Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Po oslnivém úspěchu pivní Maxilahve na českém trhu zaútočil Heineken Česká republika s pivem Zlatopramen, baleným v tomto speciálním plastovém obalu vyvinutém pro pivo, na neméně náročný německý trh. Prvních 36.000 lahví doputovalo na pulty a regály řetězce Netto v nových spolkových zemích Německa v pondělí 31. srpna 2009. O pouhé dva dny později přišla z Německa překvapivá zpráva, všech 36.000 lahví se vyprodalo za necelé 2 dny!

Heineken Česká republika představil speciální plastovou Maxilahev pro pivo o objemu 1,5 litru v dubnu letošního roku. Od té doby se na českém trhu prodalo již téměř 7 milionů piv Zlatopramen a Starobrno v tomto obalu. Neuvěřitelný úspěch, daleko předčící očekávání, povzbudil také exportní snahy zaměřené na tento produkt.

"Věřili jsme, že Maxilahev uspěje i v Německu. Tak neuvěřitelný úspěch a rychlost jsme ale opravdu nečekali. Nové balení, jeho praktičnost, ekologičnost a především kvalita piva, která díky obalu zůstává na nejvyšší možné úrovni, však zjevně fungují i v Německu. Máme opravdu velkou radost," říká Kateřina Zemanová, exportní manažerka skupiny Heineken Česká republika. "Nahrál nám i fakt, že Německo je zemí, kde jsou exportní značky Heinekenu jako Zlatopramen a Březňák velice populární. I v letošním roce, kdy exportní objemy většinou spíše klesají, se zde těší cca 14% meziročnímu nárůstu. Možná se nám nárůst podaří díky Maxilahvi ještě zvýšit," doufá.

Maxilahev Zlatopramenu se na německém trhu objevila s etiketou v německém jazyce, na níž nahradil určení stupňovitosti z české etikety letopočet 1642, ve kterém začal fungovat šlechtický pivovar v Krásném Březně. Podobně jako v České republice se Zlatopramen prodává v praktickém sixpacku, který ještě zvyšuje atraktivitu a snadnost nákupu. Rozdílem je, že lahev je vratná, záloha je dle německé legislativy, platící od května 2006, stanovena na 25 eurocentů.

Díky velkému úspěchu s první exportní várkou plánuje Heineken Česká republika dále rozšířit distribuční síť a výrazně navýšit počty dodaných kusů.

Pivo značky Zlatopramen vyrábí společnost Drinks Union, člen skupiny Heineken Česká republika.

V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stala společnost Starobrno, a.s. a v roce 2007 Královský pivovar Krušovice a.s. O rok později se předmětem akvizice stala společnost Drinks Union a.s. V letošním roce došlo k fúzi společnosti Starobrno do Královského pivovaru Krušovice a.s. Nyní je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva Heineken ČR


Holandský pivovarnícky gigant Heineken dosiahol v 1. polroku 2009 lepšie, ako očakávané výsledky, aj napriek poklesu výroby. Dôvodom je zvýšenie cien jeho produktov a úsporné opatrenia.

Zvýšenie cien sa pritom podieľalo na celkových príjmoch spoločnosti až 6,2 % a takmer vyrovnalo pokles objemu produkcie o 6,6 %. Okrem toho, Heinekenu pomohlo aj zlacnenie vody a energií, a tiež zníženie nákladov na marketing.

Zisk firmy pred úrokmi a zdanením (EBIT) sa v 1. polroku vyšplhal na 993 miliónov eur (29,91 miliardy Sk) z 925 miliónov eur (27,87 miliardy Sk). Analytici pritom odhadovali, že dosiahne 927 miliónov eur (27,93 miliardy Sk).

Čistý zisk pivovarníckej skupiny v sledovanom období sa zvýšil na 489 miliónov eur (14,73 miliardy Sk) z 407 miliónov eur (12,26 miliardy Sk) v 1. polroku 2008.

Tržby tretieho najväčšieho producenta piva na svete vzrástli o 11 %, vďaka kúpe britského pivovaru Scottish & Newcastle. Keby sa výsledky britského závodu nezapočítali do celkového hospodárenia Heinekenu, jeho odbyt klesol o 0,4 % na 7,15 miliardy eur (214,40 miliardy Sk).

Množstvo piva, ktoré koncern predal v krajinách strednej a východnej Európy kleslo o 13 %, najmä pod vplyvom oslabenia najväčších ekonomík regiónu Ruska a Poľska. V západnej Európe sa odbyt piva znížil o 3,9 %.

Zdroj: TASR.sk


Chcela byť lekárkou, a dnes má dobrý recept proti smädu. Alena Adamcová, manažérka produkcie piva spoločnosti Heineken Slovensko. Vyštudovaná biochemička pracuje s pivom už dvanásť rokov, stále pod jednou značkou. Začala ako technologička v nitrianskom pivovare a dnes riadi produkciu v Hurbanove. "Myslím si, že ako manažérka som iba to, čo som v skutočnosti. Nesnažím sa hrať na nič iné. Pivo spája ľudí a utužuje priateľstvá. Vo výrobe slovo "nedá sa alebo nemožné“ a preto som rada, že som súčasťou takéhoto tímu.

Foto

Rozhodla náhoda

Alenina cesta k pivu bola skôr náhoda než úmysel. Rodáčka z Nitry vyrastala v rodine stavebných inžinierov - medzi rysovacou doskou a projektmi rôznych stavieb. "Napriek tomu som snívala o tom, že budem lekárkou. Videla som svoju budúcnosť v medicíne. Chcela som ísť do Afriky a pomáhať vytvárať nemocnice ako Albert Schweitzer, alebo operovať mozog. To bol môj sen.

Sklamaná z toho, že sa na medicínu nedostala, zamierila na Chemickotechnologickú fakultu STU v Bratislave. Pôvodne tam plánovala zostať rok, a opäť to vyskúšať na medicíne. K tomu už nedošlo. Alena sa stala inžinierkou biochémie a biotechnológie. "Veľmi sa mi tam zapáčilo. Pretože biochémia, biotechnológia a mikrobiológia zahŕňajú aj prípravu sekundárnych metabolitov, čo je základ farmaceutického priemyslu, je tam výroba vína, piva, kyseliny mliečnej a octovej. Kvázi celý potravinársky priemysel na tom stojí,“ hovorí a s úsmevom dodáva: "Dnes som vlastne tej náhode aj celkom vďačná, pretože v medicíne by som sa asi nenašla.

Tam, kde sa varí pivo

Po škole chcela Alena zostať vo svojom odbore a jednou z možností bolo pivovarníctvo.

V Nitre začínala ako technologička. Súčasťou jej práce bola modernizácia zariadení a zavádzanie kvalitatívnych štandardov. "Boli to pionierske časy, keď sa všetko modernizovalo a Heineken zavádzal do výroby v Nitre svoje kvalitatívne štandardy. Bolo to obdobie obrovského nadšenia, kedy sa dalo naučiť takmer všetko. Ako sa robia projekty, ako sa stavajú potrubia, tanky....

To, čo sa ako technologička naučila v Nitre, neskôr zavádzala v Rimavskej Sobote. "Ako technologička musíte podoťahovať všetky veci, naladiť ich, zaviesť ich do života. Výsledkom musí byť pivo vysokej kvality. Neskôr sa podieľa aj na vytváraní samotnej idey, ako nové zariadenie bude vyzerať, aký bude mať výkon, kadiaľ sa bude viesť potrubie. Čiže pri spúšťaní projektov som začínala, neskôr som sa s nimi posúvala k vytváraniu idey, až k riadeniu samotného projektu.

Medzi manažérmi

Do manažérskych kruhov sa Alena zaradila pozíciou manažérky kvality. Zodpovednosť si však začala naplno uvedomovať až keď sa stala manažérkou centrálneho technologického servisu, ktorý zabezpečoval koordináciu kvality medzi všetkými pivovarmi spoločnosti. "Nastúpila som tam mesiac pred svojimi 27 narodeninami. Vtedy to bol taký veľký nádych, či to zvládnem. Bazén, do ktorého vás hodia a musíte sa naučiť plávať. Aj zo strany firmy to bola veľká odvaha a miera dôvery dať tam takého mladého človeka.“ Navyše oddelenie sa v tom čase len vytváralo. Začala sama a postupne si mala vybudovať tím. Zažila tu aj svoju prvú zaťažkávajúcu manažérsku skúšku - dať niekomu padáka. "Bol to človek, ktorý mal na starosti obalové materiály ako kartóny, etikety a urobil niekoľko chýb. Bol to prvý človek, ktorému som takúto informáciu musela podať.

Od kvality k výrobe

Dohliadaním na to, aby pivo malo správnu kvalitu, strávila Alena sedem rokov. Keď sa chcela pohnúť ďalej, musela zmeniť oddelenie. "Presunula som sa na výrobu do Hurbanova. Prvý raz som bola zodpovedná za jednu časť produkcie.“ Ako manažérka výroby dostala na starosť proces od varenia mladiny až k príprave filtrovaného piva pre stačiarne. Musela zvládnuť potrebný objem, v potrebnom čase a v potrebnej kvalite. "Najskôr som sa zaoberala kvalitou a technológiou a teraz som si musela priniesť svoje skúsenosti so sebou a byť zodpovedná za hektolitre a výkon ľudí.

Ďalším pivným krokom bol pre Alenu slad. Jej zákazníkmi sa stali pivovary, ktorým ako manažérka výroby sladu dodávala jednu zo základných surovín na výrobu piva - svetlý slad. "Nie som poľnohospodár, a preto bolo pre mňa zaujímavé učiť sa, ako kvalita jačmeňa ovplyvňuje kvalitu sladu. A celkovo riadiť úplne iný proces, ktorý je omnoho pomalší ako výroba piva. V stačiarni sa linka točí rýchlosťou 42-tisíc fliaš za hodinu, a pri výrobe sladu len klíčenie jačmeňa trvá šesť dní.

Neznamená to však, že do práce mohla chodiť len na ten šiesty deň. Mala na povel strategickú sladovňu, druhú najväčšiu v Európe, a z pohľadu spoločnosti Heineken strategickú v tomto regióne. Stačilo by zanedbať postup a pivovar by nemal z čoho vyrábať.

Žena sládok

Na vrchol výroby piva, do pozície sládka, sa Alena postavila minulý rok v lete. V Hurbanove zodpovedá za výrobu a stáčanie piva s kapacitou takmer dva milióny hektolitrov. Priamo tak kontroluje a ovplyvňuje to, čo dostávame na stôl.

"Moja profesionálna dráha je spojená len s jednou spoločnosťou, a tou je Heineken Slovensko. Je to možno aj kvôli tomu, že tak ako rástla a vyvíjala sa samotná spoločnosť, tak som sa nejakým spôsobom rozvíjala a dospievala aj ja ako manažérka. Moja kariéra nebola len o tom, ukáž čo vieš. Mala som šancu učiť sa v rámci pracovných pozícií, ale aj tréningov a stáží, či už doma alebo v zahraničí.“ Ďalším pivným krokom môže byť pre Alenu riadenie zahraničného tímu. Zatiaľ je to jej nesplnená vízia, o ktorej dúfa, že sa jej v budúcnosti splní.

Rovnako už má aj plán "na staré kolená“. "Bolo by fajn mať vlastnú krčmu, kde by som si vyrábala vlastné pivá. Zákazníci by si tam mohli pozrieť, ako sa to robí.“ Skúsenosti na to má - vie, ako sa zlatý mok vyrába a vie aj ako chutí. Súčasťou jej práce boli hneď od nástupu a aj dodnes sú, ochutnávky piva. Koľko druhov však otestovala? (Smiech) "Tak to skutočne neviem. Keď som bola na školení v Británii a išli sme na prieskum trhu, tam som ochutnala viaceré miestne špeciálne, ale koľko som ich ochutnala celkom, to naozaj neviem.

Dotazník

Ako zvyčajne začínate pracovný deň?

Rannou kávou a cestou autom do práce. Počas nej si zvyknem spievať, rozmýšľam, aký bude môj deň a čo je potrebné urobiť.

Koľko času strávite priemerne v práci?

Podľa potreby.

Čo vás postaví na nohy?

Priatelia, dobrá hudba, tanec.

Ako sa udržiavate v kondícii?

Rada lyžujem, korčuľujem, chodím na spinning. Celkom nedávno som objavila čaro bedmintonu.

Čo vám zdvihne adrenalín?

Ľudská hlúposť.

Pri čom si najlepšie oddýchnete?

Oddychujem pri stretnutí s rodinou a priateľmi alebo dobrej knihe.

Ako si predstavujete ideálnu dovolenku?

Dovolenka pre mňa znamená cestovanie. Najlepšie tak trochu na vlastnú päsť s bedekerom v ruke.

Čo nemáte rada na sebe a na druhých?

Na sebe nemám rada netrpezlivosť. Na druhých škatuľkovanie na základe prvého dojmu, závisť a lenivosť.

Na čom jazdíte a na čom by ste chceli jazdiť?

Najradšej na lyžiach. (smiech) V prípade áut by ma potešila Honda Civic Sport.

Kto je Alena Adamcová

Rodáčka z Nitry vyštudovala biochémiu a biotechnológiu na Chemickej technologickej fakulte STU. Pre spoločnosť Heineken Slovensko pracuje už 12 rokov. Začala ako technologička v pivovare v Nitre, kde mala na starosti modernizáciu výroby. Na stranu výroby prešla v roku 2005, keď sa stala manažérkou výroby piva v Hurbanove. Dnes má na starosti kompletnú produkciu piva v hurbanovskom pivovare.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Vanko


Plechovka je sezónním obalem a její prodeje vzrůstají v období letních i zimních dovolených. Tento trend potvrzují i letošní čísla. Kromě obvyklého sezónního nárůstu prodejů je zde ovšem i výrazný meziroční nárůst. V porovnání července tohoto roku a roku předcházejícího se objemy piva prodaného v plechu zvýšily o 28 %. Nárůst táhly zejména prodeje plechovek piva Gambrinus, které jsou za červenec meziročně vyšší o 34 %, ale také Velkopopovického Kozla, tam číslo nárůstu dosáhlo 48 %. Vyplývá to ze statistik Plzeňského Prazdroje za měsíc červenec.

Letos dává mnoho Čechů přednost tuzemské dovolené před leteckými zájezdy. A pokud jede rodina na dovolenou autem, v kufru většinou nechybí plechovka českého piva. Proto jsme zaznamenali v červenci příznivé nárůsty prodejů plechovek zejména u značek Gambrinus a Velkopopovický Kozel,“ říká Petr Skopalík z Plzeňského Prazdroje.

Foto

Celkově představují plechovkové prodeje přibližně 3 % celého pivního trhu. Pokud lidé nejednou na dovolenou, dávají přednost pivu čepovanému, eventuelně balenému v tradičních skleněných vratných obalech.

Největší zájem je o půllitrové balení, kterého se prodá bezmála 75 %, na třetinky zbývá 25 %. Čísla potvrzují plechovky jako typicky dovolenkový obal, po kterém sahají spotřebitelé třeba při cestě autem na dovolenou. Plech je zároveň vnímán jako obal pro prémiová piva.

Podle průzkumu agentury Simply5 vnímá jednoznačně nejvíce Čechů jako tradiční obal pro kvalitní česká piva vratnou skleněnou láhev. Z hlediska vnímání kvality se umístily druhé právě plechovky. Naopak plastové PET lahve vidí spotřebitelé jako obal pro levná piva nižší kvality.

Pivo v plechu má podle spotřebitelů několik zásadních výhod. Snadno se díky minimu obalového materiálu a jeho dobré vodivosti chladí, takže rychleji lze dosáhnout požadované teploty. Obal sám o sobě je lehký, takže usnadňuje transport a oproti PET lahvím poskytuje pouze takový objem, na který je pivař zvyklý, dá se vypít najednou a pivo nezvětrává. Navíc se lépe hodí k prémiovějším značkám.

Raritou českého trhu je embosovaná plechovka piva Pilsner Urquell, která obsahuje 3D reliéf s logem.

Ačkoliv celkové objemy plechovkového piva představují přibližně pouze 3 % celého pivního trhu (6 % v segmentu balených piv), v létě se jejich podíl oproti běžnému měsíci v roce zdvojnásobí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Holandský majster v perfektom čapovaní piva Franck Evers sprostredkoval počas júla tohto roku svoje umenie správneho čapovania a podávania piva Heineken barmanom, prevádzkovateľom pubov, obchodníkom ako aj samotným spotrebiteľom. Položili sme mu niekoľko otázok o tom, čo si myslí o kultúre a kvalite podávania piva na Slovensku.

Na Slovensku ste boli po prvýkrát. Ako vnímate kvalitu podávania a čapovania piva u nás?

»Moja návšteva na Slovensku sa začala v Bratislave a pokračoval som na stredné a východné Slovensko. Spôsob čapovania bol všade viac či menej rovnaký a musím povedať, že je stále čo zlepšovať. Napríklad pivo sa u vás často čapuje do teplých pohárov, čo je pre ležiak absolútny zabijak, pretože v teplom pohári pena na pive veľmi skoro opadne. Barmani tiež čapujú pivo buď príliš pomaly alebo príliš rýchlo, čo nie je veľmi dobré, pretože pivo potom príliš pení. Pohár musia preto na chvíľu odložiť, počkať kým pena opadne a potom ho dočapovať. Pivo by sa ale malo načapovať na jedenkrát. Je to jednak rýchlejšie a pivo zostane aj dlhšie čerstvé.

Ako by teda mali barmani pri čapovaní postupovať?

»Správny spôsob čapovania piva je kombináciou rituálu a umenia. Samotný rituál je však pomerne jednoduchý: stačí zobrať vychladený pohár, nakloniť ho do uhla približne 45 stupňov a nechať pivo z kohútika výčapu do neho špirálovito stekať. Keď je pohár takmer plný, treba ho narovnať a kohútik zatvoriť, keď sa pohár naplní. Veľmi dôležité je zotretie hornej časti peny stierkou, pretože práve tam sa nachádzajú horké látky chmeľu, ktoré prispievajú aj k dehydratácii organizmu. Pena na pive by zároveň mala byť dostatočne pevná, aby vydržala 10-15 minút a chránila tak pivo pred únikom bubliniek a zároveň zhora pred vplyvom kyslíka. Takto načapované pivo vyzerá a aj chutí skvele.

Je nejaký rozdiel medzi pivnými rituálmi v Holandsku, na Slovensku a v iných krajinách?

»Určite áno. V Holandsku konzumenti očakávajú na pive penu vo výške zhruba 2-3 cm a všimol som si, že podobne je to tak aj na Slovensku. Odstránenie vrchnej časti peny som však u vás nevidel, aj keď je to pre zážitok z podávaného piva dôležité. Penová čiapočka sa tak uzatvorí a funguje ako bariéra, ktorá udrží pivo dlhšie čerstvé. V iných krajinách, napríklad vo Veľkej Británii konzumenti piva uprednostňujú iba tenkú vrstvu peny a sú krajiny, kde sa pivo pije úplne bez peny. To by určite nemalo úspech v Rakúsku, kde je hustá a krémová pena na pive nutnosťou. Takže podávanie piva sa líši podľa kultúry a typu piva, spôsob čapovania, ktorý som prezentoval na Slovensku, je však vhodný nielen pre Heineken, ale vlastne pre všetky ležiaky.

Aký bol personál na prevádzkach, ktoré ste navštívili?

»To bolo naozaj rôzne v závislosti od podniku. V niektorých nových, moderných puboch najmä v Bratislave som mal pocit, že zamestnanci si myslia, že sú najlepší, vedia čo robia a nemusia sa učiť. Ale hneď vedľa takéhoto pubu bol iný podnik, kde boli všetci veľmi priateľskí a hneď sa dali do reči. Tiež sa mi zdalo, že aj keď zamestnanci podnikov v menších mestách boli veľmi milí, na začiatku ako keby boli trochu hanbliví. Najprv sa tvárili nedôverčivo, zrejme si mysleli: „Kto je tento človek a čo tu vlastne bude robiť?“ Ale keď som s nimi prehodil pár slov, ľad sa roztopil. Navštívil som mnoho podnikov, kde zamestnanci boli príjemní aj keď bolo plno, ale stále si myslím, že by sa mohli posunúť o krok vpred.

Takže je úsmev a prístup k zákazníkovi to najdôležitejšie?

»Určite je to jedna z najdôležitejších vecí, ktorá ovplyvňuje ziskovosť podniku. Ako zákazník aj vy chcete byť obslúžení správne a slušne, a preto je prístup personálu nesmierne dôležitý. Všimol som si napríklad, že u vás často čašník len príde k stolu a čaká na objednávku. Ani keď prinesie pivo nenadviaže žiadny slovný kontakt so zákazníkom. Zákazník sa ale musí cítiť dôležitý. Viem, že je to veľmi náročná práca, ľudia musia pracovať dlhé hodiny. Napríklad do jedného baru na strednom Slovensku sme prišli okolo tretej poobede a o jedenástej večer keď sme odchádzali, dievčatá ešte stále pracovali. Pri takých dlhých hodinách je naozaj veľmi ťažké usmievať sa a rozprávať sa so zákazníkmi, ale naozaj to robí obrovský rozdiel. Samozrejme zamestnanci musia byť motivovaní a majiteľ podniku ich musí aj vzdelávať a trénovať. Tréning by sa mal týkať jednak prístupu k zákazníkom, ale aj spôsobu, ako sa správne starať o pivo.

Čo ďalšie okrem lepšieho prístupu k zákazníkom môže pomôcť dosiahnuť väčší zisk?

»Myslím si, že manažér baru by mal prácu za barom lepšie organizovať. Vo väčšine podnikov som si všimol za barom obrovský chaos a rozhádzané všetky možné druhy pohárov. Barmani pracujú veľmi ťažko, ale nemá to nijakú štruktúru alebo logistiku. Každý by mal vedieť presne čo robiť a mal by byť určitý systém, čo sa deje s pohárom, keď sa vráti zo stola za bar. V jednom podniku sa za barom hromadilo neuveriteľné množstvo prázdnych pohárov až sa barman cítil stiesnený. V takom prostredí veľa práce neurobíte.

Takisto by som rád videl za barom umývačky pohárov. S tým som sa tu nestretol. Poháre idú po umytí ešte teplé priamo na bar a keď je podnik plný, nestihnú vychladnúť a pivo sa čapuje do teplých pohárov. To je naozaj veľký problém.

V procese organizácie je však veľmi dôležitá osobnosť samotného manažéra baru...

Presne tak. Ak manažér trvá na tom, aby sa práca robila kvalitne, každý bude pracovať lepšie. Ak je však majiteľ či prevádzkar lenivý, nemôže očakávať od zamestnancov, že budú napríklad dbať na správnosť čapovania. Ak je celý čas len niekde vzadu a nesleduje prevádzku, zamestnanci si budú myslieť, že na tom nezáleží. Manažér musí byť ten, kto ide príkladom. Aj ja keď som mal bar, bol som na svojich zamestnancov prísny. Administratívu okolo rozpisu služieb či dodávok tovaru som nechal na iných, pretože ja som chcel stáť za barom a sledovať celý proces. Je to veľmi dôležitá práca.

Trénovali ste aj obchodných zástupcov a výčapných technikov Heinekenu. Bolo to pre nich prínosom?

Som nesmierne rád, že prišli. Boli veľmi zanietení a chceli sa učiť, a aj keď sa na začiatku trochu ostýchali, po tréningu prišli a chceli si čapovanie vyskúšať. Je veľmi dôležité, aby mali tieto vedomosti, pretože oni môžu ďalej vzdelávať prevádzkarov. Môžu im povedať, čo by mali robiť alebo čo naopak nie, dokážu vysvetliť rozdiely v chuti, v správaní piva pri čapovaní, jednoducho vedia porozprávať celý príbeh. Starostlivosť o značku a jej správny spôsob čapovania ide vždy zhora, od manažéra značky cez obchodných zástupcov k majiteľom podniku až k personálu. To, že ma Heineken pozval na Slovensko, bola obrovská príležitosť ako urobiť niečo pre jeho správne čapovanie. Myslím, že sa nám to naozaj podarilo posunúť ďalej.

Na Slovensku ste teda urobili skutočne kus práce...

Môj pobyt na Slovensku bol najdlhším a najkomplexnejším „turné“ aké som zatiaľ robil. Raz som bol robiť tréningy v USA na dva týždne, ale tam som vzdelával iba majiteľov barov a barmanov. Na Slovensku som robil prezentáciu pre novinárov, pre barmanov a prevádzkarov, pre obchodných zástupcov Heinekenu, ako aj pre samotných zákazníkov. Aj keď to bolo vyčerpávajúce, verím, že za krátky čas sa nám podarilo získať nielen mnoho priaznivcov značky Heineken, ale aj urobiť kus práce pre kultúru čapovania piva na Slovensku. Ak sa správne čapuje, je to lepšie pre pivo aj pre zákazníka a v konečnom dôsledku aj pre majiteľa podniku.

Zdroj: Media Infoservis.sk | Autor: Heineken.sk


Pivovarnická skupina K Brewery sdružující šest malých a středních pivovarů tendruje reklamní agenturu pro relaunch značky Lobkowicz na českém trhu. Do prvního kola pozvala společnost sedm agentur, jejich jména ale nechtěla na žádost agentur zveřejňovat. "V druhém kole již jména agentur můžeme uvést. Jsou to Proximity, Momentum, Klan a Thamesdown," říká Petr Božoň, group brand manažer K Brewery. Vítěz bude znám v září.

Zdroj: MaM iHNed.cz


Staropramen hledá i ATL

[pondělí, 10. srpen 2009]

Pivovary Staropramen po dvou měsících od vypsání tendru na agenturu, která bude poskytovat PR servis značce Stella Artois a pracovat na vybraných PR projektech firmy už mají vybráno. Vítězem výběrového řízení se stala agentura AC&C Public Relations, v druhém kole tak porazila čtyři konkurenty - PR Point, Best Communications, Ewing PR a Fleishman-Hillard. Nyní Staropramen zahájil také výběrové řízení na komunikační agenturu, která bude zodpovědná za přípravu kreativního konceptu pro značku Staropramen. Seznam agentur, které budou pozvány do tendru, bude uzavřen v pátek 14. 8. ,,Tendr je otevřený relevantním zájemcům z řad kreativních agentur, včetně stávající agentu-ry Young & Rubicam. Z přihlášených vybereme maximálně 6, které pozveme do prvního kola," uvádí detaily Jana Dubová, marketingová ředitelka společnosti Pivovary Staropramen. Vítěz tendru by měl být znám do konce roku 2009.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jitka Němečková


Na prestížnej súťaži Slovenská pivná korunka 2009 o najlepšie slovenské pivá bodoval Topvar 11% tmavý výčapný ležiak, ktorý sa v kategórii tmavých pív umiestnil na prvom mieste. Zlato tiež získal Smädný mních a to v kategórii 10% svetlé pivá.

Slovenská pivná korunka, vyhlásená Slovenským združením výrobcov piva a sladu, je uznávanou celoslovenskou súťažou o najlepšie slovenské fľaškové pivá. Uskutočnila sa 5. augusta 2009 v Štátnom veterinárnom a potravinovom ústave Bratislava a zapojiť sa do nej mohli všetci slovenskí výrobcovia piva so svojimi originálnymi značkami. Výnimku tvorila len nesúťažná kategória nealkoholických pív, v rámci ktorej sa degustovali vzorky prezentované domácimi výrobcami spolu so zahraničnými, zakúpenými v obchodnej sieti.

Súťažnej degustácie sa zúčastnilo 31 vzoriek pív v troch súťažných kategóriách, z ktorých na základe senzorického hodnotenia komisia určila tri najlepšie pivá v každej skupine. V rámci jednotlivých kategórií sa bojovalo o zlatú, striebornú a bronzovú korunku. Topvar 11% tmavý sa môže pýšiť prvenstvom v kategórii tmavých pív. Ďalšiu zlatú korunku tiež získala značka z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar – Smädný mních a to v kategórii 10% svetlé pivá. Šariš 11% tmavý sa umiestnil na druhom mieste a v nesúťažnej kategórii nealkoholických pív si bronzovú medailu odnáša Radegast Birell. „Sme naozaj hrdí, že sa nám takto úspešne podarilo zabodovať v silnej konkurencii ostatných pivných značiek. Najvyššie ocenenia pre naše značky Topvar a Smädný mních, druhá priečka pre Šariš a tretia pre Radegast Birell potvrdzujú fakt, že všetky naše značky prinášajú spotrebiteľom pivo v tej najvyššej kvalite,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Topvar 11% tmavý výčapný ležiak je charakteristický svojou typickou arómou, ktorá je zmesou vôní špeciálnych sladov a kvalitného chmeľu. Tmavý Topvar sa vyznačuje bohatou stálou penou, má príjemne zaokrúhlenú, typicky sladkastú chuť s karamelovým podtónom, ktorú vyvažuje jemná horkosť chmeľu,“ povedal Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. „Je to zároveň aj špeciálne pivo na rezanie, vďaka jeho ľahkosti sa reže výlučne nahor, nad svetlé pivá. Okrem vynikajúcej chuti tak rezaný Topvar vytvára aj atraktívnu vizuálnu kombináciu tmavého a svetlého piva,“ dodáva Nuria Farez Farina, brand manažérka značky Topvar. „Smädný mních 10% sa vyrába zo špeciálneho svetlého sladu a z najkvalitnejších horkých a aromatických chmeľových surovín. Má bohatú, hustú a trvanlivú penu a osviežujúcu chuť,“ povedal Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Smädný mních spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.

Slávnostné odovzdávanie ocenení pre víťazné pivá sa uskutoční na medzinárodnej výstave Agrokomplex 2009 v Nitre v sobotu 22. augusta. Ocenenia slávnostne odovzdá minister pôdohospodárstva SR Stanislav Becík a predseda SPPK Vladimír Chovan.

Výsledky súťaže Slovenská pivná korunka 2009

I. kategória: 10% svetlé pivá

1. Smädný mních 10%

2. Kelt 10%

3. Corgoň 10%

II. kategória: 12% svetlé pivá

1. Urpiner 12%

2. Martiner 12%

3. Šariš 12%

III. kategória: tmavé pivá

1. Topvar 11%

2. Šariš 11%

3. Urpiner 11%

Nesúťažná kategória: nealkoholické pivá

1. Zlatý Bažant

2. Urpiner Nealko

3. Radegast Birell

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Pivovary Topvar/Omni


Starobrno v plastu? Je ze Slovenska

[pondělí, 10. srpen 2009]

Pivovar Starobrno vyrábí pivo, které stáčí do plastových lahví, na Slovensku. Vyjde ho to levněji. Sdružení přátel piva krok kritizuje.

Vítězslav Chovanec má rád brněnské pivo z pivovaru Starobrno. Jako spousta dalších pivařů je hrdý na místní tradiční značku. Proto ho nepříjemně zaskočilo, že pivovar část nápoje vyrábí ve slovenském městě Hurbanovo v továrně Zlatý Bažant.

Starobrno tam vaří a stáčí pivo do plastových lahví. „Přijde mi to jako podvod. Kupuji si přece pivo z Brna. Ne ze Slovenska,“ postěžoval si Chovanec.

Starobrno, které patří nizozemské firmě Heineken stejně jako slovenský Zlatý Bažant, nemá v Brně linku na stáčení piva do nových maxilahví. Právě proto využívá pivovar na Slovensku. „Tam už linka byla. Proto pro nás bylo levnější výrobu piva přesunout než upravovat pivovar v Brně,“ vysvětlila mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Přesun výroby kritizuje Sdružení přátel piva, které spolupracuje s pivovary a restauracemi. „Lidé ani neví, že Starobrno začalo jejich oblíbené pivo vyrábět jinde než v Brně. Dokonce to není uvedené ani na obalu,“ upřesnil předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Sdružení však vadí především princip takzvané licenční výroby v zahraničních pivovarech. Podle Erlicha nemůže být pivo ze Slovenska stejné jako to z Brna. „Je to podobné, jako když například budou dva lidé vařit guláš a jeden bude v Brně a druhý v Praze. Výsledná chuť bude různá, i když použijí totožné přísady a postup. Podmínky výroby jsou v každém pivovaru nenapodobitelné,“ zdůraznil Erlich.

Zástupci pivovaru Starobrno se brání, že firma dokáže na Slovensku vyrobit stejné pivo jako v Brně. Jeho kvalitu hlídá vrchní sládek z pivovaru na Starém Brně Tomáš Pluháček. „Kontroluje i dodržování stejných postupů při výrobě. Zlatý Bažant je musí ctít. Zavazuje ho k tomu licenční smlouva,“ upřesnila mluvčí Eliášová. Lidé podle ní rozdíl nepocítí a Starobrno se proto neobává, že kvůli výrobě na Slovensku přijde o zákazníky.

Pivovar obhajuje i ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Licenční výroba je totiž v celosvětovém pivovarnickém průmyslu běžná. „Kvalitu piva nijak neovlivňuje. V zahraničí vyrábí řada českých pivovarů. například Prazdroj v Polsku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku,“ argumentoval Veselý.

Zatímco Sdružení přátel piva a někteří fajnšmekři si potrpí na nápoj z originálního pivovaru, jiným zákazníkům výroba v zahraničí nevadí. „Že Starobrno vyrábí pivo v plastových lahvích na Slovensku? To mě neodradí od toho, abych si ho koupila,“ prohlásila například Andrea Febrová. Nové Maxiláhve si navíc oblíbila, protože se podle ní hodí na výlet nebo ke grilování.

Starobrno prodává pivo v plastu zhruba tři měsíce. „Už jsme prodali šest milionů lahví, včetně značky Zlatopramen. To byl přitom plán na celý rok,“ pochlubila se Eliášová. Někteří zákazníci však pivo z plastu přirovnávají ke krabicovému vínu. „Slyšel jsem od přátel, že ani není dobré,“ řekl například Václav Jureček.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Barbora Kozlová


Pivovar Starobrno v loňském roce zvýšil tržby o 16,4 procenta na 1,633 miliardy korun. Čistý zisk společnosti vzrostl o 5,6 procenta na 146,2 milionu korun. Informace vyplývají z účetní uzávěrky společnosti zveřejněné ve Sbírce listin.

V loňském roce se jediným akcionářem pivovaru Starobrno stala společnost Královský pivovar Krušovice. Společnost je součástí pivovarnické skupiny Heineken.

Zdroj: WebReporter.cz


Celkovou částkou 900 tisíc korun přispěl Plzeňský Prazdroj a jeho zaměstnanci na likvidace škod po povodních, které zaplavily části Moravy na přelomu června a července.

Peníze darovali zaměstnanci všech tří pivovarů a třinácti obchodně distribučních center, společnost Plzeňský Prazdroj poté celou částku zdvojnásobila a zaokrouhlila. Peníze budou odeslány na povodňové konto nadace Člověk v tísni. Objekty, které pomohou rekonstruovat a opravit, vybírají v současnosti experti nadace. Částka pravděpodobně pomůže při opravách veřejně prospěšných zařízení, jako jsou například školy nebo hasičské zbrojnice.

Naši zaměstnanci prokázali nebývalou míru solidarity. Manažeři, stejně jako lidé ze stáčírny či varny se navzájem předháněli, kdo kolik daruje a na všech bylo vidět odhodlání pomoci. Chtěl bych jim za to srdečně poděkovat,“ řekl manažer závodu Nošovice Ivo Kaňák. Sbírka na pomoc postiženým povodněmi probíhala v první polovině července a zapojili se zaměstnanci ze všech lokalit Plzeňského Prazdroje. Peněžní příspěvky dosáhly výše necelých 400 tisíc korun. Celkově přispělo 1011 zaměstnanců Plzeňského Prazdroje. Zdvojnásobenou a zaokrouhlenou částku převede Plzeňský Prazdroj na konto organizace Člověk v tísni.

Na rozdíl od první vlny likvidace povodňových škod, kdy bylo zapotřebí budovy vysoušet a hledala se první pomoc, jdou nyní potřebné peníze na obnovu a opravu poškozených budov. Díky dárcům, jako je Plzeňský Prazdroj a jeho zaměstnancům, můžeme financovat opravy celých objektů,“ vysvětluje Martina Břeňová ze společnosti Člověk v tísni.

Pracovníci společnosti Člověk v tísni v této chvíli zkoumají stav poškození přímo na Jesenicku, Novojičínsku a Děčínsku a vytipují nejvhodnější objekty pro pomoc. „Příspěvek Prazdroje může pomoci například s opravnou kotelny v základní škole. Z prostředků je možné také financovat opravu požární zbrojnice dobrovolných hasičů, kteří mimo jiné také pomáhali s odstraňováním povodňových škod. Dalším tipem je například obecní dílna, ve které organizuje jedna z obcí obecně prospěšné práce,“ dodává Martina Břeňová. Objekty, které potřebují opravit, budou vybrané v horizontu čtrnácti dní, aby peníze na pomoc byly zaslány co nejdříve.

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník.cz | Autor: Tomáš Machálek


CVC Capital zůstal jediným zájemcem v soutěži, ale koupi části pivovarů AB Inbev ještě nemá jistou.

Dvojka českého pivovarnického trhu Pivovary Staropramen možná míří do rukou jedné z největších investičních skupin na světě. V termínu pro podávání přihlášek zájemců o balík celkem jedenácti pivovarů skupiny Anheuser Busch - Inbev se totiž přihlásil jen jeden zájemce - lucemburský CVC Capital Partners.

Podle informací listu Financial Times nabídla tato private equity společnost za pivovary v celkem sedmi zemích střední a východní Evropy až 1,5 miliardy eur.

To ale ještě neznamená, že nakonec skutečně k dohodě dojde. AB Inbev původně s prodejem spěchal, získané prostředky potřeboval na první splátku z celkem 52 miliard dolarů, které musí zaplatit za loňskou akvizici amerického Anheuser Busche. Podle listu je ale nyní vše jinak. "AB Inbev může nyní i zastavit celý proces, protože snížit dluh pomohl prodej jiných aktiv," uvádí list s odkazem na zdroje, seznámené s průběhem postupující transakce.

Sami aktéři k věci mlčí. "Do diskusí o prodeji naší společnosti se nenecháváme vtahovat a toto téma nekomentujeme," vyjádřil se včera k situaci mluvčí Staropramene Pavel Barvík a podobným způsobem už dříve reagovali zástupci AB Inbev v belgické centrále Lueven.

"Inbev chce sice prodávat za dobrou cenu celý blok pivovarů ve střední a východní Evropě, ale na celý blok se shání kupec těžko. Zvlášť v tomhle čase ekonomické krize a když všichni ví, že Inbev s prodejem spěchá. Vyloučen tedy ještě není prodej některých regionů zvlášť," komentoval nedávno situaci jeden z odborníků, který s ohledem na kontakty se Staropramenem nechtěl zveřejnit jméno.

AB Inbev jedná o prodeji skupiny svých evropských pivovarů víc než půl roku. K dispozici je celkem produkce 15 milionů hektolitrů, tedy zhruba čtyř procent světové produkce AB Inbevu. Mezi zájemci původně byly i další soukromé investiční skupiny jako TPG Capital nebo společnost Kohlberg Kravis Roberts. Samostatně o Staropramen má dosud zájem podle informací HN i česká pivovarnická skupina K Brewery.

Největší pivovarnické uskupení AB Inbev vzniklo poté, co se Belgičané loni dohodli na koupi americké společnosti Anheuser Busch za 52 miliard dolarů. Uskupení loni vydělalo 5,3 miliardy eur při tržbách převyšujících 16 miliard eur.

CVC Capital Partners za svou existenci od roku 1981 investovala do 250 společností z nejrůznějších průmyslových odvětví a má zastoupení v 19 zemích Evropy, USA a Asie. O pivovary AB Inbev usiluje od počátku vyhlášeného záměru prodeje.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Dvě piva A domů...

[čtvrtek, 30. červenec 2009]

V mé ledničce nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia, říká generální ředitel Staropramenu.

Teprve pětatřicetiletý Zbyněk Kovář šéfuje Pivovarům Staropramen právě jeden rok. Poslední zprávy nasvědčují tomu, že bude posledním českým generálním ředitelem pracujícím pro pivovarnickou skupinu Anheuser-Busch InBev.

Světová jednička chce prodat "dcery" v sedmi zemích střední a východní Evropy, Českou republiku nevyjímaje.

"Omlouvám se, ale toto téma nebudeme komentovat," reaguje Kovář na dotaz, kdo by se mohl stát novým majitelem smíchovského pivovaru.

"Staropramen funguje naprosto normálně a vůbec se nenechávám vtahovat do diskusí o tom, jestli jsme, nebo nejsme na prodej," dodává generální ředitel.

Přitom právě nynějšímu majiteli vděčí za to, že se v tak mladém věku stal nejvyšším šéfem tuzemské pivovarnické dvojky.

"Není to ale nic výjimečného. Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti," říká Kovář.

Staropramen je druhý největší producent piva v Česku. Chcete nebo věříte, že můžete být jedničkou?

Věřím, že ve spoustě věcí už jedničkou jsme. Co se týká prodaného nebo vyrobeného piva, máme k pozici jedničky před sebou ještě velkou cestu. Ale v životě se věci neměří jen velikostí, ale také kvalitou.

Když si trh "rozsekáte" na různé spotřebitelské příležitosti, tak jednou z těch, kde se za jedničku považujeme, je mezinárodní segment prémium, kde dominujeme s naší značkou Stella Artois.

Mezi značkami, které dávají dobrý poměr mezi cenou a hodnotou, je jednoznačným číslem jedna náš Braník.

Jsme také součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší firmy na světě v této oblasti. Takže jsme největší, i když v Česku to tak úplně neplatí.

Je to znát na exportu?

Určitě to pomáhá, protože prodeje Staropramenu v zahraničí rostou, mezi roky 2004 a 2008 se téměř ztrojnásobil prodaný objem.

Pomáhá v cizině i to, že jste české pivo?

Samozřejmě, protože má ve světě velkou tradici.

České pivo, to je jako německé auto

S tím souvisí i ochranná známka České pivo, kterou nedávno zavedla Evropská komise. Máte ji?

My jsme se rozhodli, že ji využívat nebudeme. Parametry, které bychom museli splňovat, jsou dokonce nižší, než jsou naše parametry na kvalitu.

Paradoxně by mohlo dojít k extrémním situacím, kdy by se muselo vařit z méně kvalitních surovin.

Má to, že jste součástí největší pivovarské společnosti na světě, i nevýhody? Netlačí na vás, abyste více prodávali mezinárodní značky?

Rozhodně nejde o nátlak k prodeji určité značky. Například když jsme uváděli na trh Stellu Artois, tak nás od toho spíše zrazovali, že v Česku je potenciál v místní značce.

Vždy záleží na tom, jaká je poptávka na trhu. Kdybych byl v zemi, kde Českou republiku nikdo nezná, možná bych vsadil spíše na Stellu Artois.

V zemi, kde má Česko velké renomé, bych v prémiovém segmentu vsázel na Staropramen.

Jak už to bývá, doma je Staropramen považován za standard, kvalitní střední proud. V zahraničí je vnímán jako prémiové pivo. Je to pivo z Prahy, ze země, která je proslulá kvalitou piva. České pivo se kupuje podobně, jako se kupují německá auta.

Upřednostňují se v různých zemích různé typy piva?

Závisí na povědomí o pivu. Český spotřebitel má točené pivo za jedno z těch nejkvalitnějších, protože prostě chutná nejlépe.

Naopak třeba v Rumunsku je točené pivo vnímáno kvalitativně jako horší než lahve i plechovky.

Podle statistik ale v souvislosti s krizí přibývá i v Česku toho lahvového...

Když to vztáhnu k roku 2008, pořád platí, že více se pije v hotelech, restauracích, hospodách než doma. Je to zhruba 51:49.

Vámi zmíněný trend je ale dlouhodobý a více než s krizí souvisí se změnou životního stylu. Lidé nemusejí pivo pít jen doma, mají více příležitostí - třeba při grilování.

Krize se pivu vyhýbá, jde o národní kulturu

Jak vidíte hospodářské výsledky společnosti pro letošní rok, ať už v souvislosti s hospodářskou krizí nebo se špatným počasím?

Naše výsledky předběžně nekomentujeme. Když se podíváte na pivo jako kategorii v České republice, pak za prvních pět měsíců letos celková spotřeba klesla někde mezi čtyřmi až pěti procenty. To se dá počítat spíše jako korekce než důsledek krize, protože pivo je v Česku stále dostupná záležitost. Pořád je to součást národní kultury.

Jak se bude vyvíjet konkurence na českém trhu?

Před deseti lety se spekulovalo, že mnoho malých pivovarů zanikne. Dneska jsou naopak na vzestupu a daří se jim. Zvolily dobrou strategii a snaží se bojovat na těch frontách, kde měly šanci a nepřetlačovaly se s velkými pivovary. V České republice je pořád prostor, malé pivovary se udrží.

Uvažujete o rozšíření portfolia značek?

Nebudeme konkurenci prozrazovat, co chystáme. V poslední době jsme přišli s novým druhem piva pod naší regionální značkou. Jde o Ostravar Bazal, fotbalové pivo, a naše prvotní výsledky svědčí o velkém úspěchu v restauracích i doma.

To je jeden z nástrojů v krizi, kdy všichni pociťujeme nějaký výpadek příjmů. Snažíme se se zákazníky aktivněji pracovat a přicházet s věcmi, které nás odliší od konkurence.

A když se podíváte na naši strukturu, na naše hospody a restaurace, jsou některé úspěšnější než loni. A to se bavíme o desítkách procent.

Celé to spočívá v tom, že musíte investovat. Když neinvestujete, nemůžete čekat, že se k vám lidé budou vracet.

Prosazujete společenskou zodpovědnost pivovarů - není to pokrytecké? Vždyť čím více se vypije, tím více prodáte a vyděláte.

Není. Pracuji v pivovaru deset let a budu moc rád, když tu budu moct pracovat i za deset let a říct, že se za to nestydím.

Je tady spousta kategorií a produktů, které jsou různě regulovány a špatně vnímány. A není v zájmu nikoho z nás, aby se tam dostalo pivo.

My investujeme spoustu času, lidí i peněz, abychom podporovali tři základní trendy. Máme kampaň "Nech ty klíčky v kapse", která prezentuje, že alkohol za volant nepatří. Pak kampaň "Přibrzdi - nezletilým nenaléváme". Třetím je snižování nadměrné konzumace.

Kolik piv při jedné příležitosti je dost?

Myslím, že jedno pivo denně po jídle nebo jedno dvě piva s kamarády v hospodě je bezproblémová záležitost.

Pro mě osobně záleží na situaci. Někdy vypiju jedno po obědě, jindy zase žádné. Když chci s kamarády posedět v hospodě, tak si ty dvě dám.

Pijete pivo i od konkurence?

Nemůžu říct, že bych ho nikdy neochutnal. Spíše se podívám, s čím novým konkurence přišla.

Ale nikdy u mě v ledničce ani u mých rodičů nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia. Souvisí to i s určitou hrdostí na to, kde pracuji.

Odmítáte jít i do restaurace, kde točí pivo konkurence?

Přátelé mě respektují a nechodíme tam. Pokud se to stane, dám si jiný nápoj a ne konkurenční pivo.

Máme i mladší šéfy, než jsem já

Ve Staropramenu jste od roku 2000. Proč jste si vybral Staropramen? Nebo si on našel vás?

Asi to bylo oboustranné. Předtím jsem pracoval v poradenství, a když jsem odcházel, chtěl jsem někam, kde se vyrábí něco hmatatelného.

Když přišla nabídka dělat pro pivovar, dlouho jsem se nerozmýšlel. Pocházím ze Žatce, což je kraj hodně spojený s chmelem.

Více než značka mě táhlo to, že jde o pivovar. Cestu ke značce jsem si našel až tady.

Generálním ředitelem druhé největší pivovarnické skupiny v Česku jste se stal velmi mladý, bylo vám teprve čtyřiatřicet let...

Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Nicméně tady hodně napomáhá kultura, která v Anheuser-Busch InBev je. V podstatě říká, že si zakládáme na rozvoji lidí.

Ne, že by se do nich investovaly obrovské částky, ale dává možnost růst, posouvat se a ne celý život pracovat v jednom oddělení.

Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti. Šedesát až sedmdesát procent mých kolegů bude ve věku pětatřicet až sedmatřicet let. Takže to není nic výjimečného.

Na druhé straně to vyžaduje určitou časovou investici, protože když měníte oddělení, tak se na začátku musíte hodně učit. Ale když zkoušíte nové věci, učíte se.

Je výhodou, když má firma mladé vedení? Je například flexibilnější, dynamičtější?

To není mládím. Je to trochu klišé, ale záleží na přístupu. Jsme hodně orientováni na výsledky a neznamená to, že by se vyžadoval určitý věk. Záleží spíše na nátuře.

Má to i negativa? Neříkáte si, že kdybyste byl o deset let starší, šlo by něco lépe?

Nyní si říkám, že to neplatí. Když se ale podíváte pět let zpátky, tak si říkáte, že vědět to, co vím dneska, šlo by něco udělat jinak.

Takže určitý handicap to může být. Čím je člověk starší, tím více má zkušeností.

Raději konkurenti než černá díra

Co budete dělat poté, až s ředitelováním skončíte?

Já v té pozici nejsem nijak dlouho a pořád mi to dává hrozně moc, protože se neustále setkávám s novými věcmi.

V zaměstnání je pro mě důležitá kombinace několika věcí.

Musí jít o zajímavou práci, která mě uspokojuje, pro firmu, která je pro mě inspirativní a vyznává stejné hodnoty jako já.

Pak je pro mě důležitý tým, ať už nade mnou nebo vedle mě. Protože vždycky se nejvíc naučíte od lidí.

Třetí faktor je, jestli mi to pomůže v nějakém dlouhodobém rozvoji.

Vždy se mi splnily minimálně dvě z těchto kritérií. V jednom jsem ochoten udělat kompromis, pokud vidím, že mi to dlouhodobě prospěje.

Teď je to, řekl bych, podruhé v mé kariéře, kdy platí všechny tři.

Co je pro vás největší úspěch v pozici šéfa Staropramenu?

Největším úspěchem je, že firma pokračuje v trendu, který byl nastaven, ještě než jsem přišel. Že si z podílu na trhu ukrajuje kontinuálně více a více.

Jedna z věcí je tým, se kterým pracuji. Máme program nabírání nových talentů z řad vysokoškolských studentů, které připravujeme na to, že jednou převezmou zodpovědnost za tuto firmu.

I na tomto poli se nám podařilo několik akvizic, na které jsem pyšný. Že se nám do firmy dostávají zajímaví lidé, s kterými se bezvadně pracuje.

A vy víte, že kdyby se s vámi něco stalo, jsou v tom trychtýři dva tři lidé, kteří vás mohou hned zítra zastoupit, a nezbude po vás jen černá díra.

To je pěkný přístup, ale nemáte obavy, že by vás mohli ohrozit?

Jsem přesvědčen o tom, že cestou k úspěchu jsou právě lidé. Úspěch přinesou lidé, kteří jsou lepší než vy. Čím úspěšnější, tím lepší. Kromě toho rád jedu na dovolenou, vypnu mobilní telefon a vím, že jsem zastupitelný.

Takže je to naopak. Čím více lepších lidí, než jste vy, pod sebou máte, tím dál se dostanete, protože i od nich se učíte.

U nás je to dokonce jeden z parametrů hodnocení zaměstnanců. Jestli si buduje nebo vybudoval nástupce.

Je to kultura, kterou přinesl Anheuser-Busch InBev? V české společnosti to obvykle bývá jinak...

To je pravda. Ale to je přesně ten důvod, proč pracovat ve společnosti, která je vám v těch základních principech blízká. A tady jde o to, že chceme pracovat s dobrými lidmi, aby byli ještě lepší, než jsme my.

Stejně jako se snažíte se svými dětmi, aby byly jednou lepší než jste vy.

Zbyněk Kovář (35)

Vzdělání

- Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na finance.

- Absolvoval Global Exchange Program v Brazílii.

Kariéra

- Profesní kariéru zahájil v poradenské firmě Arthur Andersen.

- Do společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2000.

- Prošel různými pozicemi v odděleních financí, marketingu, trade marketingu a obchodu. Byl ředitelem oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům.

- Od 1. srpna 2008 je generálním ředitelem pivovarnické skupiny pro Českou i Slovenskou republiku.

Rodina

- Původem ze Žatce.

- Je ženatý, má dvě děti.

Záliby

- Jeho nejoblíbenějšími značkami piva jsou Staropramen, Stella Artois a Ostravar.

- Vedle piva má rád zábavu s přáteli a sport.

Pivovary Staropramen

- Druhý největší producent piva v Česku. Člen skupiny Anheuser-Busch InBev.

- Zisk za loňský rok činil 289,6 milionu korun. Tržby z prodeje 4,05 miliardy. Export se zvýšil o tři procenta a značka se vyvážela do 32 zemí. Celkem loni pivovary prodaly 3,3 milionu hektolitrů piva, z toho v Česku 2,6 milionu.

- Mezi značky firmy patří Staropramen, Braník, Ostravar, Velvet, Stella Artois a Hoegaarden.

- Vlastník konceptu restaurací Potrefená Husa a základající člen Iniciativy zodpovědných pivovarů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička, Aleš Vojíř


V polovině července vyvrcholil 11. ročník Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu, který se konal již tradičně ve sportovním areálu Lužniki. Dle pořadatelů letošní pivní festival navštívilo okolo 100 000 lidí. Gambrinus od návštěvníků získal ocenění za ‚Nejlepší dovážené pivo Velkého Moskevského Mezinárodního pivního festivalu 2009‘.

V letošním roce byl vytvořen rekord festivalu v počtu předložených vzorků piva. Degustovalo se přibližně 160 značek od domácích i zahraničních výrobců. České pivo mohli návštěvníci ochutnat díky společnosti Interportfolio, která dováží do Ruska v současné době exkluzivně tři evropské značky: německý Duckstein, český Gambrinus a Tatranský Zámok.

Obrovský rozruch vznikl kolem značky Gambrinus. Ruští milovníci piva ocenili jeho chuť na výbornou a udělili mu čestný titul za nejlepší pivo festivalu.

Pro nás je to opravdu čestné ocenění, protože je uděleno skutečnými milovníky piva. Jsou to lidé, kteří sem přicházejí relaxovat a objevovat nové pivo,“ řekla manažerka značky Gambrinus v Rusku Jkaterina Smolkova.

"Značku Gambrinus v Rusku aktivně podporujeme a držíme ji vysoko. Za krátkou dobu jsme byli schopni zavést ji do maloobchodních řetězců a začít spolupracovat se sítí značkových hospod a restaurací v Moskvě. Nyní plánujeme spuštění interaktivní webové stránky, a do budoucna mnohem víc", řekl PR manager společnosti Interportfolio Ilja Bereznyuk a dodává: „Gambrinus se vyznačuje pravou ‚českou chutí‘, proto pro mě získání tohoto čestného titulu nebylo takovým překvapením.

Příklad zahraničních značek, které se festivalu zúčastnily:

• Gambrinus (Česká republika)

• Tatranský Zamok (Česká republika)

• Kaiser (Rakousko)

• Birra Moretti (Itálie)

• Krušovice (Česká republika)

• Hofbrau (Německo)

• Duckstein (Německo)

• Engel (Německo)

• Bakalář (Česká republika)

• Green King (Velká Británie)

• Spaten (Německo)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V boji o aktiva společnosti InBev ve střední a východní Evropě, do kterých patří i české pivovary Staropramen, zůstávají dva zájemci. Do pondělí, kdy končila možnost podávat nabídky, se do výběrového řízení přihlásily společnosti CVC Capital partners a TPG Capital.

Foto

InBev prodává část svých aktivit, protože potřebuje peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser Busch.

Belgický deník De Tijd napsal, že CVC je za pivovary ochotná zaplatit 1,5 miliardy eur, tedy téměř 40 miliard korun. Společnost už údajně měla začít vyjednávání se třinácti největšími evropskými bankami o půjčce ve výši 700 milionů eur.

Z boje o středoevropská a východoevropská aktiva odstoupila společnost KKR, která do pivovarnického světa vstoupila, když v květnu koupila jihokorejskou součást holdingu Anheuser Busch InBev.

Společnost Pivovary Staropramen se podle svého tiskového mluvčího Pavla Barvíka do diskuze o prodeji své mateřské společnosti nechce nechat vtahovat. "Priority naší společnosti zůstávají beze změny, vaříme a dodáváme naše značky piv našim spotřebitelům a zákazníkům," uvedl Barvík.

Anheuser Busch InBev je největším světovým producentem piva. Kromě Staropramenu k němu patří například Beck´s nebo Stella. Prostřednictvím prodeje pivovarů chce získat prostředky na splácení půjčky 45 miliard dolarů. Tuto částku si firma InBev loni vypůjčila, aby mohla převzít společnost Anheuser Busch.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz


Do medzinárodnej súťaže Pilsner Urquell Master Bartender, vyhlásenej pivovarníckou skupinou SABMiller, sa v tomto roku zapojilo 67 barmanov z celého Slovenska. Táto prestížna barmanská súťaž v júli pokračuje regionálnymi školeniami v Košiciach a v Bratislave.

Do národnej časti medzinárodnej súťaže Pilsner Urquell Master Bartender sa tento rok zapojilo 67 barmanov zo všetkých kútov našej krajiny. Táto prestížna barmanská súťaž sa už po druhýkrát realizuje aj na Slovensku. Nadšenci v čapovaní zlatistého moku v nej budú bojovať nielen o titul Národný Majster barman Pilsner Urquell pre Slovenskú republiku, ale aj o celosvetovo uznávaný titul Medzinárodný Majster barman Pilsner Urquell.

Sme naozaj radi, že sa aj v tomto roku prihlásilo do súťaže množstvo nadšencov v čapovaní piva a zároveň milovníkov Pilsner Urquell. Postupne preveríme vo viacerých súťažných úrovniach nielen ich vedomosti a zručnosti, ale získajú aj množstvo cenných informácií o našej prémiovej značke,“ uviedla Vladimíra Schlöglová, brand manažérka značky Pilsner Urquell na Slovensku.

Prihlásení barmani získajú v rámci súťaže Pilsner Urquell Master Bartender množstvo zaujímavých materiálov o histórii a kvalite značky Pilsner Urquell, ako aj o jej správnom čapovaní. Pre nadšencov v čapovaní piva organizátori v tomto roku pripravili aj regionálne školenia v Košiciach a Bratislave. Košické sa uskutočnilo 15.7. v Hoteli Yasmin. V Bratislave sa uskutoční školenie barmanov zapojených do tejto uznávanej súťaže 17.7. v Apollo Hoteli Bratislava. Počas školenia majú jeho účastníci možnosť dozvedieť sa od Jána Píryho, uznavaného obchodného sládka spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a zamestnancov technického úseku tejto spoločnosti cenné informácie nielen zo sveta značky Pilsner Urquell, ale tiež informácie o dôležitosti sanitácie a technického servisu. Školenie vyvrcholí pre barmanov absolvovaním teoretického testu na preverenie ich znalostí.

V ďalšej fáze súťaže barmanov navštívi mystery shopper („tajný zákazník“ – odborne školený pracovník, ktorý zisťuje kvalitu poskytovaných služieb priamo v prevádzke). Na základe jeho zistení a výsledkov teoretického testu vyberie odborná porota 10 najlepších barmanov, ktorí postúpia do národného finále súťaže Pilsner Urquell Master Bartender. To sa uskutoční 20. augusta v Bratislave.

Sútaž Pilsner Urquell Master Bartender vyvrcholí jesenným medzinárodným finále v Plzni, Prahe a Berlíne. Víťazní zástupcovia zo 16 krajín v ňom budú mať šancu zabojovať o celosvetovo uznávaný titul Medzinárodný Majster barman Pilsner Urquell pre rok 2009.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Kolem Staropramenu krouží finanční štiky

[pondělí, 27. červenec 2009]

Český Staropramen přestane být součástí největší světové pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev (AB InBev). A je velmi pravděpodobné, že o dalším osudu pražského pivovaru budou v příštích letech rozhodovat noví majitelé z řad dravých finančních investorů.

Belgičané z InBevu, kteří loni ovládli také výrobce proslulého amerického Budweiseru, totiž nyní chtějí prodat své aktivity v sedmi zemích střední a východní Evropy včetně Česka. Uzávěrka přihlášek potenciálních kupců je dnes. Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v Česku.

Ačkoliv oficiálně se k chystané transakci nikdo nevyjadřuje, podle dostupných zpráv zatím projevily zájem právě světové fondy typu private equity jako CVC Capital Partners nebo TPG. Právě finančníci z CVC ostatně celý proces iniciovali, když dali najevo, že by měli o středoevropská aktiva AB InBev zájem.

Legendární fond KKR (Kohlberg Kravis Roberts) podle zpráv světových médií zatím do boje nechtěl jít kvůli očekávaným problémům s financováním. ,,V této chvíli je velmi složité získat jakékoliv dluhové financování," uvedl Tim Friedman z londýnské výzkumné firmy Preqin podle citace agentury Bloomberg. Fondy typu private equity obvykle financují větší část svých akvizic z úvěrů. Mezi potenciálními kupci mají být naopak finančníci z Cinven Group. Nabídky by teoreticky mohly předložit i konkurenční pivovarnické skupiny, ale s jejich velkým zájmem se za současné hospodářské krize nepočítá.

Světovou dvojku SAB Miller by podle agentury Dow Jones mohly brzdit možné problémy s antimonopolním úřadem v Česku - tato skupina zde totiž ovládá Plzeňský Prazdroj. Firmy jako Heineken či Carlsberg nyní údajně potřebují především ,,strávit" dřívější akvizice a splatit dluhy. Chuť investovat ve střední Evropě nicméně projevila společnost Efes Breweries, která je dnes silná například v Rusku.

Belgickým majitelům AB InBev se prodej Pivovarů Staropramen, mezi něž patří i Ostravar, stejně jako dalších pivovarů v Maďarsku a zemích Balkánu hodí - potřebují totiž splatit dluh 45 miliard dolarů spojený s loňskou akvizicí amerického Anheuser-Busch. ,,Prodejce by ale nemusel být spokojený s nabídkami, které dostane," citovala agentura Reuters dobře informovaný zdroj. Světoví analytici se shodují, že realistická hodnota aktiv AB InBev ve střední Evropě činí dvě miliardy dolarů, zatímco Belgičané dávali najevo, že by chtěli 2,6 miliardy dolarů. AB InBev podle Reuters zvažuje, že by sama mohla poskytnout kupci Staropramenu a dalších pivovarů půjčku - takzvanou ,,vendor loan", která by celkovou cenu vyhnala více nahoru.

Zdroj: E15.cz


Několik měsíců poté, co začala nabízet piva v 1,5litrových PET lahvích trojka na českém trhu - Heineken, přistoupil ke stejnému kroku i lídr trhu Plzeňský Prazdroj.

::alt

Zaměřit se chce zejména na pivaře, kteří se při rozhodování o koupi řídí hlavně cenou. Proto začne stáčet do plastu své nejlevnější značky Primus a Klasik. "PET lahev si našla cestu ke spotřebitelům zejména v segmentu levných piv," vysvětluje firemní manažer značky Vladimír Jurina.

Už dříve se v umělohmotných obalech prodávala nejlevnější piva jako třeba Sládkův Měšťan. Letos na jaře začal Heineken prodávat v plastu piva Zlatopramen a Starobrno.

Čeští pivaři jsou však ve srovnání se zahraničím konzervativnější. Třeba na Slovensku už PET lahve mají mezi pivními obaly zhruba patnáctiprocentní podíl, v Česku se v loňském roce do plastu stočilo přes 7 tisíc hektolitrů piva. Celková výroba však dosáhla necelých dvaceti milionů hektolitrů, takže podíl umělohmotných obalů se pohybuje jen v setinách procenta.

Pivo z plastu by zlevnily zálohy

"Aby se staly PET lahve rozšířenějšími, musel by se nákup piva v umělém obalu zákazníkovi vyplatit. Pokud je však pivovary plní do vícevrstvých umělých lahví, které nejsou vratné, musí náklady na obal započíst do konečné ceny piva," vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Pokud by však začaly být umělé obaly zálohované, mohlo by pivo v nich zlevnit a získat větší podíl na trhu. "Do budoucna mohou klidně převážit nad sklem, ale to může být třeba za třicet roků, nikoliv v příštích letech," dodává Veselý.

Konzumenti navíc mají PET lahve spojené spíše s levnými pivy. I proto nechce Plzeňský Prazdroj do plastu stáčet své nejsilnější značky Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel.

Podle průzkumu agentury Simply5, na který se plzeňský pivovar odvolává, vnímají spotřebitelé PET lahve jako "příležitostný obal pro laciné pivo".

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Heineken má nový korporátní web

[úterý, 21. červenec 2009]

Novou webovou prezentaci spustila pro své tuzemské pivovary společnost Heineken. Web má kromě přehlednější navigační struktury přinést i detailnější informace o aktivitách skupiny, managementu, historii, jednotlivých brandech či odpovědné konzumaci alkoholu. Prezentace je propojena s dalšími weby značek a projektů skupiny Heineken - weby značek Krušovice, Starobrno a projektu Ligy garantované kvality.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Petr Vocelka


Obchodní řetězec Tesco spustil společnou promotion akci s firmami Whirpool a Pivovary Staropramen. K ledničce Whirpool v ceně od 9 999 korun dostane zákazník kupóny na odběr 365 půllitrových lahví prémiového ležáku Stella Artois v celkové hodnotě 7 628,50 korun. Akce probíhá ve všech jedenašedesáti hypermarketech Tesco do 28. července. Televizní spot od agentury Leo Burnett Advertising začíná slovy „Představujeme vám mírně orosenou, dokonale vychlazenou a stále plnou...“ Reklama poběží i v rádiu (Frekvence 1, Impuls, Evropa 2, Rádio 1), tisková inzerce se má objevit pouze v Blesku. Informace se dostane i do letáků a na POS materiály. Celkem dvanáct kupónů bude moci od srpna každý měsíc majitel lednice uplatnit pro odběr piva.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Jan Patera



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI