Rastal

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Přímo v areálu pivovaru Staropramen bude počátkem února otevřeno nové moderní školicí středisko První pivovarské školy, která je unikátním projektem společnosti Pivovary Staropramen a.s. Škola si klade za cíl zvýšit teoretické a praktické znalosti o pivu jak u obchodních zástupců společnosti, tak u jejích zákazníků a spotřebitelů.

Školicí středisko, které prošlo výraznou modernizací, je vybavené podle aktuálních gastronomických trendů. Středisko má ve svých prostorách tři nezávislé čepovací barové pulty, prosklený pivní sklep a moderní audio vizuální technologii. „Hlavním cílem První pivovarské školy bylo a je zvýšit teoretické a praktické znalosti členů našich obchodních týmů v celém rozsahu, zejména pak u sudového piva,“ říká Libor Vávra, obchodní sládek společnosti a hlavní lektor školy.

Proškolení zástupci společnosti předávají odborné znalosti v oblasti péče o pivo a jeho ošetřování svým zákazníkům. Snaží se tak zajistit maximální kvalitu čepovaného piva na provozovnách. „Filosofií naší společnosti je být našim zákazníkům partnerem v podnikání. Kvalitně ošetřené pivo je základem úspěchu provozovny nabízející některou z řady našich značek piv,“ dodává Vávra.

Zvýšení znalostí o širokém portfoliu piv z nabídky pivovarů Staropramen ze strany obchodních týmů, zákazníků, spotřebitelů i laické veřejnosti je dalším z úkolů pivovarské školy. Každá ze značek v portfoliu je určena pro odlišné příležitosti konzumace. „Systematickým gastronomickým poradenstvím chceme motivovat naše zákazníky i spotřebitele k loajalitě ke společnosti Pivovary Staropramen,“ potvrzuje Vávra.

První pivovarská škola je také určená pro veřejnost, která ji má možnost absolvovat z pozice vybraných „štamgastů“. „Do pivovarské školy se můžou dostat také spotřebitelé, a to prostřednictvím majitelů hospod, kteří čepují některou z našich značek a do školy je přihlásí. I oni pak mohou načerpat znalosti a informace o tom, jak s pivem správně zacházet,“ komentuje výhody pivovarnické školy Pavel Barvík, tiskový mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Z důvodů značného rozsahu témat, která popisují problematiku piva a gastronomie, je cyklus Prvních pivovarských škol rozdělen do specializovaných školících seminářů. Zájem o školu dokládá fakt, že ji již absolvovalo téměř 13 000 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Vybudovat novou naučnou stezku, dovybavit koutek pro děti v ostravské zoo, pomoci handicapovaným nebo podpořit pěvecký sbor. Právě těmto projektům poslali lidé svůj hlas v dárcovském programu Prazdroj lidem.

Foto

Radost všech, kteří na slavnostním večeru převzali symbolické šeky, byla obrovská. Do letošního ročníku bylo přihlášeno více než pět desítek projektů, z nichž pětadvacet postoupilo do užšího výběru. Mezi třináct z nich bylo letos rozděleno dva a půl milionu korun. Rekord byl i v počtu zaslaných hlasů. Do hlasování se zapojilo více než jedenáct tisíc lidí, což je téměř dvakrát více než loni.

Milion míří na Ostravsko

Prazdroj lidem je program, který snad v České republice nemá obdobu. Tím, že sami občané mají možnost rozhodnout, na co půjdou peníze, získává tento program punc kvality a prestiže. Žádná sebedokonalejší porota nedokáže objektivně posoudit, jestli si víc pozornosti zaslouží třeba senioři, nebo handicapovaní,“ oceňuje člen rady reprezentantů, náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý. Jen na Ostravsku se letos podělí pět neziskových organizací o téměř milion korun. Nejvíce hlasů se podařilo získat salesiánskému středisku Don Bosco na projekt Dikh More, klubovna Archa – místo pro všechny, kam putuje 450 tisíc korun. Více než deset tisíc korun získali salesiáni také z dárcovských SMS, které byly další letošní novinkou.

Dvě stě tisíc korun jistě udělá radost handicapovaným dětem, pro které letos již po šestnácté připravují ostravští rotariáni tradiční týdenní tábor s uměleckým zaměřením Stružielka. Ostravané se mohou rovněž těšit například na novou naučnou stezku, která povede po nejzajímavějších místech Slezské Ostravy. Tu by měli turisté slavnostně otevřít v květnu, a již dnes jsou přesvědčeni, že se stane nejnavštěvovanější stezkou v Moravskoslezském kraji.

Nejvíce hlasů dostala Baška

O více než jeden milion korun se letos podělily neziskovky z Frýdecko-Místecka. Absolutně nejvíce hlasů se podařilo získat Lašskému pěveckému sboru z Bašky na nové stejnokroje. „Máme z toho obrovskou radost, do hlasování se zapojila celá obec a pomohli i všichni naši známí z celé republiky,“ netají radost předseda sboru Michal Válek. Dvě stě dvacet tisíc korun získala základní a mateřská škola Naděje na úpravu školní zahrady, uspěl i soubor Ostravička a Škola života. Obyvatelé Frýdku-Místku nyní mohou navštívit novou kavárnu Empatie, která je projektem Slezské diakonie, a v níž je budou obsluhovat lidé s handicapem. „Chtěla bych Plzeňskému Prazdroji poděkovat za vynikající nápad. Již sedm let pomáhá především občanským sdružením realizovat jejich aktivity. Už teď se těším na spolupráci v dalším ročníku,“ uvedla primátorka Frýdku-Místku a senátorka Eva Richtrová. Úspěšné bylo i Třinecko, kam letos putuje téměř pět set tisíc korun. Peníze pomohou zejména domu dětí a mládeže a také seniorům z penzionu na Sosně. „Třinec tím každoročně doslova žije. Když se naši lidé do něčeho pustí, stojí to za to,“ tvrdí starostka Třince a členka rady reprezentantů Věra Palkovská. Projektem rady reprezentantů se stal již zmiňovaný projekt Stružielka a zaměstnanci pivovaru Radegast letos dali nejvíce hlasů projektu TJ Sokol Dobrá na vybudování automatického zavlažovacího systému pro fotbalové hřiště.

Další ročník opět s novinkami

Společnost Plzeňský Prazdroj, která zde má svůj pivovar Radegast, tak za uplynulých sedm let jen v tomto kraji podpořila více než šest desítek projektů, mezi něž rozdělila dvanáct milionů korun. Díky tomu mají malí sportovci na Visalajích dětský lyžařský vlek a snowpark, na Lysé hoře jsou cykloturistické a běžecké trasy, byla vybudována naučná stezka K pramenům řeky Morávky, sportovní klub vozíčkářů z Frýdku-Místku si mohl pořídit mikrobus pro dopravu postižených dětí, nemalé částky putovaly do zdravotnictví a sociální péče.

Úroveň letošních projektů byla opět velmi vysoká. Vybrat ty nejzajímavější bylo velmi těžké. Jsem rád, že každoročně o tento program roste zájem, přibývá projektů a zvyšuje se i jejich kvalita,“ hodnotí úroveň letošního ročníku Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje. Osvědčila se i letošní novinka – možnost hlasování prostřednictvím DMS. Jen přes DMS letos poslali lidé svým vybraným projektům téměř padesát tisíc korun. Za jeden z nejúspěšnějších ročníků považuje ten letošní i manažer Radegastu Ivo Kaňák. „Mám z toho velmi dobrý pocit. Projekty byly letos velmi zajímavé a jsem rád, že to ocenili i lidé a poslali jim své hlasy,“ dodal.

Ten, kdo neuspěl, bude mít znovu šanci v dalším, v pořadí již osmém ročníku, který bude vyhlášen již v červnu a bude mít opět několik novinek.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Jitka Hrivňáková


Udržet si pozici lídra českého pivního trhu. I nadále se zaměřovat na prémiová piva a vývoz. To jsou priority Plzeňského Prazdroje pro rok 2009, konstatoval jeho generální ředitel Mike Short.

Jak se situace v roce, kdy Česko naplno zasáhla světová hospodářská krize, bude vyvíjet pro největšího exportéra českého piva a jeho předního výrobce, je podle Shorta velmi obtížné předem říci. Nicméně věří, že je Česká republika před dopady krize lépe chráněna než ostatní země v regionu.

Například zdejší banky byly prozíravější než ty v USA,“ říká Mike Short, který nicméně předpokládá, že nepříznivá ekonomická situace ovlivní i český pivní trh. Připouští, že spotřeba chmelového moku v tuzemsku může letos o něco málo klesnout, ale na rozdíl od Českého svazu pivovarů a sladoven neočekává, že by výrazně vzrostl prodej levných piv.

Věřím, že i v době krize budou naši konzumenti pít kvalitní pivo. Možná o něco méně, ale budou. Především při zvláštních příležitostech, stejně jako pivní speciály,“ tvrdí generální ředitel.

Obdobně se bude podle něj vyvíjet také vývoz. V zahraničí navíc obsazuje další místa, kam Plzeňský Prazdroj dosud nepronikl a země, kde společnost teprve začíná expandovat. „Znamená to, že náš zahraniční prodej může ještě narůst. I díky volné kapacitě čtyř licenčních pivovarů, kterou můžeme při rostoucí poptávce využít a navýšit tak výrobu,“ uvažuje Short.

Letos ale Prazdroj žádné nové licence na výrobu českého piva v zahraničí udělit neplánuje. „Výjimkou bude tmavého pivo Kozel v Rusku, kde jeho spotřeba velice roste,“ dodal Mike Short.

Prodej Prazdroje

uplynulé tři roky (v mil. hl)

Tuzemsko - 2006 8,11 - 2007 8,15 - 2008 7,90

Licenční výroba v zahraničí - 2006 1,79 - 2007 1,91 - 2008 1,91

Export do zahraničí - 2006 0,79 - 2007 0,85 - 2008 0,88

CELKOVÝ PRODEJ - 2006 10,69 - 2007 10,90 - 2008 10,70

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Zdroj dat: Plzeňský Prazdroj, a.s.


Plzeňský Prazdroj si s loňským exportem 881 milionů hektolitrů drží pozici největšího vývozce českého piva. Na špičku se společnost vyhoupla díky mnohamiliardovým investicím do výrobní kapacity.

V předchozím fiskálním roce (pozn. redakce duben 2007 - březen 2008) jsme do rozvoje investovali 2,77 miliardy korun, což byla druhá nejvyšší částka od vstupu mateřské firmy SABMiller do Plzeňského Prazdroje,“ informoval mluvčí pivovaru Jiří Mareček. Více než třetinu z toho použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Přímo v Plzni investovala firma do varny Pilsner Urquell, kvasicích tanků, stáčírny i skladů.

Kapacita výroby plzeňského pivovaru tak vzrostla z původních pěti na více než šest milionů hektolitrů za rok. Toho pivovar dosáhl loni v červnu po dokončení instalace ležáckých tanků,“ uvedl Jiří Mareček.

O měsíc později bylo dokončeno i rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny. Investice za 215 milionů korun téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků.

Investici do dopravy „Současně s rozšířením skladu jsme zreorganizovali sklady hotových výrobků. Tím jsme navíc získali skladovací prostor na dalších 25 tisíc hektolitrů stočeného piva pod střechou,“ pochvaloval si manažer závodu Pavel Šemík.

Snížením převozů mezi jednotlivými sklady pivovar ročně ušetří na pohonných hmotách 2,4 milionu korun.

Aktuálně Plzeňský Prazdroj investuje 54 milionů do zlepšení dopravní situace v pivovaru i jeho nejbližším okolí. „Cílem je ulevit provozu na Rokycanské třídě tím, že funkci dnešní kamionové brány převezme nový objekt hlouběji uvnitř areálu,“ popsal Mareček. Čekající kamiony tak budou parkovat přímo v pivovaru. Pořadí jejich nakládky bude určovat informační systém, který bude také obstarávat kontrolu naložených aut před výjezdem.

V rámci poslední investice došlo i na rekonstrukci takzvaných Kroftových domů na Rokycanské třídě, které do letošního března získají nejen novou fasádu, ale i okna.

Od svého vstupu před šesti lety investovala nadnárodní společnost SABMiller do rozvoje Plzeňského Prazdroje a jeho značek více než 14 miliard korun. „Hlavní investice jsou již za námi. Nyní máme vytvořené optimální podmínky a dostatečné výrobní kapacity s důrazem na rostoucí objemy vývozu,“ uvedl generální ředitel Prazdroje Mike Short.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


Pivní manažeři opouštějí Belgii

[pondělí, 26. leden 2009]

Přes sto nejvýznamnějších manažerů největšího výrobce piva na světě - skupiny Anheuser Busch InBev - opustí belgickou Lovaň a přestěhuje se na newyorský Manhattan. Má jít o 116 řídících pracovníků z finančního, obchodního, právního a personálního oddělení skupiny.

Až dosud pracovalo na zmiňovaných pozicích 86 Belgičanů a 27 cizinců. Zatím není jasné, kdo z nich bude ochotný opustit Belgii a přesunout se do Ameriky a kdo raději společnost opustí.

K zásadnímu rozhodnutí přemístit většinu managementu do USA došlo poté, co belgická skupina InBev loni v listopadu převzala amerického výrobce piva Anheuser Busch, a získala tak rázem polovinu "pivního" trhu ve Spojených státech.

V Belgii i nadále zůstane sedmdesát firemních manažerů a 2900 zaměstnanců místních firemních pivovarů (značky Stella Artois, Hoegaarden...).

Kořeny skupiny Anheuser Busch InBev (v Česku vlastní Pivovary Staropramen) ale i nadále zůstávají v Belgii. Hlavním akcionářem je skupina několika bohatých místních rodin.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tomáš Hořejší


V uplynulém roce prodal Plzeňský Prazdroj na domácím trhu a v zahraničí celkem 10,7 milionů hl piva.

Foto

Zatímco prodeje v tuzemsku meziročně mírně poklesly o 3 procenta v souladu s celkovým trendem pivního trhu, zahraniční prodeje narostly o 1 procento.

Naše strategie se zaměřením na prémiový segment a na export se ukázala jako správná. Zatímco na domácím trhu je trend prodejů mírně sestupný, v exportu se nám dařilo a zaznamenali jsme nárůst o více než 4 procenta i přes finanční krizi, která začala ztěžovat naši pozici ke konci roku.

I v uplynulém roce jsme investovali ve všech třech pivovarech, takže v této chvíli máme vytvořené optimální podmínky a dostatečné výrobní kapacity s důrazem na rostoucí objemy vývozu", upřesnil Mike Short, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

"Meziroční snížení prodejů na domácím trhu zapříčinila zejména nižší poptávka po levných značkách. Naše zaměření na prémiový segment jsme deklarovali již vloni. I v těžkých podmínkách domácí konkurence a konsolidace trhu se nám dařilo a prodeje prémiového ležáku Pilsner Urquell jsme zvýšili o 1 procento. Roste také zájem o pivní speciály a novinky v našem portfoliu,“ uvedl Mike Short.

Plzeňský Prazdroj prodal na domácím trhu celkem 7,9 milionů hl piva. Příčinou 3 procentního meziročního poklesu prodejů jsou zejména nižší prodeje levných značek a některých výčepních piv.

Celý pivní trh v Česku zaznamenal v porovnání s rekordním rokem 2007 mírný pokles prodejů. V roce 2007 se na spotřebě velmi příznivě projevilo teplé počasí v jarních měsících, kdy padaly objemové rekordy. V roce 2008 byl prodejně vynikající naopak konec roku,“ vysvětluje obchodní ředitel Jaromír Žáček.

Dlouhodobě nejúspěšnější značkou českého pivního trhu je samozřejmě Gambrinus, na Moravě si vyrovnanými prodeji drží titul nejprodávanějšího piva Radegast.

Pilsner Urquell zaznamenal rekordní prodeje v prosinci a celkové objemy za uplynulý rok narostly přibližně o 1 procento. V prémiovém segmentu posílil svoje postavení také Radegast Birell, nejprodávanější nealko pivo v České republice. Prodané objemy narostly o více než 15 procent.

"Více než 4 procentní nárůst exportu znamená, že se v roce 2008 vypilo mimo území ČR celkem 881 tisíc hl piva uvařeného ve třech pivovarech Plzeňského Prazdroje. Objem vývozu se tedy opět přehoupl přes příčku nastavenou rokem 2007 a zaznamenal rekord celé 166 let trvající historie.

Mezi více než 50 exportními trhy jsou klíčovými i nadále Německo, USA, Slovensko, Skandinávie, ale také Maďarsko, Itálie a Španělsko. Nově ochutnali plzeňské pivo také v Kataru," dodává Jaromír Žáček.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Radka Böhmová | Foto: Vlastimil Leška


Dnes a zítra bude v Plzni zasedat předsednictvo Výboru regionů. Po celodenním jednání, které se uskuteční v Měšťanské Besedě, bude následovat večeře v restauraci Na Spilce v areálu plzeňského pivovaru. Politici 27 evropských států ochutnají tradiční českou kuchyni v prostorách, kde dříve kvasilo a dokvašovalo pivo v dřevěných kádích, a kde je dnes největší restaurace v České republice. Zároveň ochutnají pravé plzeňské pivo. Na závěr návštěvy pivovaru dostane každý politik nevšední dárek – pravý český půllitr s vypískovaným sloganem „Pilsner Urquell, oficiální pivo českého předsednictví“.

Prémiový plzeňský ležák Pilsner Urquell už ochutnali politici všech států EU na slavnostním zahájení českého předsednictví, které proběhlo v Národním divadle dne 7. 1. Většina z nich velmi pravděpodobně zná světlé ležáky jako Heineken, Carlsberg, Amstel nebo Krombacher Pils. Ne všichni ale vědí, že tato piva napodobují způsob, jakým byl v roce 1842 připraven Pilsner Urquell. A přeci, dvě třetiny všech světových piv jsou plzeňského typu, a jsou označována jako pils, pilsener. Snaží se přiblížit pravému originálu, pivu vynalezenému v Plzni.

Vynikající plzeňské pivo pomůže politikům oprostit se na konec dne od pracovních starostí. Věříme, že to bude právě vynikající chuť našeho piva, která vytvoří příjemnou atmosféru během jednání,“ říká Václav Berka, sládek Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj vyhrál výběrové řízení a je oficiálním dodavatelem piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské Unie. Piva Pilsner Urquell, ale také Gambrinus 11°, Excelent, Master a Radegast Birell dodá Prazdroj společně s výčepní technikou a sklem na přibližně pět desítek akcí a zasedání v období od ledna do června tohoto roku. „Na jednání, ale i na kulturní akce dodáme přibližně 20 tisíc půllitrů našeho piva. Od partnerství si slibujeme, že přední politici a další představitelé evropské "dvacet sedmičky" ochutnají pravý originál z Plzně. To by také mělo dále napomoci šířit ve světě věhlas českého piva,“ vysvětluje Luděk Kraus z oddělení firemních vztahů.

Výbor regionů je na úrovni EU jakýmsi ministerstvem pro místní rozvoj a rozhoduje o rozdělování dotací na regionální projekty. Během dvoudenního jednání navštíví politici také Pivovarské muzeum a prohlédnou si historické centrum Plzně.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Plzeňský pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje připravuje spuštění matematického modelu, který sleduje toky vody v pivovaru a podle aktuální situace bude optimalizovat jejich využití. Nový systém dokáže odhalit poruchy na potrubích a bude sloužit k optimalizaci provozu vodovodního potrubí. Je to jeden ze základních kroků pivovaru k dalšímu snížení spotřeby vody v rámci projektu mateřské společnosti SABMiller v oblasti trvale udržitelného rozvoje na Zemi.

Postupně bude tento projekt směřovat ke spotřebě pouhých tří litrů vody na jeden litr vyrobeného piva.

Doba utahování kohoutků už je za námi. Proto jsme připravili technicky náročné řešení, které umožní další úspory vody. Matematický model sníží ztráty v distribuční síti a vyladí spotřebu v jednotlivých částech provozu pivovaru, jako je stáčírna, varna či kvasné procesy,“ říká Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Strategickým záměrem Plzeňského Prazdroje je do roku 2015 snížit spotřebu až na 3,0l vody na 1 l piva, tedy o 31% oproti stávající spotřebě. Ve všech třech pivovarech Prazdroje to představuje roční úsporu 1 200 000 m3 vody, tj. 100% denní spotřeby obyvatel celé České republiky. (Pozn.: Výpočet - denní spotřeba na osobu cca 115 litrů, 10,3 mil obyv.)

Nový matematický model měří průtoky a tlak v potrubí v jednotlivých částech pivovaru, dokáže uměle modelovat různé situace, které mohou nastat. Model optimalizuje síť pro potřebu výroby, zamezí ztrátám tlaku a je šetrnější k potrubí, takže to se méně opotřebovává a pomaleji stárne. Díky modelu lze optimalizovat aktuální tlakové poměry podle požadavků jednotlivých technologií provozu a výšky zástavby v řešené oblasti. Model zároveň okamžitě odhalí sebemenší nežádoucí únik vody, čímž výrazně snižuje pravděpodobnost ztráty vody a šetří vodní zdroje.

Voda je jednou ze základních surovin při výrobě piva a tvoří až 94 procent jeho obsahu. Pod heslem „Více piva, méně vody“ se Plzeňský Prazdroj již od konce 90. let i přes nárůst výrobních objemů snaží soustavně snižovat objem vody používané při výrobě, aby jí zůstalo dost i pro budoucí generace. Zatímco kdysi šlo až o 10 l vody na výrobu 1 l piva, už dnes jsou to v pivovarech Plzeňského Prazdroje pouhé 4,3 l vody. Standardem většiny českých pivovarů je přitom 4,5 – 7 l vody na 1 l piva, světový průměr je 5 litrů vody.

Společně s čištěním průmyslových vod, recyklací, úsporou energie a minimalizací emisí CO2 je péče o vodní zdroje a úspory vody v Plzeňském Prazdroji nedílným projevem společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj se stal pro příštích pět let oficiálním pivem golfového British Open, jednoho ze čtyř turnajů nejprestižnější kategorie major. Pro přirovnání, jakoby sponzoroval tenisový Wimbledon.

Spolupráce s British Open je pro Pilsner Urquell fantastická příležitost,“ uvedl Nick Miller, generální ředitel společnosti SABMiller, jež je vlastníkem Plzeňského Prazdroje.

Podle PR manažera Plzeňského Prazdroje Vladimíra Juriny je cílem této spolupráce zvýšit povědomí o značce Pilsner Urquell a zvýšit jeho export nejen do Velké Británie, ale do celého světa. „Pilsner Urquell je vlajková loď nejen Plzeňského Prazdroje, ale celé společnosti SABMiller. A British Open je zase nejslavnější golfový turnaj světa. Proto je spojení obou značek logické,“ uvedl Jurina, který však nechtěl sdělit, kolik firma za pětiletou spolupráci zaplatí.

Myslíme si, že tímto způsobem oslovíme zákazníky na celém světě, nejen ve Velké Británii. British Open je celosvětově sledovaná událost,“ dodal Jurina, který také vysvětlil, proč se Plzeňský Prazdroj rozhodl sponzorovat golf a ne například tenis či jiný sport. „Golf je nejvíce zaměřen na tu cílovou skupinu, která je pro nás zajímavá,“ uvedl Jurina. Podle něj ale nemá Plzeňský Prazdroj konkrétní plán, o kolik by se měl v následujících letech zvětšit export značky do zahraničí. „Tohle přímo nemáme spočítané. Ani to nejde. Máme totiž ještě další aktivity a kampaně, a to všechno export ovlivňuje,“ uzavřel Jurina.

Zdroj: E15.cz


Nová webová stránka o pive

[pátek, 9. leden 2009]

Spoločnosť Pivovary Topvar, a. s. spustila od januára novú webovú stránku. Okrem výrazných grafických zmien je stránka bohatšia aj po stránke obsahovej. Nová webová stránka www.pivovarytopvar.sk prináša návštevníkom množstvo zaujímavých informácií o pive všeobecne, hlavne o jeho výrobe, mýty o pive, ale aj mnohé iné zaujímavosti.

V súlade s princípmi zodpovedného podnikania spoločnosti Pivovary Topvar, a. s. musí užívateľ pred vstupom na stránku zadať mesiac a rok svojho narodenia. Pokiaľ je návštevník starší ako 18 rokov, môže pokračovať ďalej. Tu ho privíta doslova kolotoč pivných fliaš. Táto dynamika je ďalšou dôležitou charakteristickou črtou novej webovej stránky a prítomná je v tzv. horných promoplochách.

Nová „pivná“ webstránka sa člení na osem hlavných sekcií, z ktorých každá obsahuje množstvo informácií. Pre všetkých milovníkov piva je určená sekcia Čaro piva, ktorá návštevníkov pútavo prevedie procesom výroby piva. Po rozkliknutí sa na promoploche rozbehne séria zaujímavých fotografií so stručnými opismi jednotlivých ingrediencií a následne aj krokov výroby piva. Sekcia Čaro piva prináša aj bližšie informácie o správnom čapovaní a podávaní piva, ale návštevníci stránky tu nájdu aj informácie o tom, aký vplyv má pivo na ich zdravie.

V sekcii O nás je okrem iného netradičným a pútavým spôsobom spracovaná história pivovarov v Šariši aj v Topoľčanoch. Návštevníci stránky tu nájdu vybrané historické míľniky oboch pivovarov – pričom každý z nich je reprezentovaný reálnou etiketou fľaše z daného roku. Medzi jednotlivými etiketami sa dá pohybovať šípkami vpred alebo vzad, čím vlastne návštevník stránky virtuálne cestuje aj históriou daného pivovaru.

Je tu však aj veľa iných zaujímavostí, ktoré robia novú stránku pútavú pre tých, ktorí ju navštívia. Sekcia Naše hodnoty obsahuje etické zásady, ktorými sa riadia Pivovary Topvar, i časť Zodpovedné podnikanie a v súvislosti s ňou hlavné princípy prístupu spoločnosti k alkoholu. Časť Podpora komunít prináša prehľad aktivít firmy na poli spoločenskej zodpovednosti a podpory komunít a regionálneho rozvoja ako aj sponzoringové aktivity. Návštevníkom, ktorí majú záujem o prácu v spoločnosti Pivovary Topvar, je určená sekcia Kariéra s ponukou voľných pracovných miest.

Predovšetkým pre novinárov je určená sekcia Pre médiá, v ktorej sú k dispozícii nielen aktuálne tlačové správy, ale aj archív starších správ. V časti Fotogaléria možno nájsť fotografie oboch pivovarov, ako aj rôznych technológií v tlačovej kvalite.

„Snažili sme sa, aby nová stránka pôsobila moderne, sviežo, pútavo a zároveň prehľadne. Aby jej dizajn príjemne vplýval na všetkých užívateľov a tí aby na nej bez problémov našli všetky požadované informácie,“ uviedla Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a. s.

Zdroj: Infoline.sk Autor: Pivovary Topvar


Plzeňský Prazdroj vyhrál výběrové řízení a stal se oficiálním dodavatelem piva na akce pořádané v rámci předsednictví České republiky Radě Evropské unie. Od ledna do června Prazdroj dodá piva Pilsner Urquell, ale také Gambrinus 11°, Excelent, Master a Radegast Birell společně s výčepní technikou a sklem na přibližně pět desítek akcí a zasedání.

Poprvé se Prazdroj představí jako partner předsednictví na oficiálním slavnostním galavečeru, který proběhne 7. ledna v Národním divadle. Plzeňské pivo se ale bude čepovat i na setkání vlády s Evropskou komisí, stejně jako na 14 neformálních zasedáních Rady pro všeobecné záležitosti či doprovodných kulturních akcích.

Podle předpokladů vypijí politické reprezentace i kulturní špičky všech zemí unie během půlroku českého předsednictví až 5000 litrů čepovaného piva a 2500 litrů piva lahvového. Počítá se i s dodávkou zhruba 2500 litrů nealkoholického piva Radegast Birell.

Plzeňské pivo je již od roku 1842 tím nejlepším reprezentantem české pivní kultury. Symbolem předsednictví je kostka cukru, která je českým vynálezem. Ale také spodně kvašený ležák plzeňského typu se zrodil v Čechách. Během zasedání pořádaných v rámci českého předsednictví ochutnají tu pravou Plzeň politické i kulturní špičky všech členských zemí,“ řekl Luděk Kraus z Plzeňského Prazdroje.

Ačkoli čepování piva je na podobných akcích běžnou záležitostí, v jednom detailu se bude pro personál a výčepní lišit. Všichni totiž budou muset projít bezpečnostní prověrkou, která je nezbytná kvůli bezpečnosti zúčastněných.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Jana Křížová


Do amsterdamského muzea piva Heineken

[pátek, 26. prosinec 2008]

Do Amsterodamu se jezdí za zakázaným ovocem. Všude je plno coffee shopů, kde se prodává marihuana a hašiš, popřípadě další měkké drogy. Město je proslulé kanály (grachty), galeriemi s obrazy nejslavnějších mistrů, přesto ale vy nezapomeňte zařadit do svých plánů prohlídku pivovaru Heineken.

Foto

Pivovar stojí v centru města, na břehu kanálu Singelgracht. Pivo se tu vařilo už v 16. století a od roku 1863, kdy pivovar koupil Gerardus Adrian Heineken, začala slavná éra této značky. V devadesátých letech byla výroba přesunuta jinam a dnes je budova sídlem firmy a především hojně navštěvovaným muzeem. V loňském roce muzeem prošlo více než 350 tisíc návštěvníků.

Heineken je světlý ležák zlatavé barvy s jemně hořkou chutí a prodává se ve více než 170 zemích. Zelená barva lahve symbolizuje přírodní suroviny a typická červená hvězda je mystickou sílou, která prý chrání kvalitu piva. Trochu nakřivo posazené „e" má zase působit optimisticky a vesele na spotřebitele.

Heineken Brouwery nelze přehlédnout

Pojďme tedy společně na krátkou prohlídku. Vstupné činí 10 euro, procházíte různými atrakcemi, 3D kinem a nemine vás ani ochutnávka zlatavého moku. Výhodou je, že postupujete budovou sami, vyznačeným směrem, nikdo vás nehoní a v každé části vás čeká „průvodce," který vás několika jazyky seznamuje s postupem při výrobě tolik oblíbeného nápoje. Uvidíte sklady, stáje, neboť pivo se donedávna převáželo po městě koňmo. Nedílnou součástí je multimediální expozice, kde se pohybuje podlaha, jako kdybyste převáželi pivo lodí. V místnosti je chvílemi horko, stříká na vás voda, což bývá při chlazení často.

Velmi zajímavou prohlídku skýtá původní varna, kde se vařilo pivo. Dnes je její součástí malý varný komplex, abyste mohli živě sledovat celý výrobní proces. Vše doprovodí odborný výklad, čichem posoudíte a můžete i ochutnat. Pivo pak „zraje," vy sledujete celý proces až k vlastnímu stáčení. Uvidíte celou historii vývoje uzavírání lahví, zátkovací stroj můžete sami vyzkoušet.

Foto

Zkouška pro Čechy

Když průvodce zjistí, že jste z Čech, okamžitě vás zkouší, jestli umíte správně natočit pivo do sklenice. Věřím, že se nenecháte zahanbit a předvedete klasický způsob, jak lehce po skle natočit ten správný „šnyt." Ale ouha, místní výčepní vrtí nesouhlasně hlavou. Pustí pivo do sklenice plnou silou, až pěna značně přeteče, a pak dřevěnou stěrkou kypící pěnu seřízne. V mžiku vám předává krásně natočené pivo tak, jak jej labužníci mají rádi. Inu, jiný kraj, jiný mrav.

Prohlídka pokračuje. K vidění jsou různé druhy výčepních sklenic, pivních etiket i celé historie marketinku. Jste v multimediální místnosti, kde sami sledujete na vlastním displeji zajímavosti z dob dávných i dnešních. Čekají vás i malé reklamní dárky, v místním baru ochutnáte „pravý" Heineken. Češi patří mezi největší spotřebitele piva na světě, jsme také na svá piva patřičně hrdí, ale tady poznáte, že i jinde dělají pivo dobře a profesionálně.

Zdroj: Týden.cz - kráceno | Autor: Ladislav Horák | Foto: Profimedia


Pivovarnický koncern SABMiller tento měsíc oznámil, že se chystá zahájit výrobu nového ležáku na jihu Súdánu.

Pokud plán dojde realizace, skončí tím dlouhé období vlády „suchého zákona" v nejrozlehlejší africké zemi. To začalo v roce 1983, kdy centrální vláda v Chartúmu zavedla v celé zemi islámské právo šaría zakazující konzumaci alkoholu a poslední pivovar v zemi byl nucen ukončit výrobu.

V roce 2005 ale jižní část Súdánu s převážně křesťanským a animistickým obyvatelstvem získala v rámci mírové dohody o ukončení vleklé občanské války v zemi právo na rozsáhlou autonomii a moci se tam ujala sekulární vláda. Ve zbytku země s převážně muslimským obyvatelstvem arabského původu nadále platí šaría.

„Politický vzkaz"

Nebudeme alkohol jen konzumovat, ale i vyrábět. Je to jasný politický vzkaz, že v naší zemi existují dva systémy," řekl agentuře Reuters ministr zemědělství v jihosúdánské autonomní vlády Samson Kwaje.

Zároveň ale odmítl, že by zavedení pivní výroby na jihu země mohlo zvýšit napětí mezi Chartúmem a Jubou, kde sídlí jeho kabinet. Podle mírové dohody má v roce 2011 proběhnout v Jižním Súdánu referendum, v němž obyvatelé rozhodnou, zda chtějí nadále setrvat ve společném svazku s muslimským severem, či zda dají přednost úplné nezávislosti.

Jak uvedl mluvčí společnosti SABMiller Nigel Fairbrass, chystaný ležák, který zatím nemá jméno, se bude vyrábět v nové továrně v Jubě. Firma už do projektu vložila 37 miliónů dolarů. Je totiž přesvědčena, že pro novou značku existuje v regionu silný trh, což je prý vidět i na objemu dováženého piva ze sousední Ugandy.

Z Johannesburgu do Plzně

S výrobou by se mělo začít v únoru a kromě piva bude nová továrna produkovat i nealkoholické osvěžující nápoje

Jak informuje agentura Reutera, jih Súdánu po podpisu mírové dohody v roce 2005 zaplavilo drahé dovážené pivo, alkohol se ale v oblasti ovládané jihosúdánskými povstalci konzumoval i předtím. Většinou šlo o pivo lokální výroby vařené z čiroku.

Pilsner Urquell

Pilsner Urquell je chloubou společnosti SABMiller. Kromě Plzně se dnes vaří i v Polsku a Rusku

SABMiller je jednou z největších pivovarnických skupin na světě. Začínal na konci 19.století v jihoafrickém Johannesburgu, dnes je ale činný prakticky na celém světě.

V roce 2002 po akvizici amerického pivovarnického gigantu Miller došlo ke změně názvu společnosti z původního SAB (South African Breweries) na dnešní SABMiller.

Jen v Africe má portfolio firmy momentálně 42 značek piva, v Evropě jich vlastní dokonce 63 včetně Plzeňského Prazdroje, Gambrinusu, Velkopopovického Kozla nebo Radegastu.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Pavel Vondra


České pivo má v Arménii šumný zvuk

[čtvrtek, 18. prosinec 2008]

Podnikatelský úspěch, třeba v pivovarnictví, se do značné míry musí opírat o vzájemnou sympatii obchodních partnerů.

To, že Arménii charakterizuje její legendární koňak a proslulé sladké víno připomínající portské, je známé. Méně se ví, že v Arménii se hojně pije pivo, a dokonce se tam i vaří pod názvem Killikia. Arméni však znají i české pivo, popíjeli ho již v dřívějších dobách.

"Etablovanou značkou je zde prémiový ležák Pilsner Urquell, byť o skutečném budování značky v samostatné Arménii lze hovořit až od roku 2004. Celkem do této země vyvážíme zhruba 10 000 hektolitrů piva, což při 2,5 milionu obyvatel není málo," říká Jaroslav Souček z exportního oddělení Plzeňského Prazdroje.

Samotný Prazdroj je podle něho vnímán jako superprémiový produkt a díky tamnímu importérovi je k dostání na čepu jen v prvotřídních hospodách. Ostatně věhlas si již dokázala získat hospoda - vlajková loď českého piva - PILSNER HOUSE, kterou najdete v Jerevanu.

K arménským pivařům si v hospodách a obchodech razí cestu také značka Kozel. "Mezi mladými zletilými konzumenty je velice trendy. Vnímání kozla je přitom hodně podpořeno jeho úspěchem v Rusku. Co má úspěch tam, je zpravidla úspěšné i v Arménii," tvrdí Jaroslav Souček.

Výhodou pro české pivo, které je ve srovnání s místním či dovozovým ruským přece jen dražší, je, že se Arméni orientují na značkové produkty.

"V centru Jerevanu najdete všechny světové superznačky z oblasti oblékání. Místní smetánka si potrpí na luxusní terénní vozy a samozřejmě že pije pouze prémiové produkty. Chudí lidé se chovají stejně - raději si koupí drahý, kvalitní brand. To vysvětluje, proč se tolik našeho piva spotřebovává právě v Arménii. Lidé si kupují Pilsner Urquell třeba i v malinkých vesnicích," říká Jaroslav Souček, jemuž Arménie po dvou pracovních návštěvách a procestování valné části země přirostla k srdci.

Rád vzpomíná na historické památky - kostely, chrámy, jejich strohost a úžasný duch a atmosféru. Pod kůží mu pronikla skvělá arménská muzika - především hraná na tradiční nástroje, jako je duduk, ale i koncerty Jazzu v klubu Malkhas.

Kdo navštívil Arménii, nezapomene na gastronomii, od tradičních variací na chléb lavaš, pečené raky z jezera Sevan či nabídku skvělých café v centru Jerevanu. Atmosféru dotváří i to, že místní lidé jsou přátelští a pohostinní. I tento aspekt sehrává důležitou roli při podnikání v této zemi, kam se pivo dováží se značnou mírou rizika přes Gruzii. Prostě v Arménii jsou osobní kontakty a sympatie pro byznys zásadní.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn


Pivovarská skupina Drinks Union v účetním období, které trvalo od října 2006 do konce prosince 2007, dosáhla tržeb v hodnotě 1,761 miliardy korun. V tomto období společnost vykázala ztrátu ve výši 51,8 milionu korun. V důsledku fúze jednotlivých pivovarů nelze porovnávat výsledky Drinks Union s předešlým obdobím. V letošním roce očekává skupina kladný výsledek ve výši přibližně 20 milionů korun. Informace vyplývají z výroční zprávy společnosti.

V uplynulém účetním období společnost investovala celkem 86,8 milionu korun. Do budoucna plánuje Drinks Union odprodat dceřiné společnosti Granette a Zlatopramen Polska.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je společnost Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: WebReporter.cz


O pětilitrové pivní „pártysoudky“ je největší zájem před Vánoci. Oproti teplým letním měsícům jsou prodeje pártysoudků v prosinci o 130 % vyšší. S ohledem na meziroční růst oblíbenosti tohoto balení by se podle odhadů značky Gambrinus v letošním prosinci mohlo prodat až 3500 pártysoudků, tedy o více než 2000 kusů více než o rok dříve. Každý druhý prodaný soudek je přitom tzv. XXL plechovka s pivem Gambrinus světlý výčepní.

Typickou sezónou pro pivní pártysoudky je sice léto, ale jsou i oblíbeným vánočním dárkem, protože v prosinci opakovaně prodáváme nejvíce XXL plechovek. V poslední době si navíc pártysoudky oblíbily i obchodní řetězce, které je využívají jako motivátor, respektive odměnu za nákupy,“ říká Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Trh pětilitrových pártysoudků je segment, který jde jako jeden z mála opačným směrem než čepované či lahvové pivo. Zatímco tam se v posledních letech zvyšuje zájem o ležáky, jejichž podíl se zvýšil na 30 procent, u pártysoudků od loňského roku naopak vzrostla preference výčepního piva, které nyní tvoří 50 % prodejů tohoto balení, především díky světlému výčepnímu Gambrinusu v tzv. XXL plechovce.

V roce 2007 se celkový český prodej piva v pártysoudcích meziročně zvýšil téměř čtyřnásobně

(z 25.000 5l soudků na více než 100.000), zejména díky uvedení pětilitrové Gambrinus XXL plechovky, a i letos tento segment vykazuje slušnou dynamiku.

O rostoucí oblibě pártysoudků svědčí také meziroční srovnání jejich prodejů v letních měsících (červen, červenec, srpen): ačkoli bylo loňské léto teplejší, prodalo se „jen“ 70.000 soudků, zatímco letos to bylo už 177.000 kusů, z toho 95.000 XXL plechovek Gambrinus.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Novým záväzkom jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete SABMiller, ktorej súčasťou je aj akciová spoločnosť Pivovary Topvar, je zredukovať spotrebu vody vo svojich spoločnostiach na celom svete.

Skupina SABMiller si stanovila cieľ, že do roku 2015 zníži množstvo vody potrebnej na výrobu jedného litra piva v priemere o 25 %. Vďaka tejto iniciatíve bude každoročná úspora vody predstavovať 20 miliárd litrov. Uvedené množstvo vody by napríklad postačilo na naplnenie 8 000 olympijských bazénov. „V dnešnom svete, v ktorom je voda stále väčšou vzácnosťou, je veľmi dôležité, aby sme s ňou narábali tak úsporne, ako sa len dá a zároveň spolupracovali s komunitami a motivovali ich k ochrane vodných zdrojov. Je to veľmi odvážny avšak dosiahnuteľný cieľ, ktorý v našom priemyselnom odvetví udáva nové štandardy,“ uviedol generálny riaditeľ spoločnosti SABMiller, Graham Mackay.

Skupina SABMiller si predsavzala, že do roku 2015 obmedzí priemernú spotrebu vody potrebnú na výrobu 1 litra piva z pôvodných 4,6 litra (údaj z roku 2008) na 3,5 litra. V súčasnosti predstavuje priemer za celé pivovarnícke odvetvie 5 litrov. Stuart Orr, expert na vodu vo WWF-UK (Svetový fond na ochranu prírody), uviedol: „Skupina SABMiller si vyslúžila pochvalu za záväzok znížiť spotrebu vody vo svojich pivovaroch v priemere o 25 % a tiež za svoj rozvojový program, v ktorom sa venuje celkovej spotrebe vody, od surovín až po konečnú spotrebu."

Stuart Orr zároveň dodal: „Takýto typ aktivít je veľmi žiadaný, nakoľko je veľmi dôležité, aby aj iné spoločnosti riešili otázku vzácnosti a znečisťovania vodných zdrojov, ktoré predstavujú vážne riziko pre zdravie miliárd ľudí a ekosystémy na celom svete. Prijatím tohto záväzku spoločnosť SABMiller nastavila latku pre ostatné spoločnosti naozaj veľmi vysoko.

Skupina SABMiller je ustanovujúcim signatárom CEO Water Mandate, iniciatívy Spojených národov, ktorej úlohou je pomáhať spoločnostiam v rozvoji, implementácii a zverejnení vlastných predpisov a praxe týkajúcej sa ochrany vodných zdrojov.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: SAB Miller/omni


Společnost Anheuser-Busch InBev, která stojí za značkami piv Stella Artois či Budweiser, chce kvůli finanční krizi propouštět své zaměstnance, zejména ve Spojených státech.

Globální finanční krize se pivovarnictví nevyhnula. Největší společnost v branži Anheuser-Busch InBev hodlá propustit 1,400 svých zaměstnanců. Do roku 2011 tím chce pivovar každý rok ušetřit 1,5 miliardy dolarů. Oznámila to agentura Reuters.

Propouštění se týká především zaměstnanců společnosti v USA. Ze všech rušených pracovních míst jich bude na 75 procent v americkém St. Luis, kde dříve společnost sídlila.

Společnost také vypoví 415 kontraktů.

Anheuser-Busch InBev je se značkami jako Budweiser, Stella Artois či Beck's podle agentury Reuters největším pivovarem na světě. České republice vlastní pivovary Staropramen, Ostravar, Velvet a Braník, jejichž prostřednictvím má na trhu podíl přibližně 15 procent.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz


Smažený kapr a bramborový salát - není jen štědrovečerní večeře, kterou najdete ve více než 80% českých domácností, jde de facto o jedny ze symbolů tradičních českých Vánoc. Jejich nedílnou součástí je i pivo Pilsner Urquell, a to především pro svou jedinečnost a kvalitu. I proto jej během Vánoc najdete v mnoha českých domácnostech.

Foto

Hlavní a tradicí zakořeněná jídelní sestava je zejména na Štědrý večer. Z hlediska tradice dlouho přetrvával, alespoň ve 20. století, vedle slavnostní polévky a některých straších venkovských bezmasých jídel, smažený kapr s bramborovým salátem.

Zajímavostí je, že se kapr začíná na stole objevovat až v druhé polovině 19. století, do té doby převládala převážně bezmasá jídla (například Kuba). Na konci 19. století se začíná poprvé objevovat jako vánoční nápoj i plzeňské pivo. Jeho obliba stále rostla a tak v roce 1934 si mohli spotřebitelé koupit i speciální vánoční balení piva Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell doma v lahvové i čepované podobě

Letošní Vánoce si milovníci kvalitního a výjimečného piva Pilsner Urquell opravdu užijí.

Foto

Vybrat si totiž mohou ze široké nabídky různých druhů balení, které jsou nově doplněny o dvě vánoční lahůdky.

Tou první je vánoční multipack, který obsahuje dárek, kterým jsou servírovací kleště na kapra. Radost budou mít příznivci čepovaného piva – Pilsner Urquell nabízí 5 l soudek s ručním výčepním ventilem a tak si vychlazené čepované pivo můžete dopřát třeba doma u vánočního stromečku.

Přejeme vám příjemné Vánoce ve společnosti vašich blízkých a piva Pilsner Urquell.

Zdroj: Revue iDnes.cz | Komerční sdělení


Na tohtoročnom Medzinárodnom filmovom festivale v Bratislave opäť nechýba tradičný partner festivalu - Zlatý Bažant. V tomto roku však svoju úlohu partnera vyprofiloval. Stal sa partnerom sekcie - Slovenské filmy 2008. Okrem iného ocení cenou Zlatého Bažanta divácky najúspešnejší titul festivalu v rámci tejto sekcie.

Zmena účinkovania značky Zlatý Bažant na festivale má svoje odôvodnenie v zámeroch značky pre budúce obdobie. Cieľom je zamerať sa na podporu slovenského filmu.

Zlatý Bažant je v oblasti filmovej kultúry doteraz známy najmä projektom Bažant Kinematograf. Tento projekt počas letných mesiacov poskytuje kvalitnú filmovú tvorbu pod holým nebom. Značka Zlatý Bažant sa rozhodla na tejto platforme stavať a posunúť jej rozmer o čosi ďalej.

Zlatý Bažant stál aj v tomto roku pri uvedení viacerých filmových titulov domácej a koprodukčnej tvorby. V budúcnosti by však podpora slovenského filmu mala byť systematickejšia. „Od budúceho roku by sme chceli dať spojeniu Zlatý Bažant a slovenský film konkrétnejšie obrysy. Naším cieľom je sformulovať jasné pravidlá podpory pre novo vznikajúce slovenské tituly, a byť partnerom pri týchto filmových projektoch. V súčasnosti sa tieto kritériá finalizujú a čoskoro budú aj zverejnené. Chceme však využiť príležitosť a počas workshopu o slovenskom filme v rámci programu MFF informovať slovenskú filmovú obec o tomto novo vznikajúcom projekte. Našim cieľom je podporovať ambicióznu a konkurencieschopnú domácu filmovú tvorbu a byť nápomocní pri jej sprostredkovaní pre slovenského diváka,“ hovorí Zuzana Putalová, senior brand manager značky Zlatý Bažant.

Heineken Slovensko je viac ako 10 rokov lídrom na slovenskom pivnom trhu so stabilným trhovým podielom nad 40%. Heineken Slovensko a.s. je súčasťou jednej z najväčších pivovarníckych skupín na svete – Heineken N.V.

Spolu so značkou Heineken, vlajkovou loďou portfólia spoločnosti, Heineken na Slovensku predáva niekoľko silných domácich značiek – Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer, ako i niektoré známe zahraničné značky – Krušovice, Starobrno a Desperados.

Okrem investícií do pivovaru, Heineken vybudoval v Hurbanove aj najväčšiu sladovňu v strednej a východnej Európe. Celkové investície presiahli výšku 6,5 mld. Sk, čo tvorí približne 70% celkových investícií v odvetví. Podľa Trend Top 2006 patrí Heineken Slovensko medzi najväčšie spoločnosti v potravinárskom sektore.

Zdroj: PRServis.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI