Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Pivovarské společnosti

Dění v pivovarských společnostech


Pivovary Braumeister

Ústecká nápojářská skupina Drinks Union v loňském roce vykázala podle auditovaných výsledků zisk před zdaněním více než 89 milionů korun, což je nejlepší výsledek v historii firmy. V roce 2005 hospodařila společnost se ziskem 83 milionů korun. Drinks Union sdružuje pivovary Zlatopramen a Velké Březno na Ústecku, Louny a Kutná Hora. Společnost také vyrábí lihoviny v ústecké likérce KB Likér.

„Za historicky nejlepším hospodářským výsledkem stojí především úspory v režijních nákladech a službách,“ komentoval výsledky finanční ředitel firmy Miroslav Bretšnajdr.

Loňský zisk, je vyšší oproti roku 2005 i přesto, že firma Drinks Union loni uzavřela účetnictví již po prvních třech čtvrtletích. „Důvodem je to, že společnosti, které tvoří skupinu Drinks Union, ohlásily fúzi a bylo nutné uzavřít účetnictví společnosti dříve. Fúze je formálním aktem, kterým zjednodušujeme vlastnickou strukturu firem ve skupině. Na fungování skupiny se tím nic nemění,“ řekl Bretšnajdr. Dodal, že fúze by měla být dokončena v prvním pololetí roku. (Tisková zpráva Drinks Union)


Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje pivovary Zlatopramen, Březňák, Louny a Kutná Hora loni zvýšila export piva o více než šest procent na téměř čtvrt milionu hektolitrů. „ Loňský růst exportu všech našich značek na celkových 245 tisíc hektolitrů nás přiblížil na dosah k hranici čtvrt milionu hektolitrů,“ řekl manažer exportu Drinks Union Adrian Šaroch. Největším exportním teritoriem bylo i v loňském roce Německo.

Největší nárůst zájmu o značky piv ze skupiny Drinks Union byl v Estonsku a Švédsku, kde vzrostly prodeje téměř o tři čtvrtiny. „V obou těchto zemích jsme uspěli s naší vlajkovou lodí Zlatopramen,“ podotkl Šaroch. Zhruba o třetinu vzrostl vývoz do Španělska.

V loňském roce také Drinks Union začal poprvé v historii vyvážet do středoafrického Beninu a do Izraele. „V obou těchto zemích šlo také o vývoz značky Zlatopramen, přičemž v Beninu byl prodej podpořen rozsáhlou reklamní kampaní. Pro letošní rok očekáváme další rozvoj na těchto trzích,“ dodal manažer exportu.

Celkový výstav skupiny Drinks Union dosáhl 902 tisíce hektolitrů piva, což je meziročně přibližně o dvě procenta méně. „Na mírném snížení výstavu se podepsalo především dlouhotrvající chladné počasí na jaře a také ve druhé polovině léta. Příznivější podzim již tento trend nestačil zvrátit,“ řekl manažer domácího prodeje Jiří Čulík.

Podle předběžných údajů také prodej Zlatopramene na ruském trhu překročil 100.000 hektolitrů, kde firma pivo vyrábí licenčně. „Celkový výstav skupiny Drinks Union se započtením licenční výroby v Rusku by tak měl za loňský rok, stejně jako v roce 2005, překročit hranici milionu hektolitrů piva,“ doplnil předseda představenstva Drinks Union Milan Hagan. (Tisková zpráva Drinks Union)


Helios Green pomáhá vařit pivo

[čtvrtek, 22. únor 2007]

Pivovar Svijany a pivovar Rohozec z holdingu LIF, zahrnujícího celkem 15 společností, jsou prvními společnostmi, v nichž začali pracovat s novým informačním systémem Helios Green. Donedávna byl v Pivovaru Svijany a v Pivovaru Svijany Distribuce v provozu systém BSI Brau, pracující na platformě COBOL. Po akvizici společnosti Pivovar Rohozec, která měla systém zcela odlišné povahy, si management LIFu uvědomil, že bude vhodné sjednotit i systémy ostatních dceřiných společností holdingu.

Vypsal proto výběrové řízení, v němž důležitým kritériem byla stabilita a historie firmy a také dostatečná velikost vývojového týmu. Výběrové řízení vyhrál systém Helios Green. Asi nejpodstatnějším důvodem byl poměr mezi cenou systému a jeho předpokládaným výkonem. (System Online)


D pivo pod značkou Staropramen

[úterý, 23. leden 2007]

D pivo se sníženým obsahem cukrů z produkce společnosti Pivovary Staropramen rozšíří výrobkovou řadu značky Staropramen. Pod názvem Staropramen D pivo bude k dostání v moderní zelené láhvi s novou etiketou.

Značka Staropramen v současné době nabízí Staropramen Světlý, Ležák, Granát, Černý a Nealko. Nyní tuto řadu doplní Staropramen D pivo, jehož lahvové balení dostane nový vzhled, vizuálně podobný ostatním extenzím. Značka Staropramen tak bude nabízet jedno z nejširších portfolií piv na českém trhu.

„Staropramen D pivo je hluboce prokvašené pivo se sníženým obsahem zatěžujících sacharidů a bílkovin. Je určeno především pro okruh lidí, kteří v rámci doporučené životosprávy mohou konzumovat pivo se sníženým obsahem cukrů, samozřejmě v omezeném množství,“ vysvětluje Věra Hönigová, manažerka kvality společnosti Pivovary Staropramen.

„Pivovary Staropramen jsou jedním z mála výrobců, kteří se výrobou piva se sníženým obsahem cukrů zabývají. Staropramen má v tomto segmentu přibližně třetinový podíl na trhu,“ říká Martin Jahoda z marketingového oddělení Pivovarů Staropramen. Přestože prodeje piva se sníženým obsahem cukru jsou na českém trhu okrajovou záležitostí – v průměru každé sté zakoupené lahvové pivo je pivo se sníženým obsahem cukrů – má tento druh piva dlouhodobě stabilní skupinu konzumentů. „Chceme této skupině vyjít vstříc a také jí nabídnout možnost dát si pivo,“ doplňuje Martin Jahoda. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)


I když jsou Vánoce pokládány za svátky klidu a míru, pro některá výrobní odvětví znamenají jedno z nejhektičtějších období v roce. To se týká i pivovarnictví, protože pivo je přirozenou součástí vánočních rodinných oslav, stejně jako firemních a podnikových večírků.

Pro pivovar Starobrno se objem výroby vyšplhal na letní úroveň, už od konce listopadu jede stáčírna na maximum a sklady se předzásobily před kritickými týdny adventu. Co se týká lahvového i sudového piva, vzrůstá objem výroby zhruba o 25 až 30%. Zajímavá je v tomto období stoupající tendence zájmu o vícestupňová piva, jako je Baron Trenck (14% speciál z produkce Starobrna) nebo Zámecké pivo (13% speciál Hostanu).

Vánoce jsou také vrcholnou sezonou pro speciální pivní pálenku pod názvem BierBrand, která se prodává zejména na benzinových stanicích a ve vybraných restauracích. Její produkce se zvýšila téměř trojnásobně.

Nejoblíbenější piva z produkce společnosti STAROBRNO se před svátky přioděly do vánočního roucha – tedy do vánočních multipacků. Od posledního listopadového týdne na trhu objevují vánoční multipacky nejoblíbenějších značek - konkrétně multipack Starobrno Medium 10x0,5l a multipack Hostan Hradní. Designy multipacků používají motivy vánočních koled a atributy tradiční atmosféry Vánoc.

Značka Heineken zase láká své příznivce možností zakoupit si 3litrové exkluzívní balení Heineken Magnum, jako dělané pro silvestrovské oslavy. (Tisková zpráva Starobrna)


Rekonstruovaná vyhlídková restaurace Větruše letos zažije první skutečný Silvestr otevřený také pro veřejnost. „Letos bude Silvestr na Větruši otevřen pro všechny zájemce, kteří chtějí poslední den v roce a první okamžiky roku 2007 prožít na výjimečném místě v Ústí nad Labem,“ láká provozovatel Větruše Rostislav Vaňouček.

První silvestr na Větruši nese podtitul „all-inclusive“. „Tento název jsme si vypůjčili od cestovních kanceláří, které pořádají zájezdy, v nichž je veškerá konzumace v ceně. Přesně tak to bude také na Silvestra na Věstruši. V ceně každé vstupenky je teplý a studený raut, veškerá spotřeba piva, vína, nealko i alkoholických nápojů a samozřejmě i novoroční přípitek.

Návštěvníci se ale budou moci těšit také na bohatý program. „Vystoupí například známý bavič Václav Faltus, který ve svém hrdle schovává stovky hlasů. Na Větruši přijede také Fakír Ben Ghan, držitel několika zápisů do Guinessovy knihy rekordů. Návštěvníci se také mohou těšit na tombolu o skutečně hodnotné ceny,“ doplnil Rostislav Vaňouček. Po celý silvestrovský večer budou hrát kapela Senior Band a Jan Mikula. Cena vstupného je 1980 korun. Partnery akce jsou Drinks Union a Magistrát města Ústí nad Labem. (Tisková zpráva Drinks Union)


Pivovary střední Moravy hlásí zvýšený zájem o speciální piva, která se do obchodní sítě běžně nedodávají. Pivovar Holba Hanušovice zaznamenal letos rekordní prodej takzvaného kvasnicového piva nebo vícestupňového speciálu, se speciálem stejné stupňovitosti má velký úspěch i pivovar Litovel.

„Produkce kvasnicového piva letos dosáhne dvě stě hektolitrů, zatímco loni to byla pouze třetina tohoto množství,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Rostoucí obliba podle něj spočívá v lahodné chuti. Kvasnicové pivo je nefiltrované, nepasterované s přirozeným obsahem pivovarských kvasinek, jež způsobují mírný zákal. Svoji lahodnou a plnou chuť získává kvasnicové pivo čtyřicetidenním zráním v ležáckém sklepě.

„Kvasničák dodáváme do některých restaurací. Kvůli rostoucí poptávce zřejmě rozšíříme počet hospod, kde bude k dispozici,“ sdělil Zíka.

Podle něj však není možné kvasničák distribuovat stejně jako běžná piva. „Kvasnicové pivo je právě s ohledem na to, že obsahuje živé kvasinky, velmi náročné na skladování a ošetření, takže se nemůže čepovat v každé restauraci. Optimální hladinu kvasinek udržuje stálá nízká teplota a té je možno dosáhnout jen v dobrých sklepech nebo velkokapacitních chladících boxech,“ vysvětlil Zíka.

Pivovary Holba a Litovel nyní připravují vánoční speciály. Mají své etikety a pivovary je prodávají zabalené v kartonech po osmi nebo deseti kusech. Litovel dodává na vánoční trh třináctistupňový Sváteční vánoční speciál, Holba postavila svůj oblíbený speciál Šerák na stupňovitosti 13,51, která vychází z výšky jesenické hory stejného jména. Vyrábí jej jednou v roce v době výročí založení pivovaru, které je shodou okolností před Vánocemi. Letos vyrobí tisíc hektolitrů tohoto speciálu, o dvě stě hektolitrů víc než loni. Přes rostoucí zájem pivovar neuvažuje o rozšíření výroby speciálu na celý rok. „Vzhledem k vysoké náročnosti výroby jde o sezonní zpestření nabídky,“ uvedl Zíka.

Pivovar Zubr Přerov zase slaví úspěch se svým nealkoholickým pivem. „Zájem o nealkoholické pivo stále roste. V současnosti už tvoří zhruba tři procenta z celkové produkce,“ řekl manažer pivovaru Zubr Petr Hermély. (MF Dnes)


Šéf Heineken Slovensko Dimitar Alexiev pre Pravdu: Rozvojom hurbanovského pivovaru zachováme pivovarnícku tradíciu na Slovensku.

Pred jedenástimi rokmi vstúpil do hurbanovského Zlatého Bažanta holandský Heineken. Na jeho konte je 6 miliárd korún investícií, ale aj tri zatvorené pivovary a ešte vlani stratové hospodárenie. Heineken Slovensko má nového generálneho riaditeľa Dimitara Alexieva, ktorý sľubuje zachovanie pivovarníckej tradície na Slovensku.

Prečo si Heineken vybral práve Dimitara Alexieva? Bulhar a pivo, to akosi nejde dovedna, skôr dobré víno a pliska.

Všetci na Slovensku majú takú predstavu, pritom pivovarníctvo má v Bulharsku storočnú tradíciu. Jeden z dvoch pivovarov, ktorý som viedol, má vyše sto rokov. Spotreba piva na hlavu je síce v Bulharsku 65 až 68 litrov a na Slovensku 80 litrov, ale zásadný rozdiel je v inom. Kým v Bulharsku spotreba rastie, na Slovensku klesá.

Heineken začal podnikať v Bulharsku takmer v tom istom čase ako na Slovensku. S akým výsledkom?

Ešte v roku 2002, keď Heineken vlastnil dva bulharské pivovary Zagorku a Arianu, mal 21-percentný podiel na trhu. Hlavný konkurent, spoločnosť Inbev, ovládal 42 percent. Keď som minulý rok odchádzal na Slovensko, podiel Heinekenu dosiahol 34 percent, kým Inbev klesol na 29 percent.

Zdá sa, že centrála v Amsterdame vo vás vidí muža, ktorý má vo výrobe piva na Slovensku dosiahnuť obrat. Je to tak?

Rozdiel medzi Heinekenom na Slovensku a v Bulharsku je ten, že Heineken v Bulharsku prinášal zisk o niekoľko rokov skôr ako na Slovensku. Preto som tu. Dosiahnuť zisk nebude ľahké. Nemyslel som si, že môže byť na svete ešte jedna krajina, kde je lacnejšie pivo ako v Bulharsku.

Je normálne, aby Heinekenu niekoľko rokov neprekážala strata?

Veľké spoločnosti ako Heineken si môžu dovoliť investovať do trhov. Rátajú s tým, že niekoľko rokov po sebe nebudú mať zisk. Na Slovensku sme investovali s úmyslom rozvíjať trh, aby naše značky boli silné. A ony silné sú. Vybudovanie značky však trvá veľa rokov a stojí veľa peňazí.

Prečo Heineken zatvoril tri zo štyroch pivovarov?

Myslíte si, že by sme investovali také veľké peniaze do všetkých troch pivovarov, aby sme ich len tak zo dňa na deň zatvorili? Naše očakávania v predaji piva sa nesplnili. Od roku 2002 každoročne klesá predaj piva. Museli sme reagovať. Vlády na Slovensku nevyvinuli nijakú snahu, aby prišlo k pozitívnej zmene.

Zatvoriť pivovary je najjednoduchšie.

Heineken reagoval veľmi profesionálnym spôsobom. Keby šlo o nadnárodnú spoločnosť, ktorá nehľadí na národné tradície, zatvorila by všetky tri pivovary naraz. Fakt, že sa to urobilo postupne, svedčí o očakávaní, že sa po každom našom rozhodnutí situácia zmení, či už na trhu, alebo v samotnom prostredí.

Ale tri mestá - Martin, Nitru a Rimavskú Sobotu ste obrali o pivovarnícku tradíciu aj pracovné miesta.

Vyvstáva tu otázka - či chceme zachovávať tradíciu pivovarníctva v jednom meste, alebo chceme zachovať pivnú tradíciu na Slovensku? Investovaním do pivovaru v Hurbanove s ročnou výrobou piva dva milióny hektolitrov dávame najavo, že zachovávame pivovarnícku tradíciu na Slovensku. Tradičné slovenské značky sa tak nebudú vyrábať v inej krajine a dovážať z inej krajiny. Upevnenie, ktoré sme dosiahli, umožní investovať viac do rozvoja značiek. Nie sú to peniaze, ktoré pôjdu do Amsterdamu pre akcionárov, ale peniaze zostávajú na Slovensku. Nedovolím si pre média povedať niečo, čomu naozaj neverím.

Rátali ste pred rokom, že budete musieť v septembri zatvoriť pivovar Gemer v Rimavskej Sobote?

Áno. Nevedel som kedy, ale vedel som, že také rozhodnutie príde. Bol to potrebný krok, aby spoločnosť posilnila svoju konkurencieschopnosť a vedúce postavenie na trhu.

Pivovarníkov v Gemeri prekvapilo zatvorenie ako náhla smrť.

Nemyslím si to. Ľudia v pivovare to už tušili. Vedeli ako ja, že to musí prísť, len nevedeli kedy.

Ako dlho sa rodí rozhodnutie zatvoriť pivovar?

Niekoľko mesiacov. Je to proces, ktorý musí prebehnúť cez niekoľko úrovní v rámci nadnárodnej spoločnosti. Zároveň treba investovať do pivovaru, ktorý prevezme výrobu zo zatvoreného závodu.

Skúmali ste, čo je za zníženým predajom piva? Vyššia spotrebná daň, konkurencia vína či nealkonápojov, zmena životného štýlu?

Je to kombinácia väčšiny spomenutých faktorov, ale aj niektoré ďalšie. Zlom nastal po zvýšení spotrebnej dane. Slovensko má v súčasnosti jednu z najvyšších spotrebných daní na pivo. V absolútnom čísle to síce nie je najvyššia spotrebná daň, ale vo vzťahu k cene piva na pulte či vo výčape je jedna z najvyšších. To bol faktor, ktorý odštartoval pokles.

Na dane si však nesťažujú malé pivovary. Prečo?

Rozhodnutie zabezpečiť prežitie piatich malých slovenských pivovarov nižšími spotrebnými daňami nebolo zlé. Ale keď sme sa stali súčasťou Európskej únie, táto výnimka, začala platiť pre všetky ostatné krajiny EÚ. V tejto chvíli je fakt, že 45 malých českých pivovarov zarába na tejto slovenskej daňovej výhode. Celých desať percent predaného piva na Slovensku tvoria neznačkové pivá, lebo sú lacné. Ich výrobcovia neinvestujú do rozvoja značiek, pivnej kultúry, predávajú pivo ako tovar, ale nie značku. Pre všetky výrobky platí, že keď sa predávajú ako tovar, je to katastrofa.

Na Slovensku dnes letia spotrebné úvery. Nezadlžujú sa ľudia natoľko, že potom doslova aj obrazne povedané, nemajú na pivo?

Spotrebiteľ dostane ľahko prístupnú pôžičku na hocijaký tovar - mobilný telefón, počítač, módny odev, dovolenku či auto. Dražie nájomné aj poplatok za jasle či škôlku. Keď sa začína nový mesiac, odrazu zistí, že už nemá polovicu svojho platu. A vtedy sa prejaví konkurencia medzi pivom a ostatnými výrobkami či službami.

Výrobu piva ste sústredili do Hurbanova. Bude to stačiť na konkurenčný SABMiller, ktorý má Šariš na východnom a Topvar na západnom Slovensku? Nestratíte pri presunoch piva?

V tejto chvíli máme najväčší pivovar na Slovensku, ktorý je najväčší aj v porovnaní s okolitými krajinami. Máme najnižšie náklady na výrobu, a keďže máme jednu z najväčších distribučných spoločností, nestratíme výhodu ani pri rozvoze pive. Čas ukáže, že budeme poskytovať najlepší servis.

Povedzme.

V roku 2006 budeme najziskovejšia pivovarnícka spoločnosť na Slovensku.

Napriek tomu, že predáte menej piva ako vlani?

Ale zarobíme viac peňazí a investujeme viac peňazí do našich značiek a do rozvoja pivného trhu na Slovensku.

Takže konečne bude Heineken Slovensko ziskový?

Bude.

V Hurbanove varíte okrem Zlatého Bažanta a Keltu odrazu aj Corgoň, Martiner i Gemer. Hoci pri každom pive dodržíte receptúru, je to ešte stále ten istý Martiner, Corgoň či Gemer?

Ľudia odpovedajú na túto otázku tým, že stále kupujú viac a viac našich značiek, čo sa týka najmä nie lacného Corgoňa a Zlatého Bažanta. Pivovar v Hurbanove je schopný vyrábať všetky tieto značky s dodržiavaním jemných rozdielov, ktoré medzi nimi sú.

Lacné alebo drahé pivo? Ktoré má väčšiu budúcnosť?

Straty v predaji spoločnosti Heineken Slovensko nespôsobili značky Zlatý Bažant, Corgoň a Kelt, čo dokazuje, že spotrebitelia sú ochotní zaplatiť aj viac peňazí za hodnotu, ktorú im tieto značky prinášajú. Nie je tajomstvom, že strácame objem predaja v najlacnejších pivách, kde nám konkurujú neznačkové pivá. Nemyslím si, že budeme konkurovať v tejto skupine pív. Nie je to budúcnosť. Opýtajte sa ma okolo roku 2016, koľko pivovarov, ktoré sa zamerali na túto skupinu, ešte existuje. (tvojePeniaze)


Krajský živnostenský úřad v Ústí nad Labem zamítl stížnost na ústeckou společnost Drinks Union, kterou podal Milan Berka z kulturního sdružení Kontext kvůli Pivovarským slavnostem Zlatopramen.. Společnost, která například vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny či Dačický, tak podle úřadu na svých zářijových Pivovarských slavnostech v Ústí nad Labem neporušila zákon.

„Podle vyjádření úřadu naše společnost při upoutávkách na akci žádným způsobem nenabádala k nestřídmému pití alkoholických nápojů, ani propagaci nezaměřila na osoby mladší 18 let,“ řekl mluvčí Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivovar na slavnostech pořádal několik pivních soutěží včetně hromadného přípitku třetinkou piva, kterého se zúčastnilo na 3000 lidí. Také na to si sdružení Kontext stěžovalo. Podle úřadu šlo ale o „dobrovolný společný přípitek, což dle zjištění kontrolního orgánu není nabádání k nestřídmému užívání alkoholických nápojů“. „Ani další soutěže s nabádáním k pití piva neměly nic společného, ať již šlo o pojídání utopenců, rekord o největší pivní preclík či pojídání pivního sýra. Degustace sládků naopak ukázala divákům jak se má pivo vychutnávat a ne nestřídmě pít,“ doplnil Vejlupek.

Společnost Drinks Union bude nadále pokračovat v pořádání pivních soutěží na svých slavnostech. „Sdružení Kontext se podle nás snaží neoprávněně zasahovat do tradiční české zábavy, jakou slavnosti pořádané pivovary jsou. Rozhodli jsme se proto, stejně jako některé další domácí pivovary, pokračovat v organizování soutěží na našich pivních slavnostech,“ řekl mluvčí.

Různé pivní soutěže podle něj k takovýmto akcím neodmyslitelně patří. „Češi jsou soutěživý národ. Omezovat tuto zálibu považuji za bezprecedentní vměšování do svobodného rozhodnutí lidí,“ řekl mluvčí. Dodal, že se podobné akce pořádají na celém světě. (Tisková zpráva Drinks Union)


Drinks Union má svůj chmel

[čtvrtek, 23. listopad 2006]

Ústecký Drinks Union si pěstuje pro své pivo Zlatopramen vlastní chmel. Mluvčí firmy Martin Jonáš řekl, že žatecký poloraný červeňák se právě v těchto dnech připravuje na zpracování.

Téměř sedm tun chmele z desetihektarové chmelnice je již sklizeno a poputuje do žateckého Chmelařství, kde jej zbaví příměsí, dosuší, rozemelou a zgranulují. Chmel se do Zlatopramene přidává celkem třikrát a pro závěrečnou fázi společnost využívá pouze tento svůj. "Díky tomu má tato značka neopakovatelnou lahodnou a nahořklou chuť, kterou se odlišuje od všech ostatních," uvedl Petr Kozák, chmelmistr a technolog společnosti. (Ústecký deník)


Pivovarnická skupina, jejíž součástí jsou pivovary z Přerova, Hanušovic a Litovle, získala majetkový podíl ve slovenském pivovaru Steiger. Výstav piv Zubr, Holba a Litovel loni dosáhl téměř jeden milion hektolitrů. Slovenský pivovar, který se stal částečně jejich majetkem, sídlí v obci Vyhne, nedaleko Bánské Štiavnice a patří k nejstarším pivovarům na Slovensku. " Jedná se o rozšíření podnikatelských aktivit a zúročení dlouholetých zkušeností s pivovarnickým průmyslem," komentovala tento záměr tisková mluvčí přerovského pivovaru Zubr Hana Matulová. Steiger prodává na Slovensku svou produkci prostřednictvím sítě maloobchodů, velkoobchodů a ve vlastních odbytových skladech rozmístěných po celé republice. Pivovar nedávno prorazil na trh do Itálie, své pivo exportuje také do Anglie, Ukrajiny, Ruska a České republiky. (Přerovský deník)


Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku KB Likér, za tři čtvrtletí meziročně zvýšila zisk téměř o polovinu na více než 67 milionů korun. Ve stejném období loni hospodařila firma se ziskem 47 milionů korun. Tržby společnosti za prvních devět měsíců roku proti stejnému období loni o procento na téměř 906 milionů korun.

„Růst zisku souvisí především s úsporami v oblasti nákladů,“ řekl finanční ředitel společnosti Miroslav Bretšnajdr. Za růstem tržeb stojí téměř sedmnáctiprocentní zvýšení prodejů lihovin, dodal.

Celkový výstav piva v pivovarech Zlatopramen, Velké Březno, Louny a Kutná Hora za prvních devět měsíců přesáhl 682 tisíc hektolitrů, což je přibližně o dvě procenta méně než v roce 2005. „Důvodem mírného poklesu v prodeji piva byla nejen letošní podstatně delší zima a tím i menší zájem zákazníků konzumovat pivo v chladném počasí, ale také nedostatečné výrobní kapacity, které naopak neumožnily plně uspokojit poptávku v extrémních vedrech v červnu a červenci,“ řekl obchodní ředitel Drinks Union Denis Roháč.

Prodej lihovin vzrostl v prvním pololetí téměř o 17 procent na téměř 40 tisíc hektolitrů. „Růst jde, stejně jako v předchozím období, napříč celým výrobkovým portfoliem, ale nejvýznamnějším tahounem je vlajková loď Stará myslivecká, která se po redesignu etikety v loňském roce trvale usídlila mezi deseti nejprodávanějšími lihovinami u nás,“ řekl ředitel divize KB Likér Pavel Kadlec. Dodal, že stále větší podíl tvoří také nízkoalkoholické lihoviny, mezi které patří například značka Squash.

Společnost Drinks Union je podle loňských údajů čtvrtým největším domácím výrobcem piva a největším českým exportérem piva do Německa. Značka Zlatopramen je nejprodávanějším jedenáctistupňovým pivem. Divize KB Likér je třetí největší likérkou v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)


Šedesát šest piv se letos utkalo o prvenství v prestižní degustační soutěži České pivo 2006, která byla vyhlášena v předvečer svátku svatého Václava v Praze. " Čeští sládci a pivovarníci rozhodli, že skupina tří moravských pivovarů Holba, Zubr a Litovel vaří nejlepší česká piva," konstatovala mluvčí přerovského Pivovaru Zubr Hana Matulová. Ze šesti udělovaných medailí si moravské pivovary přivezly hned čtyři trofeje - jednu zlatou medaili, jednu stříbrnou a dvě bronzové. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. (Přerovský deník)


Slovenská pivní scéna přijde o jedno z nejznámějších piv. Nizozemská společnost Heineken se totiž rozhodla uzavřít svůj slovenský pivovar Gemer v Rimavské Sobotě. S touto značkou přitom bylo možné se velmi často setkat například ve slovenských horách.

Důvodem opatření, kvůli kterému přijde o práci 95 lidí, jsou klesající prodej a silná konkurence na slovenském trhu.

"Heineken na Slovensku soustředí výrobu piva pouze do města Hurbanovo," uvedl mluvčí Roman Krajniak.

Společnost Heineken již dříve zrušila produkci piva v Martině a Nitře. Podle Krajniaka přesune Heineken do konce roku svou slovenskou centrálu z Nitry do Hurbanova a Bratislavy, což povede k zániku 60 administrativních míst. Firma rovněž ohlásila výrazné zvýšení výroby piva v Hurbanovu.

Pivovar v Rimavské Sobotě ukončí provoz po 40 letech. Heineken ho ovládl v roce 2000 a investoval do něj desítky milionů korun. Investice směřovaly například do rozšíření výroby sladu a skladových prostor. Závod vyráběl více než 300.000 hektolitrů piva ročně.

Heineken je podle objemu prodeje čtvrtým největším producentem piva na světě a prodává své produkty ve 170 zemích. V roce 2003 vstoupil rovněž do rakouské firmy BBAG, čímž se jeho součástí stala společnost Starobrno, jeden z největších českých pivovarů. (iDnes)


Tři tisíce malých piv bilo vypito během 12 vteřin. Největší pivní preclík upekli Ústečáci.

Více než čtyři a půl tisíce návštěvníků se v sobotu 9. září sešlo v areálu letního kina v Ústí nad Labem, kde společnost Drinks Union pořádala tradiční Pivovarské slavnosti. „ Při celodenní akci bylo v provozum 34 výčepů včetně již tradiční pivovarské cisterny.Kromě „vlajkové lod- piva Zlatorpamen- mohli dospělí návštrěvníci ochutnat i značky Březňák, Louny a Dačický. informoval Jan Vyleťal, manažer produkce marketingu , společnosti Drinks Union.

Největší zájem podle Vyleťala byl pochopitelně o Zlatopramen 11. „Snad každý návštěvník slavností si chtěl dát alespoň jedno pivo, které dělá slávu celému regionu. Nemalý zájem byl ale také o kutnohorské pivo Dačický, které není v našem regionu běžně dostupné,“ dodal.

Na letošních slavnostech vystoupili například finalista Superstar Petr Bende se skupinou, Michal David,Petra Černocká , Verona či Ivan Hlas. Největší ovace diváků však sklidili Jakub Smolík , kterého z pódia odvezli motorkáři z klubu Halley Davidson a na závěr pak italský zpěvák Davide Matioli . „Mě osobně asi nejvíc zaujali naši zpívající sládci, kteří společně s Michalem Davidem zazpívali hymnu Zlatopramene,“ uvedl prokurista skupiny DRINK UNION Josef Vejlupek.

Se zájmem návštěvníků se setkaly soutěže. „Některé výkony jedlíků utopenců , či pivního sýra byly skutečně obdivuhodné,“ uvedl Vejlupek. Velký zájem byl také o slavnostní přípitek malým pivem na závěr slavností. Z podia si s návštěvníky připil i primátor města Ústí n.L. Mgr.Jan Kubata , který odpoledne spolu s předsedou představenstva DRINKS UNION a.s. RNDr.Milanem Haganem slavnosti zahájil.

„ K závěrečnému přípitku jsme dali do oběhu speciální průhledné kelímky 0.3 l, do kterých se v průběhu těchto slavností běžně nečepovalo. Po vyčíslení jejich spotřeby jsme došli k závěru, že závěrečného přípitku s malým pivem se zúčastnilo na 3.000 lidí,“

- řekl Antonín Kny z pořádající pražské agentury. Moderátor Ivan Vodochodský to změřil na stopkách : přípitek trval něco přes 11 vteřin. Tento populární kuchař a gurmán si však ze slavností odnesl zcela jiný zážitek : „Nejlepší na slavnostech byly utopence od pana Doranta! Jednu čtyřlitrovou sklenici, která zbyla po soutěži jsem dokonce na pořadatelích „vyžebral“.

Na slavnostech také padl jeden oficiální rekord, který byl zapsán do Knihy českých rekordů. Firma INPEKO upekla největší pivní preclík v České republice. Byl ve tvaru brýlí a podle sdělení Roberta Zauera z agentury Dobrý den měřil 177x 98 cm a vážil 10,5 kg. Celý program slavností byl zakončen ve 22 hodin velkolepým ohňostrojem, speciálně upraveným na hymnu Zlatopramene “Žízeň je krásná“. (Tisková zpráva Drinks Union)


Nizozemský výrobce piva, společnost Heineken NV, dnes zvýšil odhad růstu zisku za letošní rok poté, co produkty firmy včetně piva Heineken Premium Light zvýšily jeho prodeje.

Společnost nyní očekává, že růst zisku bez započtení akvizic za letošní rok mírně převýší 10 procent, když společnost původně očekávala, že za tento rok nevykáže růst zisku vyšší než v rámci středního jednociferného pásma (4-6 %). Za zvýšením projekce dle vyjádření společnosti stojí silný růst objemu prodeje ve střední a východní Evropě, Americe, Africe a v jihovýchodní Asii.

Společnost Heineken, která je třetím největším producentem piva v Evropě, v únoru předčila své konkurenty Carlsberg A/S a Scottish & Newcastle Plc, když reportovala 56procentní nárůst zisku za druhé pololetí. Prodeje firmy v té době byly podpořeny akvizicemi ruských společností, když společnost v roce 2005 převzala čtyři ruské firmy. Firma zároveň investovala více prostředků do nových produktů jako piva Premium Light ve Spojených státech.

Akcie Heineken v reakci na zvýšení finanční projekce posilují o 3,9 procenta. (iPoint)


Vedení pivovaru a vodáren může slavit

[neděle, 23. červenec 2006]

Tropická vedra, která vládnou v kraji už několik dní, přinášejí rekordní tržby vodárnám a pivovarům. Prázdninové horko zvýšilo spotřebu vody na severu Čech o deset procent. Ústecký Drinks Union zaznamenal dokonce největší prodej piva za posledních několik let.

„Plné zahrádky a otevřené sezónní restaurace v těchto horkých dnech výrazně zvyšují prodeje našeho piva. Kapacity pro jeho výrobu ve všech čtyřech pivovarech (Krásné a Velké Březno, Louny a Kutná Hora - pozn. red.) jsou téměř absolutně vytížené. Společnost si na přepravu piva najímá další externí dopravce,“ uvedl mluvčí skupiny Drinks Union Martin Jonáš.

Výroba piva proto jede podle výrobnětechnického ředitele společnosti Daniela Váši na plný výkon. „Máme žně. Je horké léto. Výroba jede na plný výkon,“ popsal lakonicky. Dodal, že se však lidé nemusí obávat, piva bude v restauracích i obchodech dostatek. „Máme dostatečnou zásobu obalů i automobilů na rozvoz,“ doplnil Čulík.

Právě kvůli výrazně vyššímu zájmu o pivo v posledních týdnech musela firma hledat další dopravní firmy, které by zajistily distribuci zlatavého moku i do nejzapadlejších hospůdek a obchůdků. (MF Dnes - kráceno)


Hagan: Česká piva jsou zdravější

[neděle, 23. červenec 2006]

O ceně a kvalitě českého piva, o nasycenosti českého pivovarského trhu a dalších otázkách jsme si povídali s Milanem Haganem, předsedou představenstva firmy Drinks Union.

Dobrý den, mohl byste nám na začátku našeho rozhovoru ve zkratce představit společnost Drinks Union? Co je vaší hlavní činností a na jaké produkty či služby se zaměřujete?

Společnost Drinks Union je čtvrtou největší pivovarnickou skupinou v zemi a zároveň třetím největším domácím výrobcem lihovin. Jsme největší soukromou nápojovou skupinou v Čechách s ryze českým kapitálem. Sdružujeme čtyři pivovary – Zlatopramen Krásné Březno, Velké Březno, Louny a Kutnou Horu. V Krásném Březně zároveň vyrábíme likéry a lihoviny. Myslím, že všichni znají naši Starou mysliveckou nebo Klášterní tajemství. Již z toho je zřejmé, že naší hlavní činností je výroba a prodej piva a lihovin.

Vaše společnost je tedy v současnosti již čtvrtou největší domácí pivovarskou skupinou. Jak to všechno začalo a co bylo třeba udělat k dosažení takového postavení na trhu?

Nejtěžší bylo přesvědčit lidi, že je možné vyhrát, zvlášť když se již cítili být na kolenou. Když jsem vstoupil do pivovaru Zlatopramen byl na něj podán návrh na konkurz kvůli stamilionovým dluhům. Předstoupil jsem tehdy, coby nový vlastník, před management a vyhlásil jednoduchý plán pro náš pivovar, nejdřív splatit dluhy, potom první na severu Čech, potom čtvrtí v celých Čechách, všichni si mysleli, že jsem přiletěl z Marsu a neznám český trh. Když jsme spolu s pivovarem Velké Březno a Louny vytvořili skupinu a ovládli trh v severních Čechách myslím, že už nepochyboval nikdo.

Je za tím hlavně snaha bojovat proti pivovarnickým gigantům, nebo něco jiného? A Plánujete další rozšíření vaší skupiny?

Základem našeho úspěchu se stalo ovládnutí trhu v severních Čechách spojením a rozvojem tří malých severočeských pivovarů. Nyní jsme ale v jiné pozici než před čtyřmi roky, trh se zkonsolidoval a sedm hráčů ovládá téměř devadesát procent trhu, zatímco zbývajících cca 30 pivovarů má jen deset procent. Jediná efektivní cesta vzhůru je pohltit některého ze svých bezprostředních konkurentů. To není jednoduchá úloha, vždyť našimi konkurenty je světová jednička Imbew (Staropramen), světová trojka SAB (Pilsner Urquell), světová čtyřka Heineken (Starobrno), a aby toho nebylo málo, tak ještě německá jednička Radeberger Group (Krušovice). Naším konkurentem je i ten komu nyní dýcháme na záda, tedy budějovický Budvar. Spojení s dalším menším pivovarem se však určitě nebráníme, ale jedině pokud splní naše velké nároky na kvalitu piva.

V loňském roce dosáhla vaše společnost rekordních výsledků. V minulosti jste sliboval výstav milion hektolitrů na konci roku 2005. Podařilo se vám to?

Ano podařilo, v loňském roce celkový prodej piva, včetně licenční výroby v Rusku, přesáhl milion hektolitrů. Na domácím trhu to bylo pak více než 920.000 hektolitrů. Růst v domácích podmínkách je nesmírně obtížný, vždyť spotřeba piva dlouhodobě mírně klesá. Drtivá většina domácích pivovarů se proto musí poohlížet po zahraničních trzích, to děláme i my. Tam kde nejsou velké bariéry pro vstup na trh exportujeme. Například do Německa, kde jsme jedničkou mezi českými exportéry piva a prodáme na tomto náročném trhu více než Pilsner Urquell nebo Budvar. Tam kde překážky jsou jsme zkusili vsadit na licenční výrobu. A i to se nám daří, jako například v Rusku, kde jsme hned v prvním roce našeho působení prodali 102 tisíc hektolitrů. Myslím, že rozhodujícím zdrojem úspěchu je vyhlášená kvalita našeho piva. Například v Rusku byl náš Zlatopramen hned v prvním prodejním roce vyhlášen jako nejlepší pivo na trhu a porazil všechna česká či německá piva.

Jak moc se změnily podmínky vývozu piva po vstupu ČR do EU?

Myslím, že nic zásadního se nezměnilo. Uplatnit se na trhu EU je stejně těžké jako předtím, zmizely jen překážky vstupu na trh kladené v minulosti nově přistupujícími zeměmi jako např.Polskem či Slovenskem. Ty v minulosti víceméně znemožňovaly export do těchto zemí.

Na jaké světové trhy se nyní specializujete? Plánujete expanzi i do dalších zemí?

Naším největším vývozním teritoriem je sousední Německo, kde máme úspěch především v nových spolkových zemích. Jak jsem již řekl, jsme největším českým exportérem piva do Německa. Naši přítomnost na tomto velmi náročném trhu chceme dále posilovat. Chceme však pronikat i do dalších zemí. Hledáme cestu zejména na velké trhy nebo rychle se rozvíjející trhy, jako je Polsko, ale také Čína nebo Brazílie. Daří se nám však i v jiných zemích, například ve Švédsku, kde se Zlatopramen prodává lépe než Plzeň, přestože je o dost dražší.

Myslíte si tedy, že český trh je již zcela zasycen a už neexistuje prostor pro další zvýšení odbytu?

Český trh je již nasycen a bude i nadále klesat. Myslím, že pro české pivovary je export jedinou cestou pro zvýšení prodejů. Čím déle si česká piva podrží svůj osobitý charakter, tím větší šance je udržet vysokou domácí spotřebu a udržet stávající tempo růstu exportu. Ostatně pivní turistika zahraničních návštěvníků je dokladem výjimečnosti našich piv. Málokdo ví, že česká piva vyráběná tradiční technologií obsahují více antioxidantů než červené víno, a to nehovořím ani o pozitivních účincích alfa hořkých kyselin. Ty se do piva dostávají z přírodního chmele a mají pozitivní vliv na trávící trakt a ledviny. A samozřejmě pivo obsahuje i vitamín B. Když pijete pivo s mírou, svému zdraví rozhodně prospějete.

Je alkohol, a tedy i pivo, v České republice ve srovnáním se západem stále levný? A jak se podle vás bude jeho cena v budoucnosti měnit?

V porovnání se světem je cena piva v České republice skutečně velmi nízká. Cena piva se bude do budoucna postupně zvyšovat, vzhledem k velké konkurenci na trhu však neočekávám nějaké razantní cenové skoky.

Nepřemýšlíte ještě o dalších alternativních produktech, například víno či nealkoholické nápoje?

V minulosti jsme již nealko nápoje vyráběli a prodávali, byli jsme dokonce pátí na trhu s roční produkcí okolo pětiset tisíc hektolitrů a v portfoliu našich značek byl například Top Topic. Přesto jsme naši pozici vzhledem k situaci na trhu vyhodnotili jako první v druhé lize a výrobu nealko nápojů jsme prodali jinému významnému hráči na trhu. O alternativních nápojích však stále přemýšlíme. S velkým úspěchem jsme vyzkoušeli kvašené jablečné mošty známé ve světě jako Cidery. Paradoxně právě nízká cena piva je však velkou barierou pro jejich větší rozšíření mezi spotřebiteli.

Má některý z pivovarů ve vaší skupině dominantní pozici? A probíhá mezi nimi vůbec nějaký druh spolupráce?

Z hlediska produkce je největší pivovar v Krásném Březně, ve kterém se vaří naše vlajková loď Zlatopramen. Každý z pivovarů vyrábí svou vlastní značku a tak spolupráci mezi nimi vymezujeme pouze v rámci stáčení piva do KEG sudů či lahví. Synergii však využíváme zejména v obchodní oblasti, kdy jednotlivé pivovary jsou přirozenou základnou pro naše obchodní zástupce, kteří mohou nabídnout našim zákazníkům portfolio různě profilovaných značek piva.

Kromě pivovaru vlastníte chmelnici a sladovnu. Je to vaše konkurenční výhoda nebo přemýšlíte o budoucím outsourcingu?

Pro výrobu piva používáme nejkvalitnější odrůdu chmele žateckého červeňáku, který pěstujeme v lounsko-žatecké oblasti. Veškeré práce na našich chmelnicích a při zpracování chmele však dodavatelsky nakupujeme, a tak na nákladech moc neušetříme. Výhodu vlastních chmelnic však vidíme jinde. Náš sládek , který je zavázán vařit pivo tradiční technologií z těch nejkvalitnějších surovin má tímto od jara až do podzimu pod kontrolou kvalitu chmele - základní suroviny pro výrobu piva. V ostatních pivovarech jsou sládci závislí na tom co jim po sklizni trh nabídne. Dost možná proto neriskují a používají pro výrobu piva chmelové extrakty namísto přírodního chmele, který používáme my. Pokud se týká sladování ječmene je to tradiční pivovarská prvovýroba. Slad je pro výrobu piva stejně důležitý jako chmel. Jeho kvalita a technologie jeho zpracování před a při výrobě piva určují další senzorické vlastnosti piva jako jsou plnost piva, jeho pěnivost či barva. Přesto, vzhledem k naší velikosti jsme již cca 50% sladu nuceni nakupupovat, stejně jako Plzeň nebo jiní naši konkurenti. Vlastní výroba sladu je však pořád o něco levnější. Slad vyrábíme z nejkvalitnějších odrůd moravských ječmenů, a proto je naše největší sladovna na Moravě. Ostatní slad rovněž nakupujeme od moravských sladoven.

Počasí v uplynulém roce nepatřilo právě k nejteplejším. Do jaké míry to ovlivnilo výrobu a prodej vašich produktů?

Počasí je především u piva jedním z významných faktorů, který ovlivňuje jeho spotřebu. Chladné počasí samozřejmě spotřebu piva snižuje a naopak. My jsme však prodali o 50 tis. hl piva více než v roce předcházejícím. Dařilo se nám zejména díky novým zákazníkům, jež jsme v průběhu roku získali.

Všeobecné povědomí je z hlediska obchodu velice důležité. Jaké způsoby propagace využíváte? Připravujete nějakou novou reklamní kampaň?

Podpora prodeje a reklama je pro každou značku velmi důležitá. Pokud o vás lidé nečtou, nevidí vaše produkty, neslyší o vás v rádiu, nevidí vás v televizi, jako byste z obchodního hlediska ani nebyl. Pokud chceme být skutečně silnou nápojovou skupinou, musíme dosahovat srovnatelné výkonnosti s těmi nejlepšími a nemůžeme proto podpoře našich piv věnovat méně pozornosti než naše konkurence.

Prozraďte nám, jaké má společnost Drinks Union plány do budoucna?

Dosáhli jsme v pivu čtvrté pozice na trhu a v lihovinách jsme třetí, nyní přemýšlíme o tom co je potřebné udělat pro to, abychom se dostali ještě výš a připravujeme si plány do roku 2010.

Jaké máte, jako většinový vlastník záměry se skupinou? V minulosti jste již několik zadlužených firem koupil a pak je finančně stabilizoval. Budete v tom pokračovat i v budoucnu? Bude Drinks Union brzy na prodej?

Koupit firmu před bankrotem, sanovat ji, postupně ji dostat do špičky v oboru a nakonec prodat strategickému investorovi je můj byznys. Přesto musím přiznat, že díky pivu jsem k Drinks Unionu více připoután než k jiným firmám ve kterých jsem působil v minulosti. Co udělám v budoucnu, zda prodám a koupím nějakou jinou firmu, o tom v tuto chvíli nepřemýšlím, více se soustředím na zformulování strategie Drinks Unionu do roku 2010.

***

RNDr. Milan Hagan vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor matematická fyzika a fyzika pevných látek a postgraduálně Krizové řízení podniku a personální řízení podniku na Sophia university v Tokyu. V letech 1986 až 1989 pracoval jako hlavní technolog v Královodvorských železárnách v Berouně. Poté v letech 1989 až 1994 pracoval na různých pozicích a nakonec jako ředitel a předseda představenstva ČKD Sléváren v Praze. V roce 1995 založil společnost Svarog, která se zabývá krizovým řízením a restrukturalizací podniků. V rámci této firmy převzal i Drinks Union, kde v současné době zastává pozici předsedy představenstva. Je ženatý, má čtyři děti a mezi jeho zájmy patří cestování, turistika a četba sci-fi a fantasy literatury. (Finance.cz)


Společnost Drinks Union investovala téměř 6,5 milionu korun do zařízení na prodloužení trvanlivosti piva.

"V pivovaru Zlatopramen v Krásném Březně a v pivovaru Louny jsme u linek na stáčení sudového piva instalovali nové průtokové pastery," upřesnil nový výrobně-technický ředitel společnosti Drinks Union Daniel Váša. Výrazně se tak podle něj prodlouží trvanlivost sudových piv Zlatopramen a Louny, a to až na 60 dní.

Investice do kvality piva jsou podle Váši jednou z priorit společnosti Drinks Union. "Lidé chtějí dostávat pivo se stabilní kvalitou, proto také naše investice směřují především do této oblasti," uvedl. Dodal, že nejde o poslední investice do zlepšení kvality výroby piva.

Pomocí nových průtokových pasterů se z piva vyráběného v pivovarech skupiny Drinks Union odstraní především mikroorganismy, které jsou jedněmi z největších nepřátel kvalitního piva. "Při pasterizaci se pivo na velmi krátkou chvíli zahřeje a následně zchladí. Neztratí tak říz ani pěnivost, také na chuti se nic podstatného nezmění, protože zahřátí je opravdu v řádech sekund. Stačí však k tomu, že v pivu jsou zničeny přítomné mikroorganismy," doplnil Váša.

Společnost Drinks Union již letos investovala například tři miliony korun do nového chlazení mladiny, tedy čerstvě uvařeného piva v pivovaru Louny. Také toto zařízení podle nového výrobně-technického ředitele přispělo ke zvýšení kvality piva Louny.

Drinks Union je česká nápojová skupina, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. Vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Jarošov, Louny a Dačický. Do skupiny patří i sladovna ve Velkém Březně a sladovna v Jarošově.

Drinks Union má i vlastní chmelnici nedaleko Žatce, kde pěstuje vlastní chmel jako přísadu do svých piv. Součástí skupiny je také divize KB LIKÉR, výrobce několika desítek druhů lihovin v čele se Starou mysliveckou.

V loňském roce činil prodej piva z produkce Drinks Union, včetně licenční výroby a prodeje piva Zlatopramen na ruském trhu 1,023 milionu hektolitrů. Více než čtvrtina produkce se uplatnila na zahraničních trzích. (Ústecký deník)


Štamgasti chodí do restaurací na své místečko do kruhu přátel, aby se odreagovali a vychutnali si své pivečko, na které nedají dopustit, protože jim ho mimo jiné dokáže výčepní dobře natočit. A natočit takové pivo, aby byli lidé spokojeni, není žádná maličkost.

Především televizní reklama ukazuje, že pivo má mít na první pohled typickou barvu a jiskru a také správnou hustou pěnu. Pravdou však je, že v pivu souvisí všechno se vším. Pokud bychom ho měli bez pěny, nebylo by vzhledově pěkné, ale dá se předpokládat, že mu určitě chybí ještě něco dalšího. Pivo bez pěny postrádá oxid uhličitý a nemá ten správný říz a to je velice špatné. Dobré není ani to, když má pivo pěny moc - štamgasti si na něm také nepochutnají.

"Pěna je vlastně směs bílkovinných látek z ječmene a hořkých látek z chmele nadnášená oxidem uhličitým. Aby pivo mělo správný říz a správnou pěnu, musí být použity při vhodném technologickém režimu ty nejlepší suroviny. Nápoj musí být dobře nasycený. Pivovary naší skupiny, které vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický klasickou metodou, dokáží při dlouhém zrání a nízké teplotě vyrobit pěnivý mok s výborným nasycením, v němž je vazba látek velmi trvalá," vysvětluje technolog pivovarů společnosti Drinks Union Ing. Jindřich Chejn.

Výčepní využívají při točení piva různé postupy, většina z nich však praktikuje klasickou metodu točení piva do sklenice natřikrát, kdy po prvním natočení a krátkém odpočinutí pěna zhutní a když se dotáčí, tak se na hladině už jen zvedá. "Dnešní doba je však uspěchaná a číšníci se snaží plnit pravidlo, že zákazník má mít po výběru pivo na stole do pěti minut. Proto se při použití moderní pípy dá načepovat dobré pivo i rychlým postupem," dodává technolog Drinks Union.

Pěknou sklenici piva si může každý nalít i doma z láhve. Pivo by se mělo nalévat po skle, aby si nápoj zachoval optimální obsah oxidu uhličitého. Při rychlém nalévám se sice vytvoří silná pěna, ale ta zpravidla také rychle zmizí. "Jeden pivovarský výzkumník se zabýval měřením rozpadu pěny sluchem. Velké bubliny v pivě, kterých v něm bývá mnohem méně, jsou při praskání hlučnější a pěna z nich se rychleji rozpadá. Když má pivo drobné bublinky a šumí jako šampaňské, pak můžete být jistý, že máte dobré a dobře nalité pivo," popisuje Chejn.

Když si milovník piva nalívá svůj oblíbený mok doma, může si ho ošetřit i co se teploty týče. Někdo má rád pivo hodně studené, ale odborníci říkají, že pivo by mělo mít optimální teplotu mezi 7 až 10 stupni Celsia. Při mírně vyšší teplotě z piva víc vyniknou těkavé látky, které mu dávají typický buket. (Severočeské noviny)



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI