V roce 2009 bylo do Kanady vyvezeno 17 tisíc hektolitrů piva Pilsner Urquell

Čeští fanoušci mířící do Vancouveru se nemusí obávat, že by zde nedostali své oblíbené pivo. V Kanadě je 2200 míst, kde je Pilsner Urquell k dostání a jen v loňském roce vypili Kanaďané více než 17 tisíc hl piva Pilsner Urquell. Speciálně pro olympiádu byla navíc v polovině prosince vypravena z Česka várka piva Pilsner Urquell čítající 120 sudů a 4224 plechovek. Ačkoli Kanaďané pijí pivo hlavně doma, je plzeňské k dostání i v 500 restauracích a barech.

Za rok 2009 se do Kanady vyvezlo 17 tisíc hektolitrů Pilsner Urquell. Na většině území Kanady je Pilsner Urquell tradičně k dostání zejména v maloobchodních prodejnách (cca 1700 míst) v lahvích a plechovkách. Od července 2008 se ale výrazně rozšířil export sudového piva, takže čepovaný Pilsner Urquell dnes nabízí 500 kanadských restaurací a barů. Přímo ve Vancouveru je 23 známých o oblíbených podniků, které nabízejí Pilsner Urquell.

„Pilsner Urquell je nejprodávanější české pivo v Kanadě, prodeje nám narůstají po celé zemi. Nejprve byl nabízen pouze v lahvích a plechovkách, nyní je Pilsner Urquell k dostání i čepovaný v řadě známých restauracích a barech. Za kanadské zastoupení značky Pilsner Urquell přeji českému týmu na zdejších olympijských hrách hodně úspěchů,“ řekl Jerry Biggar, manažer odpovědný za prodej Pilsner Urquell v Kanadě.

Pivní trh a zvyky v Kanadě

Spotřeba piva v Kanadě je asi 65 litrů na osobu ročně. Na rozdíl od ČR, kde 99 % vypitého piva reprezentují piva plzeňského typu, se v Kanadě kromě piv „pilsner“ významně pijí také jiné druhy: porter, ale, stout. Zhruba 80 % všeho piva vypijí Kanaďané doma, na rozdíl od českého poměru 50:50. Významná část trhu je pokryta licenční výrobou zahraničních značek kvůli ekonomické náročnosti importu, ale i tak dovoz piva do Kanady od 90. let postupně roste.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Základ úspěchu čtrnáctistupňového Březňáku je ve chmelu z oblasti Zlatého potoka. Právě toto pivo z Velkého Března získalo sedmé ocenění v řadě v kategorii speciální pivo na prestižních slavnostech piva v Táboře.

Březňák 14% se vyrábí pod dohledem sládka Petra Hauskrechta.

„Používáme dlouze odležený ječný slad, vyrobený z ječmene vypěstovaného v Polabí, žatecký chmel z oblasti Zlatého potoka a vodu z původních studní ve Velkém Březně,“ uvedl Hauskrecht, který se domnívá, že lidé oceňují, že se Březňák 14% vaří poctivě a z domácích ingrediencí.

Ústecká piva chutnají. Svědčí o tom i ocenění pro Zlatopramen světlý výčepní, který získal bronz v kategorii Extra pivní pečeť, v níž soutěží všechna medailová piva daného ročníku.

Lidé na ocenění v soutěžích většinou slyší. „Mám své oblíbené značky, ale když nemám velký výběr a vidím na lahvi napsané ocenění, určitě po pivu sáhnu,“ řekl například Martin Businský.

Kateřina Eliášová, relations manažerka společnosti Heineken ČR, Deníku řekla, že pečetě z Tábora patří k nejprestižnějším a jsou potvrzením kvality piva. „Dává to nezávislý a odborný punc,“ sdělila Eliášová.

Na jubilejním 20. ročníku se v Táboře utkalo o Zlatou pivní pečeť v 17 kategoriích 380 vzorků z 92 pivovarů a minipivovarů.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Martin Klimeš

Dnes byl představen průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010, který je sestavovaný na základě hlasování spotřebitelů a pomáhá při výběru restaurace kdekoliv v Česku. Nejlepší hodnocení z celkového počtu 168 tisíc došlých hlasů získala hospoda U Houbaře v Praze 7. Následují restaurace U Reinerů (Písek) a The Pub II (Plzeň). Nové vydání tištěného průvodce s TOP 100 nejoblíbenějších hospod s plzeňským pivem pokřtil ambasador piva Pilsner Urquell a známý herec a moderátor Jaromír Hanzlík, a starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

„Již potřetí vydáváme tištěný průvodce po hospodách Pilsner Urquell Pub Guide. Na rozdíl od jiných bedekrů ho sestavují sami spotřebitelé. Hlasování probíhá celoročně a motivuje neustále hostinské k poskytování těch nejlepších služeb a čepování piva v nejlepší kvalitě,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Pestrost různých typů podniků v našem TOP 100 ukazuje, že své hosty si může najít každé gastro zařízení. V průvodci Pilsner Urquell Pub Guide najdete restaurace ze všech částí republiky, takže je výborným pomocníkem při hledání ověřeného podniku při cestách po Česku.“

Letošní vítěz U Houbaře byl loni desátý. Podle slov majitele hlasovali hlavně místní štamgasti, kteří mají známou holešovickou hospodu velmi oblíbenou. Umístění v první desítce v minulém roce prý do hospody přivedlo i mnoho lidí, kteří chtěli atmosféru U Houbaře a výborné pivo osobně poznat a ochutnat.

Při představení nového průvodce po hospodách byla vyhlášena soutěž pro spotřebitele. Kdo jako první obejde všechny hospody z žebříčku TOP 100 a prokáže návštěvu razítkem v průvodci, dostane pivo Pilsner Urquell na rok zdarma a možnost uspořádat oslavu přímo v pivovaru v Plzni. V loňském roce se to podařilo jako prvnímu po necelých pěti měsících fanouškovi značky z Prahy. Podobná cena je nachystána i pro prvních deset lidí s 50 razítky.

Kmotrem průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2010 se stal slavný český herec a moderátor a také ambasador piva Pilsner Urquell ve světě Jaromír Hanzlík, který na křtu řekl: „Jsem rád, že se v Pilsner Urquell Pub Guidu objevila i moje oblíbená restaurace U Jelínků. Těším se, že příští rok přibude i nově otevíraná Malostranská beseda z řetězce PUOR. Jsem přesvědčen, že do krásného prostředí besedy budou chodit na skvělé pivečko i mí kamarádi a kumštýři, jak tomu bývalo od nepaměti.“

Starší obchodní sládek Václav Berka, který je odborným garantem projektu, k žebříčku TOP 100 restaurací řekl: „Mojí prací je dohlížet na kvalitu piva na cestě ke koncovému spotřebiteli. Mnoho z hospod uvedených v Pilsner Urquell Pub Guide jsem osobně navštívil a mohu potvrdit, že mezi sto nejlepších v republice zaslouženě patří.“

Absolutní pořadí TOP 10:

1) U Houbaře, Praha 7 - Holešovice

2) Restaurace U Reinerů, Písek

3) The Pub Plzeň II, Plzeň

4) Restaurace Uctívaný Velbloud, Plzeň

5) Restaurace Na Spilce, Plzeň

6) Švejk restaurant U Formana, Brno

7) U Zlatého Tygra, Praha 1 - Staré Město

8) U Veverky, Praha 6 - Dejvice

9) Pivnice U Rudolfína, Praha 1 - Staré Město

10) Hotel Bílá Růže, Poděbrady

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Celkem 3 medaile udělili degustátoři v soutěži Česká pivní pečeť pivům, která se vyrábí v Olomouckém kraji

Ležák Litovel Premium získal stříbro v kategorii prémiových piv a současně ho odborníci pasovali na „Pivo piv“. Stal se tedy nejlepším pivem mezi 48 medailisty všech 16 kategorií. Zlatou pivní pečeť si ze soutěže odváží Holba Kvasničák a bronz mezi tmavými výčepními pivy patří pivu Litovel Dark.

Letošní úspěch obou značek navazuje na předchozí významná ocenění a opětovně potvrzuje znamenitou kvalitu klasicky vařeného piva.

„Klasický způsob výroby přináší pivu jeho unikátní chuť a prvotřídní kvalitu. Původně se tímto způsobem u nás vyráběla většina značek, patří totiž k české pivovarnické tradici. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba pro nás významnou konkurenční výhodou,“ říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel přerovské pivovarnické skupiny. Důležité je i to, že se piva Litovel i Holba vyrábějí v mateřských pivovarech a i tím je zajištěna jejich vyrovnaná kvalita. „Chuť piva dokáže výrazně ovlivnit třeba jen malá změna ve složení vody. Proto na různých místech identická piva nelze vyrobit,“ říká Luděk Reichl, sládek pivovaru Holba.

Klasická výroba piva využívá nejen prvotřídní suroviny, ale dává pivu čas vzít si z nich to nejlepší. Než např. světlý ležák Litovel Premium opustí brány pivovaru, trvá to 2 měsíce a to je až čtyřikrát déle ve srovnání s europivy. „S pivem je třeba si vyhrát, jen tak získá svůj jedinečný charakter,“ vyjadřuje Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

V 16 soutěžních kategoriích se mezi sebou letos o titul Zlatá pivní pečeť utkalo celkem 430 vzorků piv. Desítky odborných degustátorů, především sládků, mělo za úkol vybírat ty nejlepší z nich. Posuzovali vzhled, chuť, hořkost a říz přihlášených piv v daných kategoriích. Na objektivitu anonymních degustaci i průběh soutěže po celou dobu dohlížela renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Od konce ledna je na Pražském okruhu u nájezdu Pod Lochkovem k vidění téměř jedenáctimetrový model Maxilahve Zlatopramen 11°. Tento neobvyklý a výrazný způsob propagace používá Zlatopramen pro svou loňskou obalovou inovaci – speciální plastovou Maxi láhev o obsahu 1,5 litru. Právě díky jejímu úspěchu se skupina Heineken stala leaderem v tomto mladém a rychle se rozvíjejícím segmentu balení piva na českém trhu. Až na 77,6 procenta se dle průzkumu agentury Nielsen vyšplhal její podíl v oblasti piva baleného v PET lahvích v období od května do října roku 2009.

Maxi reklamní plocha v podobě obří lahve znázorňující věrnou kopii Maxilahve Zlatopramen 11° je součástí komunikační kampaně Maxilahev Zlatopramen 11° - o stupeň větší zábava z léta 2009. Tato maketa je jedinečná svou velikostí i unikátní technologií výroby, která zajišťuje odolnost vůči povětrnostním podmínkám i dešťovým srážkám.

Výrazný úspěch Maxilahve Zlatopramen 11° i Starobrna Tradičního z portfolia Heinekenu v tomto balení potvrdil, že nový moderní obal a větší obsah spotřebitelé jednoznačně přivítali. Proto skupina Heineken představila ke konci minulého roku další novinku, se kterou opět zaujala prvenství na českém trhu – dvoulitrovou speciální plastovou láhev pro značku Březňák, a tak se v prosinci zrodil Velký Březňák, pivo v největší lahvi u nás.

„Prodej našich pivních značek ve speciálních plastových obalech překonal v roce 2009 celkovou hranici 14 milionů prodaných plastových pivních lahví. Kromě domácího trhu mělo pivo ve speciálních plastových obalech velký ohlas v Německu, kam bylo určeno zhruba půl milionu těchto lahví“ doplnil přehled úspěchů Maxilahve ředitel marketingu skupiny Heineken Česká republika Jiří Imrýšek.

Zdroj: Marketingové noviny

"Nemusíte utíkat bez placení!" je název soutěže, kterou hostům přinášejí nové, oficiální stránky projektu Pilsner Urquell Original Restaurant

Nová, oficiální internetová stránka projektu Pilsner Urquell Original Restaurant přináší soutěž nazvanou „Nemusíte utíkat bez placení!“, ve které lze vyhrát poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Soutěž má prověřit pozornost a důvtip spotřebitelů. Každý měsíc, až do konce března, bude na www.puor.cz vyhlášena nová soutěžní otázka. Každý měsíc také vyhraje 14 úspěšných řešitelů poukaz na útratu v hodnotě 2 000 Kč pro sebe a pro své kamarády do vybraného Pilsner Urquell Original Restaurantu.

Na soutěž upozorňují i letáčky, které jsou umístěny ve vybraných Pilsner Urquell Original Restaurantech. Ty odkazují na oficiální stránky www.puor.cz, kde soutěž probíhá.

Franchisingový projekt Pilsner Urquell Original Restaurant má na adrese www.puor.cz nové, oficiální stránky. Přestože pivo prostřednictvím internetu ochutnat nelze, nový web nabízí originální hospodskou atmosféru a spoustu možností.

Restaurace zařazené do projektu Pilsner Urquell Original Restaurant, kterých je v ČR již 19, se vyznačují prvorepublikovou atmosférou. Ta se samozřejmě promítla i na oficiálních internetových stránkách. Na pozadí hraje z virtuálního gramofonu typický hospodský šum, panely jsou obloženy dřevem a o osvětlení se starají klasické stropní lampy.

Vedle detailních informací o každém Pilsner Urquell Original Restaurantu, rozsáhlou fotogalerií a aktuálních informacích o projektu si návštěvníci serveru mohou alespoň očima pochutnat na lahodných specialitách. Mistři šéfkuchaři z jednotlivých restaurací poodhalili roušku tajemství a zveřejnili recepty na přípravu oblíbených specialit.

Pro potenciální zájemce o provozování konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant je na stránkách www.puor.cz připraven dotazník. Po jeho vyplnění a odeslání bude zájemce kontaktován zástupcem Plzeňského Prazdroje, se kterým dojedná další postup. Dosud nebylo zapojení do franchisingové sítě jednodušší.

Dveře do Pilsner Urquell Original Restaurantu jsou vždy otevřené, i když ve skutečných restauracích mají už dávno po otevírací době. Uživatelské prostředí umožňuje 24 hodin denně udílet komentáře k jednotlivým restauracím, prohlížet si jejich fotky, nechat se omámit vynikajícími specialitami a číst si zajímavosti o dění v PUOR. Nově příchozí možná ve svém městě objeví restauraci, která skutečně stojí za návštěvu. Více informací na www.puor.cz.

Seznam soutěžních Pilsner Urquell Original Restaurantů:

Praha

Celnice, V Celnici 4, 110 00 Praha 1

Kolkovna, V Kolkovně 8, 110 00 Praha 1

Olympia, Vítězná 7, 110 00 Praha 1

Demínka, Škrétova 1/386, 12000 Praha 2

U Vejvodů, Jilská 4, 110 00 Praha 1

Budějovická, Budějovická 13a, 140 00

Kulaťák, Vítězné nám., 820/12, Praha 6

Jihlava

Dělnický dům, Žižkova 15, 586 01 Jihlava

Pardubice

Plzeňka, Smilova 386, 530 02 Pardubice - Zelené Předměstí

Olomouc

Drápal, Havlíčkova 1, 779 00 Olomouc

Ostrava

Slezska PUOR, Kolejní 2, 702 00 Ostrava

Klatovy

Střelnice, Pražská 22, 339 01 Klatovy 1

Plzeň

U Mansfelda, Dřevěná 9, 301 00 Plzeň

České Budějovice

Zvon, Nám. Přemysla Otakara II č. 28, 370 01 České Budějovice

Zdroj: Tisková zpráva Cvetler & Porizek

Česká pivovarnická skupina K Brewery Group chce dodávat restauracím několik lokálních značek. Další firmy teď nekupuje

S vlivnými lidmi o jejich byznysu

Apetit, s jakým skupina K Brewery Group v minulých letech nakupovala menší tuzemské pivovary, by měl letos a v příštím roce opadnout. Tvrdí to předseda představenstva a menšinový akcionář společnosti Zdeněk Radil.

Firma v současnosti stoprocentně kontroluje šestici pivovarů. Během února či nejpozději na počátku března pak zcela ovládne pivovar Černá Hora, když odkoupí padesát procent jeho akcií od Jiřího Fuska. Ten pivovar dlouhou dobu řídil a na začátku roku ohlásil svůj odchod.

Cenu, za kterou K Brewery Group tento podíl koupí, nechce Radil komentovat. Podle znaleckého posudku dosahuje hodnota celého pivovaru 232 milionů korun.

„Naší strategií je, abychom ve všech pivovarech, kde působíme, měli majoritu, v ideálním případě je ovládali stoprocentně,“ objasňuje motivaci k pohlcení černohorského závodu Radil.

Této filozofii se však vymyká účast skupiny, za níž finančně stojí Martin Burda a Grzegorz Hóta, v Pivovaru Svijany. Ten ovládá z 55 procent investorská firma LIF, K Brewery Group má zbytek. Radil tvrdí, že současná situace skupině vyhovuje a umí si představit, že menšinu si K Brewery Group ve Svijanech podrží delší dobu.

Možný vstup do dalších pivovarů sice Radil nevylučuje, rozhodně to však prý není na pořadu dne. „Ve stávajících provozech máme ještě volnou kapacitu, a i když porosteme, tak nám bude rok dva trvat, než ji naplno využijeme,“ vysvětluje. Změnit tento postoj by mohla třeba nějaká extrémně zajímavá nabídka. Společnost také popírá možnost, že by do ní vstoupil další investor, případně že by chtěla nakoupené pivovary prodat. „Akcionáři vnímají pivovarnictví jako dlouhodobý zdroj příjmů, který je za normálních okolností velmi stabilní,“ vysvětluje Radil.

Lobkowiczem proti Plzni

S navyšováním výroby to však skupina nebude mít nijak jednoduché. Spotřeba piva v Česku vloni klesla podle nejpesimističtějších odhadů až o desetinu. „Je to zejména důsledek úbytku zahraničních turistů,“ vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Češi se podle něj v pití výrazně neomezovali, na druhou stranu se jejich konzumace v posledních letech drží spíše na stejných hodnotách a rozhodně nevykazuje růst.

Přesto je Radil ohledně budoucího vývoje optimistou. „V porovnání s rokem 2008 jsme na tuzemském trhu rostli,“ tvrdí. Skupina zvýšila v loňském roce meziročně prodej o sedm procent na 850 tisíc hektolitrů. Radil odhaduje, že se jim podařilo ukousnout zejména z té části tržního podílu, kterou v Česku mají největší výrobci. O kolik přesně, však říct nelze – velké pivovary přestaly statistiky zveřejňovat.

Právě s velkými pivovary chce K Brewery Group soupeřit i v segmentu tzv. prémiových značek. Tak označují producenti piva s dlouhou tradicí výroby, propracovaným marketingovým příběhem, (podle nich) nejlepší kvalitou a samozřejmě také s vyšší cenou. Do souboje s pivy Pilsner Urquell či Budweiser Budvar nasadila skupina na podzim ležák Lobkowicz Premium.

„Byli bychom rádi, kdyby se ho ročně prodaly desítky tisíc hektolitrů,“ říká Radil. Lobkowicz už firma úspěšně protlačila do řetězců, dostal se také na pípy tří stovek restaurací. Proniknout do hospod, které jsou často dlouhodobě zavázány stávajícím dodavatelům, není v Česku nic jednoduchého. Provozovatel zpravidla nepohrdne kompletním vybavením restaurace, dodavatelé se ty nejdůležitější snaží zavázat i reklamními smlouvami třeba za umístění vývěsního štítu pivovaru. „Ve výjimečných případech jsme schopni i my dávat nějaké ty prémie za exkluzivní postavení,“ připouští Radil. Do budoucna také neodmítá možnost vytvoření vlastní či franšízové sítě restaurací, jako má v Česku třeba Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. „Takové úvahy panují, ale zatím nejsou na pořadu dne,“ dodal Radil.

Zatím skupina spíše preferuje možnost dostat se do restaurací, které mají zájem točit lokální piva a nabídnout na jednom místě co nejširší portfolio značek. Podobnou strategii volí i v obchodech. „Zkoušeli jsme prodávat Rychtáře z Pardubicka na Plzeňsku, prakticky po celé zemi je jihlavský Ježek,“ vyjmenovává Radil. Před Vánocemi pak firma nabízela dárkové balení speciálů z jednotlivých svých pivovarů.

Během loňského roku se podnik také snažil posílit svoji pozici při vyjednávání s obchodními řetězci. „Určitě je rozdíl, když můžeme s velkými obchodníky jednat jako zástupci sedmi značek, než když si každý pivovar musel vyhádat aspoň trochu férové podmínky sám,“ popisuje Radil. Tvrdí, že se do řetězců nechce dostávat za každou cenu. „Nikdy nejdeme do obchodu, na kterém bychom byť chvíli prodělávali.“ Přestože se K Brewery snaží stavět na tom, že jsou její piva těsně spjata s každým regionem, právě s Lobkowiczem musela firma toto pravidlo porušit. Nevyrábí ho ve Vysokém Chlumci, ale v Protivíně. Podle Radila by totiž malý pivovar u Příbrami kapacitně nestíhal.

Chceme nižší daň

Stejně jako ostatní výrobci i K Brewery na začátku roku zdražila pivo kvůli zvýšení spotřební daně. Nyní se snaží přesvědčit poslance, aby schválili pozměňovací návrh prosazený Senátem, který by vrátil daně na původní úroveň. Hlasovat o něm měli poslanci minulý týden, po změně programu schůze byl přesunut na zítřek. „Dával jsem tomu tak padesátiprocentní šance, nyní jsem o něco pesimističtější,“ tvrdí Radil.

Pivovary argumentují tím, že zvýšení spotřební daně ve výsledku povede k poklesu výroby piva, což vyvolá propouštění zaměstnanců a následně zatíží státní pokladnu. Podle analýzy, kterou si k této problematice nechaly vypracovat od poradenské firmy Pricewaterhouse Coopers, by ve výsledku mohl být efekt zvýšení spotřební daně dokonce záporný – stát by více vyplatil na dávkách a podporách novým nezaměstnaným.

Největší problémy s vyšší daní mohou mít podle Radila malé pivovary, které se hodně soustředí na výrobu levných piv například pro obchodní řetězce. „Když jim pak nedovolí navýšit cenu, tak mají výrobci dvě možnosti, buď zastavit vaření těchto piv, nebo jít pod náklady. V prvním případě ztratí velkou část produkce, v druhém pak pouze oddalují problém,“ přemítá Radil.

Jan Veselý z pivovarského svazu je o něco optimističtější. „Zatím to nevypadá, že by někdo měl zkrachovat,“ tvrdí. Šanci na opětovné snížení daně však podle něj snižuje to, jakým způsobem jsou torpédovány jednotlivé součásti Janotova balíčku. Spotřební daň se tak propracovává mezi nejodolnější položky. „Nejhorší na tom všem je, že stát tento teoretický zisk dokáže rozfofrovat za pár dnů,“ dodává spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard.

Na celkové výrobě piva v Česku se pivovary stoprocentně ovládané K Brewery Group (se započtením Černé Hory) podílejí zhruba pěti procenty.

Akcionáři K Brewery Group jsou Martin Burda, Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

***

Utajená čísla

Ani Český svaz pivovarů a sladoven neví, kolik se v Česku loni uvařilo piva. Velké pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem se totiž rozhodly, že nebudou svazu poskytovat aktuální data o výrobě. Svaz se s nimi dohodl, že bude možné zveřejnit celkové číslo za celý obor, avšak to bude zpracovávat externí firma. „Teprve s ní budeme dojednávat smlouvu,“ uvedl šéf svazu Jan Veselý. Odhady meziročního propadu se pohybují mezi šesti a deseti procenty. Poslední známé údaje jsou za loňské první pololetí. Tehdy české pivovary uvařily dohromady 9,2 milionu hektolitrů piva, což bylo téměř o 700 tisíc hektolitrů méně než za stejné období roku 2008.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus Světlý vypili Češi za uplynulý rok. Zájem o toto balení Gambrinu tak výrazně vzrostl ve srovnání s rokem 2008, kdy se prodalo přibližně 143 tisíc ks. Gambrinus je tak nejprodávanějším pivem i v tomto balení.

Právě Gambrinus byl v Česku první pivovar, který přišel na trh s pětilitrovými soudky se světlým výčepním pivem. První soudky si mohli zákazníci pořídit v květnu 2007 a do konce daného roku jich vypili více než 74 tisíc. V roce 2008 spotřeba piva v pětilitrových XXL plechovkách vzrostla na více než 143 tisíc prodaných soudků. V loňském roce již Češi vypili téměř 220 tisíc XXL plechovek piva Gambrinus, což představuje spotřebu vyšší jak 6000 piv vyčepovaných z pětilitrových soudků za jediný den. Obliba pětilitrových pivních soudků tak významně roste, což potvrzují i čísla celého trhu, který oproti roku 2008 vzrostl o téměř 50 %. Více než třetina tržního podílu patří právě pivu Gambrinus.

„Pivaři si oblíbili pětilitrové soudky zejména proto, že jim přináší čepované pivo přímo domů, aniž by si museli zapůjčit výčepní zařízení. Naše XXL plechovka je proto oblíbená při oslavách s přáteli a na každé párty,“ říká Jiří Rákosník, Senior brand manažer značky Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Značka Pilsner Urquell z portfolia Plzeňského Prazdroje dokončila uzavřené výběrové řízení na kreativní agenturu, vyhlášené v září loňského roku. Společně se stávající agenturou Leo Burnett do něj bylo přizváno dalších sedm agentur. Po náročných třech kolech se vítězem tendru stala agentura MARK/BBDO.

„Za osm let spolupráce s Leo Burnett vznikla celá řada výborných kampaní, vždyť reklamy jako Bedřich Smetana, Josef Jungmann, Národní divadlo nebo Emil Zátopek patří k nejoblíbenějším nejen mezi spotřebiteli. Kreativa Leo Burnett přispěla k dlouhodobé profilaci Pilsner Urquell jako unikátní a ikonické české značky. Přesto jsme se ale loni rozhodli oslovit přední české a slovenské kreativní agentury a zmapovat tak náš reklamní trh. V průběhu výběrového řízení jsme viděli celou řadu vysoce kvalitních nápadů i nových přístupů. Na základě předložených návrhů a zpětné vazby od spotřebitelů jsme se rozhodli svěřit značku Pilsner Urquell agentuře MARK/BBDO,“ říká Tom Verhaegen, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje, a. s.

„Agentuře Leo Burnett děkujeme za jejich dosavadní práci pro Pilsner Urquell. Mohu ji ujistit, že u nás za těch osm let nastavila velmi vysokou laťku, kterou bude dlouhodobě pro kohokoli obtížné překonat. Rád podám každému na Leo Burnett vynikající referenci,“ dodává Tom Verhaegen.

MARK/BBDO začne od února 2010 pracovat pro značku Pilsner Urquell, první reklamní kampaně se budou objevovat v druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku. Značku povede tým pod vedením kreativního ředitele Leona Sverdlina a client service directora Míly Knepra.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Heineken uklidňuje konzumenty po uzavření lounského pivovaru. Odmítá spekulace, že nakonec nechá otevřené jen Krušovice

„Jaký kód musí být na etiketě lahve, aby měl člověk jistotu, že koupené pivo bylo opravdu vyrobené v Lounech?“ Problém řešil v prosinci na jednom pivařském serveru pan Pavel. „No a mám po problému, jestli je opravdu lounské pivo z Loun. Je to škoda!!!“ komentoval v pondělí Pavel předchozí debatu, která se po jeho příspěvku rozjela.

Ve stejný den totiž společnost Heineken oznámila, že s výrobou v lounském pivovaru končí. Všechno své pivo na severu Čech tak bude Heineken vyrábět na Ústecku. Ve Velkém Březně, kde se vaří tradiční Březňák, bude vznikat i pivo pod značkami Louny a stáčet se tu bude do lahví. V ústecké čtvrti Krásné Březno, kde se dělá Zlatopramen, se budou lounským pivem plnit sudy.

Pro lounské patrioty a štamgasty z hospod na Lounsku to není příjemná zpráva. „Nejsou z toho nadšení. Ale co se dá dělat," prohlásil majitel restaurace U Kaiserů v Lenešicích u Loun s tím, že jiné pivo jeho zákazníci zatím nechtějí.

Vedení Heinekenu po svém kroku doufá, že své zákazníky na Lounsku udrží. „Mezi značkami, které vyrábíme, je samozřejmě rozdíl. Zlatopramen je celostátně úspěšné pivo, zatímco Louny jsou značka regionální. Nicméně na Lounsku je pro nás klíčová a chceme ji udržet,“ zdůrazňuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

„Náš sládek kvalitu ohlídá“ Výroba i odbyt lounského pivovaru v posledních pěti letech klesaly meziročně vždy o deset procent. Jestliže před 10 lety byl výstav mezi 200 a 300 tisíci hektolitrů, letos by už klesl pod 100 tisíc hektolitrů za rok. „Jedním z problémů bylo právě to, že se na lounské pivo množily stížnosti od zákazníků. Pivovar ve Velkém Březně a jeho zařízení bude zárukou, že si pivo udrží stálou kvalitu,“ uvádí Eliášová. Že pivo bude mít jinou chuť a pivaři se od něj odvrátí, se nebojí. „Výrobní postup se dá ohlídat, aby se chuť zachovala,“ dodala mluvčí.

Na druhou stranu je nutno ovšem podotknout, že do lounského pivovaru se neinvestovalo a nápojářská skupina Drinks Union, která Heinekenu pivovary v Lounech, Ústí a Velkém Březně prodala, dlouhodobě marketingově tlačila ústecké a posléze velkobřezenské pivo. Úpadek lounských značek může být důsledkem.

Soustředění výroby piv na Ústecku má zaručit vyšší kvalitu i pro lounské pivo také díky Petru Hauskrechtovi. Sládek už dohlíží na výrobu ve Velkém i Krásném Březně, neboť oba pivovary spolu úzce spolupracují. „Sládek, pan Hauskrecht, je natolik dobrý a zkušený, aby si Louny pohlídal.“ Zároveň Eliášová odmítla námitky, že firma Heineken potlačuje a ničí česká piva na úkor svých tradičních. Odmítá také spekulace, že v budoucnu hodlá vedení stáhnout pivní značky z Čech do jediného pivovaru - moderních středočeských Krušovic. „To musím vyvrátit. Právě pivovar ve Velkém Březně má být místem, kde chceme vyrábět jak Březňák, tak různá speciální piva. Pan Hauskrecht je takovým specialistou na speciály, staral se třeba o Zelené pivo ve Starobrně,“ zdůraznila Eliášová.

Argumentem pro budoucnost velkobřezenského pivovaru jsou investice. Nová linka za 8 milionů loni umožnila stáčet dvojnásobné množství piva. A rozšíření spilek, sklepů a tanků za 12 milionů dovolí letos zvýšit výrobu piva o čtvrtinu. Podle mluvčí Heinekenu mělo kritizované uzavření několika pivovarů v Česku právě investiční důvody, nikoliv potlačování tradičního českého piva. „V některých pivovarech, jako třeba v Kutné Hoře a Lounech, se do pivovarů snad 20 let nic neinvestovalo. A poloha pivovaru ve Znojmě (ten Heineken také uzavřel) blízko rotundy zase ztěžovala dopravu,“ shrnula potíže Eliášová.

***

* Heineken

V roce 1863 koupil Gerardus Adrian Heineken pivovar z 16.století v centru města Amsterdam. Nyní je budova muzeem Heinekenu, nový pivovar vznikl jinde. Hlavní ústředí firmy zůstalo v Amsterdamu. Největší pivovary v Nizozemí má firma v městech Zoeterwoude a Den Bosch Pivovar převzal část trhu na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Rakousku, Maďarsku, Srbsku, Černé hoře a v Česku. Piva patřící pod Heinekem jsou prodávána ve 120 zemích světa. Výstav v roce 2008 byl 162 milionu hektolitrů piva, v tomtéž roce měla firma tržby 14,3 miliardy eur.

* Heineken a Louny

V Česku Heineken ovládl v roce 2003 společnost BBAK, které patřil mj. pivovar Starobrno, pak následovala koupě pivovaru Královské Krušovice od společnosti Radeberger Gruppe. V roce 2008 po souhlasu Antimonopolního úřadu koupil koncern Heineken síť pivovarů společnosti Drinks Union (pivovary Kutná hora, Velké Březno, Ústí nad Labem, Louny). Prostřednictvím těchto značek se dostal do velkoobchodních řetězců. V červnu 2009 oznámila společnosti, že pivovary Kutné Hoře a Znojmě uzavře. V pondělí oznámila firma uzavření pivovaru v Lounech. Přemění ho na sklad. Firma Heineken přesunula výrobu z Loun do Ústí nad Labem - Krásného Března a do Velkého Března.

* Louny

Lounský pivovar byl založen v roce 1893. Od roku 1992 byl akciovou společností. Na podzim 2001 oznámily spojení dva největší severočeské pivovary Drinks Union (Velké Březno a Ústí) a pivovar Louny. „Tímto krokem se chceme bránit tlaku nadnárodních společností,“ řekl 10. října 2001 tehdejší obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík. Pivovary se pod jednu firmu spojily o rok později. V Pivovaru Louny se dosud vyráběly značky: Louny světlé výčepní, Louny světlý ležák, Louny tmavé výčepní, Louny tmavý ležák, Louny Klasik, Louny Diamant.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Změna je život. Lounské pivo se bude vařit ve Velkém Březně

Co si o přesunu myslí Ústečané?

„Pokud se Louny budou vařit tady u nás, tak budou kvůli jiné chuti místní vody chutnat jinak,“ domnívá se kupříkladu Josef Vaškanin. Jako podobný příklad zmiňuje velký Zlatopramen stáčený do PET lahví, který se dle potřeby vyrábí jinde než v Ústí.

„Pochybuji, že tady otevřou nové hospody s lounským pivem. Poptávka po něm klesne a jeho výroba potichu vyšumí a brzy skončí,“ vidí budoucnost lokálního piva v černých barvách Ústečan.

Jedním z důsledků přesunu výroby bude i propouštění zaměstnanců.

„Očekává se, že 29 pracovních pozic se stane nadbytečnými ke konci měsíce ledna. Během příštích týdnů a měsíců se počet pracovních míst bude snižovat přibližně o dalších třicet,“ oznámila Kateřina Eliášová, mluvčí společnosti Heineken Česká republika, která na severu Čech vlastní i Zlatopramen a Březňák.

Kvůli zavření lounského provozu má být nabídnuto jeho zaměstnancům celkem třináct pracovních pozic v jiných pivovarech společnosti. „Z toho jsou dvě místa ve Velkém Březně,“ řekla za Heineken Kateřina Beute.

„Vařit a stáčet do lahví se bude ve Velkém Březně, v krásnobřezenském areálu se bude skladovat do sudů.“

Oficiálním důvodem pro zavření pivovaru v Lounech je jeho špatný technický stav a trvalý pokles výroby. Také investice, nezbytné pro dodržení všech požadavků na bezpečnost a kvalitu, by byly při zachování provozu údajně značné.

Čerstvě uzavřený pivovarský areál v Lounech má v budoucnu sloužit jako distribuční centrum. Odtud se budou expedovat všechna česká piva, která Heinekenu patří.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor a foto: Ondřej Kůs

Jaromír Hanzlík se stal v legendární pražské pivnici U Zlatého tygra čestným ambasadorem piva Pilsner Urquell ve světě.

Pivnice U Zlatého tygra je místo pro plzeňské pivo symbolické až mystické, proto právě zde český herec Jaromír Hanzlík převzal jako Čestný znalec (Honorary Connoisseur) piva Pilsner Urquell personifikovanou plaketu s číslem 008, která stvrzuje jeho příslušnost ve společnosti čestných ambasadorů plzeňského piva ve světě.

Čestní znalci se zatím dají spočítat na prstech a patří mezi ně například hokejista Jaroslav Špaček (006) nebo režisér Miloš Foman (007).

Zdroj: Blesk.cz

Globální pivní gigant Heineken si asi moc nevěří. Koupil Starobrno, koupil znojemský Hostan, koupil kdeco napříč Čechami i Moravou. Chlapi u piva i vrabci na střeše si štěbetají, co ještě všechno koupí a pak zavře. Podobně jako to udělal se znojemským pivovarem. Jeho areál teď chce koupit město Znojmo, nic jiného mu nezbývá, přes zrušený pivovar vede cesta k místnímu hradu.

A Heineken si klade nesebevědomou podmínku: prodáme, ale v bývalém pivovaru se deset let nesmí prodávat jiné pivo než naše. Koncern Heineken vlastní hodně značek, ale v poslední době se jejich chutě k sobě přibližují a upadají stejně jako pěna v půllitru. Jeho podmínka je i proto hodně svazující. Nemluvě o tom, že ambicí každého města velikosti, historie a významu Znojma by mělo být vaření vlastního piva. Heineken by se místo kladení požadavků měl zamyslet nad tím, jak kazí pivní rozmanitost a trh v této zemi. A nedělat (například i ve Znojmě) další škodu.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Karel Škrabal

Belgické pivovary spoločnosti Anheuser-Busch InBev, ktorá je najväčším producentom piva na svete, dnes celkom zastavili výrobu. Predchádzala tomu 13 dní trvajúca blokáda týchto závodov.

Robotníci v Leuveene, Liege a Hoegaardene zatarasili vstupy do tovární na protest proti plánovanému prepusteniu 263 z celkového počtu 2700 belgických zamestnancov koncernu. Všetky pokusy o vyjednávanie skončili neúspechom.

Za ten čas však v pivovaroch došli zásoby surovín aj obalov a sklady sa celkom naplnili, takže výrobné linky sa museli zastaviť. Vedenie belgickej divízie InBev zároveň oznámilo, že pracovníci týchto závodov sa tak stávajú dočasne nezamestnanými. Zároveň spoločnosť zmrazila plán na reštrukturalizáciu závodov.

Odbory pritom trvali na tom, aby koncern úplne stiahol tento plán, čo vedenie odmietlo.

Supermarkety Delhaize a Carrefour už v utorok (19.1.) potvrdili, že ich zásoby piva značky Stella Artois, Jupiler a Leffe sú už veľmi malé.

Pivovarnícky gigant nedávno oznámil, že v dôsledku zníženia spotreby piva v západnej Európe plánuje prepustiť zhruba 10 % z 8000 zamestnancov v tomto regióne.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: TASR.sk

Vyhlášená rožnovská restaurace Písečná včera získala od zástupců Plzeňského Prazdroje ocenění za dlouholetou spolupráci v péči o nejvyšší kvalitu čepovaného piva. Toto ocenění uděluje Plzeňský Prazdroj, který už deset let vede komplexní program péče o kvalitu piva v restauracích. Písečná je známá nejen dobrým pivem, ale i svými zvěřinovými specialitami a pořádáním Dnů guláše a piva.

„V pivovaru vaříme pivo nejlepší kvality. Jakmile je stočíme, může už jenom ztrácet. Musíme tedy dělat vše pro to, aby stejně jako v pivovaru chutnalo pivo i v hospodách a restauracích. K tomu je důležitá péče při přepravě a skladování. Velký díl práce ale musí odvést i hostinský či výčepní, protože správně načepované pivo z kvalitně sanitovaného pivního potrubí je to, co pivaři chtějí a dokáží ocenit. A my z Prazdroje zase oceníme plaketou dlouholetou starost o kvalitu, kterou restauraci Písečná věnují,“ říká obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Zdeněk Baszczynski.

V rožnovské restauraci Písečná se provozovateli Josefu Zeťovi péče o kvalitu piva daří. Ať už jde o dostatečně nízkou teplotu skladovaného piva, správný tlačný plyn, správně nastavený tlak ve výčepním zařízení, čisté a chladné sklenice, ideální teplotu piva, správné čepování, pravidelné čištění pivního potrubí či správné servírování.

„Za úspěchem určitě stojí naše dlouholetá péče o piva Pilsner Urquell a Radegast a naše skvělé hosty. Bez důrazu na dokonalý přístup našich výčepních k čepování a číšníků k obsluze hostů by to prostě nešlo,“ říká Josef Zeť, provozovatel restaurace Písečná.

Josef Zeť převzal z rukou obchodního sládka Plzeňského Prazdroje Zdeňka Baszczynskeho pamětní kovovou pečeť a osvědčující pamětní list. Zároveň se na vnitřním i vnějším certifikátu kvality objevila červená pečeť Prazdroje.

„Certifikát za vynikající péči o čepované pivo vám jasně říká – jste ve správné hospodě, tady vám načepují pivo, jak se patří. A právě dnes jsme ocenili systematickou péči a pravidelnou sanitaci pivního potrubí a vše, co dělá skutečně dobrou hospodu,“ doplňuje Daniel Janeček z technického servisu Plzeňského Prazdroje.

Restaurace Písečná je známá vyhlášenou kuchyní. Hosté sem chodí zejména na výbornou zvěřinu či ryby. Restaurace proslula také oblíbenou akcí Dny guláše a piva či zabijačkovými hody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Protesty proti plánovanému propouštění v belgických pivovarech Anheuser-Busch Inbev vygradovaly. Zaměstnanci zablokovali tři hlavní provozy.

Centrální velkosklady zásobující belgické supermarkety pivem bijí na poplach. Pomalu už nemají co expedovat. Hrozí, že zákazníci v supermarketech nenajdou své oblíbené značky piv, jako jsou Stella Artois, Leffe a Jupiler.

Důvod? Zaměstnanci společnosti Anheuser-Busch InBev už týden blokují vjezd do tří velkých belgických pivovarů této skupiny - v Leuvenu, Jupille a Hoegaardenu.

Tímto způsobem protestují proti plánovanému propouštění, které by se mělo dotknout zhruba desetiny z osmi tisíc západoevropských zaměstnanců pivovarnické skupiny. Hlavně v Belgii, Německu a Nizozemsku.

Brány tří významných pivovarů, z nichž největší je ten v Leuvenu, tak nemůže opustit žádný kamion. "Pokud se situace nevyřeší během pár dnů, spotřebitelé budou své oblíbené značky piva postrádat," vyjádřila se pro agenturu Bloomberg mluvčí firmy Karen Coucková. Podle ní jsou už "na suchu" četné malé prodejny.

Protestující minulý týden dokonce jedenáct hodin drželi jako rukojmí zhruba desítku firemních manažerů."Máme v ruce zákonné nástroje, které nám umožňují blokádu prolomit," uvedl v rozhovoru pro TV Bloomberg Jean-Marc Koper, jeden z personalistů společnosti AB InBev.

Odboráři varují, že v takovém případě by byli nuceni zorganizovat celostátní stávku pivovarníků. Dnes by měli znovu usednout s vedením k jednacímu stolu. "Protestní akce už výrazně ovlivňuje hospodaření firmy," podotkla mluvčí Coucková.

Anheuser-Busch InBev je největší pivovarnická skupina na světě, do jejíhož portfolia patří také značky Budweiser, Boddingtons či Michelob. Je pověstná nekompromisním přístupem ke snižování nákladů.

Spotřeba piva v Belgii od roku 2000 klesla zhruba o pětinu, neboť spotřebitelé začali pít více vína.

Zaměstnanci tří belgických pivovarů, které patří skupině Anheuser-Busch InBev, brání zásobování obchodů.

Zdroj: MaM iHNed.cz |Autor: Václav Lavička | Foto: Reuters

Společnost Heineken, která vlastní také český pivovar Krušovice, expanduje v Mexiku a Brazílii. Za 3,8 miliardy eur koupí pivovarnické aktivity firmy FEMSA, která na těchto trzích působí. Mexické pivo se vyváží do Spojených států amerických a dalších

Firmy se dohodly na tom, že FEMSA získá dvacetiprocentní podíl v nizozemském Heinekenu. Akcie získá mexická firma během pěti následujících let. Kromě toho získá práva jmenovat dva své zástupce do dozorčí rady skupiny Heineken. Jeden z nich zaujme pozici místopředsedy.

Heineken předpokládá, že spojení aktivit přinese do roku 2013 roční úsporu 150 milionů eur. Expanze do Brazílie a Mexika je významným krokem firmy, jde totiž o druhý a třetí největší pivní trhy na světě.

"Tento obchod z nás dělá mnohem silnější a konkurenceschopnější v oblasti Latinské Ameriky, která je jedním z nejrychleji rostoucích pivních trhů na světě. Akvizice nás ale značně posiluje i na mezinárodních trzích," řekl prezident pivovaru Heineken Jean-François van Boxmeer.

Heineken v České republice vlastní pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. Předloni se navíc dohodl na koupi ústecké společnosti Drinks Union, která sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

Největší světový producent piva Anheuser-Busch InBev plánuje zrušit každé desáté místo v Evropě. Podle sdělení společnosti je důvodem klesající trend v konzumaci piva v Evropě. Snížením pracovních míst budou zasaženy především společnosti koncernu v Německu, Belgii, Nizozemí, Lucembursku a Velké Británii. Sdělení bylo provázeno protesty odborů.

"Čelíme problému klesajících trhů s pivem v několika západoevropských zemích a každá země se vyvíjí rozdílně. Provedli jsme proto analýzu každého z těchto trhů," řekla mluvčí společnosti pro německý list Focus.

Společnost Anheuser-Busch InBev loni prodala Pivovary Staropramen a další aktivity ve východní Evropě firmě CVC Capital Partners za 2,2 miliardy dolarů, což je kolem 40 miliard korun. Transakce zahrnovala pivovary na Slovensku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku a Srbsku.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Markéta Vorlová

Pivo z tanku se v prémiových českých hospodách a pivnicích čepuje už bezmála čtyřicet let. Tehdy to ale nebyly tanky, jaké známe dnes. Byly postavené nastojato a pivovary je instalovaly jen do nádražních a sídlištních restaurací s velkou spotřebou piva. Před několika lety ale tankové pivo zasáhlo i pivnice méně zvučných jmen, než jsou například pražské hospody U Vejvodů nebo U Zlatého Tygra.

O pivu z tanku, jeho chuti, kladech, záporech a historii jsem si jel popovídat s člověkem nejpovolanějším. Starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, který léta odpovídal za výrobu celého Plzeňského Prazdroje a jehož autogram "Václav Berka (odpovědný za kvalitu)" jste mohli čítat na každé lahvi Gambrinusu.

Mekka českého pivovarnictví

Hlavní brána do obrovského areálu Plzeňského Prazdroje, kde se vaří nejen nejznámější český dvanáctistupňový ležák Pilsner Urquell, ale i Gambrinus, se otevírá a my vstupujeme na posvátnou půdu českého pivovarnictví. V kanceláři pana Berky vládne příjemná "pivní" atmosféra. Sice zatím pijeme jen kávu a vodu, ale nadšení, s jakým pan Berka o pivu vypráví, dává tušit, že za chvíli půjdeme nějaké "pivánko" i ochutnat.

Václav Berka má nyní na starosti hlavně image značky, kvalitu servírování a péči o distribuci piva. "Na pivu z tanku je velmi pozitivní to, že pivo jede přímo od nás z pivovaru do hospody. Nemůže se tak v žádném případě stát, jako třeba u piva ze sudu, že někdo zapomene paletu v rohu, nebo na auto zasvítí sluníčko nebo v zimě mrzne," říká pan Berka. V hospodě se pivo přečerpá do tanků, které jsou umístěny v klimatizovaných místnostech, kde je teplota mezi pěti až osmi stupni Celsia. Při této teplotě se pak pivo čepuje.

Moderní tanky

Tankovny čepují nepasterizované pivo. Pro zachování stoprocentní kvality je proto velmi důležité, aby hospoda dokázala vyčepovat pivo z tanku co nejdříve od naražení. Maximálně do týdne. Pivo v nenaraženém tanku vydrží podle sládka Berky 21 dní.

Moderní tanky se značně liší od stojacích tanků, které se používaly za komunistů, ale i od tanků ze začátku devadesátých let. "Úplně první tanky nebyly ani nerezové. Byly ocelové a vnitřek pokrýval speciální epoxidový nátěr. Proto se musely čistit, a to tak, že tam člověk prostě vlezl a tank vykartáčoval. Dost často se stávalo, že při mytí se epoxid odloupl. No a jak se tam dostalo pivo, tak se to začalo loupat a problém byl na světě," vypráví o pionýrských začátcích pan Berka.

Další nevýhodou, která s nástupem moderních technologií odpadla, bylo tlačení piva z tanku vzduchovým kompresorem. Vlivem přímého kontaktu piva s kyslíkem totiž zlatý mok, stejně jako jiný živý organismus, velmi rychle stárl. Chuť piva se proto tehdy velmi odlišovala od toho, co pivovarský sládek uvařil.

"Podle tehdejší normy se vzduch musel nasávat z čistého prostředí. Nasávat se vzduch měl nejméně dva metry nad zemí. Dobře se to dalo vyřešit na vesnicích, kde se vzduchová hadice odvedla na zahradu. Ve městech to bylo mnohem horší. Nebylo výjimkou, že vzduchová hadice koukala do ulice a spolu se vzduchem se nasávaly spaliny z aut a náklaďáků," říká sládek Berka. I to byl jeden z důvodů, proč pivovary a hospody začaly místo vzduchu používat různé plyny nebo jejich směsi. V některých zemích je dnes používání vzduchu jako tlačného plynu zakázáno.

Všechny nedostatky tankového "pravěku" jsou již dnes odstraněny. V nerezových tancích se pivo nedostane do kontaktu se vzduchem ani jiným plynem vůbec. Pivo je totiž v nerezových tancích o objemu deset nebo pět hektolitrů uloženo ještě ve speciálním nepropustném polypropylenovém vaku, takzvaném "bag-in-boxu". "Ten pytlík se jen stlačuje a zmačkává a tím se pivo vytlačuje," vysvětluje Berka.

Samotný nerezový tank se při dalším plnění čerstvým pivem musí pečlivě vymýt, aby se v tanku nemohly šířit plísně nebo houby. Teprve pak se do tanku vloží nový jednocestný vak, který se naplní čerstvým pivem. Polypropylenové vaky se recyklují. Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Jiřího Marečka je v Česku rozšířenost hospod vybavených tanky nejvyšší nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Sládek pivo vaří...

Cesta tankového piva až na váš štamgastský stůl ale zdaleka nekončí tím, že ho do vaší oblíbené hospody přivezou cisternou. Do půllitru ho totiž musí výčepní správně načepovat a také se musí dobře starat o pivní trubky. A pokud to neumí, může sebečerstvější mok zkazit natolik, že se do takové hospody už nikdy nevrátíte.

"Lidé se o tankové pivo musí umět starat. I u tankové hospody se pivo z tanku musí dostat k výčepu. Jsou tam pivní trubky, které mají v průměru deset milimetrů. To je kvůli tomu, abychom byli k pivu šetrní. Ve světě se používají jen sedmimilimetrové, ale to je zase z toho důvodu, že se tam pije pomaleji. Pak je tam výčepní kohout, chladič a podobně. Proto máme tým lidí, kteří provádějí sanitaci těchto zařízení. Máme více než tři sta certifikovaných sanitačních čističů. Ti jsou v hospodách každý týden," říká pan Berka.

Čištění pivních trubek je vůbec velká věda. Ideálně probíhá jednou za týden speciálními chemikáliemi. "Další velmi důležité ošetření trubek je jejich propláchnutí vodou po skončení čepování. Pokud se to totiž neudělá, tak se v trubce začne usazovat nějaký sediment. A než se na to přijde, tak hosté pijí kalné pivo," tvrdí Berka.

Další důležitou věcí je správné sklo a jeho čistota. Řada hospodských si totiž myslí, že když si koupí automatickou myčku, mají vše vyřešeno. Chyba. Podle pana Berky totiž pěna piva z nevypláchnuté sklenice hned opadne: "Ideální je, když výčepní sklenici z myčky vezme a ještě ji houbičkou umyje pod tekoucí ledovou vodou. V dobrých pražských hospodách to dělají," tvrdí Berka.

Teprve pak přijde na řadu samotné čepování. Dobří hostinští umí pivo načepovat na několik způsobů. Hospodský by měl vědět a vysvětlit svým zákazníkům, co je čeká, když si dají hladinku, čochtana, mlíko, pěnu nebo šnýtek. "Naším cílem je, aby hospodský věděl, že když to načepuje tímto způsobem, tak má vyzdvihnuté tyto chutě, anebo jiné. Já sám preferuji hladinku, to znamená, že je pivo načepováno najednou s krásnou smetanovou hlaďounkou pěnou," říká Berka.

Lepší nebo horší?

Jestli je pivo z tanku lepší než pivo ze sudu, jsem se od pana Berky nedověděl. Ten se dokonce dušuje, že při dnešní technice a vybavení pivovarů nemá pivař prakticky žádnou šanci poznat rozdíl mezi nepasterizovaným pivem z tanku a pasterizovaným ze sudu. Pro jeho domněnku navíc hraje fakt, že mezi pražskými pivaři vyhlášená hospoda U Hrocha čepuje pivo ze sudů a díky tamním výčepním se jejich plzeň pasuje mezi naprostou špičku.

Majitel restaurace U Drahokoupilů na pražském smíchově Petr Drahokoupil ale tvrdí, že jeho hosté rozdíl poznají. "Hosté chtějí pivo z tanku a ze sudů neboli kegů jim tak nechutná. Tankové pivo je prostě lepší. Kdybych měl sudy, tak nemám zákazníky. Samozřejmě ale čepuji pivo Pilsner Urquell, o kterém si myslím, že to je nejlepší pivo na světě," tvrdí opálený čtyřicátník Drahokoupil, který pochází z rodiny hostinských. Budoucnost čepování piva vidí jasně: "Troufnu si tvrdit, že zanedlouho budeme chtít pít už jen tankové pivo."

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Bedřich Kratochvíl

Vysoké ceny za některé známé české zboží v tuzemsku vytvořily nový byznys: jeho dovoz ze zahraničí. Z Německa se kvůli lepším cenám začalo dovážet české pivo. Na base plzeňského se dá ušetřit až stokoruna.

"Rozdíly jsou velké, zvláště když se v Německu dostanete na velkoobchodní ceny," přiznává Petr Pavelka, majitel firmy Aqua Regulus, která do Česka pivo z Německa vozí. Blíže však o svém podnikání nechce mluvit. Výrobce piva, Plzeňský Prazdroj, mu prý problémy nedělá. "Vědí o mně, ale nějak proti mně nebojují," dodal.

Plzeň za 12 korun v akci

V Česku je v běžných supermarketech kvůli obchodní politice největšího tuzemského pivovaru a rozdílu záloh půllitr plzně zhruba o pět korun dražší. Rozdíly v cenách bývaly i vyšší, Plzeňský Prazdroj však v Německu mírně podražil na zhruba 70 centů.

Navíc už koruna oslabila ze svých rekordních hodnot okolo 24 Kč za euro. Na jedné base tak nyní ušetříte kolem stokoruny.

"Když si vychytáte akci, dá se dostat s lahví na 12 korun," říká Ota Beil z Ústí nad Labem, který plzeň z Německa dováží pro vlastní potřebu. Abyste této ceny dosáhli, musí stát lahev kolem 60 centů a musíte v Česku vrátit německou přepravku i s lahvemi.

Kromě spíží soukromých dovozců na německou plzeň stále častěji narazíte především ve vietnamských večerkách. Podle jejich majitelů jim je vozí zpravidla čeští obchodníci. Plzně s německou etiketou najdete také ve velkoobchodu JIP, který zásobuje i značnou část restaurací.

Přibývající množství dovezeného piva ukazují i statistiky. Do nich se přitom soukromé dovozy nezaznamenávají. "Musí jít o zpětný dovoz českých piv, samotná německá piva se sem vozí minimálně," potvrzuje Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Plzeňský Prazdroj tvrdí, že nejde o velký problém. "Jediným indikátorem jsou vrácené obaly," říká mluvčí firmy Jiří Mareček. Podle něj se jich do republiky vrátí několik tisíc ročně. Mareček tvrdí, že katalogové ceny jsou v Německu stejné jako u nás, obchodníky však nutí ke snižování cen velká konkurence.

Od ledna navíc v Česku Pilsner Urquell podraží kvůli vyšší spotřební dani a dani z přidané hodnoty zhruba o korunu.

Bez české etikety hrozí pokuta

Na prodeji česko-německé plzně není nic nelegálního, přesto řada obchodníků porušuje zákon. Nedávají totiž na etiketu české označení o tom, že jde o pivo a jaký má obsah alkoholu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce pak může dokonce i zakázat prodej takového piva.

Pivo v Německu je levnější i kvůli tomu, že je zatížené nižší spotřební daní než u nás. Podle daňového poradce Jiřího Vondráka ze společnosti Taxillus by čeští obchodníci zapsaní jako "oprávnění příjemci" neměli daň v Německu platit a rovnou při nákupu by měli být od ní osvobozeni. "Pak ji platí v Česku podle místního sazebníku," dodal Vondrák.

Spotřební daň spravují v Česku celní úřady. Podle mluvčího Generálního ředitelství cel Jiřího Bartáka probíhají namátkové kontroly například u distributorů nebo v daňových skladech. Lidé si mohou individuálně při jedné cestě dovézt z Evropské unie 110 litrů piva pro vlastní potřebu a nemusí dokladovat platbu spotřební daně.

Rozdíly v cenách však nejsou jen u piva, ale třeba i u pneumatik Barum, které se vyrábí v Otrokovicích. Prodejci to vysvětlují vyššími slevami, které díky velikosti trhu mohou dostat němečtí obchodníci.

Vzhledem k velikosti německého automobilového trhu odebírají tamní prodejci mnohem větší objemy než v Česku, proto se například dostanou až na padesátiprocentní slevy. Podle Karla Kučery, šéfa divize marketingu Continentalu, pod který Barum spadá, se některé pneumatiky Barum vyrábí v Německu.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra