Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivní.info

Mesto Martin vyrúbilo akciovej spoločnosti Heineken Slovensko daň z nehnuteľnosti 10 252 496 Sk, splatnú v štyroch splátkach. Primátor Stanislav Bernát zdôvodňuje konanie mesta tým, že Heineken nevyužíva svoje objekty na účely k tomu určené.

Mesto Martin sa rozhodlo postihovať týmto spôsobom podnikateľov, ktorí nepodnikajú na území mesta tak, ako by podnikať mali. Podľa primátora mu to ako správcovi dane umožňuje zákon. Prípadné odvolania budú podľa Bernáta "preskúmané tak, aby si niekto nemyslel, že tu niečo vymýšľame alebo porušujeme zákon". Zároveň vyjadril presvedčenie, že Heineken celú situáciu zváži. "Ponúkli sme im, že odkúpime pivovar za 50 miliónov korún. Nie mesto, ale firma, ktorá by vznikla v zmysle obchodného zákonníka," spresnil martinský primátor. Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., zastavila výrobu vo svojom martinskom pivovare 6. novembra 2003. Dôvodom bola podľa PR manažéra spoločnosti Petra Šveca znižujúca sa efektívnosť produkcie a predaja piva, ktorá vyplýva z celkovo nižšej kúpyschopnosti ľudí.

V martinskom pivovare prišlo po zastavení výroby o prácu približne 120 zamestnancov. "Keď je v meste 110-ročná tradícia výroby piva, nevidím dôvod, prečo by sa nezačalo pivo variť znova," skonštatoval v tom čase Bernát, pre ktorého bolo zastavenie výroby piva nepochopiteľné. Heineken podľa jeho vyjadrenia znížil v prosperujúcom martinskom pivovare počas svojho pôsobenia ročnú produkciu piva z asi 330 000 hektolitrov (hl) o tretinu.

Pivo sa v centre Turca vyrába od roku 1893. V roku 1991 sa tunajší pivovar pretransformoval na súkromnú spoločnosť, v roku 1992 ho v privatizácii získal podnikateľ Karol Konárik a od roku 1999 vlastní martinský pivovar spoločnosť Heineken Slovensko. (hn online)


Spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., sa odvolala voči rozhodnutiu mesta Martin, ktoré jej vyrubilo daň z nehnuteľnosti za pozemky a budovu bývalého martinského pivovaru v celkovej výške 10 252 496 Sk. Podľa PR manažéra spoločnosti Heineken Slovensko Petra Šveca sa daň z nehnuteľnosti zvýšila oproti roku 2004 desaťnásobne. "Pri príprave daňového výmeru mesto zrejme vychádzalo zo Všeobecného záväzného nariadenia o miestnych daniach, v ktorom je okrem iného uvedené, že správca dane môže zvýšiť daň až na desaťnásobok, ak sa podnikateľské stavby nevyužívajú na činnosť podľa kolaudačného rozhodnutia. Podľa nášho názoru však došlo k nesprávnej interpretácii tohto ustanovenia," povedal Švec.

Spoločnosť Heineken Slovensko argumentuje podľa Šveca tým, že k naplneniu tohto ustanovenia by došlo len v prípade, ak by Heineken priestory bývalého pivovaru využíval na iné účely, ako určuje kolaudačné rozhodnutie. "Skutočnosť je však taká, že Heineken uvedené nehnuteľnosti nevyužíva a nevyužíva ich z ekonomických dôvodov," skonštatoval Švec.

Ďalším argumentom je, že spoločnosť Heineken považuje rozhodnutie mesta Martin za protiústavné. Ústava SR ani žiadny platný všeobecne záväzný právny predpis SR podľa PR manažéra Heinekenu nehovorí, že vlastník je predmet vlastníctva povinný užívať. "Pokiaľ by totiž mesto Martin trvalo na takejto aplikácii spomenutého ustanovenia, znamenalo by to obmedzenie vlastníckeho práva. Zo strany mesta Martin by sme boli napriek ekonomickým podmienkam nútení robiť niečo, čo by pre nás znamenalo vytváranie straty," dodal Švec.

Pivovarnícka spoločnosť Heineken Slovensko, a. s., Nitra, zastavila výrobu vo svojom martinskom pivovare 6. novembra 2003. Dôvodom bola znižujúca sa efektívnosť produkcie a predaja piva, ktorá vyplýva z celkovo nižšej kúpyschopnosti ľudí. (HN.sk)


Lahvové pivo končí

[sobota, 23. duben 2005]

Starobrno přesouvá výrobu lahvového piva Hostan ze Znojma do Brna. Firma chce rozšířit prodej do celé země, což vyžaduje zvýšení trvanlivosti. Výrobu lahvového piva ve Znojmě nahradí točené limonády. Změny se nedotknou výroby sudového piva ve Znojmě. (MF Dnes)


Jedním ze dvou pivovarů, na které zapomněli tvůrci mapy vymezující pojem České pivo, byl i Zlatopramen a Březňák ze skupiny Drinks Union (DU). Vzhledem k silné exportní pozici pivovaru by toto opomenutí výrobci přineslo nemalé škody. Pokud by Evropská komise schválila registraci tohoto pojmu bez těchto pivovarů, nemohl by DU České pivo vařit. Přepracovaná verze mapy už s oběma pivovary, jak v rozhovoru potvrdil Jaroslav Lstibůrek, místopředseda představenstva Drinks Union, počítá.

Jste tím, že se na vás zapomnělo, překvapeni?

"Ne. Víme o tom od prosince 2004, kdy jsme obdrželi příslušnou mapku. Změnu šlo provést i přesto, že žádost je už v Bruselu odevzdaná."

Jaké škody by mohly vzhledem k exportním ambicím pivovaru, kdyby byl pojem České pivo v EU prosazen bez vás, vzniknout?

"Takový odhad škody by byl zatížen chybou, že by se šlo spíše o spekulaci."

Je pojem České pivo taková značka, která otevírá zahraniční trhy?

"Pro nás je pojem České pivo významný. Při prodeji piva je velice důležité, pokud se můžeme opřít u vhodné vjemy, které mají spotřebitelé již ve svých myslích. U Českého piva tomu tak skutečně je. U zlatavého moku byly nalezeny fyzikálněchemické charakteristiky, na základě kterých můžeme určit, zda bylo pivo vyrobeno v Čechách. Právě pitelnost piva je velice významnou vlastností "Českého piva". Je to tedy pojem, který jsme schopni poměrně přesně popsat a proto také věříme, že šance na jeho registraci na úrovni Evropské unie je poměrně vysoká." (Mojenoviny)


Na sobotním Plesu Drinks Unionu hostesky v krojích vítaly hosty chlebem, solí a myslivcem, rodinným zlatem Drinksu. Před restaurací DK hlídkoval příslušník SNB, WC měla dobová jména. A to byl teprve začátek. "Iveta Bartošová je v zahraničí. Škoda, mohla zpívat s orchestrem Severočeského divadla opery a baletu. Chtěli jsme i balet, je ale na turné," vypočítával Josef Vejlupek, jednatel Drinks Unionu, šéfpořadatel plesu a autor nápadu cestovat časem, co nevyšlo. Za Ivetu zaskočila Marie Rottrová a mnozí byli radši. Nadšeně na její písničky tančili v restauraci i velkém sále, písní Lásko voníš deštěm hladila po duši i zvala k pomalému tanci.

Popsat vše, co se na plese odehrálo, nelze. Na místě byl koncert kapely pěšího pluku hraběte Kolowrata, atmosféru Žofínských bálů 19. století připomněly páry, tančící valčíky za doprovodu orchestru divadla řízeného Tvrtkem Karlovičem. Ten ve foyeru ochutnal řezané ústecké pivo z korbelu purkmistra Mikuláše Dačického v podání Františka Sysla, vzácné návštěvy ze 17. století. "Korbel vyrobil Jindra Borůvka, otec současného trenéra Ústeckých lvů. Pracoval v depu, v divadle amatérsky zpíval ve sboru," ohlédl se purkmistr.

Každé století, 17. počínaje a 21. konče, mělo svůj salonek. V 18. století vládla znuděná společnost Giacoma Casanovy tedy pokud právě s lokaji netrsala na hity Rottrové. V restauraci vysedávali Zippichovi. Ani patron ústeckého pivovaru neodolal a se ženou protančil hit Turba od barové skupiny. A Jan Rottenborn, ústecký taneční mistr, jakmile se zhostil úlohy Jana Nerudy v úvodu programu, proswingoval s manželkou show Ondřeje Havelky s Melody Makers. Písničky i nálada 20. a 30. let minulého století byla dokonalá, nechyběly Havelkovy vtípky a gesta, kdo čekal na hit Děkuji, bylo to krásné, dočkal se. "Škoda, že lidi víc netleskali. Havelka by přidával a určitě i stepoval," posteskli si příjemně znavení Rottenbornovi. Makers si nenechali ujít ani někteří francouzští mušketýři či vojáci c. a k. 36. pěšího regimentu hraběte Kolowrata, hlídkující s funkčními puškami křesadlovkami před 19. stoletím.

Finále patřilo současnosti. Jistota ústeckého popu, skupina Bonit se zpěvačkami a naším i světovým repertoárem, doprovodila v tradiční swingovce Just a Gigiolo i Karla Černocha. V ničem si nezadali třeba s orchestrem Golem, efektní a dokonalý byl i stříbrný robot mistr světa v elektroboogie. SuperStar Tomáš Savka začal sinatrovkou New York, New York, zpíval i Stinga či We Are Champions. "Chtěli jsme Anetu Langerovou, ale ta začíná turné až 9. března. To jsme před rokem netušili," dodal Josef Vejlupek. (Mojenoviny)


Jarní idyla na jesenických chalupách, kdy si lyžaři na prosluněné terase dopřejí místní chladivé pivko, zřejmě dostane trochu nahořklou příchuť. Čtvrtá největší tuzemská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel totiž od 21. března zdraží pivo. Skupina, která sdružuje pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli, zvýší ceny sudových piv se zvýší v průměru o 30 haléřů "Lahvová piva podraží zhruba o deset haléřů," řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil. Pivovary Zubr, Holba a Litovel naposledy zvyšovaly cenu piva před rokem. "Růst cen je i letos minimální díky řadě dlouhodobých optimalizačních opatření. Klíčovou pro nás však zůstává vysoká kvalita piva," uvedl Chytil.

Obchodní ředitel Chytil míní, že pivovary zdražení neohrozí. "Myslím, že o klientelu v souvislosti se zvýšením cen nepřijdeme," míní Chytil. Z dalších velkých hráčů na domácím trhu s pivem již v listopadu loňského roku zdražil Plzeňský Prazdroj, o měsíc později ho následoval Staropramen. Budějovický Budvar zdražil začátkem března. Pivovary většinou zvyšovaly ceny o několik desítek haléřů. Pivovarnická skupina se rozhodla pro zdražení piva po vyhodnocení nákladů, do kterých se promítají podle obchodního ředitele nejen rostoucí ceny surovin, ale především energií a nakupovaných služeb.

Skupina loni vystavila stejně jako v roce 2003 necelý jeden milion hektolitrů piva. Na českém pivním trhu jí patří podle Chytila zhruba šestiprocentní podíl. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. Na zahraniční trhy míří asi deset procent výstavu skupiny. (iDnes)


Nizozemský výrobce piva Heineken získal od britského nápojového koncernu Diageo licenci na výrobu a distribuci irského tmavého piva Guinness v Rusku. Od července se tak stane autorizovaným dovozcem a distributorem piva značky Guinness a Kilkenny na tamním trhu. Tento krok je součástí plánů další expanze Heinekenu na ruském trhu, oznámila.

Čtvrtý největší výrobce piva na světě začne ještě v prvním pololetí v Petrohradu licenčně vařit značku Guinness Foreign Extra Stout. "Heineken bude první, kdo začne vařit na ruském pivním trhu skutečný stout, černé pivo britského typu" uvedl šéf ruské pobočky Heinekenu Roland Pirmez. Finanční podmínky dohody firma neoznámila.

Dohoda otevírá Heinekenu a Diageu v Rusku rychle rostoucí segment licenční produkce piva. Heineken považuje Rusko z hlediska růstu za klíčový trh a dnes potvrdil, že zde hodlá dále expandovat. "Opravdu chceme v Rusku expandovat, jak autonomně, tak s pomocí akvizic," řekla mluvčí Heinekenu.

Heineken, který má v Rusku pivovar v Petrohradě, koupil loni dva menší ruské pivovary a stal se třetím největším místním výrobcem. Lídrem na ruském trhu piva je Baltic Beverages Holding, společný podnik britské firmy Scottish & Newcastle a dánské Carlsberg. (Lidovky.cz)


Citronové a fernetové pivo se neujalo

[čtvrtek, 23. prosinec 2004]

Pivo s příchutí citronu nebo fernetu se ještě před dvěma lety objevovalo na pultech supermarketů. Experiment se však ústeckému pivovaru nevydařil a po dvou letech tato piva z trhu stáhl. A nepomohla ani Pivní kamasútra. Pivo s příchutí začal ústecký pivovar vyrábět v roce 2000. „Na pivním trhu jsme odhalili skulinku pro taková nová piva a mysleli jsme si, že se může vytvořit nový trend v pití piva. Bylo určeno hlavně mladým lidem, kteří se chtějí nějak odlišit,“ popsal záměry Boris Rajdl, manažer marketingu skupiny Drinks Union, která vlastní ústecké pivovary.

Poprvé se pivo objevilo v hypermarketu Makro, kde pivovar pro velkoodběratele připravil speciální akci. Ti, co nakoupili určité množství, dostali vybavení barů včetně obrazů. „Obrázky jsme nazvali Pivní kamasútra. Láhev fernetového piva představovala při souloži muže, citronové pivo ženu. Zachyceny byly v různých polohách,“ popsal Rajdl. Pivo v třetinkách stálo v supermarketech 16 korun, na diskotékách a barech, kde se hlavně objevovalo, pak přišlo na 25 korun.

Po dvou letech Drinks Union tato piva stáhl z prodeje. „Přišli jsme s novou myšlenkou ve špatnou dobu. Zjistili jsme, že konzumenti nejsou na novinky připravení a že jsou velmi konzervativní. Dalším důvodem byla nedostatečná reklamní podpora,“ vysvětlil Rajdl důvody neúspěchu. Přestože podle Rajdla nyní nastává vhodnější doba k experimentům, je na ně stále ještě brzo, a tak ústecký pivovar letos ani příští rok nic podobného nechystá. (MF Dnes)


Pivovarnická skupina Drinks Union zatřešující pivovary v Krásném Březně, Velkém Březně, Lounech a v Kutné Hoře, dosáhla dle auditovaných výsledků za loňský rok tržeb ve výši přes 1,082 miliardy korun. Skupina hospodařila se ziskem v řádech milionů. Zvýšila svůj dlouhodobý hmotný majetek z 99 milionů na 137 milionů korun. Dlouhodobý finanční majetek se rozrostl z 59 milionů na 61 milionů korun. Základní kapitál zůstal nezměněn ve výši 120 milionů korun.

„Údaje z naší účetní závěrky zveřejněné ve výroční zprávě nejsou plně srovnatelné s údaji za předešlý rok, protože došlo ke změně v délce účetního období. Předešlé účetní období trvalo 18 měsíců, toto účetní období trvalo 12 měsíců“, dodal k výsledkům Miroslav Bretšnajdr, finanční ředitel Drinks Union.

Podíl skupiny na trhu se už blíží pěti procentům a patří k je nejrychleji rostoucím producentem piva v České republice. Celkově pivovary uvařily a prodaly v roce 2003 přes 887 tisíc hektolitrů piva. Oproti předešlému roku to představuje nárůst 42 procent. Z loňského celkového výstavu 887 000 hektolitrů vyvezla skupina téměř 180 000 hektolitrů. Nárůst exportu oproti předcházejícímu roku činil 181 % (v roce předcházejícím byl nárůst v meziročním srovnání 171 %).

Nejvíce piva vyvezla společnost do Německa, Velké Británie a Austrálie. Drinks Union je největším exportérem českého piva do Německa. Skupina sídlící v Ústí nad Labem s 550 zaměstnanci plánuje, že se objem ročního výstavu přiblíží jednomu miliónu hektolitrů. I nadále chce pokračovat v další expanzi na zahraničních trzích. Za první pololetí 2004 zaznamenala skupina Drinks Union 6% nárůst celkového výstavu v porovnání se stejným obdobím roku 2003, zatímco dle dostupných dat celkový trh piva stagnuje až mírně klesá. (Euro)


Za první pololetí vyvezl Drinks Union do sousedního Německa 107 413 hektolitrů piva a stal se tak českou jedničkou na zdejším trhu. Na druhém místě je mezi exportéry českého piva do Německa Pilsner Urquell s vývozem zhruba o 12 tisíc hektolitrů nižším. Následuje Budvar s odstupem asi pět tisíc hektolitrů za plzeňským výrobcem a dále Staropramen, který do Německa vyvezl téměř 56 tisíc hektolitrů pěnivého moku.

"Když jsme před několika lety začínali na německý trh vyvážet, byli jsme jedním z mnoha českých pivovarů, které se snaží v Německu prodat svoje pivo. Dnes jsme na německém trhu první mezi českými výrobci," informoval Právo Milan Hagan, generální ředitel Drinks Union. Skupina Drinks Union dosáhla rapidního nárůstu exportu, když se dostala během šesti let z téměř nuly na sto osmdesát tisíc hektolitrů. Trend rychlého nárůstu exportu pokračuje i v letošním roce. Díky dosavadním úspěchům očekává exportní oddělení Drinks Union další dynamický nárůst. Proto přistoupilo k úpravě exportního plánu pro rok 2004. Plán byl upraven z původních 219 000 hektolitrů na nyní očekávaných 240 000 hektolitrů piva. (Právo)


V Ústí teklo pivo proudem

[čtvrtek, 23. září 2004]

V areálu ústeckého letního kina v sobotu proběhly tradiční ústecké Pivovarnické slavnosti. Celodenní akce se zúčastnilo 5780 příznivců zlatavého moku, 32 píp vytočilo 20 900 piv, nefiltrovaného piva Zlatopramen se dokonce vytočila celá cisterna. "Největší zájem byl pochopitelně o Zlatopramen 11. Snad každý návštěvník slavností si chtěl dát alespoň jedno pivo, které dělá slávu celému regionu. Nemalý zájem byl ale také o kutnohorské pivo Dačický. Je to regionální pivo, které není na Ústecku běžně dostupné, a mnoho návštěvníků chtělo tedy využít příležitosti ho ochutnat," prozradil Právu Milan Hagan, generální ředitel nápojářské skupiny Drinks Union, která slavnosti pořádala. Slavností se zúčastnila jedna z nejpopulárnějších českých hudebních skupin Těžkej Pokondr, vystoupila i Radana, program zpestřila skupina Holywood. Celý program byl ve 22 hodin zakončen velkolepým ohňostrojem. (Právo)


Pivovarská universita trénuje hostinské

[čtvrtek, 23. září 2004]

Se začátkem školního roku zahájila činnost i Pivovarská universita. Jde o nový projekt pivovarů sdružených ve skupině Drinks Union (DU). Školící projekt má za cíl zvyšovat znalosti, odbornost a profesionalitu českých hostinských. Uvedl to Josef Vejlupek z DU. "V segmentu gastro vždycky platilo a bude platit, že sládek pivo vaří, ale hostinský ho dělá. Zdaleka ne všichni hospodští a provozovatelé restaurací ale mají vzdělání v oboru,"

vysvětlil Josef Vejlupek.

"Hostinský jako výčepní mistr významným způsobem ovlivňuje kvalitu čepovaného piva," uvedl Milan Hagan, generální ředitel DU. Školící program Pivovarská universita se uskuteční přibližně dvacetkrát do roka. Dvacet až dvacet pět hostinských je pozváno na jednodenní program do pivovarů ve Velkém Březně nebo v Kutné Hoře.

Výukový program začíná exkurzí po pivovaru a seznámením se s technologií výroby piva. Následuje vlastní školení, na kterém přednáší výrobní sládek pivovaru. Stěžejními oblastmi školení jsou technologie čepování, skladování, marketing a celkový vztah k pivu a péče o něj. Hostinští jsou během školení seznámeni i s novinkami z pivovaru a z celého trhu. Mezi praktické pomůcky při školení patří například rozříznuté chladící zařízení nebo rozříznutý pivní sud. Universita a její jednotlivé přednášky jsou zaměřeny i na kuchaře a majitele provozoven. Jednotlivé přednášky jsou i z oblasti ekonomiky, historie, daňového poradenství, změn v hygienických předpisech a novinek v technologii.

Každý z účastníků obdrží po ukončení školícího programu tzv. Výstupní list, který bude sloužit jako osvědčení o absolvování Pivovarské university. "V západních zemích je znatelný trend každoročního poklesu výtoče piva v restauracích. Dá se očekávat, že tento trend dříve či později nastane i na českém trhu. Jedinou cestou k úspěchu v segmentu sudového piva v tvrdé konkurenci na našem trhu je zaměřit se na zvyšování kvality čepovaného piva," dodal Milan Hagan. (Ústecký deník)


Pivovarníci mají důvod k radosti

[čtvrtek, 23. září 2004]

Horké srpnové dny a kempy plné zahraničních turistů, kteří touží ochutnat místní speciality, pomohly zvýšit prodej ústeckého piva. Skupina Drinks Union (DU) odhaduje, že ve srovnání se začátkem léta prodej zlatého moku vzrostl u jednotlivých značek o deset až 25 procent. Včera o tom informoval mediální zástupce společnosti Miroslav Slaný. Pivovarníci se po studeném červenci mohou konečně radovat. Zahrádky v Ústí nad Labem i okolní kempy jsou plné. Nejvyšší prodeje jsou právě na rekreačních místech a v sezonních provozovnách.

Kromě jedenáctistupňového sudového piva Zlatopramen, jehož prodej se za poslední tři týdny zvýšil o 25 procent, roste odbyt této značky také v plechovkách. "Prodej se ve srovnání s loňským rokem ztrojnásobil," uvedl manažer značky Boris Rajdl. Na prodej v plechovkách navíc nemá takový vliv počasí. Během června prodal Zlatopramen 134 000 půllitrových plechovek. Podle Rajdla je zájem o plechovky zejména v pohraničí. Cizinci si ústecké pivo mohou vychutnat i v zahraničních prodejnách. Export zlatého moku vzrostl v prvním pololetí ve skupině Drinks Union o 40 procent. Meziročně tak firma zvýšila výstav o šest procent na 131 440 hektolitrů. Nejvíce společnost vyváží pivo do Německa, Velké Británie a Austrálie.

Drinks Union sdružuje pivovar v Krásném Březně a Velkém Březně, Lounech a Kutné Hoře. Celkem loni sládkové ve skupině vyrobili 707 500 hektolitrů piva.

Podíl DU na českém pivním trhu činil v roce 2003 zhruba pět procent. Hlavními akcionáři DU jsou s padesátiprocentními podíly Pivovary a sodovkárny Brno a Ústecké pivovary. Firmy ve skupině na základě rozhodnutí valných hromad postupně směřují ke sloučení.

Prodej zlatého moku vzrostl u jednotlivých značek o 10 až 25 procent. Kromě jedenáctistupňového sudového piva Zlatopramen roste odbyt této značky také v plechovkách. (Ústecký deník)


Od myslivce k pivu

[středa, 23. červen 2004]

Za pivo, které vyrábí ve svých pivovarech skupina Drinks Union, konkrétně za značky Zlatopramen, Březňák a další, bude nově zodpovídat Jiří Štesl. Stal se marketingovým ředitelem firmy. Od roku 1994 v ní budoval divizi KB Likér, kde postupně zastával od roku 1998 pozici obchodního ředitele a od roku 2003 pozici ředitele divize. Novým šéfem KB Likér, která vyrábí například Starou mysliveckou, bude Jiří Janák, který byl dosud ředitelem vývoje a techniky divize. (iDnes)


Slovensko vlani s tržbami 5,4 mld.Sk

Skupina Heineken Slovensko dosiahla vlani hrubé konsolidované tržby vrátane spotrebnej dane na úrovni 5,4 miliardy Sk, na ktorých sa tržby z predaja piva podieľali sumou 3,8 miliardy Sk. Oproti roku 2002 to znamená zvýšenie o 6,7 %.

Celoslovenský pokles spotreby piva spôsobený vyššou spotrebnou daňou však ovplyvnil aj výrobu v pivovaroch v Hurbanove, Nitre, Martine a Rimavskej Sobote, ktorá dosiahla 2,2 milióna hektolitra (hl) piva a medziročne sa znížila o 3 %. Od druhého zvýšenia spotrebnej dane v auguste 2003, ako pripomenul PR manager spoločnosti Peter Švec, dokonca medziročný pokles predaja piva z portfólia Heinekenu Slovensko v jednotlivých mesiacoch okrem decembra presahoval 10 %. Odvod spotrebnej dane z piva sa podľa jeho informácií za celý rok 2003 vyšplhal na 727 milióna Sk, čo bolo medziročne o 25,5 % viac. Pokles spotreby piva bol aj dôvodom zastavenia výroby v martinskom pivovare, ktorý sa od začiatku novembra stal len distribučným centrom v regióne. Produkcia piva Martiner prešla pod pivovar v Nitre. Heinekenu sa však napriek vlaňajšiemu nepriaznivému vývoju na pivovarníckom trhu podarilo udržať si pozíciu lídra s 42,5-% podielom.

Na zahraničné trhy vlani spoločnosť umiestnila pivo a slad v celkovej hodnote 1,7 miliardy Sk, čím sa export oproti roku 2002 zvýšil o viac než 37 % a na celkových tržbách sa podieľal 30,5 %. Samotný vývoz piva vzrástol medziročne o 15 % na 107 500 hl, pričom najviac vyše 93 000 hl sa vyviezlo do susednej Českej republiky. Ďalšími významnejšími exportnými destináciami boli Rusko, USA, Kanada a Lotyšsko. Najviac vyvážanou značkou z portfólia Heineken Slovensko bol Zlatý Bažant s objemom vývozu 100 000 hl, a to hlavne do ČR, ale v menších objemoch aj do USA a Ruska. Značka Kelt sa na exporte podieľala 1 500 hl a v menšom množstve aj na Slovensku licenčne vyrábaný Amstel.

V sladovníckom biznise si skupina svoju vedúcu pozíciu na domácom trhu posilnila o ďalších 9 percentuálnych bodov na viac ako 57 %. Vďaka spusteniu novej sladovne v Hurbanove, ktorá je kapacitne najväčšou v strednej a východnej Európe, vzrástli tržby spoločností Heineken Slovensko a Heineken Slovensko Sladovne z predaja sladu až o 44 % na vyše 1,5 miliardy Sk. Objem vyprodukovaného jačmenného sladu skupiny dosiahol 160 000 metrických ton (mt), pričom na export smerovalo 125 000 mt, čo bolo o 60 % viac ako v roku 2002. Rovnako 60 % sa skupina Heineken Slovensko podieľala na celkovom exporte tejto suroviny zo Slovenska. Z vyvezeného objemu sladu sa 51 % realizuje v rámci koncernu Heineken N.V. a zvyšných 49 % smeruje na voľný trh. Najväčšími odberateľmi sladu boli pritom vlani Poľsko a Rusko a väčšie objemy putovali aj do Macedónska, ČR, Kazachstanu, Chorvátska, Litvy, Rakúska, Bosny a Bieloruska.

Objednávky na nákup sladovníckeho jačmeňa v sezóne 2002/2003 dosiahli podľa Šveca 200 000 mt, znížená kvalita jačmeňa spôsobená nepriaznivým počasím však nakoniec zredukovala nákupné možnosti na domácom trhu na 131 000 mt. Zhruba 50 000 mt plánuje Heineken nakúpiť v zahraničí, predovšetkým v susednej ČR. Na sezónu 2004/2005 má skupina v súčasnosti nakontrahované dodávky sladovníckeho jačmeňa od domácich prvovýrobcov v objeme 170 000 mt.

Najmä do modernizácie technológie varenia piva a obalovej techniky investovala v roku 2003 skupina Heineken Slovensko 441 miliónov Sk. Oproti roku 2002, kedy sa dokončila výstavba novej sladovne v Hurbanove s rekordnou investíciou asi 700 miliónov Sk, to znamenalo zníženie o 57 %. Celkové doterajšie investície Heinekenu na Slovensku sa dostali už na 4,4 miliardy Sk. Skupina je súčasťou medzinárodného pivovarníckeho koncernu Heineken N.V., ktorý vstúpil na slovenský trh prostredníctvom pivovaru v Hurbanove v roku 1995. (TASR)


Manažer pro zahraniční obchod společnosti Drinks Union Miloš Kuba řekl právu:

* Orientace značky Zlatopramen jako 11stupňového piva je na našem trhu unikátní. Jaké jsou vůbec vaše pozice na našem trhu?

Pivovarská skupina Drinks Union se skládá ze čtyř pivovarů - Zlatopramen v Ústí nad Labem, Březňák ve Velkém Březně a pivovarů Louny a Kutná Hora. Co se týče výstavu, loni jsme byli pátou největší pivovarskou skupinou v zemi. Vyrobili jsme 887,5 tisíce hektolitrů piva, z toho 180 tisíc hektolitrů vyvezli do zahraničí. Naší vlajkovou lodí je značka Zlatopramen 11, která se prosadila celorepublikově.

* Jak byste definoval vaši obchodní strategii?

Jsme významnou pivovarskou skupinou na českém trhu a plánujeme dosáhnout ročního výstavu milión hektolitrů. A také se stát čtvrtou největší pivovarskou skupinou a vytvořit si předpoklady pro výrazné prosazení se v zahraničí.

* Co jste už ve vaší exportní politice dosáhli?

Všechny naše pivovary byly historicky regionální a naše značky byly známy lokálně, jak se říká, jen "kolem komína". O to těžší bylo prosadit se na zahraničních trzích, kde tyto značky byly zcela neznámé.

Před šesti lety jsme vyváželi ročně 13 tisíc hektolitrů, a pokud se za loňský rok můžeme pochlubit 180 tisíci hektolitry, lze to pokládat za velký úspěch. Po zformování naší pivovarnické skupiny se stal Zlatopramen prioritou také na zahraničních trzích a letos jej chceme výrazně prosazovat.

* Zvýšení exportu z počátečních 13 tisíc na 180 tisíc hektolitrů je výrazný skok...

...a tato dynamika našeho exportu je příznačná zejména pro poslední období, kdy v roce 2002 naše společnost vyvezla 64 tisíc hektolitrů; jde tedy o nárůst exportu za uplynulý rok o 180 procent. Mohu říci, že jsme se z bezvýznamného exportéra stali čtvrtým největším vývozcem piva v Česku. Na německém pivním trhu jsme dokonce třetí nejprodávanější českou značkou.

Na německém trhu se nám podařilo prosadit do všech významných obchodních řetězců, známých i u nás. Pivo zde dodáváme do nových spolkových zemí a postupně se začínáme prosazovat i ve starých spolkových zemích.

* Mám tomu rozumět tak, že teritoriálně je německý trh vaše nejdůležitější zahraniční exportní destinace?

Rozhodně to je právě Německo, dále Skandinávie, především Švédsko, Finsko a částečně Dánsko. Dále vyvážíme pivo i do teritorií, jako jsou Srbsko a Černá Hora, Španělsko, Itálie, Kanada, Velká Británie, Austrálie.

Jednoznačně je však pro nás nejdůležitější německý trh. Což je paradoxní, protože spotřeba piva v Německu už po několik let klesá, klesají také ceny, přitvrzuje konkurenční boj. A přesto se nám podařilo najít takzvanou díru na tomto trhu a tu úspěšně obsadit, takže se z našich neznámých značek staly značky respektované a na trhu žádané. Kde jsme v Německu se značkou Březňák a Louny na prodejním místě, tam jsme vždy nejprodávanějším českým pivem.

* Jaký je z vašeho pohledu další úspěšný trh? Zmínil jste se o Skandinávii...

Jde především o Švédsko, kde se nám podařilo dostat se jak do restaurací, tak i do státního řetězce, který má monopolní postavení na prodej alkoholických nápojů. Zde jsme se prosadili lahvovým pivem Zlatopramen, který se v tomto řetězci stal nejprodávanějším českým pivem.

* Čeho chcete ve vaší exportní politice dále dosáhnout? Loňský nárůst se bude jistě těžko udržovat.

Takový nárůst je skutečně obtížné opakovat každý rok. I když letošní čísla jsou nadějná, export za první čtvrtletí je v porovnání s loňskem opět v řádu několika desítek procent. V příštím období chceme v exportu výrazně prosadit Zlatopramen a zároveň využít vstupu naší země do Evropské unie, který nám pro export otevírá nová teritoria. Například Polsko, na jehož trh se připravujeme vstoupit.

* O co konkrétně u našich sousedů jde?

Polsko zavedlo v polovině 90. let pro dovoz piva celní bariéry, které zavřely dveře téměř všem exportérům. Pivo bylo natolik předražené, že se mohlo prodávat jen v malých množstvích. Prvního května tyto celní bariéry padly a na polském trhu se pro všechny exportéry otevírají obrovské příležitosti.

* V jakých dalších regionech očekáváte zlepšení vaší exportní pozice po vstupu do EU?

Také například na Slovensku, které sice už dříve zrušilo dovozní bariéry, nicméně polský trh je zajímavější. Je to velký trh s 39 milióny obyvatel, kde má české pivo velmi dobrý zvuk, který jako jeden z mála Evropě dlouhodobě roste. (Právo)


Drinks Union připravují novou kampaň

[neděle, 23. květen 2004]

Novou reklamní kampaň za přibližně 35 milionů korun, zaměřenou zejména na propagaci značky Zlatopramen, odstartuje 1. května pivovarnická skupina Drinks Union. Hlavním médiem využívaným pro propagaci značky bude TV Nova, dostane se však například i na tištěná média. "Po loňském důrazu na stupňovitost piva se letos chceme zaměřit na emoce a zážitky spojené se Zlatopramenem," řekl marketingový ředitel skupiny Drinks Union Boris Rajdl. Podle jeho slov je hlavním motivem letošní kampaně slogan "O stupeň lepší zážitek". "Podporovat prodej našeho piva však budeme i dalšími aktivitami, jako jsou například spotřebitelské soutěže či další marketingové akce," informoval Rajdl. Určité propagace se značce Zlatopramen dostane i v zahraničí, o žádné masové reklamní akce ale podle něj zatím nepůjde. (iStrategie)


Čeští hokejisté nevyhráli, pivovary ano. Firmám, které měly blízko k právě skončenému mistrovství světa v hokeji nebo v jeho rámci udělaly speciální prodejní akce, se zvýšil prodej. Zisky potvrzují nejen Budějovický Budvar jako oficiální partner české reprezentace i extraligy nebo Pivovary Staropramen coby partner Sazka Areny, ale i pivovarnická skupina PMS Přerov, která prodávala u ostravské zimní haly.

Pivovary zaznamenaly zisky nejen díky fanouškům sledujícím zápasy v restauracích po celé zemi, ale i od přímých diváků mistrovství. V Pivní aréně, kterou u ostravské zimní haly postavila čtvrtá největší pivovarnická skupina PMS Přerov, se jen za 12 dní vypilo 250 hektolitrů. A to přesto, že její produkty - Zubr, Holba a Litovel - nepatří k místním značkám.

"Pivní aréna patřila k největším projektům přímého prodeje v tomto roce," uvedl ředitel přerovského pivovaru Zubr Pavel Svoboda. Pivovarům PMS v dubnu, kdy probíhala základní část Mistrovství světa v hokeji, kde ještě excelovala česká reprezentace, celkově vzrostla spotřeba sudového piva o čtvrtinu. Zatímco v březnu zaznamenaly pivovary prodej 28 tisíc hektolitrů sudového piva, v dubnu již 35 tisíc hektolitrů.

"Navýšení je způsobeno nastupující sezónou a částečně se do něho promítá i mistrovství světa v hokeji, kdy vzrostla také návštěvnost hospod. Počítáme, že hokej nám zvedl spotřebu zhruba o pět procent," uvedla Hana Matulová, mluvčí pivovarů Zubr a Holba. Pivovary PMS Přerov uvádějí roční výstav milión hektolitrů.

Prodej piva v období po mistrovství světa v hokeji budou pivovary podporovat letními akcemi, jako jsou pivní festivaly. V Olomouci začne příští týden zřejmě největší tuzemská přehlídka, které se zúčastní více než dvě desítky pivovarů. Tomáš Krásný z marketinkové agentury Incoma Consulting míní, že přehlídky neovlivní tržby pivovarů tolik jako sportovní akce.

"Trend sportovních hospod, do kterých chodí fanoušci, je již klasický a stále jich přibývá, a to se muselo projevit. Je však pravda, že největší vliv v nápojovém byznysu obecně má počasí. To může zcela smazat letošní hokej, evropský šampionát ve fotbale nebo olympiáda," řekl Krásný. (iHned)


Zlatopramen, Březňák, Louny a nově také Žatec se zabydlují v západní Evropě a míří ještě dál. Pivovary, které se ve světě snaží obnovit zvuk severočeského piva, již dobyly deset zemí a do dalších dvou států začnou dovážet letos. Největší úspěch mají mezi německými pivaři. Ještě před pěti lety byla ústecká firma Drinks Union, která provozuje pivovary v Lounech a ve Velkém a Krásném Březně, bezvýznamným exportérem. "Za hranice jsme vyváželi pouhých třináct tisíc hektolitrů ročně. Loňský rok již pro nás ale byl vůbec nejúspěšnějším v celé naší historii. Se sto osmdesáti tisíci hektolitry jsme se stali čtvrtým největším vývozcem piva z České republiky," pochvaluje si stávající situaci šéf exportního oddělení firmy Drinks Union Miloš Kuba. Oproti roku 2002 zaznamenali v této společnosti neuvěřitelný nárůst exportu piva o 281 procent. "Nejvíce piva vyvážíme do Německa, dále pak do Švédska, Finska, Srbska, Španělska, Itálie, Dánska a jiných států. Za kuriózní místa můžeme označit například dodávky do Austrálie," doplnil Kuba. Nejúspěšnější exportní značkou byl Březňák, nejdynamičtěji rostla za hranicemi poptávka po lounském pivu. V druhé polovině roku 2003 si však velkou oblibu získával také Zlatopramen. Žádají si ho zákazníci nejen v Německu či ve Skandinávii, ale také v Rusku či Srbsku. O pivní speciality je zájem v centru Kodaně, kde tamní restaurace nabízí téměř všechny značky severočeských piv a největší úspěch zde slaví speciální čtrnáctistupňové pivo značky Březňák.


Ústecké pivo se vozilo i na Saharu

[pondělí, 23. únor 2004]

"Na konci devatenáctého století, ve zlatém věku českého pivovarnictví, žíznil po českém pivu celý svět," říká historik pivovarnictví Petr Žižkovský z Ústí nad Labem.

* Mělo tehdy české pivo ve světě slavnější jméno než dnes?

O obrovské poptávce po našem pivu svědčí i rozmach pivovarnictví v té době. Od roku 1869 za pouhé dvě desítky let bylo v Čechách postaveno 34 nejmodernějších pivovarů. Poptávka byla nejen po českém pivě, ale také sladu a žateckém chmelu. Nejvíce žádaní však byli čeští sládci. Takového celosvětového věhlasu již nikdy nebylo dosaženo.

* Jak na tom byli s exportem piva pivovary v dnešním Ústeckém kraji?

Severočeské pivovary užívaly výhod přirozené dopravní cesty po Labi. Ústí bylo tehdy největším přístavem monarchie podle tun přepraveného zboží. Větší než Terst, Rijeka, Pula či Dubrovník. Pivo se odsud dopravovalo po vodě do Hamburgu a prostřednictvím obchodních zástupců po celém světě i tam, kam si netroufaly ani největší české pivovary.

* Kam například?

Například na Kanárské ostrovy, do jižní a střední Afriky. Do Jižní Ameriky se vyvážel Zlatopramen pod obchodním označením "Best Bohemian Pilsner Beer from Aussig". Pivovar ve Velkém Březně byl roku 1910 dodavatelem pro britskou Sněmovnu lordů a v roce 1942 dodává Rommelově Afrika korps na Saharu pivo s roční garancí. (Mladá fronta DNES)



PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI