Rastal

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Značka Pilsner Urquell z portfolia Plzeňského Prazdroje dokončila uzavřené výběrové řízení na kreativní agenturu, vyhlášené v září loňského roku. Společně se stávající agenturou Leo Burnett do něj bylo přizváno dalších sedm agentur. Po náročných třech kolech se vítězem tendru stala agentura MARK/BBDO.

Za osm let spolupráce s Leo Burnett vznikla celá řada výborných kampaní, vždyť reklamy jako Bedřich Smetana, Josef Jungmann, Národní divadlo nebo Emil Zátopek patří k nejoblíbenějším nejen mezi spotřebiteli. Kreativa Leo Burnett přispěla k dlouhodobé profilaci Pilsner Urquell jako unikátní a ikonické české značky. Přesto jsme se ale loni rozhodli oslovit přední české a slovenské kreativní agentury a zmapovat tak náš reklamní trh. V průběhu výběrového řízení jsme viděli celou řadu vysoce kvalitních nápadů i nových přístupů. Na základě předložených návrhů a zpětné vazby od spotřebitelů jsme se rozhodli svěřit značku Pilsner Urquell agentuře MARK/BBDO,“ říká Tom Verhaegen, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje, a. s.

Agentuře Leo Burnett děkujeme za jejich dosavadní práci pro Pilsner Urquell. Mohu ji ujistit, že u nás za těch osm let nastavila velmi vysokou laťku, kterou bude dlouhodobě pro kohokoli obtížné překonat. Rád podám každému na Leo Burnett vynikající referenci,“ dodává Tom Verhaegen.

MARK/BBDO začne od února 2010 pracovat pro značku Pilsner Urquell, první reklamní kampaně se budou objevovat v druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku. Značku povede tým pod vedením kreativního ředitele Leona Sverdlina a client service directora Míly Knepra.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Louny z Ústí lepší než z Loun?

[středa, 27. leden 2010]

Heineken uklidňuje konzumenty po uzavření lounského pivovaru. Odmítá spekulace, že nakonec nechá otevřené jen Krušovice

Jaký kód musí být na etiketě lahve, aby měl člověk jistotu, že koupené pivo bylo opravdu vyrobené v Lounech?“ Problém řešil v prosinci na jednom pivařském serveru pan Pavel. „No a mám po problému, jestli je opravdu lounské pivo z Loun. Je to škoda!!!“ komentoval v pondělí Pavel předchozí debatu, která se po jeho příspěvku rozjela.

Ve stejný den totiž společnost Heineken oznámila, že s výrobou v lounském pivovaru končí. Všechno své pivo na severu Čech tak bude Heineken vyrábět na Ústecku. Ve Velkém Březně, kde se vaří tradiční Březňák, bude vznikat i pivo pod značkami Louny a stáčet se tu bude do lahví. V ústecké čtvrti Krásné Březno, kde se dělá Zlatopramen, se budou lounským pivem plnit sudy.

Pro lounské patrioty a štamgasty z hospod na Lounsku to není příjemná zpráva. „Nejsou z toho nadšení. Ale co se dá dělat," prohlásil majitel restaurace U Kaiserů v Lenešicích u Loun s tím, že jiné pivo jeho zákazníci zatím nechtějí.

Vedení Heinekenu po svém kroku doufá, že své zákazníky na Lounsku udrží. „Mezi značkami, které vyrábíme, je samozřejmě rozdíl. Zlatopramen je celostátně úspěšné pivo, zatímco Louny jsou značka regionální. Nicméně na Lounsku je pro nás klíčová a chceme ji udržet,“ zdůrazňuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Náš sládek kvalitu ohlídá“ Výroba i odbyt lounského pivovaru v posledních pěti letech klesaly meziročně vždy o deset procent. Jestliže před 10 lety byl výstav mezi 200 a 300 tisíci hektolitrů, letos by už klesl pod 100 tisíc hektolitrů za rok. „Jedním z problémů bylo právě to, že se na lounské pivo množily stížnosti od zákazníků. Pivovar ve Velkém Březně a jeho zařízení bude zárukou, že si pivo udrží stálou kvalitu,“ uvádí Eliášová. Že pivo bude mít jinou chuť a pivaři se od něj odvrátí, se nebojí. „Výrobní postup se dá ohlídat, aby se chuť zachovala,“ dodala mluvčí.

Na druhou stranu je nutno ovšem podotknout, že do lounského pivovaru se neinvestovalo a nápojářská skupina Drinks Union, která Heinekenu pivovary v Lounech, Ústí a Velkém Březně prodala, dlouhodobě marketingově tlačila ústecké a posléze velkobřezenské pivo. Úpadek lounských značek může být důsledkem.

Soustředění výroby piv na Ústecku má zaručit vyšší kvalitu i pro lounské pivo také díky Petru Hauskrechtovi. Sládek už dohlíží na výrobu ve Velkém i Krásném Březně, neboť oba pivovary spolu úzce spolupracují. „Sládek, pan Hauskrecht, je natolik dobrý a zkušený, aby si Louny pohlídal.“ Zároveň Eliášová odmítla námitky, že firma Heineken potlačuje a ničí česká piva na úkor svých tradičních. Odmítá také spekulace, že v budoucnu hodlá vedení stáhnout pivní značky z Čech do jediného pivovaru - moderních středočeských Krušovic. „To musím vyvrátit. Právě pivovar ve Velkém Březně má být místem, kde chceme vyrábět jak Březňák, tak různá speciální piva. Pan Hauskrecht je takovým specialistou na speciály, staral se třeba o Zelené pivo ve Starobrně,“ zdůraznila Eliášová.

Argumentem pro budoucnost velkobřezenského pivovaru jsou investice. Nová linka za 8 milionů loni umožnila stáčet dvojnásobné množství piva. A rozšíření spilek, sklepů a tanků za 12 milionů dovolí letos zvýšit výrobu piva o čtvrtinu. Podle mluvčí Heinekenu mělo kritizované uzavření několika pivovarů v Česku právě investiční důvody, nikoliv potlačování tradičního českého piva. „V některých pivovarech, jako třeba v Kutné Hoře a Lounech, se do pivovarů snad 20 let nic neinvestovalo. A poloha pivovaru ve Znojmě (ten Heineken také uzavřel) blízko rotundy zase ztěžovala dopravu,“ shrnula potíže Eliášová.

***

* Heineken

V roce 1863 koupil Gerardus Adrian Heineken pivovar z 16.století v centru města Amsterdam. Nyní je budova muzeem Heinekenu, nový pivovar vznikl jinde. Hlavní ústředí firmy zůstalo v Amsterdamu. Největší pivovary v Nizozemí má firma v městech Zoeterwoude a Den Bosch Pivovar převzal část trhu na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Černé hoře a v Česku. Piva patřící pod Heinekem jsou prodávána ve 120 zemích světa. Výstav v roce 2008 byl 162 milionu hektolitrů piva, v tomtéž roce měla firma tržby 14,3 miliardy eur.

* Heineken a Louny

V Česku Heineken ovládl v roce 2003 společnost BBAK, které patřil mj. pivovar Starobrno, pak následovala koupě pivovaru Královské Krušovice od společnosti Radeberger Gruppe. V roce 2008 po souhlasu Antimonopolního úřadu koupil koncern Heineken síť pivovarů společnosti Drinks Union (pivovary Kutná hora, Velké Březno, Ústí nad Labem, Louny). Prostřednictvím těchto značek se dostal do velkoobchodních řetězců. V červnu 2009 oznámila společnosti, že pivovary Kutné Hoře a Znojmě uzavře. V pondělí oznámila firma uzavření pivovaru v Lounech. Přemění ho na sklad. Firma Heineken přesunula výrobu z Loun do Ústí nad Labem - Krásného Března a do Velkého Března.

* Louny

Lounský pivovar byl založen v roce 1893. Od roku 1992 byl akciovou společností. Na podzim 2001 oznámily spojení dva největší severočeské pivovary Drinks Union (Velké Březno a Ústí) a pivovar Louny. „Tímto krokem se chceme bránit tlaku nadnárodních společností,“ řekl 10. října 2001 tehdejší obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Pivovary se pod jednu firmu spojily o rok později. V Pivovaru Louny se dosud vyráběly značky: Louny světlé výčepní, Louny světlý ležák, Louny tmavé výčepní, Louny tmavý ležák, Louny Klasik, Louny Diamant.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Změna je život. Lounské pivo se bude vařit ve Velkém Březně

Foto

Co si o přesunu myslí Ústečané?

Pokud se Louny budou vařit tady u nás, tak budou kvůli jiné chuti místní vody chutnat jinak,“ domnívá se kupříkladu Josef Vaškanin. Jako podobný příklad zmiňuje velký Zlatopramen stáčený do PET lahví, který se dle potřeby vyrábí jinde než v Ústí.

Pochybuji, že tady otevřou nové hospody s lounským pivem. Poptávka po něm klesne a jeho výroba potichu vyšumí a brzy skončí,“ vidí budoucnost lokálního piva v černých barvách Ústečan.

Jedním z důsledků přesunu výroby bude i propouštění zaměstnanců.

Očekává se, že 29 pracovních pozic se stane nadbytečnými ke konci měsíce ledna. Během příštích týdnů a měsíců se počet pracovních míst bude snižovat přibližně o dalších třicet,“ oznámila Kateřina Eliášová, mluvčí společnosti Heineken Česká republika, která na severu Čech vlastní i Zlatopramen a Březňák.

Kvůli zavření lounského provozu má být nabídnuto jeho zaměstnancům celkem třináct pracovních pozic v jiných pivovarech společnosti. „Z toho jsou dvě místa ve Velkém Březně,“ řekla za Heineken Kateřina Beute.

Vařit a stáčet do lahví se bude ve Velkém Březně, v krásnobřezenském areálu se bude skladovat do sudů.

Oficiálním důvodem pro zavření pivovaru v Lounech je jeho špatný technický stav a trvalý pokles výroby. Také investice, nezbytné pro dodržení všech požadavků na bezpečnost a kvalitu, by byly při zachování provozu údajně značné.

Čerstvě uzavřený pivovarský areál v Lounech má v budoucnu sloužit jako distribuční centrum. Odtud se budou expedovat všechna česká piva, která Heinekenu patří.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Kůs


Jaromír Hanzlík se stal v legendární pražské pivnici U Zlatého tygra čestným ambasadorem piva Pilsner Urquell ve světě.

Foto

Pivnice U Zlatého tygra je místo pro plzeňské pivo symbolické až mystické, proto právě zde český herec Jaromír Hanzlík převzal jako Čestný znalec (Honorary Connoisseur) piva Pilsner Urquell personifikovanou plaketu s číslem 008, která stvrzuje jeho příslušnost ve společnosti čestných ambasadorů plzeňského piva ve světě.

Čestní znalci se zatím dají spočítat na prstech a patří mezi ně například hokejista Jaroslav Špaček (006) nebo režisér Miloš Foman (007).

Zdroj: Blesk.cz


Globální pivní gigant Heineken si asi moc nevěří. Koupil Starobrno, koupil znojemský Hostan, koupil kdeco napříč Čechami i Moravou. Chlapi u piva i vrabci na střeše si štěbetají, co ještě všechno koupí a pak zavře. Podobně jako to udělal se znojemským pivovarem. Jeho areál teď chce koupit město Znojmo, nic jiného mu nezbývá, přes zrušený pivovar vede cesta k místnímu hradu.

A Heineken si klade nesebevědomou podmínku: prodáme, ale v bývalém pivovaru se deset let nesmí prodávat jiné pivo než naše. Koncern Heineken vlastní hodně značek, ale v poslední době se jejich chutě k sobě přibližují a upadají stejně jako pěna v půllitru. Jeho podmínka je i proto hodně svazující. Nemluvě o tom, že ambicí každého města velikosti, historie a významu Znojma by mělo být vaření vlastního piva. Heineken by se místo kladení požadavků měl zamyslet nad tím, jak kazí pivní rozmanitost a trh v této zemi. A nedělat (například i ve Znojmě) další škodu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Karel Škrabal


Belgické pivovary spoločnosti Anheuser-Busch InBev, ktorá je najväčším producentom piva na svete, dnes celkom zastavili výrobu. Predchádzala tomu 13 dní trvajúca blokáda týchto závodov.

Robotníci v Leuveene, Liege a Hoegaardene zatarasili vstupy do tovární na protest proti plánovanému prepusteniu 263 z celkového počtu 2700 belgických zamestnancov koncernu. Všetky pokusy o vyjednávanie skončili neúspechom.

Za ten čas však v pivovaroch došli zásoby surovín aj obalov a sklady sa celkom naplnili, takže výrobné linky sa museli zastaviť. Vedenie belgickej divízie InBev zároveň oznámilo, že pracovníci týchto závodov sa tak stávajú dočasne nezamestnanými. Zároveň spoločnosť zmrazila plán na reštrukturalizáciu závodov.

Odbory pritom trvali na tom, aby koncern úplne stiahol tento plán, čo vedenie odmietlo.

Supermarkety Delhaize a Carrefour už v utorok (19.1.) potvrdili, že ich zásoby piva značky Stella Artois, Jupiler a Leffe sú už veľmi malé.

Pivovarnícky gigant nedávno oznámil, že v dôsledku zníženia spotreby piva v západnej Európe plánuje prepustiť zhruba 10 % z 8000 zamestnancov v tomto regióne.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: TASR.sk


Vyhlášená rožnovská restaurace Písečná včera získala od zástupců Plzeňského Prazdroje ocenění za dlouholetou spolupráci v péči o nejvyšší kvalitu čepovaného piva. Toto ocenění uděluje Plzeňský Prazdroj, který už deset let vede komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích. Písečná je známá nejen dobrým pivem, ale i svými zvěřinovými specialitami a pořádáním Dnů guláše a piva.

V pivovaru vaříme pivo nejlepší kvality. Jakmile je stočíme, může už jenom ztrácet. Musíme tedy dělat vše pro to, aby stejně jako v pivovaru chutnalo pivo i v hospodách a restauracích. K tomu je důležitá péče při přepravě a skladování. Velký díl práce ale musí odvést i hostinský či výčepní, protože správně načepované pivo z kvalitně sanitovaného pivního potrubí je to, co pivaři chtějí a dokáží ocenit. A my z Prazdroje zase oceníme plaketou dlouholetou starost o kvalitu, kterou restauraci Písečná věnují,“ říká obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Zdeněk Baszczynski.

V rožnovské restauraci Písečná se provozovateli Josefu Zeťovi péče o kvalitu piva daří. Ať už jde o dostatečně nízkou teplotu skladovaného piva, správný tlačný plyn, správně nastavený tlak ve výčepním zařízení, čisté a chladné sklenice, ideální teplotu piva, správné čepování, pravidelné čištění pivního potrubí či správné servírování.

Za úspěchem určitě stojí naše dlouholetá péče o piva Pilsner Urquell a Radegast a naše skvělé hosty. Bez důrazu na dokonalý přístup našich výčepních k čepování a číšníků k obsluze hostů by to prostě nešlo,“ říká Josef Zeť, provozovatel restaurace Písečná.

Josef Zeť převzal z rukou obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Zdeňka Baszczynskeho pamětní kovovou pečeť a osvědčující pamětní list. Zároveň se na vnitřním i vnějším certifikátu kvality objevila červená pečeť Prazdroje.

Certifikát za vynikající péči o čepované pivo vám jasně říká – jste ve správné hospodě, tady vám načepují pivo, jak se patří. A právě dnes jsme ocenili systematickou péči a pravidelnou sanitaci pivního potrubí a vše, co dělá skutečně dobrou hospodu,“ doplňuje Daniel Janeček z technického servisu Plzeňského Prazdroje.

Restaurace Písečná je známá vyhlášenou kuchyní. Hosté sem chodí zejména na výbornou zvěřinu či ryby. Restaurace proslula také oblíbenou akcí Dny guláše a piva či zabijačkovými hody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Protesty proti plánovanému propouštění v belgických pivovarech Anheuser-Busch Inbev vygradovaly. Zaměstnanci zablokovali tři hlavní provozy.

Foto

Centrální velkosklady zásobující belgické supermarkety pivem bijí na poplach. Pomalu už nemají co expedovat. Hrozí, že zákazníci v supermarketech nenajdou své oblíbené značky piv, jako jsou Stella Artois, Leffe a Jupiler.

Důvod? Zaměstnanci společnosti Anheuser-Busch InBev už týden blokují vjezd do tří velkých belgických pivovarů této skupiny - v Leuvenu, Jupille a Hoegaardenu.

Tímto způsobem protestují proti plánovanému propouštění, které by se mělo dotknout zhruba desetiny z osmi tisíc západoevropských zaměstnanců pivovarnické skupiny. Hlavně v Belgii, Německu a Nizozemsku.

Brány tří významných pivovarů, z nichž největší je ten v Leuvenu, tak nemůže opustit žádný kamion. "Pokud se situace nevyřeší během pár dnů, spotřebitelé budou své oblíbené značky piva postrádat," vyjádřila se pro agenturu Bloomberg mluvčí firmy Karen Coucková. Podle ní jsou už "na suchu" četné malé prodejny.

Protestující minulý týden dokonce jedenáct hodin drželi jako rukojmí zhruba desítku firemních manažerů."Máme v ruce zákonné nástroje, které nám umožňují blokádu prolomit," uvedl v rozhovoru pro TV Bloomberg Jean-Marc Koper, jeden z personalistů společnosti AB InBev.

Odboráři varují, že v takovém případě by byli nuceni zorganizovat celostátní stávku pivovarníků. Dnes by měli znovu usednout s vedením k jednacímu stolu. "Protestní akce už výrazně ovlivňuje hospodaření firmy," podotkla mluvčí Coucková.

Anheuser-Busch InBev je největší pivovarnická skupina na světě, do jejíhož portfolia patří také značky Budweiser, Boddingtons či Michelob. Je pověstná nekompromisním přístupem ke snižování nákladů.

Spotřeba piva v Belgii od roku 2000 klesla zhruba o pětinu, neboť spotřebitelé začali pít více vína.

Zaměstnanci tří belgických pivovarů, které patří skupině Anheuser-Busch InBev, brání zásobování obchodů.

Zdroj: MaM iHNed.cz |Autor: Václav Lavička | Foto: Reuters


Heineken posiluje, kupuje mexické pivo

[pondělí, 11. leden 2010]

Společnost Heineken, která vlastní také český pivovar Krušovice, expanduje v Mexiku a Brazílii. Za 3,8 miliardy eur koupí pivovarnické aktivity firmy FEMSA, která na těchto trzích působí. Mexické pivo se vyváží do Spojených států amerických a dalších

Firmy se dohodly na tom, že FEMSA získá dvacetiprocentní podíl v nizozemském Heinekenu. Akcie získá mexická firma během pěti následujících let. Kromě toho získá práva jmenovat dva své zástupce do dozorčí rady skupiny Heineken. Jeden z nich zaujme pozici místopředsedy.

Heineken předpokládá, že spojení aktivit přinese do roku 2013 roční úsporu 150 milionů eur. Expanze do Brazílie a Mexika je významným krokem firmy, jde totiž o druhý a třetí největší pivní trhy na světě.

"Tento obchod z nás dělá mnohem silnější a konkurenceschopnější v oblasti Latinské Ameriky, která je jedním z nejrychleji rostoucích pivních trhů na světě. Akvizice nás ale značně posiluje i na mezinárodních trzích," řekl prezident pivovaru Heineken Jean-François van Boxmeer.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Předloni se navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček


Pivní gigant ruší 800 míst

[sobota, 9. leden 2010]

Největší světový producent piva Anheuser-Busch InBev plánuje zrušit každé desáté místo v Evropě. Podle sdělení společnosti je důvodem klesající trend v konzumaci piva v Evropě. Snížením pracovních míst budou zasaženy především společnosti koncernu v Německu, Belgii, Nizozemí, Lucembursku a Velké Británii. Sdělení bylo provázeno protesty odborů.

"Čelíme problému klesajících trhů s pivem v několika západoevropských zemích a každá země se vyvíjí rozdílně. Provedli jsme proto analýzu každého z těchto trhů," řekla mluvčí společnosti pro německý list Focus.

Společnost Anheuser-Busch InBev loni prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy dolarů, což je kolem 40 miliard korun. Transakce zahrnovala pivovary na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová


Pivo z tanku se v prémiových českých hospodách a pivnicích čepuje už bezmála čtyřicet let. Tehdy to ale nebyly tanky, jaké známe dnes. Byly postavené nastojato a pivovary je instalovaly jen do nádražních a sídlištních restaurací s velkou spotřebou piva. Před několika lety ale tankové pivo zasáhlo i pivnice méně zvučných jmen, než jsou například pražské hospody U Vejvodů nebo U Zlatého Tygra.

O pivu z tanku, jeho chuti, kladech, záporech a historii jsem si jel popovídat s člověkem nejpovolanějším. Starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, který léta odpovídal za výrobu celého Plzeňského Prazdroje a jehož autogram "Václav Berka (odpovědný za kvalitu)" jste mohli čítat na každé lahvi Gambrinusu.

Mekka českého pivovarnictví

Hlavní brána do obrovského areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří nejen nejznámější český dvanáctistupňový ležák Pilsner Urquell, ale i Gambrinus, se otevírá a my vstupujeme na posvátnou půdu českého pivovarnictví. V kanceláři pana Berky vládne příjemná "pivní" atmosféra. Sice zatím pijeme jen kávu a vodu, ale nadšení, s jakým pan Berka o pivu vypráví, dává tušit, že za chvíli půjdeme nějaké "pivánko" i ochutnat.

Foto

Václav Berka má nyní na starosti hlavně image značky, kvalitu servírování a péči o distribuci piva. "Na pivu z tanku je velmi pozitivní to, že pivo jede přímo od nás z pivovaru do hospody. Nemůže se tak v žádném případě stát, jako třeba u piva ze sudu, že někdo zapomene paletu v rohu, nebo na auto zasvítí sluníčko nebo v zimě mrzne," říká pan Berka. V hospodě se pivo přečerpá do tanků, které jsou umístěny v klimatizovaných místnostech, kde je teplota mezi pěti až osmi stupni Celsia. Při této teplotě se pak pivo čepuje.

Moderní tanky

Tankovny čepují nepasterizované pivo. Pro zachování stoprocentní kvality je proto velmi důležité, aby hospoda dokázala vyčepovat pivo z tanku co nejdříve od naražení. Maximálně do týdne. Pivo v nenaraženém tanku vydrží podle sládka Berky 21 dní.

Moderní tanky se značně liší od stojacích tanků, které se používaly za komunistů, ale i od tanků ze začátku devadesátých let. "Úplně první tanky nebyly ani nerezové. Byly ocelové a vnitřek pokrýval speciální epoxidový nátěr. Proto se musely čistit, a to tak, že tam člověk prostě vlezl a tank vykartáčoval. Dost často se stávalo, že při mytí se epoxid odloupl. No a jak se tam dostalo pivo, tak se to začalo loupat a problém byl na světě," vypráví o pionýrských začátcích pan Berka.

Foto

Další nevýhodou, která s nástupem moderních technologií odpadla, bylo tlačení piva z tanku vzduchovým kompresorem. Vlivem přímého kontaktu piva s kyslíkem totiž zlatý mok, stejně jako jiný živý organismus, velmi rychle stárl. Chuť piva se proto tehdy velmi odlišovala od toho, co pivovarský sládek uvařil.

"Podle tehdejší normy se vzduch musel nasávat z čistého prostředí. Nasávat se vzduch měl nejméně dva metry nad zemí. Dobře se to dalo vyřešit na vesnicích, kde se vzduchová hadice odvedla na zahradu. Ve městech to bylo mnohem horší. Nebylo výjimkou, že vzduchová hadice koukala do ulice a spolu se vzduchem se nasávaly spaliny z aut a náklaďáků," říká sládek Berka. I to byl jeden z důvodů, proč pivovary a hospody začaly místo vzduchu používat různé plyny nebo jejich směsi. V některých zemích je dnes používání vzduchu jako tlačného plynu zakázáno.

Všechny nedostatky tankového "pravěku" jsou již dnes odstraněny. V nerezových tancích se pivo nedostane do kontaktu se vzduchem ani jiným plynem vůbec. Pivo je totiž v nerezových tancích o objemu deset nebo pět hektolitrů uloženo ještě ve speciálním nepropustném polypropylenovém vaku, takzvaném "bag-in-boxu". "Ten pytlík se jen stlačuje a zmačkává a tím se pivo vytlačuje," vysvětluje Berka.

Samotný nerezový tank se při dalším plnění čerstvým pivem musí pečlivě vymýt, aby se v tanku nemohly šířit plísně nebo houby. Teprve pak se do tanku vloží nový jednocestný vak, který se naplní čerstvým pivem. Polypropylenové vaky se recyklují. Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Jiřího Marečka je v Česku rozšířenost hospod vybavených tanky nejvyšší nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Sládek pivo vaří...

Cesta tankového piva až na váš štamgastský stůl ale zdaleka nekončí tím, že ho do vaší oblíbené hospody přivezou cisternou. Do půllitru ho totiž musí výčepní správně načepovat a také se musí dobře starat o pivní trubky. A pokud to neumí, může sebečerstvější mok zkazit natolik, že se do takové hospody už nikdy nevrátíte.

"Lidé se o tankové pivo musí umět starat. I u tankové hospody se pivo z tanku musí dostat k výčepu. Jsou tam pivní trubky, které mají v průměru deset milimetrů. To je kvůli tomu, abychom byli k pivu šetrní. Ve světě se používají jen sedmimilimetrové, ale to je zase z toho důvodu, že se tam pije pomaleji. Pak je tam výčepní kohout, chladič a podobně. Proto máme tým lidí, kteří provádějí sanitaci těchto zařízení. Máme více než tři sta certifikovaných sanitačních čističů. Ti jsou v hospodách každý týden," říká pan Berka.

Foto

Čištění pivních trubek je vůbec velká věda. Ideálně probíhá jednou za týden speciálními chemikáliemi. "Další velmi důležité ošetření trubek je jejich propláchnutí vodou po skončení čepování. Pokud se to totiž neudělá, tak se v trubce začne usazovat nějaký sediment. A než se na to přijde, tak hosté pijí kalné pivo," tvrdí Berka.

Další důležitou věcí je správné sklo a jeho čistota. Řada hospodských si totiž myslí, že když si koupí automatickou myčku, mají vše vyřešeno. Chyba. Podle pana Berky totiž pěna piva z nevypláchnuté sklenice hned opadne: "Ideální je, když výčepní sklenici z myčky vezme a ještě ji houbičkou umyje pod tekoucí ledovou vodou. V dobrých pražských hospodách to dělají," tvrdí Berka.

Teprve pak přijde na řadu samotné čepování. Dobří hostinští umí pivo načepovat na několik způsobů. Hospodský by měl vědět a vysvětlit svým zákazníkům, co je čeká, když si dají hladinku, čochtana, mlíko, pěnu nebo šnýtek. "Naším cílem je, aby hospodský věděl, že když to načepuje tímto způsobem, tak má vyzdvihnuté tyto chutě, anebo jiné. Já sám preferuji hladinku, to znamená, že je pivo načepováno najednou s krásnou smetanovou hlaďounkou pěnou," říká Berka.

Lepší nebo horší?

Jestli je pivo z tanku lepší než pivo ze sudu, jsem se od pana Berky nedověděl. Ten se dokonce dušuje, že při dnešní technice a vybavení pivovarů nemá pivař prakticky žádnou šanci poznat rozdíl mezi nepasterizovaným pivem z tanku a pasterizovaným ze sudu. Pro jeho domněnku navíc hraje fakt, že mezi pražskými pivaři vyhlášená hospoda U Hrocha čepuje pivo ze sudů a díky tamním výčepním se jejich plzeň pasuje mezi naprostou špičku.

Foto

Majitel restaurace U Drahokoupilů na pražském smíchově Petr Drahokoupil ale tvrdí, že jeho hosté rozdíl poznají. "Hosté chtějí pivo z tanku a ze sudů neboli kegů jim tak nechutná. Tankové pivo je prostě lepší. Kdybych měl sudy, tak nemám zákazníky. Samozřejmě ale čepuji pivo Pilsner Urquell, o kterém si myslím, že to je nejlepší pivo na světě," tvrdí opálený čtyřicátník Drahokoupil, který pochází z rodiny hostinských. Budoucnost čepování piva vidí jasně: "Troufnu si tvrdit, že zanedlouho budeme chtít pít už jen tankové pivo."

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl


Vysoké ceny za některé známé české zboží v tuzemsku vytvořily nový byznys: jeho dovoz ze zahraničí. Z Německa se kvůli lepším cenám začalo dovážet české pivo. Na base plzeňského se dá ušetřit až stokoruna.

Foto

"Rozdíly jsou velké, zvláště když se v Německu dostanete na velkoobchodní ceny," přiznává Petr Pavelka, majitel firmy Aqua Regulus, která do Česka pivo z Německa vozí. Blíže však o svém podnikání nechce mluvit. Výrobce piva, Plzeňský Prazdroj, mu prý problémy nedělá. "Vědí o mně, ale nějak proti mně nebojují," dodal.

Plzeň za 12 korun v akci

V Česku je v běžných supermarketech kvůli obchodní politice největšího tuzemského pivovaru a rozdílu záloh půllitr plzně zhruba o pět korun dražší. Rozdíly v cenách bývaly i vyšší, Plzeňský Prazdroj však v Německu mírně podražil na zhruba 70 centů.

Navíc už koruna oslabila ze svých rekordních hodnot okolo 24 Kč za euro. Na jedné base tak nyní ušetříte kolem stokoruny.

"Když si vychytáte akci, dá se dostat s lahví na 12 korun," říká Ota Beil z Ústí nad Labem, který plzeň z Německa dováží pro vlastní potřebu. Abyste této ceny dosáhli, musí stát lahev kolem 60 centů a musíte v Česku vrátit německou přepravku i s lahvemi.

Foto

Kromě spíží soukromých dovozců na německou plzeň stále častěji narazíte především ve vietnamských večerkách. Podle jejich majitelů jim je vozí zpravidla čeští obchodníci. Plzně s německou etiketou najdete také ve velkoobchodu JIP, který zásobuje i značnou část restaurací.

Přibývající množství dovezeného piva ukazují i statistiky. Do nich se přitom soukromé dovozy nezaznamenávají. "Musí jít o zpětný dovoz českých piv, samotná německá piva se sem vozí minimálně," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že nejde o velký problém. "Jediným indikátorem jsou vrácené obaly," říká mluvčí firmy Jiří Mareček. Podle něj se jich do republiky vrátí několik tisíc ročně. Mareček tvrdí, že katalogové ceny jsou v Německu stejné jako u nás, obchodníky však nutí ke snižování cen velká konkurence.

Od ledna navíc v Česku Pilsner Urquell podraží kvůli vyšší spotřební dani a dani z přidané hodnoty zhruba o korunu.

Bez české etikety hrozí pokuta

Na prodeji česko-německé plzně není nic nelegálního, přesto řada obchodníků porušuje zákon. Nedávají totiž na etiketu české označení o tom, že jde o pivo a jaký má obsah alkoholu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce pak může dokonce i zakázat prodej takového piva.

Pivo v Německu je levnější i kvůli tomu, že je zatížené nižší spotřební daní než u nás. Podle daňového poradce Jiřího Vondráka ze společnosti Taxillus by čeští obchodníci zapsaní jako "oprávnění příjemci" neměli daň v Německu platit a rovnou při nákupu by měli být od ní osvobozeni. "Pak ji platí v Česku podle místního sazebníku," dodal Vondrák.

Spotřební daň spravují v Česku celní úřady. Podle mluvčího Generálního ředitelství cel Jiřího Bartáka probíhají namátkové kontroly například u distributorů nebo v daňových skladech. Lidé si mohou individuálně při jedné cestě dovézt z Evropské unie 110 litrů piva pro vlastní potřebu a nemusí dokladovat platbu spotřební daně.

Rozdíly v cenách však nejsou jen u piva, ale třeba i u pneumatik Barum, které se vyrábí v Otrokovicích. Prodejci to vysvětlují vyššími slevami, které díky velikosti trhu mohou dostat němečtí obchodníci.

Vzhledem k velikosti německého automobilového trhu odebírají tamní prodejci mnohem větší objemy než v Česku, proto se například dostanou až na padesátiprocentní slevy. Podle Karla Kučery, šéfa divize marketingu Continentalu, pod který Barum spadá, se některé pneumatiky Barum vyrábí v Německu.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra


Američan Doug Brodman má za sebou první měsíc ve vedení Plzeňského Prazdroje.

Foto

Ve světě piva už pracuje dlouhá léta. Teď působí ve vedení předního světového výrobce piva. Řeč je o novém generálním řediteli společnosti Plzeňský Prazdroj Američanu Dougu Brodmanovi.

Ve funkci jste zatím pouze krátce. Plánujete nějaké změny ve společnosti?

Zatím jsem ve fázi hodnocení a zjišťování. Dokončuji teď plán toho, na co budu klást důraz. Jisté je, že se chci soustředit především na tři věci, a těmi je zaměření na naše hlavní značky, rozvíjení znalostí a dovedností našich zaměstnanců a hlavně úspěšně převádět naše plány do praxe. Český pivní trh má velký potenciál, je třeba jej ještě více využívat. Důležité je také udržovat úctu k tradicím a zachovávat původní recepturu.

Jak jste trávil první měsíc jako generální ředitel?

Snažil jsem se dozvědět co nejvíce o novém prostředí, do něhož jsem vstoupil. Navštívil jsem pivovary, které do naší skupiny patří, včetně toho plzeňského. Podle mého názoru je tím nejkvalitnějším z našeho portfolia. A také jsem procházel české restaurace a hospody. Zvládl jsem tak dvě tři týdně.

Je nějaká hospoda, která vás obzvláště zaujala?

Nejlepší vztah jsem si vybudoval k pražské pivnici U Zlatého tygra. Tam je úžasná atmosféra.

Do České republiky přicházíte ze země, kde pivní kultura je na poněkud jiné úrovni. Už jste si zvykl na český způsob čepování a servírování?

Určitě. To nebylo totiž nic těžkého. Místní styl rozhodně upřednostňuji před tím americkým. Až tady jsem se dozvěděl, jak se opravdu pivo pije. Pivo vůbec k české kultuře patří a lidé tady na něj nedají dopustit.

Jaká byla vaše dosavadní pivovarnická kariéra?

Začínal jsem jako obchodní zástupce. Prodával jsem pivo v ulicích New Yorku. Pak jsem čtrnáct let pracoval ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller v roce 1999, který je součástí skupiny SABMiller, jsem pracoval ještě ve vedení pivovaru Stroh. S prodejem Prazdroje mám sedmileté zkušenosti.

Finanční krize se už celosvětově negativně odrazila na prodeji piva. Jak se dá proti tomu bojovat?

Samozřejmě důležité je, abychom svou práci dělali kvalitně. Konkurence se zvyšuje. To může být ale i pozitivní, protože vás to tlačí k tomu být lepší. Zároveň se chceme zaměřit především na prémiové značky, kterých se obecně pokles zase tolik nedotkl.

Chystají se v souvislosti s tím nějaké investice ve vašich pivovarech?

Zatím jsem neměl čas projít si důkladně investiční plány, takže ke konkrétním případům nemohu nic říct. Ale každopádně musíme naše pivovary udržovat v perfektní kondici. Za posledních deset let se do nich nainvestovalo čtrnáct miliard korun.

Jaké očekáváte hospodářské výsledky za letošní rok? Bude tam nějaký pokles?

Výsledky zveřejníme v lednu. Teď se nacházíme ve vánoční sezoně. Je to zatím předčasné. Loňský rok byl pro nás druhý nejúspěšnější v historii. Myslím si, že výsledek bude odpovídat našim očekáváním, i tomu, co se v současné době děje na trhu. Více se k tomu zatím vyjadřovat nebudeme.

Od příštího roku se zvedne spotřební daň. V souvislosti s tím už Plzeňský Prazdroj ohlásil zdražení piva. Nebojíte se, že to povede k poklesu prodejů?

Jak to situaci ovlivní, nevím. Bude to určitě zkouška. Navíc marži zvyšovat nebudeme. Víme, že nezaměstnanost stále roste. Lidé jsou ve složité situaci. Je otázka, kolik peněz jim na pivo zbude. Ale Češi jsou pivaři a věřím, že pivu zůstanou věrni.

Dosud jste působil na menších trzích, kde jste se značku spíše snažil prosadit. Teď jste naopak v pozici, kdy prodeje bráníte. Vyhovuje vám to?

Bez ohledu na to, kde působím, vždycky se snažím být spíše tím, kdo útočí. Výzva, která je teď přede mnou, je rozšíření trhu v České republice.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Ladislav Vaindl


Více než 13 tis. hlasů rozhodlo o tom, kdo získá prostředky z programu Prazdroj lidem. V jeho rámci rozděluje Plzeňský Prazdroj částku 2,5 mil. Kč mezi organizace z Ostravska, Frýdecko-Místecka, Třinecka a Jablunkovska. Ve veřejném hlasování, které zaznamenalo rekordní zájem, zvítězil projekt Mezinárodní festival pěveckých sborů Baška 2010. Pořadatelé akce získali příspěvek ve výši 300 tis. Kč.

Do veřejného hlasování v programu Prazdroj lidem dorazilo 13.485 hlasů, což je o 19% více než v loňském roce.

Těší mě, že největší nárůst zaznamenalo hlasování formou DMS. Počet hlasů, které přinášejí i finanční příspěvek organizaci, vzrostl o 85%. Organizace tak z těchto příspěků získaly více než 75 tis. Kč navíc," říká Zuzana Novická, manažerka firemní odpovědnosti.

Největší počet hlasů, a to přesně 3.202 získali pořadatelé Mezinárodního festivalu pěveckých sborů v Bašce. Na příspěvek se mohou těšit i v lyžařském areálu TJ Radegast. Díky hlasům zaměstnanců pivovaru Radegast zde zvýší bezpečnost areálu za 250 tis. Kč.

O dalších prostředcích rozhodla Rada reprezentantů, která je složena z osobností Moravskoslezského kraje. Jejími členy jsou např. senátorka Eva Richtrová či paralympionik Radim Běleš. V hlasování Rady získal největší počet hlasů projekt Rekonstrukce hasičské zbrojnice ze sboru dobrovolných hasičů Skalice.

Rada zároveň rozhodla i o rozdělení dalších prostředků až do výše 2,5 mil. Kč.

Kompletní výsledky jsou k dispozici na www.prazdrojlidem.cz.

První ročník dárcovského projektu se uskutečnil v roce 2002 pod názvem Občanská volba, název PRAZDROJ LIDEM vznikl až o šest let později. Letošní osmý ročník je rekordní nejen v počtu přihlášených projektů do programu, ale také na rekordní počet hlasujících. Plzeňský Prazdroj daroval prostřednictvím programu za období osmi let téměř 14 mil. Kč, které si mezi sebou rozdělilo 81 organizací.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Po měsíci působení v nové pozici předstoupil nový generální ředitel Plzeňského Prazdroje před novináře. V tradiční pražské pivnici U Pinkasů, která jako první čepovala v Praze pivo Pilsner Urquell, představil sebe i svoji vizi vedení tří pivovarů Plzeňského Prazdroje.

Velice si vážím příležitosti vést pivovar, který vaří to nejlepší pivo na světě, pivo které buduje jméno českému pivovarství i v těch nejodlehlejších krajinách. Uvědomuji si, že za úspěch vděčíme úctě k tradicím a zachovávání původních receptur. Naše piva jsou té nejvyšší kvality a vytvářela tradici, kterou po desetiletí naši sládci dodržují,“ řekl Doug Brodman.

Před příchodem do České republiky pracoval Doug Brodman celých dvacet osm let v oboru pivovarství v rodných Spojených státech amerických. V Česku se nyní seznamuje s pivní kulturou a vyjádřil závazek k zachování neměnných pivovarských tradic a varních postupů, které považuje za klíč k úspěchu. „Uvědomuji si odpovědnost za zachování výjimečného postavení českého piva ve světě, která leží na pivovarech společnosti Plzeňský Prazdroj. Proto je velmi důležité dodržovat to, na čem jsme založili úspěch našich značek. A to je především používání těch nejlepších českých surovin – pouze a jedině ječného sladu, vody a zejména žateckého chmele a použití pivovarských kvasinek,“ doplnil Doug Brodman.

Strategie vedení Plzeňského Prazdroje se bude opírat o posilování loajality českých pivařů ke značkám Plzeňského Prazdroje a využití dalších exportních příležitostí.

Foto

Pan Brodman začínal svoji kariéru prodejem piva v ulicích New Yorku, poté pracoval čtrnáct let ve společnosti Heineken v oddělení prodeje a marketingu. Před nástupem do pivovaru Miller, který působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller, pracoval ještě v nejvyšším vedení pivovaru Stroh. V Miller Brewing Company pracoval od roku 1999 a postupně vystřídal mnoho pozic včetně Senior Vice Presidenta pro obchod a distribuci.

Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company.

Doug Brodman vystudoval management na Universitě St. John's v americkém New Yorku, kde také získal titul MBA na universitě Hofstra.

Doug Brodman je ženatý a spolu s chotí Terry a dcerou Jennifer se přestěhoval do České republiky.

Mezi jeho hobby patří zejména ty, které se dají provozovat s půllitrem vychlazeného piva. Hraje rád golf, čte knihy o podnikání. Záliba, kterou si v České republice nebude moci dopřát, je trávení času na pláži. Doug Brodman už se těší na začátek výuky českého jazyka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Vyše 16 000 eur si rozdelilo päť neziskových organizácií, ktoré sa svojimi projektmi uchádzali o finančnú podporu z Grantového programu Občianska voľba Pivovaru Šariš v jej šiestom ročníku.

Do súťaže sa prihlásilo 28 organizácií, spomedzi nich Rada reprezentantov Občianskej voľby vybrala do druhého kola 12 zaujímavých projektov, ktoré ďalej o víťazstvo bojovali vo verejnom hlasovaní. V tomto ročníku sa do hodnotenia zapojil rekordný počet 9 000 hlasujúcich, ktorí podporili divadlo a aktivity telesne, mentálne a zdravotne postihnutých ľudí. Projekty musia realizovať v priebehu budúceho roka.

Z najvyššej podpory 4 740 € sa môže tešiť Neziskový fond Svetielko pomoci s projektom Opäť v prírode. Nasleduje Občianske združenie na pomoc ľuďom s mentálnym postihnutím so sídlom vo Vranove nad Topľou, ktoré využije sumu 4 110 € na realizáciu projektu Aj my sme tu – spoločná budúcnosť. Verejnosť svojim hlasovaním podporila aj organizátorov XVII. ročníka Medzinárodného halového futbalového turnaja pre nepočujúcich žiakov v Prešove sumou 3 000 €. Občianske združenie Divadlo Portál z Prešova bude môcť využiť na výchovu akčných umelcov sumu 2 260 €. Nezisková organizácia Bez bariér zaujala svojim projektom Hlinená krása v radosti, ktorý získal podporu 2 210 €.

Rozhodovalo takmer deväťtisíc hlasov

Hlavným cieľom programu je podpora projektov zameraných na zlepšenie zdravotnej starostlivosti a sociálnych služieb, kultúrneho a spoločenského života, vzdelávania, športu, ale aj ochrany životného prostredia v šarišskom regióne. Program je špecifický tým, že o víťazných projektoch rozhodujú vo verejnom hlasovaní samotní obyvatelia.

„V tomto roku občania vo verejnom hlasovaní udelili jednotlivým projektom rekordných takmer deväťtisíc hlasov, čo je dôkazom toho, že im osud ich regiónu nie je ľahostajný. Vysoký záujem verejnosti a ich snaha aktívne prispieť k rozvoju malebného šarišského regiónu nás veľmi tešia a sme radi, že môžeme pomôcť pri realizácii týchto projektov,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar,a. s.

Grantový program Občianska voľba Pivovaru Šariš prebieha v úzkej spolupráci s Komunitnou nadáciou Veľký Šariš už od roku 2004. V rámci programu bolo doposiaľ prerozdelených viac ako 140 360 eur a podporených 49 projektov.

Zdroj: Korzar SME.sk


Musí se změnit chování lidí

[úterý, 15. prosinec 2009]

Současné období hospodářské krize je pro většinu firem obdobím hledání rezerv a možností, jak uspořit.

Podle různých studií může český průmysl zvýšit svou energetickou účinnost až o 20 - 30 %. Přitom mnohá opatření mají neinvestiční charakter, a přesto mohou přinést nezanedbatelné úspory. Konference, kterou v listopadu v Praze uspořádala společnost B.I.D services s.r.o., se nesla v duchu výše uvedeného. Přednášející, lidé, kteří ve svých firmách mají buď co do činění s úsporami energie, nebo vyrábějí příslušná zařízení, prezentovali celou škálu možností, jak snížit výdaje za energii optimalizací nákupu a spotřeby energie, různými způsoby financování energeticky úsporných opatření či využitím obnovitelných zdrojů energie. Vše dokumentovaly příklady z firem, kterým energeticky úsporná opatření již významné úspory přinesla.

Pivovar příkladem

Součástí konference byla i exkurze do pivovaru Velké Popovice, kde se účastníci seznámili s unikátními energeticky úspornými opatřeními přímo v místě jejich realizace. Průvodcem jim byl Ing. Bc. Michal Pešta, specialista energetiky, Kapitálové projekty, Plzeňský Prazdroj a.s.

Velkopopovický pivovar byl založen v roce 1874 a v současnosti je třetím největším v ČR s ročním výstavem asi 1 500 000 hl. Z hlediska energií činí spotřeba elektřiny řádově zhruba 10 000 MWh, plynu 4 000 000 m3, vody 650 000 m3, přičemž tu pivovar čerpá dílem z vlastních studní a dílem z převaděče Želivka.

Současný stav

Energo blok - kotelna: jsou zde instalovány 2 kotle Loos - instalovaný výkon 19,5 MW

1) 16 tun syté páry, 7 bar (1998) - osazen externím ekonomizérem a vnějším ventilátorem hořáku

2) 14 tun syté páry, 7 bar (2008) - vestavěný ekonomizér, frekvenčně regulovaný ventilátor hořáku O2 regulace. Kotle nejsou provozovány současně, neboť jsou vyvedeny do jednoho kouřovodu, běží-li jeden kotel, je druhý připraven jako studená záloha.

Energo blok - chlazení: na strojovnu jsou instalovány 4 chladicí kompresory s instalovaným chladicím výkonem 3,7 MW. Využívá se přímé i nepřímé chlazení. Přímé chlazení čpavkem využívá technologii CKT, chlazení varní ledové vody, technologické ledové vody, a také sousedního zimního stadionu. Dále se chladí solanka, která společně s technologickou ledovou vodou slouží pro okruhy nepřímého chlazení. Nepřímé chlazení solankou je historická záležitost, používá se ke chlazení piva ve sklepích, pro výrobník odplyněné vody, prostorové chlazení sklepů a spilek. Nepřímé chlazení technologickou ledovou vodou slouží pro kvasné kádě na spilce a chlazení propagačních tanků kompresorů pro jímání CO2. Dlouhodobým záměrem je zrušit neefektivní nepřímé chlazení a přejít na přímé chlazení čpavkem.

Energo blok - stlačený vzduch: v pivovaru jsou v současné době dva okruhy s dvěma různými tlaky, okruh ovládacího a technologického vzduchu. Okruh technologického vzchudu je poháněn kompresory rozmístěnými na různých místech závodu, největší spotřeba tohoto vzduchu je na stáčírně. Na strojovně je výroba technologického stlačeného vzduchu s pístovými kompresory. Ty jsou již vzhledem ke svému stáří neefektivní. Staré kompresory jsou opotřebované, byť jejich údržba byla po celou dobu velmi jednoduchá. Do budoucna se počítá s centrální stanicí stlačeného vzduchu, která bude v prostoru strojovny.

Energo blok - hospodářství CO2: jsou zde 2 vzduchové výparníky s kapacitou 1 000 kg/hod umístěné ve strojovně. CO2 je třeba čistit, sušit a kondenzovat. Rejímání CO2 je vybaveno unikátním zařízením, které se jmenuje liquivap a využívá energii odpařujícího se CO2 ke zkapalnění vyčištěného plynu.

Největší podíl na spotřebě elektřiny má strojovna. Michal Pešta uvádí: "Energetiku můžete provozovat efektivně, o což se zde v pivovaru snažíme. Ale chceme-li dosáhnout dalších úspor, musíme hledat energeticky úsporná opatření v samotném výrobním procesu."

Příkladem je využítí tepla odpadní vody z výplachu sudů. Energetický obsah této vody je značný a energii, kterou je možné získat jejím dodatečným ochlazením, lze využít znovu na předehřátí vody, která slouží pro výplach sudů. Při loňské spotřebě 30 657 m3 by činila úspora nákladů na ohřev vody 1 070 000 Kč, investiční náklady projektu se předpokládají 1 000 000 Kč.

Brýdové páry byly dosud zhruba po 25 % chmelovaru (15 minut) vypouštěny do ovzduší, protože nedostačovala akumulační kapacita zásobníku tepla, naproti tomu byla do zásobní nádrže varní vody dopouštěna studená voda a ohřívána na 80°C. Letos proto byla realizována akce, kdy se tato studená dopouštěná voda dohřívá nevyužitou brýdovou parou, která dříve odcházela jako ztráta do komína.

V pivovaru je na výrobu a stočení 1 hl piva potřeba asi 4 hl vody. Značnou část této vody spotřebuje tunelový paster, na jehož konci se láhve z technologických důvodů chladí. Letos byla realizována akce, po níž se tato poměrně čistá voda z chlazení začala využívat i na jiné procesy v provozu stáčecí linky, což by mohlo přinést úsporu 0,3 hl vody na hektolitr piva.

Strategické oblasti úsporných opatření

Tato oblast je vlastně náplní práce Michala Pešty: "Především musíme zrealizovat efektivní monitoring spotřeby, neboť bez monitoringu nezjistíme, co máme vlastně spořit."

SABMiller, společnost, do jejíž skupiny Plzeňský Prazdroj, a tím i Velké Popovice patří, si dal závazek, že do roku 2020 sníží o 50 % spotřebu fosilních zdrojů energie a také spotřebu vody na výrobu piva, což pro nás znamená redukci 30 % vody. Vidíme možnosti v opětovném využití vody při mycích procesech. Pomoci může i správné nastavení elektromotorů, čerpadel, důležité je správné usazení, aby nedocházelo k mechanickým ztrátám na spojce, které mohou být až 5%, možné je využít úsporná ložiska nebo frekvenční měniče v některých aplikacích. Další úspory lze získat úpravami chlazení - to představuje 45 % spotřeby energie a když je správně nastaveno, uspoří se velmi mnoho energie. Úspory můžeme dosáhnout zejména optimalizací výparných a kondezačních teplot, minimalizací a redukcí tlaku na výměnících tepla. Další příležitosti jsou ve využití odpadního tepla - když dokážete najít proces, kde teplo produkujete, a dokážete ho využít hned na místě, je to výhodnější, než když se toto teplo odvádí jinam. Využití přímo na místě je nejefektivnější.

Jednou z významných oblastí, kde lze uspořit, je osvětlení. Tady lze spotřebu ovlivnit regulací, ale hlavně je nutné zvolit efektivní zdroje, správná svítidla. Můžeme snížit současnou spotřebu nutnou na osvětlení až o polovinu, to je reálné.

Náš ambiciozní cíl nás nutí hledat nové čili obnovitelné zdroje energie. V Nošovicích a Popovicích se už na čističkách odpadních vod využívá bioplyn. Sledujeme samozřejmě vývojové trendy nových technologií, jako je fotovoltaika či LED osvětlení. Mohlo by být zajímavé vyrábět elektřinu z solárních zdrojů. Energii lze ušetřit i využitím odpadních spádů, tedy tam, kde v současné době například páru redukujeme, můžeme místo redukčních ventilů instalovat malé turbíny a produkovat elektrickou energii

V porovnání s ostatními pivovary ve skupině jsme na tom ve spotřebě velmi dobře, co do elektrické energie si nejlépe vede pivovar Radegast. Abychom ovšem opravdu efektivně spořili, musíme do procesu zapojit i lidi v provozu, úsilí managementu v této věci nestačí. Je potřeba změnit kulturu celé společnosti, na úsporách musí pracovat i lidé na linkách a jejich manažeři. Musí se změnit chování lidí, jinak budou úspory jen krásným snem.

Tabulka

Zdroj: HN iHNed.cz | Autorka: Zdena Bočarova


Staropramen s kampaní proti alkoholu

[sobota, 12. prosinec 2009]

Nech ty klíčky v kapse vzkazují Pivovary Staropramen v době nastávajících večírků

Pivovary Staropramen připravily na prosinec ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací ČR a Policií ČR kampaň připomínající řidičům, aby po požití alkoholického nápoje nesedali za volant. Kampaň vznikla in-house bez zapojení reklamní agentury a konzumenty bude oslovovat v rádiu a tisku prostřednictvím mediálních partnerů, deníku Metro a Radia 1 a Radia Čas, a přímo ve vybraných barech a restauracích v Praze a na Ostravsku na POS materiálech. Jak řekl Strategii Pavel Barvík, tiskový mluvčí Pivovarů Staropramen, během prosince se kampaň přesune i na Facebook.

Zdroj: Kurzy.cz | Autor: Strategie.cz


Unikátní projekt Gambrinus ŠtamGast přivítal již po půl roce svého jubilejního tisícího návštěvníka. Gambrinus, který tímto projektem dává svým nejvěrnějším hostinským a jejich štamgastům možnost proniknout do tajů piva Gambrinus a zároveň jim vyjadřuje poděkování za jejich přízeň, plánuje projekt ŠtamGast rozšířit v roce 2010 z Plzeňského kraje i do dalších částí České republiky.

Foto

Šťastným fanouškem piva Gambrinus, který se stejně jako 999 jeho předchůdců zúčastnil interaktivního odpoledne v pivovaru Gambrinus, se stal Pavel Hrdlička (61), který 28 let fáral na šachtě jako horník. Účastník projektu Gambrinus Štamgast s pořadovým číslem 1000 je již mnoho let stálým návštěvníkem v restauraci K Cihelně v obci Zbůch. Spolu s tamějším hostinským a šesti dalšími štamgasty se stejně jako mnoho dalších nadšenců piva Gambrinus vydal na interaktivní odpoledne v pivovaru Gambrinus. K vlastnímu údivu z něj odjížděl jako šťastný výherce dárků pro tisícího ŠtamGasta. Soudek piva Gambrinus, který byl součástí dárku pro tisícího návštěvníka, si ale nenechá pro sebe. „Jsem velmi rád, že jsem se stal tisícím ŠtamGastem. O svůj oblíbený Gambrinus se podělím s dalšími štamgasty z hospůdky, kde se pravidelně scházíme,“ uvedl Hrdlička.

Foto

Mezi dosavadní tisícovkou účastníků se kromě Pavla Hrdličky za uplynulý půl rok objevilo i několik zajímavých jmen. Projektu ŠtamGast se například zúčastnili plzeňští hokejisté v čele s Martinem Strakou, fotbalisté vedeni Pavlem Horváthem, český automobilový závodník rallye Václava Pecha nebo Michael Maurer, americký režisér žijící v Plzni.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Heineken Experience, múzeum piva a jedna z najpopulárnejších turistických atrakcií Amsterdamu, získalo od Themed Entertainment Association cenu Thea Award za vynikajúci úspech v oblasti Brand Experience (zážitok spotrebiteľov so značkou). Táto nezisková asociácia zastupuje najlepších svetových tvorcov, staviteľov, dizajnérov a producentov.

Heineken Experience sa nachádza v objekte bývalého pivovaru Heineken (národnej pamiatke zapísanej aj v zozname trasy európskeho priemyselného dedičstva) v holandskom Amsterdame. Heineken v ňom prestal variť pivo v roku 1988. Miesto prešlo komplexnou rekonštrukciou a zmenilo sa na Heineken Experience, návštevnícke a konferenčné centrum, ktoré bolo po prvýkrát otvorené v roku 2001. Po rozsiahlej prestavbe a rozšírení otvorilo múzeum piva svoje brány opäť v decembri 2008 s novými atrakciami, ako je minipivovar, ochutnávací bar a multimediálne zážitky. Nové múzeum Heineken Experience sprístupňuje hodnoty značky Heineken zábavným a súčasným spôsobom. Každý rok navštívi Heineken Experience viac ako 350 000 turistov a fanúšikov Heinekenu.

Cena Thea Award je najvyšším uznaním v tejto oblasti. Atrakcia Heineken Experience ju získala vďaka kvalitným zážitkom, ktoré návštevníkom ponúka. Jednou z najzaujímavejších častí je atrakcia „Brew U“, teda simulácia procesu varenia a fľaškovania piva, v ktorej môžu návštevníci na vlastnej koži zažiť, aké je to byť fľašou piva. Heineken Experience získal významné svetové ocenenie Thea Award, pretože je viac oslavou sveta zákazníka ako samotného produktu a využíva jazyk, ktorému spotrebitelia rozumejú.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Heineken/See



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI