O koupi Pivovarů Staropramen mají podle zpravodajské televize Z1 vedle nadnárodního obra Heinekenu zájem také čeští investoři ze skupiny K Brewery Trade, která už vlastní šestici menších pivovarů.

Zástupci firmy informace o přetahování s Heinekenem o pivovar, jehož cena může dosáhnout deseti miliard korun, nechtěli komentovat. "Je však nesmysl, abychom se pouštěli do takového cenového souboje," řekl MF DNES předseda představenstva firmy Zdeněk Radil.

Zdroj Z1 totiž uvedl, že česká společnost by chtěla Heineken přeplatit. Dosud se však K Brewery zaměřovalo na menší pivovary, jejichž cena se pohybovala nejvýše v řádu stovek milionů korun.

Majitel Staropramenu - belgická firma AB InBev - ani zástupci Heinekenu, který je trojkou na českém trhu, se k otázkám případného prodeje nechtějí vyjadřovat. AB InBev ale připouští, že kvůli splátkám za nákup amerického pivovaru Anheuser-Busch, se bude muset zbavit některých podniků, které nyní vlastní.

Podle informací MF DNES je blízko právě dohoda o odprodeji Staropramenu do Heinekenu. Ten by se zásluhou této akvizice mohl stát dvojkou na českém trhu se zhruba třetinovým tržním podílem.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Na českém pivním trhu může již brzy dojít k halasnému cinkání půllitrů na počest svazku dvou významných hráčů. Několik zdrojů MF DNES nezávisle na sobě potvrdilo, že trojka na českém trhu Heineken je blízko dohodě o koupi tuzemské dvojky – Pivovarů Staropramen.

"AB InBev (vlastník Staropramenu) potřebuje sehnat peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser-Busch," vysvětluje jeden ze zdrojů motivaci belgické firmy k možnému prodeji českého pivovaru.

To, že pivovarnický obr potřebuje peníze, potvrzuje i mluvčí jeho belgické centrály Marianne Amssoms. "Nemůžeme však komentovat, o kterých součástech našeho byznysu uvažujeme," uvedla mluvčí. Podle ní zatím firma analyzuje různé možnosti s cílem dosáhnout za prodávané pivovary co nejlepších cen.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík říká, že rozhodnutí tohoto druhu jsou plně v kompetenci jejich mateřské společnosti. Zástupci Heinekenu v Česku ani v Nizozemsku nechtěli případnou transakci vůbec komentovat.

Heineken v minulých dvou letech výrazně posílil svoji pozici na českém trhu. Nejprve koupil pivovar v Krušovicích, loni převzal čtveřici pivovarů ze skupiny Drinks Union. Svůj podíl na výrobě českého piva tak zvýšil téměř trojnásobně na současných 14 procent. Dotáhl se tak na dvojku na trhu – Pivovary Staropramen – která má téměř sedmnáctiprocentní podíl.

Heineken už dříve avizoval, že mu pozice české trojky nemusí dlouhodobě stačit. V zemích, kde působí, se snaží být lídrem trhu, případně druhým nejsilnějším hráčem.

Možnost, že by se stal v Česku jedničkou, je však prakticky vyloučena. Zhruba polovinu trhu totiž ovládá Plzeňský Prazdroj a Heineken by tak musel skoupit všechny ostatní pivovary, aby se mu alespoň vyrovnal.

Svatba se Staropramenem by mu stačila k tomu, aby ovládl třetinu trhu, což už je velmi slušná pozice. Z takového scénáře však mají obavy zástupci malých pivovarů.

"Pokud by na trhu působili dva výrazně silní hráči, bylo by pro ně snadné si jej zcela rozporcovat a třeba úplně odstavit menší výrobce od dodávek do obchodních řetězců," zamýšlí se nad možnými důsledky Jiří Fusek, prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

Pro případné posílení pozice na českém trhu si navíc Heineken nemůže vybrat vhodnější dobu. Ekonomická recese totiž hraje proti prodávajícím a ceny akvizic klesají. "Za normálních podmínek by nebyla nereálná cena okolo deseti miliard korun, klidně i více," odhaduje člověk znalý poměrů na českém trhu. Cenu Pivovarů Staropramen by kromě výrazného tržního podílu zvyšovala také rozsáhlá licenční výroba. "Je však těžké odhadnout, nakolik tuto cenu srazí současná ekonomická situace," dodává zdroj.

Podle propočtů MF DNES by cena neměla rozhodně klesnout pod pět miliard korun.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Nevýhodné exportní kontrakty, kurz koruny, špatná obchodní politika poslaly loni do ztráty Pivovar Klášter z Hradiště nad Jizerou. Doplatil, podobně jako před časem jihlavský Ježek a některé další pivovary, na vývoz laciného piva do Německa.

Představitelé pivovarnického uskupení K Brewery, které Klášter loni koupilo, ale tvrdí, že nápravná opatření vytáhnou zadlužený pivovar opět nad nulu. A že se problematického pivovaru nehodlají vzdát.

Z někdejší produkce 120 tisíc hektolitrů se Klášter s 75 zaměstnanci po omezení problémového exportu propadl podle informací HN o třetinu, podobným způsobem z předloňských 200 milionů i tržby.

Pivovar také dluží po lhůtě splatnosti některým dodavatelům. O jak velkou sumu jde, obchodní ředitel Zdeněk Reska neprozradil.

"Jsou tak vysoké, že mne to bolí. Jsem ale ze staré školy, každý dluh je podle mne problém k okamžitému řešení," říká Reska. Je jedním ze dvou předních manažerů, kterými K Brewery letos nahradilo dřívější šéfy z doby předchozího majitele společnosti Ecoholding.

Problémy Kláštera způsobila podle Otakara Bindera, zodpovědného v K Brewery za marketing a obchod, především špatná kvalita managementu a "rozprodej piva do Německa za babku".

"Exportovat budeme dál jen za oboustranně výhodných podmínek. A také v případě Kláštera se chceme co nejvíc soustředit na podporu prodeje v místním regionu," popisuje Binder způsob, jakým chce K Brewery dostat Klášter z nejhoršího.

Podobný - a zatím úspěšný - recept zavedla pivovarnická skupina, ve které mají největší podíly podnikatelé Martin Burda a Grzegorz Hóta, loni v Pivovaru Jihlava. I ten před vstupem K Brewery doplácel na nevýhodné podmínky exportu.

K Brewery má dnes podíly v pivovarech Svijany, Rohozec, Černá Hora a ovládá Klášter, Janáčka, Platan, Rychtáře, Lobkowicze a jihlavského Ježka. Loni ještě Český svaz pivovarů a sladoven nepočítal do statistiky K Brewery jako pivovarnické uskupení s holdingovou strukturou, a tedy kumulovanou produkcí pivovarů. Údajná nezávislost ovládaných pivovarů přitom znamenala významnou úlevu na spotřební dani.

Právníci už ale od loňska upozorňovali, že většina z ovládaných pivovarů sice splňuje podmínky kategorie "malý" (do roční výroby 200 tisíc hektolitrů), ale je sporné, zda ještě platí i druhá podmínka pro daňovou slevu - nezávislost na jiném subjektu.

Od letoška už ale šest pivovarů ve správě K Brewery podle Bindera slevu na spotřební dani v kategorii "malý a nezávislý" neuplatní. Zaplatí daň jako velké pivovary a přijdou celkem o daňovou úlevu v řádu desítek milionů korun. "Přiklonili jsme se k tomu, i když ty právní výklady nebyly jednoznačné. Jednotlivé pivovary sice působí samostatně, ale centralizovali jsme už některé činnosti, jako je nákup surovin, počítačové propojení a podobně," říká Binder.

Svijany a Rohozec ovládá liberecká společnost LIF, K Brewery tam má menšinový podíl. K padesáti procentům v pivovaru v Černé Hoře se ale nijak zvlášť nadšeně nehlásí. Zakladatel a dnes druhý spolumajitel - Jiří Fusek - trvá na nezávislosti "své" Černé Hory.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Značka Stella Artois přichází s unikátním projektem Perfect Gastronomy Program, který si klade za cíl zlepšit současný stav českého pohostinství. Základem projektu je spolupráce se stovkou odborných hodnotitelů, s tzv. perfekcionisty, kteří budou navštěvovat restaurace po celé České republice a hodnotit kvalitu poskytovaných služeb a úroveň gastronomie v těchto zařízeních. Své hodnocení budou poté zveřejňovat na internetových stránkách www.perfekcioniste.cz. Jednotlivé provozovny budou dostávat od perfekcionistů konkrétní tipy na zlepšení, díky kterým mohou posunout svou restauraci na vyšší gastronomickou úroveň.

„Naším cílem je, aby si návštěvníci odnášeli z restaurací jen ty nejlepší gastronomické zážitky. Právě proto jsme vytvořili speciální tým perfekcionistů, kterým není situace v restauracích lhostejná a chtějí se aktivně zasadit o její zlepšení,“ říká David Petřík, zakladatel projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program a manažer značkových restaurací Potrefená husa. Iniciátorem projektu je značka Stella Artois, která tím chce přispívat ke zvyšování úrovně prémiových restaurací, kde má díky své výjimečné kvalitě silnou pozici.

Pro nominaci do programu museli všichni perfekcionisté projít odborným testem, kde prokázali své gastronomické znalosti a zkušenosti. Každý perfekcionista má k dispozici speciální manuál, který byl stejně jako vstupní test sestaven na základě know-how získaného během provozování restaurací Potrefená husa. Manuál slouží k hodnocení jednoho ze sedmi základních kritérií kvalitní restaurace (prostředí provozovny, podoba menu, úroveň obsluhy, kvalita surovin, chuť pokrmů, průběh návštěvy a servírování piva Stella Artois).

Do projektu jsou zapojeny vybrané restaurace po celé České republice, přičemž perfekcionisté se nemusí omezovat pouze na návštěvy těchto lokalit, ale mohou navštívit jakoukoliv restauraci na celém území České republiky. „Naším cílem je zkvalitňovat úroveň gastronomie a proto budeme oslovovat majitele hodnocených restauracích se zpětnou vazbou. Ty úspěšné budeme vyzdvihovat, těm ostatním poskytnem veškeré podněty ke zlepšení,“ komentuje fungování Stella Artois Perfect Gastronomy Programu v praxi David Petřík.

Informace o projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program a hodnocení jednotlivých restaurací perfekcionisty naleznete na internetových stránkách www.perfekcioniste.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Master polotmavý, 13° pivní speciál Plzeňského Prazdroje, získal zlatou medaili v mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards v kategorii speciálních točených piv, definovaných jako piva jantarové barvy a silná piva. Stalo se tak jediným českým pivem s tímto oceněním. To je udělováno pouze pivům, která dokonale splňují parametry, jako jsou vyvážená chuť, aroma či celkový vzhled. Tato australská soutěž se řadí mezi jednu z největších na světě, co se týká počtu porovnávaných pivních značek a pivovarů. V letošním roce bylo nominováno 1140 vzorků z 215 pivovarů, které se sešly z 39 zemí celého světa. Piva posuzovala porota 33 odborných porotců.

„Polotmavé pivo Master potvrdilo své kvality. Jako jediný zástupce získalo zlatou medaili a stalo se tak špičkou mezi vybranými speciály,“ uvádí Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. „Tímto nejvyšším oceněním tak byla odměněna nejen dlouholetá práce na jeho vzniku, ale také současná práce na pivní kultuře, díky které se polotmavé pivo Master stalo favoritem dané kategorie,“ dodává Václav Berka.

Australian International Beer Awards patří mezi nejvýznamnější profesionální pivní soutěže na světě. Je pořádána Královskou zemědělskou společností ve Victorii (Royal Agricultural Society of Victoria) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987 s cílem odměňovat vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhat podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria. V roce 2009 soutěžila piva celkem v osmnácti kategoriích.

MASTER polotmavý je 13° speciální pivo vyvážené chuti s jemnou karamelovou hořkostí a barvou, originál, ve kterém se snoubí tradiční mistrovství plzeňských sládků s tajemným uměním neznámého mistra. Proslulý žatecký chmel dodává pivu jedinečné aroma, nejlepší světlý slad s karamelem pak jemně karamelovou chuť a tmavší barvu. Obsah alkoholu: 5,2 % obj.

Zdroj: Moderní obchod - moobchod.cz

Zelené pivo se vrací: mystérium ožije pouze na Zelený čtvrtek. Nepropásněte!

Zdroj: Krušovice.cz

Zástupci vedení společnosti Plzeňský Prazdroj podepsali dnes společně se zástupci odborových organizací novou kolektivní smlouvu, která nabude účinnosti k 1. dubnu tohoto roku a bude platit dvanáct měsíců. Za odborové organizace stvrdili smlouvu podpisem pan Bohumír Matas, Karel Motyčka a Jiřina Kinkorová, za vedení společnosti podepsal dokument Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu.

Nová kolektivní smlouva bude určovat vztah zaměstnanců a zaměstnavatele po období jednoho finančního roku, její platnost skončí k 31. 3. 2010. Obě strany se dohodly na nasměrování prostředků navyšujících odměny zejména do oblasti benefitů. Všichni zaměstnanci dostanou příspěvky na zdravotní péči, relaxaci či léky a potravinové doplňky v podobě peněžitých poukázek také v hodnotě 2.500 Kč. Přibližně 350 zaměstnanců, kteří provádí rizikové práce, budou mít i nadále k dispozici poukázky k odběru zboží a služeb pro zdraví v hodnotě 1.500 Kč za rok, Tradičně oblíbený benefit, zaměstnanecké pivo, je řešen rovněž poukázkou hodnotě 2.500Kč. Poukázka má platnost jednoho roku.

Významně se zvýší hodnota poukázek k použití na kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců ze stávajících 2.000 Kč na 4.700 Kč. Prazdroj zavádí pro zaměstnance také nové benefity, jako je například možnost nákupu zboží ze zaměstnaneckých prodejen s padesátiprocentní slevou či vstupenky na exkurze do jednotlivých pivovarů v hodnotě 600 Kč.

I v nové kolektivní smlouvě zůstávají odměny za pracovní výročí, které jsou výrazem respektu k loajálním zaměstnancům a zároveň motivačním prvkem. Ti, kteří pracují u společnosti pět let, budou i nadále dostávat jednorázovou odměnu 5.000 Kč, u dlouhodobých zaměstnanců se může tato odměna spolu s nepeněžním plněním vyšplhat až na 25.000 Kč.

Manažerům zůstává i nadále možnost ocenit výjimečné výkony pracovníků odměnami nepeněžitého charakteru, jako jsou rekreační poukazy, víkendové pobyty nebo vstupenky na kulturní a sportovní události.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

„Kolektivní vyjednávání velice zásadně ovlivnily dvě věci. Návrh zaměstnavatele - nízké navýšení mezd a realizovaný projekt změny organizační struktury. Shody jsme dosáhli díky souhlasu zaměstnavatele, že do navýšení benefitů bude započteno předpokládané navýšení mezd včetně odvodů zaměstnavatele. Pro nás jsou velice důležité dohodnuté změny v jednotlivých ustanoveních nad rámec Zákoníku práce, které řeší legislativní vztahy mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců."

Ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu Ivan Balogh:

"Letošní kolektivní vyjednávání samozřejmě ovlivnila změna podmínek na trhu s pivem, která se dotýká i naší společnosti. Ukázalo se, že vedení společnosti i její zaměstnanci a odboráři dokáží najít i v době ztížených podmínek společnou řeč a najít řešení. Jednání jsme vedli věcně a racionálně, za což bych chtěl Odborům poděkovat. Věřím, že za daných podmínek je podepsaná kolektivní smlouva pro naše zaměstnance motivující a že posílí jejich loajalitu k Plzeňskému Prazdroji."

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pozrite si francúzske paródie známych filmov z virálnej kampane belgického pivovaru. Výrobca belgického piva Stella Artois opäť potvrdzuje, že sa zameral na on-line marketing. Na internete šíri tri virálne videá v štýle francúzskych filmov zo 60. rokov. Píše o tom BrandRepublic.

Agentúra Mother London sa pri výrobe kampane inšpirovala dvoma filmami a jedným seriálom. 8 Mile s Eminemom, Die Hard s Bruceom Willisom a 24 s Kieferom Sutherlandom premenovala na 8 Kilométres (8 kilometrov), Dial Hard (Ťažko vytočiť číslo) a Vingt-Quatre Heures (24 hodín). „Pozrite si filmy, ktoré vám Hollywood nechce ukázať,“ hovorí agentúra v traileroch.

Všetky minifilmy sa odohrávajú na francúzskej riviére. Kópie amerických postáv parodujú svoje predlohy a ich dialógy. Francúzsky Kiefer Sutherland hovorí svojej priateľke „Zachránim svet a potom pôjdeme na obed.“ alebo „Zachraňovanie sveta je tak... buržujské.“ Vo videách sa neobjavuje pivo Stella Artois, na konci sa mihne odkaz na web Smoothoriginals.com.

Dial Hard pre Stella Artois od Mother

Vingt-Quatre Heures pre Stella Artois od Mother

8 Kilométres pre Stella Artois od Mother

Podľa MediaGuardian viraly bude celý mesiac podporovať online reklama na weboch, ktoré sa zaoberajú filmami, vrátane Channel 4, Guardian Film, Virgin Media movies, Empire a IMDB.

Pivovar sériou videí nadväzuje na minuloročnú retrokomunikáciu kampane Stella 4% od britskej agentúry Mother. Nové videá sa viac podobajú na filmy najmä vďaka známym predlohám, preto majú osloviť širokú verejnosť, povedal marketingový riaditeľ pivovaru.

Starší spot „Stella Artois 4%“pre Stella Artois od Mother

Spoločnosť sa drží komunikačnej stratégie, ktorú uviedla v septembri 2007. Vtedy prestala produkovať tradičné výpravné TV spoty a základ svojej komunikácie na britskom trhu presunula na Stellaartois.com. Webovú stránku pripravila pre majiteľa piva InBev bývalá reklamná agentúra značky Lowe Worldwide.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: Dáša Stanková

Více než dvě stovky zaměstnanců odejdou v blízké době z pivovaru Plzeňský Prazdroj.

Dotkne se to všech tří pivovarů, které pod plzeňského výrobce spadají (Radegast, Velkopopovický Kozel a Plzeňský Prazdroj) i třinácti obchodně distribučních center a pražské kanceláře.

Celkově pivovar ubere 272 pozic, z nichž 34 bylo dlouhodobě neobsazených. V průběhu roku naopak vznikne nových 87 pracovních příležitostí. „Budou přednostně nabídnuty propuštěným zaměstnancům,“ uvedl tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Ochranu nových míst pro bývalé pracovníky vyjednaly odbory.

Mezi propuštěnými jsou i dlouhodobí zaměstnanci, kteří si zakládali na věrnosti a hrdosti ke značce světoznámého piva. „Nejhůře nesou propouštění lidé, kteří v podniku pracovali třicet i více let. Jsou ve věku, kdy se budou na trhu práce špatně uplatňovat,“ potvrdil šéf odborů společnosti Bohumír Matas. Odbory se těmto lidem snažily alespoň vyjednat nadstandardní odstupné.

Propuštění dostanou odstupné

„Každý propuštěný zaměstnanec má zajištěné odstupné pět průměrných platů a k tomu další navýšení podle odpracovaných let. Například ti, kteří z firmy odejdou po třiceti a více letech, dostanou roční plat,“ dodal. Průměrná mzda v Plzeňském Prazdroji se pohybuje kolem 31 tisíc korun „V tom ale nejsou započtené platy manažerů,“ upozornil Matas.

Každý, kdo bude muset opustit Prazdroj, dostane na cestu speciální desky, v nichž najde pokyny, jak má postupovat při registraci na úřadě práce, jak napsat životopis a ucházet se o nové místo. Propouštění je rozděleno do několika měsíců. Koncem března odejde prvních 130 lidí.

„Samozřejmě není možné, aby se nás krize nedotkla, a to jak na domácím, tak na exportních trzích. Ačkoliv revize byla plánovaná již před jejím vypuknutím, ekonomická nejistota jí dodala na aktuálnosti,“ uzavřel generální ředitel Mike Short.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Prodeje společnosti Pivovary Staropramen bez započtení zahraniční licenční výroby loni vzrostly o 0,7 procenta na 3,26 milionu hektolitrů piva a překonaly tak svůj předloňský rekord. Firma zaznamenala nárůst prodeje na domácím trhu, zvýšil se také vývoz.

"Zvýšil se jak export značky Staropramen, který vzrostl o tři procenta, tak jeho licenční výroba, která narostla o 19 procent," uvedla společnost. Pivovary Staropramen loni vyvážely pivo do 32 zemí světa. Nejvýznamnějšími exportními trhy jsou pro firmu Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

Loňské finanční výsledky společnost zatím nezveřejnila. Předloni společnost Pivovary Staropramen více než zdvojnásobila zisk na 578,4 milionu korun oproti 231,3 milionu korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně tehdy vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun.

AB InBev možná opustí český trh

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v České republice. Na domácím trhu mají zhruba patnáctiprocentní podíl. Firma je součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největšího světového producenta piva.

Anheuser-Busch InBev vznikl loni v listopadu, kdy belgický InBev dokončil převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Mezi hlavní značky firmy patří Bud a Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Supina nevylučuje, že opustí český trh. Po loňském spojení shromažďuje peníze na úhradu akvizice a chce je získat i prodejem části svých pivovarů v Evropě. Podle informací Hospodářských novin z konce února se chystá prodat i Pivovary Staropramen.

Zdroj: E15.cz

Tradiční spolupráce prémiové značky a nejlepších českých sportovců pokračuje.

Značka Pilsner Urquell bude i nadále generálním partnerem Českého olympijského týmu (ČOT). Dnes byla podepsána sponzorská smlouva na další dva olympijské cykly, zahrnující dvě letní a dvě zimní olympiády. Pilsner Urquell je generálním partnerem ČOT již od roku 2001. Vzájemná spolupráce bude pokračovat nejméně do roku 2016.

„Jsme velmi rádi, že jsme dnes stvrdili naše již tradiční partnerství novou dlouhodobou smlouvou, otevřeně se hlásíme k hodnotám olympionismu a pravým olympijským myšlenkám. Značka Pilsner Urquell jako česká pivní ikona chce i nadále podporovat naše nejlepší sportovce, tak aby co nejlépe reprezentovali Českou republiku všude ve světě, podobně jako se to daří našemu pivu. Na posledních třech olympijských hrách (Salt Lake City, Atény a Turín), kde jsme naše sportovce podporovali, získala ČR 3 zlaté, 6 stříbrných a 6 bronzových medailí. Snad se bude díky naší podpoře podobně dařit i na dalších olympiádách. Věříme, že Pilsner Urquell s sebou také přináší sportovcům a fanouškům kus domova do míst konání Olympijských her a pomáhá jim vychutnat si jejich úspěchy," říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Smlouvu dnes slavnostně podepsali Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru a Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Smlouvou stvrzená spolupráce opravňuje značku Pilsner Urquell používat v komunikaci olympijské motivy a symboly. Pilsner Urquell se také pyšní titulem „Hlavní partner Českého olympijského týmu", plzeňské pivo bude i nadále přítomno během olympiád v Českém olympijském domě, což jistě potěší všechny sportovce a fanoušky.

„Velmi oceňujeme a vážíme si dlouhodobého partnerství Českého olympijského týmu a Pilsner Urquell. Pivo Pilsner Urquell reprezentuje Českou republiku v zahraničí stejně skvěle, jako nejlepší čeští sportovci, proto je pro nás partnerství naprosto přirozené," říká předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek.

Spolupráce zahrnuje dva olympijské cykly - 2009 - 2012 a 2013 - 2016, během nichž proběhnou dvě zimní (Vancouver 2010 a Sochi 2014) a dvě letní olympiády (Londýn 2012, 2016 - místo zatím nevybráno).

Zdroj: Tisková zpráva PlzeŇského Prazdroje

Značka Corgoň mení image. Od marca tohto roku má nový dizajn etikiet, pričom o ich finálnej podobe nakoniec rozhodli slovenskí spotrebitelia. Prvé fľaše s novou tvárou opustili výrobné linky závodu v Hurbanove už na začiatku marca. Najpredávanejšia slovenská značka piva nesúca meno legendárneho hrdinu naposledy prešla zmenou v roku 2007. V tomto čase začala používať vlastný typ fľaše a ako prvá uviedla na trh úspešnú 1,5 litrovú PET Maxifľašu.

Proces zmeny dizajnu etikiet piva Corgoň od zadania až po prvé fľaše s novým dizajnom vyrobené v Hurbanove trval takmer šesť mesiacov. „Naším cieľom pri tvorbe novej tváre Corgoňa bolo poukázať na tradíciu a kvalitu tejto značky, potešiť súčasných a zároveň osloviť nových zákazníkov,“ hovorí Michal Mackov, brand manažér značky Corgoň v spoločnosti Heineken Slovensko.

S ponukou na vytvorenie nového dizajnu boli oslovené 3 agentúry, z toho jedna domáca a dve svetové. O víťaznom návrhu, ktorým sa stal dizajn z dielne svetovej agentúry Claessens/Cartils z Amsterdamu, nakoniec rozhodli prieskumom slovenskí spotrebitelia.

Hrdina Corgoň získal na kontraste

Nový dizajn spočíva vo viacerých zmenách. Na etikete naďalej prevláda červená farba, ktorá pivo výrazne odlišuje na pultoch predajní, výraznejšou sa však stala zlatá farba, zlaté medaily a jačmenné klasy. Značka naďalej farbou vnútri etikety odlišuje stupňovitosť piva – strieborná farba pre 10° pivo, zlatá pre 12° a čierna pre tmavé pivo. Okrem dizajnu sa zmenil aj materiál etikety, ktorá je vyrobená z papiera s kovovým efektom.

Názov najznámejšieho piva na Slovensku pochádza z mena legendárneho hrdinu Corgoňa. Ten bol údajne kováčom a mal takú veľkú silu, že podľa legendy pomohol mestu odraziť útok Turkov kotúľaním obrovských kameňov. Na novej etikete rovnomenného piva bol hrdina Corgoň síce mierne zmenšený, ale presunom na červené pozadie zasa získal na kontraste. V súvislosti s novým imidžom značky bude v týchto dňoch spustená aj redizajnovaná stránka www.corgon.sk.

Nový prístup aj v športovom sponzoringu

Podľa výsledkov spotrebiteľských prieskumov je značka Corgoň najvýraznejšie sa spájajúcou so športom. Od roku 2003 naša najvyššia futbalová liga nesie názov Corgoň liga.

V súvislosti so zmenou dizajnu nastala aj ďalšia zmena v prezentácii značky na futbalových štadiónoch. Od konca marca 2009 v jarnej časti Corgoň ligy návštevníkov privítajú bannery s novým vizuálom značky, pričom jeden samostatný reklamný panel bude venovaný projektu spoločnosti Heineken Slovensko - Pite rozumne. Cieľom tohto programu je šíriť informácie o zodpovednej konzumácii alkoholu, a spoločnosť používa logo projektu na svojich etiketách, v reklamných spotoch a v súvislosti so zmenou dizajnu sponzora už aj na štadiónoch našej najvyššej futbalovej súťaže.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Slovensko

Gambrinus 11° Excelent, který se začal prodávat v listopadu 2008, se za pouhých několik měsíců od uvedení na trhu stal jedničkou v segmentu balených jedenáctek s tržním podílem 21,8%. V polovině března zároveň překonal magickou hranici 100.000 prodaných hektolitrů.

„Rozhodně jsme hrdí na to, že si Gambrinus 11° Excelent získal důvěru v tak krátké době. Těší nás, že čeští pivaři oceňují vysokou kvalitu našeho piva," říká Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

Gambrinus 11° Excelent se od konkurenčních jedenáctek odlišuje plnější chutí danou přídavkem karamelového sladu a především unikátním dávkováním chmele, které spočívá v přidání třetí dávky chmele až po ukončení chmelovaru, na samém konci varného procesu. To přináší plnější chuť spolu s intenzivnější chmelovou vůní.

Stejně jako jeho sourozenci, Gambrinus výčepní světlý (10°) a Gambrinus Premium (12°), i Gambrinus 11° Excelent se vyrábí tradičním pivovarským postupem s odděleným hlavním kvašením a zráním. Gambrinus se vaří pouze ze tří přírodních pivovarských surovin (ječný slad, chmel a voda) a jako všechny výrobky značky Gambrinus tak splňuje podmínky k používání chráněného označení České pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

První pivo v Plzeňském pivovaru bylo uvařeno již v roce 1842, ochrannou známku si plzeňský pivovar nechal zaregistrovat před 150 lety. Značka Plzeňské pivo (Pilsner Bier) byla reakcí na rostoucí počet plagiátů originálního a oblíbeného piva. Od uvaření první várky se vystavilo již téměř 110 milionů hektolitrů plzeňského piva a vyváží se do více než 50 zemí světa.

„Před nedávnem byly v pivovaru nalezeny chemické rozbory piva z roku 1897 a české i švýcarské laboratoře dokázaly, že Pilsner Urquell chutná dnes zcela stejně jako v 19. století. Určitě také proto je Pilsner Urquell jednou z nejúspěšnějších a nejznámějších českých značek, kterou zná 99 procent milovníků piva,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell.

Krátce po svém vzniku získalo plzeňské pivo díky své chuti a kvalitě velmi rychle oblibu nejen doma ale i ve světě, což vedlo ke kopírování značky. Proto si pivovar registroval před 150 lety v roce 1859 ochrannou známku Pilsner Bier. V tomto roce totiž vstoupil v platnost Císařský patent o ochranných známkách, který registraci umožnil.

Chuť plzeňského piva si pochvaloval i rakouský císař František Josef I., který poté, co ho v Plzni okusil, ho začal pít pravidelně.

Po 40 letech potom Pilsner Bier nahradilo označení Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj. Dnes je 70 procent všech piv na světě označeno jako pils / pilsner. Pilsner Urquell tak dal jméno nejrozšířenějšímu pivnímu druhu.

Dokladem úspěšnosti je i to, že během prvních třiceti let existence byl Pilsner Urquell exportován už nejen po celé rakousko-uherské monarchii, ale také do Ameriky. V roce, kdy proběhla registrace známky (1859), se uvařilo bezmála 42 tisíc hektolitrů piva, o 50 let později to bylo už 820 tisíc hektolitrů.

Důležitým mezníkem byl v roce 1913 první výstav přes milion hektolitrů piva, obchodní zastoupení existovalo už v 34 zemích. V roce 1959, výstav kolísal po propadu z války a počátku padesátých let kolem hranice 800 tisíc hektolitrů, aby postupně vzrostl až na současných přibližně 1,7 milionu hektolitru. Celkem se tak uvařilo bezmála 110 milionu hektolitrů piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Po několikaleté důkladné přípravě a úspěšném absolvování nezávislého auditu obdrží Plzeňský Prazdroj od renomované společnosti DNV mezinárodní certifikáty na systém ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 14 001 a OHSAS 18 001 ve všech úsecích firmy. Je tak jedinou českou pivovarnickou společností s mezinárodní certifikací této úrovně.

Příprava na certifikační audit začala v červnu 2006. Do té doby byly systémy řízení kvality podle ISO 9001 a ISO 14001 ochrany životního prostředí zavedeny jen v technických útvarech všech pivovarů Prazdroje. Cílem bylo sjednotit přístup v ochraně životního prostředí v celé společnosti a začít se řídit přehodnocenými pravidly bezpečnosti práce

a požární ochrany ve všech objektech a oblastech společnosti.

„Během přípravy jsme museli vytvořit kompletně nový systém přístupu v oblasti bezpečnosti práce, zpracovat přes čtyřicet řídících dokumentů, směrnic a postupů. Dále jsme identifikovali a vyhodnotili v novém systému přes tři a půl tisíce bezpečnostních rizik a následně stanovili systém ochrany proti těmto rizikům nejen pro zaměstnance, ale i návštěvníky společnosti a pracovníky dodavatelských firem,“ říká Petr Holeček z Plzeňského Prazdroje.

Bylo také například nutné provázat jiné projekty s oblastí bezpečnosti při práci a ochranou životního prostředí, rozšířit a upravit spolupráci s odborovou organizací při provádění prověrek BOZP, fyzicky eliminovat nejvážnější bezpečnostní rizika působící na zaměstnance a dodavatele.

Konečný přísný audit provedla v lednu 2009 nezávislá certifikační mezinárodní společnost Det Norske Veritas ve všech pivovarech (Plzeň, Radegast, Velké Popovice) a v areálech třinácti obchodně-distribučních center Plzeňského Prazdroje v ČR. Plzeňský Prazdroj poté získal mezinárodní certifikáty za systém ochrany životního prostředí a bezpečné práce podle mezinárodně uznávaných norem ISO 14 001 a OHSAS 18 001. V technickém útvaru obhájil Prazdroj dřívější certifikát ISO 9001.

Nově zavedený systém OHSAS 18001 nastavuje nejen základní pravidla v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků, ale směřuje i ke změnám chování zaměstnanců Prazdroje při vykonávání každodenních činností. Zaměstnancům a dalším zainteresovaným stranám dokazuje, že Plzeňský Prazdroj aktivně chrání zdraví a bezpečnost svých pracovníků.

Certifikát ISO 14001:2004 potvrzuje, že Plzeňský Prazdroj má účinný systém environmentálního managementu, a pro zákazníky a spotřebitele je zárukou, že Plzeňský Prazdroj aktivně minimalizuje dopady svých činností, produktů a služeb na životní prostředí. Prazdroj je díky tomu nadstandardní firmou v této oblasti.

Plzeňský Prazdroj je v českém pivovarnictví průkopníkem nejvyšších standardů kvality i ochrany životního prostředí reprezentovaných právě certifikací podle norem ISO. Investice do zvyšování kvality produkce a do ochrany životního prostředí dosahují každoročně řádově desítky milionů korun.

Jde např. o unikátní systém biologického dočištění drenážních a dešťových vod, odváděných z areálu pivovaru RADEGAST do soustavy rybníčků za více než 6 milionů korun, nebo moderní čistírny odpadních vod v Radegastu a Velkých Popovicích, které ročně dodají více než 1 milion m3 bioplynu k výrobě tepla. K ochraně životního prostředí přispívají formou snížení spotřeby energií a vody i další projekty spojené s kvalitou výroby v pivovarech Plzeňského Prazdroje, např. plný přechod na bezkřemelinovou filtraci v Plzni.

Díky tomuto přístupu se Plzeňskému Prazdroji v prvním období Národního alokačního plánu podařilo i při rostoucím objemu výroby snížit objem vypouštěného CO2 oproti povolenému množství o více než 50 %. V porovnání s celým českým průmyslem, který v průměru ušetřil jen 4% emisních povolenek, se jedná o mimořádný výsledek.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar Plzeňský Prazdroj propustí v nejbližších dnech část svých zaměstnanců. Reaguje tak na situaci, která vznikla na trhu piva v souvislosti se světovou krizí. Propouštění se dotkne lidí z výroby, úředníků i manažerů.

Pivovar zatím neví přesné počty propuštěných zaměstnanců. K tomuto kroku přistupuje, aby byl i nadále konkurenceschopný k ostatním výrobcům piva. "Každý propuštěný zaměstnanec dostane minimálně pětinásobek svého měsíčního výdělku a k tomu ještě odměnu, která bude vypočítána podle délky pracovního poměru v Prazdroji,“ řekl tiskový mluvčí pivovaru Jiří Mareček.

Prazdroj navíc všem propuštěným lidem zajistí konzultace s pracovními agenturami za účelem hledání nový pracovních míst.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Iva Kokešová

Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl.

Zisk světově největší pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev loni stoupl o 6,9 procenta na 5,33 miliardy eur (asi 145 miliard korun). Efekt ze spojení americké a belgické skupiny, které se uzavřelo loni v listopadu, podnik nyní odhaduje na 2,25 miliardy dolarů. Uvedl to ve čtvrteční výsledkové zprávě. Uvedený výsledek je provozní zisk EBITDA. AB InBev podniká i v Česku.

Tržby skupiny AB InBev za loňský rok vzrostly o 12 procent na 16,1 miliardy eur. V roce 2007 dosáhly 14,43 miliardy eur.

Celková výroba piva loni stagnovala; výstav klesl o 0,3 procenta. U značek, na které se skupina soustředí, ale stoupl o 2,6 procenta. Produkci nealkoholických nápojů podnik zvýšil o 4,9 procenta.

Největší výrobce piva na světě Anheuser-Busch InBev vznikl loni v listopadu poté, co belgický InBev dokončil převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch. InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev.

Mezi hlavní značky firmy patří Bud a Budweiser, Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má nyní Anheuser-Busch InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. O značky Bud a Budweiser vedl Anheuser-Busch před spojením řadu let několik právních sporů s českobudějovickým Budvarem.

Skupina nevylučuje, že opustí český trh. Po loňském spojení shromažďuje peníze na úhradu akvizice a chce je získat i prodejem části svých pivovarů v Evropě. Podle informací Hospodářských novin z konce února se chystá prodat i Pivovary Staropramen.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Předseda představenstva společnosti LIF Miroslav Kučera řekl Právu:

* Získali jste do vlastnictví společnost Pivovar Náchod. Jaké má vlastně LIF zkušenosti s pivovarnictvím?

Zhruba před deseti lety jsme koupili pivovar Svijany. Během té doby se stal nejúspěšnějším z regionálních pivovarů v ČR. Dnes má výstav přes 300 tisíc hektolitrů a začínal asi s 35 tisíci.

* Vidíte stejnou šanci i v Náchodě?

Rozhodně se o to chceme pokusit, zejména ve východních Čechách. Využijeme naše zkušenosti v oblasti regionálního posílení značky nebo i v oblasti obchodu, což by mělo přinést zisk většího podílu na východočeském trhu.

* Neobáváte se, že globální finanční krize neblaze poznamená i pivovarnickou branži?

Náchod měl v roce 2008 výstav 130 tisíc hektolitrů, letos v lednu se ovšem propadl na 85 procent ledna loňského. Do minusu však jde i většina ostatních českých pivovarů, takže myslím, že krize se už začíná projevovat. V takové situaci je těžké odhadovat trend na příští léta. Ale my to chceme každopádně obrátit. Máme možnost některé druhy náchodského piva prodávat v síti, v níž už prodáváme Svijany, například nealko nebo speciály, které my zatím neděláme. Tam může přijít pomoc pro Náchod relativně rychle, i když se nebude jednat o desetitisíce hektolitrů. Můžeme i uspořit při nákupu surovin. Moje představa je, že bychom se do tří let mohli přiblížit dvěma stům tisícům hektolitrů.

* Plánujete do pivovaru také investovat?

Náš zájem o náchodský pivovar byl veden vědomím, že nepotřebuje velké investice. Musely by nutně přijít jen v případě havárie některé z důležitých technologických částí. Ale zatím tam všechno funguje.

* Co personální změny v managementu?

Znám ředitele Hlavatého a vím, že je to odborník. Budu rád, když na svém místě zůstane. O dalších lidech nic nevím.

* Plánujete zachovat pracovní místa?

Těžká otázka. Pivovar Náchod má stejný počet zaměstnanců jako Svijany. Porovnejte výstav a uvidíte jako my, že možnosti úspor ohledně počtu zaměstnanců tu jsou. Naším cílem však není propouštět, ale společnost Pivovar Náchod zvednout.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Bednář

Osm let ovládala belgická pivovarnická skupina Inbev značku Staropramen. Teď udělá zřejmě místo jiným.

Zprávy o zvažovaném prodeji Pivovarů Staropramen se už týdny šíří mezi lidmi z pivovarnické branže a zájem o případnou investici roste. Kupec by mohl nabízet sumu kolem šesti miliard korun a za to by získal pozici druhého největšího výrobce piva v Česku. Taková možnost zní lákavě především pro nizozemský Heineken.

"Momentálně pracujeme na integraci našich pivovarů, mluvit o akvizici Staropramene je předčasné," řekla mluvčí českého zastoupení Heinekenu Kateřina Eliášová.

"Staropramen je v nabídce Inbevu už nějaký čas. A má to logiku. Belgičané musejí začít platit těch víc než 50 miliard dolarů za loňskou akvizici Anheuser Busche. A to by bez prodeje části aktiv těžko zvládli," vyjádřil se šéf jednoho z předních pivovarů v Česku.

Inbev ještě před loňským spojením s americkým Anheuser Busch měl ve 30 zemích světa na 123 pivovarů. Prodej Staropramenu by měl podle lidí z branže logiku. I proto, že je u nás sice dvojkou trhu, ale s podílem "jen" přes 15 procent a bez větší šance na další růst.

V belgické centrále Inbevu ale podrobnosti plánu na prodej části aktiv tají. Stejně tak i názvy firem, kterých se redukce dotkne. "Naše rozhodnutí bude založeno na pečlivé prověrce veškerých strategických a finančních dopadů případného prodeje některých firem nebo stáhnutí se z některých trhů," vysvětluje mluvčí nově vzniklého uskupení Anheuser Busch-Inbev (AB-Inbev) Gwendoline Ornigg.

Případný odchod AB-Inbevu z Česka by podle lidí z oboru neměl na fungování českého trhu zásadní vliv. "Inbev je zkušená pivovarnická skupina a pokud by volba k prodeji skutečně padla na Staropramen, získal by ho někdo, kdo má podobné renomé," soudí výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

První do řady zájemců by se nepochybně stavěl Heineken - třetí největší výrobce piva na světě. V Česku vlastní Starobrno, Krušovice a od loňska skupinu Drinks Union se značkami, jako je Zlatopramen.

Ve většině zemí, kde působí, patří Heinekenu první nebo druhá příčka na trhu. U nás je třetí právě za Staropramenem. I s jeho tržním podílem by získali Nizozemci zhruba 30 procent a druhé místo za Plzeňským Prazdrojem, který už teď ovládá bezmála polovinu české produkce. A tomu by spojení se Staropramenem u antimonopolního úřadu pravděpodobně neprošlo.

Podle odborníků krouží kolem prodeje Staropramenu i zástupci některých finančních skupin. Například PPF magnáta Petra Kellnera. "K podobným spekulacím se zásadně nevyjadřujeme," reagoval mluvčí Kellnerovy skupiny PPF Alexej Bechtin.

Případným prodejem Staropramenu ale dělení českého trhu nekončí. Na čtvrté pozici je národní podnik Budějovický Budvar. O jeho prodeji stát už sice mluví roky, ale letos ani napřesrok k tomu zatím zřejmě nedojde. O pátou pozici na trhu spolu soupeří PMS Přerov a K Brewery. Druhé jmenované už postupně získalo podíly v několika menších pivovarech a jedná o vstupu do dalších.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Novou generálnou riaditeľkou spoločnosti Heineken Slovensko sa od februára tohto roku stala Holanďanka Door Plantenga. Pre medzinárodný koncern Heineken pracuje od roku 1985. Na Slovensko prišla z pozície riaditeľky pivovaru Bralirwa v Rwande, kde pôsobila tri roky.

Od augusta 2008, keď bol bývalý riaditeľ spoločnosti Dimitar Alexiev vymenovaný za generálneho riaditeľa Heinekenu Rusko, bol vedením dočasne poverený jej finančný riaditeľ Joost Jordaan. Vo vedení troch spoločností – Heineken Slovensko, H. Slovensko Sladovne a H. Slovensko Distribúcia ho v týchto dňoch oficiálne strieda D. Plantenga.

Zdroj: E Trend.sk