Plzeňský Prazdroj zahajuje export tankového piva Pilsner Urquell, které se tak stává jediným českým pivem, které se vyváží z ČR v cisternách, a to hned do dvou zemí – na Slovensko a do Rakouska. I zahraniční milovníci piva si ho tak mohou vychutnat z pivního tanku. V závěru minulého týdne byly slavnostně otevřeny dvě tankovny Pilsner Urquell v Bratislavě a jedna v historickém centru Vídně.

Tankovny používají nerezové tanky o objemu 10 hl či 5 hl, ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku. Pivo při skladování a čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem. To spolu s instalací pouze v podnicích s dostatečně velkou výtočí zaručuje, že pivo z tanku je vždy čerstvé a v nejlepší kondici.

„V České republice se dnes Pilsner Urquell čepuje z tanku v desítkách restaurací a pivnic. Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření a propracovanosti jako v ČR, kde tomu nahrává role piva jako národního nápoje. A kdo jiný než Pilsner Urquell jako zakladatel celého pivního druhu by měl být prvním českým exportním pivem, jehož nenapodobitelnou chuť si mohou pivní znalci v zahraničí vychutnat v půllitru načepovaném z tanku,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Videňskou tankovnu museli povolit i benediktinští mniši

Tankovna s názvem “Zattl” se nachází v jedné z nejnavštěvovanějších lokalit rakouského hlavního města, poblíž unikátního trojúhelníkového náměstí Freyung plného paláců zvučných jmen (Kinski, Windischgrätz či Harrach). Nabízí k posezení 380 míst uvnitř a 350 míst na venkovní zahrádce. Na čepu má i rakouská piva, ale jen Pilsner Urquell se čepuje

ze čtyř pětihektolitrových tanků. Cisterna s 20hl piva vyráží z Plzně do Vídně jednou týdně.

Michael Zattl, majitel nově otevřené tankovny a zároveň známý vídeňský restauratér, říká: “Pilsner Urquell je jedno z nejlepších piv na světě, pivo extra třídy s osvěžující chutí, které se i barvou zcela odlišuje od rakouských piv. Jsem velmi rád, že právě naše restaurace jako první ho může v Rakousku nabídnout z pivních tanků.”

Freyung je historicky významná lokalita a zřízení tankovny si žádalo řadu povolení včetně svolení opata benediktinského kláštera Schottenstift, který vznikl už v roce 1155 a nachází se v bezprostředním sousedství restaurační zahrádky. Mniši ve své prodejně prodávají i několik druhů klášterních piv a museli se přesvědčit, že tankovna pro ně nebude konkurencí.

Slovensko: teprve druhá značka z tanku

V Bratislavě je od minulého týdne tankový Pilsner Urquell v nabídce hned ve dvou restauracích: Prazdroj v Mostové ulici na Starém Městě a Alfa v Jiráskově ulici v Petržalce. Na Slovensku není dosud systém tankoven příliš rozšířený a Pilsner Urquell je (po slovenském Šariši) teprve druhá pivní značka, která se zde čepuje z tanků.

Technický popis principu tankovny (systém bag-in-box)

• Nerezový tank o objemu 10 nebo 5 hl uložený naležato.

• Vnitřní sterilní vak vyrobený z polypropylenu, absolutně neprodyšný. Neuvolňuje žádné součásti ze sloučenin, je recyklovatelný. Každý vak se zásadně používá jen jednou.

• Pivo se čepuje s použitím kompresorů, ven se dostává tlakem vzduchu na vnější stranu plastového vaku. Důležité je, že nedochází ke kontaktu vzduchu s pivem.

• Měření spotřeby piva se provádí na digitálním průtokovém zařízení.

• Tanky jsou umístěny v izolované místnosti – tankovně, chlazené na teplotu 5 – 8°C. Existují už i dvouplášťové tanky, jejichž chlazení je energeticky ještě úspornější a mohou být umístěny např. i přímo v prostorách pro hosty

• Tankovna je stavebnicového typu, je možné ji rozebrat a opět složit jinde.

• Z tanku lze rozvést pivo až do 4 nezávislých kohoutů.

• Zavážení piva - cisterny vybavené oddělenými komorami o objemu 10, 20 a 30 hl. To umožňuje jak závoz piva do více hospod, tak závoz různých značek v jedné cisterně.

Výhody systému tankoven „bag-in-box“

Z pohledu spotřebitele

• Pivo má správný říz, není přesycené, jako se to může někdy stát v případě nesprávného čepování ze sudů.

• Tankovny se instalují u dlouhodobě ověřených partnerů, kteří se dokáží o pivo postarat na nejvyšší úrovni a za svoji péči o pivo obdrželi „Certifikát kvality“.

• Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je určitá minimální týdenní výtoč. Pro 10 hl pivní tanky je doporučeno 20 hl týdně a pro 5 hl tanky 10 hl týdně. To zaručuje, že pivo z tanku je vždy čerstvé a v nejlepší kondici.

Z pohledu zákazníka (hostinského)

• Zákazníci oceňují kvalitně ošetřené pivo čepované z tanků, což se příznivě odráží na jejich přízni hospodě a množství spotřebovaného piva.

• Lépe se udržuje správný tlak, což usnadňuje vlastní čepování do sklenic.

• Odpadá časté narážení sudů, hostinský se může věnovat jen svým hostům.

• Chlazení piva v tancích je energeticky úspornější.

• Systém tankoven je možné rozvést až do čtyř nezávislých výčepů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Holandský Heineken redukuje závody v Česku. Jeho hurbanovskému pivovaru zatiaľ nič podobné nehrozí.

Heineken, ktorý je tretím najväčším výrobcom piva na svete, minulý týždeň oznámil, že v Čechách zatvorí pivovary v Kutnej Hore a Znojme.

V piatok už uvažoval aj o tom, že pivovar Krušovice spojí s úsťanskou firmou Drinks Union, a to najneskôr v polovici budúceho roka. „To je len technická alebo účtovná vec," povedal pre Hospodářské noviny člen predstavenstva Heinekenu ČR Jiří Daněk. Dôvodom na zrušenie znojemského pivovaru bola najmä zlá dopravná dostupnosť, keďže sa nachádzal v blízkosti pamiatky a nemohli sa k nemu dostať veľkotonážne kamióny.

Investície do tohto pivovaru by sa podľa hovorkyne Heinekenu ČR Kateřiny Eliášovej neoplatili. Kutná Hora si zasa vyžadovala vysoké investície do bezpečnosti prevádzky. Heineken mal donedávna v Česku sedem pivovarov.

Na Slovensku Heineken takéto problémy podľa jeho marketingového riaditeľa Dušana Viszta nemá. Má už za sebou rušenie a zlučovanie pivovarov do jedného veľkého pivovaru. Hurbanovský Heineken je jedným z najväčších pivovarov, aké holandská firma v strednej a východnej Európe má.

Ani trhová dvojka - Pivovary Topvar - neplánuje redukovať zo svojich dvoch fabrík v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši. „Naše organizačné nastavenie zodpovedá súčasným potrebám nášho biznisu," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Ďalší hráč na trhu, pivovar Steiger, sa odmietol ku „krokom konkurencie" i k svojim vyjadriť.

Zdroj: Sme.sk

Nizozemský Heineken, světová pivovarnická trojka, prochází v Česku radikální změnou. To, co označuje manažer Jiří Daněk termínem optimalizace, v praxi znamená slučování ovládaných Krušovic, Starobrna a Drinks Unionu do jedné velké společnosti.

A na druhé straně přichází konec pivovarů s několikasetletou tradicí - zatím ve Znojmě a Kutné Hoře. Heinekenu by se zjednodušeně řečeno nevyplatily investice do nezbytné rekonstrukce a rozvoje pivovarů. Vařit značky, jako je Dačický a Hostan, bude Heineken jinde - ve větších pivovarech.

A Daněk nezakrývá, že vše je o penězích. "Tady nefunguje žádné ekonomické perpetuum mobile. Je jasné, že profitabilita pivovaru, který vaří miliony hektolitrů ročně, je rozdílná od pivovaru, který vaří jen šedesát tisíc hektolitrů," říká v rozhovoru pro HN Daněk, který je členem představenstva a obchodním ředitelem Heinekenu ČR.

Potvrzuje se, že velcí hráči, včetně Heinekenu, přispívají k likvidaci českých středně velkých nebo menších pivovarů?

To bych tak neřekl, že přispívají k likvidaci. Příkladem perspektivního pivovaru je Velké Březno, které patří mezi menší a kde jsme investovali hodně do kompletní generální opravy a údržby stáčecí linky. Takže to není snaha vytvořit jeden jediný pivovar pro všechny značky. Naše snaha je udržet všechny značky, o jaké je zájem. Byť budou vznikat v jiném pivovaru.

Hodně se ale spekuluje, že mezi kandidáty na uzavření je ve skupině Heineken i pivovar v Lounech. Můžete to potvrdit nebo vyvrátit?

Dělali jsme si hloubkovou analýzu situace v našich pivovarech a proces optimalizace je dlouhodobý. V tuhle chvíli nemáme jasno, co budeme dělat s pivovarem v Lounech.

Heineken je už delší dobu podle nejrůznějších zpráv jedním z kandidátů na koupi dvojky českého trhu Staropramenu, který jeho vlastník, skupina Anheuser Busch - Inbev, prodává. Chcete Staropramen koupit a jak daleko to jednání je?

V tuto chvíli nemáme žádný plán, který by se týkal Staropramene. Je pravda, že snahou Heinekenu ve světě i na českém trhu je být na daném trhu jedničkou nebo dvojkou. I tady chceme být číslo dvě, jen neříkáme kdy. V tuto chvíli je naší prioritou integrace tří ovládaných společností - Starobrna, Krušovic a Drinks Unionu.

Jak jinak chcete předstihnout nynější dvojku Staropramen než nějakou výraznou akvizicí?

Jsou i možnosti růstu značek, které vlastníme...

To vám nevěřím. Český trh je dnes natolik vyhrocený a konkurenční, jako málokde jinde. A produkce všech pivovarů stagnuje...

Neříkám, že se nám podaří zvětšit pivní trh, můžeme se ale pokusit navýšit náš tržní podíl. Ale pravda, není to jednoduché. Samozřejmě akvizicí nějaké pivovarnické skupiny by to bylo rychlejší.

Jaký jiný nákup kromě Staropramene by podle vás mohl přicházet v úvahu? Co byste třeba říkal, kdyby vám nabídla své pivovary česká a v posledních měsících velmi aktivní skupina K Brewery? Už delší dobu se spekuluje, zda K Brewery neskupuje pivovary třeba pro Heineken.

Tuhle domněnku bych nechtěl nějak komentovat. Tečka.

V Česku velmi rychle roste počet malých pivovarů. Vadí vám, že se tyto minipivovary stále víc vymezují proti vám velkým?

Není proč by to mělo vadit. U nás je velmi vysoká pivní kultura a malé pivovary k ní patří.

Oni se vymezují především proti nadnárodním koncernům, a tedy i Heinekenu, a jejich "europivům" - ve velkých objemech a zrychlenou technologií vařeným pivům s unifikovanou chutí. Vaří Heineken europivo?

Určitě ne. Naše piva si vedou velmi dobře, co se týče kvality a chuťového profilu. Velmi dobré výsledky dokládají nejrůznější degustační soutěže. Krušovice - Mušketýr a další naše značky patří mezi nejoceňovanější. Máme zkrátka špičkové pivo.

Jak ale třeba naložíte s evropským chráněným označením Znojemské pivo, které jste po letech příprav získali nedávno v Bruselu a teď přitom uznávaný znojemský pivovar zavíráte?

Žádost o uznání této chráněné známky šla do Bruselu asi před třemi lety, ale teď její využití neplánujeme. Nepotřebujeme ji.

Nedávno jste spojili společnost Starobrno pod Královský pivovar Krušovice. Kdy připojíte ke Krušovicům společnost Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen nebo Březňák?

Nejpozději v první polovině příštího roku. To je přitom jen taková technická nebo účetní věc. Když jsme teď spojili Starobrno s Krušovicemi, tak se na Moravě objevily řeči, že se značka Starobrno teď bude vařit v Krušovicích. To je přitom nesmysl.

Nehrozí ani, že byste po spojení Drinks Unionu s Krušovicemi přemístili do Krušovic vaření nyní ústeckého Zlatopramene?

Plány, že by se vařil Zlatopramen v Krušovicích v tuto chvíli nemáme.

Značku Březňák začínáte vařit licenčně v Rusku. Dobrovolně se tedy vzdáváte u Březnáka možnosti na použití v Evropě chráněného označení České pivo, které licenčně vařená piva užívat nemohou?

Máme pro každou značku, co se týče licence, určitá pravidla. Například Krušovice nebudou nikdy vařené licenčně někde za hranicemi. A na etiketách krušovických piv už tedy označení České pivo používáme. U značky Březňák nebude. Označení má totiž význam jen pro exportně orientované značky. A v exportu se nám letos daří, ze první čtyři měsíce jsme největším exportérem českého piva.

Pivovary v Česku už také bojují s krizí. Letošní první čtvrtletí bylo výrazně horší v prodeji piv než stejná část loňského roku. Zasáhl propad spotřeby i Heineken? Klesá i vám výrazně prodej v restauracích?

První čtvrtletí bylo slabé pro všechny, ale pololetí už pro nás bude ve znamení mírného meziročního růstu. V souvislosti s krizí třeba vidíme pokles prodeje v gastronomii, speciálně v Praze a dalších turisticky navštěvovaných regionech. Tam prodeje v restauracích šly kvůli poklesu počtu turistů dolů. A na celém trhu je jasný příklon českých konzumentů k nákupu lahvových piv domů.

Čím si mám vysvětlit tak obrovský rozdíl v ceně stejné značky piva v hospodě a v supermarketu. Proč je sudové leckdy dvojnásobně dražší než to samé v láhvi?

Cesta ke konzumentovi v restauraci je nákladnější než do maloobchodu. V gastronomii přicházíte do prostředí s obsluhou, máte náklady na sklenice, zařízení... Marže hospodských jsou mnohem vyšší než supermarketů.

A proč prodávají dráž sudové pivo už samotné pivovary? Náklady na výrobu musejí být srovnatelné s tou samou značkou v láhvi.

Rozdílná cena jde už od nás, ale ne s tak velkým rozdílem, jaký je pak v ceně pro spotřebitele. Prodej do hospod nás stojí víc než třeba prodej piva do Tesca. My našemu zákazníkovi poskytujeme určitý servis, který stojí peníze.

Do ceny pro hospodské si tedy započítáváte vaše předchozí náklady na vybavení té hospody různými firemními ubrusy, značkovými sklenicemi, výčepním zařízením a podobně?

Do určité míry to tak je. Jsou to ale služby, které zákazník očekává. Standardy pro kulturu konzumace piva jsou dnes mnohem vyšší než dříve. A my s tím těm restauracím pomáháme.

Uzavíráte s některými hospodskými smlouvy o exkluzivním prodeji výhradně vašich značek?

Myslím, že v první řadě ten náš zákazník - hospodský - nemá důvod čepovat jiné pivo než od Heinekenu, protože naše portfolio pokrývá vlastně všechny druhy značek. Snažíme se každé prodejní místo maximálně vytěžit, ale je to ve finále na tom hospodském, jak se rozhodne. Je to jeho rozhodnutí. Chceme, aby si každý náš obchodní partner vybral takové portfolio značek, aby mu to dávalo s našimi nebo i cizími pivy smysl. Hlavně aby vydělával. Jen s takovými partnery lze spolupracovat dlouhodobě.

Přišli jste na jaře s plastovým obalem - maxilahví na 1,5 litru. PET láhve přitom odborníci už dávno zatracují a podle statistiky má PET obal na piva sotva viditelný podíl na trhu mezi ostatními obaly. Jak reagují zákazníci na vaši "petku"?

Samozřejmě jsme si před uvedením na trh nechali zpracovat průzkum, jak lidé tohle balení u piva vnímají, a vyšlo nám, že šance tu je. Samozřejmě nejde o obyčejnou PET lahev, jakou znáte z ostatních nápojů, jde o speciální odolný materiál, který nepropouští kyslík a nemá vliv na kvalitu obsahu. Myslím, že prodej na letošek plánovaného počtu maxilahví splníme už koncem srpna.

Čím to je, že lidé velmi často říkají, že by si pivo v PET láhvi nikdy nekoupili, a přitom ho kupují ve velkém?

Jedna věc je, že mnoho z nás něco jiného říká, a pak něco jiného dělá. A druhá věc - myslím, že zákaznické výhody takovéhoto balení převládají nad určitou nedůvěrou.

Pivovarnický obr Heineken

Světová trojka

Nizozemské skupině Heineken patří více než devítiprocentním podílem třetí příčka mezi největšími pivovary na světě. Světovou jedničkou je Anheuser Busch - Inbev, dvojkou SABMiller. Loňské tržby Heinekenu vzrostly na 14,3 miliardy eur a čistého Nizozemci vydělali více než miliardu eur.

Česká trojka

Heineken má podíl 12 procent na celkové české produkci piva, patří mu třetí příčka za prvním Plzeňským Prazdrojem a dvojkou Staropramenem.

Expanze

Heineken vstoupil na český trh v roce 2003 koupí pivovaru Starobrno, v roce 2007 přibyl k úlovkům i Královský pivovar Krušovice. Loni koupil ústeckou skupinu pivovarů Drinks Union. Ovládá dnes například značky Krušovice, Starobrno, Hostan, Zlatý bažant, Louny, Dačický, Zlatopramen či Březňák.

Vlastnické rošády

Počátkem června spojil Heineken Starobrno s Krušovicemi, podobné spojení Krušovic a společnosti Drinks Union se chystá do roka. Ruší pivovary v Kutné Hoře a Znojmě. Spekuluje se, že podobný osud potká i pivovar Louny nebo Krásné Březno.

2,8 milionu hektolitrů piva uvařily loni pivovary skupiny Heineken v Česku

Jiří Daněk (38)

Vystudoval pivovarnictví na střední, pak i vysoké škole. Působil ve firmách Masterfood a Tesco, Do Heinekenu nastoupil v roce 2007. S přítelkyní má dva syny.

Zdroj Managerweb iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Každý milovník piva sníva o tom, aby si aspoň raz v živote mohol vychutnať nepasterizované pivo priamo z tanku v ležiackej pivnici niektorého pivovaru. Pivní gurmáni a odborníci sa zhodujú na tom, že práve vtedy má pivo tú najlepšiu kvalitu a výnimočnú chuť. Väčšina spotrebiteľov však doteraz nemala príležitosť také pivo ochutnať. Značka Pilsner Urquell teraz prináša pre všetkých milovníkov kvalitného piva do hlavného mesta jedinečnú technológiu čapovania piva – tzv. pivné tanky.

Vďaka tomu, že pivo je nepasterizované a v tankoch dokonale chránené, zachováva si svoju výnimočnú chuť. „Sme veľmi radi, že môžeme milovníkov piva Pilsner Urquell potešiť tankovou technológiou. Tankové pivo je, zjednodušene povedané, pivo, ktoré sa čo najrýchlejším spôsobom dostalo z ležiackej pivnice závodu k zákazníkovi. Toto pivo neprešlo cez stáčacie linky a nikdy nebolo v skladoch expedície. Ide o najčerstvejšie pivo, aké môže Pilsner Urquell ponúknuť svojim fanúšikom mimo plzenského pivovaru,“ uviedol Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Pri tankovej technológii sa pivo nečapuje z klasických sudov, ale z moderných nerezových tankov s objemom 5 alebo 10 hl. Nepasterizované pivo dovezené z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne sa stáča do nepriepustného vaku, ktorý je vo vnútri tanku (tzv. systém bag-in-box). Zlatý mok sa následne čapuje tlačením vzduchu na vak. Vďaka tomu nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom a zabraňuje sa tak jeho zvetrávaniu. To má pozitívny vplyv na jeho kvalitu a trvanlivosť. Pivo zostáva optimálne sýtené, v dôsledku čoho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma a zvýrazňuje sa plnosť piva, či väčšia bohatosť chuti.

„Naša spoločnosť ako jediná na slovenskom trhu ponúka tankové pivo. Pivo značky Šariš, ktoré tiež patrí do nášho portfólia, čapované tankovou technológiou si už roky môžu vychutnávať naši spotrebitelia na východe republiky. V Bratislave prichádzame s ponukou tankového piva týkajúcou sa tentokrát našej prémiovej značky Pilsner Urquell, a to konkrétne v dvoch bratislavských reštauráciách – v Prazdroji na Mostovej ulici v Starom Meste a Alfe na Jiráskovej ulici v Petržalke. Všetkých milovníkov kvalitného zlatistého moku na toto nepasterizované pivo srdečne pozývame,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. Tankové pivo prináša výhody nielen spotrebiteľom, ale aj prevádzkam – nepotrebujú toľko miesta ako v prípade skladovania sudov a nemusia tak často odbiehať ich narážať.

Pilsner Urquell je jedinečné české pivo s dlhoročnou tradíciou, charakteristickou vôňou a nezameniteľnou horkou chuťou. Je najvýznamnejším predstaviteľom vysoko chmelených, spodne kvasených pív a dalo meno celej kategórii piva plzenského typu. Spolu so značkami Topvar, Smädný Mních, Velkopopovický Kozel, Šariš, Gambrinus a Radegast Birell patrí do portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., ktorá je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller.

Zdroj: Media Infoserviz.sk | Autor: Drahomíra Mandíková – manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s.

Po důkladné přípravě a úspěšném absolvování nezávislého auditu obdržel Plzeňský Prazdroj od renomované společnosti Det Norske Veritas CZ certifikát dle mezinárodního standardu ISO 22000. Ten stvrzuje, že Prazdroj dodržuje vysoké standardy pro zajištění bezpečnosti potravin počínaje dodávkami surovin přes jejich skladování, výrobu piva až po jeho konečnou distribuci. V neposlední řadě je také kladen velký důraz na odbornou kvalifikaci zaměstnanců, bezpečné pracovní prostředí, využívání vyspělých technologií, a to vše za pomoci moderních metod řízení.

„Získáním certifikátu ISO 22000 jsme prokázali schopnost zajistit zdravotní nezávadnost potravin v celém našem výrobně-distribučním řetězci. Zákazníci a spotřebitelé tak mají garanci, že produkty Plzeňského Prazdroje jsou vyrobeny s nadstandardními požadavky na bezpečnost potravin,“ říká Jiří Boháč, sládek Plzeňského Prazdroje.

Udělení certifikátu v dubnu roku 2009 předcházela důkladná identifikace veškerých rizik, která mohou mít vliv na kvalitu potravin. Návazná implementace systému řízení dle ISO 22 000 byla mimo jiné založena na principech systému HACCP, který je v Prazdroji certifikován již od května roku 2006. Tento velký objem práce se podařilo úspěšně zvládnout i proto, že společnost navázala na další zavedené systémy řízení, jako jsou ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18 001.

„ISO 22000 je nová norma, kterou je v ČR certifikována přibližně desítka potravinářských firem. Systém řízení bezpečnosti potravin dle této normy pomáhá odhalovat závažná rizika a efektivně je řídit z hlediska bezpečnosti potravin i z hlediska efektivnosti nákladů. Implementace a následná certifikace dle ISO 22000 (a nebo dle HACCP) změnila přístup ze zpětného testování k preventivnímu způsobu myšlení. Poskytuje systematický přístup, který pokrývá všechny stránky potravinářského řetězce, od nákupu surovin až po konzumaci produktů,“ říká Karin Ulrichová, obchodní ředitelka DET NORSKE VERITAS CZ.

Na ISO 22000 postupně přecházejí všichni významní světoví výrobci potravin. K tomuto celosvětovému trendu se připojil i Plzeňský Prazdroj, a to v rámci všech svých pivovarů (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a svých obchodně-distribučních center.

Kvalitu výrobků v posledních letech podpořil Plzeňský Prazdroj investičními akcemi do výrobních zařízení, jako jsou např. nová varna Prazdroj, nové cylindrokónické tanky v pivovarech v Plzni a Velkých Popovicích. Nemalé úsilí věnuje společnost také zvyšování senzorické (chuťové) stability piva podporované např. nejnovější technologii bezkřemelinové filtrace pomocí membrán, výstavbou nových stáčecích linek v Plzni, včetně zvýšení kapacity skladového hospodářství, a další.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Moravská piva Zubr, Holba a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodli tak odborníci v soutěži Výrobek Olomouckého kraje, kteří letos hodnotili 79 výrobků 34 firem. O úspěchu rozhodovala nejen chuť a celková kvalita potravin, ale také způsob výroby a použité suroviny. Hodnotil se také design obalu i označení výrobku. Cílem soutěže je podpořit kvalitní regionální výrobce a spotřebitele upozornit na ty výrobky, které jsou výsledkem poctivé práce, nejsou šizené náhražkami a při jejich výrobě se používá nejkvalitnějších surovin a poctivých výrobních postupů.

Pro konzumenty zlatého moku je ocenění dobrou zprávou a dalším potvrzením vysoké kvality klasicky vyráběných piv všech tří značek.

Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2009“.

"Logem upozorníme na ověřenou kvalitu našeho piva a tím pomůžeme spotřebiteli v orientaci při nákupu. Holbě Šerák patří nejen celá řada ocenění, ale především přízeň konzumentů. V kraji se stala symbolem nejen dobrého piva, ale také Jeseníků,“ říká Vladimír Zíka z pivovaru Holba.

„Získané ocenění je dobrá zpráva především pro konzumenty. Potvrzuje ověřenou kvalitu našeho piva, za kterou získáváme medaile nejen doma. Držíme se tradice českého pivovarnictví a pivo stále vyrábíme klasickou technologií, která mu přináší jedinečný charakter,“ říká Pavel Svoboda, ředitel pivovaru Zubr.

Moravská piva Zubr, Holba a Litovel patří k nejlépe hodnoceným pivům doma i v zahraničí. Je to především díky jejich výjimečné chuti, kterou jim přináší vysoká kvalita surovin a tradiční technologie výroby. Je to způsob, při němž pivo přirozeně kvasí na otevřené spilce a dozrává v ležáckých sklepích dvakrát déle než například europiva velkoobjemových výrobců. Takto vyrobená piva jsou pak kvalitnější a mají lahodnou osobitou chuť.

„Naše piva vaříme na předem danou stupňovitost a dopředu tak vyloučíme možnost jeho ředění vodou. Je to zásadní rozdíl ve srovnání s dnes běžně používanými technologiemi světových pivovarnických gigantů, kde se zúsporných důvodů vaří většinou jeden druh piva na mnohdy až dvojnásobnou stupňovitost a následně se před stáčením ředí vodou, uměle dobarvuje a dosycuje. Výsledkem toho je stejná chuť piva u různých značek jednoho velkovýrobce. Dodržování klasického výrobního postupu a tradičních starých poctivých receptur pivovarnického řemesla se však vyplatí a na pivu je to nakonec znát. Přináší mu plnou vyváženou chuť, jedinečný přirozený říz a nenapodobitelný charakter,“ vysvětluje ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Soutěž Výrobek Olomouckého kraje má podpořit a propagovat kvalitní potraviny vyráběné na území regionu. Malým a středním výrobcům pomáhá zvyšovat vlastní prestiž a současně podporuje vazbu místních lidí na domácí produkty, jejichž úspěch není dílem masivní reklamy, ale jejich skutečné kvality a chuti. V prostředí silné konkurence nadnárodních značek současně přispívá k udržení pestrosti nabídky na trhu a tím i spokojenosti spotřebitelů.

Již 3. ročník projektu vyhlásila pod záštitou hejtmana Olomouckého kraje Ing. Martina Tesaříka Agrární komora Olomouckého kraje.

Díky spolupráci Agrární komory Olomouckého kraje a Jednoty spotřební družstvo České Budějovice budou všechny oceněné výrobky k dostání v supermarketu TERNO Olomouc a prezentovat se budou také na celostátní výstavě Země živitelka v Českých Budějovicích, která proběhne ve dnech 27. 8. 2009 – 1. 9. 2009.

Zdroj: Holba.cz

Společnost General Bottlers, která nyní uvádí na trh novou příchuť brambůrků Lay´s STRONG, využije pro promo kampaň v místě prodeje cross promotion ve spojení s pivem Staropramen. V obchodech Globus a Interspar tak zákazníci starší 18ti let budou nejen ochutnávat novou příchuť brambůrků, ale ke každým dvěma zakoupeným sáčkům Lay´s STRONG si navíc odnesou plechovku piva Staropramen zdarma. Kampaň proběhne od poloviny června do poloviny července a bude podpořena ochutnávkami, chodícím „Lay´smanem“ v prostorách obchodu a plakáty u sekce brambůrků a piva. Kampaň pro společnost General Bottlers realizuje agentura Mather Activation.

Společnosti General Bottlers a Pivovary Staropramen se rozhodly využít blízkosti svých cílových skupin k realizaci společné promo kampaně pro novou příchuť brambůrků Lay´s STRONG a pivo Staropramen. Spojení Lay´s STRONG se nabízí i z toho důvodu, že jejich výrazná, jemně pálivá příchuť z nich činí ideální chipsy k pivu.

Kampaň se uskuteční v červnu ve všech 13 prodejnách Globus a v červenci ve 13 největších vybraných prodejnách Interspar. Kampaň zajistí celkem 5 promotýmů, každý tým tvoří hosteska a „Lay´sman“ v podobě chodícího pytlíku brambůrek. Akce je určena výhradně pro osoby starší 18ti let.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Nejméně tři firmy chtějí koupit české Pivovary Staropramen, které jsou součástí skupiny Anheuser-Busch InBev. O Staropramen mají údajně zájem britské společnosti CVC Capital a TPG Capital. Třetí z nich je společnost Kohlberg Kravis Roberts, která v květnu investovala 1,8 miliard dolarů do jihokorejského pivovaru Oriental Brewery. Informoval o tom britský Mail Online.

Staropramen je na prodej spolu s dalšími pivovary společnosti Anheuser-Busch InBev už od dubna. Jeho cena je odhadována až na 10 miliard korun.

Dosud se spekulovalo o možném zájmu firmy Heineken and Carlsberg. Ta ale údajně šetří po loňské akvizici společnosti Scottish & Newcastle. Ani další předpokládaný zájemce SABMiller neprojevil zájem.

Anheuser-Busch InBev se zbavuje většiny svých operací ve střední a východní Evropě. Od prodeje části evropských pivovarů si slibuje až 3,4 miliardy dolarů. Tento krok je součástí snahy snížit vysoký dluh způsobený nákupem značky Anheuser – Busch.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Petr Zelenka

Pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev, který v České republice vlastní pivovary Staropramen, se údajně chystá prodat veškeré své evropské pivovary. Uvedl to v sobotu belgický list Le Soir.

Důvodem prodeje je podle listu dluh, který firmě vznikl, když investovala 52 miliard dolarů do akvizice amerického pivovaru Anheuser-Busch. Díky této akvizici firma už prodala svou jihokorejskou dceřinou společnost Oriental Brewery soukromé investiční skupině Kohlberg Kravis Roberts & Co za 1,8 miliardy dolarů.

Evropský prodej by se měl týkat 11 pivovarů s celkovou kapacitou 15 milionů hektolitrů ročně v Bulharsku, Rumunsku, České republice, Maďarsku, Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Důvodem prodeje však podle listu není jen vzniklý dluh, ale také to, že firma aktivity ve střední Evropě nepovažuje za strategicky důležité a chce svou pozornost obrátit na působení v Severní a Jižní Americe. Mluvčí se podle belgického listu odmítl k této transakci vyjádřit.

O prodeji pivovarů Staropramen se v médiích spekuluje již delší dobu, začátkem dubna se hovořilo o tom, že novými majiteli by měla být společnost Heineken.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Alena Klímková

Obchodní ředitel pivovarnické skupiny K Brewery Otakar Binder nejedná o pracovních záležitostech zdaleka jenom v kanceláři.

Český Octoberfest. S takovou přezdívkou otevřel v předminulém týdnu své brány největší pivní festival v České republice. Na letňanském letišti v Praze měli návštěvníci během desetidenního festivalu možnost až do neděle 31. května ochutnat více než šedesát značek českého piva. Nechybělo mezi nimi ani jihlavské pivo Ježek, které se v letošním druhém ročníku stalo hlavní značkou celého pivního festivalu.

Otakar Binder, obchodní ředitel pivovarské skupiny K-Brewery, která mimo jiné vlastní také jihlavský pivovar, poskytl Deníku rozhovor.

Kde vznikla myšlenka vytvořit novou pivovarskou skupinu?

Když se vlastníci rozhodovali, kam investovat své peníze, tak vyhodnotili segment pivovarnictví v Čechách jako velice dobrý. Většina malých pivovarů si ani pořádně neuvědomovala svoji hodnotu a lidé v nich byli demotivovaní, když je ničili velcí hráči na trhu. Například právě pivovar Jihlava byl v desetimilionové ztrátě, k majetku se minulí vlastníci nechovali tak, jak by měli. Ve skupině je nyní šest pivovarů, které společnost K Brewery vlastní stoprocentně, další pivovary vlastní určitým podílem akcií.

Můžete zhodnotit dosavadní výsledky pivovarské skupiny?

Jsme tam, kde jsme chtěli být, v Jihlavě dokonce nad očekáváním.

Hospodářská krize se tedy negativně nepromítla do hospodaření společnosti?

Vždy, když bylo hůř a lidé neměli šanci našetřit potřebné peníze na větší rodinné investice, tak většinou peníze “propili“. Kdyby ale byla skutečná hospodářská krize, pak by vliv na konzumaci byl negativní.

S Ježkem je tedy spokojenost ve skupině K Brewery?

Začali jsme před více než rokem, rok trvá, než jsme prověřili výrobní a technologické procesy a nastavili pravidla servisu pro zákazníky. Nárůsty se blíží k 300 procentům. Zájem je díky tomu, že se podařilo vrátit Ježku jeho původní chuť z doby, kdy byl Ježek na výsluní a jak si jej pamatují konzumenti. Už dnes se blížíme k historickým objemům prodeje Ježka v sudech.

Jak byste charakterizoval pozici Ježka ve skupině K Brewery?

Je to první pivovar, kde jsme začali realizovat změny. Je to pivovar, který je schopen realizovat 300 tisíc hektolitrů, čili patří k našim pivovarům s větším objemem. V současné době má Ježek ze všech našich pivovarů největší nárůst, stabilní chuť, značku se nám podařilo dostat tam, kam jsme chtěli.

Čím je ještě podle vás Ježek v celé skupině K Brewery výjimečný, čím se odlišuje?

Je to hořké pivo, které splňuje chuťové představy a očekávání českého pivaře. I na severu Čech, kde značku téměř neznali, si jej oblíbili, dokonce i na Slovensku má jihlavské pivo úspěch. Podobně se daří i dalším regionálním značkám, třeba pivovaru Janáček.

V čem vidíte budoucnost jihlavského piva?

V tom, že bude vařit pivo stále podle původní receptury, a že již nikdy nebude měnit recepturu . Když jednou pivovar vyrobí 300 tisíc hektolitrů (maximální kapacita pivovaru, pozn. redakce), bude to fajn.

Pak bych očekával, aby 60 procent z celkového objemu bylo sudové pivo a zbytek v lahvích. A to je dlouhodobý cíl pro jihlavský management.

Mohl byste charakterizovat očekávání českého konzumenta piva?

Český pivař má rád, když ležák má tmavší zlatavou barvu s hořkou chutí. To vše se stálostí chuti, každá várka nemůže být jiná.

Jak se díváte na technologii HGB, tedy ředění piva?

Jestliže někdo chce pivo za tři koruny, tak mu ho za tři koruny vyrobíme - pokud máme volnou kapacitu. Ale to je možné pouze za účelem vyplnění kapacity, není to hlavní cíl žádného z našich pivovarů. Na druhé straně se nechceme ani moc hlásit k „českému pivu“, a to hlavně z důvodu, že dobrá původní myšlenka ztratila na významu. Pro nás je důležité, aby všechny naše pivovary vyráběly pivo dle původních receptur a tím si zabezpečili odlišnost v chuti, každá receptura v regionu byla svým originálem. Pivovar Jihlava s hlavní značkou Ježek již dnes používá stejnou technologii jako v roce 1890 a to je pro nás směrodatné.

Co potřebujete k tomu, abyste vyrobili dobré pivo?

Pokud jsme implementovali staré historicky osvědčené technologické výrobní procesy, pak je důležité používat kvalitní suroviny bez nežádoucích aditivních přísad. Například pivovar Platan používá vodu z novohradské pánve, což je v podstatě voda, která je známá na českém trhu pod názvem „Dobrá voda“. Také v pivovarech používáme jednodruhový nesmíchaný ječmen a samozřejmě stavíme svůj úspěch na známé kvalitě českých sládků.

Jako obchodní ředitel objíždíte pivovary a kontrolujete kvalitu?

Samozřejmě, přes den pracujeme a večer ochutnáváme, večer u piva často vyřešíme více, než na poradě.

Zúčastníte se červnového jihlavského Dne Ježka, na co se na něm nejvíce těšíte?

Na Dni Ježka určitě budu. Nejvíce mne tam budou zajímat reakce konzumentů na kvalitu piva z hlediska stálosti a komunikace se zákazníky na téma zvyšovaní úrovně servisu. Letos se již jihlavské „pivní slavnosti“ budou konat v nově zrekonstruovaném prostředí pivovarského areálu.

Zdroj: Jihlavský deník.cz

Na prestížnej svetovej súťaži kvality alkoholických nápojov - Monde Selection bodovalo pivo Šariš aj tento rok. Zlatá medaila pre tmavý Šariš 11 % a dve strieborné pre Šariš 10 % a Šariš 12 % tak rozšírili doterajšiu zbierku ocenení tejto značky piva.

Slávnostné odovzdávanie cien sa uskutočnilo 1. júna tohto roka v Benátkach. Najvyššie ocenenie udelili odborníci z rôznych krajín sveta tmavému pivu Šariš 11 %, ktoré sa vyznačuje intenzitou sladkosti a karamelovou príchuťou. Zaujali aj svetlé šarišské pivá, a to čistou sviežou chuťou, penivosťou a príjemným pocitom po napití.

Medzinárodný nezávislý inštitút kvality Monde Selection vznikol v roku 1961 v Belgicku. Cieľom súťaže je vytvorenie medzinárodných označení kvality, ktoré sú pre spotrebiteľa signálom, že si kupuje výrobok vysokej kvality.

V rámci rotácie usporiadateľskej krajiny súťaž každoročne eviduje približne 2000 značiek alkoholických nápojov, dodala pre TASR manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s., Drahomíra Mandíková.

Zdroj: O peniazoch zoznam.cz | Zdroj: TASR

Značka Pilsner Urquell připravila nový reklamní spot, jehož hlavním hrdinou je významný český malíř Alfons Mucha. Krátký příběh, režírovaný známým režisérem Vladimírem Michálkem, se soustředí na vznik malířova největšího díla – Slovanské epopeje. Reklama navazuje na sérii s významnými postavami české historie a kultury. Na televizních obrazovkách se spot objeví v pondělí 8. června.

Příběh se odehrává v letech 1910 až 1928 na zámku Zbiroh. Ve spotu v sobě Alfons Mucha nachází to pravé bohatství, které se skrývá uvnitř, a vytvoří své největší dílo – proslulý cyklus dvaceti obrazů nazvaný Slovanská epopej. Pilsner Urquell u toho samozřejmě nemůže chybět.

„Jsme moc rádi, že se nám opět podařilo natočit výpravnou reklamu, ve které se objeví další výrazná osobnost z naší historie. Alfonse Muchu jsme si vybrali, protože patří k našim nejvýznamnějším umělcům a jeho díla dosáhla světového věhlasu. Doufáme, že tato reklama úspěšně naváže na předchozí oceňované spoty s Bedřichem Smetanou, Emilem Zátopkem nebo Josefem Jungmannem,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Reklamní spot vytvořil renomovaný režisér Vladimír Michálek, kamery se ujal Martin Štrba (oba jsou držiteli Českého lva). Spot vychází z historických reálií a byl natáčen na zámku Zbiroh v místech, kde Alfons Mucha doopravdy žil a vytvořil Slovanskou epopej. Příprava spotu byla konzultována i s malířovým vnukem panem Johnem Muchou.

Reklama poběží od 8. června na všech hlavních českých televizních stanicích. První týden půjde o spot v netradiční délce 1 minuty, následně se na obrazovkách objeví také zkrácená verze (40 sekund).

Zdroj: Tisková zpráva Plzenského Prazdroje

Pivovar Corgoň pokračuje v letnej kampani vo veľkom. Včera mal premiéru nový televízny spot, v ktorom hlavnú úlohu hrá bager.

Traja kamaráti čakajú na opustenej ceste, spoločnosť im robí Corgoň v dvojlitrovej fľaši. Zo zákruty sa zrazu vynorí bager, ktorý šoféruje ich kamarát. Spoločne idú k jazeru a naberú do lyžice bagra vodu. Nakoniec stroj zaparkujú na kopci, skočia do lyžice ako do bazéna a sledujú futbalový zápas na neďalekom ihrisku. „Zaži niečo veľké,“ ozve sa mužský hlas, keď mladíci popíjajú pivo Corgoň.

Kampaň Štrnganie rozbehol pivovar pred mesiacom. Redizajn svojej etikety komunikoval v televíznom spote so štrngajúcimi pohármi piva. Koncept pripravila reklamná agentúra Mayer/McCann Erickson, ktorá so značkou Corgoň spolupracuje už viac ako 10 rokov. V minuloročnej kampani vystupovali traja priatelia, ktorí si v bare pri pohári piva vyberali nového spolubývajúceho.

V televíziách momentálne bežia kampane niekoľkých slovenských pivovarov. Zlatý bažant sa v apríli začal vyhlasovať za „svetové slovenské pivo“ a na propagáciu piva použil veci s geografickými názvami. Kampaň sa pred dvoma týždňami rozšírila o druhý spot. Pivo Šariš zas zdôrazňuje svoj východniarsky pôvod sloganom „Srdcom Východniar.“

Zdroj: Mediálne Etrend.sk | Autor: Dáša Stanková

Pivo Starobrno se oficiálně stává produktem Královského pivovaru Krušovice. Skupina Heineken, jejíž součástí oba pivovary jsou, bere brněnskému pivovaru právní samostatnost. Termín spojení již dříve oznámila k dnešnímu dni.

Pivo Starobrno tak už nebude mít svou „vlastní“ firmu, byť nadále bude vznikat ve starých prostorách na Mendlově náměstí v Brně podle stejných receptur a v rukou stejných lidí.

Samostatnost akciové společnosti Starobrno padla za oběť zjednodušení vlastnické struktury koncernu Heineken v České republice. Krušovický pivovar byl stoprocentním majitelem Starobrna, což byl jeden z důvodů rozhodnutí. Ke sloučení pivovary nepotřebovaly ani vyjádření antimonopolního úřadu, protože jde o změnu struktur majetku téhož vlastníka.

Nizozemská skupina Heineken ovládla brněnský pivovar přibližně před pěti lety, Krušovice před dvěma. Kromě nich drží i skupinu Drinks Union, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Těch se fúze netýká. Heineken se celkovým výstavem piva řadí na třetí místo mezi tuzemskými výrobci – loni podle dostupných informací dodal na trh celkem 2,8 milionu hektolitrů piva, což tvoří přibližně dvanáct procent tuzemského trhu s tímto nápojem.

Zdroj: Lidovky.cz

St Andrews, 25, května 2009 - Prémiová značka piva Pilsner Urquell spojila své jméno s nejstarším a nejprestižnějším golfovým turnajem světa a stala se oficiálním pivem The Open Championship. Turnaj vyvrcholí závěrečným setkáním ve skotském Turnberry v polovině července a šanci podniknout na něj luxusní výlet máte i vy!

The Open Championship, letošní vrchol evropské golfové sezóny, proběhne 16. – 19. července v Turnberry. Turnaj, jehož počátky se datují až do roku 1860, tradičně láká nejlepší golfisty světa, a na jeho startovní listině budou ta nejzvučnější jména světového golfu. Již nyní je jisté, že na green vykročí například nejlepší hráč světa Tiger Woods, světová dvojka Phill Mickelson, obhájce titulu z loňského roku Padraig Harrington, v česku dobře známý Miguel Angel Jimenez, nebo legenda golfu z Jižní Afriky Ernie Els.

Na základě dohody z konce minulého roku je partnerem tohoto nejstaršího golfového podniku světa prémiová značka Pilsner Urquell, která bude následujících pět let také oficiální pivní značkou turnaje. Nejznámější český ležák bude k dostání ve všech veřejně přístupných i VIP zónách na turnajích, které jsou součástí podniku The Open Championship.

Ti, kdo se chtějí na The Open Championship letos podívat, mají možnost soutěžit o třídenní luxusní cestu na www.pilsner-urquell.cz . „Golf podporujeme dlouhodobě, Pilsner Urquell je partnerem řady předních českých golfových hřišť a letos se stala také generálním partnerem Pilsner Urquell Czech PGA tour.,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Teď jsme i partnerem prestižního světového golfového podniku a lidem, kteří mají o golf zájem, chceme nabídnout možnost se na tuto akci podívat. Kde jinde mají čeští golfisté lepší možnost sledovat při hře hvězdy greenu, než na nejstarším golfovém turnaji světa?“ Tři exkluzivní výlety do Turnberry nejsou jedinou cenou, golfisté mohou získat i některý z bagů nebo green fee na jednom z českých hřišť.

Zdroj: Golf iDnes.cz | Komerční sdělení

Je to tak trochu schizofrenní situace. Po letech snah získalo Starobrno od Evropské unie zeměpisnou ochrannou známku na název "Znojemské pivo". Jediné pivo, které se na Znojemsku vaří, je ale Hostan. A jeho výrobu chce Starobrno coby jeho majitel během letoška ve Znojmě ukončit a stáhnout do Brna.

Evropská ochranná známka však může být použita jen v místě zeměpisného označení. Vypadá to tedy, že na žádné etiketě s nápisem Znojemské pivo nespočine v budoucnu ani kapka pivní pěny.

Vedení Starobrna si tak nyní s nově nabytou evropskou ochrannou známkou, na kterou obecně žadatelské firmy čekají jako na hotový poklad, evidentně neví rady. "Proces udělení známky trval dlouhou dobu, v současné době nemáme s touto ochrannou známkou žádné specifické plány," přiznala mluvčí společnosti Kateřina Eliášová.

Starobrno je již šestým rokem součástí nizozemské pivovarnické skupiny Heineken. Ta už před čtyřmi lety převedla lahvovou výrobu Hostanu do Brna a letos by se tam měla přesunout i výroba sudového. Kdy přesně se tak stane, ale vedení společnosti stále tají. "Pokud se jedná o pivovar ve Znojmě, nemáme nyní žádné nové zprávy. Ihned, jak budou nějaké nové skutečnosti k dispozici, budeme o nich informovat," dodala Eliášová.

Čeká se na další známky

O ochrannou známku "Znojemské pivo" žádalo Starobrno před několika lety společně s jinými ochrannými známkami, například "Brněnské pivo" či "Starobrněnské pivo". Ty zatím ještě nemá.

Na prestižním seznamu českých výrobků, které již ochrannou známku získaly, figurují třeba českobudějovické pivo Budvar, pardubický perník či hořické trubičky. Z regionu je to pak třeba pohořelický kapr.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Plzeňský Prazdroj oznamuje hospodářské výsledky za finanční rok končící 31. března 2009.

Základní informace:

* Tržby z hlavních činností vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč

* Zisk před zdaněním vzrostl o 0,3 % v porovnání s předcházejícím finančním rokem a dosáhl 4,6 miliardy Kč

Ve finančním roce končícím 31. března 2009 potvrdila společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. své postavení vedoucího českého výrobce a exportéra piva. Tržby z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb vzrostly o 1 % na 15,8 miliardy Kč a zisk před zdaněním dosáhl částky 4,6 miliardy Kč a převýšil předcházející finanční rok i přes obtížné ekonomické podmínky. Zisk po zdanění v meziročním srovnání mírně poklesl vzhledem k jednorázovým daňovým úpravám z předcházejícího roku. Kvůli mimořádným daňovým položkám je daň neporovnatelná s minulým rokem. Plzeňský Prazdroj je jedním z nejvýznamnějších plátců daní v České republice, v uplynulém finančním roce zaplatil celkem 4,4 miliard korun na daních.

Mike Short, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., zdůraznil pokračující zaměření na zvyšování hodnoty pivního trhu a na export. „Objemy prodané na českém pivním trhu v uplynulém roce mírně poklesly, a prodeje Prazdroje nebyly výjimkou. I v této nestabilní době krize jsme si počínali dobře a zachovali zaměření na prémiové a dražší značky, které by měly pomoci zvýšit hodnotu celého českého pivního trhu.“

Ekonomické podmínky se během druhé poloviny fiskálního roku zhoršovaly a poptávka klesala ve většině segmentů pivního trhu. Plzeňský Prazdroj oznámil v objemových výsledcích za rok 2008 pokles prodejů o 3 % v souladu s trendem trhu. Pokles se dále zvýšil nižšími prodeji v prvních třech měsících roku 2009. Ke konci finančního roku se prodeje začaly zvyšovat zejména díky dobrému počasí.

V roce 2008 zaznamenal Plzeňský Prazdroj nejvyšší exportní objemy v celé 166 let trvající historii. Zahraniční prodeje se zvýšily o 1 % v meziročním srovnání, export narostl o 4 % a licenční výroba zůstala na úrovni předchozího roku.

Tyto výsledky jsou důsledkem investic zaměřených na zvýšení kapacity výroby a rozšíření vývozu. Za posledních dvanáct měsíců investoval Prazdroj do rozvoje pivovarů 1,7 miliardy Kč. Od roku 2000 investovala společnost SABMiller do rozvoje Plzeňského Prazdroje a jeho značek 16 miliard Kč.

Finanční ukazatele: Účetní období do 31. března 2009 (v mld Kč)

Zisk z prodeje zboží, vlastních výrobků a služeb - 15,840 - 15,680

Zisk za účetní období před zdaněním - 4,610 - 4,590

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pilsner Urquell Master Bartender 2009 je čtvrtý ročník mezinárodní soutěže o nejlepšího výčepního. Pořádá ji světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je i značka Pilsner Urquell. Do soutěže je zapojeno celkem 19 zemí a tisíce výčepních, ale pouze jeden z nich může být mistrem výčepním.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je

i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola. Následuje mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Plzni a v Berlíně.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 1 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Václav Vanya z kadaňského Švejk Restaurantu U Věžičky, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Danny Walker z Velké Británie.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti

a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Originální pšeničné pivo Hoegaarden aspiruje na titul hit letní sezóny. Toto osobité kvasnicové pivo zaznamenává výrazný vzestup popularity, který ho dostal až na samotnou špici pořadí mezi pivními speciály v našich restauracích. Díky své specifické osvěžující chuti je obzvlášť vyhledávaný v horkých letních dnech.

Nefiltrovaný a svrchně kvašený Hoegaarden se na českému trhu poprvé představil v srpnu 2002. Ačkoli by se mohlo na první pohled zdát, že Češi nejsou podobným novinkám nakloněni, stal se pravý opak. Prodeje Hoegaardenu každoročně rostou a dnes je podle údajů společnosti Data Servis nejprodávanějším speciálem v českých restauracích a předstihl tak značky jako Velvet nebo Kelt.

Kromě specifické chuti s náznakem pomeranče a koriandru, která Hoegaarden odlišuje od většiny ostatních piv na českém trhu, přispívá k jeho oblibě i originální robustní šestihranná sklenice o objemu 0.25 a 0.5 litru, která se zdobí čerstvou limetkou a dobře drží pivo studené.

„Osvěžující chuť Hoegaardenu nejlépe vynikne v horkém letním dni nebo na zahrádce po sportu. Jeho obliba tak vzrůstá spolu s trendem aktivnějšího způsobu trávení volného času u české populace,“ říká Martin Jahoda, brand manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Česká servírovací specialita

Mnoho lidí se domnívá, že přidání limetky je zvyk dovezený z Belgie, stejně jako toto pivo. Vynálezcem této servírovací speciality je však jakýsi barman z Potrefené husy, který se uprostřed horkého léta rozhodl vyzkoušet, kterak pomocí limetky zdůraznit osvěžující chuť tohoto piva. Tento rituál se záhy rozšířil a dnes již takto naservírovaný Hoegaarden vyžadují všichni jeho milovníci u nás.

Letní inspirace

Stejně rychle a dynamicky, jako se rozvíjí obor gastronomie, vznikají novinky, které často příjemně podráždí naše chuťové pohárky. Barmani tak dnes míchají nápoje, jejichž základem je právě pivo. Letos se v řadě barů objeví Hoegaarden mojito, které si můžeme vychutnat s partou přátel také ze třílitrové sklenice s dlouhými slámkami, jak je tomu zvykem právě u jmenovaného koktejlu.

Vyhledávaný také ženami

Žen, které pravidelně pijí pivo, je zhruba 60 %. To je sice relativně méně než mužů, ale stále se jedná o velmi vysoké procento, ve srovnání s jinými alkoholickými nápoji. Mnoho z nich si oblíbilo právě Hoegaarden. Ženy na něm oceňují právě osvěžující tóny pomeranče a koriandru, které dodávají tomuto pivu specifické dimenze chuti.

Kam za osvěžující chutí

Hoegaarden je díky své neobvyklé chuti jedním z mála piv, které spotřebitelé cíleně vyhledávají a jsou kvůli němu ochotni změnit i svůj oblíbený podnik. Fandové Hoegaardenu na něj mohou zajít například do jedné ze sedmadvaceti Potrefených hus na území celé České republiky.

U zrodu originální chuti stáli mniši

Historii Hoegaardenu začali psát mniši ve stejnojmenné belgické vesnici roku 1445. Chmel tehdy ještě nebyl nezbytnou součástí receptury a mniši proto používali různá koření a byliny. Na konci 19. století bylo ve vesničce Hoegaarden s 2000 obyvateli 35 pivovarů, ale pod silnou konkurencí piv ležáckého typu postupně mizely a v roce 1957 byl uzavřen poslední. V roce 1963 však bývalý pracovník jednoho z nich výrobu Hoegaardenu obnovil a ten se v průběhu dalších 30ti let rozšířil do celého světa. Dnes si mohou specifickou chuť Hoegaardenu vychutnat spotřebitelé ve více než 30 zemích.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Plzeňský Prazdroj jmenoval do funkce technického ředitele pana Juliana Pattona (40 let). Julian Patton je diplomovaný sládek a má titul MBA z univerzity v Lancasteru. Pochází ze Severního Irska. Před studiem na Heriot Watt University v Edinburgu získal rovněž titul z mikrobiologie.

Před příchodem do Plzeňského Prazdroje zastával pan Patton funkci ředitele technického oddělení a oddělení nákupu v Pivovarech Ursus v Rumunsku, které patří do společnosti SABMiller. V Plzni působil již dříve, od listopadu 2005 do října 2006, jako manažer výrobního rozvoje. Byla to jeho první pozice u SABMiller, do které přešel z postu skupinového ředitele výroby ve společnosti Dale Farm, která je jedním z největších mlékárenských podniků ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.

Svou kariéru zahájil v pivovarské společnosti Bass Brewers v rámci tréninkového programu absolventů. Postupně prošel všemi oblastmi výroby a rok působil jako manažer regionálního prodeje. Následovalo období u pivovarské společnosti Guinness, kde získal další zkušenosti v oblasti výroby, stáčení, údržby a prodeje.

Pan Patton má tři děti do 14 let, Philipa, Matthewa a Sophii. Svůj volný čas tráví s rodinou, hraním ragby, rád také zajde do fitness. Pochází z rybářské vesničky Ballywalter v Severním Irsku. Domluví se rumunsky na konverzační úrovni a trochu česky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje