Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. spustila od januára novú webovú stránku. Okrem výrazných grafických zmien je stránka bohatšia aj po stránke obsahovej. Nová webová stránka www.pivovarytopvar.sk prináša návštevníkom množstvo zaujímavých informácií o pive všeobecne, hlavne o jeho výrobe, mýty o pive, ale aj mnohé iné zaujímavosti.

V súlade s princípmi zodpovedného podnikania spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. musí užívateľ pred vstupom na stránku zadať mesiac a rok svojho narodenia. Pokiaľ je návštevník starší ako 18 rokov, môže pokračovať ďalej. Tu ho privíta doslova kolotoč pivných fliaš. Táto dynamika je ďalšou dôležitou charakteristickou črtou novej webovej stránky a prítomná je v tzv. horných promoplochách.

Nová „pivná“ webstránka sa člení na osem hlavných sekcií, z ktorých každá obsahuje množstvo informácií. Pre všetkých milovníkov piva je určená sekcia Čaro piva, ktorá návštevníkov pútavo prevedie procesom výroby piva. Po rozkliknutí sa na promoploche rozbehne séria zaujímavých fotografií so stručnými opismi jednotlivých ingrediencií a následne aj krokov výroby piva. Sekcia Čaro piva prináša aj bližšie informácie o správnom čapovaní a podávaní piva, ale návštevníci stránky tu nájdu aj informácie o tom, aký vplyv má pivo na ich zdravie.

V sekcii O nás je okrem iného netradičným a pútavým spôsobom spracovaná história pivovarov v Šariši aj v Topoľčanoch. Návštevníci stránky tu nájdu vybrané historické míľniky oboch pivovarov – pričom každý z nich je reprezentovaný reálnou etiketou fľaše z daného roku. Medzi jednotlivými etiketami sa dá pohybovať šípkami vpred alebo vzad, čím vlastne návštevník stránky virtuálne cestuje aj históriou daného pivovaru.

Je tu však aj veľa iných zaujímavostí, ktoré robia novú stránku pútavú pre tých, ktorí ju navštívia. Sekcia Naše hodnoty obsahuje etické zásady, ktorými sa riadia Pivovary Topvar, i časť Zodpovedné podnikanie a v súvislosti s ňou hlavné princípy prístupu spoločnosti k alkoholu. Časť Podpora komunít prináša prehľad aktivít firmy na poli spoločenskej zodpovednosti a podpory komunít a regionálneho rozvoja ako aj sponzoringové aktivity. Návštevníkom, ktorí majú záujem o prácu v spoločnosti Pivovary Topvar, je určená sekcia Kariéra s ponukou voľných pracovných miest.

Predovšetkým pre novinárov je určená sekcia Pre médiá, v ktorej sú k dispozícii nielen aktuálne tlačové správy, ale aj archív starších správ. V časti Fotogaléria možno nájsť fotografie oboch pivovarov, ako aj rôznych technológií v tlačovej kvalite.

„Snažili sme sa, aby nová stránka pôsobila moderne, sviežo, pútavo a zároveň prehľadne. Aby jej dizajn príjemne vplýval na všetkých užívateľov a tí aby na nej bez problémov našli všetky požadované informácie,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Zdroj: Infoline.sk Autor: Pivovary Topvar

Plzeňský Prazdroj vyhrál výběrové řízení a stal se oficiálním dodavatelem piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky Radě Evropské unie. Od ledna do června Prazdroj dodá piva Pilsner Urquell, ale také Gambrinus 11°, Excelent, Master a Radegast Birell společně s výčepní technikou a sklem na přibližně pět desítek akcí a zasedání.

Poprvé se Prazdroj představí jako partner předsednictví na oficiálním slavnostním galavečeru, který proběhne 7. ledna v Národním divadle. Plzeňské pivo se ale bude čepovat i na setkání vlády s Evropskou komisí, stejně jako na 14 neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti či doprovodných kulturních akcích.

Podle předpokladů vypijí politické reprezentace i kulturní špičky všech zemí unie během půlroku českého předsednictví až 5000 litrů čepovaného piva a 2500 litrů piva lahvového. Počítá se i s dodávkou zhruba 2500 litrů nealkoholického piva Radegast Birell.

„Plzeňské pivo je již od roku 1842 tím nejlepším reprezentantem české pivní kultury. Symbolem předsednictví je kostka cukru, která je českým vynálezem. Ale také spodně kvašený ležák plzeňského typu se zrodil v Čechách. Během zasedání pořádaných v rámci českého předsednictví ochutnají tu pravou Plzeň politické i kulturní špičky všech členských zemí,“ řekl Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Ačkoli čepování piva je na podobných akcích běžnou záležitostí, v jednom detailu se bude pro personál a výčepní lišit. Všichni totiž budou muset projít bezpečnostní prověrkou, která je nezbytná kvůli bezpečnosti zúčastněných.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Jana Křížová

Do Amsterodamu se jezdí za zakázaným ovocem. Všude je plno coffee shopů, kde se prodává marihuana a hašiš, popřípadě další měkké drogy. Město je proslulé kanály (grachty), galeriemi s obrazy nejslavnějších mistrů, přesto ale vy nezapomeňte zařadit do svých plánů prohlídku pivovaru Heineken.

Pivovar stojí v centru města, na břehu kanálu Singelgracht. Pivo se tu vařilo už v 16. století a od roku 1863, kdy pivovar koupil Gerardus Adrian Heineken, začala slavná éra této značky. V devadesátých letech byla výroba přesunuta jinam a dnes je budova sídlem firmy a především hojně navštěvovaným muzeem. V loňském roce muzeem prošlo více než 350 tisíc návštěvníků.

Heineken je světlý ležák zlatavé barvy s jemně hořkou chutí a prodává se ve více než 170 zemích. Zelená barva lahve symbolizuje přírodní suroviny a typická červená hvězda je mystickou sílou, která prý chrání kvalitu piva. Trochu nakřivo posazené „e" má zase působit optimisticky a vesele na spotřebitele.

Heineken Brouwery nelze přehlédnout

Pojďme tedy společně na krátkou prohlídku. Vstupné činí 10 euro, procházíte různými atrakcemi, 3D kinem a nemine vás ani ochutnávka zlatavého moku. Výhodou je, že postupujete budovou sami, vyznačeným směrem, nikdo vás nehoní a v každé části vás čeká „průvodce," který vás několika jazyky seznamuje s postupem při výrobě tolik oblíbeného nápoje. Uvidíte sklady, stáje, neboť pivo se donedávna převáželo po městě koňmo. Nedílnou součástí je multimediální expozice, kde se pohybuje podlaha, jako kdybyste převáželi pivo lodí. V místnosti je chvílemi horko, stříká na vás voda, což bývá při chlazení často.

Velmi zajímavou prohlídku skýtá původní varna, kde se vařilo pivo. Dnes je její součástí malý varný komplex, abyste mohli živě sledovat celý výrobní proces. Vše doprovodí odborný výklad, čichem posoudíte a můžete i ochutnat. Pivo pak „zraje," vy sledujete celý proces až k vlastnímu stáčení. Uvidíte celou historii vývoje uzavírání lahví, zátkovací stroj můžete sami vyzkoušet.

Zkouška pro Čechy

Když průvodce zjistí, že jste z Čech, okamžitě vás zkouší, jestli umíte správně natočit pivo do sklenice. Věřím, že se nenecháte zahanbit a předvedete klasický způsob, jak lehce po skle natočit ten správný „šnyt." Ale ouha, místní výčepní vrtí nesouhlasně hlavou. Pustí pivo do sklenice plnou silou, až pěna značně přeteče, a pak dřevěnou stěrkou kypící pěnu seřízne. V mžiku vám předává krásně natočené pivo tak, jak jej labužníci mají rádi. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Prohlídka pokračuje. K vidění jsou různé druhy výčepních sklenic, pivních etiket i celé historie marketinku. Jste v multimediální místnosti, kde sami sledujete na vlastním displeji zajímavosti z dob dávných i dnešních. Čekají vás i malé reklamní dárky, v místním baru ochutnáte „pravý" Heineken. Češi patří mezi největší spotřebitele piva na světě, jsme také na svá piva patřičně hrdí, ale tady poznáte, že i jinde dělají pivo dobře a profesionálně.

Zdroj: Týden.cz - kráceno | Autor: Ladislav Horák | Foto: Profimedia

Pivovarnický koncern SABMiller tento měsíc oznámil, že se chystá zahájit výrobu nového ležáku na jihu Súdánu.

Pokud plán dojde realizace, skončí tím dlouhé období vlády „suchého zákona" v nejrozlehlejší africké zemi. To začalo v roce 1983, kdy centrální vláda v Chartúmu zavedla v celé zemi islámské právo šaría zakazující konzumaci alkoholu a poslední pivovar v zemi byl nucen ukončit výrobu.

V roce 2005 ale jižní část Súdánu s převážně křesťanským a animistickým obyvatelstvem získala v rámci mírové dohody o ukončení vleklé občanské války v zemi právo na rozsáhlou autonomii a moci se tam ujala sekulární vláda. Ve zbytku země s převážně muslimským obyvatelstvem arabského původu nadále platí šaría.

„Politický vzkaz"

„Nebudeme alkohol jen konzumovat, ale i vyrábět. Je to jasný politický vzkaz, že v naší zemi existují dva systémy," řekl agentuře Reuters ministr zemědělství v jihosúdánské autonomní vlády Samson Kwaje.

Zároveň ale odmítl, že by zavedení pivní výroby na jihu země mohlo zvýšit napětí mezi Chartúmem a Jubou, kde sídlí jeho kabinet. Podle mírové dohody má v roce 2011 proběhnout v Jižním Súdánu referendum, v němž obyvatelé rozhodnou, zda chtějí nadále setrvat ve společném svazku s muslimským severem, či zda dají přednost úplné nezávislosti.

Jak uvedl mluvčí společnosti SABMiller Nigel Fairbrass, chystaný ležák, který zatím nemá jméno, se bude vyrábět v nové továrně v Jubě. Firma už do projektu vložila 37 miliónů dolarů. Je totiž přesvědčena, že pro novou značku existuje v regionu silný trh, což je prý vidět i na objemu dováženého piva ze sousední Ugandy.

Z Johannesburgu do Plzně

S výrobou by se mělo začít v únoru a kromě piva bude nová továrna produkovat i nealkoholické osvěžující nápoje

Jak informuje agentura Reutera, jih Súdánu po podpisu mírové dohody v roce 2005 zaplavilo drahé dovážené pivo, alkohol se ale v oblasti ovládané jihosúdánskými povstalci konzumoval i předtím. Většinou šlo o pivo lokální výroby vařené z čiroku.

Pilsner Urquell

Pilsner Urquell je chloubou společnosti SABMiller. Kromě Plzně se dnes vaří i v Polsku a Rusku

SABMiller je jednou z největších pivovarnických skupin na světě. Začínal na konci 19.století v jihoafrickém Johannesburgu, dnes je ale činný prakticky na celém světě.

V roce 2002 po akvizici amerického pivovarnického gigantu Miller došlo ke změně názvu společnosti z původního SAB (South African Breweries) na dnešní SABMiller.

Jen v Africe má portfolio firmy momentálně 42 značek piva, v Evropě jich vlastní dokonce 63 včetně Plzeňského Prazdroje, Gambrinusu, Velkopopovického Kozla nebo Radegastu.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Pavel Vondra

Podnikatelský úspěch, třeba v pivovarnictví, se do značné míry musí opírat o vzájemnou sympatii obchodních partnerů.

To, že Arménii charakterizuje její legendární koňak a proslulé sladké víno připomínající portské, je známé. Méně se ví, že v Arménii se hojně pije pivo, a dokonce se tam i vaří pod názvem Killikia. Arméni však znají i české pivo, popíjeli ho již v dřívějších dobách.

"Etablovanou značkou je zde prémiový ležák Pilsner Urquell, byť o skutečném budování značky v samostatné Arménii lze hovořit až od roku 2004. Celkem do této země vyvážíme zhruba 10 000 hektolitrů piva, což při 2,5 milionu obyvatel není málo," říká Jaroslav Souček z exportního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Samotný Prazdroj je podle něho vnímán jako superprémiový produkt a díky tamnímu importérovi je k dostání na čepu jen v prvotřídních hospodách. Ostatně věhlas si již dokázala získat hospoda - vlajková loď českého piva - PILSNER HOUSE, kterou najdete v Jerevanu.

K arménským pivařům si v hospodách a obchodech razí cestu také značka Kozel. "Mezi mladými zletilými konzumenty je velice trendy. Vnímání kozla je přitom hodně podpořeno jeho úspěchem v Rusku. Co má úspěch tam, je zpravidla úspěšné i v Arménii," tvrdí Jaroslav Souček.

Výhodou pro české pivo, které je ve srovnání s místním či dovozovým ruským přece jen dražší, je, že se Arméni orientují na značkové produkty.

"V centru Jerevanu najdete všechny světové superznačky z oblasti oblékání. Místní smetánka si potrpí na luxusní terénní vozy a samozřejmě že pije pouze prémiové produkty. Chudí lidé se chovají stejně - raději si koupí drahý, kvalitní brand. To vysvětluje, proč se tolik našeho piva spotřebovává právě v Arménii. Lidé si kupují Pilsner Urquell třeba i v malinkých vesnicích," říká Jaroslav Souček, jemuž Arménie po dvou pracovních návštěvách a procestování valné části země přirostla k srdci.

Rád vzpomíná na historické památky - kostely, chrámy, jejich strohost a úžasný duch a atmosféru. Pod kůží mu pronikla skvělá arménská muzika - především hraná na tradiční nástroje, jako je duduk, ale i koncerty Jazzu v klubu Malkhas.

Kdo navštívil Arménii, nezapomene na gastronomii, od tradičních variací na chléb lavaš, pečené raky z jezera Sevan či nabídku skvělých café v centru Jerevanu. Atmosféru dotváří i to, že místní lidé jsou přátelští a pohostinní. I tento aspekt sehrává důležitou roli při podnikání v této zemi, kam se pivo dováží se značnou mírou rizika přes Gruzii. Prostě v Arménii jsou osobní kontakty a sympatie pro byznys zásadní.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Pivovarská skupina Drinks Union v účetním období, které trvalo od října 2006 do konce prosince 2007, dosáhla tržeb v hodnotě 1,761 miliardy korun. V tomto období společnost vykázala ztrátu ve výši 51,8 milionu korun. V důsledku fúze jednotlivých pivovarů nelze porovnávat výsledky Drinks Union s předešlým obdobím. V letošním roce očekává skupina kladný výsledek ve výši přibližně 20 milionů korun. Informace vyplývají z výroční zprávy společnosti.

V uplynulém účetním období společnost investovala celkem 86,8 milionu korun. Do budoucna plánuje Drinks Union odprodat dceřiné společnosti Granette a Zlatopramen Polska.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je společnost Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: WebReporter.cz

O pětilitrové pivní „pártysoudky“ je největší zájem před Vánoci. Oproti teplým letním měsícům jsou prodeje pártysoudků v prosinci o 130 % vyšší. S ohledem na meziroční růst oblíbenosti tohoto balení by se podle odhadů značky Gambrinus v letošním prosinci mohlo prodat až 3500 pártysoudků, tedy o více než 2000 kusů více než o rok dříve. Každý druhý prodaný soudek je přitom tzv. XXL plechovka s pivem Gambrinus světlý výčepní.

„Typickou sezónou pro pivní pártysoudky je sice léto, ale jsou i oblíbeným vánočním dárkem, protože v prosinci opakovaně prodáváme nejvíce XXL plechovek. V poslední době si navíc pártysoudky oblíbily i obchodní řetězce, které je využívají jako motivátor, respektive odměnu za nákupy,“ říká Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Trh pětilitrových pártysoudků je segment, který jde jako jeden z mála opačným směrem než čepované či lahvové pivo. Zatímco tam se v posledních letech zvyšuje zájem o ležáky, jejichž podíl se zvýšil na 30 procent, u pártysoudků od loňského roku naopak vzrostla preference výčepního piva, které nyní tvoří 50 % prodejů tohoto balení, především díky světlému výčepnímu Gambrinusu v tzv. XXL plechovce.

V roce 2007 se celkový český prodej piva v pártysoudcích meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně

(z 25.000 5l soudků na více než 100.000), zejména díky uvedení pětilitrové Gambrinus XXL plechovky, a i letos tento segment vykazuje slušnou dynamiku.

O rostoucí oblibě pártysoudků svědčí také meziroční srovnání jejich prodejů v letních měsících (červen, červenec, srpen): ačkoli bylo loňské léto teplejší, prodalo se „jen“ 70.000 soudků, zatímco letos to bylo už 177.000 kusů, z toho 95.000 XXL plechovek Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Novým záväzkom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, ktorej súčasťou je aj akciová spoločnosť Pivovary Topvar, je zredukovať spotrebu vody vo svojich spoločnostiach na celom svete.

Skupina SABMiller si stanovila cieľ, že do roku 2015 zníži množstvo vody potrebnej na výrobu jedného litra piva v priemere o 25 %. Vďaka tejto iniciatíve bude každoročná úspora vody predstavovať 20 miliárd litrov. Uvedené množstvo vody by napríklad postačilo na naplnenie 8 000 olympijských bazénov. „V dnešnom svete, v ktorom je voda stále väčšou vzácnosťou, je veľmi dôležité, aby sme s ňou narábali tak úsporne, ako sa len dá a zároveň spolupracovali s komunitami a motivovali ich k ochrane vodných zdrojov. Je to veľmi odvážny avšak dosiahnuteľný cieľ, ktorý v našom priemyselnom odvetví udáva nové štandardy,“ uviedol generálny riaditeľ spoločnosti SABMiller, Graham Mackay.

Skupina SABMiller si predsavzala, že do roku 2015 obmedzí priemernú spotrebu vody potrebnú na výrobu 1 litra piva z pôvodných 4,6 litra (údaj z roku 2008) na 3,5 litra. V súčasnosti predstavuje priemer za celé pivovarnícke odvetvie 5 litrov. Stuart Orr, expert na vodu vo WWF-UK (Svetový fond na ochranu prírody), uviedol: „Skupina SABMiller si vyslúžila pochvalu za záväzok znížiť spotrebu vody vo svojich pivovaroch v priemere o 25 % a tiež za svoj rozvojový program, v ktorom sa venuje celkovej spotrebe vody, od surovín až po konečnú spotrebu."

Stuart Orr zároveň dodal: „Takýto typ aktivít je veľmi žiadaný, nakoľko je veľmi dôležité, aby aj iné spoločnosti riešili otázku vzácnosti a znečisťovania vodných zdrojov, ktoré predstavujú vážne riziko pre zdravie miliárd ľudí a ekosystémy na celom svete. Prijatím tohto záväzku spoločnosť SABMiller nastavila latku pre ostatné spoločnosti naozaj veľmi vysoko.“

Skupina SABMiller je ustanovujúcim signatárom CEO Water Mandate, iniciatívy Spojených národov, ktorej úlohou je pomáhať spoločnostiam v rozvoji, implementácii a zverejnení vlastných predpisov a praxe týkajúcej sa ochrany vodných zdrojov.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: SAB Miller/omni

Společnost Anheuser-Busch InBev, která stojí za značkami piv Stella Artois či Budweiser, chce kvůli finanční krizi propouštět své zaměstnance, zejména ve Spojených státech.

Globální finanční krize se pivovarnictví nevyhnula. Největší společnost v branži Anheuser-Busch InBev hodlá propustit 1,400 svých zaměstnanců. Do roku 2011 tím chce pivovar každý rok ušetřit 1,5 miliardy dolarů. Oznámila to agentura Reuters.

Propouštění se týká především zaměstnanců společnosti v USA. Ze všech rušených pracovních míst jich bude na 75 procent v americkém St. Luis, kde dříve společnost sídlila.

Společnost také vypoví 415 kontraktů.

Anheuser-Busch InBev je se značkami jako Budweiser, Stella Artois či Beck's podle agentury Reuters největším pivovarem na světě. České republice vlastní pivovary Staropramen, Ostravar, Velvet a Braník, jejichž prostřednictvím má na trhu podíl přibližně 15 procent.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Smažený kapr a bramborový salát - není jen štědrovečerní večeře, kterou najdete ve více než 80% českých domácností, jde de facto o jedny ze symbolů tradičních českých Vánoc. Jejich nedílnou součástí je i pivo Pilsner Urquell, a to především pro svou jedinečnost a kvalitu. I proto jej během Vánoc najdete v mnoha českých domácnostech.

Hlavní a tradicí zakořeněná jídelní sestava je zejména na Štědrý večer. Z hlediska tradice dlouho přetrvával, alespoň ve 20. století, vedle slavnostní polévky a některých straších venkovských bezmasých jídel, smažený kapr s bramborovým salátem.

Zajímavostí je, že se kapr začíná na stole objevovat až v druhé polovině 19. století, do té doby převládala převážně bezmasá jídla (například Kuba). Na konci 19. století se začíná poprvé objevovat jako vánoční nápoj i plzeňské pivo. Jeho obliba stále rostla a tak v roce 1934 si mohli spotřebitelé koupit i speciální vánoční balení piva Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell doma v lahvové i čepované podobě

Letošní Vánoce si milovníci kvalitního a výjimečného piva Pilsner Urquell opravdu užijí.

Vybrat si totiž mohou ze široké nabídky různých druhů balení, které jsou nově doplněny o dvě vánoční lahůdky.

Tou první je vánoční multipack, který obsahuje dárek, kterým jsou servírovací kleště na kapra. Radost budou mít příznivci čepovaného piva – Pilsner Urquell nabízí 5 l soudek s ručním výčepním ventilem a tak si vychlazené čepované pivo můžete dopřát třeba doma u vánočního stromečku.

Přejeme vám příjemné Vánoce ve společnosti vašich blízkých a piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Revue iDnes.cz | Komerční sdělení

Na tohtoročnom Medzinárodnom filmovom festivale v Bratislave opäť nechýba tradičný partner festivalu - Zlatý Bažant. V tomto roku však svoju úlohu partnera vyprofiloval. Stal sa partnerom sekcie - Slovenské filmy 2008. Okrem iného ocení cenou Zlatého Bažanta divácky najúspešnejší titul festivalu v rámci tejto sekcie.

Zmena účinkovania značky Zlatý Bažant na festivale má svoje odôvodnenie v zámeroch značky pre budúce obdobie. Cieľom je zamerať sa na podporu slovenského filmu.

Zlatý Bažant je v oblasti filmovej kultúry doteraz známy najmä projektom Bažant Kinematograf. Tento projekt počas letných mesiacov poskytuje kvalitnú filmovú tvorbu pod holým nebom. Značka Zlatý Bažant sa rozhodla na tejto platforme stavať a posunúť jej rozmer o čosi ďalej.

Zlatý Bažant stál aj v tomto roku pri uvedení viacerých filmových titulov domácej a koprodukčnej tvorby. V budúcnosti by však podpora slovenského filmu mala byť systematickejšia. „Od budúceho roku by sme chceli dať spojeniu Zlatý Bažant a slovenský film konkrétnejšie obrysy. Naším cieľom je sformulovať jasné pravidlá podpory pre novo vznikajúce slovenské tituly, a byť partnerom pri týchto filmových projektoch. V súčasnosti sa tieto kritériá finalizujú a čoskoro budú aj zverejnené. Chceme však využiť príležitosť a počas workshopu o slovenskom filme v rámci programu MFF informovať slovenskú filmovú obec o tomto novo vznikajúcom projekte. Našim cieľom je podporovať ambicióznu a konkurencieschopnú domácu filmovú tvorbu a byť nápomocní pri jej sprostredkovaní pre slovenského diváka,“ hovorí Zuzana Putalová, senior brand manager značky Zlatý Bažant.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom nad 40%. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V.

Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva niekoľko silných domácich značiek – Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície presiahli výšku 6,5 mld. Sk, čo tvorí približne 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2006 patrí Heineken Slovensko medzi najväčšie spoločnosti v potravinárskom sektore.

Zdroj: PRServis.cz

Prémiový, jedinečný, unikátní – to jsou hlavní atributy nového piva Staropramen Chill

Značka Staropramen má nový přírůstek do svého portfolia. Stalo se jím ledově vychlazené prémiové pivo Staropramen Chill, které si začíná budovat svou klubovou image.

Staropramen Chill je ležák čepovaný ze speciální designové namražené pípy, která je obalená ledem a určená pouze pro tento druh piva. Chill se točí do speciálně tvarovaných sklenic s označením Chill, a to při teplotě blízké 0°C. Úzký tvar sklenice zajišťuje optimální pěnivost a vůni ledově vychlazeného piva. Díky unikátnímu konceptu založenému na nízké teplotě je pivo méně hořké a stává se atraktivní i pro lidi, kteří typickou chuť piva nevyhledávají.

„Staropramen Chill je ideální do prostorů jako jsou kluby, bary a diskotéky, kam chodí lidé především tančit a v průběhu večera jim je pořádné horko. Staropramen Chill se tak stává příjemným osvěžením a zpestřením“, popisuje nový produkt manažerka projektu Zuzana Bečková z Pivovarů Staropramen.

Nové pivo bude spotřebitelům představeno v rámci připravované „Tour de Bar“. „Ve vybraných barech v České republice, ve kterých se mohou spotřebitelé s novým Staropramenem Chill setkat, chceme vyzkoušet různé koncepty, přičemž záleží na atmosféře provozovny. Hlavním konceptem je bodypainting. Již indiáni věřili, že malování různých obrazců a symbolů na tělo a na obličej dodá odvahu a změní je. Změna těla pak změní i ducha. Takto to funguje dodnes - lidé vyrážejí na párty a mění na jeden večer svůj zevnějšek a touží se stát někým jiným. Chill takovou změnou prošel a chce ji umožnit i ostatním. Proto tu máme bodypaintera, který lidi na krátkou chvíli změní a umožní jim cítit se na jeden večer někým jiným“, popisuje koncept Tour de Bar Bečková.

Chill je v současné době k dostání již v 16 barech po celé České republice. Zastoupena jsou například města Česká Lípa, Liberec, Dobříš, Poděbrady, Praha, Frýdek Místek, Šumperk, Brno, Uherské Hradiště a Olomouc. „Do konce roku plánujeme rozšířit Chill do 20 klubů a v dalších letech plánujeme už jen mírný nárůst počtu podniků, abychom stále udrželi exkluzivní distribuci,“ doplňuje Bečková.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Spoločnosť Heineken Slovensko už tradične každý rok prináša na trh originálne produkty, ktoré sú pripravené špeciálne pre obdobie vianočných a novoročných sviatkov. Cieľom je uspokojiť náročných spotrebiteľov a spríjemniť najkrajšie sviatky v roku niečím výnimočným.

Koncom roka sa na trhu zvyšuje záujem o produkty, ktoré bežne počas roka nie je možné kúpiť, a ktoré pre obdobie sviatkov prinášajú určitú pridanú hodnotu. Zlatý Bažant pšeničné pivo, sviatočné balenie čapovacieho súdku Heineken a silvestrovská fľaša Heineken doplnia trh špeciálnych vianočných produktov.

Pšeničné pivo tento rok samostatne

Pšeničné pivo mali spotrebitelia možnosť ochutnať po prvýkrát počas minuloročných Vianoc, kedy bolo pridané k päťbaleniu Zlatého Bažanta ako vianočný bonus. Po úspechu tejto novinky prichádza tento rok na vianočný trh sviatočné pšeničné pivo Zlatý Bažant samostatne. Limitovaná edícia v atraktívnom vianočnom balení obsahujúcom štyri twist off fľaše s objemom 330 ml bude v predaji len do konca roka 2008.

Pšeničné pivo je pomerne rozšírené najmä v Belgicku, Nemecku a Rakúsku, na Slovensku je však netradičnou špecialitou. Je vyrobené z kombinácie jačmenného a pšeničného sladu a vyznačuje sa charakteristickou svetložltou farbou, typickou ovocnou arómou a jemne kyslastou, korenistou chuťou. „Sviatočné pšeničné pivo v sebe spája tradičnú vysokú kvalitu značky Zlatý Bažant s originalitou a netradičnou chuťou. Naši priaznivci budú môcť na Vianoce ochutnať naozaj výnimočný produkt", dodáva Zuzana Putalová, senior brand manager značky Zlatý Bažant.

Sviatočný čapovací súdok

„Nie je nič lepšie, ako načapovať si vlastné". S týmto sloganom sa Heineken prihovoril všetkým pivárom v apríli tohto roku, keď na slovenský trh uviedol päťlitrový čapovací súdok Heineken. Odvtedy si tento spôsob podávania piva získal mnohých priaznivcov, o čom hovoria aj výsledky ankety, ktorú Heineken Slovensko uskutočnil počas letných mesiacov na svojej webovej stránke. „Z ankety vyplynulo, že takmer polovica respondentov vyskúšala čapovací súdok Heineken na oslave s rodinou či priateľmi", hovorí Natália Ormandy, brand manager značky Heineken.

A keďže koniec roka je pre stretnutia s priateľmi ako stvorený, Heineken sa rozhodol na Vianoce prezliecť čapovací súdok do „sviatočného". „Až takmer 60 % účastníkov ankety uviedlo, že pivo si počas oslavy čapovali sami, pretože si tento zážitok chceli vyskúšať. Sviatočné balenie čapovacieho súdku preto určite bude zdrojom zábavy počas tohtoročných sviatkov.", dodáva Natália Ormandy.

Pivo namiesto šampanského

Pri rozlúčke so starým rokom milovníci piva nemusia ani na sekundu opustiť svoje obľúbené pivko. Silvestrovská fľaša Heineken má tvar šampanského a nechýba jej ani vystreľovacia zátka, s ktorou môžu pivári tradičné koncoročné odpočítavanie zažiť s nápojom, ktorý majú najradšej.

S objemom 1,5 litra umožní podeliť sa s blízkymi a spolu so sviatočným dizajnom môže byť fľaša ideálnym koncoročným darčekom pre rodinu alebo priateľov. Oslavná fľaša tak svojou pridanou hodnotou doplňuje ponuku špeciálnych sviatočných produktov značky Heineken.

Zdroj: SME.sk

K vyškolování profesionálních výčepních restaurací a barů, kde se čepují pivní značky společnosti Heineken, posloužila v minulých dnech prezentace holandského odborníka Franckse Everse v pražské restauraci Solidní nejistota. Ten předvádí po celém světě správné čepování piva s odborným výkladem v prostředí mimo jiné originálních sklenic Heineken, kde je kontrolní ryska ve tvaru hvězdy, načepování sklenice se vyžaduje na jeden ráz a pivo má mít teplotu od nuly do pěti stupňů.

Zdroj: Právo.cz

Vedoucí exportního oddělení společnosti Heineken ČR Kamil Krakeš:

* Export je solí každého podnikání, jak jste na tom s vývozem českého piva?

Heineken ČR je jedním z nejvýznamnějších exportérů piva z ČR, naším cílem je stát se z hlediska objemu v příštích letech exportní jedničkou. Vyvážíme pivo do více než třiceti zemí, v jejich čele je Německo, následováno Ruskou federací, kde je krušovické pivo absolutně nejprodávanějším dováženým pivem vůbec, Švédskem a dále Slovenskem, Ukrajinou, Bulharskem a Rakouskem. Celkově lze říci, že do uvedených zemí míří více než tři čtvrtiny našeho vývozu.

* A zbytek?

To jsou všichni naši zbývající partneři. Tam už to je velmi různorodé, značka od značky. Značka Krušovice je ve střední a východní Evropě velmi dobře zapsána, zejména ve státech bývalého Sovětského svazu, kde dodnes jasně dominujeme. Kromě Ruska jde třeba o Kazachstán nebo Arménii, začínáme exportovat do Gruzie, samozřejmě nás znají v celém Pobaltí, ale i v Moldávii. Pro další z portfolia našich značek, Starobrno, jsou zajímavé trhy například ve skandinávských zemích, ale i Rakousko nebo Bulharsko.

* Nedávno se staly součástí českého Heinekenu i značky Zlatopramen a Březňák. Jak je to nyní s jejich vývozem?

Značka Zlatopramen, vařená v licenci, si nejlépe stojí opět v Ruské federaci, Březňák aspiruje na nejprodávanější dováženou značku v SRN. Tyto značky však vyvážíme i do tak exotických zemí, jako je Togo nebo Vietnam.

* Kam jste se zatím se svým pivem nedostali?

Rádi bychom zahájili vývoz do Francie, Belgie a na Nový Zéland.

* Jak jste tam na tom se svými značkami na německém trhu?

Jak jsem již uvedl, zdaleka nejúspěšnější v Německu je Březňák, avšak do klubu nejprodávanějších českých piv by se vešly i značky jako Starobrno, Louny a samozřejmě Krušovice.

* Německo je zasaženo hospodářskou stagnací s nulovým růstem. Co to pro vás může znamenat?

Tam očekáváme výraznější dopad ekonomických problémů, na rozdíl například od ČR, kde stále pociťujeme dopad krize jemněji než v jiných státech. Němečtí spotřebitelé jednoznačně začínají šetřit na takzvaném zbytném zboží, k nimž patří i pivo. A to nikoliv, že by ho přestali zcela konzumovat, jen sáhnou po cenově dostupnějších značkách. Proto tedy v západní Evropě, v USA, ale i v Ruské federaci v příštím roce očekáváme spíše stagnaci nebo dokonce mírný pokles tržeb.

* Projevuje se to už ve vašich obchodech?

Naše společnost na tom zatím v Německu není nějak špatně, protože například právě v této zemi jsme zastoupeni více značkami a pokrýváme tak téměř všechny segmenty trhu.

* O jaké trhy budete mít do budoucna zájem?

Naší vlajkovou lodí jsou Krušovice, které za poslední desetiletí zažily skutečně raketový nástup. Z někdejších 15 tisíc hektolitrů ročně se letos v exportu dostaneme na zhruba 300 tisíc hektolitrů. Zatím nejsem spokojen s tím, jak jsme momentálně zastoupeni v Polsku, určitě bychom rádi rozšířili distribuci do dalších států bývalého Sovětského svazu, kde je naše značka poměrně silná. Máme také zájem vyvážet do Řecka, znovu rozjet export do Irska. Z hlediska objemů je před námi velký kus práce ve Spojených státech nebo Velké Británii, kde je i do budoucna pro česká piva dostatek zákazníků s odpovídající kupní silou.

* Jak byste vystihl pozici Krušovic na domácím pivovarnickém trhu?

Z hlediska českého trhu je značka Krušovice velmi mladá. Je to paradox, protože rokem založení 1581 je zároveň z velkých českých značek nejstarší. Tuto značku ale až do poloviny devadesátých let málokdo znal: na českém trhu působí necelých patnáct let. Její pozice je však do budoucna velmi slibná. Po vstupu Heinekenu do Královského pivovaru Krušovice došlo k výrazné změně obchodní strategie a podíl, který si chceme touto značkou na českém trhu ukrojit, nelze označit jinak než jako výrazný.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Václav Tuček

Rada reprezentantov charitatívneho programu Občianska voľba Pivovaru Šariš na svojom včerajšom zasadnutí odobrila hlasovanie občanov a slávnostne vyhlásila výsledky piateho ročníka tohto programu. Sumu vo výške viac ako 660 000 Sk si medzi seba rozdelí osem víťazných projektov.

Program Občianska voľba Pivovaru Šariš je určený mimovládnym neziskovým organizáciám zo šarišského regiónu. Jeho cieľom je podporovať aktivity smerujúce k rozvoju regiónu v oblasti zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu alebo ochrany životného prostredia. Do programu sa mohli zapojiť mimovládne organizácie z okresu Prešov, Sabinov a Vranov nad Topľou. Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš je špecifický tým, že o podpore regiónu rozhodujú podľa svojich želaní a potrieb samotní obyvatelia.

Do piateho ročníka Občianskej voľby sa zapojilo 20 organizácií. Do užšieho finále vybrala Rada reprezentantov Občianskej voľby 11 projektov, o ktorých ďalej rozhodovali hlasovaním samotní občania. Prostredníctvom 6.114 hlasov rozhodli o 8 organizáciách, ktorých projekty budú podporené finančnou čiastkou 662 041 Sk.

V programe Občianska voľba Pivovaru Šariš získali finančnú podporu nasledovné organizácie, ktorých projekty budú realizované v priebehu roka 2009:

Olympijský klub regiónu Prešov - Plážová hádzaná 2009 – majstrovstvá SR, 75.000 Sk

Športový klub nepočujúcich detí - XVII. ročník medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov do 16 rokov, 70.000 Sk

Vyrovnávanie šancí - Poďme spolu do rozprávky, 140.000 Sk

Občiansky klub (OK) Veľký Šariš - Šarišské gavaľíre – zvykoslovné tradície a práca našich predkov, 52.100 Sk

Rákociho cesta - Hradná brána opravená, 87.000 Sk

Barlička - Záhrada bez bariér – Záhrada radosti, 99.750 Sk

Progress FM - Leto pod hviezdami (2009), 58.800 Sk

MabajEnergy - Mobilita bez bariér, 79.391 Sk

„Veľmi nás teší vysoký záujem občanov o prostredie, v ktorom žijú a ich snaha aktívne prispieť k jeho rozvoju. Svedčí o tom aj viac ako 6 tisíc hlasov, ktoré občania udelili jednotlivým projektom,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a.s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo vrátane aktuálneho ročníka prerozdelených takmer 3,8 milióna Sk a podporených 44 prospešných projektov.

Zdroj: Change net.sk

Učí lidi pít pivo. Povolání Zdeňka Bartoše by se zjednodušeně dalo vystihnout právě takhle. Jako zaměstnanec společnosti SABMiller, jejímž členem je i Plzeňský Prazdroj, objíždí hospody v zemích, které nemají bohatou pivní kulturu, a dohlíží na to, zda v nich Prazdroj chutná tak, jak má.

Jak vlastně zní oficiální název vaší profese a co obnáší?

Jsem specialista kvality exportu. Navštěvuji ty exportní trhy, kde pivní tradice nemá tak dlouhou historii, kde je pivo populárnější až posledních, řekněme, dvacet let. A společně s kolegou se staráme o to, zda je tam Prazdroj skladován a točen tak, aby to nepoškodilo jeho chuť a následně pověst.

Takže objíždíte hospody po světě a inkognito kontrolujete, zda točí dobré pivo?

Inkognito ne, nejsme žádní tajní policajti. (smích) Majitelé i distributoři o mé návštěvě vědí předem.

Jak taková kontrola vypadá konkrétně?

Přijdu do podniku, nechám si natočit pivo – a už při tom sleduji, jak je čepované a servírované. Pak přijde na řadu vizuální kontrola, přičichnutí, poté vlastní ochutnání.

Mým úkolem je poznat, zda je mezi ideální chutí Prazdroje a chutí natočené sklenice rozdíl. A říci, kde se případně stala chyba, a navrhnout řešení.

Deformací chuti piva kvůli špatnému zacházení existuje celá řada a každá má svůj název. Třeba Zásah světla: ta je typická pro lahvové pivo a jde o ni v případě, že bylo pivo vystaveno světlu – a to vyvolalo chemické reakce, které chuť posunuly. Další se týkají teploty při skladování, stárnutí, špatné sanitace pivních trubek v hospodě…

PĚNA PIVO CHRÁNÍ

V Česku rozumí pivu samozřejmě každý, nicméně, jak pozná laik, že je pivo v pořádku?

Na té běžné úrovni bych k tomu přistupoval spíše pragmaticky. Poznáte to prostě podle toho, že pivo pijete s potěšením, že vám na něm nic nevadí, že vás neruší postranní chuti.

Podle barvy se to dá poznat?

Barva není až tak citlivým indikátorem.Z ní poznáte, když je pivo zakalené, vyloženě špatnou sanitaci, tu ale odhalíte mnohem dřív už podle čichu. Pivo je cítit po starých vajíčkách.

Říká se, že pivo by mělo kroužkovat. Platí to jako známka kvality piva?

To už je otázka servírování, čepování piva. Když výčepní použije dobře umytou sklenici, která je navíc chlazená, tedy připravená na teplotu piva, a udělá hustou pěnu, která je vytvořena z piva, ne z mixování piva a vzduchu, měl by za sebou na sklenici nechat každý doušek stopu.

Počítám, že právě s čepováním mají ve světě největší potíže…

Nejen ve světě, popravdě řečeno. Častým prohřeškem i u nás je čepování, jak my říkáme, německým stylem, kdy hospodský pivo mixuje, nechá odstát a po pěti minutách dotáčí. Pivo tím zvětrává. Výčepní často tvrdí, že tak vyhání CO2, ale to je mizerná obhajoba, to se ošetřuje nastavením tlaku.

Jak by se tedy mělo pivo točit, aby k deformaci chuti nedošlo?

Způsobů je více, u nás se setkáváme hlavně se dvěma. Prvním je takzvané točení na hladinku: nejdřív se udělá pěna a poté se pod ni dotočí pivo. My propagujeme točení nazývané „Perfektně natočené plzeňské“: nejprve natočíme pivo a poté ho pomocí krémovače, tedy zpětného chodu výčepního kohoutu, uzavřeme hustou pěnou, která má pivo vlastně chránit před vzduchem. Taková hustá pěna vydrží déle než pěna vytvořená mixováním.

V českých pivnicích se tradičně setkáte spíše s točením na hladinku, jak to má český pivař rád. Jenže tenhle styl vyžaduje hodně vytočených sudů a tréninku. Na nových exportních trzích jsme vlastně rádi, když hospodské naučíme točit pivo tím druhým, jednodušším způsobem „nejdřív pivo, poté pěna“.

Jaký vliv má na chuť piva sklenice?

Rozhodně se nemá točit do sklenic právě vyndaných z myčky: jsou horké, tlusté sklo má velkou tepelnou kapacitu, takže pivo ohřeje. Sklenici je třeba vypláchnutím zchladit. Předností některých sklenic je, že jsou jako by uzavřené, takže vlastně drží pěnu a brání přístupu vzduchu k pivu.

Občas se i v českých hospodách setkáme s tím, že se pivo točí do půllitrů chlazených v mrazáku. Je to prohřešek?

Pracovně se s tím setkávám hlavně v jižních zemích, jako je Řecko či Španělsko, kde to konzument kvůli horku vyžaduje. Praxe je to ale problematická, protože když je pivo podchlazené, nevychutnáte si jeho plnou chuť, chlad ji přebije. Necítíte vůni ani chuť.

Čepováním do vymražené sklenice navíc dostane pivo tepelný šok.

Chuť ale může přebít také přesycení CO2: pak cítíte spíš jen velmi silný říz, vše ostatní se vám vytratí.

PIVO NENÍ VÍNO

Kolik hospod a jaké země máte pod patronací?

Celkem mám s kolegou na starosti asi 420 hospod v zemích, jako jsou státy bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie, Skandinávie, Řecko, Izrael, Španělsko, Itálie…

V jaké z nich točí nejlepší Prazdroj?

To lze říci poměrně přesně, protože v rámci našich expertních trhů pořádáme soutěž kvality. Za letošní rok ji vyhrála Albánie.

To je vítěz, kterého by asi nikdo nečekal…

Je to obrovské překvapení. Jenže oni, distributor i majitelé hospod, hodně zapracovali. Výhodou v Albánii navíc bylo, že se tam začínalo, pokud jde o pivo, de facto na zelené louce. Hospodští tam neměli žádné zlozvyky, vše jsme si od začátku nastavili tak, jak to dobré Plzeňské potřebuje.

Kromě skvělého Prazdroje vás v Albánii ale překvapí i kvalita podniků. Země je sice plná prašných cest a rozestavěných domů, když ale přijdete do restaurace, je to něco úplně jiného. Mít hospodu či bar je tam věc prestiže, takže majitelé hodně dbají o interiér. S outletem albánských barů by se podle mého mohl srovnávat jen málokterý podnik v Praze.

V jakých zemích se pivo naopak prosazuje obtížněji?

Řešíme třeba střet vinné a pivní kultury ve Španělsku. Tam musíme startovat fakt od začátku. Vysvětlujeme, že pivo není víno a neplatí, že čím starší, tím lepší. Jasně, tohle pochopí většinou hned, ale k pivní kultuře tam pořád nemají potřebný vztah, sudy nechají klidně stát venku na sluníčku…

Nepokoušejí se ti „neposlušní“ hospodští prohřešky zahladit tím, že vás uplácejí hostinou nebo se pokouší opít?

To ne… spíš se snaží občas schovat nějaký starý sud, abychom ho neobjevili. A někdy se vás snaží umluvit. Říkají pořád dokola: „No jo, ale hosti zmrzlé sklenice chtějí.“

Co s tím děláte?

Někdy je ústupek místním zvyklostem na místě. Někteří zákazníci v Řecku si ty sklenice z mrazáku nakonec prosadili. (smích)

Zaměstnání, které se točí kolem piva, má svá jasná úskalí. Stalo se vám někdy, že jste se během práce prostě opil?

Za dva roky, co tuhle profesi dělám, dvakrát. Poprvé to bylo při mé úplně první samostatné cestě. Vyrazil jsem do Finska – a tam jsou lidé, co se pití týče… velmi stateční. (smích) Po celém dni jsem byl rád, že jsem na hotelu a můžu se ze všeho vyspat.

A poté o rok později v Norsku, kde jsme otevírali hospodu… a poté ještě v noci navštívili několik barů. To byl můj druhý přešlap.

DEFORMACE PROFESÍ

Vaše povolání je bezpochyby snem mnoha mužů. Jak se člověk degustátorem piva stane?

Já jsem se k profesi dostal před dvěma lety skrze soutěž v degustační soutěži, kterou plzeňský pivovar pořádal. Zúčastnil jsem se jí jako student vysoké školy chemicko-technologické se zaměřením na potraviny a pivovar mi později nabídl práci.

Mohl by dělat tuhle práci kdokoli?

Záleží na degustační schopnosti, na chuťových a čichových buňkách. Třeba kuřák by ji mohl dělat těžko, kouření chuťové vjemy omezuje. Plus platí i další pravidla: když se chystám na degustace, nepiji kávu, vyhýbám se ostrým jídlům, cibuli, česneku, prostě tomu, co vám na dlouhou dobu změní chuť.

Teď se o pivo zajímáte profesionálně, jaký vztah jste k němu měl dříve?

Nedá se říci, že bych byl pivař. Hrával jsem hokej, takže jsem po zápase zašel s kamarády posedět, nikdy jsem ale nevypil více než čtyři piva. Dnes si dám dvě maximálně tři malá piva a stačí mi to.

Jak často chodíte na pivo? Odváží se vůbec profesionál, který ví, co vše se může s chutí piva stát, vyrazit do normální hospody?

Jasně, že se odvážím. Nechodím tam ale nijak zvlášť často, přece jen, když se vám kolem piva točí celá práce… A je pravda, že jsem profesí dotčený. Nedokáži se napít piva a neřešit chuť. Když si objednám pivo, udělám mimoděk vlastně všechny degustační procedury, které dodržuji v práci. A když pivo neprojde, jdu pryč nebo si dám třeba vodu.

Existuje nějaké ponaučení, jak se vyhnout hospodě, kde hrozí špatné pivo?

Určitě je na místě vynechat podnik, kde hrozí malá výtoč. Když přijedete do nějaké malé herny nebo zapadlé vesnické hospůdky, kde mají točenou desítku a Prazdroj, je jasné, že její hosté většinou sáhnou po levnější desítce, takže výtoč tam asi nebude úplně stoprocentní – a může se proto stát, že chuť Prazdroje nebude ideální.

A samozřejmě platí, že hospodský, který nedbá o čistotu a hygienu podniku, bude těžko dbát o kvalitu piva.

Kamarádi mi občas říkají: to pivo už není, co bývalo, to se nedá pít – nedávno jsem si dal jedno v bufetu na nádraží a od té doby tu značku už nepiju! Lidé by si ale měli uvědomit, že dobré pivo dostanou pouze v hospodě, kde o ně pečuje dobrý hospodský. Jak říkáme my pivovarští – pivovar pivo vaří, hostinský ho dělá!

Otázka na závěr se nabízí sama: Jezdíte po světě a dohlížíte, zda pivo chutná tak, jak má. Uměl byste ale pivo uvařit?

Znám postupy, jak na to. Uvařit pivo není až tak těžké. Těžké je uvařit dobré pivo. To bych nezvládl.

Zdroj: iDnes.cz

Mezi českými pivovarníky se rozhořel spor o desítky milionů korun: Má nová, největší ryze česká skupina K Brewery nárok na daňové úlevy?

Ve hře je pětadvacet milionů korun jen za letošek. A podezření, že členové skupiny už loni neprávem získali úlevy v řádu milionů.

Oč jde? Zákon dává "malým nezávislým pivovarům" úlevu na spotřební dani. Nejméně dva členové skupiny K Brewery - Pivovar Černá Hora a Pivovar Janáček - jí také loni využili. Každý tím ušetřil asi sedm milionů korun. A pokud letos úlevu uplatní všichni členové skupiny, jak už začátkem roku ohlásili úřadům - uspoří aspoň 25 milionů.

Jenže jak mohou být pivovary "malé a nezávislé" - a zároveň ve skupině, která už svojí produkcí přes milion hektolitrů dostihuje například Budějovický Budvar?

"K Brewery musí daně platit v plné výši. Úlevami proti nám získává neoprávněnou výhodu," tvrdí rozhořčeně zástupce jednoho z konkurenčních pivovarů.

Zákon o spotřební dani říká, že úlevu může mít malý pivovar do výstavu 200 tisíc hektolitrů ročně. To Janáček i Černá Hora splňují. Ale současně musí být podnik nezávislý.

Šéf a spolumajitel celé skupiny K Brewery Zdeněk Radil přitom už od loňského května sedí v představenstvu pivovaru Černá Hora. Zároveň je už rok šéfem představenstva Pivovaru Janáček. A už loni byly také personálně oba pivovary propojeny i s dalším, Pivovarem Svijany.

Předseda představenstva K Brewery Radil odmítá, že by společnost porušovala zákon. "Účast zástupců K Brewery ve statutárních orgánech pivovarů sama o sobě neznamená ztrátu jejich nezávislosti," tvrdí.

Jenže v zákoně je také zřetelně vymezeno, kdy i malý pivovar ztrácí na úlevu nárok: Pokud byla uzavřena jakákoliv dohoda, z níž lze dovodit přímou nebo nepřímou závislost na jiném pivovaru. Lidsky řečeno - pivovary K Brewery by nesměly využívat výhod společného nákupu surovin, odbytu, bankovních úvěrů - zkrátka nijak spolupracovat. Pak taková skupina ovšem postrádá smysl.

"Z našeho pohledu je tato skupina jen jedním subjektem," potvrzuje také šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina. I advokát Dalibor Šalek z České asociace pro soutěžní právo předpokládá: "Pro daňové účely se dá zřejmě mluvit o vzájemné závislosti členů skupiny. Ale konkrétně musí rozhodnout až finanční úřad."

Jasný verdikt však zatím nikdo nechce říci. A pro úřady to zřejmě bude problém. "Například pojem hospodářská závislost nikde není definován," upozorňuje David Neveselý z Advokátní kanceláře Havel - Holásek, který se domnívá, že K Brewery má na úlevy nárok.

Jednoznačně vidí věc prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. "Černá Hora je stále nezávislý pivovar, pan Radil je v představenstvu jako soukromá osoba," říká. Háček je ovšem v tom, že Fusek je šéfem právě Černé Hory. A on, případně jeho syn Daniel, jsou i v orgánech dalších pivovarů K Brewery.

Sám šéf skupiny Radil připouští, že problém nyní konzultuje s právníky. "Nevylučujeme, že jednou z možností může být pro letošek i úhrada daně v plné výši," říká nakonec.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík a Miroslav Petr

Společnost Heineken International spustila internetovou kampaň na podporu zodpovědné konzumace alkoholu nazvanou „Know the Signs - Rozeznejte příznaky“.

Kampaň rozšiřuje osvědčený program „Enjoy Heineken Responsibly - Užívejte si Heineken zodpovědně“ a usiluje o podporu větší volby a lepších návyků spojených s konzumací alkoholu u těch, u kterých se projevuje nezodpovědný model chování. Při kampani bude využita jak internetová technologie, tak i technologie mobilních telefonů a zároveň se jedná o první kampaň takového typu v rámci komunikace spojené se zodpovědnou konzumací alkoholu.

Melinda Eskell, Heineken Brand Communication Manager, komentuje tuto iniciativu následovně: „Angažujeme se při pomoci v rámci nesprávného zacházení s alkoholem a rádi bychom podpořili komunikaci týkající se zodpovědné konzumace alkoholu. Z průzkumu u spotřebitelů víme, že ti, na které je kampaň zaměřena, jsou otevřeni diskuzi na toto téma, chtějí ale komunikovat způsobem pro ně přiměřeným. Náš přístup za pomoci digitálních technologií nám toto umožňuje a zároveň nám umožňuje využít interakce a zapojení spotřebitelů tak, aby se naše poselství týkající se zodpovědnosti při konzumaci alkoholu šířilo dál. Značka Heineken má vedoucí pozici mezi prémiovými značkami piva a tato pozice je výrazně podporována naší komunikační strategií, která upřednostňuje kvalitu před kvantitou“.

Kampaň s názvem 'Know The Signs' byla vytvořena v agentuře Red Brick Road sídlící ve Velké Británii. Tato kampaň je pouze jednou z částí celého programu „Enjoy Heineken Responsibly“, který probíhá už pět let.

Zdroj: Marketingové noviny.cz

Především o pivu byla řeč v pondělním Dopoledním Radiožurnálu. Jeho hostem byl totiž Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru. Kolik toho může denně ochutnat pivovarský sládek? Proč se v posledních letech množí nářky na zhoršující se kvalitu českého piva? A nakolik jsou tyto stesky opodstatněné?

O profesi sládka panuje všeobecně sdílená představa, že náplní jeho práce je především pití piva. Václav Berka, sládek Plzeňského pivovaru, v Dopoledním Radiožurnálu tento mýtus vyvrátil. Zdůraznil, že sládek pivo nepije - on ho ochutnává, zda už je várka připravená. "Samozřejmě přístroje změří všechno," dodal k tomu, "ale chuť piva je nezaměnitelná. A to musí stále dělat lidé."

Svou první várku piva uvařil Václav Berka před třiceti lety na letní brigádě v pivovaru. Jak se práce sládka od té doby změnila? "Za těch třicet let se dramaticky změnila technika, ale co je důležité - výrobní kroky, technologie, teplota, časy, všechny postupy, původní suroviny, to se vždy zachovávalo." Původní suroviny - těmi má Václav Berka na mysli vodu, slad a chmel. Přestože podle slov plzeňského sládka některé z jiných pivovarů do piva začínají přidávat i jiné přísady a získávají tak konkurenční náskok, Plzeňský pivovar touto cestou jít odmítá - ctění tradice kvality českého piva je pro něj stále na prvním místě.

Právě s kvalitou piva souvisejí i současné stesky některých českých milovníků piva, že se postupně snižuje jeho pitelnost. Kde leží příčina? Podle Václava Berky nižší pitelnost nesouvisí s tím, jak se piva vyrábějí, jako spíš s tím, co se s nimi děje na cestě z pivovaru až do sklenice hosta. "Platí staré přísloví, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá," shrnuje plzeňský sládek. Abychom tomu rozuměli správně - vrchní již pivo lepší neudělá, ale může ho pokazit.

Proto, aby špatných piv v českých sklenicích ubývalo, existuje takzvané Desatero dobrého výčepního. A jaký je dobrý výčepní? Václav Berka rozdíl mezi dobrým a špatných vrchním shrnuje takto: "Je třeba rozdělit výčepního, který si stoupne za pult a znuděně kouká, co se děje v hospodě, a výčepního, který si pohraje se sklenicí, krásně ji vyčistí, umí se postarat o trubky a zažertovat s hosty - zkrátka pivo prodat."

Mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne se Lucie Výborná Václava Berky zeptala například i na to, zda se pivu, které se nedrží tradičních výrobních postupů, dá stále ještě říkat tradiční. Nebo se již jedná spíše o takzvané "europivo"? A existuje vůbec něco jako "europivo"? Proč v posledních letech zažívají takový boom nejrůznější ovocná či barevná piva? A jak nahlíží plzeňský sládek na domácí přípravu tohoto tradičního českého nápoje?

Záznam celého rozhovoru s Václavem Berkou i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz