Slovenská pivní scéna přijde o jedno z nejznámějších piv. Nizozemská společnost Heineken se totiž rozhodla uzavřít svůj slovenský pivovar Gemer v Rimavské Sobotě. S touto značkou přitom bylo možné se velmi často setkat například ve slovenských horách.

Důvodem opatření, kvůli kterému přijde o práci 95 lidí, jsou klesající prodej a silná konkurence na slovenském trhu.

"Heineken na Slovensku soustředí výrobu piva pouze do města Hurbanovo," uvedl mluvčí Roman Krajniak.

Společnost Heineken již dříve zrušila produkci piva v Martině a Nitře. Podle Krajniaka přesune Heineken do konce roku svou slovenskou centrálu z Nitry do Hurbanova a Bratislavy, což povede k zániku 60 administrativních míst. Firma rovněž ohlásila výrazné zvýšení výroby piva v Hurbanovu.

Pivovar v Rimavské Sobotě ukončí provoz po 40 letech. Heineken ho ovládl v roce 2000 a investoval do něj desítky milionů korun. Investice směřovaly například do rozšíření výroby sladu a skladových prostor. Závod vyráběl více než 300.000 hektolitrů piva ročně.

Heineken je podle objemu prodeje čtvrtým největším producentem piva na světě a prodává své produkty ve 170 zemích. V roce 2003 vstoupil rovněž do rakouské firmy BBAG, čímž se jeho součástí stala společnost Starobrno, jeden z největších českých pivovarů. (iDnes)

Tři tisíce malých piv bilo vypito během 12 vteřin. Největší pivní preclík upekli Ústečáci.

Více než čtyři a půl tisíce návštěvníků se v sobotu 9. září sešlo v areálu letního kina v Ústí nad Labem, kde společnost Drinks Union pořádala tradiční Pivovarské slavnosti. „ Při celodenní akci bylo v provozum 34 výčepů včetně již tradiční pivovarské cisterny.Kromě „vlajkové lod- piva Zlatorpamen- mohli dospělí návštrěvníci ochutnat i značky Březňák, Louny a Dačický. informoval Jan Vyleťal, manažer produkce marketingu , společnosti Drinks Union.

Největší zájem podle Vyleťala byl pochopitelně o Zlatopramen 11. „Snad každý návštěvník slavností si chtěl dát alespoň jedno pivo, které dělá slávu celému regionu. Nemalý zájem byl ale také o kutnohorské pivo Dačický, které není v našem regionu běžně dostupné,“ dodal.

Na letošních slavnostech vystoupili například finalista Superstar Petr Bende se skupinou, Michal David,Petra Černocká , Verona či Ivan Hlas. Největší ovace diváků však sklidili Jakub Smolík , kterého z pódia odvezli motorkáři z klubu Halley Davidson a na závěr pak italský zpěvák Davide Matioli . „Mě osobně asi nejvíc zaujali naši zpívající sládci, kteří společně s Michalem Davidem zazpívali hymnu Zlatopramene,“ uvedl prokurista skupiny DRINK UNION Josef Vejlupek.

Se zájmem návštěvníků se setkaly soutěže. „Některé výkony jedlíků utopenců , či pivního sýra byly skutečně obdivuhodné,“ uvedl Vejlupek. Velký zájem byl také o slavnostní přípitek malým pivem na závěr slavností. Z podia si s návštěvníky připil i primátor města Ústí n.L. Mgr.Jan Kubata , který odpoledne spolu s předsedou představenstva DRINKS UNION a.s. RNDr.Milanem Haganem slavnosti zahájil.

„ K závěrečnému přípitku jsme dali do oběhu speciální průhledné kelímky 0.3 l, do kterých se v průběhu těchto slavností běžně nečepovalo. Po vyčíslení jejich spotřeby jsme došli k závěru, že závěrečného přípitku s malým pivem se zúčastnilo na 3.000 lidí,“

- řekl Antonín Kny z pořádající pražské agentury. Moderátor Ivan Vodochodský to změřil na stopkách : přípitek trval něco přes 11 vteřin. Tento populární kuchař a gurmán si však ze slavností odnesl zcela jiný zážitek : „Nejlepší na slavnostech byly utopence od pana Doranta! Jednu čtyřlitrovou sklenici, která zbyla po soutěži jsem dokonce na pořadatelích „vyžebral“.

Na slavnostech také padl jeden oficiální rekord, který byl zapsán do Knihy českých rekordů. Firma INPEKO upekla největší pivní preclík v České republice. Byl ve tvaru brýlí a podle sdělení Roberta Zauera z agentury Dobrý den měřil 177x 98 cm a vážil 10,5 kg. Celý program slavností byl zakončen ve 22 hodin velkolepým ohňostrojem, speciálně upraveným na hymnu Zlatopramene “Žízeň je krásná“. (Tisková zpráva Drinks Union)

Nizozemský výrobce piva, společnost Heineken NV, dnes zvýšil odhad růstu zisku za letošní rok poté, co produkty firmy včetně piva Heineken Premium Light zvýšily jeho prodeje.

Společnost nyní očekává, že růst zisku bez započtení akvizic za letošní rok mírně převýší 10 procent, když společnost původně očekávala, že za tento rok nevykáže růst zisku vyšší než v rámci středního jednociferného pásma (4-6 %). Za zvýšením projekce dle vyjádření společnosti stojí silný růst objemu prodeje ve střední a východní Evropě, Americe, Africe a v jihovýchodní Asii.

Společnost Heineken, která je třetím největším producentem piva v Evropě, v únoru předčila své konkurenty Carlsberg A/S a Scottish & Newcastle Plc, když reportovala 56procentní nárůst zisku za druhé pololetí. Prodeje firmy v té době byly podpořeny akvizicemi ruských společností, když společnost v roce 2005 převzala čtyři ruské firmy. Firma zároveň investovala více prostředků do nových produktů jako piva Premium Light ve Spojených státech.

Akcie Heineken v reakci na zvýšení finanční projekce posilují o 3,9 procenta. (iPoint)

O ceně a kvalitě českého piva, o nasycenosti českého pivovarského trhu a dalších otázkách jsme si povídali s Milanem Haganem, předsedou představenstva firmy Drinks Union.

Dobrý den, mohl byste nám na začátku našeho rozhovoru ve zkratce představit společnost Drinks Union? Co je vaší hlavní činností a na jaké produkty či služby se zaměřujete?

Společnost Drinks Union je čtvrtou největší pivovarnickou skupinou v zemi a zároveň třetím největším domácím výrobcem lihovin. Jsme největší soukromou nápojovou skupinou v Čechách s ryze českým kapitálem. Sdružujeme čtyři pivovary – Zlatopramen Krásné Březno, Velké Březno, Louny a Kutnou Horu. V Krásném Březně zároveň vyrábíme likéry a lihoviny. Myslím, že všichni znají naši Starou mysliveckou nebo Klášterní tajemství. Již z toho je zřejmé, že naší hlavní činností je výroba a prodej piva a lihovin.

Vaše společnost je tedy v současnosti již čtvrtou největší domácí pivovarskou skupinou. Jak to všechno začalo a co bylo třeba udělat k dosažení takového postavení na trhu?

Nejtěžší bylo přesvědčit lidi, že je možné vyhrát, zvlášť když se již cítili být na kolenou. Když jsem vstoupil do pivovaru Zlatopramen byl na něj podán návrh na konkurz kvůli stamilionovým dluhům. Předstoupil jsem tehdy, coby nový vlastník, před management a vyhlásil jednoduchý plán pro náš pivovar, nejdřív splatit dluhy, potom první na severu Čech, potom čtvrtí v celých Čechách, všichni si mysleli, že jsem přiletěl z Marsu a neznám český trh. Když jsme spolu s pivovarem Velké Březno a Louny vytvořili skupinu a ovládli trh v severních Čechách myslím, že už nepochyboval nikdo.

Je za tím hlavně snaha bojovat proti pivovarnickým gigantům, nebo něco jiného? A Plánujete další rozšíření vaší skupiny?

Základem našeho úspěchu se stalo ovládnutí trhu v severních Čechách spojením a rozvojem tří malých severočeských pivovarů. Nyní jsme ale v jiné pozici než před čtyřmi roky, trh se zkonsolidoval a sedm hráčů ovládá téměř devadesát procent trhu, zatímco zbývajících cca 30 pivovarů má jen deset procent. Jediná efektivní cesta vzhůru je pohltit některého ze svých bezprostředních konkurentů. To není jednoduchá úloha, vždyť našimi konkurenty je světová jednička Imbew (Staropramen), světová trojka SAB (Pilsner Urquell), světová čtyřka Heineken (Starobrno), a aby toho nebylo málo, tak ještě německá jednička Radeberger Group (Krušovice). Naším konkurentem je i ten komu nyní dýcháme na záda, tedy budějovický Budvar. Spojení s dalším menším pivovarem se však určitě nebráníme, ale jedině pokud splní naše velké nároky na kvalitu piva.

V loňském roce dosáhla vaše společnost rekordních výsledků. V minulosti jste sliboval výstav milion hektolitrů na konci roku 2005. Podařilo se vám to?

Ano podařilo, v loňském roce celkový prodej piva, včetně licenční výroby v Rusku, přesáhl milion hektolitrů. Na domácím trhu to bylo pak více než 920.000 hektolitrů. Růst v domácích podmínkách je nesmírně obtížný, vždyť spotřeba piva dlouhodobě mírně klesá. Drtivá většina domácích pivovarů se proto musí poohlížet po zahraničních trzích, to děláme i my. Tam kde nejsou velké bariéry pro vstup na trh exportujeme. Například do Německa, kde jsme jedničkou mezi českými exportéry piva a prodáme na tomto náročném trhu více než Pilsner Urquell nebo Budvar. Tam kde překážky jsou jsme zkusili vsadit na licenční výrobu. A i to se nám daří, jako například v Rusku, kde jsme hned v prvním roce našeho působení prodali 102 tisíc hektolitrů. Myslím, že rozhodujícím zdrojem úspěchu je vyhlášená kvalita našeho piva. Například v Rusku byl náš Zlatopramen hned v prvním prodejním roce vyhlášen jako nejlepší pivo na trhu a porazil všechna česká či německá piva.

Jak moc se změnily podmínky vývozu piva po vstupu ČR do EU?

Myslím, že nic zásadního se nezměnilo. Uplatnit se na trhu EU je stejně těžké jako předtím, zmizely jen překážky vstupu na trh kladené v minulosti nově přistupujícími zeměmi jako např.Polskem či Slovenskem. Ty v minulosti víceméně znemožňovaly export do těchto zemí.

Na jaké světové trhy se nyní specializujete? Plánujete expanzi i do dalších zemí?

Naším největším vývozním teritoriem je sousední Německo, kde máme úspěch především v nových spolkových zemích. Jak jsem již řekl, jsme největším českým exportérem piva do Německa. Naši přítomnost na tomto velmi náročném trhu chceme dále posilovat. Chceme však pronikat i do dalších zemí. Hledáme cestu zejména na velké trhy nebo rychle se rozvíjející trhy, jako je Polsko, ale také Čína nebo Brazílie. Daří se nám však i v jiných zemích, například ve Švédsku, kde se Zlatopramen prodává lépe než Plzeň, přestože je o dost dražší.

Myslíte si tedy, že český trh je již zcela zasycen a už neexistuje prostor pro další zvýšení odbytu?

Český trh je již nasycen a bude i nadále klesat. Myslím, že pro české pivovary je export jedinou cestou pro zvýšení prodejů. Čím déle si česká piva podrží svůj osobitý charakter, tím větší šance je udržet vysokou domácí spotřebu a udržet stávající tempo růstu exportu. Ostatně pivní turistika zahraničních návštěvníků je dokladem výjimečnosti našich piv. Málokdo ví, že česká piva vyráběná tradiční technologií obsahují více antioxidantů než červené víno, a to nehovořím ani o pozitivních účincích alfa hořkých kyselin. Ty se do piva dostávají z přírodního chmele a mají pozitivní vliv na trávící trakt a ledviny. A samozřejmě pivo obsahuje i vitamín B. Když pijete pivo s mírou, svému zdraví rozhodně prospějete.

Je alkohol, a tedy i pivo, v České republice ve srovnáním se západem stále levný? A jak se podle vás bude jeho cena v budoucnosti měnit?

V porovnání se světem je cena piva v České republice skutečně velmi nízká. Cena piva se bude do budoucna postupně zvyšovat, vzhledem k velké konkurenci na trhu však neočekávám nějaké razantní cenové skoky.

Nepřemýšlíte ještě o dalších alternativních produktech, například víno či nealkoholické nápoje?

V minulosti jsme již nealko nápoje vyráběli a prodávali, byli jsme dokonce pátí na trhu s roční produkcí okolo pětiset tisíc hektolitrů a v portfoliu našich značek byl například Top Topic. Přesto jsme naši pozici vzhledem k situaci na trhu vyhodnotili jako první v druhé lize a výrobu nealko nápojů jsme prodali jinému významnému hráči na trhu. O alternativních nápojích však stále přemýšlíme. S velkým úspěchem jsme vyzkoušeli kvašené jablečné mošty známé ve světě jako Cidery. Paradoxně právě nízká cena piva je však velkou barierou pro jejich větší rozšíření mezi spotřebiteli.

Má některý z pivovarů ve vaší skupině dominantní pozici? A probíhá mezi nimi vůbec nějaký druh spolupráce?

Z hlediska produkce je největší pivovar v Krásném Březně, ve kterém se vaří naše vlajková loď Zlatopramen. Každý z pivovarů vyrábí svou vlastní značku a tak spolupráci mezi nimi vymezujeme pouze v rámci stáčení piva do KEG sudů či lahví. Synergii však využíváme zejména v obchodní oblasti, kdy jednotlivé pivovary jsou přirozenou základnou pro naše obchodní zástupce, kteří mohou nabídnout našim zákazníkům portfolio různě profilovaných značek piva.

Kromě pivovaru vlastníte chmelnici a sladovnu. Je to vaše konkurenční výhoda nebo přemýšlíte o budoucím outsourcingu?

Pro výrobu piva používáme nejkvalitnější odrůdu chmele žateckého červeňáku, který pěstujeme v lounsko-žatecké oblasti. Veškeré práce na našich chmelnicích a při zpracování chmele však dodavatelsky nakupujeme, a tak na nákladech moc neušetříme. Výhodu vlastních chmelnic však vidíme jinde. Náš sládek , který je zavázán vařit pivo tradiční technologií z těch nejkvalitnějších surovin má tímto od jara až do podzimu pod kontrolou kvalitu chmele - základní suroviny pro výrobu piva. V ostatních pivovarech jsou sládci závislí na tom co jim po sklizni trh nabídne. Dost možná proto neriskují a používají pro výrobu piva chmelové extrakty namísto přírodního chmele, který používáme my. Pokud se týká sladování ječmene je to tradiční pivovarská prvovýroba. Slad je pro výrobu piva stejně důležitý jako chmel. Jeho kvalita a technologie jeho zpracování před a při výrobě piva určují další senzorické vlastnosti piva jako jsou plnost piva, jeho pěnivost či barva. Přesto, vzhledem k naší velikosti jsme již cca 50% sladu nuceni nakupupovat, stejně jako Plzeň nebo jiní naši konkurenti. Vlastní výroba sladu je však pořád o něco levnější. Slad vyrábíme z nejkvalitnějších odrůd moravských ječmenů, a proto je naše největší sladovna na Moravě. Ostatní slad rovněž nakupujeme od moravských sladoven.

Počasí v uplynulém roce nepatřilo právě k nejteplejším. Do jaké míry to ovlivnilo výrobu a prodej vašich produktů?

Počasí je především u piva jedním z významných faktorů, který ovlivňuje jeho spotřebu. Chladné počasí samozřejmě spotřebu piva snižuje a naopak. My jsme však prodali o 50 tis. hl piva více než v roce předcházejícím. Dařilo se nám zejména díky novým zákazníkům, jež jsme v průběhu roku získali.

Všeobecné povědomí je z hlediska obchodu velice důležité. Jaké způsoby propagace využíváte? Připravujete nějakou novou reklamní kampaň?

Podpora prodeje a reklama je pro každou značku velmi důležitá. Pokud o vás lidé nečtou, nevidí vaše produkty, neslyší o vás v rádiu, nevidí vás v televizi, jako byste z obchodního hlediska ani nebyl. Pokud chceme být skutečně silnou nápojovou skupinou, musíme dosahovat srovnatelné výkonnosti s těmi nejlepšími a nemůžeme proto podpoře našich piv věnovat méně pozornosti než naše konkurence.

Prozraďte nám, jaké má společnost Drinks Union plány do budoucna?

Dosáhli jsme v pivu čtvrté pozice na trhu a v lihovinách jsme třetí, nyní přemýšlíme o tom co je potřebné udělat pro to, abychom se dostali ještě výš a připravujeme si plány do roku 2010.

Jaké máte, jako většinový vlastník záměry se skupinou? V minulosti jste již několik zadlužených firem koupil a pak je finančně stabilizoval. Budete v tom pokračovat i v budoucnu? Bude Drinks Union brzy na prodej?

Koupit firmu před bankrotem, sanovat ji, postupně ji dostat do špičky v oboru a nakonec prodat strategickému investorovi je můj byznys. Přesto musím přiznat, že díky pivu jsem k Drinks Unionu více připoután než k jiným firmám ve kterých jsem působil v minulosti. Co udělám v budoucnu, zda prodám a koupím nějakou jinou firmu, o tom v tuto chvíli nepřemýšlím, více se soustředím na zformulování strategie Drinks Unionu do roku 2010.

***

RNDr. Milan Hagan vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor matematická fyzika a fyzika pevných látek a postgraduálně Krizové řízení podniku a personální řízení podniku na Sophia university v Tokyu. V letech 1986 až 1989 pracoval jako hlavní technolog v Královodvorských železárnách v Berouně. Poté v letech 1989 až 1994 pracoval na různých pozicích a nakonec jako ředitel a předseda představenstva ČKD Sléváren v Praze. V roce 1995 založil společnost Svarog, která se zabývá krizovým řízením a restrukturalizací podniků. V rámci této firmy převzal i Drinks Union, kde v současné době zastává pozici předsedy představenstva. Je ženatý, má čtyři děti a mezi jeho zájmy patří cestování, turistika a četba sci-fi a fantasy literatury. (Finance.cz)

Tropická vedra, která vládnou v kraji už několik dní, přinášejí rekordní tržby vodárnám a pivovarům. Prázdninové horko zvýšilo spotřebu vody na severu Čech o deset procent. Ústecký Drinks Union zaznamenal dokonce největší prodej piva za posledních několik let.

„Plné zahrádky a otevřené sezónní restaurace v těchto horkých dnech výrazně zvyšují prodeje našeho piva. Kapacity pro jeho výrobu ve všech čtyřech pivovarech (Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora - pozn. red.) jsou téměř absolutně vytížené. Společnost si na přepravu piva najímá další externí dopravce,“ uvedl mluvčí skupiny Drinks Union Martin Jonáš.

Výroba piva proto jede podle výrobnětechnického ředitele společnosti Daniela Váši na plný výkon. „Máme žně. Je horké léto. Výroba jede na plný výkon,“ popsal lakonicky. Dodal, že se však lidé nemusí obávat, piva bude v restauracích i obchodech dostatek. „Máme dostatečnou zásobu obalů i automobilů na rozvoz,“ doplnil Čulík.

Právě kvůli výrazně vyššímu zájmu o pivo v posledních týdnech musela firma hledat další dopravní firmy, které by zajistily distribuci zlatavého moku i do nejzapadlejších hospůdek a obchůdků. (MF Dnes - kráceno)

Společnost Drinks Union investovala téměř 6,5 milionu korun do zařízení na prodloužení trvanlivosti piva.

"V pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně a v pivovaru Louny jsme u linek na stáčení sudového piva instalovali nové průtokové pastery," upřesnil nový výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union Daniel Váša. Výrazně se tak podle něj prodlouží trvanlivost sudových piv Zlatopramen a Louny, a to až na 60 dní.

Investice do kvality piva jsou podle Váši jednou z priorit společnosti Drinks Union. "Lidé chtějí dostávat pivo se stabilní kvalitou, proto také naše investice směřují především do této oblasti," uvedl. Dodal, že nejde o poslední investice do zlepšení kvality výroby piva.

Pomocí nových průtokových pasterů se z piva vyráběného v pivovarech skupiny Drinks Union odstraní především mikroorganismy, které jsou jedněmi z největších nepřátel kvalitního piva. "Při pasterizaci se pivo na velmi krátkou chvíli zahřeje a následně zchladí. Neztratí tak říz ani pěnivost, také na chuti se nic podstatného nezmění, protože zahřátí je opravdu v řádech sekund. Stačí však k tomu, že v pivu jsou zničeny přítomné mikroorganismy," doplnil Váša.

Společnost Drinks Union již letos investovala například tři miliony korun do nového chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva v pivovaru Louny. Také toto zařízení podle nového výrobně-technického ředitele přispělo ke zvýšení kvality piva Louny.

Drinks Union je česká nápojová skupina, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Jarošov, Louny a Dačický. Do skupiny patří i sladovna ve Velkém Březně a sladovna v Jarošově.

Drinks Union má i vlastní chmelnici nedaleko Žatce, kde pěstuje vlastní chmel jako přísadu do svých piv. Součástí skupiny je také divize KB LIKÉR, výrobce několika desítek druhů lihovin v čele se Starou mysliveckou.

V loňském roce činil prodej piva z produkce Drinks Union, včetně licenční výroby a prodeje piva Zlatopramen na ruském trhu 1,023 milionu hektolitrů. Více než čtvrtina produkce se uplatnila na zahraničních trzích. (Ústecký deník)

Štamgasti chodí do restaurací na své místečko do kruhu přátel, aby se odreagovali a vychutnali si své pivečko, na které nedají dopustit, protože jim ho mimo jiné dokáže výčepní dobře natočit. A natočit takové pivo, aby byli lidé spokojeni, není žádná maličkost.

Především televizní reklama ukazuje, že pivo má mít na první pohled typickou barvu a jiskru a také správnou hustou pěnu. Pravdou však je, že v pivu souvisí všechno se vším. Pokud bychom ho měli bez pěny, nebylo by vzhledově pěkné, ale dá se předpokládat, že mu určitě chybí ještě něco dalšího. Pivo bez pěny postrádá oxid uhličitý a nemá ten správný říz a to je velice špatné. Dobré není ani to, když má pivo pěny moc - štamgasti si na něm také nepochutnají.

"Pěna je vlastně směs bílkovinných látek z ječmene a hořkých látek z chmele nadnášená oxidem uhličitým. Aby pivo mělo správný říz a správnou pěnu, musí být použity při vhodném technologickém režimu ty nejlepší suroviny. Nápoj musí být dobře nasycený. Pivovary naší skupiny, které vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický klasickou metodou, dokáží při dlouhém zrání a nízké teplotě vyrobit pěnivý mok s výborným nasycením, v němž je vazba látek velmi trvalá," vysvětluje technolog pivovarů společnosti Drinks Union Ing. Jindřich Chejn.

Výčepní využívají při točení piva různé postupy, většina z nich však praktikuje klasickou metodu točení piva do sklenice natřikrát, kdy po prvním natočení a krátkém odpočinutí pěna zhutní a když se dotáčí, tak se na hladině už jen zvedá. "Dnešní doba je však uspěchaná a číšníci se snaží plnit pravidlo, že zákazník má mít po výběru pivo na stole do pěti minut. Proto se při použití moderní pípy dá načepovat dobré pivo i rychlým postupem," dodává technolog Drinks Union.

Pěknou sklenici piva si může každý nalít i doma z láhve. Pivo by se mělo nalévat po skle, aby si nápoj zachoval optimální obsah oxidu uhličitého. Při rychlém nalévám se sice vytvoří silná pěna, ale ta zpravidla také rychle zmizí. "Jeden pivovarský výzkumník se zabýval měřením rozpadu pěny sluchem. Velké bubliny v pivě, kterých v něm bývá mnohem méně, jsou při praskání hlučnější a pěna z nich se rychleji rozpadá. Když má pivo drobné bublinky a šumí jako šampaňské, pak můžete být jistý, že máte dobré a dobře nalité pivo," popisuje Chejn.

Když si milovník piva nalívá svůj oblíbený mok doma, může si ho ošetřit i co se teploty týče. Někdo má rád pivo hodně studené, ale odborníci říkají, že pivo by mělo mít optimální teplotu mezi 7 až 10 stupni Celsia. Při mírně vyšší teplotě z piva víc vyniknou těkavé látky, které mu dávají typický buket. (Severočeské noviny)

Ředitel marketingu a exportu společnosti Drinks Union Petr Heynek:

* Jaká je exportní politika společnosti Drinks Union, našeho předního výrobce piva, pro letošní rok?

I letos chceme pokračovat ve zvolené úspěšné exportní strategii z minulých let a budeme především rozvíjet své značky na trzích, kde máme vybudovanou silnou a stabilní pozici. Zároveň ale připravujeme vstup na nově vytipované trhy nejen v Evropě, které jsou v souladu s naší exportní politikou.

* Jaké jsou výsledky exportu za loňský rok a jaké očekáváte letos?

Produkce piva pro export tvoří již dlouhodobě podstatnou část celkového výstavu společnosti. Celkový objem piva, který jsme v loňském roce vyvezli za hranice, tvořil plnou čtvrtinu naší produkce. Mezi českými exportéry piva se řadíme na páté místo hned za pivovary, které jsou součástí nadnárodních společností. Největší úspěch jsme zaznamenali v Německu, kde jsme největším českým importérem piva. V segmentu tmavých piv v maloobchodním prodeji patří společnosti Drinks Union díky značkám Březňák a Louny druhé místo. Podíl těchto dvou značek mezi tmavými pivy je sedm procent. V Rusku se nám podařilo realizovat projekt licenční výroby piva Zlatopramen. V letošním roce plánujeme nárůst exportu bez licenčních aktivit o deset procent.

* Jaké jsou vaše představy o exportu do příštích let?

Naším cílem je budování značek na vytipovaných strategických trzích prostřednictvím investic do marketingu a podpory prodeje. Nechceme jít cestou výrobce levného piva, které se prodává pod maloobchodní značkou nebo pod značkou jiného pivovaru.

* Jaké jsou potenciální další exportní příležitosti v Německu, kde máte nejsilnější zastoupení?

Spotřeba piva v Německu v posledních letech kontinuálně klesá v řádu dvou až tří procent. V současnosti se pohybuje kolem 115 litrů na hlavu. Naší dceřiné společnosti Drinks Union Deutschland, která na trhu distribuuje piva Březňák a Zlatopramen, se ovšem daří i přes tento negativní trend od počátku svého vzniku zvyšovat prodej. Obecně to platí pro celý český export piva na tento trh, který meziročně vzrostl o více než 38 procent.

* Jaké možnosti firma vidí v dalším rozvoji exportu?

České pivo má ve světě dobré jméno a export má stále velký potenciál růstu. Domácí pivovary jsou si této skutečnosti vědomy a plně jí využívají. Export českého piva v roce 2005 vzrost ve srovnání s předcházejícím rokem o více než 17 procent. Předpokládáme, že tento trend potrvá určitě ještě několik let. (Právo)

Středomoravská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel, která sdružuje pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, zdražila od června pivo. U sudové produkce zvýšila cenu v rozmezí od 30 do 40 haléřů na půllitr. V případě lahvových piv pivovary zdražily pouze speciály. „Nárůst u nich činil zhruba deset haléřů na láhev,“ řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil.

K navýšení cen Chytil uvedl, že si zdražení vyžádal růst vstupů. „Podražily zejména energie a pohonné hmoty, což se projevilo v našich nákladech. Ke změně cen piva jsme přistoupili jako poslední. Naše úroveň úpravy cen také patřila ve srovnání s konkurencí k nejnižším,“ dodal obchodní ředitel skupiny středomoravských pivovarů.

Například pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil pivo v únoru, kdy zvýšil cenu točené desítky Gambrinus a černého Velkopovického Kozla o 60 haléřů.

Pivovary Zubr, Holba, Litovel podražily sudová piva o 30 haléřů v případě deseti stupňového piva, v případě jedenácti stupňového piva o 35 haléřů a u dvanácti stupňového piva cenu zvýšily o 40 haléřů na půllitr. „Ceny lahvových piv jsme s výjimkou speciálů ponechali na dosavadní úrovni. Speciály, mezi které patří vícestupňová či nealkoholická piva, podražily zhruba o deset haléřů na láhev,“ doplnil Chytil.

Středomoravské pivovary loni vyrobily téměř milion hektolitrů piva. V celkovém objemu výroby jim v tuzemsku patří páté místo. (MF Dnes)

Oteplení přineslo razantní nárůst spotřeby.

Pípami protéká více piva, stejně tak z obchodů ve větším množství mizí pivní lahve. Léto je totiž obdobím, kdy pivovarům vrcholí sezóna. Potvrzuje to i trojice pivovarů na střední Moravě - Holba Hanušovice, přerovský Zubr a Litovel.

Spotřebou piva pohnula již vlna veder v polovině června. Proti chladnému začátku června se po nástupu horkého počasí zvýšila denní konzumace piva třech středomoravských pivovarů o pětadvacet až třicet procent, ve srovnání se zimními měsíci pak stoupla spotřeba dokonce o padesát až šedesát procent.

"Začátkem června bylo ještě poměrně chladno, takže oteplení bylo razantní a stejně tak i nárůst odbytu," uvedl Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba.

Pivovary Zubr i Litovel pracují ve třísměnném provozu, aby pokryly poptávku. "Jsme schopni zvládnout i další nárůst zájmu, i když po zkušenostech z minulých let víme, že už nebude nijak výrazný," sdělil obchodní náměstek Pivovaru Litovel Tomáš Halouzka.

Na plný výkon pracuje také Holba Hanušovice. "Týdně teď vyrobíme až o 1800 hektolitrů víc než v období mimo sezonu. Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Většina z nich u nás pracuje opakovaně, takže výrobu dobře znají," sdělil Zíka.

S větší spotřebou potřebují pivovary také víc obalů jak lahví, tak nerezových sudů. "Na léto myslíme už dlouho dopředu a předzásobujeme se dostatečným množstvím lahví a sudů," řekl Halouzka.

Pivovary také posilují dopravu. Zatímco v období mimo letní sezonu stačí rozvážet pivo vlastními auty, přes léto najímají další autodopravce. "V současnosti bychom bez najatých autodopravců nestihli pivo v požadovaném množství rozvážet," uvedl šéf hanušovického pivovaru Vladimír Zíka.

Prodejnost piva ovlivnil také světový šampionát ve fotbale, i když nijak výrazně. "Fotbal se do prodeje našeho piva promítl jen v procentech, rozhodující roli sehrály tropické teploty," sdělil ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Středomoravské pivovary Holba, Zubr a Litovel vystupují v jedné skupině. S ročním výstavem do jednoho milionu hektolitrů jde o pátou největší pivovarnickou skupinu v Česku. (iDnes)

Brněnský pivovar Starobrno chce mít do dvou let 11 značkových restaurací. První už otevřel v Jihlavě, ostatních deset bude mít stejný interiér, jídelníček a pro všechny jejich provozovatele budou platit stejné podmínky. Nový gastronomický projekt přijde firmu na 50 milionů korun, řekl mluvčí Starobrna Aleš Řiháček. Takzvané franšízové restaurace už v Česku zařídily například pivovary Staropramen nebo Budvar.

Hospody Guesto budou nabízet právě piva z portfolia Starobrna. "První restaurace má nyní v nabídce devět čepovaných piv značek Starobrno, Hostan, Zlatý Bažant, Heineken, Amstel a Murphy´s. K tomu lahvové speciály a nealkoholická piva," upřesnil mluvčí. Novinkou je podle něj doporučení nejvhodnějších piv k jednotlivým jídlům.

Jihlavu si firma pro pilotní restauraci vybrala záměrně, chce v regionu posílit svou pozici. "Měsíční zkušební provoz ukázal, že Starobrno vsadilo s tímto konceptem na správnou kartu. Svědčí o tom den ode dne rostoucí tržby a plnější lokál," míní generální ředitel firmy František Krakeš. Do konce roku otevře Starobrno podobné podniky v Olomouci a Brně.

"Do jedné provozovny dáme v průměru čtyři až pět milionů, další náklady zaplatí majitelé objektů, od kterých si bude Starobrno prostory pronajímat. Pivovar sám ale restaurace provozovat nebude. V každém městě vybere firmu, která se bude o podnik starat.

Podobně fungují i značkové restaurace Staropramenu Potrefená husa. Síť značkových hospod pivovaru zahrnuje pět rozdílných druhů pohostinských zařízení. Do roku 2008 jich chce mít firma 60. Největší domácí pivovar Plzeňský Prazdroj má 12 restaurací Pilsner Urqell Original Restaurant, třináctou chce firma uvést do provozu letos v září. Budvar pak reprezentuje pět restaurací Budvarka.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, čtvrtého největšího světového producenta piva. V červenci 2005 firma převedla do Brna výrobu znojemského Hostanu. Loni pivovar prodal 963.000 hektolitrů nápojů a asi 106 milionů korun. (MaM)

Víc prodaných piv a větší propagace značky ve světě si slibuje od blížícího se mistrovství světa ve fotbale v Německu ústecká pivovarnická skupina Drinks Union. Ta je už nyní největším českým vývozcem piva do Německa, její manažeři čekají, že export nyní ještě vzroste.

Zejména točené pivo by podle předpokladů mělo téct výrazně silnějším proudem než obvykle, aby ukojilo žízeň dychtivých fanoušků, kteří vyrazí sledovat zápasy do restaurací. Ústecký pivovar zároveň očekává také nárůst exportu do sousední pořadatelské země.

"Bude to mít pozitivní vliv hlavně na prodej v hospodách či barech. O kolik se spotřeba zvýší, bude ale hodně záležet na úspěchu českého mančaftu," řekl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Červen se však podle něj může díky šampionátu dostat v objemu výstavu piva na úroveň července, který bývá spolu se srpnem špičkou celého roku.

"Očekáváme zhruba čtvrtinový nárůst odbytu v souvislosti s mistrovstvím světa," říká manažer exportu skupiny Drinks Union Viktor Audrlický. Skupina vyváží ročně na německý trh kolem 260 tisíc hektolitrů piva a je největším domácím vývozcem do Německa.

Také pivovary v sousedním Libereckém kraji již před blížícím se šampionátem zvýšily výrobu. Důvodem je nárůst exportu do pořádající země, ale především očekávaná vyšší spotřeba v tuzemsku. S teplým počasím v červnu tradičně odbyt pivovarům stoupá, letos však předpokládají ještě větší nárůst spojený právě se sledováním fotbalových zápasů hlavně v hospodách a barech. (MF Dnes)

Společnost STAROBRNO v roce 2005 s rekordním ziskem Provozního zisku ve výši téměř 150 milionů Kč dosáhla v roce 2005 společnost STAROBRNO. Takto dobrého výsledku bylo dosaženo i přes nepříznivé počasí v letních měsících loňského roku, které se výrazným způsobem negativně odrazilo v celkové spotřebě piva i nealkoholických nápojů. Celkový prodej nápojů dosáhl v roce 2005 objemu 963 tisíc hl, což znamená 1,8% pokles oproti roku 2004. Tento pokles byl způsoben kromě snížení objemu exportu také nižším prodejem doplňkového sortimentu obchodního zboží. V porovnání s loňským rokem prodej piva zůstává na stejné úrovni. Tuzemský prodej vlastního piva a značek skupiny Heineken dosáhl přes jednoprocentní pokles trhu přibližně stejné hodnoty jako v loňském roce, tj. 819 tisíc hl.

***

Odbyt v tis. hl 2005 2004 2003 2002

Starobrno tuzemsko 517 529 552 530

Starobrno export 39 50 47 36

Hostan tuzemsko 193 202 208 203

Hostan export 2 3 2 5 Zlatý

Bažant tuzemsko 93 79 0 0

Heineken tuzemsko 7 1 0 0

Pivo ostatní 13 14 12 12

Zulu 7 0 0 0

Nealko a ost. nápoje 92 103 123 116

Celkem 963 981 944 902

***

Podíl společnosti STAROBRNO na domácím trhu se v roce 2005 zvýšil z 5 % na 5,1 %. Z hlediska meziročního růstu na domácím trhu je STAROBRNO druhou nejúspěšnější pivovarnickou skupinou v České republice. Na jižní Moravě a zejména v Brně je stále značka Starobrno dominantní značkou, což platí rovněž pro značku Hostan na jihu jižní Moravy. Významný nárůst byl zaznamenán v prodeji značky HEINEKEN v České republice, který dosáhl výše 7 tis. hl, což znamená průlom v segmentu superpremiových piv. Pozitivní vývoj na dosažené výsledky mělo rovněž zvýšení objemu licenční výroby značky Zlatý Bažant v pivovaru Starobrno. Své místo na trhu si nachází také vlastní přírodní limonády ZULU Kola a ZULU Citron, jejichž výroba byla zahájena v polovině loňského roku v pivovaru Hostan a do konce roku bylo prodáno přes 7 tisíc hl. Tržby za prodej vlastního a koncernového piva v tuzemsku se ve srovnání s rokem 2004 zvýšily o 37 milionů Kč na celkových 1,204 miliardy Kč. To představuje meziroční nárůst o 3,2 %.

V zahraničí prodalo STAROBRNO 128 tisíc hl piva, z čehož 87 tisíc hl představuje licenční výroba piva Starobrna pro slovenský trh ve společnosti Heineken Slovensko. Dalšími nejvýznamnějšími odběratelskými zeměmi byly v pořadí podle množství Švédsko, Rakousko, Německo a Velká Británie. (Brněnský deník)

vítejte na stránkách jarního vydání Starobrněnských novin. Že se vám to jaro nějak nepozdává? Tak si zazpívejte s Jarkem Nohavicou " To mokre bile svinstvo pada mi za limec, čtvrty měsic v jednym kuse furt prosinec, večer to odhažu, namažu zada, rano se vzbudim a zas , píp` pada."

Ale věřte, že ladovská zima už odeznívá, přichází jaro a bude překrásné a plné báječných zážitků. Rád bych vás už nyní pozval na ty starobrněnské. Na Farmě Bolka Polívky v Olšanech, na Šiklově mlýně i Ranči v Kostelanech vás rádi přivítáme, občerstvíme a napojíme naším pivem po celý rok. Navíc tu máme na sezonu opět připravenu celou řadu zábavných akcí, show, přehlídek i klání. Nejen zarputilí sportovci, ale i hobbíci a teoretici jízdy závodní se mohou přihlásit na cyklistickou Starobrno Tour, která startuje 8. května na brněnské přehradě. Jste- li milovníky vlnobití stovek wattů kvalitní živé muziky, pak jste těmi správnými potenciálními návštěvníky HOSTAN pivních slavností ve Znojmě v prvním červnovém víkendu. Na léto připravujeme již tradičně STAROBRNO Festival slunce ve Strážnici a Starobrněnskou lávku v Říčanech. Pro motocyklové příznivce máme dobrou zprávu. STAROBRNO je opět oficiálním dodavatelem závodu mistrovství světa silničních motocyklů Gauloises Grand Prix Brno. Na závěr netopné sezony se otevřou brány Starobrněnského pivovaru a zvesela se za doprovodu skvělé muziky, soutěží a ohňostrojů rozloučíme se sluníčkem.

Abych nezapomněl, máme pro vás také řadu inovací, ale ty už vlastně dobře znáte. Byť někteří máme pocit, že jde o přirozenou evoluci, jsme podezíráni z malé revoluce. Týká se totiž obalů. Pro výrobky našich pivovarů jsme zvolili vlastní tvar lahve zvané long neck, tedy dlouhý krk. Ty mají ostatně i labutě a jak jsou přirozeně elegantní a důstojné. Také Heineken v půllitrové vratné lahvi značně zamíchal kartami na trhu mezinárodních značek u nás. Rok po uvedení na trh bude pravděpodobně nejprodávanější mezinárodní značkou v obchodech v České republice. A navrch vytahujeme další trumf z rukávu, tentokrát pro gastronomii, revoluční výčepní systém David. A přídavkem zelené pivo na Zelený čtvrtek. Doufám, že už vás teď hlodá zvědavost až na konečcích prstů. . a na závěr, " věřte velevážení porotci a degustátoři, že si toho opravdu nesmírně vážíme, ale už je to fakt nuda jmenovat všechna ta ocenění" a vrchní sládek opět mává dalšími diplomy.

Takže, na zdraví se zcela a určitě nejlepším pivem na Moravě. Cheers! Ege segedre! Na zdorovie! Prost! . a hlavně na brzké otevření zahrádek. (Brněnský deník)

Třetí největší evropský producent piva, společnost Heineken NV, dnes oznámil, že se zisk společnosti v roce 2005 zvýšil o 19 procent poté, co firma zredukovala své náklady a představila pivo Heineken Premium Light ve Spojených státech amerických.

Společnost ovšem předpokládá, že se růst zisku v letošním roce zpomalí.

Čistý zisk amsterdamské společnosti vzrostl v uplynulém roce na 761 mil. EUR/1,55 EUR na akcii z 642 mil. EUR/1,31 EUR na akcii v roce 2004.

Oznámeným ziskem společnost předčila průměrný odhad analytiků dotazovaných agenturou Bloomberg pro zisk 721 mil. EUR.

Roční tržby firmy vzrostly o 7,3 procenta na 10,8 mld. EUR.

Dnes zveřejněné výsledky jsou první, které firma oznámila pod vedením svého výkonného ředitele Jeana-Francoise va Boxmeera, jenž se své funkce ujal v říjnu. V prvním pololetí loňského roku společnost vykázala náklady na redukci zaměstnanců, která by firmě měla v západní Evropě ušetřit minimálně 50 mil. EUR, a firma také dokončila opatření, které sníží její výdaje v Holandsku o 35 mil. EUR.

Firma předpokládá pro letošní rok nižší růst zisku, když vyšší ceny ropy zvýšily její náklady na obaly a přepravu.

Výkonný ředitel uvedl, že růst zisku bez započtení mimořádných položek nepřesáhne v letošním roce 3-7 procent. Za rok 2005 přitom společnost vykázala nárůst tohoto zisku o 7,3 procenta. (Finance.cz)

Finanční a personální ředitel společnosti Drinks Union Miroslav Bretšnajdr:

* Na ostře sledovaném českém trhu s pivem jsou už vytvořeny pozice jednotlivých producentů. Jak si na něm stojíte?

V loňském roce jsme se díky prodejům v tuzemsku a exportu včetně licenční výroby Zlatopramen 11 v Rusku, stali čtvrtým největším tuzemským producentem piva, s celkovým výstavem vyšším než jeden milión hektolitrů. Tedy zhruba dvakrát vyšším než na konci roku 2002. Jednoznačně se potvrdilo významné postavení Zlatopramene 11 na domácím pivním trhu. V tomto segmentu jsme jasnými lídry a některé jiné velké pivovary se námi inspirují. Navíc jsme v roce 2005 obhájili pozici číslo jedna mezi českými dovozci piva do Německa. Podařilo se nám rovněž výrazněji prorazit v Bavorsku, kde jsou konzumenti piva jedněmi z největších patriotů. Již druhým rokem také aktivně působíme na polském trhu prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti.

* Uspokojily vás loňské hospodářské výsledky Drinks Union?

Loňský rok byl pro nás jedním z nejlepších z pohledu výsledků hospodaření a růstu celé společnosti. Vykázali jsme zisk 76 miliónů korun. Dosáhli jsme toho především díky přijetí řady úsporných opatření v oblasti nákladů a velmi zodpovědnému přístupu k realizaci každé investice. Počítáme s mírným nárůstem tržeb za prodej piva a s výrazným růstem tržeb za prodej lihovin. U piva vzrostly v prvních deseti měsících loňského roku meziročně tržby o více než dvanáct miliónů na 794 miliónů korun. Ve stejném období stouply naše tržby za prodej lihovin o 33,5 procenta na 173 miliónů Kč.

* Na trhu nabízíte jak pivo, tak lihoviny. Jak se tyto dvě komodity podílejí na celkové bilanci vaší firmy a jaké s nimi máte záměry?

V obou komoditách patříme mezi čtyři nejsilnější tuzemské výrobce. Společný prodej pomáhá zlepšit vnímání ze strany dodavatelů a samozřejmě nese i spojené efekty v oblasti nákladů. Důležité je samozřejmě zejména to, že našim zákazníkům dokážeme v obou oblastech nabídnout ověřenou kvalitu a garantovanou prodejnost našich výrobků. V loňském roce jsme navýšili podíl tržeb za lihoviny o osmnáct procent. Řadu obchodních partnerů pro prodej piva získáváme právě přes zkušenosti s výrobky v oblasti lihovin. V obou komoditách chceme zvyšovat podíl na celkovém trhu v tuzemsku a hledat stále nové příležitosti v oblasti marketingu, tedy nové spotřebitele. A budeme se samozřejmě také zaměřovat na zvyšování našich exportních aktivit.

* Po zvýšení spotřební daně došlo loni na trhu s lihovinami ke stagnaci. Jak se z tohoto pohledu jeví letošek?

Pro všechny výrobce lihovin, kteří řádně odvádějí spotřební daň, je důležité, že letos významně poklesl podíl nedaněných lihovin. Takto uvolněný trh umožňuje eliminovat nižší spotřebu lihovin, která se již v Česku stává zřetelným trendem. V poslední době se navíc významně mění preference spotřebitelů a tradiční „fernetový“ trh se rozpadá. Řada spotřebitelů opět hledá nové produkty. Pro nás je potěšující, že mezi nimi je i naše vlajková loď Stará myslivecká. Stále více se prosazují také ovocné destiláty a krémové likéry.

* Jaké máte rozvojové záměry?

Aktuálně klademe důraz na zvyšování výrobních kapacit při garanci špičkové kvality výrobků, ať již piva, či lihovin. V tomto ohledu je klíčová kvalita našich zaměstnanců a umění rychle a efektivně pracovat s informacemi.

* Situace bude výrobce nutit k stále výraznější expanzi do zahraničí. Jak jsou z tohoto pohledu pro vás zajímavé jednotlivé zahraniční trhy?

S předpokládanou stagnací spotřeby piva v České republice se pro všechny pivovary stává export skutečně čím dál důležitější. Pro nás jsou při posuzování atraktivnosti exportu prioritními faktory především velikost daného trhu a jeho růstový potenciál. Zpohledu velikosti jsou stále velmi zajímavé zejména trhy v Německu a Velké Británii. Z pohledu růstu je to Rusko, a stále větší výzvou pro všechny světové hráče je trh čínský. (Právo)

Export piv Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický z produkce společnosti Drinks Union bude nově řídit Viktor Audrlický (47).

Audrlický od Nového roku nastoupil na pozici manažera exportu firmy. "Pan Audrlický je expertem především na německý trh, ale nejen na něj v oblasti gastro. Jeho angažováním chceme dále posílit naši pozici jedničky mezi českými exportéry piva na německý trh," řekl Petr Herynek, ředitel marketingu divize pivo společnosti Drinks Union, která loni na německý trh vyvezla přes 230 tisíc hektolitrů piva.

Export se pro domácí pivovary stává stále více klíčovým. "Na domácím trhu předpokládáme z dlouhodobého hlediska spíše stagnaci prodejů piva. Šanci a potenciál pro růst, stejně jako další domácí pivovary, tak vidíme především v rozšiřování exportu, " řekl Audrlický. Dodal, že Drinks Union chce dále posilovat svou pozici na silném trhu v Německu. "Pozice největšího domácího exportéra na německém trhu si chceme dlouhodobě udržet. Chceme však zvyšovat objem exportu na tento trh," dodal.

Viktor Audrlický absolvoval hotelovou ekonomickou školu v Hamburku. V Německu žil 35 let. Je odborníkem na export do Německa především v oblasti gastro. Působil například v dánské firmě Es Food či švýcarské společnosti Oceán trade. V minulosti také řídil jednu z restaurací v severním Německu. (Ústecký deník)

Akciová společnost Starobrno otevře od 1. února v Kunovicích na Uherskohradišťsku nové distribuční centrum. Sklad a velkoobchodní prodejna by měly posílit obchodní pozice pivovaru ve Zlínském kraji. „Od letních měsíců tady firma nabídne rozšíření provozu o půjčovnu výčepního zařízení,“ sdělil mluvčí známého brněnského pivovaru Aleš Řiháček. V distribučním centru bude podle něj úplný sortiment pivních značek, jež firma dodává na domácí trh. Pivovar má nyní distribuční centra v Brně a Těšeticích na Znojemsku. Kromě Kunovic plánuje letos rozšířit síť distribučních center i v dalších českých a moravských regionech. Od 1. ledna firma spustila také call centrum zhruba za pět milionů korun, kterým chce zejména v gastronomii zvýšit prodej svých výrobků. Starobrno je součástí pivovarské skupiny nizozemské společnosti Heineken, která je čtvrtým největším výrobcem piva na světě. Společnost v pololetí loňského roku ohlásila tříprocentní nárůst prodeje piva na domácím trhu na 398600 hektolitrů a udržela si pozici čtvrtého největšího prodejce v zemi. (MF Dnes)

Před 100 lety získalo Ústí exkluzivní licenci na vývoz piva do Německa. Včera k této příležitosti Ústecké pivovary, patřící do české nápojářské skupiny Drinks Union (DU), pořádaly v restauraci U Franze Josefa Sněm sládků a oslavu s pivem, křupavou husí pečínkou a dobovou muzikou. Na sněmu ocenil DU tři nejlepší sládky, Janu Rostovou, Jindřicha Pytlíka a Miloslava Fridricha.

"Každý obor s bohatou historií se o svou minulost zajímá. Německý trh byl pro nás zajímavý a důležitý už před 100 lety, kdy jsme zde mohli začít prodávat Plzeňské Měšťanského pivovaru v Ústí a Ústecké Plzeňské," uvedl Josef Vejlupek, prokurista DU. Od té doby se nezměnila receptura, jen název piva. Ústecké Plzeňské se vyrábělo do 1. světové války, dnes jej známe jako Březňák.

"Po 100 letech můžeme říct, že náš vývoz do SRN opět zesílil a jde nahoru. Na tamním trhu jsme z ČR jednička, převálcovali jsme Plzeň i Budvar," řekl Vejlupek.

Před 100 lety Obchodní komora v Hamburku uznala čistotu ústeckého piva dle německých zákonů. Její analýza prokázala, že výrobek neobsahuje konzervační prostředky a zbytky kvasnic. "Vrchní hamburský soud rozhodl, že se smí ústecké pivo prodávat v Německu. O toto uznání a povolení marně usilovalo mnoho českých a zahraničních pivovarů, " řekl včera historik Petr Žižkovský. "Jedním z mála pivovarů, který tehdy získal podobnou výhodu, byl největší schwarzenberský pivovar v Lounech - dnes rovněž patřící DU," dodal.

Německý trh je pro Drinks Union - ten dnes sdružuje pivovary Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora - důležitý. V roce 2004 vyvezl DU do SRN 219,5 tisíce hektolitrů piva. "Podíl na vývozu českých piv dosáhl více než 24 procent," řekl Jiří Štesl, marketingový a obchodní ředitel DU s tím, že na celkovém vývozu piv do SRN se Drinks Union podílí 7 procenty.

Německý trh má zájem především o Březňák. "To proto, že má ve znaku bodrého pana Zippicha s půllitrem. Typicky českou postavičku, připomínající Švejka," řekl včera Helmut Geiger, ředitel Drinks Union Deutschland. "Letos čekáme, že objem exportu do SRN dosáhne asi stejné úrovně jako loni. V následujících letech chceme věnovat pozornost hlavně rozvoji naší vlajkové lodi - značky Zlatopramen a rozšíření její dostupnosti pro německé zákazníky, " dodal Štesl. Josef Vejlupek pak ještě upozornil, že bude od 15. prosince na Větruši otevřena nová restaurace, provozovaná DU a vyzdobená historickými předměty i snímky souvisejícími s ústeckým pivem i městem samotným.

Zlatopramen z ústeckého pivovaru ochutnaly z korbelů s etiketou, propagující ústecké plzeňské pivo před sto lety, Blanka Tůmová a Vlaďka Jakšlová z pražské kapely Čupr Baby. (Ústecký deník)

V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek, plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006.

Spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. začne v najbližších dňoch v petrohradskom pivovare Heineken Brewery s výrobou piva značky Zlatý Bažant, ktorú má vo svojom portfóliu.

"V prvej fáze štartuje v petrohradskom pivovare výroba 10-stupňového piva tejto značky a jeho stáčanie do sudov a plechoviek," uviedol pre agentúru SITA hovorca firmy Heineken Slovensko Peter Švec. Dodal, že plniaca linka aj na fľaše sa v Petrohrade rozbehne v januári roku 2006. Týmto krokom ukončí Pivovar v Hurbanove export fľaškového piva značky Zlatý Bažant na ruský trh.

Dôvodom začatia licenčnej výroby Zlatého Bažanta v Rusku bol podľa Šveca výrazne sa zvyšujúci dopyt po tejto značke a neustály nárast exportu zo Slovenska. Zlatý Bažant bude po značkách Heineken a Buckler len treťou značkou z celosvetového portfólia skupiny Heineken N.V. vyrábaným lokálne v Rusku.

Spustenie licenčnej výroby bude sprevádzať aj marketingová podpora, ktorá má za úlohu zvýšiť akceptáciu značky. "K zvýšeniu konkurencieschopnosti Zlatého Bažanta nepochybne prispeje aj jej zaradenie do ponuky kompletnej distribučnej siete Heineken Rusko. Doteraz sa jeho distribúcia zabezpečovala prostredníctvom troch nezávislých importérov," vysvetlil Švec.

Ako pokračoval, spoločnosti Heineken Slovensko sa okrem Zlatého Bažanta darí na ruský trh v segmente prémiových pív úspešne umiestňovať aj pivo Kelt. Ten sa však bude pre ruský trh naďalej variť na Slovensku a exportovať vo fľaši a v plechovke.

Rusko je podľa Šveca jedným z najdynamickejšie rastúcich pivných trhov na svete. Aktuálne figuruje v prvej päťke podľa objemu predaného piva za USA, Čínou, Nemeckom a Brazíliou.

"Po intenzívnejšej sérii akvizícií v rokoch 2004 až 2005 je sieť Heineken Rusko so svojimi už desiatimi pivovarmi tretím najsilnejším hráčom s ambíciou naďalej rásť," komentoval Švec. V roku 2004 dosiahla podľa neho spotreba piva na obyvateľa 58 litrov a postupne sa bude zvyšovať na úroveň obvyklú v krajinách s pivovarníckou tradíciou.

Skupina Heineken N.V. je na Slovensku zastúpená spoločnosťou Heineken Slovensko, ktorá na slovenskom trhu pôsobí od roku 1995. Do portfólia spoločnosti Heineken Slovensko patria značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner, Gemer, Heineken, Amstel, Desperados a Starobrno. (e-Trend)