Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Pilsner Urquell vítězí i v Kanadě

[pondělí, 5. květen 2008]

Čeští fanoušci si mohou dopřát své oblíbené pivo i v Quebec City, místě konání světového šampionátu v hokeji.

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Kanadě v řádu desítek procent – v provincii Quebec o 28 %, v provincii Ontario dokonce o 39 %. Celkově export dlouhodobě vzrůstá přibližně o 10 % ročně, za uplynulých 12 měsíců se do Kanady vyvezlo 21 000 hl.

V současné chvíli je na většině území Kanady Pilsner Urquell k dostání zejména v maloobchodních prodejnách. Nicméně počet míst, kde si jej lze vychutnat čepované, se bude zvyšovat od 1. července letošního roku, kdy bude ve větším měřítku zahájen export a prodej sudového piva.

„V posledních letech se nám daří zvyšovat prodej piva Pilsner Urquell v Kanadě o desítky procent za rok, i přesto že celkový trh s pivem stagnuje. Je to na zdejším trhu nejprodávanější české pivo. Značka zde má velmi dobrou pozici a získává si stále větší oblibu. Věřím, že zpříjemní pobyt i českým fanouškům, kteří Kanadu navštíví,“ řekl Frederic Aubry manažer odpovědný za prodej PU v Kanadě.

Pivo Pilsner Urquell lze v Quebecu ochutnat například zde:

Pub St-Alexandre – 1087 Rue St Jean, Quebec, QC

Jedna z nejznámějších pivnic s dlouhou tradicí, nachází se ve staré části Quebec City a nabízí široký výběr piv z celého světa.

Další místa:

Bar St-Angèle – 26 Rue Ste Angele, Quebec, QC

Pub Nelligan – 789 Cote Ste-Genevieve, Quebec

Pub de l’Oncle Antoine – 29 Rue St-Pierre, Quebec

Pub Edward – 824 Boul Charest E, Quebec

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Měsíc poté, co Ústavní soud posvětil vyvlastňování minoritních akcionářů, se další velká firma chystá na takzvaný squeeze-out. Zbavit se drobných akcionářů pivovaru Starobrno se rozhodl jeho většinový vlastník, nizozemský pivovarnický gigant Heineken.

Ten přitom v létě 2005, kdy proběhla největší vlna vyvlastňování, veřejně deklaroval, že se drobných akcionářů zbavovat nebude, i když mu to jeho 97procentní podíl ve Starobrnu umožňuje. Ke svému současnému záměru se Heineken vyjádří až po konání valné hromady, řekla jeho mluvčí Kateřina Eliášová.

Návrh na vyvlastnění drobných akcionářů chce představenstvo Starobrna přednést na mimořádné valné hromadě konané 14. května. Minoritní akcionáři by podle návrhu měli dostat za každou akcii v hodnotě 500 korun 1381 korun. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu, kterou společnost zveřejnila v médiích.

Heineken donedávna vlastnil svých 97 procent ve Starobrnu prostřednictvím rakouské Brau Union. Nyní ovládá brněnský pivovar přes Královský pivovar Krušovice, dceřinou společnost Brau Union. Heineken se zjevně snaží zformovat na českém trhu novou pivovarnickou skupinu. V pondělí oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že firmě povoluje převzetí skupiny Drinks Union. Díky tomu zvedne svůj tržní podíl v Česku z 8 na zhruba 12 procent.

Z velkých akciových společností vzniklých při kuponové privatizaci se tehdy obdobně vyjádřil i majoritní vlastník České spořitelny, rakouská Erste Bank. Ta však svůj názor nezměnila. "Vyvlastňování nechystáme," potvrdila mluvčí Erste Hana Cygonková.

Vyvlastňování velmi často naráželo na odpor drobných akcionářů. Ti ho považují za zásah do svých vlastnických práv a v minulosti se snažili soudními žalobami zpochybnit valné hromady, které ho schválily. Koncem letošního března však Ústavní soud vzal drobným akcionářům poslední naděje, když zamítl stížnost iniciovanou skupinou senátorů a řekl, že squeeze-out je v souladu s ústavou.

"Lze očekávat, že přijde další vlna vytěsňování a za ještě horších podmínek než dosud," řekl předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk. Dodal, že stížnost drobných akcionářů stále ještě řeší evropské orgány.

Heineken, tuzemská trojka, zaplatí za Drinks Union údajně přibližně dvě miliardy korun. Pivovary kupuje prostřednictvím Krušovic. Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette.


Nizozemský pivovar Heineken může koupit skupinu Drinks Union. Povolil to Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Heineken už v Česku vlastní Královský pivovar Krušovice a Starobrno a má na trhu zhruba osmiprocentní podíl. Díky Drinks Union ho zvedne asi na 12 procent, což neohrozí ostatní pivovary ani zákazníky, sdělil předseda ÚOHS Martin Pecina.

Nejsilnějším domácím pivovarem je Plzeňský Prazdroj s podílem skoro 45 procent, který v posledních letech skoupil několik menších pivovarů a ÚOHS to také povolil.

Drinks Union sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora a likérku Granette. Vyrábí se v nich piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Loni skupina utržila za prodej piva a lihovin rekordních 1,29 miliardy korun. Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě. Tržby společnosti za rok 2007 dosáhly 12,6 miliardy eur, přičemž její čistý zisk před mimořádnými položkami a amortizací činil 1,1 miliardy eur.

Zdroj: Finance.cz


Značka Staropramen přináší novou dimenzi zábavy. Chcete získat originální půllitr, stahovat hudbu dle svého výběru, zahrát si ruletu, vyzvat přátele na virtuální souboj nebo se například proletět ve větroni či pilotovat Formuli 1 v Monte Carlu? Zaregistrujte se na nových internetových stránkách www.tosivypijes.cz a začněte si užívat ve světě, kde je vše ve vaší režii. Za málo $taráčů hodně muziky, ale čím více $taráčů, tím lépe!

Co jsou to $taráče a jak je získat? Ve $taráče - měnu v novém virtuálním světě na www.tosivypijes.cz - proměníte herní kódy na každé promoční lahvi či plechovce piva Staropramen. Počet $taráčů za daný kód je určován dle aktuálního kurzovního lístku, který se průběžně mění a je tedy nutné jej pravidelně sledovat.

S jednotlivými $taráči je možno nakládat dle vlastního výběru. Vsázet je v ruletě, vyzvat svého kamaráda na virtuální souboj v paintballu, nakupovat v internetovém obchodě originální doplňky Staropramen nebo našetřit na svůj nezapomenutelný zážitek, jako je například let větroněm, paragliding v tandemu, či splnit si svůj sen a stát se pistolníkem nebo popelářem.

V září se navíc uskuteční vrchol celé soutěže – velká aukce o hlavní pecku v nabídce, pilotování Formule 1! Pokud se chcete stát závodníkem Formule 1, vsaďte největší počet $taráčů v aukci a vyhrajte výlet do Monte Carla a možnost usednout do kokpitu nejrychlejšího vozu světa. Helikoptéra Vás z luxusního hotelu přepraví na slavný jezdecký okruh v Monte Carlu, kde po absolvování školení od profesionálního pilota včetně návštěvy dílen, nastudování závodního okruhu a vzrušující jízdě na místě spolujezdce, obdržíte certifikát kurzu pilotování vozu Formule 1.

Dalšími peckami v nabídce jsou např. jednomístný zorbing, jízda terénním autem Hammer, jízda na čtyřkolkách, řízení tanku či pronájem Porsche Carrera.

Kdo by neměl chuť pouštět se do těchto adrenalinových aktivit, může své $taráče využít k nákupu originálního otvíráku, sklenice Staropramen, ke stažení hudby nejrůznějších žánrů či zábavných tapet a her do mobilního telefonu.

Více informací získáte na novém webu Pivovarů Staropramen www.tosivypijes.cz.


Nejoblíbenější české pivo Gambrinus vybojovalo prestižní ocenění. Na nejvýznamnější světové soutěží pivních značek World Beer Cup 2008 byl Gambrinus vyhodnocen na třetí pozici v kategorii piv plzeňského typu, kterých se dnes celosvětově prodává více než 70%. Slavnostní večer s vyhlašováním cen proběhl 19. dubna v San Diegu ve Spojených státech. Soutěž pořádá již od roku 1996 svaz pivovarníků Brewers Association.

Do letošního ročníku World Beer Cup přihlásilo 644 pivovarů z 58 zemí světa celkem 2864 značek. V mezinárodní konkurenci se snažilo prosadit sedm pivovarských společností z České republiky. Plzeňský Prazdroj reprezentovaly značky Gambrinus, Radegast Birell a Velkopopovický Kozel.

Foto

„Velmi nás těší bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní s převahou kralují světové pivní produkci a v Čechách zaujímají na trhu 99 %. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou. Tato nejvýznamnější světová soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Jan Hlaváček, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje.

The World Beer Cup je nejprestižnější světovou soutěží, kterou pivovarští odborníci přirovnávají k Olympijským hrám pivních značek. Hodnocení piv z celého světa probíhá každé dva roky pod záštitou 54 pivovarských svazů celého světa. V odborné porotě zasedlo letos 129 hodnotitelů z 21 zemí.

The Brewers Association je nezisková vzdělávací společnost vychovávající pivovarské odborníky. Brewers Association sídlí v americkém sídlí Boulderu ve státe Colorado a byla založena před 25 lety. Zabývá se také osvětou v oblasti jednotlivých druhů piv a jejich chuťových charakteristik. Kromě soutěže World Beer Cup podporuje asociace také například publikaci odborné pivovarské literatury, festival amerických piv. Asociace úzce spolupracuje s Homebrewers Association.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Nealkoholické pivo není popelka

[úterý, 22. duben 2008]

"Součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala," slibuje Daniel Musialek, brand manager značky Staropramen.

Foto

Pivní trh začíná stagnovat, co s tím?

Český pivní trh dlouhodobě stagnuje, respektive zaznamenává mírný pokles, a lze předpokládat, že tento trend pro něj bude příznačný i v budoucnu. Na druhou stranu za poslední dva roky docházelo k mírnému nárůstu.

Ten ale byl v řádu desetin procenta...

Přesně tak, nárůst celého českého pivního trhu v loňském roce představoval půl procenta.

Co se s tím dá dělat?

Je třeba být lepší než konkurence, zaujmout spotřebitele. Značka Staropramen proto v předloňském roce udělala řadu strategických změn včetně změny cílové skupiny a positioningu značky. Dnes mohu říci, že toto "cvičení" bylo velmi úspěšné.

Podle čeho tak usuzujete?

Značka Staropramen rostla výrazněji než trh. Celkově se nárůst prodeje pohyboval okolo devíti procent. Při mírném růstu celého trhu to znamenalo její výrazný nárůst z hlediska tržního podílu.

Co bylo hlavním důvodem pro změnu cílové skupiny?

Značka, chce-li být úspěšná, musí reflektovat změny v chování spotřebitelů a jejich preference. Za posledních pár let došlo k velkým změnám v jejich životním stylu. Tomu se musela značka přizpůsobit. Staropramen už nechtěl být běžná pivní značka pro klasického spotřebitele. Museli jsme si najít segment na trhu, ve kterém se budeme dále profilovat, a tím se odlišíme od ostatních konkurenčních značek.

Kdo to tedy má nyní být?

Zaměřujeme se na spotřebitele s aktivním životním stylem, kteří vyhledávají maximální pestrost prožitků při trávení volného času a kladou důraz na zážitky.

Takže už to nejsou starší pánové v hospodách?

Ano, chceme se zaměřit na mladší lidi, ale v našem pojetí jsou to lidé "mladí duchem". Pro značku Staropramen není rozhodující věk, ale životní postoj. Můžete najít staršího, ale zároveň velmi aktivního člověka, který jezdí na raftu, na lyžích, vyhledává hudební festivaly...

Tímto směrem jde i komunikace...

Značka chce svou komunikací spotřebitele trochu "nakopnout". Proto používáme provokativní heslo "Kdy jsi naposledy udělal něco jinak". Naším cílem je oslovit a upoutat zmiňovanou cílovou skupinu. Na druhé straně, klasické pivní spotřebitele, které má značka dlouhodobě, nechceme určitě odrazovat. Nicméně komunikace už na ně není zaměřena.

Změnit vnímání značky není zcela jednoduché...

Určitě je to zásadní krok. Staropramen si s sebou nese určité historické vnímání. Přestože jsme na svoji historii hrdí, tento náhled se neslučuje s novým positioningem značky. Nicméně, když se znovu podíváme na nárůst prodejů a tržního podílu značky, dominantní část tvořili lidé z nové cílové skupiny, které chceme značkou oslovovat.

Současným velkým tématem je zdravý životní styl. Předpokládám, že už také podnikáte vhodné kroky...

Lidé dnes tráví v práci hodně času a volný čas je pro ně vzácný, proto si ho chtějí maximálně užít. Vyhledávají aktivity, které jim přinesou nějaký zážitek. Mezi ně patří zejména eventy, jako např. Pražský mezinárodní maraton nebo hudební festivaly. Právě v těchto oblastech se značka Staropramen hodně profiluje. V loňském roce jsme byly partnerem Pražského maratonu, což bylo poprvé, kdy se pivní značka s podobnou aktivitou spojila.

Proto i pivo "maraton"?

Nemohu zcela vyzradit, co chystáme. Nicméně součástí našeho letošního partnerství s Pražským maratonem budou i aktivity, které zde ještě žádná značka nedělala. V tuto chvíli mohu jen prozradit, že půjde o hodně zážitkově orientovanou aktivitu pro promoci značky.

Když se podívám na komunikaci pivovarů, stále vede televize...

To jste popsal přesně. Klasické kanály, tedy televize, outdoor a internet, stále vedou. Na druhé straně se snažíme využívat i netradiční média typu ambasadorských programů, se kterými jsme byli velmi spokojeni při launchi CoolKegu.

Když už jsme u CoolKegu, po prvotním nárůstu se samochladicím sudům příliš nedaří...

Záleží na tom, čemu budeme říkat prvotní nárůst. Jedná se o velmi sezonní výrobek. Z tohoto pohledu bych i hodnotil křivku prodejů. Tedy nejde o neúspěch produktu, ale o sezonnost. Již nyní se dostáváme do fáze, kdy se opět začíná zvyšovat poptávka. My jsme s prodeji CoolKegu velmi spokojeni.

Jaká se pro CoolKeg chystá další podpora?

V tuto chvíli je pro nás důležité především rozšíření distribuce. Minulý rok jsme spolupracovali exkluzivně pouze s jedním partnerem. Nyní chceme rozšířit distribuci na daleko více prodejních míst. Druhá věc samozřejmě je, že jde o výrobek, který potřebuje neustále zvyšovat povědomí. Chystáme proto ATL komunikaci a také další spolupráci s ambasadory, které již máme.

Tedy do běžných obchodních řetězců?

Přesně tak. Budeme se soustřeďovat na tato místa prodeje.

Claim "Děláme věci jinak" hodně vybízí k méně tradičním formátům, než je TV...

Minulý rok jsme aktivně spolupracovali se Stream TV. Vysílali jsme video natočené speciálně pro tento kanál. Podle návštěvnosti byl tento projekt velmi úspěšný. Alespoň v porovnání s jinými videi.

To ale bylo období, kdy stream byl něco nového. Nicméně očekávám, že spolupráce bude pokračovat...

Samozřejmě se to přímo nabízí. Byli bychom asi hloupí, kdybychom s podobným pozitioningem s podobnými kanály nepracovali. Některé projekty v této oblasti se určitě chystají.

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Graf

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tomáš Hejda


Alarmující statistiky za první tři měsíce letošního roku vykazují nárůst počtu opilých řidičů o 83 % oproti stejnému období loňského roku. Přesto se v médiích stále objevují myšlenky o změně zákona, který dnes stanoví nulovou toleranci obsahu alkoholu v krvi při řízení motorového vozidla tak, jak to platí v některých státech Evropy. Největší výrobce nejpopulárnějšího alkoholického nápoje v Česku však úvahy o změkčení tolerance pokládá za nebezpečné.

„Nevidíme jediný důvod pro to, aby se v tomto smyslu zákon změkčoval,“ říká manažer komunikace Plzeňského Prazdroje Marek Hlavica. „Jsme přesvědčeni, že i průmysl se může podílet na řešení tohoto společenského problému a současně hledat způsoby, jak negativním důsledkům nezodpovědného pití bránit. Veřejnost by měla vědět, že Prazdroj je jednoznačně pro nulu. Řidiči by neměli zodpovědnost vůči sobě samým a vůči svému okolí brát na lehkou váhu. Pokud pijete alkohol, na řízení motorového vozidla ani nepomýšlejte,“ zdůrazňuje Hlavica.

Plzeňský Prazdroj je zakládajícím členem Iniciativy odpovědných pivovarů, která stanoví pravidla samoregulace reklamy pro výrobce alkoholu a iniciuje osvětové kampaně. Sám pak podporuje unikátní službu Promile INFO, která přispívá k zodpovědné konzumaci alkoholu a díky které mohou zejména řidiči mít alkohol pod kontrolou. Poskytuje totiž orientační informaci o aktuální hladině alkoholu v krvi a o čase, kdy může řidič bezpečně zasednout za volant. Službu je samozřejmě také možné využít ke zjištění tzv. zbytkového alkoholu v krvi. Promile INFO je dostupná přes SMS zprávy, WAP nebo internet a více než dva roky ji provozuje nezisková organizace SANANIM. Česká republika a Finsko jsou zatím první země v Evropě, kde podobná služba funguje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. pripravila pre verejnosť novú službu. Už 1.4.2008 bude spustená infolinka určená širokej verejnosti. Záujemcovia tu môžu hľadať odpovede na otázky, ktoré ich v súvislosti so spoločnosťou Pivovary Topvar, jej produktami, ako aj s pivom všeobecne najviac zaujímajú.

Infolinka Pivovaru Topvar, a.s. bude v rámci pivovarníckych spoločností na Slovensku úplne prvým call centrom svojho druhu. Na telefónnom čísle0850 111 258 bude v pracovných dňoch od 9.00 do 17.00 k dispozícii operátor, vyškolený v topoľčianskom pivovare vzdelávacím programom Pivný expert. Okrem telefonickej komunikácie bude reagovať aj na maily zasielané na adresu: topvar@topvar.sabmiller.com. Mimo pracovné dni, v dni pracovného pokoja a sviatkov bude otázky a pripomienky volajúcich zaznamenávať odkazovač.

Pivovary Topvar sa pre zriadenie infolinky rozhodli na základe vlastných skúseností s otázkami verejnosti, zasielanými prostredníctvom e-mailu na adresu topvar@topvar.sabmiller.com alebo kontaktných formulárov uverejnených na webstránke spoločnosti. Množstvo položených otázok vypovedalo o aktívnom záujme nielen o pivo ako také, ale aj o samotnú spoločnosť či jej produkty. Keďže mnoho spotrebiteľov nemá prístup k internetu, zavedenie call centra je krokom, ktorý umožní klásť otázky či podeliť sa so skúsenosťami s produktami spoločnosti oveľa širšej verejnosti.

Načo sa spotrebitelia napríklad v minulosti pýtali?

Každý rok pravidelne navštevujem Deň otvorených dverí v pivovare Šariš. Mohli by ste mi poslať dátum tohto podujatia, ako aj stručný program kapiel?

Chcel by som sa informovať o možnostiach práce pre Vašu spoločnosť.

Robíte exkurzie aj pre žiakov stredných odborných škôl?

Veľmi som si obľúbil vaše pivo. Škoda, že som sa nestihol zapojiť do súťaže. Chystáte niečo podobné aj tento rok?

Počul som, že fľaše z piva sa recyklujú a pivo sa plní vždy do nových fliaš. Rád by som vedel, ako je to v skutočnosti.

Chcel by som sa spýtať čo znamená označenie na pivách 10 %, 12 %, keď v skutočnosti majú 3.5 - 5.5 % alkoholu.?

Odpovede na tieto a mnohé iné otázky, ktoré verejnosť zaujímajú, sprostredkuje od 1. apríla nová infolinka 0850 111 258.

„Názor spotrebiteľov a našich zákazníkov, si vážime. Priama reakcia je vynikajúcou motiváciou a ukazovateľom kvalít našej spoločnosti. Aj vďaka otázkam a pripomienkam vidíme, kde sú naše silné alebo slabšie stránky“, hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou, Pivovary Topvar, a. s..

Zdroj: Tisková zpráva Pivoarů Topvar


Globální pivovarnická skupina SABMiller ve středu uvedla, že jádrový výkon za fiskální rok ukončený 31.března vyšel při horní hranici jejího očekávání,

když nárůst cen a příznivé pohyby měnových kursů převážily nad vyššími vstupními náklady.

SABMiller, druhý největší výrobce piva na světě a majitel značek Miller Lite, Plzeňský Prazdroj či Smädný mnich, uvedl, že výstav ležáků stoupl o 11 procent a po odečtení akvizic vzrostl o 7 procent.

Výstav ležáků bez akvizic stoupl v Africe a v Asii o 15 procent, v Evropě o 8 procent, v Latinské Americe o 5 procent a v Jihoafrické republice stagnoval.

Celoroční objem dodávek maloobchodníkům v severní Americe stoupl o 3,1 procenta po započtení jednoho obchodního dne navíc oproti předchozímu roku. Na očištěné bázi bez zahrnutí akvizic přidaly dodávky 0,7 procenta.

Zdroj: Finance.cz


Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv, je od začátku letošního dubna k dostání rovněž v půllitrových plechovkách. Nové balení doplňuje točené a lahvové pivo Stella Artois a příznivci si tak mohou tento prémiový ležák vychutnat i mimo restauraci a domov. Oblíbenost a spotřeba piva v plechovkách přitom rok od roku stoupá. Vyplývá to z interních dat Pivovarů Staropramen a z měření maloobchodních prodejů společnosti Nielsen.

„Cílová skupina prémiového ležáku Stella Artois žije velmi aktivním životem. Novým balením chceme našim spotřebitelům vyjít vstříc, aby si mohli Stellu Artois vychutnat i při outdoorových aktivitách. Výhoda plechovky spočívá především v tom, že se s ní snadno manipuluje a je téměř nerozbitná,“ vysvětluje důvody k inovaci Zdeněk Prajs, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Foto

Před rozhodnutím, zda zahájit prodej Stella Artois v plechovce, zrealizovaly Pivovary Staropramen rozsáhlý průzkum mezi konzumenty, při kterém bylo testováno 12 různých variant baleného piva. „Plechovku o objemu 0,5 litru cílová skupina preferovala nejvíce,“ komentuje výsledky výzkumu Prajs.

Na zahraničních trzích má pivo v plechovkovém balení velmi významný podíl, v některých zemích představuje i více než 50 % všech prodaných objemů piva. V České republice činí objemy piva v plechovkách přibližně 6,2 % celkových prodejů v segmentu baleného piva v obchodech. Trh plechovkového piva zaznamenává v posledních letech velmi dynamický růst. V roce 2007 se v plechovkách prodalo o 16 % více piva, než v roce předchozím.

Prémiový ležák Stella Artois s charakteristickou chutí, řízem a příjemnou hořkostí, byl uveden na český trh v dubnu roku 2001. Od prosince roku 2004 je Stella Artois k dostání také v nealkoholické podobě. Nyní přichází na přání spotřebitelů další inovace – plechovka Stella Artois o objemu 0,5 l.

Plechovky Stella Artois si mohou spotřebitelé zakoupit ve vybraných supermarketech a hypermarketech od začátku dubna. Launch nového balení bude v květnu v obchodní síti TESCO doprovázet promo akce v podobě exkluzivního balení dvou plechovek Stella Artois a prémiových oříšků. Doporučená maloobchodní cena půllitrové plechovky je 24,90 Kč.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


"Výraz europivo jsem poprvé slyšel až v Čechách," říká Lieven Van der Borght, který nově řídí veškeré aktivity tří pivovarnických skupin patřících v Česku pod křídla nizozemského Heinekenu.

Foto

Podle šestačtyřicetiletého Belgičana se stále chuť jednotlivých piv dostatečně odlišuje a jeho firma na tom prý nehodlá nic měnit. Poté, co převzetí Drinks Union Heinekenm schválí antimonopolní úřad, bude do skupiny patřit sedm pivovarů. "Musíme zajistit, aby všechny pracovaly společně a provést jejich integraci," říká.

Co taková integrace znamená pro spotřebitele? Konec menších značek piv a a soustředění se na velké?

Ne. V žádném případě není zájmem Heinekenu skoupit pivovary a značky a zastavit jejich výrobu. Každé z piv, které vyrábíme, má svoji skupinu konzumentů a určitě udržíme všechny značky na trhu.

Zachováte výrobu také ve všech pivovarech? Jistě si dovedete představit, že budete třeba Louny vařit v nedalekých Krušovicích, jejichž kapacita se může dále zvyšovat.

Máte pravdu, není to daleko... Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány týkající se využití jednotlivých pivovarů. Nejprve musíme zjistit, v jakém stavu jednotlivé pivovary jsou a následně uvidíme, do čeho je nutné investovat a zda je pro nás pivovar potřebný také v našich dlouhodobých plánech.

Jste třetím největším výrobcem piva v Česku. Stačí vám to?

Nebylo by špatné být dvojkou, ale to je spíše výhledový cíl. V současnosti to určitě není priorita.

Jak se stát dvojkou? Chystáte nákup některého z konkurentů?

V současnosti jsme plně spokojení s tím, co už máme. Pokud by se ale v budoucnu vyskytla nějaká zajímavá příležitost k další akvizici, určitě bychom měli zájem. Ale zatím neexistují žádné konkrétní plány.

Proč jste koupili právě pivovary skupiny Drinks Union?

Rozhodli jsme se pro ně, protože mají velmi silnou pozici v regionech, kde jsme zatím s našimi značkami tak silní nebyli.

Starobrno a Hostan mají dobrou pozici na Moravě, především na jižní, Krušovice jsou zase silné v Praze a okolí a bílými místy na mapě pro nás byly hlavně severní a východní Čechy. Díky značkám Drinks Union jsme právě tyto oblasti pokryli. Navíc můžeme rozvíjet prodeje Krušovic tam, kde se dosud prodávaly pouze značky skupiny Drinks Union, protože můžeme využít jejich obchodní sítě.

Kterou ze značek Drinks Union budete nejvíce podporovat?

Myslím si, že Zlatopramen je dobrá značka s celonárodním pokrytím, takže je jasné, že ji budeme i nadále rozvíjet. Také Březňák je velmi zajímavá značka s celonárodním potenciálem. Takže i jemu dáme dostatečnou podporu, aby byl úspěšný i mimo svůj region.

Pokud připočtu i Krušovice a Starobrno, tak chcete po celé zemi distribuovat hned čtyři značky piva. Není to moc?

Nebudou čtyři. Starobrno budeme rozvíjet hlavně na Moravě, bude to spíše regionálněji zaměřená značka, zatímco Krušovice budou úplnou špičku a podobně jako Zlatopramen a Březňák ji budeme nabízet po celém Česku. Myslím, že nabízet po celé zemi tři značky ještě není nezvládnutelné.

Ze kterého piva uděláte hlavního tahouna vývozu?

V exportu jsme už nyní velmi úspěšní s Krušovicemi, třeba na ruský trh. Jinde - třeba ve Švédsku - jsme zase úspěšní se Starobrnem, kdežto značky Drinks Unionu bodují na německém trhu. Všechny se velmi vhodně doplňují, v součtu jsme druhým největším exportérem českého piva. Prémiovou značkou ale budou Krušovice.

Chystáte se v Česku vařit také více pivních specialit?

Třeba ve Starobrnu už vaříme piva Červený Drak a Baron Trenck, příležitostně vaří speciály také pivovary skupiny Drinks Union. A ty nyní budou moci být distribuovány po celé zemi. Budeme se snažit tento segment dále rozvíjet, protože speciality přinášejí pestřejší nabídku pro spotřebitele. Chceme také využít potenciálu nově získaných menších značek a začít v restauracích nabízet vedle Krušovic nebo Zlatopramenu také třeba piva Louny nebo Dačický.

Na pivních speciálech také díky vyšším maržím víc vyděláte...

Ano, jsou tam vyšší marže, ale prodeje našich speciálů jsou v Česku příliš nízké na to, abyste na nich mohli postavit svůj byznys. Takže stále budeme k úspěchu potřebovat především značky, které se prodávají ve velkých objemech. Pokud jste třetí největší pivovar, musíte nabídnout spotřebitelům to, co požadují. A to jsou v současnosti především běžná piva než speciály.

Jakou pozici bude mít Heineken? Přibude červených hvězd na českých pípách?

Zvyšování prodejů Heinekenu zatím není naší prioritou. Víme, že místní konzumenti upřednostňují domácí značky. Heineken samozřejmě prodávat budeme, protože zde existuje určitá cílová skupina, jíž jsou především mladí, kosmopolitnější lidé. Především ale chceme rozvíjet Krušovice, Zlatopramen a další značky.

Takže nechcete naučit Čechy pít Heineken ve velkém?

Pokud se podíváte na celkové prodeje jednotlivých piv skupiny Heineken, tak zjistíte, že samotná značka Heineken se na nich podílí méně než dvaceti procenty. Úspěch skupiny tak není závislý na Heinekenu, ale na lokálních značkách jako jsou třeba ve Španělsku Cruzcampo, v Itálii Moretti nebo v Polsku Žywiec.

To znamená, že ani vaření Heinekenu v Česku není na pořadu dne?

V příštích letech to nepředpokládáme.

A co zvýšit prodej jeho zlevněním?

To není naše strategie, abychom přitáhli k Heinekenu konzumenty nízkou cenou. Jako naše prémiová značka se bude vždycky prodávat dráž než lokální piva.

Ale i jejich cena zřejmě půjde kvůli výraznému zdražení chmele a ječmene brzy nahoru. Kdy si čeští pivaři připlatí?

Je jisté, že pivo zdraží, zatím ale není možné odhadnout, kdy se tak stane. Rozhodně ale nepůjde o deseti, nebo dokonce dvacetiprocentní nárůst. Tak výrazné zdražení není možné.

Jaké značky českých piv jste znal před svým příchodem sem?

Každý, kdo se pohybuje v této branži, zná nejznámější piva jako Pilsner Urquell nebo Staropramen a i já jsem na tom byl stejně.

A nyní? Jste schopný rozpoznat od sebe jednotlivé značky, jako je třeba Gambrinus a Starobrno?

Ano, rozeznal bych je.

Tudíž nesouhlasíte s tvrzením, že chuť velkých značek si je stále podobnější?

To určitě ne. Sám jsem velkým milovníkem piva a právě chuťových rozdílů si v Česku velmi užívám. A ani Heineken na této rozmanitosti nic měnit nehodlá, nejsme tady proto, abychom měnili způsob, jakým se v Česku vaří pivo.

Jak velký vliv na chuť piva má podle vás využití moderních technologií výroby?

Vzhledem k tomu, že je využíváme v Brně a Krušovicích a nevidíme žádné negativní reakce od expertů ani konzumentů, vnímám jen pozitiva. A tím je především jistota, že vždy dosáhneme stabilní kvality.

Budete chtít modernizovat i pivovary skupiny Drinks Union, které se zatím drží klasického způsobu vaření?

Víme o tom, že tyto pivovary zatím využívají např. technologii otevřeného kvašení ve spilkách (místnost, kde po dobu zpravidla 7 až 9 dnů probíhá hlavní kvašení piva, v moderních provozech nahrazena CK tanky, pozn. red.), ale zatím je brzy říci, jak zde budeme vařit pivo v budoucnu.

Takže je možné, že otevřené kvašení zde skončí?

Je to jedna z možností, ale nyní neexistuje akutní potřeba tuto technologii měnit, protože jsme spokojeni s kvalitou piv, které tyto pivovary produkují.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk | Foto: David Port


Od začátku dubna se na etiketách nejprodávanějšího českého piva Gambrinus nově objevuje podpis Jana Hlaváčka, vrchního sládka značky Gambrinus. Etikety i obsah každé čtvrté láhve s pivem zakoupené v ČR tak nyní ponesou rukopis zkušeného pivovarníka, jenž patří již ke třetí generaci sládků z „pivovarské rodiny“ Hlaváčků, kteří v Plzni vaří pivo Gambrinus od 20. let minulého století. Denně se do všech koutů republiky rozjede přes milión Hlaváčkových podpisů.

Foto

Podpisy sládků na pivních etiketách jsou "vynález" Gambrinusu. Jako první se podepsal v roce 1995 Pavel Zítek, pak následovali Václav Berka a Jaroslav Gubiš, nyní je střídá Jan Hlaváček.

Ročně se prodá přes 257 milionů lahví piva Gambrinus. Za průměrný pracovní den (při 250 pracovních dnech ročně) jeho plnící linky nalepí etikety na více než 1 milion láhví. V teplých měsících, jako byl třeba loňský květen, může denní produkce dosáhnout až 1,2 milionu láhví, na každé je etiketa s podpisem.

„Odmalička jsem vnímal atmosféru plzeňského pivovaru velmi zblízka. Můj dědeček bydlel ve stejné pivovarské budově, kde mám dnes shodou okolností svou kancelář. Tak jako děd i otec byli plzeňskými sládky, i mým snem bylo vařit to nejlepší české pivo. Prakticky za každé generace, kdy tu někdo z naší rodiny sládkoval, se podařilo výstav Gambrinusu zečtyřnásobit: dědeček vařil asi 250 tisíc hektolitrů piva ročně, otec už jeden milion a dnes vaříme přes čtyři miliony. Plzeňský pivovar se postupně vybavoval moderním zařízením, které umožnilo zachovat původní technologii, a přitom vařit pivo ve velkém objemu při udržení prvotřídní kvality. Dvě věci ale zůstaly stejné: náročnost při výběru surovin, ze kterého se Gambrinus vaří, a lidé hrdí na to, že vaří výborné pivo. Ti všichni jsou zastoupeni sládkovým podpisem na etiketě,“ říká Jan Hlaváček.

Hlaváčkovi – tradiční pivovarská rodina

Jan Hlaváček absolvoval pražskou VŠCHT a vzápětí nastoupil v Plzeňských pivovarech. Postupně zastával funkce podsládka, sládka a ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů, ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Nyní je vrchním sládkem celého Plzeňského Prazdroje a dohlíží i na výrobu v pivovarech Velké Popovice a Radegast. Objevuje se i v aktuálním TV spotu značky Gambrinus zaměřeném na kvalitu surovin a lidskou práci stojící za výrobou piva.

Hlaváčkovi jsou tradiční pivovarská rodina. Pradědeček byl nájemcem a později vlastníkem malého rodinného pivovaru v Podmoklech u Zbirohu. Děd Jana Hlaváčka, tedy František Hlaváček byl nejprve sládkem ve Znojmě a v roce 1929 vyhrál konkurz na místo sládka v plzeňském pivovaru. Postupně se stal ředitelem Gambrinusu, v roce 1946 pak prvním generálním ředitelem národního podniku Československé pivovary. Po únoru 1948 odtud odešel a založil Pokusné vývojové středisko v Branickém pivovaru. Otec Ivo Hlaváček v Plzni sládkoval od roku 1958. Po třicet let pak řídil pivovary Prazdroj a Gambrinus jako výrobní ředitel a nakonec podnikový ředitel. Tento nestor českého pivovarnictví byl i po odchodu do důchodu neustále aktivní, bohužel zemřel v lednu tohoto roku v 81 letech.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Dvaačtyřicetiletý rodák z jižního Slovenska Milan Hagan čelil v posledních měsících stále se opakujícímu dotazu: Kdy konečně prodáte váš majoritní podíl v pivovarech skupiny Drinks Union nadnárodnímu gigantu Heineken? Definitivní rozhodnutí bylo oznámeno na konci března. "Prodej společnosti byl vždy konečným cílem jejích akcionářů," říká nyní Hagan v rozhovoru pro MF DNES.

Proč jste se rozhodl k prodeji svého podílu ve společnosti Drinks Union?

Prodej společnosti strategickému partnerovi byl vždy konečným cílem jejích akcionářů.

Když jsem do společnosti Drinks Union vstupoval, byla nekonsolidovaná majetkově i vlastnicky. Mořily ji vysoké dluhy z neúspěšných finančních transakcí bývalých akcionářů a ve své podstatě měla jediné kladné aktivum - stálý zájem spotřebitelů o piva, která vyráběla.

Spolu s managementem jsme stanovili jasné postupné cíle, které měly Drinks Union finančně stabilizovat a zajistit jí výhodnou tržní pozici na domácím i zahraničním trhu pro případné strategické investory. To se nám podařilo již v roce 2005.

Důvod, proč akcionáři ve shodě prodali své vlastnické podíly až nyní, je pragmatický. Nejsložitější a nejdéle trvající bylo naplnění cíle majetkové konsolidace firmy, tj. přivedení společnost do stavu, kdy jeden subjekt - Drinks Union - nezpochybnitelně a bez věcných břemen vlastní výrobní aktiva, vyrábí na nich pivo a také jej prodává zákazníkům. Původně totiž jedna firma pivo prodávala, jiné jej vyráběly a přitom využívaly výrobní prostředky vlastněné jinými firmami. Navíc byl tento majetek zatížen věcnými břemeny nebo žalobami dalších osob.

Teprve po dokončení této etapy jsme mohli přivést strategického partnera, který bude značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický dále rozvíjet.

Ponecháte si ještě nějaký vliv na chod společnosti? Budete se nyní více věnovat rozvoji likérky Granette, která se vydělila z původní Drinks Union?

Po dohodě se skupinou Heineken se ještě nějaký čas budu věnovat řízení Granette, pivovarství se bude věnovat výhradně Heineken. Myslím, že nepotřebuje nikoho, kdo by mu radil, jak vyrábět a prodávat piva.

Nemám obavu o kvalitu piva námi vyráběných značek, i když chápu všechny spotřebitele, kteří mají strach o ztrátu výjimečných vlastností českých piv.

Ale podle mě mohou být v klidu - předsedou Českého svazu pivovarů a sladoven je pan Krakeš (ředitel pivovaru Starobrno vlastněného Heinekenem, pozn. red.) a není žádným tajemstvím, že teprve za jeho předsednictví se českému pivu dostává potřebné pozornosti a ochrany. Nedovedu si představit, že by takovou činnost Heineken umožnil svému zaměstnanci, kdyby sám měl zájem unifikovat značky, které v Česku vlastní.

Předpokládáte, že i nadále bude Drinks Union vyrábět všechny značky piv ve všech pivovarech, nebo se dá s příchodem nového investora očekávat nějaká optimalizace výroby? Nezmění se charakter vašich piv?

Hodně se diskutuje o zavřených pivovarech Heinekenu na Slovensku. Jak jsem pochopil z vyjádření manažerů Heinekenu na Slovensku, tak Češi učili slovenské sládky vařit pivo velmi trpělivě od padesátých let. Po rozdělení Československa se odborné styky mezi pivovary natolik omezily, že ne o všech sládcích ve slovenských pivovarech se dalo říci, že byli pozornými žáky českých pivovarníků. Tomu odpovídala i opatření Heinekenu. A jak mám následně možnost sledovat kroky Heinekenu jinde, například v Brně či v sousedním Rakousku, tak si nemyslím, že by se hned měly zavírat naše pivovary.

Vyrábět pivo s využitím nových technologií jsme si vyzkoušeli při licenční výrobě Zlatopramenu v Rusku. Pokud jsme dodrželi naše technologické postupy a normy, a to zejména celosladové várky a násobné rmutování a zásadní nepoužívání HGB technologie při stáčení piva (dořeďování silnějšího piva vodou na potřebnou stupňovitost, pozn. red.), dostali jsme pivo shodného charakteru a chuti, které nerozlišili v pravidelných kontrolních degustacích ani ostatní naši sládci.

Náš prodejní úspěch byl následně tak veliký, že nás Staropramen zažaloval a snaží se vymoci si u ruských soudů zákaz prodeje piva Zlatopramen v Rusku pro údajnou možnou zaměnitelnost názvů piva. Podle mě však i Rus pozná rozdíl mezi slovy Starý a Zlatý.

Pokud se týká charakteru našeho piva, mám za to, že jako jediní v Česku používáme celosladové várky (vaření piva výhradně z ječného sladu bez přísady cukru), a myslím, že není tajemstvím, že HGB má každý menší pivovar v Čechách, aby ušetřil na nákladech.

Proč jste při výběru značky, která bude distribuována v celém Česku, vsadili právě na Zlatopramen?

Bylo to pragmatické rozhodnutí. Naše značky znali pouze spotřebitelé v severních Čechách. Po rozhodnutí expandovat jsme proto oslovili spotřebitele v jiných regionech a ptali jsme se jich, co si myslí o pivu Březňák, Zlatopramen, Louny. Soudili o pivu odděleně pouze podle názvu, podle etikety a podle chuti při degustaci. Pivo Zlatopramen vyvolávalo u spotřebitelů jen pozitivní asociace, a tak jsme se rozhodli pro něj. Vnímali jsme, že jen u piva Zlatopramen nejsou rizika, že někteří spotřebitelé jej odmítnou pro asociaci, kterou vyvolává značkové jméno či etiketa.

Je podle vás vůbec možné, že by na českém trhu mohl dlouhodobě úspěšně působit větší výrobce piva (nad 500 tisíc hl ročně) bez silného zahraničního partnera v zádech? Jak vidíte pozici malých nezávislých pivovarů na trhu? Domníváte se, že by se jim časem mohlo podařit získat větší tržní podíl?

Při existujícím tempu exportu českých piv si lze představit celkem lehce nezávislý pivovar s takovouto kapacitou a produkcí v Česku. Ostatně, dvě takové skupiny zde jsou: K Brewery Group, která během několika posledních měsíců koupila pivovar Svijany, Rohozec, Protivín a jiné, a společnost PMS Přerov.

Je potřebné si otevřeně říci, že podobně jako téměř na celém světě dvě až čtyři nadnárodní společnosti budou kontrolovat 90 procent české produkce piva. Nekonsolidované národní trhy s pivem spočítáte na prstech obou rukou, a to je na světě zhruba 200 zemí. Není to žádné zlo, jen důsledek globalizace světového obchodu. Zbývajících 10 procent bude patřit místním speciálům, které se budou vyvážet do celého světa, a na druhou stranu také speciálům do Čech dováženým.

Ve skutečnosti se teprve po konsolidaci českého pivního trhu nabídka piv pro české spotřebitele rozšíří. Škoda jen, že řada malých pivovarů se zatím do tohoto procesu nezapojila a stále nabízejí levná piva jak doma, tak v zahraničí. Vlastně tím sami devalvují výjimečný charakter českého piva. Nakonec i spotřebitelé, kteří podléhají vábení nízké ceny piva, časem zjistí, oč byli ošizeni.

Tento trend je také velkou příležitostí i pro malé podnikatele a živnostníky. Ukazuje to stále rostoucí počet minipivovarů a hostinských pivovarů, které jsou ve výrobě speciálních piv flexibilnější a mohou se opřít o vysokou odbornost českých sládků. To bude opravdový ráj pro pivní labužníky.

Drinks Union je společností, která významnou část produkce vyváží do zahraničí, především do Německa. Čím to je, že zájem o české pivo v cizině stoupá? Které trhy budou v příštích letech pro české pivovary nejperspektivnější?

My jsme si při hodnocení toho, na které trhy systematicky vstoupíme a budeme se snažit je rozvíjet, definovali dvě důležitá kritéria pro naše rozhodnutí: velikost trhu, resp. jeho růstový potenciál, a bariéry vstupu na trh. Německo je největší trh v Evropě a bariéra vstupu v podobě distribučních, celních či jiných nákladů nutných k zajištění prodeje piva je nízká. Proti tomu do Ruska jsme šli formou licenční výroby, protože bariéra vstupu na trh je vysoká kvůli vysokým clům a rovněž nezanedbatelným nákladům na dopravu piva, ale trh je rovněž velký a navíc rychle rostoucí.

Vůbec jsme například takto systematicky nešli na Slovensko. Stejně důležitý je i následující krok o tom, kam umístit značku a jak ji distribuovat a prodávat. Obecně však jsou pro české pivovary perspektivní všechny trhy, protože i vysoké náklady související se vstupem na trh mohou kompenzovat výjimečnou cenou za výjimečné české pivo. Ale stejně jako jinde i zde platí, nejlepší je snažit se být na trhu první.

Jaký je recept na úspěch v zahraničí?

Nerad dávám nějaké recepty na úspěch. V oblasti zahraničního obchodu jsme zažili i neúspěchy. Vítězné tažení v Německu provázel nezdar v Polsku, který byl zhojen našim výborným postavením získaným ve Švédsku. Rozhodly maličkosti, ale hlavně naši obchodníci, kteří v teritoriu působí.

Některé pivovary se rozhodly pro produkci také pro zahraniční obchodní řetězce. Jak hodnotíte takovou volbu, která sice zaručuje pravidelný odbyt, v případě ukončení smlouvy však znamená pro pivovar velké problémy?

Lahvové pivo je doménou off trade obchodu a hybatelem nezávislého maloobchodu v off trade jsou právě řetězce. Kamkoliv jdete, musíte vidět, jakými distribučními kanály se pivo dostává ke spotřebiteli a jaké jsou návyky spotřebitele při konzumaci piva.

V tomto kontextu, chcete-li vůbec dobře prodávat, musíte v některých zemích překonat vidění "z české perspektivy" a jít do centrály řetězce s nabídkou na prodej vlastního produktu a přijmout všechna s tím spojená rizika. Hned na začátku to, že se vás zeptají, proč by měli prodávat právě vaše pivo, a vy se dozvíte: "Ale takové pivo už máme." A nakonec také to riziko, že když to vaše odlišení od konkurenčních piv nezaujme místní spotřebitele, že se s vámi rychle rozejdou. Mimochodem, proto jsem také kritikem nabídky odlišení se cenou, protože se určitě časem najde někdo, kdo je levnější.

Myslíte si, že výroba levného piva pro obchodní řetězce může zhoršit pozici pivovaru v očích spotřebitelů?

Pokud máte na mysli výrobu pro obchodní řetězce na českém trhu, tak se nepochybně jeden z producentů vyprofiluje jako lídr v segmentu levných piv. Dnes má k této pozici nejblíže Staropramen díky Braníku. Velmi úspěšné jsou rovněž Moravskoslezské pivovary, jen nejsou dostatečně důsledné, protože se důvodně bojí o své hospody, kde levné pivo nemohou z důvodu vyšších distribučních, prodejních a marketingových nákladů prodávat. Sedí tak na dvou židlích. Rozhodnout se však budou muset, trh je k tomu neúprosně dotlačí.

A naopak - jak moc ovlivňují rozhodování českého pivaře reklamní kampaně? Pocítili jste vaši kampaň na pivo Zlatopramen 11° výrazněji na jeho prodeji?

Ve svém podnikání jsem se teprve u piva ve větší míře setkal s podporou prodeje s využitím televizní reklamy. Ač jsem o televizi jako nástroji budování vnímání značky v mysli spotřebitele věděl, že je velmi účinná, byl jsem překvapen, jak rychle a efektivně tato reklama působí ve vysokoobrátkovém zboží. Nárůst o desítky procent je téměř okamžitý. Na druhou stranu se vysoký prodejní účinek omezuje hlavně na prodej v řetězcích, v ostatních distribučních kanálech, alespoň pro pivo, je účinek podstatně slabší. Takže nakonec je to běh na dlouhou trať s využitím všeho, co o svých spotřebitelích víte.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


Nejvíce obdivovanou společností Plzeňského kraje se v žebříčku Czech Top 100 stal Plzeňský Prazdroj. V celorepublikovém hodnocení desátého ročníku soutěže 100 nejobdivovanějších firem České republiky se Prazdroj umístil čtvrtý a oproti loňsku si v celkovém pořadí polepšil o dvě místa.

Žebříček Czech Top 100 je sestavován na základě hodnocení 1800 vybraných manažerů, analytiků, zástupců oborových sdružení, svazů a profesních organizací. „Škála kritérií, které soutěž hodnotí, je opravdu široká. Nejedná se pouze o kvalitní produkty a ekonomické výsledky, ale také například o to, jestli je firma dobrým zaměstnavatelem a stará se o své zaměstnance. O to více nás těší, že jsme si oproti loňskému roku o dvě místa polepšili," říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

V rámci hlasování hodnotí oslovení odborníci řadu kritérií, mezi něž patří také ochota a schopnost firem inovovat, vztah veřejnosti k firmě a schopnost přilákat si a udržet zákazníky. Důležitá je také dlouhodobá hodnota firmy a šetrnost k životnímu prostředí.

Firma Czech Top 100 vznikla v roce 1994. Od té doby každoročně sestavuje žebříčky a hodnocení českých firem.

Pořadí nejobdivovanějších firem v ČR

1. (2.) ČEZ

2. (1.) Škoda Auto

3. (8.) Kofola

4. (6.) Plzeňský Prazdroj

5. (4.) Student Agency

Zdroj: Czech Top 100, *v závorce loňské pořadí

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je značka Pilsner Urquell, vyhlásila již třetí ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Čeští hospodští tak mají šanci stát se v mezinárodní konkurenci mistry světa v čepování piva. Přihlášku je nutno poslat do 25. dubna 2008.

Všichni výčepní, kteří sdílí nadšení pro plzeňský ležák Pilsner Urquell, mohou v mezinárodní soutěži Pilsner Urquell Master Bartender dokázat, že ve svém oboru patří mezi absolutní špičku. Pilsner Urquell hledá v České republice charismatické osobnosti s odvahou změřit své síly s výčepními z celého světa. Předchozím dvěma ročníkům dominovali zahraniční výčepní. Čeští reprezentanti dosud v celosvětovém finále nezvítězili.

Česká republika je státem s nejsilnější pivní tradicí, proto chce i letos útočit na zlato a získat tak statut země s nejlepším výčepním na světě. I přes nesporné kvality „našich“ nebude souboj o prvenství vzhledem k počtu konkurentů jednoduchý. Jen loni se za výčepem utkalo na 1 000 výčepních z 15 zemí. Vzhledem k trendu každoročně stoupající popularity soutěže Pilsner Urquell Master Bartender lze očekávat překročení této hranice.

Od účastníků soutěže se neočekává jen zručnost při čepování piva. Důležitými argumenty pro vítězství je umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, charismatické vystupování, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj. Loňský mezinárodní vítěz Pilsner Urquell Master Bartender, Eric Jönsson z Norska doslova nadchl porotu především svými znalostmi a mistrným způsobem prezentace piva Pilsner Urquell.

V České republice proběhnou tři regionální kola a národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 25. dubna 2008 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách. Více informací bude možno najít na www.pilsner-urquell.cz/masterbartender.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

I letos je do systému hodnocení zařazen tzv. mystery shopping. Tajná odborná porota zcela „inkognito“ osobně prověří gastrozařízení, v nichž pracují finalisté národního kola, a ohodnotí vystupování výčepního a správné servírování piva.

Plzeňský Prazdroj apeluje na všechny výčepní, aby se zapojili do mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender a dokázali svoji profesionalitu. Všichni zúčastnění získají certifikát kvality

a vítězové jednotlivých kol hodnotné ceny. Pro národního vítěze je přichystán poznávací zájezd po evropských pubech. Vítěz světového finále, které se letos poprvé uskuteční v Praze, pak vyhrává zájezd do New Yorku. Jedinou podmínku pro účast v soutěži je mít na čepu ležák Pilsner Urquell.

Hlavním odborným garantem soutěže je starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje pan Václav Berka.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Jen pár týdnů budou moci štamgasti ochutnat speciální kvasnicové ležáky, které pro ně připravili mladí sládci v pivovarech skupiny Drinks Union. „Ve všech našich pivovarech jsou nyní mladí sládci kolem 30 let, kteří se chtěli ukázat, že také, stejně jako jejich předchůdci, umějí uvařit výjimečná piva. Rozhodli jsme se proto, že pro jarní měsíce připravíme pro naše restaurace speciální kvasnicová piva,“ řekl Milan Schramm, generální ředitel Drinks Union, která vaří značky Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Postupně se tak budou od dubna ve vybraných restauracích objevovat kvasnicové ležáky jednotlivých značek. „Tato piva však budou na toči jen po omezenou dobu. Protože jde skutečně o piva výjimečná, u nichž je nutné ještě důkladněji dbát na kvalitu výroby, uvařili jsme vždy jen několik várek dané značky,“ doplnil Schramm. Podle něj si lidé čím dál více žádají piva s výraznější chutí, která se odlišují od „běžné šedi“. „Právě kvasnicová piva si uchovávají kvalitu, kterou u ostatních, běžně vyráběných piv, zákazníci nenajdou,“ doplnil.

Kvasnicová piva se od těch ostatních liší především tím, že nejsou filtrovaná, stabilizovaná ani pasterovaná, takže se jedná o "živé" pivo. Obsahuje živé kvasinky a řadu zdraví prospěšných látek, které jsou při standardní filtraci, stabilizaci či pasteraci odstraněny či zničeny. „Pivo má díky tomu přirozený zákal tvořený především kvasinkami. V chuti jsou kvasnice také cítit a více vyniká celkové aroma a chuť piva. Pivo tak chutná plněji,“ doplnil technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který ve firmě projekt kvasnicových piv vede.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union


V mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards uspělo hned několik značek Plzeňského Prazdroje. Gambrinus Premium bodoval bronzovou medailí v kategorii piv plzeňského typu. Radegast Birell si odnesl bronzové ocenění v kategorii nealkoholických piv. Loňská novinka, speciál Master, dosáhl na bronz v kategorii speciálních piv. Velkopopovický Kozel tmavý získal stříbro v kategorii černých piv, Česká piva uspěla v australském Melbourne v konkurenci 1084 přihlášených pivních vzorků ze 412 pivovarů a 42 zemí světa.

Letos se soutěže zúčastnilo deset českých značek, šest z nich patří do portfolia Plzeňského Prazdroje (Gambrinus Premium, Radegast Birell, Velkopopovický Kozel tmavý a Kozel Premium, Radegast Premium, Master). „Těší nás zejména bronzová medaile pro Gambrinus v kategorii Pilsener. Vždyť náš pivovar je kolébkou piv plzeňského typu, která nyní představují 70 % celkové světové pivní produkce a 99 % produkce piva v ČR. Gambrinus je pro české pivaře co do počtu vypitých piv jasnou jedničkou a australská soutěž znovu potvrdila, že je to pivo špičkové kvality, které má nejen v Čechách, ale i ve světě jen málo konkurentů,“ říká Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Australian International Beer Award je třetí největší profesionální pivní soutěž na světě. Pořádá ji Royal Agricultural Society of Victoria (Královská zemědělská společnost ve Victorii) ve spolupráci s University of Ballarat, která jako jediná na jižní polokouli nabízí akreditované kurzy pivovarnictví. Soutěž byla založena roku 1987, aby odměňovala vynikající výkony na poli pivovarnictví a pomáhala podporovat toto odvětví na mezinárodní úrovni. Patronem Australian International Beer Awards je premiér provincie Victoria.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Cena za české uskupení zřejmě výrazně přesáhne předpokládanou částku. Kupní cena se totiž po oznámení transakce měla podle spekulací médií pohybovat kolem půl miliardy korun.

Heineken, který kupuje ústeckou nápojovou firmu Drinks Union (DU), zaplatí jejím majitelům podle důvěryhodných zdrojů Euro online přibližně dvě miliardy korun. Některá média po úterním oznámení této transakce přitom spekulovala o ceně půl miliardy korun. Poradcem DU při transakci byla společnost UniCredit CAIB, uvedl internetový server. Největší pivovarnická skupina na světě Heineken si koupí uskupení Drinks Union upevní třetí příčku mezi pivovary v Česku.

Drinks Union produkuje pivo ve čtyčech pivovarech v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec, celkem produkuje 900 tisíc hektolitrů piva. Součástí nákupu by mělo být také deset hektarů chmelnic, které ústecká skupina jako jediný z tuzemských pivovarů na Žatecku vlastní. Potvrdili to včera zástupci obou firem.

"V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení Drinks Union. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30. června 2008," uvedl dříve manažer pro komunikaci DU Josef Vejlupek.

Podle předsedy představenstva a majoritního vlastníka Drinks Union Milana Hagana uskupení splnilo poslání. "Získali jsme výhodnou tržní pozici a přivedli jsme strategického partnera, který firmu bude nadále rozvíjet," řekl v úterý.

Heineken bude chtít více

Podle odborníků bude mít Heineken zájem získat v ČR další pivovary. "Skupiny, jako je nyní právě Heineken, usilují o přední pozice v zemích, kde působí. Koupě Drinks Unionu je jedním z důsledků," popisuje situaci výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Jeho slova potvrzuje i mluvčí Heinekenu v Česku Kateřina Eliášová. "Rozšíříme pozice na republikovém i regionálním trhu a získáme značky z celého spektra."

Heineken podle expertů z oboru zřejmě výhledově uzavře dva ze čtyř závodů Drinks Union, v Kutné Hoře a jeden na severu Čech. Podinvestovaná skupina by potřebovala okamžitou injekci přes miliardu korun. Odborníci očekávají výhledově pouze zachování pivovaru v Krásném Březně v Ústí nad Labem a zbytek trhu pokryje Heineken dalším rozvojem moderních Krušovic, kde jsou připraveny rychlé investice na zdvojnásobení produkce na dva miliony hl ročně a jsou tam další volné pozemky.

Velmi silnou značkou z portfolia Drinks Union, kterou bude Heineken rozvíjet, je Zlatopramen, což je nejvíce vyvážené české pivo do Německa, i když v nižších cenách než Pilsner Urquell a Budvar.

Heineken, čtyřka na světě, je největším prodejcem piva v Evropě; na další trhy se soustředí pouze okrajově. Po nákupu Scottish & Newcastle dále posílil ve střední Evropě, jeho partner Carlsberg ve Velké Británii. Heineken vlastní v 65 zemích přes 115 pivovarů, které produkují 139 milionů hektolitrů piva.

Zdroj: iHNed | Autor: Libor Akrman


Společnost DRINKS UNION a.s. dnes potvrdila, že došlo k podpisu dohody o budoucím převzetí jejích akcií společností Heineken. V následujících týdnech bude probíhat posuzování celé transakce úřady pro ochranu hospodářské soutěže v Česku, Německu, Slovensku a Španělsku, vzhledem k tržnímu postavení společnosti Drinks Union a.s. Předpokládáme, že transakce bude ukončena do 30.6.2008.


České europivo

[čtvrtek, 27. březen 2008]

Traduje se, že se u nás všichni vyznáme ve fotbale, v politice a v pivu. S fotbalem jsme spokojeni jak kdy, podle toho jestli vyhráváme.

S politikou skoro nikdy. Jak to bude s pivem, se teprve uvidí. Vypadá to totiž tak, že když má někdo v zahraničí moc peněz a neví co s nimi, koupí si v Česku pivovar.

Nejnověji teď další pivovary kupuje Heineken od jedné z posledních českých pivovarských skupin, jež se skrývá za anglickým názvem Drinks union. Hezky česky by to bylo „Spojené nápoje“ anebo „Společenství drinků“, což by ale komplikovalo komunikaci s nadnárodním kapitálem, který vesměs mluví anglicky.

V našich hospodách se teď bude řešit, co takového má Heineken za lubem. Kupuje pivovary, aby je zrušil? Začne v nich vařit své vlastní pivo? Anebo bude na pivo uvařené v Krásném a Velkém Březnu, Kutné Hoře či Lounech lepit vlastní etikety?

Nejspíše nic z toho, po bouři ve sklenici piva zjistíme, že kupec pokračuje ve fungujícím byznysu. Dokud budou lidé věrni regionálním značkám, dostanou to, co chtějí (a za co platí!) se svou oblíbenou nálepkou. Pod většinou z těch regionálních nálepek se ovšem mimochodem už nějakou dobu skrývají takzvaná europiva bez vitamínů, která už neznají tradiční kvašení v otevřených kádích a ekonomicky zrají poloviční dobu ve svislých kuželových (cylindrokonických) tancích. Tím se dostáváme k otázce, co vlastně Heineken kupuje.

Určitě je to české pivo? Není to spíše český pivař, který, jak říká nepříjemná statistika, pije nejvíce to, na co nadává? Ne Heineken, ale český pivař rozhodne, zda přežije české pivo z malých českých pivovarů vařené tradiční technologií.

Heineken o ně zdá se nestojí: Vsadil na české europivo.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Ivan Hoffman



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI