V mé ledničce nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia, říká generální ředitel Staropramenu.

Teprve pětatřicetiletý Zbyněk Kovář šéfuje Pivovarům Staropramen právě jeden rok. Poslední zprávy nasvědčují tomu, že bude posledním českým generálním ředitelem pracujícím pro pivovarnickou skupinu Anheuser-Busch InBev.

Světová jednička chce prodat "dcery" v sedmi zemích střední a východní Evropy, Českou republiku nevyjímaje.

"Omlouvám se, ale toto téma nebudeme komentovat," reaguje Kovář na dotaz, kdo by se mohl stát novým majitelem smíchovského pivovaru.

"Staropramen funguje naprosto normálně a vůbec se nenechávám vtahovat do diskusí o tom, jestli jsme, nebo nejsme na prodej," dodává generální ředitel.

Přitom právě nynějšímu majiteli vděčí za to, že se v tak mladém věku stal nejvyšším šéfem tuzemské pivovarnické dvojky.

"Není to ale nic výjimečného. Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti," říká Kovář.

Staropramen je druhý největší producent piva v Česku. Chcete nebo věříte, že můžete být jedničkou?

Věřím, že ve spoustě věcí už jedničkou jsme. Co se týká prodaného nebo vyrobeného piva, máme k pozici jedničky před sebou ještě velkou cestu. Ale v životě se věci neměří jen velikostí, ale také kvalitou.

Když si trh "rozsekáte" na různé spotřebitelské příležitosti, tak jednou z těch, kde se za jedničku považujeme, je mezinárodní segment prémium, kde dominujeme s naší značkou Stella Artois.

Mezi značkami, které dávají dobrý poměr mezi cenou a hodnotou, je jednoznačným číslem jedna náš Braník.

Jsme také součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší firmy na světě v této oblasti. Takže jsme největší, i když v Česku to tak úplně neplatí.

Je to znát na exportu?

Určitě to pomáhá, protože prodeje Staropramenu v zahraničí rostou, mezi roky 2004 a 2008 se téměř ztrojnásobil prodaný objem.

Pomáhá v cizině i to, že jste české pivo?

Samozřejmě, protože má ve světě velkou tradici.

České pivo, to je jako německé auto

S tím souvisí i ochranná známka České pivo, kterou nedávno zavedla Evropská komise. Máte ji?

My jsme se rozhodli, že ji využívat nebudeme. Parametry, které bychom museli splňovat, jsou dokonce nižší, než jsou naše parametry na kvalitu.

Paradoxně by mohlo dojít k extrémním situacím, kdy by se muselo vařit z méně kvalitních surovin.

Má to, že jste součástí největší pivovarské společnosti na světě, i nevýhody? Netlačí na vás, abyste více prodávali mezinárodní značky?

Rozhodně nejde o nátlak k prodeji určité značky. Například když jsme uváděli na trh Stellu Artois, tak nás od toho spíše zrazovali, že v Česku je potenciál v místní značce.

Vždy záleží na tom, jaká je poptávka na trhu. Kdybych byl v zemi, kde Českou republiku nikdo nezná, možná bych vsadil spíše na Stellu Artois.

V zemi, kde má Česko velké renomé, bych v prémiovém segmentu vsázel na Staropramen.

Jak už to bývá, doma je Staropramen považován za standard, kvalitní střední proud. V zahraničí je vnímán jako prémiové pivo. Je to pivo z Prahy, ze země, která je proslulá kvalitou piva. České pivo se kupuje podobně, jako se kupují německá auta.

Upřednostňují se v různých zemích různé typy piva?

Závisí na povědomí o pivu. Český spotřebitel má točené pivo za jedno z těch nejkvalitnějších, protože prostě chutná nejlépe.

Naopak třeba v Rumunsku je točené pivo vnímáno kvalitativně jako horší než lahve i plechovky.

Podle statistik ale v souvislosti s krizí přibývá i v Česku toho lahvového...

Když to vztáhnu k roku 2008, pořád platí, že více se pije v hotelech, restauracích, hospodách než doma. Je to zhruba 51:49.

Vámi zmíněný trend je ale dlouhodobý a více než s krizí souvisí se změnou životního stylu. Lidé nemusejí pivo pít jen doma, mají více příležitostí - třeba při grilování.

Krize se pivu vyhýbá, jde o národní kulturu

Jak vidíte hospodářské výsledky společnosti pro letošní rok, ať už v souvislosti s hospodářskou krizí nebo se špatným počasím?

Naše výsledky předběžně nekomentujeme. Když se podíváte na pivo jako kategorii v České republice, pak za prvních pět měsíců letos celková spotřeba klesla někde mezi čtyřmi až pěti procenty. To se dá počítat spíše jako korekce než důsledek krize, protože pivo je v Česku stále dostupná záležitost. Pořád je to součást národní kultury.

Jak se bude vyvíjet konkurence na českém trhu?

Před deseti lety se spekulovalo, že mnoho malých pivovarů zanikne. Dneska jsou naopak na vzestupu a daří se jim. Zvolily dobrou strategii a snaží se bojovat na těch frontách, kde měly šanci a nepřetlačovaly se s velkými pivovary. V České republice je pořád prostor, malé pivovary se udrží.

Uvažujete o rozšíření portfolia značek?

Nebudeme konkurenci prozrazovat, co chystáme. V poslední době jsme přišli s novým druhem piva pod naší regionální značkou. Jde o Ostravar Bazal, fotbalové pivo, a naše prvotní výsledky svědčí o velkém úspěchu v restauracích i doma.

To je jeden z nástrojů v krizi, kdy všichni pociťujeme nějaký výpadek příjmů. Snažíme se se zákazníky aktivněji pracovat a přicházet s věcmi, které nás odliší od konkurence.

A když se podíváte na naši strukturu, na naše hospody a restaurace, jsou některé úspěšnější než loni. A to se bavíme o desítkách procent.

Celé to spočívá v tom, že musíte investovat. Když neinvestujete, nemůžete čekat, že se k vám lidé budou vracet.

Prosazujete společenskou zodpovědnost pivovarů - není to pokrytecké? Vždyť čím více se vypije, tím více prodáte a vyděláte.

Není. Pracuji v pivovaru deset let a budu moc rád, když tu budu moct pracovat i za deset let a říct, že se za to nestydím.

Je tady spousta kategorií a produktů, které jsou různě regulovány a špatně vnímány. A není v zájmu nikoho z nás, aby se tam dostalo pivo.

My investujeme spoustu času, lidí i peněz, abychom podporovali tři základní trendy. Máme kampaň "Nech ty klíčky v kapse", která prezentuje, že alkohol za volant nepatří. Pak kampaň "Přibrzdi - nezletilým nenaléváme". Třetím je snižování nadměrné konzumace.

Kolik piv při jedné příležitosti je dost?

Myslím, že jedno pivo denně po jídle nebo jedno dvě piva s kamarády v hospodě je bezproblémová záležitost.

Pro mě osobně záleží na situaci. Někdy vypiju jedno po obědě, jindy zase žádné. Když chci s kamarády posedět v hospodě, tak si ty dvě dám.

Pijete pivo i od konkurence?

Nemůžu říct, že bych ho nikdy neochutnal. Spíše se podívám, s čím novým konkurence přišla.

Ale nikdy u mě v ledničce ani u mých rodičů nenajdete jiné pivo než z našeho portfolia. Souvisí to i s určitou hrdostí na to, kde pracuji.

Odmítáte jít i do restaurace, kde točí pivo konkurence?

Přátelé mě respektují a nechodíme tam. Pokud se to stane, dám si jiný nápoj a ne konkurenční pivo.

Máme i mladší šéfy, než jsem já

Ve Staropramenu jste od roku 2000. Proč jste si vybral Staropramen? Nebo si on našel vás?

Asi to bylo oboustranné. Předtím jsem pracoval v poradenství, a když jsem odcházel, chtěl jsem někam, kde se vyrábí něco hmatatelného.

Když přišla nabídka dělat pro pivovar, dlouho jsem se nerozmýšlel. Pocházím ze Žatce, což je kraj hodně spojený s chmelem.

Více než značka mě táhlo to, že jde o pivovar. Cestu ke značce jsem si našel až tady.

Generálním ředitelem druhé největší pivovarnické skupiny v Česku jste se stal velmi mladý, bylo vám teprve čtyřiatřicet let...

Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Nicméně tady hodně napomáhá kultura, která v Anheuser-Busch InBev je. V podstatě říká, že si zakládáme na rozvoji lidí.

Ne, že by se do nich investovaly obrovské částky, ale dává možnost růst, posouvat se a ne celý život pracovat v jednom oddělení.

Na vedoucích místech ve skupině jsou i lidé mladší než já, například v Chorvatsku se stal generálním ředitelem člověk ve dvaatřiceti. Šedesát až sedmdesát procent mých kolegů bude ve věku pětatřicet až sedmatřicet let. Takže to není nic výjimečného.

Na druhé straně to vyžaduje určitou časovou investici, protože když měníte oddělení, tak se na začátku musíte hodně učit. Ale když zkoušíte nové věci, učíte se.

Je výhodou, když má firma mladé vedení? Je například flexibilnější, dynamičtější?

To není mládím. Je to trochu klišé, ale záleží na přístupu. Jsme hodně orientováni na výsledky a neznamená to, že by se vyžadoval určitý věk. Záleží spíše na nátuře.

Má to i negativa? Neříkáte si, že kdybyste byl o deset let starší, šlo by něco lépe?

Nyní si říkám, že to neplatí. Když se ale podíváte pět let zpátky, tak si říkáte, že vědět to, co vím dneska, šlo by něco udělat jinak.

Takže určitý handicap to může být. Čím je člověk starší, tím více má zkušeností.

Raději konkurenti než černá díra

Co budete dělat poté, až s ředitelováním skončíte?

Já v té pozici nejsem nijak dlouho a pořád mi to dává hrozně moc, protože se neustále setkávám s novými věcmi.

V zaměstnání je pro mě důležitá kombinace několika věcí.

Musí jít o zajímavou práci, která mě uspokojuje, pro firmu, která je pro mě inspirativní a vyznává stejné hodnoty jako já.

Pak je pro mě důležitý tým, ať už nade mnou nebo vedle mě. Protože vždycky se nejvíc naučíte od lidí.

Třetí faktor je, jestli mi to pomůže v nějakém dlouhodobém rozvoji.

Vždy se mi splnily minimálně dvě z těchto kritérií. V jednom jsem ochoten udělat kompromis, pokud vidím, že mi to dlouhodobě prospěje.

Teď je to, řekl bych, podruhé v mé kariéře, kdy platí všechny tři.

Co je pro vás největší úspěch v pozici šéfa Staropramenu?

Největším úspěchem je, že firma pokračuje v trendu, který byl nastaven, ještě než jsem přišel. Že si z podílu na trhu ukrajuje kontinuálně více a více.

Jedna z věcí je tým, se kterým pracuji. Máme program nabírání nových talentů z řad vysokoškolských studentů, které připravujeme na to, že jednou převezmou zodpovědnost za tuto firmu.

I na tomto poli se nám podařilo několik akvizic, na které jsem pyšný. Že se nám do firmy dostávají zajímaví lidé, s kterými se bezvadně pracuje.

A vy víte, že kdyby se s vámi něco stalo, jsou v tom trychtýři dva tři lidé, kteří vás mohou hned zítra zastoupit, a nezbude po vás jen černá díra.

To je pěkný přístup, ale nemáte obavy, že by vás mohli ohrozit?

Jsem přesvědčen o tom, že cestou k úspěchu jsou právě lidé. Úspěch přinesou lidé, kteří jsou lepší než vy. Čím úspěšnější, tím lepší. Kromě toho rád jedu na dovolenou, vypnu mobilní telefon a vím, že jsem zastupitelný.

Takže je to naopak. Čím více lepších lidí, než jste vy, pod sebou máte, tím dál se dostanete, protože i od nich se učíte.

U nás je to dokonce jeden z parametrů hodnocení zaměstnanců. Jestli si buduje nebo vybudoval nástupce.

Je to kultura, kterou přinesl Anheuser-Busch InBev? V české společnosti to obvykle bývá jinak...

To je pravda. Ale to je přesně ten důvod, proč pracovat ve společnosti, která je vám v těch základních principech blízká. A tady jde o to, že chceme pracovat s dobrými lidmi, aby byli ještě lepší, než jsme my.

Stejně jako se snažíte se svými dětmi, aby byly jednou lepší než jste vy.

Zbyněk Kovář (35)

Vzdělání

- Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze se specializací na finance.

- Absolvoval Global Exchange Program v Brazílii.

Kariéra

- Profesní kariéru zahájil v poradenské firmě Arthur Andersen.

- Do společnosti Pivovary Staropramen nastoupil v roce 2000.

- Prošel různými pozicemi v odděleních financí, marketingu, trade marketingu a obchodu. Byl ředitelem oddělení pro prodej klíčovým zákazníkům.

- Od 1. srpna 2008 je generálním ředitelem pivovarnické skupiny pro Českou i Slovenskou republiku.

Rodina

- Původem ze Žatce.

- Je ženatý, má dvě děti.

Záliby

- Jeho nejoblíbenějšími značkami piva jsou Staropramen, Stella Artois a Ostravar.

- Vedle piva má rád zábavu s přáteli a sport.

Pivovary Staropramen

- Druhý největší producent piva v Česku. Člen skupiny Anheuser-Busch InBev.

- Zisk za loňský rok činil 289,6 milionu korun. Tržby z prodeje 4,05 miliardy. Export se zvýšil o tři procenta a značka se vyvážela do 32 zemí. Celkem loni pivovary prodaly 3,3 milionu hektolitrů piva, z toho v Česku 2,6 milionu.

- Mezi značky firmy patří Staropramen, Braník, Ostravar, Velvet, Stella Artois a Hoegaarden.

- Vlastník konceptu restaurací Potrefená Husa a základající člen Iniciativy zodpovědných pivovarů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Jakub Křešnička, Aleš Vojíř