Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Zakázka na výrobu nových přepravek navíc pomohla české firmě překonat těžké časy v době krize.

Letošní vítěz prestižní soutěže Pivex v kategorii nealkoholických piv, značka Birell, radikálně mění svou image. Redesign Birellu je mezinárodním projektem, na kterém se podílela špičková designérská studia z Itálie a Anglie i čeští výrobci. Nové obaly na první pohled zaujmou především moderním, osvěžujícím a čistě řešeným designem etiket a prémiovým přebalem uzávěru lahve. Od dubna bude mít Birell jako jediné české nealkoholické pivo přepravku s vlastním designem.

Práce na proměně image Birellu trvala téměř dva roky a byla rozdělena do dvou fází. K první změně došlo v květnu 2009, kdy se tehdy ještě Radegast Birell objevil s novou etiketou a zkráceným názvem Birell, vrchol druhé fáze přichází nyní.

Projekt proměny image a osamostatnění značky Birell za desítky milionů korun proběhl i přes složitou finanční situaci v době hospodářské recese. Zakázka na kompletní výrobu více než 700 000 kusů přepravek dokonce zajistila bruntálské firmě Alfa Plastik, a.s., práci na dvou strojích na celý jeden rok.

Podobně jako většina českých firem jsme museli čelit dopadům ekonomické recese, proto jsme byli za získání zakázky na výrobu nových přepravek pro Birell nesmírně rádi. Tato zakázka výrazně přispěla k zachování provozů v našich závodech v Tachově i Bruntále," uvedl ke spolupráci výrobní ředitel AlfaPlastiku Roman Gajdoš.

Součástí nové identity, kterou stejně jako minule navrhovalo renomované italské designérské studio Lumen, zůstává logo Birell a symbol značky v podobě „okřídleného" písmene B. Celkový vzhled nových obalů je v českém pivním prostředí unikátní v tom, že na rozdíl od většiny běžných etiket působí na první pohled velmi dynamicky a zároveň prémiově.

Nyní představovaný design studio Lumen s Birellem připravovalo sedm měsíců. „Zdá se to být dlouhá doba, ale s ohledem na význam značky a její vztah se spotřebiteli je odpovídající. Cílem nás všech bylo, aby se projekt povedl do nejmenšího detailu,“ řekl zakladatel a kreativní ředitel studia Lumen Drew Smith. Firma Lumen spolupracuje s mnoha významnými značkami, mimo jiné vytvářela i korporátní identitu fotbalového klubu AC Milan.

Unikátní design získala také současná bílá přepravka, která se změní na modrou s výraznou grafikou, 3D logem a osvěžujícím rosením. Přepravka byla vyvinuta ve spolupráci s londýnskou firmou Radius Design.

Novou podobu obalů a přepravek jsme zvolili tak, aby se již na první pohled zcela lišila od balení konkurence, ale přesto spotřebitelé svůj Birell snadno rozeznali. Od uvedení nových obalů si slibujeme zvýšení visibility Birellu v obchodech a zvýšení vnímané atraktivity značky pro naše spotřebitele,“ uvedl Vladimír Vaněk, brand manager značky Radegast Birell.

S novým Birellem se zákazníci mohou exkluzivně setkat již 17. března na pultech obchodního řetězce Albert. Od dubna pak bude nové balení postupně dodáváno do ostatních řetězců a na celý trh.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Teprve v říjnu loňského roku spatřil světlo světa nový prémiový ležák Lobkowicz. Jeho nealkoholická varianta se vyvíjela souběžně s ním, nicméně oficiálně ji pivovar uvádí na trh až nyní, společně s láhvemi.

Na letošním poháru Pivex 2010 tomuto zcela novému pivu Lobkowicz Premium Nealko udělila odborná porota 2. místo v žebříčku nealkoholických piv. „Je to mimořádný úspěch nováčka mezi nealkoholickými pivy u nás. Ačkoliv toto pivo oficiálně uvádíme na trh teprve nyní, vaříme ho v pivovaru Protivín již asi půl roku. Nabízeli jsme ho však jen vybraným restauracím a na základě reakcí spotřebitelů jsme ještě dolaďovali jeho chuť k dokonalosti. S jeho recepturou jsme si opravdu vyhráli, vždyť používáme tři druhy sladu a tři druhy chmele a navíc používáme speciální kmen kvasnic. Zrodilo se tak osvěžující pivo plné chuti, které se velmi blíží chuti klasického piva“, říká vrchní sládek pivovaru Jiří Faměra. Stejně jako světlý ležák Lobkowicz Premium chce i jeho nealkoholická varianta uspět především v prémiovém segmentu.

Poptávka po nealkoholickém pivu u nás stoupá. Jednou z příčin jsou stále regresivnější opatření policie vůči řidičům. Za růstem poptávky po nealkoholickém pivu je i snaha stále větší části populace dodržovat zdravý životní styl, kdy především muži dávají nealko pivu přednost před sladkými limonádami. V tom je Lobkowicz Premium Nealko dobrým pomocníkem, neboť má fyziologicky vyvážené přírodní složení, není uměle přislazován a obsahuje málo energie. Vyrovná se tak nejpopulárnějším nízkoenergetickým nápojům na trhu. Navíc se chuťově maximálně přibližuje pivu klasickému.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Dejte si velikonoční pivo: dvoubarevné

[pondělí, 15. březen 2010]

Svátky jara jsou ve znamení barev. Že se barví vajíčka, to nikoho nepřekvapí. Že můžete mít i barevné pivo, to už je jiný soudek.

Společnost K Brewery, která vlastní šest regionálních pivovarů, připravila pro letošní Velikonoce sváteční překvapení - speciální várku čepovaného, dvoubarevného piva, a nazvala jej příhodně – Velikonoční Krasličák. Chutná vám víc zelené nebo červené pivko? Vyberte si sami, do půllitru dostanete načepované obojí, pečlivě oddělené a nepromíchané.

• Červený Krasličák je speciální světlé pivo s výraznou hořkostí, plné, chlebnaté chuti a výrazné chmelové vůně. Červený Krasličák se čepuje jako první, aby vytvořil základ pro druhý pivní speciál.

• Zelený Krasličák je středně prokvašené světlé výčepní pivo střední hořkosti s jemnou chmelovou vůní a vyváženou skladbou chutí. Čepuje se až jako druhé a tvoří příjemnou pěnu.

Oba druhy piva prošly stejným výrobním postupem jako každé jiné pivo. Barevného efektu se dosahuje přírodními výtažky. Dvoubarevné pivo je hitem letošních Velikonoc a symbolickým návratem k tradicím – a všem pivařům doporučujeme neváhat s ochutnávkou příliš dlouho! Edice je totiž přísně limitovaná. K dostání pouze ve vybraných restauracích.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Dejte si velikonoční pivo: dvoubarevné

Nizozemský Heineken ohlásil pětiprocentní propad výroby v Česku. Trojka tuzemského trhu sází na PET obaly a nové druhy piv z Krušovic

Tak špatný rok české pivovary už dlouho nezažily. Český svaz pivovarů a sladoven sice ještě nezveřejnil celkové údaje o loňském českém trhu, ale výsledky největších hráčů nasvědčují propadu kolem pěti až šesti procent. Nelichotivou bilanci na tuzemském trhu nyní potvrdila i nizozemská skupina Heineken, která je v Česku třetím největším producentem piva. Heinekenem u nás ovládané pivovary uvařily loni 2,6 miliónu hektolitrů piv značek, jako je Starobrno, Krušovice, Zlatopramen či Březňák, což je o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

Export klesl podle obchodního ředitele Heinekenu v ČR Jiřího Daňka z 859 tisíc hektolitrů v roce 2008 o 4,9 procenta, a společnost se tak těsně přiblížila k největšímu českému vývozci piv, Plzeňskému Prazdroji. Heinekenu se podařilo zmírnit pokles alespoň u vyvážených piv, export všech českých pivovarů totiž loni propadl odhadem o deset procent.

"Rok skončil za naším očekáváním," komentuje výsledky Daněk. Heineken je ovšem oproti svým konkurentům v jiné situaci. Prodává u nás velké objemy značek, jako je třeba firemní "vlajková loď" Heineken, která se u nás nevaří, ale dováží. Celkové prodeje tak dost převyšují vlastní produkci u nás ovládaných pivovarů. O kolik přesně, ale společnost tají. Obchodní ředitel pouze uvedl, že prodej skupiny Heineken klesl v Česku o jedno procento a tržní podíl v prodeji vzrostl Heinekenu na 12,4 procenta.

Heineken působí na českém trhu od roku 2003, kdy koupil pivovar Starobrno. O čtyři roky později ovládl pivovar Krušovice a předloni skupinu Drinks Union s pivovary ve Velkém a Krásném Březně na Ústecku a dále v Kutné Hoře a Lounech. Rázem se tak přiblížil svým podílem na českém trhu druhé největší skupině - Staropramenu.

Útok na Staropramen počká

V Heinekenu tvrdí, že cílem je získat v jednotlivých zemích přinejhorším druhou pozici. Jak předběhnout Staropramen, ale zatím Daněk jen naznačuje. "Není nutné toho dosáhnout jen akvizicí nějakého jiného pivovaru," uvedl před časem.

Staropramen dosud nezveřejnil své loňské objemové výsledky, ale není pravděpodobné, že by jeho produkce klesla výrazněji než u Heinekenu. V roce 2008 uvařily pivovary Staropramenu (v Praze a Ostravar v Ostravě) celkem 3,26 milionu hektolitrů.

"Ekonomická situace v zemi vyhnala konzumenty z hospod a částečně i supermarketů, kde se prodávaly lacinější značky víc než ty prémiové," říká k propadu trhu výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý. To potvrzuje i největší hráč - Plzeňský Prazdroj s téměř polovičním podílem na trhu. Jeho celková produkce v Česku klesla na 8,34 milionu hektolitrů, domácí prodej propadl o 4,4 procenta. Z předních pivovarů už zveřejnil výsledky i Budvar, kterému domácí prodej klesl o stejný podíl 4,4 procenta.

Heineken se snaží čelit pokračujícímu úbytku zákazníků inovací v krušovickém pivovaru, kde plánuje vařit nové druhy piv a ve spolupráci s někdejším sládkem a ředitelem Krušovic Václavem Kloubem i vylepšení těch stávajících. Chystá i rozšíření prodeje piva v PET lahvích.

Nečekaně velký zájem o ně nastartoval už loni. Dosud se ale pivo uvařené Česku stáčelo do PET lahví v pivovaru Zlatý bažant ve slovenském Hurbanovu a vozilo zpět k nám. Heineken proto loni v prosinci začal budovat vlastní stáčecí PET linku v Brně. Investice za víc než sto milionů umožní vlastní stáčení do PET lahví už během dubna.

Budoucnost a PET lahev

Heineken - na rozdíl třeba od Prazdroje - neplní do PET obalu zrovna nejlacinější značky. Podle Daňka si i tak čeští pijáci na tenhle kdysi zatracovaný pivní obal - dnes v kvalitnějším materiálu - rychle zvykají. "Když se podívám na cenovou strukturu prodávaného piva v PET, tak naše značky Zlatopramen a Starobrno jsou nejdražší. A přesto máme v oboru prodeje piva v PET lahvích tržní podíl 77 procent," říká.

Heineken, který je třetím největším uskupením nejen v České republice, ale i na světě (za AB Inbev a SABMiller), má velký podíl i na koncentraci pivovarnické výroby u nás. K nelibosti vyznavačů regionálních značek loni zrušil pivovary v Kutné Hoře, ve Znojmě a Lounech a produkci jejich značek přesunul do větších závodů ve Velkém Březně a Brně. V Heinekenu tvrdí, že nejde o cílenou likvidaci, ale o opatření, které si vyžádal technických stav a nevhodné umístění v historickém centru Znojma.

Trend likvidace menších pivovarů a posilování výroby ve velkých pivovarech zažívá Česko v podstatě už od padesátých let a vrcholí příchodem velkých nadnárodních skupin. Za posledních šedesát let klesl počet průmyslových pivovarů ze 176 na nynějších 48. Za stejnou dobu ale vzrostla produkce piva v Česku z devíti milionů hektolitrů na víc než dvojnásobek.

Česko a Heineken

2,6 mil. hektolitrů uvařily loni pivovary, které v Česku ovládá nizozemská skupina Heineken. Je to o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

4 pivovary u nás dnes vaří pivo pro Heineken - v Krušovicích, Brně, Velkém a Krásném Březně. Loni Heineken uzavřel pivovary v Kutné Hoře, Lounech a Znojmu.

230 tisíc hektolitrů piva prodal loni v Česku Heineken v PET lahvích. Rok předtím se na celém trhu prodalo v PET lahvích pouze 10 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz


Luděk Kraus (34), dosavadní manažer firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje, přechází na pozici manažera rozvoje zahraničního obchodu pro oblast severní Evropy, ve které bude především pečovat o prodej čtyř mezinárodních pivních značek skupiny SABMiller v čele s pivem Pilsner Urquell.

Foto

Narodil jsem se v Plzni a pro náš ležák mi bije srdce. Je pro mě výzva, jít se bít za Pilsner Urquell do Skandinávie, kde máme navíc úspěchy také s Gambrinusem a Velkopopovickým Kozlem. Celkem se na severu Evropy vypije více než 700 tisíc hl našeho piva a já se v budoucnosti zasadím o upevňování vynikajícího jména našich piv v této oblasti,“ říká Luděk Kraus.

Ve své dosavadní pozici manažera firemních vztahů a externí a interní komunikace Plzeňského Prazdroje Luděk Kraus výrazně posunul kupředu zejména oblast firemní odpovědnosti. Jde např. o spuštění webových stránek napivosrozumem.cz a znásobení užívání služby Promile.INFO. Mezi jeho odpovědnosti patřilo také zastupování společnosti SABMiller Europe v oblasti evropských záležitostí v celoevropském sdružení pivovarníků Brewers of Europe.

Luděk Kraus absolvoval podnikohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Je absolventem Exchange MBA programu University of California, Los Angeles (UCLA). Po ukončení studia v roce 1999 pracoval dva roky pro Evropskou komisi a EU Affairs konzultační firmy v Bruselu a Londýně. Mezi jeho specializace patřila oblast regulace reklamy a e-commerce. Po návratu do ČR v roce 2001 pracoval jako výkonný ředitel Asociace PR agentur. V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003.

Je svobodný, hovoří česky, anglicky, částečně francouzsky a rusky. Ve volném čase se věnuje sportovnímu létání. Mezi největší letecké zážitky patří pravidelné poletování po Evropě, třeba až za polární kruh, a kurz letecké akrobacie. K jeho zálibám patří také rybaření, plzeňské pivo, lední hokej a pohoda.

Nástupce na pozici manažera firemních vztahů a komunikace bude včas oznámen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Birell je nejlepším nealkoholickým pivem v České Republice, tak zněl rozsudek degustátorů Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a pivovarů v České republice.

Včera byly na Galavečeru pivovarníků a sadovníků v brněnském hotelu Voroněž vyhlášeny výsledky již 18. ročníku degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX. V kategorii nealkoholických piv si zlato odnáší populární Birell, který se na stupně vítězů postavil i loni, kdy získal druhé místo.

Birell patří v České republice na špici nealkoholických piv, proto jsme rádi, že nejen samotní konzumenti, ale i odborníci znovu potvrdili jedinečnou chuť a kvalitu Birellu," okomentoval titul Vladimír Vaněk, brand manager značky Birell.

Birell je dlouhodobě nejoblíbenějším nealkoholickým pivem – 2 ze 3 prodaných nealkoholických piv nesou logo právě této značky. Jeho jedinečnost spočívá v unikátních, speciálně vyšlechtěných kvasinkách, které téměř nevytváří alkohol a tak se na rozdíl od většiny konkurenčních značek může při výrobě použit stejný výrobní proces jako u klasických piv. Díky tomu si Birell uchovává nejlepší chuť piva v České republice. Zásluhou zejména této značky byli v roce 2008 Češi s 5,03 litru na osobu druzí na světě ve spotřebě nealkoholických piv.

Do soutěže Zlatý pohár PIVEX 2010 se přihlásilo celkem 19 pivovarů s 43 značkami piv, do kategorie nealkoholických piv bylo zařazeno šest značek. Ze všech soutěžících dosáhl Birell nejlepších celkových výsledků v chuti, plnost, vůni, řízu, hořkosti i laboratorních rozborech a senzorických hodnoceních VÚPS Praha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Odborní degustátoři ho v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX pasovali na absolutního vítěze a díky nejlepšímu hodnocení mu patří titul PIVO roku 2010. Nealkoholické pivo Litovel Free si ze soutěže odváží bronzovou medaili. Ocenění za znamenitou chuť a vysokou kvalitu dále získala piva Holba Premium, Holba Šerák a Zubr Gold, kterým byly uděleny certifikáty kvality.

Klasicky vařená piva Zubr, Holba a Litovel opět bodovala v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX- Pivo 2010, kde získala celkem 5 ocenění. Znamenitým úspěchem je umístění světlého výčepního piva ZUBR Classic, který se stal nejen vítězem příslušné kategorie, ale také absolutním vítězem celé soutěže. Zubr tak navazuje na řadu úspěchů z předchozích let a jeho umístění opět potvrzuje pozici šampióna mezi českými pivy.

Proč je přerovský Zubr nejlépe hodnoceným pivem u nás i v zahraničí vyjadřuje ředitel pivovaru Pavel Svoboda jednoduše slovy: „Mysli globálně, jednej lokálně,“ a poukazuje na to, že se globální stává bohužel i chuť piva. Zubr si však svoji výjimečnost úspěšně zachovává. „Vsadili jsme na fenomén chuti a vysoké kvality. Taky na konzumenta, který ji dokáže rozlišit a ocenit,“ dodává manažer pivovaru, kde se už 138 let vaří pivo klasickou technologií dle tradičních receptur.

Stejně se vyrábí i Holba a Litovel a pověstnou kvalitu jim přináší nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, která ve srovnání s europivy představuje až dvojnásobek, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

Udělené medaile potvrzují, že kvalitu nevyměnili za zisk. „Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel přerovské pivovarnické skupiny sdružující pivovary Zubr, Holba a Litovel.

18. ročník soutěže ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2010 probíhal ve čtyřech kategoriích světlá výčepní piva, světlé ležáky, nealkoholická piva a tmavé ležáky, v nichž se utkalo celkem 43 pivních značek. Odborná porota složená ze sládků a pivovarských odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského po anonymním dvoukolovém zhodnocení kvality a chuti udělila medaile těm nejlepším.

Ve dvoukolové soutěži degustátoři anonymně hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i jeho pitelnost.

Dvojí hodnocení zaručuje maximální objektivitu a má potvrdit vyrovnanost značky, aby nemohlo dojít k náhodnému zkreslení. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský v Praze, kde jako součást hodnocení probíhá laboratorní rozbor všech vzorků. To všechno činí z Pivexu vysoce objektivní, nezávislou degustační soutěž a dává prestiž získaným oceněním.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov


Pivo v plastové lahvi je novým hitem Starobrna. Chutná stejně jako pivo ve skle, ale rychleji se zkazí.

Snímek Vesničko má, středisková vystihuje tradičního ducha české pivní kultury. „Ze sedmýho schodu?“ ptá se herec Rudolf Hrušínský Mariána Labudy. „Z jinýho nepiju,“ odpovídá rezolutně Lasica a otvírá vychlazený „lahváč“.

Dneska by herci mohli vyměnit skleněné lahve za plast. Nasvědčuje tomu velký úspěch nové plastové pivní lahve, kterou pivovar Starobrno uvedl na trh.

Úspěch piva v nově vyvinuté pivní maxiláhvi nás velmi překvapil, čekali jsme, že budou Češi konzervativnější,” uvedla Kateřina Eliášová, která je mluvčí vlastníka pivovaru Starobrno, firmy Heineken. Od loňského dubna, odkdy je pivo v plastu na trhu, pivovar prodal 215 tisíc hektolitrů značek Starobrno, Zlatopramen a Březňák, což je asi třetina piva prodaného ve skleněných lahvích. Pivo na party

Mohly by ale maxilahve jednou nahradit klasické sklo? „Pivo v plastu se neliší cílovou skupinou, ale spíše příležitostmi, při kterých jej lidé pijí,“ vysvětlila Eliášová. Heineken totiž v Maxi lahvi prodává pivo na party a oslavy.

Litr a půl piva v lahvi se hodí pro chvíle s přáteli či rodinou u grilu nebo na večírky. Díky lehkému, zavíratelnému a nerozbitnému obalu je ideální i na výlety do přírody,“ říká Eliášová. Na rozdíl od piva ve skle nebo hliníku má pivo v plastu jen tříměsíční lhůtu spotřeby. „Nechceme, aby tyto lahve byly příliš dlouho na skladě,“ objasnila Eliášová.

Do plastových obalů světoví výrobci obvykle stáčejí levné pivo. „Pivaři se proto na piva v PET lahvi dívají trochu s opovržením a image pivovarů v jejich očích klesá,“ myslí si Jan Kočka ze serveru www.svetpiva.cz.

Heineken chce ale negativní vnímání pivních PET lahví změnit. „Materiál beerpack, ze kterého vyrábíme Maxi lahve, je dost kvalitní na to, abychom do něj stáčeli desetistupňové Starobrno Tradiční, jedenáctistupňový Zlatopramen a do dvoulitrového obalu i pivo Březňák. Nabídku navíc rozšíříme i o Starobrno medium,“ uvedla Eliášová.

Příliš mnoho odpadu

Ekologům se to však příliš nelíbí. „Lahváčů se do oběhu vrátí asi sedmadevadesát procent, zatímco PET lahví se vytřídí jen asi polovina,“ upozornil Ivo Kropáček z Hnutí duha. Heineken se ale brání tím, že za rok vyrobil asi čtrnáct milionů plastových lahví.

To je jen zlomek z celkové produkce plastových lahví. Do devadesáti procent PET lahví na trhu se totiž balí nealkoholické pití. Na ekologickou recyklaci navíc přispíváme,“ uvedla Eliášová. Podle ekologů by stačilo plastové lahve zálohovat.

Kdyby se podařilo zálohovat plastové obaly, rázem by petky, které se povalují v příkopech i po ulicích, zmizely. Ti, kdo nemají peníze, by je vysbírali,“ myslí si Kropáček.

První stáčírna v Česku

Brněnský pivovar není jediný, který plastovou výrobu vyzkoušel. Je ale jediný, který má velký odbyt. Původně pivo do PET lahví stáčel ve slovenském pivovaru Zlatý Bažant, kde k tomu byly podmínky. Tam buďto pivo z Brna dovážel, nebo vařil pod licencí v tamním pivovaru – proto je dnes jako země původu označeno na Maxi lahvi Česko i Slovensko.

Už brzy se ale pivo z plastu bude vyrábět přímo v Brně. „Úspěch nás přiměl k tomu, abychom vybudovali první stáčírnu plastových lahví v Česku,“ uvedla Eliášová. Linka, kterou v Brně pivovar zprovozní v květnu, přijde na sto milionů korun. Díky ní zvýší pivovar roční produkci asi o polovinu až na 1,7 milionu hektolitrů piva. S novou linkou zaměstná Starobrno, kde dnes pracuje více než tři sta lidí, dalších deset pracovníků.

Hlavně levné

Používání plastových lahví na pivo podle pivního odborníka Kočky labužníkům nevadí u nejmenších, takzvaných mini pivovarů.

Drobné pivovary nemají peníze na koupi stáčírny a čistírny skleněných lahví, takže pivo stáčí do plastových lahví,“ říká Kočka. To, že plastové lahve začaly používat i velké pivovary, podle Kočky souvisí se změnami ve společnosti. „Z někdejší národní hrdosti na české pivo jako vývozní artikl už mnoho nezbylo. Lidem dnes záleží na ceně piva a je jim jedno, v jakém bude obalu. U toho plastového je cena za půl litru piva často nižší než u skleněné lahve. Také proto, že není třeba platit zálohu za láhev,“ říká Kočka.

Velké pivní PET lahve čím dál častěji plní regály obchodů a lidé si je pochvalují. „Pivo z PET lahve piji hlavně v létě při práci na zahradě. Vystačí mi na celé odpoledne a můžu jej zašroubovat, hodit do stínu a pak opět otevřít. Když si ale chci dát pivo před spaním, je litr a půl příliš. To si raději otevřu lahváč,“ říká dvaašedesátiletý Josef Prokeš.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jiří Hloušek


Ústecká piva dobývají Německo

[středa, 24. únor 2010]

Pivovary z Velkého a Krásného Března se připravují na velkou expanzi. O Zlatopramen a Březňák se totiž velmi intenzivně zajímá německá společnost Drinks Union Deutschland, která během letošního a příštího roku plánuje zásobit naše západní sousedy celkem 600.000 hektolitry zlatavého moku právě z našeho regionu.

Během loňského roku vyvezla společnost Heineken Česká republika, která oba tuzemské pivovary vlastní, celkem 240.000 hektolitrů piva. Neustále zvyšující se poptávka proto zástupce Heinekenu těší. Velmi oblíbený je především Březňák. „Pivo značky Březňák v Německu patří cenově do středového segmentu, kde je konkurence velká. Proto jsme velmi rádi, že se pivu Březňák, které je v tuto chvíli s velkou pravděpodobností nejprodávanějším českým pivem v Německu, tolik daří. Myslím si, že je to tím, že Němci prostě milují plnou chuť tradičně vařeného piva,“ řekl Daniel de Jonge, ředitel exportu Heinekenu Česká republika.

Zlatopramen se v Německu prosadil především díky loňské novince, plastové Maxilahvi o objemu 1,5 litru. „Toto balení, jeho praktičnost, ekologičnost a především kvalita piva, která díky obalu zůstává na nejvyšší možné úrovni zjevně fungují i v Německu, kde jsou konzumenti velice nároční. Máme opravdu velkou radost,“ dodává de Jonge.

Zdroj: Ústí naše adresa.cz | Autor: Petr Neč


S platností od 29. 3. zvyšuje Plzeňský Prazdroj zálohy na 50l sudy. Nově označené sudy se budou prodávat a následně vykupovat za 1000,- Kč. Důvodem pro tuto změnu je skutečnost, že Plzeňský Prazdroj zaznamenal v poslední době ztráty 50l sudů. Tímto opatřením chceme předejít zneužívání našich sudů, jejich přepracování a přeprodeji jiným subjektům, doma i v zahraničí.

Sudy bez nového značení se budou nadále prodávat a vykupovat za původní zálohu platnou v době nákupu, tj. 600,- Kč až do 31. 3. 2011. U ostatních sudů Plzeňského Prazdroje, a.s. o objemu 30 litrů a 15 litrů se záloha nemění, tzn. zůstává ve výši 600,- Kč.

Sudy nově zálohované za 1000,- Kč bude možné rozeznat pomocí nových identifikačních prvků, kterými jsou elastický pás po obvodu sudu, identifikační kód na horní straně sudu, sériové číslo a číslo dávky na spodní straně sudu.

Obchodní partneři a zákazníci Plzeňského Prazdroje již byli, anebo jsou v současné době informováni v souladu s obchodními podmínkami. S dostatečným předstihem dostanou také detailní popis nového značení společně s grafickým znázorněním a fotografiemi. Informace budou také v nejbližší době dostupné na webových stránkách Plzeňského Prazdroje na odkazu http://www.prazdroj.cz/cz/obchod/zaloha. Změna zálohy je v souladu v souladu s platnou legislativou.

Stávající typ sudů používá Plzeňský Prazdroj přibližně od roku 1993, od té doby se záloha neměnila.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Ve čtvrtek 18. února 2010 proběhne v prostorách Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí v Brně slavnostní předávání certifikátů Garance kvality, které jsou udělovány provozovnám v nichž se o pivo z portfolia Heinekenu Česká republika čepuje způsobem, který zaručuje vysokou kvalitu gastronomických služeb a dodržování standardů. Certifikáty, které po rok trvajícím hodnocení převezme 45 majitelů a provozovatelů gastronomických zařízení v Čechách i na Moravě, předá obchodní ředitel českého Heinekenu Jiří Daněk. Celkově se tak počet zařízení, jejichž vysokou úroveň Heineken tímto způsobem oceňuje, rozroste na 145.

Heineken Česká republika nabízí svým gastronomickým zákazníkům od roku 2008 v rámci jejich vzdělávání a podpory komplexní projekt, jehož cílem je pomoci, poradit a motivovat k neustálému zvyšování kvality služeb v gastronomii. Hlavními milníky tohoto projektu jsou Akademie gastronomických umění jako vzdělávací program, Garance kvality jako certifikát a označení všech provozoven, které splňují všechny představy společnosti o kvalitě piva a služeb s tím spojených a klub „Liga garantované kvality“ jako odměna pro certifikované zákazníky. Tyto programy se vzájemně prolínají a doplňují a jsou určeny pro všechny gastronomické zákazníky společností Heineken Česká republika, a. s. a Drinks Union a.s., které tvoří skupinu Heineken Česká republika.

Akademie gastronomických umění

Je vzdělávací vícesemestrální program pro gastronomické zákazníky Heinekenu Česká republika. Jeho cílem je poskytnout veškeré dostupné a užitečné informace z mnoha oblastí gastronomie. Poskytuje tak ucelený návod a soubor doporučení z oblasti správné péče o pivo od jeho příjmu do provozovny přes jeho skladování, péči o sklo, správnou péči o výčepní technologii až k čepování a servírování. Zajímavá je jistě i část poskytující užitečné informace z oblasti obchodních znalostí a dovedností, fakta z obchodního marketingu o tom, jak se zaměřit na zákazníka, právní náležitosti a informace související s provozem gastronomického zařízení, základní penzum o hygienických normách, práci s personálem a historii jednotlivých značek z portfolia Heinekenu. Zákazníci se mohou dozvědět také o gastronomických trendech.

Do vzdělávacího programu se od jeho zahájení v roce 2008 zapojilo 255 provozoven.

Garance kvality

Vybrané provozovny a absolventi Akademie gastronomických umění jsou v průběhu roku monitorováni obchodními sládky, kteří kontrolují správnou a kvalitní péči o pivo od příjmu a skladování přes péči o pivní sklo, čistotu a hygienu pivního vedení a celé provozovny až po čepování a servírování piva. Cílem tohoto monitoringu je zjistit, které provozovny odpovídají standardům kvality Heinekenu Česká republika a ty následně označit, certifikovat. Certifikát „Garance kvality“ pak slouží jako záruka vysoké kvality gastronomických služeb a dodržování standardů.

Certifikátem Garance kvality se k zítřejšímu datu bude pyšnit 145 provozoven v celé České republice.

Liga garantované kvality

Liga garantované kvality je název klubu certifikovaných zákazníků Heinekenu Česká republika. Členství v klubů je jednak odměnou pro zákazníky, kteří splňují představy Heinekenu o kvalitě, ale zároveň i motivací pro ostatní zákazníky ke zvyšování kvality služeb. Členství v klubu vzniká automaticky udělením certifikátu a pojí se s ním řada výhod od komunikace těchto provozoven ke konzumentům přes speciální webové stránky www.lgk.cz a webové stránky Heinekenu, prostor ve vlastních periodikách (Pivovarská revue), pravidelné akce a setkání členů klubu, speciální akční nabídky pro členy klubu, speciální vybavení až po nadstandardní péči odborníků Heinekenu.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla o Královský pivovar Krušovice a. s. V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s. V roce 2009 bylo Starobrno, a. s. fúzováno do společnosti Královský pivovar Krušovice a. s. Na počátku roku 2010 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní společnosti, kterou byla společnost Královský pivovar Krušovice a. s. přejmenována na Heineken Česká republika, a. s. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Zdroj: Listy JM.cz


Coffee break: Pivo mení ľudí

[středa, 17. únor 2010]

Už sme spomínali, že reklamy na pivo sú jednými z najlepších. V našich zemepisných šírkach je na špičke reklamnej kreatívnosti firma Gambrinus, Nedávno prišla s novým reklamným kúskom. Tak nech sa páči. Veď pivo má skutočne obrovskú silu... vie toho zmeniť veľa.

Zdroj: Marketér.sk | Autor: Milan Janásik


Heineken v Brně postaví novou linku. Ta by měla stáčet pivo zejména do plastových lahví.

Společnost Heineken chce v brněnském pivovaru Starobrno postavit novou stáčecí linku a zvýšit výstav o téměř polovinu na 1,7 milionu hektolitrů za rok. Instalace linky by měla začít v březnu a hotova by měla být v květnu. Vyplývá to z žádosti firmy o posouzení vlivu na životní prostředí.

Stávající kapacita pivovaru Starobrno činí 1,15 milionu hektolitrů za rok. Jako důvod instalace nové linky firma v oznámení uvedla "udržení konkurenceschopnosti a posílení pozice na trhu s pivem". Linku dodá německá firma KHS. Podle dostupných informací bude zaměřena na stáčení piva do plastových PET lahví. Počet zaměstnanců brněnského pivovaru po spuštění linky do provozu stoupne o deset na 96.

Zavřel v Lounech, Znojmě a Kutné Hoře

Minulý měsíc přitom Heineken uzavřel pivovar v Lounech a oznámil propuštění 60 lidí. Důvodem byl především špatný technický stav pivovaru, do jehož rekonstrukce firma nechtěla dávat peníze. Loni již Heineken uzavřel pivovary ve Znojmě a Kutné Hoře.

Podle údajů Heinekenu z prosince firma odhaduje, že loni prodala přes 15 milionů plastových láhví s pivem, což je zhruba třetina ve srovnání s počtem prodaných piv v klasickém skleněném balení. Větší zájem o pivo v plastových lahvích čeká firma i letos.

O pivo v PET lahvích je zájem

Heineken přitom začal pivo stáčet do plastových PET lahví a prodávat až loni, čísla o prodejích považuje proto za úspěch. Vzrůstající zájem o pivo v plastových lahvích dokládá i průzkum společnosti Nielsen, podle něhož loni od května do října pětinásobně vzrostl prodej piva baleného v PET lahvích.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice, který od Nového roku změnil obchodní název firmy na Heineken Česká republika. Předloni se Heineken navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno. Patřily do ní i zrušené pivovary Louny a Kutná Hora. Heineken je trojkou na českém trhu a jeho zdejší pivovary předloni vyrobily 2,8 milionu hektolitrů piva a na českém trhu měly podíl zhruba 12 procent.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autor: Marek Pokorný


V roce 2009 bylo do Kanady vyvezeno 17 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell

Čeští fanoušci mířící do Vancouveru se nemusí obávat, že by zde nedostali své oblíbené pivo. V Kanadě je 2200 míst, kde je Pilsner Urquell k dostání a jen v loňském roce vypili Kanaďané více než 17 tisíc hl piva Pilsner Urquell. Speciálně pro olympiádu byla navíc v polovině prosince vypravena z Česka várka piva Pilsner Urquell čítající 120 sudů a 4224 plechovek. Ačkoli Kanaďané pijí pivo hlavně doma, je plzeňské k dostání i v 500 restauracích a barech.

Za rok 2009 se do Kanady vyvezlo 17 tisíc hektolitrů Pilsner Urquell. Na většině území Kanady je Pilsner Urquell tradičně k dostání zejména v maloobchodních prodejnách (cca 1700 míst) v lahvích a plechovkách. Od července 2008 se ale výrazně rozšířil export sudového piva, takže čepovaný Pilsner Urquell dnes nabízí 500 kanadských restaurací a barů. Přímo ve Vancouveru je 23 známých o oblíbených podniků, které nabízejí Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell je nejprodávanější české pivo v Kanadě, prodeje nám narůstají po celé zemi. Nejprve byl nabízen pouze v lahvích a plechovkách, nyní je Pilsner Urquell k dostání i čepovaný v řadě známých restauracích a barech. Za kanadské zastoupení značky Pilsner Urquell přeji českému týmu na zdejších olympijských hrách hodně úspěchů,“ řekl Jerry Biggar, manažer odpovědný za prodej Pilsner Urquell v Kanadě.

Pivní trh a zvyky v Kanadě

Spotřeba piva v Kanadě je asi 65 litrů na osobu ročně. Na rozdíl od ČR, kde 99 % vypitého piva reprezentují piva plzeňského typu, se v Kanadě kromě piv „pilsner“ významně pijí také jiné druhy: porter, ale, stout. Zhruba 80 % všeho piva vypijí Kanaďané doma, na rozdíl od českého poměru 50:50. Významná část trhu je pokryta licenční výrobou zahraničních značek kvůli ekonomické náročnosti importu, ale i tak dovoz piva do Kanady od 90. let postupně roste.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Základ úspěchu čtrnáctistupňového Březňáku je ve chmelu z oblasti Zlatého potoka. Právě toto pivo z Velkého Března získalo sedmé ocenění v řadě v kategorii speciální pivo na prestižních slavnostech piva v Táboře.

Foto

Březňák 14% se vyrábí pod dohledem sládka Petra Hauskrechta.

Používáme dlouze odležený ječný slad, vyrobený z ječmene vypěstovaného v Polabí, žatecký chmel z oblasti Zlatého potoka a vodu z původních studní ve Velkém Březně,“ uvedl Hauskrecht, který se domnívá, že lidé oceňují, že se Březňák 14% vaří poctivě a z domácích ingrediencí.

Ústecká piva chutnají. Svědčí o tom i ocenění pro Zlatopramen světlý výčepní, který získal bronz v kategorii Extra pivní pečeť, v níž soutěží všechna medailová piva daného ročníku.

Lidé na ocenění v soutěžích většinou slyší. „Mám své oblíbené značky, ale když nemám velký výběr a vidím na lahvi napsané ocenění, určitě po pivu sáhnu,“ řekl například Martin Businský.

Kateřina Eliášová, relations manažerka společnosti Heineken ČR, Deníku řekla, že pečetě z Tábora patří k nejprestižnějším a jsou potvrzením kvality piva. „Dává to nezávislý a odborný punc,“ sdělila Eliášová.

Na jubilejním 20. ročníku se v Táboře utkalo o Zlatou pivní pečeť v 17 kategoriích 380 vzorků z 92 pivovarů a minipivovarů.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš


Dnes byl představen průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010, který je sestavovaný na základě hlasování spotřebitelů a pomáhá při výběru restaurace kdekoliv v Česku. Nejlepší hodnocení z celkového počtu 168 tisíc došlých hlasů získala hospoda U Houbaře v Praze 7. Následují restaurace U Reinerů (Písek) a The Pub II (Plzeň). Nové vydání tištěného průvodce s TOP 100 nejoblíbenějších hospod s plzeňským pivem pokřtil ambasador piva Pilsner Urquell a známý herec a moderátor Jaromír Hanzlík, a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Foto

Již potřetí vydáváme tištěný průvodce po hospodách Pilsner Urquell Pub Guide. Na rozdíl od jiných bedekrů ho sestavují sami spotřebitelé. Hlasování probíhá celoročně a motivuje neustále hostinské k poskytování těch nejlepších služeb a čepování piva v nejlepší kvalitě,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Pestrost různých typů podniků v našem TOP 100 ukazuje, že své hosty si může najít každé gastro zařízení. V průvodci Pilsner Urquell Pub Guide najdete restaurace ze všech částí republiky, takže je výborným pomocníkem při hledání ověřeného podniku při cestách po Česku.

Foto

Letošní vítěz U Houbaře byl loni desátý. Podle slov majitele hlasovali hlavně místní štamgasti, kteří mají známou holešovickou hospodu velmi oblíbenou. Umístění v první desítce v minulém roce prý do hospody přivedlo i mnoho lidí, kteří chtěli atmosféru U Houbaře a výborné pivo osobně poznat a ochutnat.

Při představení nového průvodce po hospodách byla vyhlášena soutěž pro spotřebitele. Kdo jako první obejde všechny hospody z žebříčku TOP 100 a prokáže návštěvu razítkem v průvodci, dostane pivo Pilsner Urquell na rok zdarma a možnost uspořádat oslavu přímo v pivovaru v Plzni. V loňském roce se to podařilo jako prvnímu po necelých pěti měsících fanouškovi značky z Prahy. Podobná cena je nachystána i pro prvních deset lidí s 50 razítky.

Kmotrem průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010 se stal slavný český herec a moderátor a také ambasador piva Pilsner Urquell ve světě Jaromír Hanzlík, který na křtu řekl: „Jsem rád, že se v Pilsner Urquell Pub Guidu objevila i moje oblíbená restaurace U Jelínků. Těším se, že příští rok přibude i nově otevíraná Malostranská beseda z řetězce PUOR. Jsem přesvědčen, že do krásného prostředí besedy budou chodit na skvělé pivečko i mí kamarádi a kumštýři, jak tomu bývalo od nepaměti.

Starší obchodní sládek Václav Berka, který je odborným garantem projektu, k žebříčku TOP 100 restaurací řekl: „Mojí prací je dohlížet na kvalitu piva na cestě ke koncovému spotřebiteli. Mnoho z hospod uvedených v Pilsner Urquell Pub Guide jsem osobně navštívil a mohu potvrdit, že mezi sto nejlepších v republice zaslouženě patří.

Absolutní pořadí TOP 10:

1) U Houbaře, Praha 7 - Holešovice

2) Restaurace U Reinerů, Písek

3) The Pub Plzeň II, Plzeň

4) Restaurace Uctívaný Velbloud, Plzeň

5) Restaurace Na Spilce, Plzeň

6) Švejk restaurant U Formana, Brno

7) U Zlatého Tygra, Praha 1 - Staré Město

8) U Veverky, Praha 6 - Dejvice

9) Pivnice U Rudolfína, Praha 1 - Staré Město

10) Hotel Bílá Růže, Poděbrady

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Celkem 3 medaile udělili degustátoři v soutěži Česká pivní pečeť pivům, která se vyrábí v Olomouckém kraji

Ležák Litovel Premium získal stříbro v kategorii prémiových piv a současně ho odborníci pasovali na „Pivo piv“. Stal se tedy nejlepším pivem mezi 48 medailisty všech 16 kategorií. Zlatou pivní pečeť si ze soutěže odváží Holba Kvasničák a bronz mezi tmavými výčepními pivy patří pivu Litovel Dark.

Letošní úspěch obou značek navazuje na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzuje znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva.

Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Původně se tímto způsobem u nás vyráběla většina značek, patří totiž k české pivovarnické tradici. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba pro nás významnou konkurenční výhodou,“ říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel přerovské pivovarnické skupiny. Důležité je i to, že se piva Litovel i Holba vyrábějí v mateřských pivovarech a i tím je zajištěna jejich vyrovnaná kvalita. „Chuť piva dokáže výrazně ovlivnit třeba jen malá změna ve složení vody. Proto na různých místech identická piva nelze vyrobit,“ říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Než např. světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru, trvá to 2 měsíce a to je až čtyřikrát déle ve srovnání s europivy. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vyjadřuje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 16 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 430 vzorků piv. Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov


Maxi láhev nad Prahou

[pondělí, 8. únor 2010]

Od konce ledna je na Pražském okruhu u nájezdu Pod Lochkovem k vidění téměř jedenáctimetrový model Maxilahve Zlatopramen 11°. Tento neobvyklý a výrazný způsob propagace používá Zlatopramen pro svou loňskou obalovou inovaci – speciální plastovou Maxi láhev o obsahu 1,5 litru. Právě díky jejímu úspěchu se skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém a rychle se rozvíjejícím segmentu balení piva na českém trhu. Až na 77,6 procenta se dle průzkumu agentury Nielsen vyšplhal její podíl v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října roku 2009.

Maxi reklamní plocha v podobě obří lahve znázorňující věrnou kopii Maxilahve Zlatopramen 11° je součástí komunikační kampaně Maxilahev Zlatopramen 11° - o stupeň větší zábava z léta 2009. Tato maketa je jedinečná svou velikostí i unikátní technologií výroby, která zajišťuje odolnost vůči povětrnostním podmínkám i dešťovým srážkám.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního z portfolia Heinekenu v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci minulého roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

Prodej našich pivních značek ve speciálních plastových obalech překonal v roce 2009 celkovou hranici 14 milionů prodaných plastových pivních lahví. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

Zdroj: Marketingové noviny


Nemusíte utíkat bez placení

[pondělí, 1. únor 2010]

"Nemusíte utíkat bez placení!" je název soutěže, kterou hostům přinášejí nové, oficiální stránky projektu Pilsner Urquell Original Restaurant

Nová, oficiální internetová stránka projektu Pilsner Urquell Original Restaurant přináší soutěž nazvanou „Nemusíte utíkat bez placení!“, ve které lze vyhrát poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Soutěž má prověřit pozornost a důvtip spotřebitelů. Každý měsíc, až do konce března, bude na www.puor.cz vyhlášena nová soutěžní otázka. Každý měsíc také vyhraje 14 úspěšných řešitelů poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč pro sebe a pro své kamarády do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Na soutěž upozorňují i letáčky, které jsou umístěny ve vybraných Pilsner Urquell Original Restaurantech. Ty odkazují na oficiální stránky www.puor.cz, kde soutěž probíhá.

Franchisingový projekt Pilsner Urquell Original Restaurant má na adrese www.puor.cz nové, oficiální stránky. Přestože pivo prostřednictvím internetu ochutnat nelze, nový web nabízí originální hospodskou atmosféru a spoustu možností.

Restaurace zařazené do projektu Pilsner Urquell Original Restaurant, kterých je v ČR již 19, se vyznačují prvorepublikovou atmosférou. Ta se samozřejmě promítla i na oficiálních internetových stránkách. Na pozadí hraje z virtuálního gramofonu typický hospodský šum, panely jsou obloženy dřevem a o osvětlení se starají klasické stropní lampy.

Vedle detailních informací o každém Pilsner Urquell Original Restaurantu, rozsáhlou fotogalerií a aktuálních informacích o projektu si návštěvníci serveru mohou alespoň očima pochutnat na lahodných specialitách. Mistři šéfkuchaři z jednotlivých restaurací poodhalili roušku tajemství a zveřejnili recepty na přípravu oblíbených specialit.

Pro potenciální zájemce o provozování konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant je na stránkách www.puor.cz připraven dotazník. Po jeho vyplnění a odeslání bude zájemce kontaktován zástupcem Plzeňského Prazdroje, se kterým dojedná další postup. Dosud nebylo zapojení do franchisingové sítě jednodušší.

Dveře do Pilsner Urquell Original Restaurantu jsou vždy otevřené, i když ve skutečných restauracích mají už dávno po otevírací době. Uživatelské prostředí umožňuje 24 hodin denně udílet komentáře k jednotlivým restauracím, prohlížet si jejich fotky, nechat se omámit vynikajícími specialitami a číst si zajímavosti o dění v PUOR. Nově příchozí možná ve svém městě objeví restauraci, která skutečně stojí za návštěvu. Více informací na www.puor.cz.

Seznam soutěžních Pilsner Urquell Original Restaurantů:

Praha

Celnice, V Celnici 4, 110 00 Praha 1

Kolkovna, V Kolkovně 8, 110 00 Praha 1

Olympia, Vítězná 7, 110 00 Praha 1

Demínka, Škrétova 1/386, 12000 Praha 2

U Vejvodů, Jilská 4, 110 00 Praha 1

Budějovická, Budějovická 13a, 140 00

Kulaťák, Vítězné nám., 820/12, Praha 6

Jihlava

Dělnický dům, Žižkova 15, 586 01 Jihlava

Pardubice

Plzeňka, Smilova 386, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí

Olomouc

Drápal, Havlíčkova 1, 779 00 Olomouc

Ostrava

Slezska PUOR, Kolejní 2, 702 00 Ostrava

Klatovy

Střelnice, Pražská 22, 339 01 Klatovy 1

Plzeň

U Mansfelda, Dřevěná 9, 301 00 Plzeň

České Budějovice

Zvon, Nám. Přemysla Otakara II č. 28, 370 01 České Budějovice

Zdroj: Tisková zpráva Cvetler & Porizek


Jedna hospoda: více malých piv

[pondělí, 1. únor 2010]

Česká pivovarnická skupina K Brewery Group chce dodávat restauracím několik lokálních značek. Další firmy teď nekupuje

S vlivnými lidmi o jejich byznysu

Apetit, s jakým skupina K Brewery Group v minulých letech nakupovala menší tuzemské pivovary, by měl letos a v příštím roce opadnout. Tvrdí to předseda představenstva a menšinový akcionář společnosti Zdeněk Radil.

Firma v současnosti stoprocentně kontroluje šestici pivovarů. Během února či nejpozději na počátku března pak zcela ovládne pivovar Černá Hora, když odkoupí padesát procent jeho akcií od Jiřího Fuska. Ten pivovar dlouhou dobu řídil a na začátku roku ohlásil svůj odchod.

Cenu, za kterou K Brewery Group tento podíl koupí, nechce Radil komentovat. Podle znaleckého posudku dosahuje hodnota celého pivovaru 232 milionů korun.

Naší strategií je, abychom ve všech pivovarech, kde působíme, měli majoritu, v ideálním případě je ovládali stoprocentně,“ objasňuje motivaci k pohlcení černohorského závodu Radil.

Této filozofii se však vymyká účast skupiny, za níž finančně stojí Martin Burda a Grzegorz Hóta, v Pivovaru Svijany. Ten ovládá z 55 procent investorská firma LIF, K Brewery Group má zbytek. Radil tvrdí, že současná situace skupině vyhovuje a umí si představit, že menšinu si K Brewery Group ve Svijanech podrží delší dobu.

Možný vstup do dalších pivovarů sice Radil nevylučuje, rozhodně to však prý není na pořadu dne. „Ve stávajících provozech máme ještě volnou kapacitu, a i když porosteme, tak nám bude rok dva trvat, než ji naplno využijeme,“ vysvětluje. Změnit tento postoj by mohla třeba nějaká extrémně zajímavá nabídka. Společnost také popírá možnost, že by do ní vstoupil další investor, případně že by chtěla nakoupené pivovary prodat. „Akcionáři vnímají pivovarnictví jako dlouhodobý zdroj příjmů, který je za normálních okolností velmi stabilní,“ vysvětluje Radil.

Lobkowiczem proti Plzni

S navyšováním výroby to však skupina nebude mít nijak jednoduché. Spotřeba piva v Česku vloni klesla podle nejpesimističtějších odhadů až o desetinu. „Je to zejména důsledek úbytku zahraničních turistů,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Češi se podle něj v pití výrazně neomezovali, na druhou stranu se jejich konzumace v posledních letech drží spíše na stejných hodnotách a rozhodně nevykazuje růst.

Přesto je Radil ohledně budoucího vývoje optimistou. „V porovnání s rokem 2008 jsme na tuzemském trhu rostli,“ tvrdí. Skupina zvýšila v loňském roce meziročně prodej o sedm procent na 850 tisíc hektolitrů. Radil odhaduje, že se jim podařilo ukousnout zejména z té části tržního podílu, kterou v Česku mají největší výrobci. O kolik přesně, však říct nelze – velké pivovary přestaly statistiky zveřejňovat.

Právě s velkými pivovary chce K Brewery Group soupeřit i v segmentu tzv. prémiových značek. Tak označují producenti piva s dlouhou tradicí výroby, propracovaným marketingovým příběhem, (podle nich) nejlepší kvalitou a samozřejmě také s vyšší cenou. Do souboje s pivy Pilsner Urquell či Budweiser Budvar nasadila skupina na podzim ležák Lobkowicz Premium.

Byli bychom rádi, kdyby se ho ročně prodaly desítky tisíc hektolitrů,“ říká Radil. Lobkowicz už firma úspěšně protlačila do řetězců, dostal se také na pípy tří stovek restaurací. Proniknout do hospod, které jsou často dlouhodobě zavázány stávajícím dodavatelům, není v Česku nic jednoduchého. Provozovatel zpravidla nepohrdne kompletním vybavením restaurace, dodavatelé se ty nejdůležitější snaží zavázat i reklamními smlouvami třeba za umístění vývěsního štítu pivovaru. „Ve výjimečných případech jsme schopni i my dávat nějaké ty prémie za exkluzivní postavení,“ připouští Radil. Do budoucna také neodmítá možnost vytvoření vlastní či franšízové sítě restaurací, jako má v Česku třeba Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. „Takové úvahy panují, ale zatím nejsou na pořadu dne,“ dodal Radil.

Zatím skupina spíše preferuje možnost dostat se do restaurací, které mají zájem točit lokální piva a nabídnout na jednom místě co nejširší portfolio značek. Podobnou strategii volí i v obchodech. „Zkoušeli jsme prodávat Rychtáře z Pardubicka na Plzeňsku, prakticky po celé zemi je jihlavský Ježek,“ vyjmenovává Radil. Před Vánocemi pak firma nabízela dárkové balení speciálů z jednotlivých svých pivovarů.

Během loňského roku se podnik také snažil posílit svoji pozici při vyjednávání s obchodními řetězci. „Určitě je rozdíl, když můžeme s velkými obchodníky jednat jako zástupci sedmi značek, než když si každý pivovar musel vyhádat aspoň trochu férové podmínky sám,“ popisuje Radil. Tvrdí, že se do řetězců nechce dostávat za každou cenu. „Nikdy nejdeme do obchodu, na kterém bychom byť chvíli prodělávali.“ Přestože se K Brewery snaží stavět na tom, že jsou její piva těsně spjata s každým regionem, právě s Lobkowiczem musela firma toto pravidlo porušit. Nevyrábí ho ve Vysokém Chlumci, ale v Protivíně. Podle Radila by totiž malý pivovar u Příbrami kapacitně nestíhal.

Chceme nižší daň

Stejně jako ostatní výrobci i K Brewery na začátku roku zdražila pivo kvůli zvýšení spotřební daně. Nyní se snaží přesvědčit poslance, aby schválili pozměňovací návrh prosazený Senátem, který by vrátil daně na původní úroveň. Hlasovat o něm měli poslanci minulý týden, po změně programu schůze byl přesunut na zítřek. „Dával jsem tomu tak padesátiprocentní šance, nyní jsem o něco pesimističtější,“ tvrdí Radil.

Pivovary argumentují tím, že zvýšení spotřební daně ve výsledku povede k poklesu výroby piva, což vyvolá propouštění zaměstnanců a následně zatíží státní pokladnu. Podle analýzy, kterou si k této problematice nechaly vypracovat od poradenské firmy Pricewaterhouse Coopers, by ve výsledku mohl být efekt zvýšení spotřební daně dokonce záporný – stát by více vyplatil na dávkách a podporách novým nezaměstnaným.

Největší problémy s vyšší daní mohou mít podle Radila malé pivovary, které se hodně soustředí na výrobu levných piv například pro obchodní řetězce. „Když jim pak nedovolí navýšit cenu, tak mají výrobci dvě možnosti, buď zastavit vaření těchto piv, nebo jít pod náklady. V prvním případě ztratí velkou část produkce, v druhém pak pouze oddalují problém,“ přemítá Radil.

Jan Veselý z pivovarského svazu je o něco optimističtější. „Zatím to nevypadá, že by někdo měl zkrachovat,“ tvrdí. Šanci na opětovné snížení daně však podle něj snižuje to, jakým způsobem jsou torpédovány jednotlivé součásti Janotova balíčku. Spotřební daň se tak propracovává mezi nejodolnější položky. „Nejhorší na tom všem je, že stát tento teoretický zisk dokáže rozfofrovat za pár dnů,“ dodává spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Na celkové výrobě piva v Česku se pivovary stoprocentně ovládané K Brewery Group (se započtením Černé Hory) podílejí zhruba pěti procenty.

Akcionáři K Brewery Group jsou Martin Burda, Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

***

Utajená čísla

Ani Český svaz pivovarů a sladoven neví, kolik se v Česku loni uvařilo piva. Velké pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem se totiž rozhodly, že nebudou svazu poskytovat aktuální data o výrobě. Svaz se s nimi dohodl, že bude možné zveřejnit celkové číslo za celý obor, avšak to bude zpracovávat externí firma. „Teprve s ní budeme dojednávat smlouvu,“ uvedl šéf svazu Jan Veselý. Odhady meziročního propadu se pohybují mezi šesti a deseti procenty. Poslední známé údaje jsou za loňské první pololetí. Tehdy české pivovary uvařily dohromady 9,2 milionu hektolitrů piva, což bylo téměř o 700 tisíc hektolitrů méně než za stejné období roku 2008.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI