Pivovarnický gigant SABMiller varoval, že se bude v novém finančním roce nadále potýkat se silným kurzem dolaru a vysokými náklady na suroviny. Tržby společnosti ve finančním roce končícím v březnu klesly zhruba o devět procent na 18,7 miliardy liber.

Zisk pivovarnického gigantu SABMiller se v uplynulém finančním roce snížil o sedm procent na 1,88 miliardy liber (56,5 miliardy korun), protože poptávku po jeho produktech zasáhla světová ekonomická krize. Oznámila to ve čtvrtek firma, která v České republice vlastní Plzeňský Prazdroj.

"Společnosti se podařilo dosáhnout solidních výsledků vzhledem k současným překážkám, jako jsou vyšší náklady na suroviny, posilující dolar nebo pokles spotřebitelských výdajů," uvedl šéf společnosti Meyer Kahn.

"Náš slušný výkon v tomto obtížném prostředí byl dán pokračujícím dodržováním našich strategických priorit a také díky síle našich domácích hlavních značek, které byly budovány po mnoho let," dodal.

Pokles tržeb o devět procent

Tržby společnosti ve finančním roce končícím v březnu klesly zhruba o devět procent na 18,7 miliardy liber. Firma navíc varovala, že se bude v novém finančním roce nadále potýkat se silným kurzem dolaru a vysokými náklady na suroviny.

"Globální ekonomické podmínky i spotřebitelská poptávka během roku oslabily," uvedla společnost. Vyjádřila ale důvěru ve své vyhlídky pro středně dlouhé období.

Součástí skupiny SABMiller je největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast. Na Slovensku SABMiller kontroluje pivovary Šariš a Topvar.

Zdroj FinWeb iHNed.cz

Společnost Drinks Union v loňském roce prohloubila ztrátu na 286 milionů korun. V předchozím účetním období, které trvalo od 1. října 2006 do 31. prosince 2007, ztráta činila 63,6 milionu korun. Informace vyplývají z pozvánky společnosti na valnou hromadu, která proběhne 18. června v sídle společnosti v Ústí nad Labem.

Společnost v loňském roce také snížila výnosy na 1,386 miliardy korun, což oproti předchozímu účetnímu období představuje pokles o 29,7 procenta. Tehdy činily výnosy 1,971 miliardy korun.

Společnost Drinks Union byla založena v roce 1997 a patří mezi největší pivovarnické skupiny v zemi. Sídlí v Ústí nad Labem. Firma zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec. Od července 2008 je Drinks Union součástí koncernu Heineken, čtvrté největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva.

Zdroj: Web Reporter.cz | Autor: ČIA

Společnost vyhlásila výsledky uzavřeného výběrového řízení na PR pro korporátní komunikaci a svých šest značek.

O dodání PR služeb pro společnost Plzeňský Prazdroj se ve dvoukolovém výběrovém řízení ucházelo celkem 11 agentur. Agentury se přitom směly ucházet jen o tři značky z portfolia. Péči o korporátní značku Plzeňský Prazdroj obhájila agentura AMI Communications. Podle zástupce agentury Pavla Nováka v její prospěch hovořily znalosti problematiky výroby piva, zkušenosti z pivního trhu, ale i dosavadní práce pro klienta. "Naší výhodou bylo zapojení našich seniorních pracovníků do denní práce pro klienta, což zachováme i do budoucna," řekl Strategii. Agentura v tendru obhájila také produktové PR pro prémiovou značku Pilsner Urquell. Další značky, Gambrinus a Velkopopovický Kozel získala agentura Ogilvy PR, která podle informací Strategie z důvodu střetu zájmů ukončí dosavadní spolupráci se společností Pivovary Staropramen. Agentura Crest Communications obhájila PR pro pivní speciál Master, ke kterému nyní přibrala sladový nápoj Frisco. Spolupráce s vítěznými agenturami započne v průběhu června. O komunikaci nealkoholického piva Birell se bude starat agentura Hauska & Partner. PR je pro Plzeňský Prazdroj důležitým nástrojem marketingové komunikace. "S cílovými skupinami komunikujeme dlouhodobě nejen komerčními mediálními kanály, ale i prostřednictvím PR nástrojů a aktivit. Proto jsme chtěli občerstvit náš pohled na současnou situaci a nabídku služeb PR agentur," uvedl manažer korporátní značky Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina. Plzeňský Prazdroj je členem společnosti SABMiller plc., která působí v 60 zemích světa a je jednou z největších světových pivovarnických společností. Nabízí mezinárodní značky jako Miller Genuine Draft, Peroni Nastro Azzurro a Pilsner Urquell a téměř 200 úspěšných regionálních a národních značek.

Zdroj: Strategie.cz

Ve třetím největším švédském městě Malmö byla otevřena unikátní plzeňská pivnice s názvem Czech Point. Otevření restaurace úzce souvisí s rostoucím úspěchem značky Pilsner Urquell na švédském trhu, kde se ho ročně prodá přes 24.000 hl a čtvrtina švédských konzumentů piva pravidelně plzeňský ležák pije. Nová restaurace, která koncepčně spadá do řady provozoven Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR), předpokládá výtoč přes 600 hl ročně.

„Před rokem jsme byli v rámci Programu Pilsner Urquell Ambassador v plzeňském pivovaru a navštívili jsme i mnoho různých českých hospod a restaurací. Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant se nám velmi líbil, je to úžasná věc. Chceme našim zákazníkům a hostům servírovat pivo té nejvyšší kvality v příjemné, autentické atmosféře, proto jsme se rozhodli otevřít takový podnik i u nás, přímo na náměstí v historickém centru Malmö,” uvádějí Göran Tufvesson a Johan Walterstrom, majitelé restaurace Czech Point.

Interiér nového Czech Pointu navrhl český architekt Jiří Hanzlík, který navrhuje a realizuje restaurace PUOR v České republice od samého začátku. Restaurace pojme více než 290 hostů, kteří si mohou dopřát i vybrané pokrmy české kuchyně, jako například pivovarský guláš či pečená vepřová kolena.

Značku Pilsner Urquell znají dvě třetiny Švédů

Přestože celkový prodej piva ve Švédsku v loňském roce mírně klesl, značka Pilsner Urquell rostla a překročila hranici prodeje 24 000 hl. Pivo Pilsner Urquell je ve Švédsku velmi populární, mezi těmi, kdo konzumují pivo, značku zná 66 % spotřebitelů, pravidelně jej pije přibližně čtvrtina konzumentů. Nejčastěji si Švédové značku spojují s unikátní chutí a kvalitou a doporučují Pilsner Urquell opravdovým znalcům piva. Zajímavostí je, že veškeré pivo vyváží Prazdroj do Švédska vlakem.

Křest nového Czech Pointu: Nejlepší švédskou výčepní je žena

Součástí slavnostního otevření restaurace pro zhruba 300 hostů bylo i finále boje o titul švédského mistra výčepního v národním kole soutěže „Pilsner Urquell Master Bartender“. Do Malmö se proto sjelo 12 vybraných finalistů, kteří přímo v Czech Pointu předvedli své praktické i teoretické znalosti. O to zajímavější je, že ve vyrovnaném finále se na první tři příčky prosadily ženy. Vítězkou se nakonec stala slečna Majsan Johansson, která nejlépe čepuje plzeňské pivo v restauraci Bjorn´s Bar v Götenburgu.

Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant

Restaurace PUOR jsou franšízingovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu. V České republice najdete 16 těchto restaurací celkem v 10 městech. Jedna je i v Kyjevě na Ukrajině.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Václav Berka spojil život s plzeňským pivovarem. Vystudoval střední chemicko-technologickou školu a VŠCHT, do pivovaru nastoupil jako technolog.

Postupně prošel pozicemi sklepmistra, sládka, ředitele pivovaru Gambrinus, hlavního sládka Plzeňského Prazdroje a manažera pivovaru v Plzni. Posledních 12 let je členem dozorčí rady v Plzeňském Prazdroji a členem předsednictva v Českém svazu pivovarů a sladoven.

Jak se změnila práce sládka za těch třicet let až do současné doby?

V době, kdy jsem začal pracovat v Plzeňském Prazdroji, se do českých pivovarů příliš neinvestovalo, priority byly zaměřeny na jiný průmysl. Výjimku tvořilo několik málo vyvolených pivovarů, těch, jejichž pivo směřovalo na export. Ale když se podíváme do hlubší historie, tak pivovarství v Čechách patřilo mezi technicky nejmodernější odvětví a v pivovarech ze zpravidla používala ta nej-modernější technika. Jak jinak bychom mohli v Čechách vyrábět více než 60 % piva celého Rakouska-Uherska. Mohu tedy potvrdit, že na práci sládka se změnilo hlavně technické vybavení. Chtěl bych zdůraznit, že stejně jako naši předchůdci, tak i my, když jsme měnili techniku, tak výrobní kroky, postupy, teploty, časy, to všechno zůstalo. Když jsme například v pivovaru instalovali tanky na kvašení a dokvašování, podstoupili jsme kvůli tomu tisíce testů, abychom zachovali charakteristické vlastnosti piva. Postavili jsme tým z bývalých sládků a dávali jim to pivo ochutnat. Teprve když nebyli schopni jednotlivá piva rozlišit a řekli, že pivo z nových tanků chutná stejně jako pivo z dřevěných kádí a sudů, byli jsme spokojeni.

Co je lepší, používání nejnovějších technických vymožeností, nebo klasický způsob vaření?

V poslední době se velmi často objevují názory, že se blíží unifikace výroby nebo sjednocování chutí. Abychom si tuto hrozbu objasnili, pojďme se opět podívat do historie. Před rokem 1989 se na území České republiky otevřely jen dva pivovary. V roce 1970 v Nošovicích a o něco později v Mostě-Sedlci. Před tím to byl až v roce 1913 pivovar Světovar v Plzni. Z toho si jednoduše dokážeme představit, jaká asi byla v těchto pivovarech technika. A po roce 1945 byly všechny československé pivovary řízeny z jednoho generálního ředitelství. Jediný způsob, jak trochu udržet techniku na úrovni, bylo využití několika málo českých firem - jedna vyráběla varny, kádě a tanky, druhá stáčírenské linky. Kdo si pamatuje tu dobu, ví, jak při každém nákupu piva otáčel láhve dnem vzhůru, aby si ověřil, jestli je kvalita v pořádku. A bál se tehdy někdo unifikace chuti anebo chutnala piva stejně?

Když se pivovarům otevřela možnost investovat do nové techniky, většina z nich tuto šanci uchopila. Nevím o jediném českém pivovaru, který by za posledních 20 let neinvestoval a nějakým způsobem nemodernizoval své technické vybavení. Někdo více, někdo méně, podle svých možností a svého rozhodnutí. Je to totiž právě moderní technika, na které můžeme mnohem lépe dodržet potřebné parametry technologického postupu. Nikoliv použitá technika, ale technologický postup a receptura jsou to důležité, co si každý sládek chrání jako nejcennější bohatství. Obecně lze říci, že v Čechách už přes půldruhého století vaříme pivo dekokčním rmutovacím postupem. Chmelení v průběhu chmelovaru probíhá ve dvou až třech fázích. Mladina kvasí a dokvašuje odděleně za nízkých teplot a po odpovídající dobu. To je podle mne klasický výrobní postup, který stále dodržují všechny pivovary společnosti Plzeňský Prazdroj i naprostá většina českých pivovarů. Způsob vaření piva je tedy pořád stejný, jen sládkovi vedle jeho zraku a chuti mohou dnes pomáhat sondy a počítače. Jednotlivé parametry piva pak mnohem méně kolísají díky tomu, že vyspělé výrobní zařízení dokáže přesně kontrolovat vaření, kvašení i dokvašování piva, správné teploty atd. Receptura a suroviny jsou stále stejné, ale technika posunula varní postup od odhadů a spontánních procesů kontrolovaných jen díky větším či menším zkušenostem sládka k přesnému dodržování původních receptur za kontroly přesných měřicích nástrojů. A to je přesně důvod, proč se nebojím unifikace českých piv. Naopak, používáním moderní techniky se piva, která se dříve chuťově překrývala díky kolísání kvality ve velmi širokém rozmezí, začnou více a více odlišovat.

Jsou zachovány i původní suroviny?

Za naši společnost je jednoduchá odpověď - ano. Všechna naše piva se vaří jenom ze tří základních surovin, a to je voda, slad a chmel - tak jak bylo definováno už v roce 1516 v zákonu o čistotě piva Reinheitsgebotu. Problém je v tom, že dnes si občas někdo pivo trochu vylepší něčím, co do českého piva nepatří. Třeba prostředkem, který může vylepšit některé kvalitativní parametry hotového piva, a to tak získává zdánlivý a, zdůrazňuji, krátkodobý konkurenční náskok. Touhle cestou ale my jít nechceme.

Mluvíte o tradici a stálosti chuti, ale jak víte, jestli vaše pivo teď chutná stejně jako před sto lety?

V kanceláři mám knihu, kde jsou analýzy vody, analýzy sladu, analýzy chmele a samozřejmě analýzy hotového piva Pilsner Urquell. První analýza je psaná krásným rukopisem a pochází z roku 1897 ze švýcarského St. Galenu. Když jsme se poprvé podívali na ty parametry, úplně nám zabušilo srdce, protože při srovnání s našimi současnými standardy bylo vidět, že se to shoduje prakticky na setinky. Pak se nám podařilo dostat do archivů této laboratoře a získat od ní certifikát, že naše pivo skutečně v roce 1897 analyzovala a že výsledky jsou shodné s těmi dnešními.

Zdroj: iHNed.cz

První česká pobočka slavných restaurací Hard Rock Cafe má za sebou své slavnostní otevření. Čepovat bude piva značky Staropramen - světlý Ležák a polotmavý Granát.

"Je to pro nás velmi významná událost. Jedná se o naše největší evropské Hard Rock Cafe. Proto jsme se pro jeho otevření a provoz spojili se silnými partnery Pepsi a Staropramenem," uvedl Mo Capatia, manažer Hard Rock Cafe Praha.

Tři patra budovy o rozloze 1900 metrů čtverečních poskytnou místo pro restauraci téměř se 400 místy. "Vzhledem k rozloze podniku a počtu míst je provozovna vybavena tankovou technologií a pivo se bude čepovat z 20 výčepních kohoutů," řekl brand manažer Staropramenu Daniel Musialek s tím, že personál, který s pivem přijde do styku, podle něj prošel školením pivovarské školy Staropramenu.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Rád chodí po hospodách a pozoruje lidi, ale také se dobře vyzná v tom, jak funguje naše chuť a čím které jídlo zapít. Jako pivovarnický sládek to má Václav Berka skoro v popisu práce.

Jako student chodil do pivovaru na brigádu, až tam konečně uvařil svoji první várku piva. Pak nastoupil a prošel několika technologickými výrobními procesy, byl sklepmistrem, sládkem. Jeho autogram "Václav Berka (odpovědný za kvalitu)" jste mohli čítat mnoho let na každé lahvi Gambrinusu, ale zodpovídal za výrobu celého Plzeňského Prazdroje.

Dnes se jeho funkce jmenuje starší obchodní sládek, což volně přeloženo znamená, že má na starosti image, interní komunikaci, kvalitu servírování a péči o distribuci zlatého moku, který proudí z jednoho z nejlepších pivovarů na světě.

Na Václavském náměstí a v jeho nejbližším okolí dnes už kromě turistů skoro nikdo nebydlí. Tady to žije docela jiným životem: drahé hotely, restaurace, nóbl kanceláře s vysokým nájmem, firmy světových jmen, šantány, módní salony a všudypřítomné globální značky. Restaurace Bredovský dvůr se svou českou, slovenskou a mezinárodní kuchyní a skvěle čepovaným pivem z tanku je vzdálená jen pět minut chůze od Národního muzea, ale může se chlubit tím, že valná většina jejích návštěvníků jsou domácí. Nejsou tu závislí na turismu, byť se restaurace nachází v jeho epicentru.

Hned při vstupu do Bredovského dvora jsem zahlédl, jak se číšník zvolna odlepil od výčepu a zkušeně oslovil právě příchozí: "Tři kousky a jedno nealko, pánové?" Kývnutím pravidelných hostů se dostalo jeho odhadu potvrzení. Vládne tu pohoda, pocit domova, profesionalita. A díky slovenskému původu majitele tady můžete zakousnout kachnu s lokšemi, domácí, záměrně lehce nakyslý bramborový salát s octem, a když je tlačenka označena v menu jako domácí, pak vězte, že ji opravdu dělají sami.

Už mnoho let zařazuje Václav Berka tento podnik v mém výběru Grand Restaurant do žebříčku TOP 10 v čepování plzeňského piva. Myslím, že pro něj není vůbec jednoduché rozhodovat se mezi 1300 podniky. Koho pochválit, komu naznačit, že ještě není tak dobrý, je často velmi nevděčná role a vítězem nemůže být každý.

"Velmi důležitým faktorem při posuzování kvality podniku je čistota sklenic," říká Berka. "Představte si stopy rtěnky nebo mastnoty na půllitru... Navíc špatně vymytá sklenice může zásadně ovlivnit váš chuťový vjem. Pravidelné proplachování a čištění trubek také není pro mnoho hospod samozřejmostí. Samotné čepování piva je nejen téměř rituální obřad typický pro naši zemi, ale také jasně definovaný technologický postup."

Když jsme se začali probírat jídelním lístkem, přistál nám na stole takzvaný šnit - ochutnávka, tedy jen tak do půl sklenice na jeden zátah; Berka tomu říká aperitiv. Plzeňský sládek říká, že nikdy nesnídá, je na maso a kromě koprovky nemá zábrany. Nakonec pro nás oba vybral jídlo - jak jinak - k pivu. Dali jsme si hned dva předkrmy (jeden místo dezertu): ostré vuřty, tlačenku s cibulkou a octem (separé). Jako hlavní chod Berka zvolil místní specialitu: žebra na medu. Mimochodem, já žebra jedl poprvé v životě, sám jsem se k tomu nikdy neodvážil. A skvělé!

Berka je přítelem spíše praktického pozorování, chce stále být mezi lidmi, vnímat, co si myslí, jak reagují, a tak dost často cestuje. Je vlastně takový trenér, kouč a anděl strážný dohlížející na to, jak se zachází s pivem. Chodí po hospodách, připravuje a vede tréninkové programy, je hlavním rozhodčím v celosvětové soutěži o nejlepšího výčepního a spoluvytváří image české gastronomie. Velmi poučné jsou jeho přednášky o chuti a o tom, jak funguje náš jazyk, kterou jeho částí vnímáme slané, sladké, hořké či kyselé, jak máme degustovat pivo, k jakému jídlu se to které hodí a jak se dá používat v kuchyni. Dobré jídlo a pití jde u Václava Berky ruku v ruce.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Pavel Maurer

Spoločnosť Pivovary Topvar, a.s. získala pre svoj topoľčiansky a šarišský závod medzinárodne uznávaný certifikát ISO 22000, ktorý špecifikuje požiadavky na systém riadenia bezpečnosti potravín.

Po úspešnom externom periodickom audite oba závody zároveň obhájili aj normu manažmentu kvality ISO 9001 a environmentálneho manažmentu ISO 14001.

Technická norma ISO 22000 špecifikuje požiadavky na systém manažmentu bezpečnosti potravín. Jeho získanie od nezávislej audítorskej spoločnosti Det Norske Veritas potvrdzuje, že všetky procesy vo firme týkajúce sa zaistenia bezpečnosti potravín spĺňajú tie najnáročnejšie medzinárodné štandardy. Snaha získať certifikát bola dobrovoľnou iniciatívou spoločnosti Pivovary Topvar nad rámec potravinovej legislatívy.

„Naším cieľom je vo firme neustále zlepšovať normy a štandardy tak, aby sme zachovali vysokú kvalitu a bezpečnosť výsledného produktu a boli dôveryhodným partnerom aj tým najnáročnejším zákazníkom a spotrebiteľom. S týmto zámerom sme sa rozhodli v oboch závodoch v Topoľčanoch aj vo Veľkom Šariši certifikovať systém riadenia bezpečnosti potravín podľa ISO 22000. Udeleniu certifikátu predchádzalo dôkladné preskúmanie všetkých procesov audítormi spoločnosti Det Norske Veritas, ktoré preukázalo, že ako zodpovedný výrobca vieme riadiť a kontrolovať bezpečnosť potravín v oboch našich závodoch v súlade s prísnymi medzinárodnými štandardami,“ uviedol Ján Čerkala, technický riaditeľ spoločnosti Pivovary Topvar.

„Požiadavky normy sú implementované vo všetkých potrebných úsekoch spoločnosti – od nákupu surovín a materiálov, ich skladovania, zaistenia ľudských zdrojov, samotnej výroby produktov, ich distribúciu až po predaj výrobkov našim zákazníkom a spotrebiteľom,“ dodal Ján Čerkala.

V januári 2009 zároveň oba závody pri externom audite firmou DNV obhájili normu ISO 9001 – certifikát systému manažmentu kvality a ISO 14001 – certifikát systému environmentálneho manažmentu, čo potvrdilo efektívne riadenie zavedených systémov.

Zdroj: Infoline.sk | Autor: Topvar/omni

Nejoblíbenější české nealkoholické pivo Radegast Birell se od května vizuálně zcela mění. Chystá nové balení, slogan a také nové logo, kterému bude dominovat jméno Birell. Nově bude uvedena na trh i půllitrová plechovka. Jediné, co na značce Birell zůstává zachováno, je unikátní chuť nejoblíbenějšího nealkoholického piva v České republice – ta zůstane na rozdíl od jeho etiket nezměněná.

Od května bude možné koupit Radegast Birell ve zcela novém balení, kterému bude výrazněji dominovat nápis Birell. „Postupné osamostatňování značky Birell od mateřského Radegastu byl dlouho zvažovaný krok. Radegast Birell zažíval v poslední době dynamický růst a stal se synonymem pro nejlepší nealkoholické pivo v České republice. 2 ze 3 prodaných nealkoholických piv nesou logo této značky. Birell má nyní jinou cílovou skupinu a komunikaci než Radegast, navíc v současnosti Birell svou působností již přesahuje domácí region Moravy, kde má značka Radegast své kořeny. To vše vedlo k našemu rozhodnutí, že Birell postupně osamostatníme a vytvoříme z něj silnou značku. Zároveň chceme novým balením i komunikací prezentovat značku jako moderní a aktivní volbu pro pijáky piva,“ říká Vladimír Vaněk, manažer značky Radegast Birell.

Nové balení bude laděno do barevné kombinace modré a stříbrné. Kromě nápisu Birell mu bude dominovat dynamické logo „okřídleného“ písmene B. Na nové etiketě ale stále najdete i značku Radegast, která zde bude figurovat jako garant kvality produktu. Na všech obalech je umístěn také nový slogan „Zůstaň ve hře“.

„I ze sloganu vyplývá nový směr značky. Birell je pro lidi, kteří chtějí být aktivní. Birell svým spotřebitelům umožňuje zůstat ve hře a podávat dobrý výkon – ať už jsou na služební cestě, v práci nebo na cyklistickém maratonu - bez toho, aniž by se museli vzdávat své oblíbené chuti piva,“ dodává Vladimír Vaněk. Na baleních bude prezentován i fakt, že je Birell nejoblíbenější nealkoholické pivo v České republice a také nejlepší nealkoholické pivo na světě (podle ocenění, které získal na prestižní mezinárodní soutěži World Beer Cup 2008).

Nové obaly jsou dílem italské designérské firmy Lumen, která v domovské Itálii připravila a navrhla například novou korporátní identitu pro fotbalový klub AC Milán. Kromě nových obalů se Birell dočká také rozšíření portfolia. Nově bude na trhu k dostání

i půllitrová plechovka, o kterou je mezi spotřebiteli stále větší zájem.

Nutným krokem pro osamostatnění značky Birell byl také odkup ochranné známky Birell od dánského pivovaru Carlsberg, který vlastnil veškerá práva na užívání značky. To se podařilo v prosinci 2008. Plzeňský Prazdroj se tak stal vlastníkem ochranné známky Birell na území České a Slovenské republiky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovarnícky koncern Anheuser-Busch InBev predá svoju juhokórejskú dcérsku spoločnosť Oriental Brewery private equity firme Kohlberg Kravis Roberts & Co (KKR). V pondelok o tom informovali predstavitelia spoločnosti. K dohode došlo potom, ako spoločnosť KKR zvýšila ponúkanú cenu za Oriental Brewery na viac ako 1,9 mld. USD a zároveň súhlasila s väčšinou podmienok koncernu Anheuser-Busch InBev.

Na rozdiel od zvyšných dvoch záujemcov, spoločnosti Affinity Equity Partners a MBK Partners, mala firma KKR silný finančný plán ako aj podporu od zahraničných bánk. Anheuser-Busch InBev, ktorý je najväčším výrobcom piva na svete, predáva Oriental Brewery so zámerom zbaviť sa svojich nejadrových aktív a splatiť svoj dlh.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Pivovary to už v Česku zkoušeli, ale s žádným valným úspěchem. Tentokrát do toho jde jeden z lídrů celosvětového trhu. Heineken v pondělí v Praze oficiálně představí pivo v plastových lahvích.

Lidé si budou moci koupit v jedenapůllitrových lahvích Zlatopramen a Starobrno, tedy značky, které nizozemský pivní obr v Česku získal. První jmenované už dokonce bylo v pátek k dostání v supermarketech Albert, které patří do jiné nizozemské stáje - Ahold.

Pivo v plastu se velmi dobře ujalo v sousedním Slovensku, Češi si ho kupují i v Chorvatsku u moře, kde je v obchodech vedle plastových lahví už jen plechovková alternativa. U nás jsou jen letmým pohledem po obchodech pivní "petky" zcela na okraji.

Snaha Heinekenu prorazit na začátku sezony pomocí plastu přichází přesně ve chvíli, kdy ministr životního prostředí Martin Bursík v rámci zákona o odpadech prosazuje zákaz igelitových tašek v obchodech. Mluvčí Bursíkova úřadu Jakub Kašpar to příliš komentovat nechtěl. "Budou muset platit příspěvky na třídění a recyklaci jako ostatní," řekl s tím, že sám upřednostňuje "lahváče" a půllitr.

Zda se aktivita Heinekenu ujme, ukáže čas. Podle expertů ale pivo v umělé hmotě takový úspěch jako na Slovensku, kde už je v poměru ke sklu skoro půl na půl, mít v Česku nebude.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jiří Fencl

Od pondělí 27. 4. spustí Gambrinus novou televizní reklamu jako součást komunikace 140. výročí založení pivovaru. Autentický vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček v ní říká spotřebitelům, že on i jeho předchůdci odjakživa vařili pivo Gambrinus za použití kvalitních českých surovin, prostřednictvím tradičních výrobních postupů a moderních technologií. Díky tomu chutná Gambrinus vždy skvěle a je na něj spolehnutí. Spot v délce 30 vteřin poběží na Nově a Primě.

Nová reklama Gambrinusu se odehrává přímo v plzeňském pivovaru. Jan Hlaváček, jako pokračovatel tradice významné pivovarské rodiny, která je nerozlučně spjata s plzeňským pivovarem, sám vystupuje před kamerou a osobně ubezpečuje spotřebitele, že na kvalitu piva Gambrinus je dnes, stejně jako vždy v historii, spolehnutí. Za vyváženou a stálou chuť vděčí pivo kvalitním českým surovinám, tradičnímu výrobnímu postupu a použití moderních technologií. Kvalita je pro Gambrinus tím nejdůležitějším. Proto Jan Hlaváček může kdykoli přijít do hospody mezi štamgasty, tuto nejnáročnější „výstupní kontrolu“, a svým jménem ručit za kvalitu, kterou od jeho piva konzumenti požadují.

„Příběh, který jsme v naší nové reklamě použili, je postaven především na osobní záruce za kvalitu piva Gambrinus, kterou jsme schopni garantovat díky moderním technologiím použitým při jeho zrodu. To je hlavní sdělení naší nové televizní kampaně,“ říká Vladimír Jurina, brand PR manažer Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Největší pivní skupina světa, belgicko-brazilský AB Inbev, dala svým dodavatelům nůž na krk: buď přistoupíte na prodloužení doby proplácení faktur za dodávky z 30 na 120 dnů nebo si můžete začít hledat jiného odběratele.

Většina dodavatelských firem nemá jinou možnost než na podmínku Inbevu přistoupit, jsou na něm totiž zcela závislí. V takové situaci je momentálně například irský výrobce sladu Greencore.

Podle analytika ING, kterého citoval belgický deník De Tijd, může skupina Inbev na oddálení plateb z 30 na 120 dní získat provozní kapitál ve výši 800 milionů eur.

Skupina AB Inbev ovládá čtvrtinu světového trhu s pivem. Loni v listopadu převzala amerického výrobce piva Anheuser Busch, a získala tak rázem polovinu "pivního" trhu ve Spojených státech. Akvizice jí ale silně zadlužila, firma splácí 40 miliard eur. Inbev je aktivní i v Česku, vlastní zde Pivovary Staropramen.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Tomáš Hořejší

Agentura DDB Chicago se dostala do nezáviděníhodné pozice. Jedním z jejích klientů je společnost Emerson, výrobce chladicích zařízení. A ten nařídil svým divizím bojkotovat produkty Anheuser-Busch kvůli novým pravidlům, které pivovarský gigant zavedl pro své dodavatele. Podle těchto pravidel musí dodavatelé čekat 120 dní na proplacení faktur. Protiakce Emersonu přišla záhy. Nařízení o bojkotu produktů Anheuser-Busch bylo distribuováno interním e-mailem: „Chceme, aby všechny naše divize přijaly toto nařízení a aby nekupovaly žádné produkty Anheuser-Busch nebo InBev.“ Pivní gigant to považuje za urážku a vyhlášení nepřátelství. Prohlásil, že je „překvapený a zklamaný nepřesným obrazem společnosti“, který údajně vzniká při veřejném způsobu vyřizování. Dave Peacock, prezident A-B, prohlásil: „Pokyny, aby na korporátních akcích Emersonu byli upřednostňování jiní pivovarníci, například konkurenční Heineken, jsou velmi překvapující. Věříme tomu, že nebudou vyslyšeny. Emerson je firma, která na úspěchu pivovaru Anheuser-Busch jako jeden z jeho dodavatelů vydělává a její úspěch je na nás založen.“

Pivovar je jedním z největších chicagských klientů agentury DDB, spolupráce trvá již od počátku roku 1977. Nedávné rozhodnutí společnosti InBev (majitele Anheuser-Busch) o snížení počtu spolupracujících agentur vyřadilo ze hry většinu agentur konkurenčních k DDB a posílilo vzájemná spojení. Na druhé straně je také Emerson klientem DDB, a to od roku 1998. Agentura před deseti lety vedla rebranding společnosti v hodnotě úctyhodných 25 miliard dolarů. Mluvčí DDB každopádně odmítl spor klientů komentovat. Podle vyjádření expertů je to ten jediný rozumný postoj, který může agentura v danou chvíli zaujmout.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Zdeněk Strnad

Juhoafrická pivovarnícka spoločnosť SABMiller predala počas prvých troch mesiacoch tohto roka menej piva, ako pôvodne očakávala. Dôvodom je zhoršenie ekonomických podmienok a pokles dopytu na väčšine trhoch. Vo štvrtom kvartáli končiacom v marci 2009 klesla produkcia piva SABMiller o 1 %, pričom analytici očakávali rast na úrovni 0,8 %.

Spoločnosť SABMiller získava 90 % ziskov z rozvíjajúcich sa trhov v Juhoafrická republike, Kolumbii, Poľsku a Číne. Ako firma informovala, jej finančné výsledky negatívne ovplyvnilo predovšetkým posilňovanie dolára oproti väčšine mien. Koncern SABMiller, ktorý je po Anheuser-Busch InBev druhou najväčšou pivovarníckou skupinou na svete, oznámil, že v Latinskej Amerike sa jeho výroba piva medziročne zvýšila o 1 %. V Afrike a Ázii zaznamenala spoločnosť rast na úrovni 4 %, v Európe stagnovala a v Juhoafrickej republike evidovala pokles vo výške 2 %. V Spojených štátoch amerických počas deviatich mesiacov končiacich marcom klesol predaj o 0,4 %. V prvých troch mesiacoch tohto roka však zaznamenal SABMiller rast o 0,4 %.

Pivovarnícka skupiny SABMiller prevádzkuje na Slovensku pivovaru Topvar v Topoľčanoch aj pivovar Šariš vo Veľkom Šariši.

Zdroj: Sme.sk | Autor: SITA

Zástupci Plzeňského Prazdroje a Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) dnes podepsali memorandum o vzájemné spolupráci. Účelem tohoto strategického partnerství je zvyšování kvality produktů, rozvoj služeb a spokojenost zákazníků a konečných spotřebitelů.

Plzeňský Prazdroj a SOCR ČR mají společné zájmy v mnoha oblastech. Jedním z cílů SOCR ČR je působit na proces zdokonalování podmínek prodeje potravin, zejména v oblasti hygieny, biologických požadavků a udržitelné spotřeby. „SOCR ČR jako oborový reprezentant úzce spolupracuje s příslušnými ministerstvy a dozorovými orgány při projednávání a řešení otázek prevence a zkušeností k zajišťování bezpečnosti, zdravotní nezávadnosti a kvality výrobků a hygieny prodeje jak v obchodě, tak i v gastronomii. Je členem poradního a iniciačního orgánu vlády ČR – Rady pro kvalitu ČR - kde má také odbornou gesci nad sekcemi kvalita v obchodě a kvalita v cestovním ruchu, lázeňství a hotelnictví a podílí se na řízení a realizaci programu Česká kvalita, který vytváří jednotný systém nezávislého ověřování kvality produktů“ říká Ing. Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Plzeňský Prazdroj usiluje o maximální kvalitu výrobků jak při expedici, tak během vlastního prodeje konečnému spotřebiteli, o příjemné a kulturní prostředí v obchodech i místech prodeje čepovaného piva včetně doprovodných služeb. „V této oblasti rozvíjíme například programy certifikace provozoven, které svou péčí o pivo od skladování, přes sanitaci až po techniku čepování piva jdou ostatním příkladem, vyvíjí a zavádí do praxe technická řešení podporující kvalitu výrobku pro koncového spotřebitele. Investovali jsme například do šetrnějšího způsobu filtrace a menších sudových balení. Naším cílem je, aby se pivo dostalo ke spotřebiteli v nejlepší kvalitě nejen v restauracích a hospodách, ale také v obchodech. To vyžaduje například kvalitní skladování v suchu a chladu. Důležité je také dobré vystavení zboží v obchodech. To vše můžeme ovlivnit sami, pomůže nám v tom ale také spolupráce se Svazem,“ uvádí Jaromír Žáček, ředitel obchodu a distribuce Plzeňského Prazdroje.

Svaz obchodu a cestovního ruchu je ČR vrcholovým reprezentantem českého obchodu a cestovního ruchu, kterého uznávají jak podnikatelé, odborná veřejnost, státní instituce, tak i odborné evropské organizace. Plzeňský Prazdroj je respektován jako přední pivovarská společnost ve střední Evropě. Spolupráce těchto dvou subjektů proto může českým zákazníkům a spotřebitelům přinést reálné benefity.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Brněnské pivo se stěhuje. Pivovar Starobrno sice zůstane na místě, ale na lahvích bude jako výrobce uváděn Královský pivovar Krušovice.

Ta zpráva zapůsobila na brněnské pivaře jako blesk. Pivo Starobrno už nebude mít svou vlastní firmu. Společnost Starobrno se spojí s Královským pivovarem Krušovice. Koncern Heineken, pod který oba pivovary patří, hodlá zjednodušit své fungování v České republice a padla mu za oběť právě samostatnost Starobrna.

Současné Starobrno má před sebou jen dva a půl měsíce existence. Na chuti piva se ale změna nepozná, slibují v pivovaru. „Fúze nemá vliv na změnu dodavatelů surovin a jiné výrobní kroky, jde o právní záležitost,“ tvrdí Kateřina Eliášová z Heinekenu. Jenomže jihomoravští pivní příznivci mají na paměti podobnou situaci z roku 2002, kdy právě Heineken podobným způsobem převzal znojemský pivovar Hostan a sloučil ho se Starobrnem, aby vzápětí začal vyrábět Hostan v Brně. „Jestli se Starobrno jen částečně přiblíží Krušovicím, bude to pro ně škoda,“ shodovali se včera muži sedící před pivovarskou restaurací na Starém Brně.

Zástupci starobrněnského pivovaru podobné obavy ale vyvracejí, pro konzumenty žádná změna nenastává. Srovnání fúze Krušovic a Starobrna se sloučením s Hostanem mají za bezpředmětné. „Tyto kroky jsou nesrovnatelné. V případě Hostanu se jednalo o malý pivovar v centru historického Znojma se špatnou dopravní dostupností, která si žádala určité řešení. V Brně je pivovar kapacitně nesrovnatelně větší, dopravně dostupný, a navíc se v poslední době značně investovalo do jeho modernizace,“ zdůraznila Eliášová. Vloni například pivovar nechal za 108 milionů korun rekonstruovat svoji varnu, která je tak nyní plně automatizovaná a schopna vyrobit pět tisíc hektolitrů mladiny denně. Koncem března na Staré Brno doputovaly dva nové obří tanky na kvašení piva za zhruba deset milionů korun. Do plného pivovarnického provozu se mají zapojit v polovině května. „I z těchto kroků je jasné, že kapacita brněnského pivovaru bude plně vytížena,“ podotkla Eliášová.

Krušovický pivovar je stoprocentním majitelem Starobrna. O sloučení obou pivovarů tak mohl rozhodnout bez jakýchkoli komplikací. Krušovice tak převezmou všechny pracovníky, ale i právní závazky akciové společnosti Starobrno.

Nizozemská skupina Heineken ovládla brněnský pivovar před přibližně pěti lety, Krušovice před dvěma. Kromě nich drží i skupinu Drinks Union, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Těch se fúze netýká.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Miloš Šenkýř a Jiřina Veselá

Světová pivovarnická společnost SABMiller, jejíž součástí je značka Pilsner Urquell, vyhlásila již čtvrtý ročník mezinárodní soutěže Pilsner Urquell Master Bartender. Výčepní z České republiky tak mají opět šanci stát se elitou ve svém oboru. Přihlášku je nutno poslat do 30. dubna 2009.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je

i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

V České republice nejprve proběhne internetová kvalifikace, následovat budou tři regionální kola a nakonec národní finále. Z něho pak vzejde vítěz, který se utká se světovou elitou v mezinárodním finále konaném v Berlíně.

Přestože je Česká republika rodištěm piva Pilsner Urquell a měla by být logicky kolébkou nejlepších výčepních světa, prosadit se v mezinárodní konkurenci nebude jednoduché. Jen loni se za výčepem utkalo přes 1 500 výčepních z 16 zemí. Loňský národní vítěz, Václav Vanya z kadaňského Švejk Restaurantu U Věžičky, v mezinárodním finále skončil čtvrtý. Mistrem světa se stal Danny Walker z Velké Británie.

Zájemci z řad profesionálních výčepních, kteří chtějí ve světě piva něco znamenat, se mohou do soutěže přihlásit do 30. dubna 2009 prostřednictvím obchodních zástupců Plzeňského Prazdroje nebo přímo na oficiálních internetových stránkách. Více informací na webu www.pilsner-urquell.cz/masterbartender.

Hlavním cílem soutěže je rozvíjet a propagovat tradiční českou pivní kulturu ve světě a zajistit zákazníkům gastrozařízení maximální požitek z dobře ošetřeného a naservírovaného piva. Každý zúčastněný výčepní se prokáže teoretickými i praktickými dovednostmi, nabude nové zkušenosti a získá další poznatky z oblasti péče o pivo.

Harmonogram soutěže

Regionální kola

• Plzeň (19. května)

• Praha (20. května)

• Brno (21. května)

Národní finále

• Plzeň (30. června)

Mezinárodní finále

• Berlín (říjen 2009)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na sedmi desítkách míst se zítra v Ústí nad Labem, na Zelený čtvrtek, mohou zájemci nabít energií – když si dají zelené pivo. Na zelenou vsadil výrobce nápojů – skupina Heineken Česká republika.

Zelenou barvu, která je symbolem jara a harmonie pivu – mimochodem vícestupňovému – dodávají zcela přírodní přísady.

Pivovar Velké Březno si na Zelený čtvrtek připravil zelené sváteční pivo.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Dagmar Cestrová | Foto: Karel Pech

Před dvanácti měsíci vyjel ze západních Čech historicky první vlak s plzeňským pivem pro švédský trh a další železniční zásilky brzy následovaly. Za jeden rok dopravil Prazdroj po kolejích do Švédska víc než 15.000 hl piva, čímž nahradil jízdu více než stovky kamionů přes celou Evropu. „Švédský“ pilotní provoz se osvědčil a letos Plzeňský Prazdroj připravuje využití železniční dopravy pro vývoz piva do Řecka.

Za 12 měsíců dopravily pivní vlaky do Švédska 15.297 hl plzeňského piva. Celkem vyjelo ze západních Čech 50 vagonů s pivem Gambrinus v lahvích 0,5l a Pilsner Urquell v plechovkách 0,5l a lahvích 0,33l. Všechny tyto zásilky směřovaly do překladiště ve švédském Orebro.

Celkem vyvezl Plzeňský Prazdroj v roce 2008 do Švédska 33 500 hektolitrů piva Pilsner Urquell, Gambrinus a Velkopopovický Kozel. Doprava tohoto množství představuje jízdu 246 kamiónů, které ujedou 340 tisíc kilometrů. Díky pivním vlakům se však ušetřila polovina jízd kamionů a počet ujetých kilometrů se také zmenšil o 50 %.

„Export po železnici do Švédska se Prazdroji osvědčil a pokračujeme v něm. Železniční vagóny využíváme i pro přepravu z Itálie do Švédska, Holandska a Belgie nebo z Holandska do Švédska. Nejenom že ušetříme na přepravních nákladech, ale současně se chováme k našemu životnímu prostředí šetrněji. Letos chceme v Prazdroji vyzkoušet další železniční vývoz, a to do Řecka, kde jsme vloni prodali téměř 7000 hl našeho piva,“ říká Luděk Hraba, manažer zákaznického servisu pro export Plzeňského Prazdroje.

Plzeňské pivo, především Pilsner Urquell, má ve Švédsku velmi dobrý zvuk a prodeje značek Plzeňského Prazdroje zde za poslední tři roky vzrostly o 24 %. Sudový Pilsner Urquell se ve Švédsku čepuje v cca 80 restauracích a kvalita servírování i péče o pivo je velmi vysoká: Evropskou ligu kvality, kterou Plzeňský Prazdroj pořádá pro zahraniční restaurace s Pilsner Urquell na čepu, Švédsko vyhrálo v roce 2005 a od té doby se drží na špici. V mezinárodní soutěži výčepních Pilsner Urquell Master Bartender se švédský mistr výčepní Alexander Bäckman umístil v celosvětovém finále na třetím místě.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje