Rastal

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Vedení Plzeňského Prazdroje společně se zástupci odborových organizací dnes slavnostně podepsalo jednotnou kolektivní smlouvu, která bude platná pro zaměstnance Plzeňského Prazdroje. Smlouvu stvrdili podpisem předsedové odborových organizací Bohumír Matas, Radovan Otipka a Petruška Kačírková společně s ředitelem úseku lidského kapitálu Ivanem Baloghem. Kolektivní smlouva nabývá účinnosti zpětně k 1. dubnu 2011 a bude platit dvanáct měsíců stávajícího finančního roku.

Foto

Smlouva stanoví mzdový vývoj na období následujících tří let, přičemž už v tomto roce si někteří zaměstnanci mohou polepšit v závislosti na pracovním výkonu až o 3%. Nové znění kolektivní smlouvy navíc garantuje navýšení mezd ve variabilní složce mzdy i do následujících dvou let, kdy se platy zvýší dvakrát vždy o 1% u většiny zaměstnanců. Variabilní složka mzdy, která odměňuje dobrý výkon zaměstnanců, bude nově více reflektovat týmové výsledky, které mají vliv na hospodaření společnosti.

Zaměstnancům zůstává i nadále roční nárok na benefity v celkové výši přes 17 tis. Kč. Mezi ty nejoblíbenější patří samozřejmě pivo z pivovarů Plzeňského Prazdroje. Zaměstnanci dostávají poukázky na pivo v hodnotě 2500 Kč a rovněž zaměstnanecké pivo na dovolenou. Zaměstnavatel zpravidla také dává zaměstnancům pivo nad rámec kolektivní smlouvy při příležitosti oslavy úspěchů na českých i mezinárodních degustačních soutěžích a na Vánoce.

Mezi další benefity patří roční příspěvek na penzijní připojištění až 6000 Kč nebo vstupenky na exkurze do pivovarů Plzeňského Prazdroje. Fyzické i duševní zotavení po práci by měly podpořit poukázky na kulturní a sportovní vyžití, které dostanou zaměstnanci i letos v hodnotě 4 700 Kč. Zaměstnanci rizikových provozů obdrží navíc částku ve výši 1 500 Kč na regeneraci organismu. Navýšen bude také příspěvek zaměstnavatele na stravování o 4 Kč na jedno jídlo.

Dlouholetí zaměstnanci Prazdroje dostanou opět ocenění za loajalitu. Pětiletá věrnost bude odměněna jednorázově ve výši 5 000 Kč, během dalších kulatých výročí mohou dlouhodobí zaměstnanci dostat společně s nepeněžním plněním až 25 000 Kč.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

Vyjednávání o textu nové kolektivní smlouvy bylo letos složité, jelikož zaměstnavatel chtěl zohlednit do návrhu vývoje mezd nepříznivý vývoj prodejů z uplynulých dvou let. Došlo k udržení základních mezd, což jistě přispěje k udržení sociálních jistot. Rovněž je nezanedbatelné zajištění dalšího zvyšování mezd na dobu 3 let podle výkonnosti jednotlivých týmů společnosti.

Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu:

Děkujeme našim partnerům v kolektivním vyjednávání za spolupráci. Věřím, že přinášíme našim zaměstnancům dobré zprávy, jelikož jsme schopni navýšit variabilní složku mzdy i přes nepříznivý vývoj českého pivního trhu. Plzeňský Prazdroj si jako dobrý zaměstnavatel váží práce svých lidí a jejich spokojenost je pro nás důležitá.

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), Karlovarských minerálních vod a Plzeňského Prazdroje dnes podepsali memorandum o vzájemné spolupráci. Účelem těchto strategických partnerství je zvyšování kvality produktů, rozvoj služeb a spokojenost obchodních partnerů a spotřebitelů. Zatímco Plzeňský Prazdroj již spolupracoval se Svazem v uplynulých dvou letech, Karlovarské minerální vody jsou novým partnerem.

Obě společnosti, Karlovarské minerální vody i Plzeňský prazdroj, jsou lídry na trhu ve svém oboru. Dlouhodobě usilují o zlepšování kvality prodeje potravin a zvyšování kultury pití v ČR. Proto mají se SOCR ČR společné zájmy. „Dlouhodobě se zasazujeme o řešení otázek kvality výrobků a hygieny prodeje jak v obchodě, tak i v gastronomii. S odbornými institucemi si vyměňujeme zkušenosti a při projednávání nových norem úzce spolupracujeme s příslušnými ministerstvy. Náš Svaz je také členem poradního a iniciačního orgánu vlády ČR – Rady pro kvalitu ČR - kde má také odbornou gesci nad sekcemi kvalita v obchodě a kvalita v cestovním ruchu, lázeňství a hotelnictví. Kooperace s významnými dodavateli nám přináší nové možnosti, proto si prodlouženého partnerství s Prazdrojem, stejně jako nového partnerství s KMV velice vážíme,“ říká Ing. Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Plzeňský Prazdroj ve svých tradičních českých pivovarech vaří piva nejvyšší kvality. Pro její udržení i mimo brány pivovaru je zásadní způsob zacházení s pivem, jeho skladování a čepování. V obchodech zase spotřebitelé vnímají celkovou kulturu prodeje, vystavení, či dostupnost jednotlivých značek. „Český pivař je velmi náročný a klade důraz také na to, aby bylo s pivem při přepravě a skladování řádně zacházeno, jelikož to může mít zásadní vliv na kvalitu. Naši sládkové mají k dispozici nejmodernější zařízení, tradiční receptury po předcích a nejlepší české suroviny. Uvařit dobré pivo je ale jen základem, jelikož na cestě ke spotřebiteli se dá leccos pokazit. Proto je pro nás důležitá spolupráce s odbornými garanty, kteří vytrvale usilují o dosažení nejvyšších standardů ve všech oblastech prodeje. Dnešní podpis na v pořadí již druhé smlouvě je pro nás zásadní,“ poznamenal Tiarnán Ó hAimhirín, obchodní a distribuční ředitel v Plzeňském Prazdroji.

Svaz obchodu a cestovního ruchu je ČR vrcholovým reprezentantem českého obchodu a cestovního ruchu, kterého uznávají jak podnikatelé, odborná veřejnost, státní instituce, tak i odborné evropské organizace. Plzeňský Prazdroj a KMV jsou respektovaní lídři v nápojářství a spolupráce těchto subjektů může českým zákazníkům a spotřebitelům přinést reálné výhody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V Lidovém domě v Praze-Kbelích ve středu změřili síly nejlepší výčepní.

Absolutním vítězem soutěže nejlepších výčepních z celé České republiky se po napínavém souboji a vyrovnaných šancích všech soutěžících stal Luděk Matoušek z restaurace U Matoušků na růžku. Patří mu titul Hvězda výčepu 2011, trofej, šerpa a finanční odměna. Hlavní cenou soutěže pro vítěze dále je luxusní zájezd all inclusive do Amsterodamu pro dvě osoby. Luděk Matoušek se tak podívá do míst, kde se psala a píše pivní historie – pivovaru Zoeterwoude, muzea Heineken Experience či ledové jeskyně Extra cold.

Na druhém místě se umístil Karel Knobloch z restaurace Větruše v Ústí nad Labem, třetí příčka patří Martinu Strečokovi z hostince U Čapoše v Mělníku.

Finalisté museli prokázat i teoretické znalosti

Soutěž Hvězda výčepu měla v regionálním i celostátním kole celkem tři části. V písemném testu soutěžící prokazovali znalosti značky, produktů a pivovarů a správné péče o pivo. V další části měli příležitost prezentovat provozovnu, ve které působí. V praktické zkoušce pak čepovali domácí pivní značky do sklenic s obsahem 0,3 a 0,5 litru a prémiovou značku Heineken do sklenice s obsahem 0,25 litru.

Odborná porota posuzuje správnou míru a výšku pěny a také vizuální vzhled natočeného piva. Hodnotí se i celkový dojem při čepování, tedy správná příprava pivního skla, způsob čepování i závěrečné servírování,“ přibližuje Hvězdu výčepu obchodní sládek Svatopluk Vrzala ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž pořádá.

Kvalitu piva primárně ovlivňují suroviny použité při výrobě a vlastní výrobní technologie, ale správné čepování a servírování přispívá k celkovému dojmu při jeho pití,“ uzavírá Svatopluk Vrzala.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz


Zlaté medaile pro piva Master 15˚ Zlatý a Birell z mezinárodní degustační soutěže piv Brewing Industry International Awards 2011, tzv. "pivní Oscary", přivezl starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Obě zlaté medaile převzal při slavnostním ceremoniálu z rukou předsedy soutěže Billa Tailora.

Foto

Měli jsme velkou radost, už když jsme se o našem úspěchu dozvěděli, ale přece jen držet zlaté medaile právě z této soutěže přímo v ruce, to je úplně jiný pocit,“ ohodnotil úspěch v soutěži Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Soutěžní degustace piv probíhaly v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ dozrávající v sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvořili především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže je zmíněný Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybírá tak, aby byly v porotě vyváženě zastoupeny velké, střední i malé pivovary.

Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech. Soutěž se konala v Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, stejně tak jako je Plzeň rodištěm piva typu Pilsener.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Z odpadu, který vyprodukují tři pivovary Plzeňského Prazdroje a jeho 13 obchodně distribučních center, se recykluje nebo znovu použije téměř 100%. Prazdroj má tak v plnění směrnice EU*, která požaduje do roku 2020 zvýšit úroveň recyklace na 70 % hmotnosti odpadu, téměř desetiletý náskok.

Nejen při výrobě piva, ale i v dalších procesech snižujeme objem produkovaných odpadů a podporujeme jejich další využití či recyklaci. Více než 99 % odpadů z našich provozů a činností je druhotně využitelných. Naším dlouhodobým cílem je provoz s nulovým odpadem,“ říká Julian Patton, technický ředitel Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj již dnes splňuje záměr Směrnice* Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008, o odpadech, která ukládá členským státům EU zvýšit do roku 2020 celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití nejméně na 70 % hmotnosti.

Převážná většina odpadů je přírodního charakteru, jako například mláto, a tak se je daří využít pro zemědělskou výrobu v Česku a v Německu. Kvasnice a sladovnický odpad se využívají jako krmivo. Čistírenské kaly se zase přimíchávají jako hnojivo do půdy. Odpadní filtrační křemelina se využívá k zaorání a zlehčování půdy pro rekultivovaná území.

Využitím bioplynu vzniklého při čištění odpadních vod jako zdroje selené energie v pivovarech v Plzni, Velkých Popovicích a Nošovicích navíc Prazdroj ročně ušetří 1 milion m3 zemního plynu.

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008, o odpadech, článek 11 (Opětovné použití a recyklace), odst. 2.: “Za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice a přiblížení se k evropské recyklační společnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojů přijmou členské státy opatření nezbytná k dosažení těchto cílů ...., b) zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Štamgasti si bez peny v pohári môžu ľahšie odkontrolovať, či je hladina zlatistého moku naozaj na ryske. A už stačí len dorobiť penu.

Čapovanie piva má isté zákonitosti a pravidlá. Pivár môže zákazníkovi načapovať len penu (tzv. mlieko), ktoré by sa malo vypiť ihneď, bežnejšie skôr pivo s penou, v lepšom prípade pivo bez peny. Dá sa však do zlatistého moku pena dodatočne „pridať“? Odpoveď znie: Áno. A pivo vraj vonia ešte krajšie. Zákazník má zároveň istotu, že dostane to, za čo si zaplatil.

Pivári z Plzne vymysleli spôsob, akým sa dá vytvoriť pena priamo v načapovanom pohári. Stačí na to rozžeravené teliesko, ktoré ponoríte do piva. „Chceli sme pivo nejako vylepšiť, tak nám napadli rôzne myšlienky. Jedna z tých myšlienok, ktorá sa nám zapáčila, bola vytvoriť penu priamo v pohári pred očami zákazníka,“ popisuje začiatky experimentovania starší plzeňský sládok Václav Berka. "Je to niečo, ako keď prídete do reštaurácie a vidíte, že tam flambujú jedlo. Skúšali sme tam preto pridávať rôzne telieska, ktoré tú penu vytvoria,“ vysvetľuje odborník, ktorý do piva skúšal namáčať dokonca aj vidličku.

Keď sa pena vytvorí z toho piva, tak je úžasná v tom, že sú tam krásne jemné bublinky, miliardy bubliniek oxidu uhličitého, ktoré krásne uzatvoria to pivo a ono nemení svoju chuť. Naviac sa kvôli tomu teliesku uvolní aróma. Tá miestnosť, kde sa to pivo servíruje, sa za chvíľu nasýti krásnou vôňou sladu.“ dodal Berka.

Na „penový rituál“ si pivári z Plzne vytvorili dokonca špeciálnu servírovaciu sadu. Okrem kovových teliesok a kahana s ohňom obsahuje aj zrkadielko, ktoré má osobitý význam. „Keďže je tam otvorený oheň, tak to zrkadielko vrhá tiene a svetlá na steny miestnosti. Hostia, ktorí si to pivo riadne vychutnajú, majú za odmenu možnosť vidieť tajomného ducha Tadeáša Hájka z Hájku. Bol to astronóm, tiež pivovarník, ktorý napísal prvú knihu o pive,“ uzavrel plzeňský sládok.

Zdroj: Webnoviny.sk | Autorka: Lea Podstanická


Sládek Berka připravil k výročí guláš, Pinkasové uvařili pivo

Dnešek se ve slavné Restauraci U Pinkasů odehrál ve znamení velkých oslav. Na počest 168. výročí vzniku této vyhlášené hospody, kdy byla pražskému krejčímu Pinkasovi dovezena dvě vědra spodně kvašeného plzeňského ležáku Pilsner Urquell, připravil starší obchodní sládek Václav Berka svůj výtečný guláš a vyměnil si roli s ředitelem, šéfkuchařem a výčepními od Pinkasů, kteří před pěti týdny na oplátku uvařili pod sládkovým dohledem Pinkasův ležák.

Foto

Stačila jedna várka dovezená Martinem Salzmannem v roce 1843 z Měšťanského pivovaru v Plzni, dnešního Plzeňského Prazdroje, aby se z krejčího řeholních rouch Jakuba Pinkase stal vyhlášený pražský hospodský. Také forman Martin Salzmann si v Plzni založil pivnici, která dodnes nabízí hostům plzeňské pivo a nese název po svém prvním majiteli.

Stejně jako tehdy Pinkas zaměnil svou profesi, učinili tak po 168 letech sládek Václav Berka a lidé od „Pinkasů“. Ředitel Restaurace U Pinkasů František Novotný, výčepní Tomáš Babica a Ota Haurythun, šéfkuchař Robert Koura a Karel Doubek, generální ředitel společnosti Adria-Neptun, se vydali do Plzeňského Prazdroje, kde uvařili várku "Pinkasovského ležáku“.

Foto

Václav Berka se naopak pustil do vaření poctivého českého guláše. „Už mnoho let jezdím po celé republice a hlídám kvalitu čepovaného piva v hospodách. Díky tomu jsem vyzkoušel stovky různých gulášů a všude, kde mi chutnal, jsem se ptal na recept. Můj dnešní Pivovarnický guláš je ovšem, jak název napovídá, prazdrojským receptem. Jedná se o guláš, který se výtečně hodí právě k plzeňskému pivu, a věřím, že se na kvalitě a chuti promítne i moje zkušenost s guláši od desítek restauračních kuchařů z Čech i Moravy,“ prozradil částečně své kulinářské tajemství Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Myslím si, že volba Jakuba Pinkase čepovat plzeňské pivo byla šťastná, důkazem je velmi úspěšné spojení mezi pivnicí U Pinkasů a Plzeňským Prazdrojem. Doufám, že naše partnerství přinese mnoho příjemných okamžiků především našim hostům, kteří ležák Pilsner Urquell prostě milují. Nám všem proto přeji mnoho šťastných let a vynikajícího plzeňského piva,“ vyjádřil se u příležitosti oslavy ředitel restaurace František Novotný.

Restaurace U Pinkasů se od svých počátků pyšní bohatou návštěvností známých osobností, které měly a mají slabost pro Pilsner Urquell. Opakovaně sem zamířili například Václav Havel, Václav Klaus, Miloš Forman nebo Hana Hegerová. Kromě mnoha dalších sem opakovaně přichází Bára Špotáková, členové kapely Tři sestry nebo „naganský“ hokejista František Kučera. Všichni zde jako věrní příznivci Pilsner Urquell mají „štamgastské“ půllitry. Prosklená skříň s půllitry má čestné místo hned u výčepu v přízemí. V současnosti čítá sbírka půllitrů více než 30 kusů a majiteli jsou kromě populárních osobností také například vědci, umělci či významní lidé z Prazdroje. Restauraci také proslavila replika Rudolfa Hrušínského z filmu Adéla ještě nevečeřela. Hrušínský v ní chválí ve slavné scéně kvalitu čepovaného a říká, že „u Pinkasů je výčepní, který pivo přímo hejčká“.

Restaurace U Pinkasů není jen tradiční plzeňskou hospodou, ale neustále se svým hostům snaží vyjít vstříc, od řady úprav interiéru po kulinářské zážitky. V rámci poslední rekonstrukce v roce 2002 bylo do sklepa nainstalováno 5 desetihektolitrových pivních tanků. Obliba tankového piva se totiž v celorepublikovém měřítku neustále zvyšuje. Pivo se skladuje ve stabilní teplotě 7 stupňů a je nepasterizované. Jednou z kulinářských specialit Pinkasů je Masový závin Josefa Grolla, stvořitele plzeňského piva a prvního sládka Měšťanského pivovaru v Plzni. Recept na původní pikantní masovou směs zapečenou v listovém těstě získal restaurant na vlastní žádost přímo od Plzeňského Prazdroje a pochází z poloviny 19. století.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Značka Staropramen vstoupila na trh s novým litrovým PET balením svého nejprodávanějšího piva Staropramen Světlý. Potvrzuje se tak rostoucí význam tohoto segmentu pro spotřebitele, do něhož vstupuje nově vlajková loď společnosti Pivovary Staropramen. A je to poprvé, kdy se na českém trhu objevuje PET balení o objemu jeden litr. Staropramen tímto krokem doplňuje portfolio svých obalů v reakci na měnící se životní styl lidí, kteří stále více preferují PET balení nabízející vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva.

Naše průzkumy a také vývoj na trhu jasně ukazují, že obliba PET lahví v kategorii piva výrazně narůstá. Změnilo se také kvalitativní vnímání tohoto typu obalu. Spotřebitelé jednoznačně pozitivně hodnotí především praktičnost, jakou PET obaly nabízejí - jsou lehké, nerozbitné a uzavíratelné. Proto také spotřeba piv v tomto typu obalu v posledních letech tak výrazně roste,“ říká k vývoji na trhu Eva Zlámalová, manažerka značky Staropramen. "Náš nový litrový Staropramen Světlý bude díky svému objemu ideální nejen pro konzumaci s přáteli, ale také pro individuální spotřebu,“ dodává.

Litrový objem Staropramenu Světlého byl vybrán z důvodu vybraných příležitostí konzumace, pro které je určen, ale také z důvodu konkurenční výhody. Doposud totiž všichni výrobci piva u nás dodávali na trh PET balení o objemu 1,5 litru a vyšším. „S litrovým balením sázíme na specifické příležitosti konzumace, kdy jsou praktické výhody balení důležité,“ popisuje zaměření balení Zlámalová. Balení je tak především vhodné pro individuální spotřebu nebo pro chvíle s rodinou či přáteli o víkendu, kdy je potřeba mít k dispozici přiměřenou velikost lahve či lahví tak akorát pro daný okamžik.

Celoplošná distribuce nového balení do českých obchodů začala na začátku března a nyní vrcholí. Nové litrové PET lahve Staropramenu Světlého budou dostupné ve všech typech obchodů. Na vybraných prodejních místech na něj jsou spotřebitelé upozorňováni prostřednictvím speciálních stojanů na prodejní ploše.

Vstup vlajkové lodi společnosti Pivovary Staropramen do tohoto segmentu souvisí také s vývojem kvality PET obalů pro pivo v posledních letech a změnou jeho vnímání u spotřebitelů v Česku. „Lidé se často u piva v plastových lahvích obávali jeho kvality a chuti,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Skutečnost je ovšem taková, že pivo v těchto lahvích má identické chuťové i kvalitativní parametry jako pivo ve skleněných lahvích,“ dodává. „Spotřebitelé si tento fakt již prakticky vyzkoušeli a ověřili, důvěřují mu více než v minulosti, což rozšířilo možnosti jeho využití nám pivovarníkům.

Segment PET lahví je v současné době na klesajícím českém pivním trhu výjimečný, protože jeho prodeje na rozdíl od jiných typů balení rostou. Jen samotné Pivovary Staropramen loni prodaly 85.000 hektolitrů piva v PET lahvích, což je čtyřnásobný růst proti roku 2009. Bylo to především díky úspěšnému uvedení na trh Braníku Dvoulitru, kterého se jen v období od června do prosince prodalo přes 70 tisíc hektolitrů, tzn. přes 3,5 milionu lahví.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Dnes byl v Brně na České ulici slavnostně otevřen další z řady Pilsner Urquell Original Restaurantů, legendární Stopkova plzeňská pivnice. Výsledkem rozsáhlé rekonstrukce, která trvala více než rok a stála několik desítek milionů korun, je jedinečný prostor, ilustrující bohatost české pivovarnické tradice.

Proslulá Stopkova pivnice vždy patřila k pilířům českého společenského a kulturního života v Brně, městě, kde vždy soupeřil český a německý živel. Hospoda byla na tomto místě již ve druhé polovině 19. století. Věhlasu se dočkala s příchodem nového majitele, geniálního hostinského Jaroslava Stopky, který v roce 1910 převzal původní Jonákovu pivnici. Pro podnikání měla tato pivnice výhodnou strategickou pozici – v samém centru českého korza, českého dění v Brně. Vždy platila za „nóbl“ podnik, a plzeňské se tu čepovalo bez výjimky, nepřetržitě. Studenti, intelektuálové a měšťané se tu scházeli i díky blízkému českému knihkupectví. Dokladem toho, že se jednalo o české výsostné území, je i název této brněnské tepny „Česká“ ulice, která se až do roku 1918 jmenovala Rudolfova. Vyostřené vztahy mezi brněnskými Čechy a Němci dokládá i skutečnost, že Stopkova pivnice byla na počátku 20. století několikrát „vybílena“ německými nacionalisty. Nutno dodat, že Češi si to nenechali líbit a oplatili druhé straně stejnou mincí.

Náročná rekonstrukce probíhala více než 13 měsíců a musela si poradit nejen s připomínkami památkářů, ale i s nepodařenou rekonstrukcí z 80. let minulého století či s kompletní sanací sklepů se spodní vodou. Velkým omezením byla i špatná dopravní dostupnost objektu, který se nachází na pěší zóně. Opraveno a renovováno bylo i průčelí, jehož autorem byl český malíř a kreslíř Láďa Novák (1865–1944), známý pražský bohém, autor mimo jiné i výzdoby pražské hospody U Fleků. Dům na České ulici má v základech gotické, a především renesanční prvky. Generálním dodavatelem stavebních prací byla společnost SKR stav, s.r.o.

Restaurační prostory budou zasahovat i do druhého patra a pivnice bude tradičně průchozí do Veselé ulice. Celková kapacita restaurantu je 300 míst.

Dobové inzeráty vždy hlásaly, že v Brně je nejlepší plzeňské u Stopků,“ komentuje znovuzrození Stopkovy pivnice Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a dodává: „A ta šance je tu dnes opět. Pilsner Urquell bude čepován z pivních tanků, pivo je nepasterované a při čepování nepřijde do styku se vzduchem ani tlačnými plyny. To vše se podílí na výsledné chuťové kvalitě podávaného piva. Zárukou kvality je také jméno provozovatele – který podniká pod obchodní značkou Kolkovna Restaurants – a zkušenost výčepních. Dík patří i majitelům objektu, kteří ustáli komerční tlaky a rozhodli se pokračovat ve více než stoleté tradici Stopkovy pivnice s jedinečným ležákem Pilsner Urquell.

V provozovateli – skupině Kolkovna Restaurants – budou mít hosté záruku vysoké kvality poskytovaných služeb. „Kolkovny“ si za dobu své existence vydobyly výsadní postavení mezi pražskými, ale i bratislavskými restauracemi. Originální gastronomie bude podtržena servírováním v neméně originálním nádobí a keramice.

Na naše hosty čeká klasická česká kuchyně obohacená o prvky moderní gastronomie. Nebudou chybět ani speciality brněnské kuchyně, kterou bych rád u Stopků znovu oživil,“ říká Michal Štěpánek, šéfkuchař Stopkovy plzeňské pivnice, a dodává: „K plzeňskému ležáku bych určitě doporučil pečené husí stehno s drbáky.

Slavnostní ráz prvních dnů otevření Stopkovy plzeňské pivnice bude doplněn o výstavu soch a plastik akademického sochaře pana Olbrama Zoubka přímo v interiéru restaurace.

Pilsner Urquell Original Restaurant je koncept Plzeňského Prazdroje a představuje plzeňský ležák v prostředí, které odpovídá české pivní kultuře. Dominantním jednotícím prvkem je typický výčep s měděným krytem (replikou víka pivovarské varné pánve) přímo naproti vchodu. Dřevěný stylový nábytek, kazetové obložení stěn, interiérové doplňky a originální výčepní stojany vytvářejí pro hosty příjemné prostředí. Výzdoba interiéru je tvořena dobovými artefakty a kopiemi historických originálů. Nechybí obrazy, dobové fotografie, certifikáty, reklamní cedule, dobové reálie a artefakty, které podtrhují bohatou tradici vaření piva v Čechách a proslulost značky Pilsner Urquell.

Zdroj: Tisková zpráva


Pivovarnícka spoločnosť SABMiller uvažuje o podaní ponuky na firmu Schincariol, druhého najväčšieho výrobcu piva v Brazílii, ktorého jeho súčasný súkromný majiteľ chce predať za približne 2 miliardy USD (1,41 miliardy eur). Napísal to dnes nedeľník The Sunday Times bez udania zdroja.

Okrem firmy SABMiller, druhej najväčšej pivovarníckej spoločnosti na svete, sa o Schincariol zaujíma aj konkurenčný holandský výrobca Heineken, dodal nedeľník.

Informovala o tom agentúra Reuters.

Zdroj: Ekonomika SME.sk


Výčepní se utkali nejen v točení piva

[čtvrtek, 31. březen 2011]

Všude dobře, tak co doma, šup do hospody. Výletní zámeček Větruše hostil třetí ročník soutěže Hvězda výčepu.

Regionálního kola na Větruši se účastní šestadvacet soutěžících z východních a severních Čech. Deset nejlepších z každého regionu postoupí do Prahy, kde vzejde nejlepší Hvězda výčepních,“ řekl Svatopluk Vrzala, oblastní sládek společnosti Heineken, která soutěž v čepování piva pořádala.

Jedním ze soutěžících, který se o titul Hvězda výčepu 20011 utkal, byl domácí Karel Knobloch z Ústí nad Labem. „Tréma je znát. Čepování jsem trénoval a také si nastudoval něco o pivu,“ řekl soutěžící.

Správná čepice

Soutěžící se utkali ve třech dovednostních a dvou vědomostních soutěžích.

Na kohoutu nostalgie musí každý natočit ležák Krušovice na jeden zátah. U vedlejšího stojanu piva premium Heineken zase musí výčepní za pomocí pravítka správně seříznout pěnu. U třetího stojanu Zlatopramen je to naopak, hodnotí se nejlepší čepice,“ řekl k dovednostním soutěžím Svatopluk Vrzala.

Každý správný výčepní by měl nejen umět pivo natočit, ale měl by o něm také něco vědět,“ dodal závěrem sládek.

Vítěz regionálního kola Hvězda výčepu 2011, Luděk Matoušek z restaurace U Matoušků na růžku v Hořici, získal od společnosti Heineken pět tisíc korun.

Celý článek a fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Petr Sochůrek


Martin Šourek (34), dosavadní manažer právních služeb společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s., a člen představenstva SABMiller Brands Europe a.s. se stal vedoucím právníkem SABMiller Europe, vlastníka Plzeňského Prazdroje.

V pozici vedoucího právníka SABMiller Europe bude Martin Šourek řídit právní oddělení 11 zemí Evropy a bude podřízen finančnímu řediteli SABMiller pro Evropu, Jamesi Wilsonovi a z odborného hlediska bude úzce spolupracovat s ředitelem právních služeb pro celou společnost SABMiller, Stephenem Shapirem.

Do Plzeňského Prazdroje nastoupil Martin Šourek před osmi lety po předchozí advokátní praxi. V roce 2006 se stal manažerem právních služeb Plzeňského Prazdroje a aktivně se podílel na práci finančního úseku i celoevropského úseku právních služeb.

Martin Šourek bude mít i nadále kancelář v České republice, ačkoliv jeho nová role si vyžádá časté zahraniční služební cesty po celém regionu. Novou pozici přebírá s okamžitou platností, nicméně až do kompletního předání agendy svému nástupci, který bude včas oznámen, bude i nadále vykonávat část předchozích povinností v rámci České republiky. Zároveň zůstává členem dozorčí rady společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s.

Martin Šourek pochází z Plzně, absolvoval právnickou fakultu Západočeské Univerzity v Plzni. Je ženatý a má dvě děti. Hovoří anglicky, německy a rusky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině, golfu a nohejbalu, k jeho zájmům patří samozřejmě plzeňské pivo a astronomie.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivovary Staropramen loni prodaly v Česku a v zahraničí bez započtení licenční výroby 2,8 milionu hektolitrů piva, což je o sedm procent méně než o rok dříve. Na výsledcích se tak podle mluvčího Pavla Barvíka podepsaly dopady krize a zvýšení spotřební daně u piva o třetinu od loňského Nového roku. Pokles u Staropramenu je zhruba o procento nižší než pokles celého pivního trhu v Česku, který podle údajů Svazu pivovarů a sladoven činil 7,9 procenta.

Výsledky druhého hráče na tuzemském trhu jsou ale podle pivovaru nakonec lepší, než avizoval vývoj v loňském prvním pololetí. „Zhoršené makroekonomické údaje včetně rostoucí nezaměstnanosti zmenšily příjem obyvatel, což v kombinaci s nedůvěrou spotřebitelů v ekonomiku vyvolalo přirozenou reakci v omezení zbytných výdajů, mezi které spotřeba piva patří,“ řekl k vývoji na trhu generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen Zbyněk Kovář.

Nejsilnější zbraní na tuto situaci se ukázaly investice do našich klíčových značek a oživení spotřeby zavedením novinek” dodal. To se týká především nového jedenáctistupňového Staropramenu a piva Braník, který pivovar začal prodávat v dvoulitrové PET lahvi.

Domácí prodeje společnosti klesly o necelých sedm procent. Pokles se týká především značek z levnější nabídky, konkrétně se značek Vratislav a Sládkův Měšťan. Značka Staropramen, která je vlajkovou lodí společnosti, zaznamenala loni pokles o necelá tři procenta.

Celkový export Staropramenu se loni snížil o devět procent. Pivo vozí Staropramen do 30 zemí světa, mezi největší trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko, Slovensko, Ukrajina a Rusko; od loňska mohou Staropramen ochutnat také v Chorvatsku a Srbsku. Licenční výroba naopak stoupla o 17 procent.

Jednička tuzemského trhu Plzeňský Prazdroj prodal loni v Česku a v zahraničí 9,9 milionu hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles o šest procent. Co se týče pouze českého trhu, prodeje celé skupiny Prazdroj se snížily na sedm milionů hektolitrů piva, což bylo meziročně o osm procent méně.

Zdroj: Zprávy E15.cz


Pivovar obdržel nových 22 manipulačních vozíků Hyster v unikátní nápojářské úpravě od společnosti Phoenix-Zeppelin. Upravená verze má kabinu řidiče umístěnou o 300 mm výše, což zajišťuje lepší výhled strojníka z kabiny a tím pádem i bezpečnější manipulaci s nákladem. Plzeňský Prazdroj používá celkem 148 vozíků Hyster různých typů a nosností.

Po uzavření dlouhodobého kontraktu s firmou Phoenix-Zeppelin na dodávku vysokozdvižných vozíků značky Hyster následovalo vyhodnocení zkušeností z provozu a praktického používání a obě firmy spolupracovaly na technických modifikacích.

"Na dvaadvaceti nových vozících Hyster oceňuji zejména redukci vibrací a hluku v kabině řidiče a vynikající výhled, který zásadním způsobem ovlivňuje bezpečnost práce

i manipulace. Ta je absolutní prioritou ve všech našich provozech,“ řekl Jakub Nový, specialista flotily manipulační techniky Plzeňského Prazdroje.

"Do plzeňského závodu jsme dodali šest vozíků Hyster S7.0FT v nápojářské verzi, přičemž dalších šestnáct stejného označení jich pracuje v pivovarech ve Velkých Popovicích, Nošovicích a v obchodně distribučních centrech Plzeňského Prazdroje po celé republice,“ řekl Michal Beneš, ředitel prodeje Hyster ze společnosti Phoenix-Zeppelin.

Nově dodané stroje Hyster S7.0FT s plynovým pohonem tak mají oproti předchozím modelům řadu vylepšení – např. třístupňovou převodovku DuraMatch™ 3, která šetří motor při dlouhých cestách s nákladem, nebo automatický systém snižování rychlosti (ADS), s nímž řidič minimalizuje opotřebení brzdy a zvyšuje životnost svého stroje. Vozík dokáže vyzvednout až čtyři palety s pivem o váze až 3 600 kg do výšky 3,8 metru při vyložení těžiště 1,2 metru.

Spolupráce obou společností začala již před třemi lety, kdy Phoenix-Zeppelin zvítězil ve výběrovém řízení na dodavatele manipulační techniky. V současné době dochází k plnění smluvních podmínek. "Všechny vozíky jsme dodali v rámci operativního pronájmu. Pořizování vozíků za pomoci operativního pronájmu je trendem, který se na českém trhu zabydlel a v dalších pěti letech bude pokračovat,“ řekl Michal Beneš.

S vozíky Hyster jsou při manipulaci s pivem a obalovým materiálem už od první dodávky v roce 2008 celkově spokojeni i řidiči a skladníci Plzeňského Prazdroje. "Servis a reakce techniků na potřebné údržbové zásahy jsou také velmi rychlé,“ říká Josef Procházka, manažer logistiky a služeb v Plzeňském Prazdroji, a dodává: "Díky sběrnici dat v každém vozíku můžeme snadno například vyhodnocovat efektivitu manipulační techniky a optimalizovat potřebný počet vozíků nebo sledovat náklady na zmanipulování jedné palety.

Zdroj: Zpravodajství Plzeň.cz


Obal změnil vnímání piva

[středa, 23. březen 2011]

Gambrinus se rozhodl zacílit na mladší (samozřejmě dospělou) generaci uživatelů a přišel na trh s novou lahví s výrazně odlišným designem. Ukázal jak může obal změnit vnímání i tak notoricky známého produktu.

Třetinková láhev 11° XCLNT nevypadá jako každá pivní láhev ze samoobsluhy na rohu – tam ji taky nenajdete, putuje do barů a klubů. Láhev nemá klasickou etiketu, ale plastické logo na skleněném povrchu a krček zdobí fluorescentní etiketa svítící pouze pod UV světlem, které je právě na party běžné.

Foto

Láhev XCLNT byla uvedena v Praze koncem minulého roku na XCLNT Bigg Boss Jamu v Meet Factory, kde se víc než tisíc lidí přesvědčilo, že pivo jde na party pít i ve stylu. Lahve se nestačily doplňovat a na kelímky si nikdo ani nevzpomněl. Tato láhev byla také součástí otvírací a vernisážových party v novém prostoru CZECHDESIGN.CZ ve Vojtěšské ulici v Praze.

Pod hlavičkou XCLNT vznikají ve spolupráci s dalšími firmami také další speciální výrobky, dal vzniknout i botám Botas 66 XCLNT , vycházejících z modelu Botas Classic 66. Designéři Honza Kloss a Jakub Korouš za nové botasky získali Národní cenu za studentský design. „Design bot vychází z lahve XCLNT jednak barevně i podrážka kopíruje embosovaný povrch láhve. S průběhem spolupráce, která byla takřka ukázková, a hlavně s výsledkem samotným jsme více než spokojeni a jsme opravdu rádi, že k takovémuto spojení dvou tradičních českých výrobců, i když každého z naprosto jiného oboru, došlo, a že načerpaná inspirace z do ruky příjemně padnoucích nově navržených lahví nevyšla nazmar, nýbrž přímo pomohla vytvořit nový limitovaný model z řady Botas 66.“, říká jeden a autorů nových botasek Jan Kloss. V rámci spolupráce s XCLNT navrhovali v rámci reklamní spolupráce Jan Kloss a Jakub Korouš také snowboardy pro LTB .

Zdroj: Czechdesign.cz | Autorka: Jana Vinšová


Osem pív v jednom pohári? To nie je nový druh miešaného nápoja, ale slovenský ustanovujúci rekord, ktorý sa nedávno pivovarníkom podaril. Poukazuje na rôznorodosť vlastností, farieb a chutí značiek pív z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar. Vďaka správne „narezanému“ pivu sa tak mohli kochať pohľadom na „prúžkovaný“ pohár zlatého moku.

Iniciátorom a hlavným aktérom pokusu bol obchodný sládok Pivovarov Topvar, a.s., Ján Píry. Dennodenne sa točí okolo chmeľu, sladu a kvasiniek, ale jeho práca je aj o komunikácii s ľuďmi – manažérmi predajní a reštaurácií, barmanmi a výčapníkmi. Práve oni sa často pýtajú na chuťové rozdiely medzi značkami či vhodnosť servírovania konkrétneho piva k pokrmu. Rozhodnutie ukázať im chuťovú a farebnú jedinečnosť teda prišlo spontánne.

Foto

Na prvý pohľad to možno vyzerá jednoducho, ale za týmto pokusom treba vidieť okrem dávky zručnosti aj teoretické znalosti. Napríklad o tom, v akom poradí treba "ukladať" pivo do jedného pohára tak, aby sa jednotlivé značky nespojili, ale vytvorili oddelené vrstvy,“ vysvetľuje Ján Píry. Ostatní členovia tímu mali počas pokusu na starosti správne chladenie piva, kontrolovali jeho penu a, samozrejme, i povzbudzovali svojho hlavného aktéra.

Pre dosiahnutie prúžkovaného efektu sa pivovarníci rozhodli použiť 4 svetlé, 1 polotmavé a 3 tmavé pivá. Tri druhy pochádzali z fliaš, zvyšných päť bolo čapovaných. Jednalo sa o značky Pilsner Urquell, Šariš, Velkopopovický Kozel, Šariš Red, Gambrinus, Topvar a Birell z portfólia spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. a značku Master z portfólia sesterskej spoločnosti Plzeňský Prazdroj. Tým, že pivá sa vzájomne nemiešali, boli vizuálne rozlíšiteľné a ustanovujúci slovenský rekord bol platný. Pivovarníci obdržali Certifikát z Knihy slovenských rekordov.

Naše značky ľudia veľmi dobre poznajú a vychutnávajú si ich pri rôznych príležitostiach. Som rada, že sme im ich predstavili aj takouto netradičnou a zaujímavou formou prostredníctvom ustanovujúceho slovenského rekordu,“ uviedla hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar, Zuzana Lošáková. „To, že sa 8 pív v pohári vzájomne nepremiešalo, zároveň poukazuje na rôznorodosť značiek a na to, že každá z nich je unikátna,“ dodala Z. Lošáková.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný Mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Birell.

Zdroj: Mediálne eTrend.sk


Kenneth Hansen (29) se stal mezinárodním manažerem Trade Marketingu značky Pilsner Urquell v Evropě a bude nově odpovědný za marketing této značky ve všech evropských zemích, kam se plzeňský ležák vyváží.

Foto

Jsem opravdu velmi potěšen. Pilsner Urquell je jednou ze čtyř klíčových světových značek společnosti SABMiller. Spotřebitelům přináší něco natolik ryzího, autentického a originálního, že ho nelze srovnávat s žádným jiným pivem na světě. Stejně jako Pilsner Urquell, i já odmítám zkratky a kompromisy, a věřím, že moje zkušenosti podpoří dokonalost zahraničního trade marketingu Pilsner Urquell,“ říká Kenneth Hansen.

Kenneth Hansen pochází z dánské Kodaně, kde absolvoval Niels Brock Copenhagen Business School.

Před příchodem do firem společnosti SABMiller působil několik let jako marketingový koordinátor u Taster Wine A/S, největšího dánského dovozce a distributora prémiových vín, koňaku a šampaňského. Mezi mnoha prémiovými značkami šlo například o Ruinart Champagne (LVMH Group) a Domaine Barons de Rothschild (Lafite).

Poté přešel k marketingu piva. Nejprve pracoval ve firmě TheoBrands A/S, distribučním partnerovi piv společnosti SABMiller Europe Import Markets v Dánsku. Zde plánoval, řídil a koordinoval marketingové aktivity čtyř světových značek společnosti SABMiller (Grolsch, Pilsner Urquell, Peroni Nastro Azzurro a Miller Genuine Draft) na dánském trhu.

Od dubna 2010 působí Kenneth Hansen přímo ve společnosti SABMiller a od května 2010 se už plně věnuje výhradně marketingu značky Pilsner Urquell v exportním oddělení Plzeňského Prazdroje. Ve své poslední pozici byl odpovědný za mezinárodní aktivace značky Pilsner Urquell v Evropě.

Kenneth Hansen je svobodný, hovoří plynně anglicky, domluví se i španělsky a německy. Ve volném čase se nejraději věnuje běhu a fitness aktivitám.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Plzeňský Prazdroj se jako zodpovědný výrobce piva řídí přísnými etickými pravidly pro komerční komunikaci, která jdou nad rámec platných zákonů. O pravidlech, která pivovar uplatňuje v marketingové komunikaci, také informuje v pravidelných školeních své dodavatele. V prvních měsících tohoto roku Plzeňský Prazdroj proškolil 33 specialistů z 20 dodavatelských firem.

Školení odpovědné komunikace se týká všech dodavatelů marketingových služeb, reklamních a PR agentur, firem tvořících kreativní návrhy, konečné vizuály, TV reklamy, webové stránky apod.

Plzeňský Prazdroj se řídí striktními etickými pravidly při komerční komunikaci. Ta jdou často nad rámec platné legislativy, která upravuje marketing na alkohol. Pivo je českým národním nápojem, který je vyroben z nejlepších českých surovin a je čistě přírodní. Obsahuje ale alkohol, takže se na nás vztahuje řada zákonů, které říkají, co může naše reklama obsahovat. My jdeme ale ještě dál a jako odpovědný výrobce jsme si stanovili vlastní seberegulační kodex,“ objasňuje Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.

Reklama na piva Plzeňského Prazdroje v žádném případě není zaměřena na osoby mladší 18 let. Proto ani žádná osoba vystupující v reklamě jako konzument piva nesmí být nezletilá. Firemní seberegulace ale stanoví, že herci v reklamách musí mít nejméně 25 let a nesmí ani působit mladistvým dojmem. Plzeňský Prazdroj zveřejňuje reklamu na pivo pouze v médiích, programech nebo během událostí, u nichž je známo, že minimálně 70 % cílové skupiny tvoří dospělí. Všechny reklamní výstupy Plzeňského Prazdroje jsou navíc před konečným zveřejněním schvalovány jeho etickou komisí.

Cílem je, aby se veškeré komunikační a marketingové aktivity už od začátku připravovaly v souladu s našimi pravidly odpovědné komunikace. Vysvětlujeme našim dodavatelům nejen samotná pravidla, ale také důvody, proč se jimi řídí Plzeňský Prazdroj a proč je při práci pro nás musí respektovat i naši komunikační partneři,“ zdůraznila Drahomíra Mandíková.

"Pivo je součástí české kultury, hodně se ho u nás vypije a hodně se propaguje. Zřejmě i proto čeští pivovarníci pokročili v odpovědné komunikaci natolik, že některé principy jejich etického kodexu přešly i do kodexu reklamy. A je dobře, že Plzeňský Prazdroj jako lídr českého pivního trhu je hybnou silou i v oblasti odpovědné komerční komunikace. Každý segment, k jehož sdělením jsou regulátoři nebo veřejnost citlivější, by měl sám od sebe usilovat o maximální reklamní etiku, aby jako celek nebyl poškozován případnými stížnostmi na jednotlivé subjekty. Odpovědná komunikace v Plzeňském Prazdroji včetně vzdělávání dodavatelů proto má smysl a může být účinným příkladem pro ostatní," sdělil Ladislav Šťastný, výkonný ředitel Rady pro reklamu.

Školení zodpovědné komunikace pro komunikační agentury probíhá jednou za čtvrt roku pro nováčky, poté navazuje e-learnigový průběžný vzdělávací kurz. Protože Prazdroj má v portfoliu osm pivních značek, vzdělává stejným způsobem také řadu zaměstnanců. Obdobná interní i externí školení zodpovědné komunikace se provádějí napříč celou pivovarskou společností SABMiller, jejíž je Plzeňský Prazdroj součástí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Také již netrpělivě vyhlížíte konec zimy? Rozlučte se s ní letos netradičně v irském stylu – oslavte svátek svatého Patrika stejnojmenným pivním speciálem, který pro vás v limitovaném množství připravili sládci z protivínského pivovaru.

Svatý Patrik je patronem Irska, obdobně jako je patronkou naší země svatá Anežka Česká. V angloamerických zemích jeho svátek připadá na 17. března, tedy na český svátek všech Vlastimilů.

Den svatého Patrika (Saint Patrick’s Day) je nejvýznamnější irský svátek. V minulosti měly oslavy tohoto světce ryze náboženský charakter, dnes jej lidé po celém světě slaví především hudbou, tancem a popíjením tmavého piva.

Právě proto připravila pivovarnická skupina K Brewery pro tento den tmavý pivní speciál s příznačným názvem Svatý Patrik, který byl vyroben v pivovaru v Protivíně. „V Irsku má tradici především stout - svrchně kvašené, mnohdy silné černé pivo, jehož historie sahá až do 18. století. Abychom všem pivním fajnšmekrům atmosféru bujarých oslav co nejvíce přiblížili, připravili jsme pro ně 14% černé pivo,“ uvádí Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru.

Připijte si tedy i vy se svými kamarády a blízkými Svatým Patrikem, svátečním černým speciálem o stupňovitosti 14,2 % a s obsahem alkoholu 5,3 %, které vás potěší sametovou, krémově hnědou pěnou a výraznou hořkostí, připomínající tradiční irská piva. Ochutnat jej budete moci 18. – 20. března ve čtyřech stovkách hospod a restaurací, mimo jiné také v těch zapojených do programu „Cesta pivních znalců“.

Svatý Patrik je po Velikonočním Krasličáku, Svatováclavském pšeničném speciálu a Čertovském speciálu již čtvrtým speciálním pivem pro sváteční příležitosti, který pivovarnická skupina K Brewery v posledním roce připravila. V přípravě svátečních piv společnost hodlá pokračovat i v budoucnu.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Svatý Patrik: pivní  lahůdka inspirovaná Irskem

Poprvé vstoupil do pivovaru v pěti letech. "Bylo tam krásně chladno, otec totiž pracoval na spilce," vzpomíná Václav Berka. S plzeňským pivovarem je ale spojen celý jeho život. Dnes v něm pracuje jako hlavní sládek a pivovar je častým tématem fotek, které publikuje v rámci projektu Week of Life.

Foto

Stavovská hrdost z něj čiší na první pohled. A též úcta k pivovaru, o jehož nápoj se stará. "U nás se vařily dějiny," líčí. "Když sládek Josef Groll uvařil v roce 1842 první várku Pilsner Urquell, změnil pivní svět. Skvělý ležák se snažili napodobovat další a další a nakonec vznikla celá kategorie piv plzeňského typu, která dnes tvoří 70 procent všech piv na světě."

Až z toho mrazí

Plzeňské pivo je pro něj archivním dokumentem. "Je svědectvím o dovednosti našich předků, které tu s námi dodnes žije," zdůrazňuje a nezastírá, že je pyšný na historickou kontinuitu plzeňského moku.

"Před více než sto lety zkoumala základní parametry plzeňského piva jedna švýcarská laboratoř. Když její zjištění porovnáte s měřením současného Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, zjistíte, že naše pivo má prakticky stejné hodnoty. To je jasný důkaz, že pijeme stejné pivo jako naši předkové. Není to nádhera?"

"Když si totiž občas pročítám knihu z roku 1897, v níž jsou analýzy piva a surovin pro výrobu plzeňského piva pečlivě zapsané krásným rukopisem, trochu mne mrazí v zádech," přiznává. A nezastírá, že svou účast na projektu Week of Life bere i jako možnost, jak pro další generace zdokumentovat život ve "svém" pivovaru.

Nejde mi o patnáct minut slávy

Nejde mu o exhibicionismus, nepatří mezi ty, co nechávají prostřednictvím sociálních sítí a webových kamer ostatní nakukovat do svého soukromí. "Možná si tak užívají svých patnáct minut slávy. Přiznám se, že jsem v tomhle ohledu trochu konzervativní. Podle mne lidé odkrývají svoje soukromí tak trochu z nedostatku jiné komunikace," říká.

Do Week of Life naskočil, protože tenhle projekt, v němž je každý jeho účastník originálním umělcem, pokorně dokumentuje všední život. "Zpočátku jsem byl nadšený, ale ukázalo se, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si představoval – že jako udělám pár fotek a bude hotovo. Bál jsem se, zda jako amatér a laik budu schopen nafotit něco, co by vůbec mohlo být pro jiné lidi zajímavé. A vůbec nejtěžší bylo vybrat ty správné fotografie, které by co nejvěrněji popsaly, co jsem v průběhu celého týdne zažil."

Jsme pivní ráj

Kromě sládkovské stavovské hrdosti z něj sálá i hrdost na českou pivní tradici. "Česko je bezpochyby pivní ráj a my jsme pivní králové," říká Václav Berka. "Při práci navštěvuji spousty hospod po celé republice. A všude si můžu se štamgasty o pivu krásně popovídat. A nejen o něm, protože u piva se mluví o politice, o ženských, o fotbale a dalších tématech, na která má každý jasný názor stejně jako na pivo."

"Pivo u nás není jen nápoj, je součástí naší kultury," vzdává Václav Berka hold zlatavému nápoji.

A ví, jak pití piva posunout ještě o kus dál. "Máme velký prostor v oblasti gastronomie, servírování piva a jeho kombinací s jídlem. Tady se ještě máme hodně co učit od kolegů vinařů."

WEEK OF LIFE

V rámci projektu Week of Life, jehož duchovním otcem je dvorní fotograf Xman.cz Adolf Zika, zaznamenávají amatérští fotografové svůj všední život. Snímky desítek jeho účastníků sdělují poselství, že žádný život není všední.

Základním stavebním kamenem celé myšlenky je časový úsek jednoho týdne v životě jedince, žijícího kdekoli na naší planetě. "Týden, který čítá sedm dní, z nichž každý má pro nás jiný význam, jiný barevný nádech, jinou vůni, jiný smysl a jinou intenzitu energie," píše se v prezentaci projektu.

Každý z jeho účastníků se stává originálním spoluautorem celého dokumentárního cyklu, gigantické fotoknihovny lidstva ve 21. století, do níž vám Xman.cz jako partner projektu dává nahlédnout.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Xman.cz | Autor: Martin Frozen



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI