možná, že se dočkám nějakého vnoučka, kterému bych mohl předat svoje znalosti, zatím je předávám – a nejen já, těm absolventům VŠCHT Praha, kteří k nám přicházejí. Je jich tu několik generací. V současné době se snažíme alespoň jednoho každý rok přijmout a dál je vzděláváme. A vítám, když jde o lidi, kteří využili možnosti přiučit se něčemu v zahraničí,“ uzavírá vrchní sládek Plzeňské Prazdroje.

Zdroj: VŠCHT

http://vscht.cz/homepage/absolventi/success/hlavacek


Mám tady počítač, telefon a pár židliček. To je pro mě podstatné.“ Tak popisuje svou kancelář manažer pro oblast řízení rizik v nadnárodní pivovarnické společnosti SABMiller Petr Holeček.

Foto

Místo prostorného pracoviště ve švýcarské centrále si vybral malou podkrovní kancelář v Plzni. A nedá na ni dopustit.

Dohodli jsme se tak s vedením. Na Plzeňsku mám rodinu a jsem rád, že můžu sídlit v Čechách. Je to pro mě tady domovský přístav, kam se pokaždé rád vracím,“ říká s úsměvem. Moc času si tady ale neužije. V popisu práce má totiž hodně cestování. Kromě dojíždění na porady do Švýcarska totiž navštěvuje i pivovary po celé Evropě. V dubnu byl například čtrnáct dní v Rusku, teď v červenci ve své kanceláři stráví dokonce jen čtyři dny.

Vždycky, když dorazím zpět, jsem moc rád, když si sednu do svého křesla, mohu si popovídat s kolegy v češtině nebo se podívat na obrázky, které zde mám pověšené. Pak jsem spokojený,“ naráží na fotografie, které zachycují okolí řeky Morávky. Pochází totiž z vesnice, která se nachází v její blízkosti.

Řeka byla vždy spojena s mým životem. Hráli jsme si kolem ní jako kluci. Je to zdroj vody pro region, kde jsem bydlel, a navíc i pro pivovar Radegast, který byl mým prvním pivovarským působištěm,“ vysvětluje, proč si jako výzdobu zvolil právě tyto snímky. „A navíc je fotil můj kamarád, kterého si velmi vážím,“ doplňuje Holeček.

Přímo nad místem, kde sedí, má pak pověšenou fotografii údolí, v němž se nachází nošovický pivovar. „S tímto krajem je ale má rodina spjata i jinak. Má matka tam dlouhá léta vykonávala funkci horské lékařky,“ dodává. V kanceláři nechybí ani fotografie dvou Holečkových synů i společný snímek s bývalým pracovním týmem. „Všech těch lidí si velmi vážím a mám je rád. Dá se na ně spolehnout i v mimopracovním životě. Vždycky se rád na tu fotku podívám a řeknu si, že to jsou lidé, s nimiž se mi pracovalo hodně dobře,“ svěřuje se.

Pracuje sám

V minulém zaměstnání měl na svém pracovišti početný tým lidí, v nové kanceláři je sám. „Za dvacet let, co působím v oboru, jsem prošel několik míst, lidé se kolem mě obměňovali. Někdy přibývali, jindy ubývali. Teď kolem sebe nemám nikoho,“ konstatuje.

V nové funkci, do níž nastoupil v lednu, má samostatně na starost především vylepšování situace jednadvaceti evropských pivovarů vlastněných SABMillerem v souvislosti s udržením podnikatelské kontinuity.

Jde o to, abychom se nechovali tak, že budeme za každou cenu vytvářet zisk a nebudeme se ohlížet na to, co přijde po nás. Je třeba zvážit všechna rizika a snažit se jim zabránit,“ vysvětluje.

Prostory, v nichž v současné době sídlí, jsou umístěny v historické části pivovaru Plzeňský Prazdroj. Do Plzně se dostal v roce 1999, kdy pivovar Radegast, kde pracoval, zfůzoval právě s Prazdrojem. „Můj tehdejší vedoucí mě oslovil, zda bych nechtěl dělat šéfa pro ochranu životního prostředí v Plzni. Souhlasil jsem. V roce 2006 jsem se pak definitivně přestěhoval na Plzeňsko,“ říká.

V Plzni původně žít nechtěl

Přitom kdysi by jej ani nenapadlo, že by mohl bydlet v okolí západočeské metropole. „Plzeň jsem poprvé navštívil v roce 1983, kdy jsem sem přijel na svatbu svého bratra, který se sem přestěhoval. Říkal jsem si, tady bych nikdy nechtěl žít. Bylo to ale tím, jak Plzeň v osmdesátých letech minulého století vypadala. Bylo to industriální město, které mi připomínalo Ostravsko, odkud pocházíme. Teď už je Plzeň jiná,“ konstatuje.

V té době se s bratrem Miroslavem, který v současnosti vede výzkumné centrum Nové technologie na Západočeské univerzitě v Plzni a byl kandidátem na rektora, příliš nevídal.

To se teď změnilo. „Jsme v kontaktu velmi často. Je to zvláštní, že jsme se během našeho života oba nezávisle na sobě dostali do stejných míst. Jsem za to každopádně rád,“ dodává Holeček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl | Foto: Vlastimil Leška

http://www.denik.cz/ekonomika/misto-svycarske-kancelare-20110712.html


Pivo Šariš je skvelým dôkazom toho, že aj lokálna slovenská značka sa môže úspešne etablovať a konkurovať najkvalitnejším pivným značkám na svete. Svedčí o tom úspech na prestížnej medzinárodnej súťaži Monde Selection, kde pivo Šariš uspelo už jedenásty rok za sebou. Zlatú medailu získal tmavý Šariš 11% a dve strieborné medaily boli udelené pivám Šariš 10% a Šariš 12%. Kontinuálne oceňovanie kvality posunulo toto slovenské pivo do elitnej spoločnosti najkvalitnejších pivných značiek sveta.

Značka kvality Monde Selection je známa na celom svete. Svedčí o vysokej úrovni produktov, ktorá je potvrdená nezávislými porotcami z celého sveta. Len málo značiek piva sa môže každoročne pochváliť úspechmi, ktoré značka Šariš už jedenásť rokov po sebe dosahuje. Nepretržité oceňovanie nás už vlani posunulo do elitnej spoločnosti tých najkvalitnejších pivných značiek na svete, ktoré získali ocenenie Crystal Prestige Trophy. Je nám cťou, že môžeme zdieľať rovnaké uznanie ako najkvalitnejšie značky svetových výrobcov, tento rok napríklad – San Miguel, Bavaria, Budweiser, Club Colombia, Molson Canadian, Tyskie. Naši zákazníci a spotrebitelia si zaslúžia byť informovaní o úspechoch ich obľúbeného piva a nás to o to viac zaväzuje aj naďalej vyrábať pivo tej najvyššej kvality,“ uviedol na margo úspechu Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš.

Slávnostný ceremoniál, počas ktorého boli odovzdané ocenenia najlepším svetovým pivným značkám, sa uskutočnil v belgickom Bruseli.

Medzinárodný inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Jeho cieľom je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvalitatívnej hodnoty. Nezávislosť je základnou črtou inštitútu. Monde Selection organizuje každý rok súťaž World Selections of Quality (Svetový výber kvality). Pri hodnotení piva sa posudzuje jeho chuť, vzhľad, grafické stvárnenie etikety a jej informatívny charakter. Hodnotiaca komisia je zostavená zo štyroch tímov po piatich špecialistoch, ktorí pivo hodnotia nezávisle od seba podľa jednotlivých charakteristík. Na základe súčtu bodových ohodnotení sa stanovuje výsledné poradie.

Úspech na lokálnej i globálnej úrovni

Najobľúbenejšia a najpredávanejšia značka piva na východnom Slovensku je skvelým príkladom úspechu na lokálnej i globálnej úrovni.

36,1% spotrebiteľov na východnom Slovensku označuje Šariš za svoju hlavnú značku 1.

Zdroj: mediálne.sk | C&M advertising

http://medialne.etrend.sk/marketing-tlacove-spravy/slovenska-znacka-saris-v-elitnej-spolocnosti-najkvalitnejsich-piv-sveta.html


Společnost Heineken Česká republika vloni díky využití odpadů z obalů snížila emise. Svědčí o tom certifikát, který v těchto dnech v Praze převzali zástupci Heinekenu z rukou autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která jej udělovala.

Účastí v systému plnění povinností zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů tak Heineken přispěl ke zlepšení životního prostředí a snížení „uhlíkové stopy“. „Produkce skleníkových plynů (CO2) byla díky zodpovědnému přístupu Heinekenu snížena celkem o 4 784,401 tun. To v praxi představuje souhrnnou úsporu energií 114 918 864, 32 MJ,“ píše se na certifikátu o úspoře emisí za rok 2010. Pro srovnání: letadlo při jediném letu z Prahy do Rio de Janeira vyprodukuje jednu tunu CO2.

Díky účasti v systému EKO-KOM se společnost Heineken přímo podílí na úsporách energie, snižování produkce skleníkových plynu a omezení řady negativních vlivů na životní prostředí. Díky LCA metodě zpracování studie naprosto přesně víme, nakolik jsme zátěž na životní prostředí snížili,“ konstatuje OpCo TPM manažer společnosti Heineken Česká republika Petr Poledne, který certifikát přebíral.

Jak dále vyplynulo z konečných výsledků, celkem se v celé republice tříděním a recyklací odpadů v systému EKO-KOM podařilo za uplynulý rok snížit zátěž životního prostředí o 954 579 tun CO2 a uspořit tak 23,3 miliard MJ energie. Uvedené množství energie spotřebuje za rok 260 000 domácností. Úspora CO2 dále představuje jedno procento produkce všech skleníkových plynů v České republice za jeden kalendářní rok. Díky třídění odpadů se ušetřilo tolik CO2, kolik vyprodukuje deset procent aut v ČR během ročního provozu.

Studii pro společnost EKO-KOM vypracovali univerzitní odborníci. Použitá metoda LCA má pevně danou strukturu a provádí se podle mezinárodních norem. Posuzuje dopady recyklace jednotlivých tříděných odpadů – papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů na životní prostředí.

Výsledky prokázaly jednoznačné enviromentální přínosy sběru a recyklace odpadů po celou dobu, tedy od uložení do kontejneru přes recyklaci až po konečné nové využití. K závěrečným výpočtům byly shromážděny detailní informace o všech procesech nakládání s tříděnými odpady.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Pivovar Plzeňský Prazdroj, který patří do druhé největší pivovarnické skupiny na světě SABMiller, začal exportovat do Ázerbájdžánu a Brazílie.

Pivovar vyváží pivo do více než padesáti zemí světa. "V Azerbajdžánu máme nového obchodního partnera, kterému jsme poslali lahvový Gambrinus a Velkopopovický Kozel," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí společnosti Plzeňský Prazdroj Jiří Mareček. "Do Argentiny vyvážíme v našich měřítcích relativně malý objem piva, řádově se jedná o necelých 200 hektolitrů za uplynulý rok," dodává Mareček s tím, že zavážka piva míří také na tamní českou ambasádu.

Prazdroj začal exportovat také prémiová vícestupňová piva značky Master na Slovensko a do Švédska. "Jen za první čtyři měsíce letošního roku se vyvezlo 280 hektolitrů všech jeho variant, což představuje až dvojnásobek exportu za celý loňský rok," doplňuje Mareček. Podle něho vrůstá prodej speciálů Master také ve Španělsku, kde byly uvedeny v roce 2008.

Mezi klíčové trhy Plzeňského Prazdroje patří v současnosti zejména Švédsko, kde společnost od 1. dubna změnila obchodní strategii a prodává pivo přes vlastní pobočku. "Dále pak Rakousko, Španělsko, kde v současné době budujeme vztahy s velkými řetězci a začínáme pivo dodávat do hyper a supermarketů," říká Mareček.

Největšími exportními zeměmi Plzeňského Prazdroje, který vaří značky piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel, zůstávají Německo, Slovensko, USA, Maďarsko, Velká Británie a Švédsko. Vloni pivovar celkově vyvezl 840 tisíc hektolitrů, což byl meziroční nárůst o více než 6 procent.

Zdroj: Týden | Autor: Jiří Zatloukal

http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/plzensky-prazdroj-zacal-exportovat-do-azerbajdzanu-a-brazilie_205310.html


Pilsner Urquell se stal partnerem letošního už osmého ročníku festivalu United Islands. Tento festival, který se koná od 23. do 25. června, se řadí mezi nejvýraznější hudební události roku v ČR a dokáže přilákat okolo třiceti tisíc fanoušků moderní hudební scény. Vedle prémiového ležáku Pilsner Urquell se budou moci návštěvníci hudebních produkcí také osvěžit dalšími pivy Plzeňského Prazdroje - pivními speciály Master.

Pilsner Urquell je hlavním pivem celého festivalu, takže ho návštěvníci najdou na mnoha místech areálu. Nadto na Střeleckém ostrově mohou zájemci zajít do stanu Pilsner Urquell Master Bartender, kde si vyzkoušejí, jak správně načepovat pivo plzeňského typu, a získají cenné informace o pivu od úřadujícího mistra světa v čepování Lukáše Svobody a dalších finalistů světové soutěže výčepních Pilsner Urquell Master Bartender. Nejlepší z nich pak vzejdou 2x denně z finále soutěže, ze kterého si vždy první tři odnesou výhry v podobě piva Pilsner Urquell.

Na ty, kdo si budou chtít plzeňský ležák vychutnat ze skla a v klidu s nádherným výhledem na Karlův Most a Pražský hrad, čeká kavárna na plovoucím pontonu vedle Střeleckého ostrova. A golfoví/sportovní nadšenci mají na Kampě k dispozici golfový trenažér a minigolf od Pilsner Urquell.

Festival United Islands považujeme za špičku mezi hudebními festivaly, jsem proto rád, že se náš prémiový ležák Pilsner Urquell stal jeho partnerem a společně s pivními speciály Master také pivem celého festivalu. Náročné hudební i pivní fajnšmekry určitě dokážeme našimi pivy plně uspokojit,“ říká Karel Kraus, manažer značek Pilsner Urquell a Master.

Pilsner Urquell také pro všechny návštěvníky zajistí na festivalu wifi s pokrytím Střeleckého ostrova i Kampy, navíc s možností zdarma si stáhnout do chytrých telefonů zcela novou navigační aplikaci Pilsner Urquell Navigátor. Ta umožní uživateli vyhledat restauraci s pivem Pilsner Urquell v zadané lokalitě nebo v okolí místa, kde se uživatel právě nachází.

Pivní speciály Master budou mít v sobotu svou vlastní scénu v klidné části festivalu na Střeše Jazz Docku u Dětského ostrova, která se bude jmenovat Master Frivol Battle. Návštěvníci zde budou mít možnost ochutnat speciál Master ve všech třech variantách – Zlatý, Polotmavý a Tmavý – a odpočinout si v tamější Master Relax zóně. Na této scéně proběhnou improvizační hudební souboje přihlášených muzikantů z řad kapel vystupujících na United Islands. Diváci pak určí, kdo z těchto interpretů získá v odpoledním finále titul Master a hlavní cenu v podobě piva věnovanou Plzeňským Prazdrojem.

Spolupráce na festivalu s našimi partnery je naprosto klíčová a dobré pivo k hudebnímu festivalu prostě patří. První volba padla na Pilsner Urquell, který má skvělý zvuk doma i venku, což je pro nás samozřejmě důležité, neboť našeho festivalu se účastní také velký počet hudebních fanoušků ze zahraničí,“ zdůrazňuje ředitel festivalu United Islands Martin Voňka.

Tradiční pražský hudební festival United Islands již po osmé vytvoří z historického centra Prahy rozsáhlou festivalovou zónu. V oblasti mezi Žofínem, Střeleckým ostrovem, Dětským ostrovem a Kampou vyroste 5 hlavních scén, na kterých vystoupí více než 100 kapel z 15 zemí. Letošní ročník festivalu United Islands do Prahy pozval hvězdy britské elektronické scény Audio Bullys, španělskou kultovní kapelu La Troba Kung Fu nebo ska punkový objev Russkaja. Českou scénu budou reprezentovat cenami ověnčení Republic of Two, Dva nebo Prago Union. Pořadatelé festivalu očekávají obdobnou návštěvu jako v minulých letech, která činí cca 30 tisíc lidí – fanoušků, kteří podporují myšlenku festivalu zdarma v centru Prahy.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/988%22%3EPilsner


Plzeňský Prazdroj, který spolupracuje s cca 70 % velkých hudebních festivalů v České republice, připravuje pivo i na letošní sérii 85 připravovaných velkých akcí i více než 200 menších hudebních akcí. Největší zastoupení bude mít pivo Gambrinus, ale také ležák Pilsner Urquell uzavře letošní hudební sezonu na vyhlášeném Pilsner Festu 26. -27. srpna.

Nejčastěji se na hudebních festivalech prezentuje značka Gambrinus, letos uhasí žízeň návštěvníků 80 velkých hudebních akcí. Gambrinus spolupracuje s některými vyhlášenými festivaly již dlouhá léta. Například s třineckou Nocí plnou hvězd se spojil již v roce 1995 a patří k ní dodnes.

Vedle obvyklé podpory velkých hudebních festivalů jako United Islands v Praze doprovodíme již tradičně také letní i podzimní turné skupiny Tři sestry, která letos vstoupí do Beatové síně slávy. Navíc frontman Lou Fanánek vystupuje letos v kostýmu Pan pivo, to je parádní záležitost. Naše pivo bude i na dalších hudebních akcích, například an koncertech v nádherném areálu Lokte nad Ohří či na Buchlovském létě,“ říká Vladimír Kleisner, manažer Plzeňského Prazdroje, který má tuto oblast v Prazdroji na starost.

Na akcích s návštěvností až několik desítek tisíc lidí se vyčepuje několik set hektolitrů piva, což klade velké nároky na zajištění stanů, výčepů a udržení odpovídající kvality piva. Prazdroj proto řeší na základě reálné situace mimo jiné i s pořadateli optimální uskladnění piva, aby se dostalo k návštěvníkům v co nejlepší kondici. Správné rozvržení umístění výčepů musí odpovídat předpokládané návštěvnosti. Množství sudů a výčepů kalkuluje Prazdroj podle zkušeností z minulých let. Skladba nabídky piv je sestavena podle programu, atraktivity účinkujících skupin a hudebního žánru, ale také podle místa konání. Zajímavostí je, že se pracuje s poměrně aktuálními předpověďmi počasí, které ovlivňují nejen množství piva, ale také skladbu nabídky.

Na největších a nejnavštěvovanějších festivalech je k dispozici až dvě stě výčepních kohoutů. V případě potřeby, kdy by například došlo k termínové kolizi dvou velkých festivalů, by Prazdroj mohl čepovat současně z téměř 500 výčepních kohoutů. Dobrý servis a odbornou znalost proto chválí také pořadatelé festivalů. „S Plzeňským Prazdrojem spolupracujeme od začátků festivalu a jsme s jeho přístupem velmi spokojeni. Důležitou roli hraje také technické zázemí pro tyto akce, které, dovoluji si tvrdit, má Prazdroj nejlepší mezi všemi pivovary,“ uvedl ke spolupráci s pivovarem hlavní organizátor festivalu Benátská noc Pavel Mikez.

Díky tomu například na loňském Pilsner Festu, jedné z největších západočeských open-air hudebních akcí, zvládli bez problému vyčepovat rekordních 150.000 piv.

Piva ve stanech Plzeňského Prazdroje se letos celkem objeví přibližně na 300 akcích, s předpokládanou návštěvností 1,5 milionu návštěvníků a odhadovanou výtočí 19 tisíc hektolitrů piva včetně nealkoholického Birellu. Pro letošní sezonu Prazdroj opět počítá s využitím speciálních tepelně izolovaných pivních cisteren, především na opravdu velkých akcích typu Masters of Rock ve Vizovicích. Na všech těchto akcích bude pivo čepovat výhradně personál pořadatele či firem, které zajišťují gastroservis.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/987%22%3EPrazdroj


Šestý ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender přešel z úvodní části k sérii čtyř regionálních kol. Barmani a výčepní plzeňského ležáku dnes změřili své dovednosti v Plzni v pivovaru Plzeňského Prazdroje. Vítězem se stal Ronald Steiger z penzionu V Lukách z Dlouhé Vsi u Sušice. Právě vítěz klání a další čtyři nejlepší si zajistili postup do celostátního kola, které se uskuteční v Plzni 4. srpna. Celkově v Plzni soutěžilo 24 výčepních, z toho tři ženy.

Měl jsem značnou trému. Přítelkyně, která mi tady držela palce, říkala, jak moc to na mě bylo poznat… Možná to poznala i porota,“ usmíval se vítěz regionálního kola Ronald Steiger. „Základem je udělat u toho i trochu show, nejlepší pivo na světě, kterým je Pilsner Urquell, i takhle nabídnout, umět ho prezentovat. Host se musí cítit dobře,“ dodal ke svému dnešnímu úspěchu Ronald Steiger, který se regionálního finále soutěže zúčastnil potřetí a po loňském 2. místě se dočkal vítězství.

Plzeň přivítala nejlepší výčepní nejen ze západních, ale i části severních a jižních Čech. Další regionální kola proběhnou v tomto týdnu v Praze, Benešově a Brně. I z nich postoupí vždy pět nejúspěšnějších. Společně tak utvoří elitní dvacítku, která se utká v Plzni 4. srpna v národním finále. S titulem Pilsner Urquell Master Bartender České republiky získá vítěz pivo na rok zdarma a také možnost uvařit si společně se sládkem Václavem Berkou vlastní várku piva do své provozovny. Hlavní výhrou je ale samozřejmě možnost utkat se o celkový triumf v mezinárodním finále, které se koná letos na začátku října v Plzni a Praze.

V plzeňském regionálním kole nás nejvíce zaujal Ronald Steiger, který prokázal ohromné charisma a podal jasný důkaz o tom, že Pilsner Urquell se nechá nádherně čepovat i v malém penzionku v obci s několika stovkami obyvatel,“ komentoval průběh soutěže v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodal: „Pilsner Urquell Master Bartender je soutěž pro všechny ctižádostivé výčepní, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal skutečný mistr, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo, ale také charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj a znalosti správné péče o pivo.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2011 se přihlásilo celkem 320 českých výčepních a barmanů. Ještě před regionálními koly proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Do každého regionálního kola postoupilo vždy cca 30-35 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender všem zájemcům otevírá nové možnosti. Titul nejlepšího výčepního je prestižní nejen pro jeho nositele, ale je i přínosem pro restauraci, kde jeho majitel působí. Prokazatelně zvedá tržby a zajišťuje zájem veřejnosti. Soutěž je výzvou také pro ženy. V loňské konkurenci dalších 250 výčepních z Čech, Moravy a Slezska se v národním kole probojovala na druhé místo Jana Zachariášová z brněnského VŠK Terč, a svým úspěchem vyvrátila předsudky, že je výčepnictví ryze mužskou záležitostí.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/981%22%3ERegion%C3%A1ln%C3%AD


Unikátní třináctistupňové pivo neobvyklé červené barvy se právě stáčí do sudů, aby včas našlo cestu do celkem 2500 restauračních zařízení v Čechách i na Moravě. Už podruhé sváteční pivo k oslavě slunovratu navařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. A jak je v případě jeho speciálů zvykem, receptura je přísně střeženým tajemstvím. Pípy se Svatojánským pivem se roztočí na jediný den v roce 24. června.

Specifickou chuť a vůni i neobvyklou barvu pivo získává rubínový speciál z extraktu několika druhů bylin. „Inspirace pochází z pohanských oslav letního slunovratu. Toto období prý bylinám dodává magickou sílu. Lidé tehdy Svatojánskou noc z 23. na 24. června oslavovali jako plnou lásky a kouzel. Považovali ji za magickou, plnou zázraků, tajemna a nadpřirozených úkazů. Staří Keltové šli ještě dále. Speciální pivo muselo obsahovat nejen ty správné byliny. Aby získalo skutečně kouzelnou moc, musely je vařit vnadné ženy,“ vysvětluje poutavě svou inspiraci Petr Hauskrecht.

Svatojánské pivo má krásnou rubínovou barvu, plnou sametovou chuť se středně silným řízem. Vyznačuje se dále vyšší hořkostí, kterou nenapodobitelným způsobem podtrhuje příchuť použitých bylinek. „Unikátnost piva tkví v tom, že je pravděpodobně jako jediné na světě zbarveno čistě přírodními produkty bez jakýchkoli syntetických přísad,“ konstatuje Petr Hauskrecht. Kromě výtečné chuti je ale i zdravé. „Svatojánské pivo má díky bylinám vysoký obsah antioxidantů. Ty jsou známé pozitivním vlivem na organismus, protože likvidují volné radikály, považované za potenciální karcinogeny,“ říká Petr Hauskrecht.

Svatojánské pivo se vařilo klasických způsobem na dva rmuty. Hlavní kvašení proběhlo v otevřených kádích a trvalo osm dní. Dále pivo dozrávalo v ležáckém sklepě při teplotě 2 stupně Celsia po šedesát dní. Dlouhým zráním svatojánské pivo získalo lahodný říz, vyváženou chuť a typický buket. K výrobě piva byly použity nejkvalitnější suroviny včetně jemného aromatického chmelu z oblasti Žatce, což mu dodává jemnou hořkost s výrazným chmelovým aroma.

Celkem letos ve Velkém Březně vyrobili 3000 hektolitrů Svatojánského piva, které se v sudech rozvezou do 2500 hospod. Do Čech se distribuuje 1400 hektolitrů, na Moravu 1600 hektolitrů. Štamgasti pivo ve svých oblíbených hospodách najdou snadno: budou označeny samolepkami na dveřích i plakáty. Stojánky na stolech nabídnou hostům k přečtení zajímavé informacemi o tom, co vlastně z orosených půllitrů pijí. Seznam všech restauračních zařízení, kde se bude Svatojánské pivo točit, lze vyhledat na webových stránkách www.svatojanskepivo.cz.

Zdroj: Heineken Česká republika

http://www.heinekenceskarepublika.cz/cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/2011/295


Celkem sedm cen na prvních třech místech. To je skvělá bilance pivních značek z portfolia společnosti Heineken Česká republika z prestižní degustační soutěže Pivo České republiky 2011, která se v tradičním červnovém termínu uskutečnila v Českých Budějovicích. Heineken se tak na soutěži stal neúspěšnější výpravou ze všech zúčastněných.

Zlatou medaili si z Budějovic odvezly celkem tři značky. Hned první den soutěže bodoval Hostan Naše Pivko, a to v kategorii světlých výčepních piv. Hostan Naše Pivko obstál v silně obsazené kategorii světlých výčepních piv, v níž degustátoři posuzovali na třicet vzorků.

Druhé zlato putovalo do Brna. Ležák Starobrno vyhrál v kategorii Světlý ležák Premium. „Těší nás, že náš Ležák Starobrno vyhrál v kategorii Světlý ležák Premium, kterou si nejvíc cení pivaři i odborníci. Pivovary do této kategorie posílají vždy to nejlepší, co mají a co mohou nabídnout,“ komentoval vítězství piva Tomáš Pluháček. Současně podotkl, že ho těší úspěch v tak velké konkurenci ostatních pivovarů. „Úspěch je o to cennější, že letos byla kategorie prémiových ležáků hojně obsazena. Sešlo se v ní na třicet vzorků, které o vítězství soupeřily,“ dodal Tomáš Pluháček. Ležák Starobrno je podle něj plné pivo s vyváženou hořkostí a příjemným řízem, které se velmi dobře pije.

Do třetice se z prvního místa radovali pivovarníci ve Velkém Březně. Na zlatou medaili mezi dvaadvaceti přihlášenými pivy dosáhl čtrnáctistupňový světlý ležák Březňák, a to v kategorii světlých speciálních piv. Březňák je uleželý speciál s vyšším obsahem alkoholu s plnou chutí a hořkostí a sytou zlatou barvou. Vítězstvím ve své kategorii se nechlubí poprvé, v dřívějších letech se mu podařilo bodovat na řadě prestižních degustačních soutěžích - rovněž na Pivu České republiky v Českých Budějovicích, Pivní pečeti v Táboře i Dočesné v Žatci.

Dvě druhá místa patří značkám Hostan a Březňák. Hostan Hradní se radoval z druhého místa v kategorii světlých ležáků. Na druhém místě skončilo i tmavé pivo. Březňák tmavý výčepní se vaří v pivovaru ve Velkém Březně.

Dvě značky se radovaly z bronzových medailí. V kategorii světlých ležáků degustátoři ocenili Zlatopramen 11. S prázdnou neodešel ani Královský pivovar Krušovice. Jeho Krušovice Černé byly třetí mezi tmavými výčepními pivy.

Celkové výsledky zhodnotil sládek pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč, který soutěž přímo v Českých Budějovicích sledoval a na sobotním slavnostním večeru přebíral všechna ocenění Heinekenu. „Z výsledků máme obrovskou radost, protože jsme se stali nejúspěšnější výpravou. Ukázali jsme, že naše společnost zejména ve světlých pivech dominuje,“ komentoval výsledky soutěže Pivo České republiky 2011 Michal Rouč.

Degustační soutěž Pivo České republiky 2011 je nedílnou součástí Slavností piva, které se každoročně začátkem června konají na českobudějovickém výstavišti. Letošní ročník byl patnáctý v řadě. Soutěž probíhá pod záštitou ministra zemědělství, hejtmana Jihočeského kraje a primátora Českých Budějovic. Pořadatelem degustační soutěže je Výstaviště České Budějovice ve spolupráci s firmou REVEL, produkční agenturou Alois Srb Tábor. Letos se soutěžilo v celkem 17 kategoriích, do nichž se přihlásilo 52 pivovarů s 261 vzorky piv. Vesměs šlo o pivovary tuzemské, ze zahraničí se účastnily pivovary ze Slovenska a Běloruska. Vysoký počet přihlášených piv potvrzuje vysokou kvalitu soutěže. Degustace byly anonymní, prováděli je kvalifikovaní odborníci z pivovarů z České republiky i ze Slovenska.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI