Belgické točené je podpultové zboží

Kdy jste si nemohli dát své oblíbené točené pivo, protože není? Možná nikdy, možná před dvaceti lety za minulého režimu. O malý návrat „podpultového“ zboží se v Česku postaral belgický InBev, kterému patří Staropramen.

Bílé pšeničné pivo Hoegaarden, které Staropramen dováží, není a zřejmě ještě nějakou dobu nebude. Problém vězí v Belgii, kde mají velké problémy ve výrobě. „Dodávky do ostatních zemí jsou z InBevu omezeny kvůli instalaci balicích linek. Situace se s maximálním úsilím řeší, “ odpověděla už na konci března mluvčí pivovaru Michaela Trýznová, když si redaktoři MF DNES poprvé všimli vyschlých píp v několika restauracích.

Na začátku května však hoegaarden, který v hospodách stojí obvykle 30 a více korun, stále není. „Jsme už dva týdny na suchu. Nedávno jsme pořádali zvěřinové hody, na hoegaarden se při nich ptalo snad sto lidí, “ uvedl Pavel Sotona, majitel penzionu v Orličkách na Orlickoústecku.

Podle informací přímo z Bruselu hoegaarden zmizel i z mnoha belgických barů, hospod a supermarketů. V belgických Flandrech je vůbec nejpopulárnější čepovanou značkou.

Tamní list Het Laatste Nieuws včera uvedl s odvoláním na odbory pivovarů InBev, že důvodem nedostatku piva je stěhování výroby a následné problémy s kvalitou. „Hodně bílého piva se odveze do Nizozemí, kde se s ním krmí vepři. Ke konzumaci totiž není, “ citoval deník odbory.

Mluvčí InBev Lian Verhoevenová trvá na tom, že problémem je balení, nikoliv kvalita výroby.

Hoegaarden se točí v Česku krátce a zejména ve větších městech. Staropramen nezveřejňuje, kolik tohoto piva prodá a na kolika místech. Ve srovnání s domácími pivy půjde o velmi malé množství. I při současném nedostatku se však najdou místa, kde je hoegaarden na čepu. Podle Trýznové ve vlastních restauracích Staropramenu a tam, kde se předzásobili. (MF Dnes)

Rekordně vysoký obrat hlásí brněnský pivovar Starobrno, který je od roku 2004 členem světové skupiny Heineken. Pivovar prodal nápoje za 1, 444 miliardy korun, což je o 7, 4 procenta víc než v předchozím roce. Drtivou většinu z prodaných nápojů tvořilo pivo, tržby za jeho prodej vzrostly na 1, 287 miliardy korun. Starobrno na své valné hromadě také rozhodlo o výplatě dividend akcionářům. Každý z přibližně deseti tisíc lidí dostane za každou akcii pivovaru pětašedesát korun. (MF Dnes)

Akciová společnost STAROBRNO dnešního dne slavnostně otevírá po třech měsících zkušebního provozu nové distribuční centrum v Olomouci.

Značné posílení své obchodní pozice v Olomouckém regionu má přinést akciové společnosti STAROBRNO moderní distribuční centrum, které bylo otevřeno po pouhých čtyřech měsících příprav 8.ledna letošního roku v centru města na Babičkově ulici. „Jedná se o komplex distribučního skladu a velkoobchodního provozu cash and carry doplněný výstavní místností – show-roomem. Od letních měsíců bude provoz rozšířen také o „pivní ambulanci“ nabízející kromě samotných nápojů také zapůjčení výčepního zařízení a dalšího vybavení pro pořádání soukromých akcí. Po tříměsíčním zkušebním provozu jsme nyní schopni vyjít vstříc všem požadavkům našich zákazníků“- dodává David Skyba, který stál u zrodu celého projektu.

Nové Distribuční centrum Starobrno v Olomouci nabídne zákazníkům úplný sortiment pivních značek, které společnost dodává na domácí trh. Jsou to piva vlastních značek Starobrno, Hostan, Červený Drak, licenčně vyráběné pivo Zlatý Bažant a značky mateřského koncernu Heineken, což jsou v současné době především značky Heineken, Amstel a Edelweiss. V nabídce budou také vlastní limonády ZULU ze znojemského pivovaru Hostan a široký sortiment nealkoholických nápojů jiných výrobců. Později bude sortiment rozšířen i o široké portfolio destilátů.

Podle manažera distribuce STAROBRNO, a.s. Josefa Vaverky umožní Distribuční centrum Olomouc výrazné zrychlení služeb, větší flexibilitu a těsnější kontakt se zákazníky ve Olomouckém regionu. Otevírací doba olomouckého distribučního centra je 6.00 – 16.00 v pracovních dnech, prodejna cash and carry má otevřeno od 8.00 do 16.00 v pracovních dnech a od 8.00 do 12.00 v sobotu. (Tisková zpráva Starobrna)

Akcionáři společnosti Starobrno dostanou letos za jednu akcii dividendu ve výši pětašedesát korun. Brněnský pivovar loni dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření ve své historii. Celkový obrat za prodej nápojů včetně spotřební daně byl kolem jedné a půl miliardy korun. Pivovar má podle posledních dostupných údajů z roku 2005 kolem deseti tisíc akcionářů. (Brněnský deník)

Společnosti Ústecké pivovary (ÚP), Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora se sloučí do jednoho subjektu. O fúzi rozhodli akcionáři na valné hromadě. Nástupcem firem bude společnost ÚP.

Podle člena představenstva Milana Hagana je důvodem fúze konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se ovládaly navzájem, k čemuž již podle něj není důvod. Po zapsání do obchodního rejstříku bude jediným vlastníkem firma ÚP. Ta bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod ni spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, Lounech a v Kutné Hoře. V nich se vyrábějí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku vyprodukují kolem miliónu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce loni směřovala na export.

Pod ÚP bude spadat i ústecká likérka KB Likér. Ta loni vyprodukovala 60 000 hl lihovin a její nejznámější značkou je Stará myslivecká.

Základní jmění společnosti bude po sloučení přes 100 miliónů korun. Valná hromada také rozhodla, že sníží hodnotu tisícikorunových akcií na osm korun na kus. ÚP se bude muset vypořádat se závazky všech společností. ÚP například dluží společnosti Dukla na zárukách za nesplacený úvěr přes 240 miliónů. Hagan akcionáře informoval, že splátka je odložena do konce roku a že pohledávka bude nejspíše kapitalizována. (Právo)

Ocenění: Piva Zubr a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodla tak odborná komise soutěže „Výrobek Olomouckého kraje“, která vybírala nejlepší ze 78 přihlášených výrobků 35 firem.

Titul výrobek OK získala piva obou značek v průřezu celého sortimentu. Světlé výčepní jedenáctce Zubr Gold a světlému ležáku Litovel Premium navíc patří TOP ocenění za výbornou chuť a vysokou kvalitu produktu, značení výrobku i design obalu. Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2007“. „Tímto pomůžeme spotřebiteli v jeho orientaci při nákupu, logo by mělo na ověřenou kvalitu zboží upozornit, “ říká Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarů Zubr a Litovel. (Kurzy.cz)

Stella Artois s novou outdoorovou kampaní

V pondělí, 2. dubna, spouštějí Pivovary Staropramen novou outdoorovou kampaň na značku Stella Artois. Autorem kampaně, kterou provází sdělení „Jediný detail může zničit vše“, je agentura Lowe GGK.

„Nová kampaň pokračuje v komunikaci jednoho z hlavních atributů značky – dokonalosti. Kampaň tvoří tři tématicky související vizuály založené na kontrastech, “ říká Zdeněk Prajs, brand manažer značky Stella Artois.

Nejprve budou superpostery rozmístěny v Praze, následně pak v dalších velkých českých městech – Brno, Ostrava, Hradec Králové a další.

K vnímání značky Stella Artois jako dokonalého piva výrazně přispívá i její unikátní servírovací rituál. Od začátku dubna proto ve vybraných provozovnách startuje také druhá vlna Premium programu, který hodnotí dodržování správného servírovacího postupu. Ukázka zde (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Pivovar Ambev chce v Brazílii investovat 51 miliard

Brazilcům zachutnalo pivo a chtějí ho víc. Tak si jde totiž vysvětlit zájem brazilského pivovaru Ambev investovat do svého rozvoje na tamějším trhu rekordních pět miliard realů (51 miliard korun). Firma již dnes zabírá téměř 70 procent brazilského pivního trhu.

Pivovar AmBev, který je součástí největšího producenta piva na světě společnosti InBev, chce tuto rekordní sumu investovat do brazilského trhu v příštích pěti letech. Investice je vůbec nejvyšší, kterou firma za sedm let svého působení na svůj rozvoj věnuje.

Výrobce piva oznámil, že koupí nejdříve místní pivovar Cintra za 150 milionů dolarů (3, 15 miliardy korun). Tím zvýší svoji výrobní kapacitu a získá kontrolu nad dvěma továrnami v klíčových státech Rio de Janeiro a Sao Paulo.

Firma prohlašuje, že potřebuje rekordní investice do expanze své výrobní kapacity, zvláště na severovýchodě a středozápadě země, aby mohl těžit z růstu ekonomiky a z rostoucí poptávky po pivu v zemi. Pivovar vaří v zemi tři nejprodávanější značky, a to Skol, Brahmu a Antarctiku. Je také největším producentem piva v celé Latinské Americe.

AmBev je brazilskou divizí pivovaru InBev. Ten vznikl v roce 2004, kdy belgický pivovar Interbrew převzal kontrolu nad brazilskou firmou. Společnost InBev je podle svých internetových stránek s téměř 14procentním podílem a výstavem 202 milionů hektolitrů piva ročně hráčem číslo jedna na světovém pivním trhu.

Zaujímá první nebo druhou pozici na dvaceti klíčových trzích. Ve svém portfoliu má InBev přes 200 pivních značek. Celosvětově podporuje své globální prémiové značky Stella Artois, Beck’s, Brahma, Leffe, Hoegaarden, Staropramen a Bass Ale.

Pivovary Staropramen se staly součástí pivovarnické skupiny Inbev v roce 2000. Mají na českém trhu asi 15procentní podíl a jsou v Česku druhým největším výrobcem piva po Plzeňském Prazdroji. (iDnes)

Prodeje Pivovarů Staropramen v roce 2006 přesáhly 3 miliony hl

Celkové prodeje společnosti Pivovary Staropramen (bez zahraniční licenční výroby) narostly v roce 2006 meziročně o 6 % a dosáhly 3, 058 mil. hektolitrů piva.

Na domácím trhu prodala společnost 2, 43 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 4, 2 %, dvojnásobně více než růst celého českého pivního trhu. Za výrazným navýšením domácích prodejů stojí především dobře zvolená obchodní a marketingová strategie a velmi teplé počasí v hlavní sezóně.

V loňském roce zaznamenal nárůst také export společnosti. Čistý export v meziročním srovnání narostl o 13, 9 % na 623 724 hl. Klíčová značka Staropramen se vyváží do 30 zemí světa. Mezi nejvýznamnější exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

V roce 2006 výrazně narostla licenční výroba piva Staropramen na zahraničních trzích, a to o 68, 1% na 645 477 hektolitrů. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zisk největšího světového producenta piva InBev vzrostl o 17 procent

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, loni zvýšil zisk o 16, 8 procenta. Provozní zisk největšího světového producenta piva loni dosáhl 4, 24 miliardy eur (120 miliard Kč). Akcie po zveřejnění těchto informací posílily o 3, 1 procenta na 51, 60 eur. (iHNed)

Pivovar Starobrno na gastronomickém veletrhu G+H v Brně představil nový druh piva, se kterým mateřský pivovar Heineken vstupuje na český trh - ledové pivo Extra Cold Beer. Oproti běžným pivům, která jsou při čepování vychlazena na teplotu šest až sedm stupňů Celsia, se novinka podává vychlazená na teplotu těsně pod bodem mrazu, řekla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová. Na českém trhu podle ní zatím podobné pivo není. Heineken jej však už prodává v několika evropských zemích.

Pivo Extra Cold Beer, jehož teplota se pohybuje kolem 0 stupňů Celsia, je čepováno do předem namražených sklenic. "Zchlazení piva na teplotu kolem nuly zajišťuje dodatečný chladič a také pípa, která je na povrchu pokryta ledem. Výsledkem je v ideálních podmínkách pivo s teplotou asi mínus dva stupně Celsia, " řekla Eliášová. Pivose bude prodávat v hudebních klubech a diskotékách. Do konce roku by mělo být v prodeji nejméně ve 13 podnicích především v Praze a Brně.

Mezi další novinky, které se ještě letos objeví na českém trhu, patří například nový typ nealkoholického piva z pivovaru Černá Hora., který na rozdíl od současných nealkoholických piv nebude obsahovat žádný alkohol. Na český trh se pivo dostane v květnu, pivovar jej hodlá vyvážet také na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Právě nealkoholická piva zaznamenávají nejdynamičtější nárůst produkce. Podle svazu pivovarů vloni stoupl výstav těchto piv meziročně o 37 procent na 328 000 hektolitrů. Proti roku 2000 se téměř ztrojnásobil.

Na výrobu pivních specialit se v ČR zaměřují především malé pivovary, které se tak snaží konkurovat velkým pivovarnickým skupinám. Černohorský pivovar, který je největší z malých pivovarů, vyrábí například čtrnáctistupňové medové pivo Kvasar. Pivovar Janáček zkouší mladé konzumenty zaujmout ochucenými pivy Beerberry, které prodává v šesti příchutích, a to višeň, malina, zázvor, citron, bylinky a cola. Brněnský pivovar Pegas nabízí jako specialitu Pšeničné pivo vyráběné metodou spodního kvašení za použití pšeničného sladu, které podává s citronem. (iHNed)

Pomyslnou bronzovou medaili třímají v brněnském pivovaru Starobrno. S loňským výdělkem přes 100 milionů korun se dostal do trojice největších tuzemských výrobců nápojů.

„Je to nejlepší výsledek hospodaření v historii společnosti. Těší nás o to víc, že jsme tak velké peníze dokázali vydělat i přes své nemalé investice, “ uvedla Kateřina Eliášová, mluvčí pivovaru.

Starobrno v uplynulém roce potvrdilo svou pozici dominantního výrobce piva na jihu Moravy a zejména v Brně. Vyváželo však také do ciziny. „V zahraničí pivovar prodal přes sto osmdesát hektolitrů piva. Dvě třetiny z tohoto objemu představuje licenční výroba piva Starobrno pro slovenský trh. Dalšími velkými odběrateli pak byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie, “ popsala Eliášová.

Zvelebovali a propouštěli Brněnský pivovar stále pošilhává po modernějších a modernějších technologiích. Nejvíce peněz loni spolkl přechod na nový typ lahví.

A už teď na Starém Brně chystají rekonstrukci varny. „Budeme tak jedním z nejmodernějších pivovarů na světě, “ dodala mluvčí.

Počet zaměstnanců v pivovaru oproti loňskému roku poklesl o dvě a půl procenta. „Za toto snížení mohou jednak provedené organizační změny v obchodu a distribuci a také převedení stáčírny lahví ze znojemského Hostanu do Brna, “ vysvětlila Eliášová.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, což je čtvrtý největší světový producent piva. Předloni firma převedla svou veškerou tuzemskou výrobu piva do Brna, když nechtěla investovat několik milionů korun do obnovy zastaralé technologie ve Znojmě.

Kromě piva je Starobrno rovněž výrobcem vlastních limonád. Těch se loni povedlo prodat téměř 28 tisíc hektolitrů.

Pivovar v loňském roce získal také celou řadu ocenění v degustačních soutěžích po celé České republice. „Největším úspěchem je pro nás titul České pivo roku 2006, “ uvedla Eliášová. Piva z Brna bodovala také například na Pivexu nebo v anketě časopisu Pivní kurýr.

***

* Pivo v číslech

Jak si vedlo Starobrno

Čistý zisk: 151 milionů korun podíl na tuzemském nápojovém trhu 5, 3 %, což znamená o 0, 2 % Prodáno: 1, 04 milionů hektolitrů nápojů; z toho 914 tisíc hektolitrů připadá na pivo, zbylých 126 tisíc na nealkoholické a ostatní nápoje

Pivovar také zaznamenal významný nárůst tuzemského prodeje své mateřské značky - piva Heineken; prodalo se ho 11 tisíc hektolitrů. (MF Dnes)

Čtvrtá největší česká pivovarnická skupina na trhu zvýší cenu piva u svých značek Zubr, Holba a Královské pivo Litovel. Růst cen činí v průměru tři procenta a dotýká se zejména sortimentu sudového piva, kde se od dubna zvýší cena o 25 až 35 haléřů na půllitr. U lahvových piv se cena změní pouze u vybraných druhů speciálních piv, například u tmavého piva, jehož cenový nárůst je zhruba deset haléřů na láhev. Zvýšení cen si vyžádal průběžný růst cen energií a zejména vstupních surovin a nakupovaných služeb. K cenovým opatřením přistupujeme vždy až po pečlivém vyhodnocení všech nákladových faktorů a možností eliminace jejich vlivu na ceny piva. Růst nákladů se snažíme v první řadě vyrovnávat realizací optimalizačních opatření, ke kterým patří například zavádění energeticky úsporných technologií, regulační techniky a ostatní. Současně s tím úzkostlivě chráníme dosahovanou vysokou kvalitu a jedinečné chuťové vlastnosti piv našich značek. Naše piva vyrábíme tradiční klasickou recepturou výroby českých piv, která je sice náročnější a nákladnější než velkoobjemová výroba takzvaných europiv, ale pouze takto vyrobené pivo je zárukou nejvyšší kvality a chuti, uvedl obchodní ředitel pivovarů Antonín Chytil. Loni pivovary Zubr, Litovel a Holba zvýšily ceny rovněž v průběhu jara, a to zhruba ve stejném rozsahu jako letos. Nabízíme produkt ve špičkové kvalitě za přijatelnou cenu. Snížení poptávky jako reakci na zdražení tedy nepředpokládáme, doplnil Chytil. (Hranický deník)

Hned ve dvou nejprestižnějších kategoriích 17. ročníku slavností piva v Táboře se ocitly nejúspěšnější produkty pivovaru Starobrno. Nejlepším pivem v kategorii světlý ležák byl vyhlášen znojemský Hostan Hradní, který zvítězil nad třiatřiceti konkurenty. „Starobrno upevnilo svoji pozici nejčastěji oceňované značky piva. Je to zároveň odměna za snahu o zdokonalování celého výrobního procesu a péči, kterou kvalitě piva věnujeme, “ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Petr Hauskrecht. (Znojemsko.cz)

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union v loňském roce vykázala podle auditovaných výsledků zisk před zdaněním více než 89 milionů korun, což je nejlepší výsledek v historii firmy. V roce 2005 hospodařila společnost se ziskem 83 milionů korun. Drinks Union sdružuje pivovary Zlatopramen a Velké Březno na Ústecku, Louny a Kutná Hora. Společnost také vyrábí lihoviny v ústecké likérce KB Likér.

„Za historicky nejlepším hospodářským výsledkem stojí především úspory v režijních nákladech a službách, “ komentoval výsledky finanční ředitel firmy Miroslav Bretšnajdr.

Loňský zisk, je vyšší oproti roku 2005 i přesto, že firma Drinks Union loni uzavřela účetnictví již po prvních třech čtvrtletích. „Důvodem je to, že společnosti, které tvoří skupinu Drinks Union, ohlásily fúzi a bylo nutné uzavřít účetnictví společnosti dříve. Fúze je formálním aktem, kterým zjednodušujeme vlastnickou strukturu firem ve skupině. Na fungování skupiny se tím nic nemění, “ řekl Bretšnajdr. Dodal, že fúze by měla být dokončena v prvním pololetí roku. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje pivovary Zlatopramen, Březňák, Louny a Kutná Hora loni zvýšila export piva o více než šest procent na téměř čtvrt milionu hektolitrů. „ Loňský růst exportu všech našich značek na celkových 245 tisíc hektolitrů nás přiblížil na dosah k hranici čtvrt milionu hektolitrů, “ řekl manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch. Největším exportním teritoriem bylo i v loňském roce Německo.

Největší nárůst zájmu o značky piv ze skupiny Drinks Union byl v Estonsku a Švédsku, kde vzrostly prodeje téměř o tři čtvrtiny. „V obou těchto zemích jsme uspěli s naší vlajkovou lodí Zlatopramen, “ podotkl Šaroch. Zhruba o třetinu vzrostl vývoz do Španělska.

V loňském roce také Drinks Union začal poprvé v historii vyvážet do středoafrického Beninu a do Izraele. „V obou těchto zemích šlo také o vývoz značky Zlatopramen, přičemž v Beninu byl prodej podpořen rozsáhlou reklamní kampaní. Pro letošní rok očekáváme další rozvoj na těchto trzích, “ dodal manažer exportu.

Celkový výstav skupiny Drinks Union dosáhl 902 tisíce hektolitrů piva, což je meziročně přibližně o dvě procenta méně. „Na mírném snížení výstavu se podepsalo především dlouhotrvající chladné počasí na jaře a také ve druhé polovině léta. Příznivější podzim již tento trend nestačil zvrátit, “ řekl manažer domácího prodeje Jiří Čulík.

Podle předběžných údajů také prodej Zlatopramene na ruském trhu překročil 100.000 hektolitrů, kde firma pivo vyrábí licenčně. „Celkový výstav skupiny Drinks Union se započtením licenční výroby v Rusku by tak měl za loňský rok, stejně jako v roce 2005, překročit hranici milionu hektolitrů piva, “ doplnil předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green. Donedávna byl v Pivovaru Svijany a v Pivovaru Svijany Distribuce v provozu systém BSI Brau, pracující na platformě COBOL. Po akvizici společnosti Pivovar Rohozec, která měla systém zcela odlišné povahy, si management LIFu uvědomil, že bude vhodné sjednotit i systémy ostatních dceřiných společností holdingu.

Vypsal proto výběrové řízení, v němž důležitým kritériem byla stabilita a historie firmy a také dostatečná velikost vývojového týmu. Výběrové řízení vyhrál systém Helios Green. Asi nejpodstatnějším důvodem byl poměr mezi cenou systému a jeho předpokládaným výkonem. (System Online)

D pivo se sníženým obsahem cukrů z produkce společnosti Pivovary Staropramen rozšíří výrobkovou řadu značky Staropramen. Pod názvem Staropramen D pivo bude k dostání v moderní zelené láhvi s novou etiketou.

Značka Staropramen v současné době nabízí Staropramen Světlý, Ležák, Granát, Černý a Nealko. Nyní tuto řadu doplní Staropramen D pivo, jehož lahvové balení dostane nový vzhled, vizuálně podobný ostatním extenzím. Značka Staropramen tak bude nabízet jedno z nejširších portfolií piv na českém trhu.

„Staropramen D pivo je hluboce prokvašené pivo se sníženým obsahem zatěžujících sacharidů a bílkovin. Je určeno především pro okruh lidí, kteří v rámci doporučené životosprávy mohou konzumovat pivo se sníženým obsahem cukrů, samozřejmě v omezeném množství, “ vysvětluje Věra Hönigová, manažerka kvality společnosti Pivovary Staropramen.

„Pivovary Staropramen jsou jedním z mála výrobců, kteří se výrobou piva se sníženým obsahem cukrů zabývají. Staropramen má v tomto segmentu přibližně třetinový podíl na trhu, “ říká Martin Jahoda z marketingového oddělení Pivovarů Staropramen. Přestože prodeje piva se sníženým obsahem cukru jsou na českém trhu okrajovou záležitostí – v průměru každé sté zakoupené lahvové pivo je pivo se sníženým obsahem cukrů – má tento druh piva dlouhodobě stabilní skupinu konzumentů. „Chceme této skupině vyjít vstříc a také jí nabídnout možnost dát si pivo, “ doplňuje Martin Jahoda. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

I když jsou Vánoce pokládány za svátky klidu a míru, pro některá výrobní odvětví znamenají jedno z nejhektičtějších období v roce. To se týká i pivovarnictví, protože pivo je přirozenou součástí vánočních rodinných oslav, stejně jako firemních a podnikových večírků.

Pro pivovar Starobrno se objem výroby vyšplhal na letní úroveň, už od konce listopadu jede stáčírna na maximum a sklady se předzásobily před kritickými týdny adventu. Co se týká lahvového i sudového piva, vzrůstá objem výroby zhruba o 25 až 30%. Zajímavá je v tomto období stoupající tendence zájmu o vícestupňová piva, jako je Baron Trenck (14% speciál z produkce Starobrna) nebo Zámecké pivo (13% speciál Hostanu).

Vánoce jsou také vrcholnou sezonou pro speciální pivní pálenku pod názvem BierBrand, která se prodává zejména na benzinových stanicích a ve vybraných restauracích. Její produkce se zvýšila téměř trojnásobně.

Nejoblíbenější piva z produkce společnosti STAROBRNO se před svátky přioděly do vánočního roucha – tedy do vánočních multipacků. Od posledního listopadového týdne na trhu objevují vánoční multipacky nejoblíbenějších značek - konkrétně multipack Starobrno Medium 10x0, 5l a multipack Hostan Hradní. Designy multipacků používají motivy vánočních koled a atributy tradiční atmosféry Vánoc.

Značka Heineken zase láká své příznivce možností zakoupit si 3litrové exkluzívní balení Heineken Magnum, jako dělané pro silvestrovské oslavy. (Tisková zpráva Starobrna)

Rekonstruovaná vyhlídková restaurace Větruše letos zažije první skutečný Silvestr otevřený také pro veřejnost. „Letos bude Silvestr na Větruši otevřen pro všechny zájemce, kteří chtějí poslední den v roce a první okamžiky roku 2007 prožít na výjimečném místě v Ústí nad Labem, “ láká provozovatel Větruše Rostislav Vaňouček.

První silvestr na Větruši nese podtitul „all-inclusive“. „Tento název jsme si vypůjčili od cestovních kanceláří, které pořádají zájezdy, v nichž je veškerá konzumace v ceně. Přesně tak to bude také na Silvestra na Věstruši. V ceně každé vstupenky je teplý a studený raut, veškerá spotřeba piva, vína, nealko i alkoholických nápojů a samozřejmě i novoroční přípitek.

Návštěvníci se ale budou moci těšit také na bohatý program. „Vystoupí například známý bavič Václav Faltus, který ve svém hrdle schovává stovky hlasů. Na Větruši přijede také Fakír Ben Ghan, držitel několika zápisů do Guinessovy knihy rekordů. Návštěvníci se také mohou těšit na tombolu o skutečně hodnotné ceny, “ doplnil Rostislav Vaňouček. Po celý silvestrovský večer budou hrát kapela Senior Band a Jan Mikula. Cena vstupného je 1980 korun. Partnery akce jsou Drinks Union a Magistrát města Ústí nad Labem. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovary střední Moravy hlásí zvýšený zájem o speciální piva, která se do obchodní sítě běžně nedodávají. Pivovar Holba Hanušovice zaznamenal letos rekordní prodej takzvaného kvasnicového piva nebo vícestupňového speciálu, se speciálem stejné stupňovitosti má velký úspěch i pivovar Litovel.

„Produkce kvasnicového piva letos dosáhne dvě stě hektolitrů, zatímco loni to byla pouze třetina tohoto množství, “ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Rostoucí obliba podle něj spočívá v lahodné chuti. Kvasnicové pivo je nefiltrované, nepasterované s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek, jež způsobují mírný zákal. Svoji lahodnou a plnou chuť získává kvasnicové pivo čtyřicetidenním zráním v ležáckém sklepě.

„Kvasničák dodáváme do některých restaurací. Kvůli rostoucí poptávce zřejmě rozšíříme počet hospod, kde bude k dispozici, “ sdělil Zíka.

Podle něj však není možné kvasničák distribuovat stejně jako běžná piva. „Kvasnicové pivo je právě s ohledem na to, že obsahuje živé kvasinky, velmi náročné na skladování a ošetření, takže se nemůže čepovat v každé restauraci. Optimální hladinu kvasinek udržuje stálá nízká teplota a té je možno dosáhnout jen v dobrých sklepech nebo velkokapacitních chladících boxech, “ vysvětlil Zíka.

Pivovary Holba a Litovel nyní připravují vánoční speciály. Mají své etikety a pivovary je prodávají zabalené v kartonech po osmi nebo deseti kusech. Litovel dodává na vánoční trh třináctistupňový Sváteční vánoční speciál, Holba postavila svůj oblíbený speciál Šerák na stupňovitosti 13, 51, která vychází z výšky jesenické hory stejného jména. Vyrábí jej jednou v roce v době výročí založení pivovaru, které je shodou okolností před Vánocemi. Letos vyrobí tisíc hektolitrů tohoto speciálu, o dvě stě hektolitrů víc než loni. Přes rostoucí zájem pivovar neuvažuje o rozšíření výroby speciálu na celý rok. „Vzhledem k vysoké náročnosti výroby jde o sezonní zpestření nabídky, “ uvedl Zíka.

Pivovar Zubr Přerov zase slaví úspěch se svým nealkoholickým pivem. „Zájem o nealkoholické pivo stále roste. V současnosti už tvoří zhruba tři procenta z celkové produkce, “ řekl manažer pivovaru Zubr Petr Hermély. (MF Dnes)

Šéf Heineken Slovensko Dimitar Alexiev pre Pravdu: Rozvojom hurbanovského pivovaru zachováme pivovarnícku tradíciu na Slovensku.

Pred jedenástimi rokmi vstúpil do hurbanovského Zlatého Bažanta holandský Heineken. Na jeho konte je 6 miliárd korún investícií, ale aj tri zatvorené pivovary a ešte vlani stratové hospodárenie. Heineken Slovensko má nového generálneho riaditeľa Dimitara Alexieva, ktorý sľubuje zachovanie pivovarníckej tradície na Slovensku.

Prečo si Heineken vybral práve Dimitara Alexieva? Bulhar a pivo, to akosi nejde dovedna, skôr dobré víno a pliska.

Všetci na Slovensku majú takú predstavu, pritom pivovarníctvo má v Bulharsku storočnú tradíciu. Jeden z dvoch pivovarov, ktorý som viedol, má vyše sto rokov. Spotreba piva na hlavu je síce v Bulharsku 65 až 68 litrov a na Slovensku 80 litrov, ale zásadný rozdiel je v inom. Kým v Bulharsku spotreba rastie, na Slovensku klesá.

Heineken začal podnikať v Bulharsku takmer v tom istom čase ako na Slovensku. S akým výsledkom?

Ešte v roku 2002, keď Heineken vlastnil dva bulharské pivovary Zagorku a Arianu, mal 21-percentný podiel na trhu. Hlavný konkurent, spoločnosť Inbev, ovládal 42 percent. Keď som minulý rok odchádzal na Slovensko, podiel Heinekenu dosiahol 34 percent, kým Inbev klesol na 29 percent.

Zdá sa, že centrála v Amsterdame vo vás vidí muža, ktorý má vo výrobe piva na Slovensku dosiahnuť obrat. Je to tak?

Rozdiel medzi Heinekenom na Slovensku a v Bulharsku je ten, že Heineken v Bulharsku prinášal zisk o niekoľko rokov skôr ako na Slovensku. Preto som tu. Dosiahnuť zisk nebude ľahké. Nemyslel som si, že môže byť na svete ešte jedna krajina, kde je lacnejšie pivo ako v Bulharsku.

Je normálne, aby Heinekenu niekoľko rokov neprekážala strata?

Veľké spoločnosti ako Heineken si môžu dovoliť investovať do trhov. Rátajú s tým, že niekoľko rokov po sebe nebudú mať zisk. Na Slovensku sme investovali s úmyslom rozvíjať trh, aby naše značky boli silné. A ony silné sú. Vybudovanie značky však trvá veľa rokov a stojí veľa peňazí.

Prečo Heineken zatvoril tri zo štyroch pivovarov?

Myslíte si, že by sme investovali také veľké peniaze do všetkých troch pivovarov, aby sme ich len tak zo dňa na deň zatvorili? Naše očakávania v predaji piva sa nesplnili. Od roku 2002 každoročne klesá predaj piva. Museli sme reagovať. Vlády na Slovensku nevyvinuli nijakú snahu, aby prišlo k pozitívnej zmene.

Zatvoriť pivovary je najjednoduchšie.

Heineken reagoval veľmi profesionálnym spôsobom. Keby šlo o nadnárodnú spoločnosť, ktorá nehľadí na národné tradície, zatvorila by všetky tri pivovary naraz. Fakt, že sa to urobilo postupne, svedčí o očakávaní, že sa po každom našom rozhodnutí situácia zmení, či už na trhu, alebo v samotnom prostredí.

Ale tri mestá - Martin, Nitru a Rimavskú Sobotu ste obrali o pivovarnícku tradíciu aj pracovné miesta.

Vyvstáva tu otázka - či chceme zachovávať tradíciu pivovarníctva v jednom meste, alebo chceme zachovať pivnú tradíciu na Slovensku? Investovaním do pivovaru v Hurbanove s ročnou výrobou piva dva milióny hektolitrov dávame najavo, že zachovávame pivovarnícku tradíciu na Slovensku. Tradičné slovenské značky sa tak nebudú vyrábať v inej krajine a dovážať z inej krajiny. Upevnenie, ktoré sme dosiahli, umožní investovať viac do rozvoja značiek. Nie sú to peniaze, ktoré pôjdu do Amsterdamu pre akcionárov, ale peniaze zostávajú na Slovensku. Nedovolím si pre média povedať niečo, čomu naozaj neverím.

Rátali ste pred rokom, že budete musieť v septembri zatvoriť pivovar Gemer v Rimavskej Sobote?

Áno. Nevedel som kedy, ale vedel som, že také rozhodnutie príde. Bol to potrebný krok, aby spoločnosť posilnila svoju konkurencieschopnosť a vedúce postavenie na trhu.

Pivovarníkov v Gemeri prekvapilo zatvorenie ako náhla smrť.

Nemyslím si to. Ľudia v pivovare to už tušili. Vedeli ako ja, že to musí prísť, len nevedeli kedy.

Ako dlho sa rodí rozhodnutie zatvoriť pivovar?

Niekoľko mesiacov. Je to proces, ktorý musí prebehnúť cez niekoľko úrovní v rámci nadnárodnej spoločnosti. Zároveň treba investovať do pivovaru, ktorý prevezme výrobu zo zatvoreného závodu.

Skúmali ste, čo je za zníženým predajom piva? Vyššia spotrebná daň, konkurencia vína či nealkonápojov, zmena životného štýlu?

Je to kombinácia väčšiny spomenutých faktorov, ale aj niektoré ďalšie. Zlom nastal po zvýšení spotrebnej dane. Slovensko má v súčasnosti jednu z najvyšších spotrebných daní na pivo. V absolútnom čísle to síce nie je najvyššia spotrebná daň, ale vo vzťahu k cene piva na pulte či vo výčape je jedna z najvyšších. To bol faktor, ktorý odštartoval pokles.

Na dane si však nesťažujú malé pivovary. Prečo?

Rozhodnutie zabezpečiť prežitie piatich malých slovenských pivovarov nižšími spotrebnými daňami nebolo zlé. Ale keď sme sa stali súčasťou Európskej únie, táto výnimka, začala platiť pre všetky ostatné krajiny EÚ. V tejto chvíli je fakt, že 45 malých českých pivovarov zarába na tejto slovenskej daňovej výhode. Celých desať percent predaného piva na Slovensku tvoria neznačkové pivá, lebo sú lacné. Ich výrobcovia neinvestujú do rozvoja značiek, pivnej kultúry, predávajú pivo ako tovar, ale nie značku. Pre všetky výrobky platí, že keď sa predávajú ako tovar, je to katastrofa.

Na Slovensku dnes letia spotrebné úvery. Nezadlžujú sa ľudia natoľko, že potom doslova aj obrazne povedané, nemajú na pivo?

Spotrebiteľ dostane ľahko prístupnú pôžičku na hocijaký tovar - mobilný telefón, počítač, módny odev, dovolenku či auto. Dražie nájomné aj poplatok za jasle či škôlku. Keď sa začína nový mesiac, odrazu zistí, že už nemá polovicu svojho platu. A vtedy sa prejaví konkurencia medzi pivom a ostatnými výrobkami či službami.

Výrobu piva ste sústredili do Hurbanova. Bude to stačiť na konkurenčný SABMiller, ktorý má Šariš na východnom a Topvar na západnom Slovensku? Nestratíte pri presunoch piva?

V tejto chvíli máme najväčší pivovar na Slovensku, ktorý je najväčší aj v porovnaní s okolitými krajinami. Máme najnižšie náklady na výrobu, a keďže máme jednu z najväčších distribučných spoločností, nestratíme výhodu ani pri rozvoze pive. Čas ukáže, že budeme poskytovať najlepší servis.

Povedzme.

V roku 2006 budeme najziskovejšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku.

Napriek tomu, že predáte menej piva ako vlani?

Ale zarobíme viac peňazí a investujeme viac peňazí do našich značiek a do rozvoja pivného trhu na Slovensku.

Takže konečne bude Heineken Slovensko ziskový?

Bude.

V Hurbanove varíte okrem Zlatého Bažanta a Keltu odrazu aj Corgoň, Martiner i Gemer. Hoci pri každom pive dodržíte receptúru, je to ešte stále ten istý Martiner, Corgoň či Gemer?

Ľudia odpovedajú na túto otázku tým, že stále kupujú viac a viac našich značiek, čo sa týka najmä nie lacného Corgoňa a Zlatého Bažanta. Pivovar v Hurbanove je schopný vyrábať všetky tieto značky s dodržiavaním jemných rozdielov, ktoré medzi nimi sú.

Lacné alebo drahé pivo? Ktoré má väčšiu budúcnosť?

Straty v predaji spoločnosti Heineken Slovensko nespôsobili značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, čo dokazuje, že spotrebitelia sú ochotní zaplatiť aj viac peňazí za hodnotu, ktorú im tieto značky prinášajú. Nie je tajomstvom, že strácame objem predaja v najlacnejších pivách, kde nám konkurujú neznačkové pivá. Nemyslím si, že budeme konkurovať v tejto skupine pív. Nie je to budúcnosť. Opýtajte sa ma okolo roku 2016, koľko pivovarov, ktoré sa zamerali na túto skupinu, ešte existuje. (tvojePeniaze)

Krajský živnostenský úřad v Ústí nad Labem zamítl stížnost na ústeckou společnost Drinks Union, kterou podal Milan Berka z kulturního sdružení Kontext kvůli Pivovarským slavnostem Zlatopramen.. Společnost, která například vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny či Dačický, tak podle úřadu na svých zářijových Pivovarských slavnostech v Ústí nad Labem neporušila zákon.

„Podle vyjádření úřadu naše společnost při upoutávkách na akci žádným způsobem nenabádala k nestřídmému pití alkoholických nápojů, ani propagaci nezaměřila na osoby mladší 18 let, “ řekl mluvčí Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovar na slavnostech pořádal několik pivních soutěží včetně hromadného přípitku třetinkou piva, kterého se zúčastnilo na 3000 lidí. Také na to si sdružení Kontext stěžovalo. Podle úřadu šlo ale o „dobrovolný společný přípitek, což dle zjištění kontrolního orgánu není nabádání k nestřídmému užívání alkoholických nápojů“. „Ani další soutěže s nabádáním k pití piva neměly nic společného, ať již šlo o pojídání utopenců, rekord o největší pivní preclík či pojídání pivního sýra. Degustace sládků naopak ukázala divákům jak se má pivo vychutnávat a ne nestřídmě pít, “ doplnil Vejlupek.

Společnost Drinks Union bude nadále pokračovat v pořádání pivních soutěží na svých slavnostech. „Sdružení Kontext se podle nás snaží neoprávněně zasahovat do tradiční české zábavy, jakou slavnosti pořádané pivovary jsou. Rozhodli jsme se proto, stejně jako některé další domácí pivovary, pokračovat v organizování soutěží na našich pivních slavnostech, “ řekl mluvčí.

Různé pivní soutěže podle něj k takovýmto akcím neodmyslitelně patří. „Češi jsou soutěživý národ. Omezovat tuto zálibu považuji za bezprecedentní vměšování do svobodného rozhodnutí lidí, “ řekl mluvčí. Dodal, že se podobné akce pořádají na celém světě. (Tisková zpráva Drinks Union)