Zlaté umístění pivu Starobrno Tradiční přinesl hned první den Reprezentačních slavností piva v Táboře. Starobrno Tradiční si skvěle vedlo v kategorii světlých výčepních piv. Vybojovat první místo se mu podařilo v nezvykle silné konkurenci 33 vzorků piva z velkých i malých pivovarů, přihlášených do této prestižní degustační soutěže. Dalšího výborného úspěchu dnes dosáhlo i starobrněnské nealkoholické pivo Fríí, kterému patří stříbrná medaile.

Pozadu nezůstala ani další piva z portfolia společnosti Heineken Česká republika. Ve stejné kategorii jako Starobrno Tradiční – tedy světlých výčepních piv – bodoval i Mušketýr z pivovaru Krušovice, který získal třetí místo.

Krušovický pivovar dále uspěl i v kategorii světlých ležáků, kde mu patří rovněž bronzová medaile.

Stejným oceněním, tedy třetí příčkou, se může pochlubit i Březňák tmavý z pivovaru Velké Březno, kterému se podařilo obstát v kategorii tmavých výčepních piv.

21. ročníku Reprezentačních slavností piva v Táboře, které skončí v pátek, se letos účastní rekordní počet 105 tuzemských i zahraničních pivovarů, což je nejvíce za celou dobu trvání soutěže. O nejvyšší ocenění, Zlatou pivní pečeť, se ve 20 kategoriích postupně utká 465 vzorků piv. Svá piva na soutěži prezentuje celkem 13 zemí. Nejobsazenější je tentokrát skupina nefiltrovaných a kvasnicových piv s pěti desítkami vzorků. Všechny anonymní vzorky posuzuje v této soutěži odborná porota.

Na své si jako obvykle přijde i laická veřejnost. U svých stánků je přivítá celkem 46 pivovarů, takže zájemci mohou ochutnat na 100 druhů piva. Oficiální vyhlášení výsledků spolu s degustací vítězných piv se uskuteční v pátek.

Zdroj: Listy jM.cz

Pivní značka Zlatopramen nadále posiluje svoji pozici na maloobchodním trhu. Daří sem jí jak v segmentu jedenáctistupňových piv celkově, kde za rok 2010 vybojovala v maloobchodní síti celkový tržní podíl 4,8 %. Zejména boduje v kategorii piva baleného v moderních maxilahvích, přičemž jeho prodeje představují více než polovinu piva prodaného v tomto obalu – konkrétně 52 %.

V rychle rostoucím novém obalovém segmentu piva se Zlatopramen v Maxilahvi stal v loňském roce jasným lídrem. Na celkovém maloobchodním prodeji piva v tomto typu obalu se Maxilahev jedenáctistupňového Zlatopramene podílela více než 52 %. Jednoduše řečeno: ze všech plastových lahví s pivem, které si spotřebitelé v obchodech vloni koupili domů, byla více než polovina značky Zlatopramen. To současně představuje navýšení prodeje Maxilahve Zlatopramen oproti roku 2009 téměř dvojnásobně.

„Naše průzkumy ukázaly, že spotřebitelé oceňují zejména praktičnost obalu. Maxilahev je nerozbitná, dá se znova zavřít a uložit v chladničce. Konzumenti oceňují také fakt, že inovativní obal Maxilahve zaručuje dlouhodobou vysokou kvalitu a stabilitu piva,“ říká brand manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Maloobchodní prodej piva v této kategorii v roce 2010 znatelně posílil. Tento typ moderního balení piva dosáhl celkem 7,6 % tržního podílu z celkových prodejů piva v obchodech. Oproti roku 2009 to představuje zvýšení o 4,3 %.

Spotřebitelské průzkumy podle Borise Rajdla potvrdily rostoucí znalost značky u konzumentů. „Maxilahev spotřebitelé přivítali jako moderní a dynamický obal. Považují ho za uživatelsky příjemné a přitom kvalitu garantující východisko především pro chvíle, kdy se baví s kamarády,“ dodává Boris Rajdl. Ostatně i reklama na Zlatopramen v Maxilahvi se od samého začátku nese v duchu hesla „O stupeň lepší zábava“, což potvrdila i poslední letní kampaň.

Jedenáctistupňová piva všeobecně vloni spotřebitelům chutnala a v maloobchodní síti jich nakoupili více než v předchozím roce. V porovnání s rokem 2009 se tak jejich podíl na celkovém maloobchodním prodeji piv zvýšil z 10 % na 13 %. Zlatopramen v kategorii jedenáctistupňových piv na maloobchodním trhu jednoznačně vede, v roce 2010 tato značka získala 37 % podíl na maloobchodním prodeji. „Celkově je Zlatopramen pátá nejprodávanější pivní značka v maloobchodní síti,“ shrnuje úspěchy Boris Rajdl.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika

Největšímu pivovaru v zemi došla trpělivost s obchodníky a lidmi, kteří kupují ve velkém levnější lahvovou Plzeň v Německu. Plzeňský Prazdroj ode dneška zavádí v Německu a Rakousku upravené přepravky, které nebude vykupovat v Česku. Pokud se mu to podaří, výrazně klesne cenová výhoda dováženého piva.

Na jediné "base" zakoupené v Německu a následně i s prázdnými lahvemi vrácené v Česku obchodník ušetřil proti cenám v tuzemsku kolem 150 korun. Samotné pivo je v Německu levnější (i díky nižší spotřební dani), navíc se tam platí výrazně nižší záloha na sklo a přepravku (sklo + přepravka zhruba 76 Kč v SRN, v ČR 160 Kč).

Zisk z německé přepravky vrácené v Česku byl dosud zhruba 64 korun. Pokud tento zisk zmizí, plzeň dovezená obchodníkem z Německa tím fakticky podraží v přepočtu o tři koruny na lahev. Přesto bude stále levnější než u nás.

Přepravky se budou lišit jen vnějším potiskem. Namísto nápisu Pilsner Urquell má německá přepravka obrázek pěti lahví. Výkupní automaty mají být nově nastavené tak, že přepravky nepůjdou vrátit. Prázdné lahve půjde dál v Česku vracet bez ohledu na to, kde byly zakoupené.

Pivovar připouští boj s obalovými spekulanty

Když MF DNES poprvé upozornila na levnější plzeňské pivo z Německa, Plzeňský Prazdroj tvrdil, že to je pro něj "marginální záležitost". Jak změnu přepravky vysvětluje společnost nyní? "Jedním z důvodů je zvýšení atraktivity a prémiového vnímání piva Pilsner Urquell mezi spotřebiteli. Nové přepravky by měly také přispět k řešení spekulací s obaly," uvedl mluvčí společnosti Jiří Mareček.

Z "německé" plzně se stal postupně velmi žádaný artikl, několik velkoobchodních firem začalo takto pivo z Německa dovážet ve velkém. Takový postup není nijak postižitelný. Oblíbili si ho ve viditelném množství hlavně vietnamští obchodníci provozující večerky. Ve většině jejich prodejen je k mání pivo reexportované zpět do Česka s německou etiketou. Prazdroj nyní vydal leták informující o změně i ve vietnamštině.

Pivovar neuvedl, kolik piv se takto ročně do Česka doveze a zda jich přibývá. "Situaci monitorujeme, ale jedná se o interní data, která nezveřejňujeme," uvedl Mareček.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Jan Sůra

Šéfka Heinekenu v Tunisku Zuzana Železníková prerazila v moslimskom svete najmä vynovenou značkou nealkoholického sladového nápoja.

Z domova odchádzali ako neznámi, v zahraničí sa vypracovali na špičky vo svojich odboroch. V seriáli Slovenský recept na úspech vám prinášame príbehy našich úspešných rodákov.

V exotickom moslimskom svete riadi veľký koncern, ktorý vyrába produkty spájané hlavne s mužmi – pivo. Ako generálna manažérka svetovej topznačky Heineken v Libanone sa rodáčka z Košíc Zuzana Železníková výraznou mierou zaslúžila o obrovský nárast popularity piva v tejto krajine. Využila obľúbenosť tradičného nealkoholického sladového nápoja a pripravila jeho vynovenú verziu, ktorá okamžite chytila milovníkov nealkoholického piva v Libanone, ale aj v okolitých štátoch.

Z Libanonu do Tuniska

Na úspechu značky sa pod jej taktovkou podieľali aj ďalší Slováci. „Pripravovali sme redizajn nápoja a ja som odporučila jednu slovenskú agentúru. Tá nakoniec spomedzi konkurencie miestnej a londýnskej firmy vyšla v slepých testoch vo výbere medzi moslimskými konzumentmi najlepšie,“ hovorí Železníková. Vďaka nej sa dnes na libanonskom trhu predáva sladový nápoj Laziza so slovenským rukopisom nielen na značke, ale aj na dizajne. Bezpochyby aj tento produkt prispel k tomu, že Železníkovej a jej tímu sa v Libanone podarilo strojnásobiť zisk Heinekenu.

V súčasnosti táto úspešná Slovenka vedie už takmer pol roka pivovar Heinekenu aj v severoafrickom Tunisku. Nie je to náhoda, že ju osud opäť zavial na Blízky východ. „Veď tri a pol roka som riadila pivovar v Bejrúte. Vyrábať pivo v moslimskom svete pre mňa bolo vždy obrovskou výzvou,“ pripomína Železníková.

Alkohol medzi moslimami

Vzťah moslimského sveta k alkoholu je podľa nej úplne odlišný od toho nášho, čo môže prácu v takomto biznise mnohokrát skomplikovať. „V Tunisku žije 99 percent moslimov, takže je to náročnejšie ako v Libanone. V niektorých oblastiach dokonca úplne odmietajú ľudí, ktorí pijú alkohol. Taktiež presvedčiť ľudí, aby pracovali s pivom, je niekedy náročné,“ pripomína Železníková, ktorá plánuje preraziť na takto komplikovanom trhu najmä s nealkoholickými nápojmi.

Aj kvôli prísnym kontrolám sa miestny pivovar vybral práve touto cestou. V súčasnosti pod značku Heineken v africkej krajine patrí okrem pivovaru aj výrobňa nealkoholických nápojov a minerálnych vôd. Pomôcť k úspechu jej má tisícčlenný tím spolupracovníkov, na čele ktorého stojí.

Železníková s úsmevom priznáva, že pivo rada pije, a to nielen preto, že by to bola jej povinnosť ako šéfky pivovaru. „Myslím si, že je to v povahe Slovákov. Pivo som pila aj predtým, ako som nastúpila do Heinekenu. Pomáha mi to tu v Tunise trochu zdvihnúť jeho konzumáciu (smiech).“ To, akú značku pije, však súvisí so spoločnosťou, pre ktorú pracuje. „Verím, a nevzťahuje sa to len na pivo, že ak chcete svoju robotu robiť dobre, musíte značke svojho produktu veriť a poznať ho," hovorí sympatická Slovenka.

Očarená kultúrou

Napriek nedávnym dramatickým chvíľam v Tunisku Železníková otvorene vraví, že kultúra, v ktorej momentálne aj so svojou rodinou žije, ju veľmi fascinuje. Sama tvrdí, že jej dokáže porozumieť a s ľuďmi spolupracovať. Ak by si teda mala vybrať nasledujúce pôsobisko, určite by chcela ostať v regióne Blízkeho východu a Afriky.

Neprekáža jej pritom ani to, že v práci trávi niekedy viac času než doma so svojimi blízkymi. „Stáva sa napríklad, že pracujem do neskorých večerných hodín alebo počas víkendu. Zvyčajne však prichádzam do práce okolo ôsmej a domov odchádzam okolo siedmej. Priemerne teda pracujem tých jedenásť hodín.“

Za jej úspechom okrem cieľavedomosti stojí predovšetkým fakt, že v každej krajine, kde pracovne pôsobí, sa dokáže neuveriteľne ľahko adaptovať. „Tunisko sa pre nás stalo domovom a žijeme tu bežný život ako kdekoľvek inde. Cez víkendy ideme namiesto do Tatier k moru alebo sa pozrieť na nové miesta. Je to krásna krajina a je tu mnoho čo vidieť,“ priznáva Železníková.

Zdroj: HN Online.sk | Autorka: Martina Lidinská

Ležák Pilsner Urquell byl v Německu vyhlášen za prodejně nejúspěšnější značku roku 2010 v segmentu zahraničních piv. V anketě časopisu Getränke (nejvýznamnějšího magazínu o nápojovém trhu v Německu), které se účastní především obchodníci z velkých německých řetězců, Pilsner Urquell od roku 2007 zvítězil již počtvrté.

„Čtyřnásobné vítězství v této anketě potvrzuje, že cesta budování prémiové pozice a image značky je správná a naši zákazníci to oceňují. Je jim zřejmé, že je to jediný způsob, jak se pozitivně odlišit na trhu, který jinak tolik ovlivňují různé slevové akce,“ říká Frank Hoehler, ředitel zastoupení Pilsner Urquell Deutschland.

Německo patří k tradičním klíčovým trhům Plzeňského Prazdroje - v roce 2010 sem vyvezl 240.000 hl ležáku Pilsner Urquell, tj. o 4,77 % více než o rok dříve. Důraz na prémiovost značky odráží například loňské otevření první německé restaurace franšízového konceptu Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) v Düsseldorfu nebo vyvinutí speciálních vratných přepravek pro vratné láhve Pilsner Urquell o objemu 0,5L a pro vratné láhve o objemu 0,33L, které jsou určeny výhradně pro německý a rakouský trh.

Německo vede žebříček exportních zemí Plzeňského Prazdroje před Spojenými státy a Slovenskem. Díky silné distribuční síti je prémiový ležák Pilsner Urquell dostupný ve 1400 německých restauracích. Balené pivo je v prodeji po celém Německu ve více než 20 000 obchodech.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Spoločnosť Heineken Slovensko zvyšuje od 1. februára tohto roku cenu piva v priemere o 5 percent. Spotrebitelia by túto zmenu mali pocítiť v náraste koncovej ceny piva o približne 2 centy na jednu pollitrovú fľašu.

Hlavným dôvodom je podľa firmy Heineken výrazný nárast cien základných surovín, najmä jačmeňa. Cena tejto hlavnej komodity totiž v minulom roku v dôsledku historicky najhoršej úrody narástla až o 40 %.

"Spoločnosť Heineken Slovensko nemenila svoje ceny počas uplynulých dvoch rokov napriek tomu, že ceny surovín používaných na varenie piva každoročne rástli," uviedla v piatkovom vyhlásení spoločnosti Heineken Slovensko jej generálna riaditeľka Door Plantenga.

V minulom roku podľa nej pivovarnícky sektor čelil v dôsledku nepriaznivého počasia historicky najhoršej úrode jačmeňa z pohľadu množstva aj kvality. "Rovnako tak rástli aj ceny ďalších vstupných surovín ako aj variabilné náklady, ako napríklad náklady na obalové materiály, energie, či prepravné náklady," zdôvodnila rozhodnutie firmy jej riaditeľka.

Trhový podiel spoločnosti na slovenskom trhu predstavuje takmer 45 percent. Heineken Slovensko je súčasťou pivovarníckej skupiny Heineken N.V. Okrem značky Heineken na Slovensku predáva aj značky Zlatý Bažant, Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer.

Zdroj: Peniaze Pravda.cz

Personální ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen a.s. je od ledna 2011 Zdeňka Studená. Na tuto pozici přichází z pivovarské skupiny StarBev, do které společnost Pivovary Staropramen a.s. patří, kde byla personální ředitelkou pro odměňování.

Zdeňka Studená má inženýrský titul v oboru podniková ekonomie a bakalářský titul v oboru pedagogika a psychologie na Technické univerzitě v Liberci. Svoji kariéru v pivovarnictví zahájila v roce 2006 ve společnosti InBev, tehdejším majiteli společnosti Pivovary Staropramen a.s., kde nastoupila do oddělení lidských zdrojů. Na různých pozicích v této oblasti pak působila jak v České republice, tak i v zahraničí. Mezi její zájmy patří cyklistika, beach volejbal, cestování a dobré jídlo.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Straopramen

Pivní značka Zlatopramen skupiny Heineken posílila svoji pozici na maloobchodním trhu, v kategorii piva baleného v maxilahvích zabrala v roce 2010 v tomto segmentu 52procentní podíl. Ze všech plastových lahví s pivem, které si spotřebitelé v obchodech vloni koupili domů, tak byla více než polovina značky Zlatopramen.

To současně představuje zvýšení prodeje Maxilahve Zlatopramen oproti roku 2009 téměř dvojnásobně.

„Naše průzkumy ukázaly, že spotřebitelé oceňují zejména praktičnost obalu. Maxilahev je nerozbitná, dá se znova zavřít a uložit v chladničce. Konzumenti oceňují také fakt, že inovativní obal Maxilahve zaručuje dlouhodobou vysokou kvalitu a stabilitu piva,“ uvedl brand manažer značky Zlatopramen Boris Rajdl.

Maloobchodní prodej piva v této kategorii v roce 2010 znatelně posílil. Typ plastového balení piva dosáhl celkem 7,6 procenta tržního podílu z celkových prodejů piva v obchodech. Oproti roku 2009 to představuje zvýšení o 4,3 procenta.

Jedenáctistupňových piv obecně vloni spotřebitelé nakoupili v maloobchodní síti více než v předchozím roce. V porovnání s rokem 2009 se tak jejich podíl na celkovém maloobchodním prodeji piv zvýšil z 10 procent na 13 procent. Zlatopramen v kategorii jedenáctistupňových piv na maloobchodním trhu vede, v roce 2010 tato značka získala 37procentní podíl na maloobchodním prodeji. „Celkově je Zlatopramen pátá nejprodávanější pivní značka v maloobchodní síti,“ shrnul Rajdl.

Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla také o Královský pivovar Krušovice. Do firmy Královský pivovar Krušovice v roce 2009 Starobrno fúzovalo. V polovině roku 2008 skupina úspěšně dokončila i akvizici společnosti Drinks Union. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi přední vývozce piva.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Hostinští i pravidelní hosté restaurací se mohou v úterý a ve středu zúčastnit prvního semestru Akademie gastronomických umění, který pro ně v pivovaru ve Velkém Březně na Ústecku připravila pivovarská skupina Heineken.

„Semestr je jednodenní a uskuteční se nejen ve Velkém Březně, ale prvního a druhého února také v pivovaru v Krušovicích a 8. a 9. února v pivovaru Starobrno. V rámci prvního semestru se zájemci seznámí s pivovarem, dozvědí se o správné péči o výčepní technologii, čepování, péči o sklo i o servírování. Budou degustovat pivo a rozpoznávat chutě, které do něj nepatří. Nebude chybět ani soutěž v čepování piva,“ uvedla mluvčí společnosti Ludmila Čechová.

První semestr akademie se koná již po třetí. Letos poprvé na něj naváží druhý a třetí semestr. „Absolventi získají certifikát Garance kvality, který jednotlivým provozovnám propůjčujeme. Jde o vstupenku do společnosti certifikovaných provozoven s názvem Liga garantované kvality, tedy prestižního klubu, kterému náleží řada výhod. Patří mezi ně například bezplatná sanitace pivního vedení podle nejvyšších standardů, možnost denního využití webových stránek, kam se provozovatelé mohou obracet s dotazy ohledně péče o pivo, nebo dárkové balíčky se spotřebním, sanitačním a propagačním materiálem,“ informoval obchodní sládek Heinekenu Svatopluk Vrzala.

Jak dodal, pro získání certifikátu musí provozovna splnit řadu přísných kritérií. Ty se týkají příjmu a skladování sudů, péče o pivní sklo, prezentace značek i sanitace. Aktuální stav v restauraci dvakrát ročně kontrolují obchodní sládci jednotlivých pivovarů.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Pozostáva z krátkeho filmu, ktorý mal za necelé tri týždne viac ako 4 milióny zobrazení.

Spoločnosť Heineken spustila novú globálnu kampaň „The Entrance“. Prvý online fáza, ktorú uviedla koncom decembra, po zverejnení na fanúšikovskej stránke na Facebooku priniesla za necelé tri týždne viac ako 4 milióny zobrazení na YouTube. V televízii by sa kampaň mala objaviť začiatkom tohto roku. Spoločnosť o tom informuje v tlačovej správe.

Krátky film vytvorila reklamná agentúra Wieden+Kennedy a zdôrazňuje značku Heineken ako pivo s kozmopolitným a moderným charakterom, ktorej vďačí za svoju exkluzivitu. „The Entrance potvrdzuje odlíšenie značky od ostatných pív na trhu,“ tvrdí Cyril Charzat, riaditeľ pre globálnu značku Heineken.

Dej filmu sa odohráva na párty, kam vstúpi muž s bezchybným štýlom a víta sa s rôznymi ľuďmi - čašníkmi, mužom s páskou cez oko, basketbalistami či športovcom predvádzajúcim bojové umenie. Na konci spotu spieva spolu so speváčkou dánskej alternatívnej popovej skupiny The Asteroids Galaxy Tour, ktorá naspievala skladbu The Golden Age použitú vo filme.

Spolu s kampaňou spoločnosť predstavila aj nový claim „Open Your World“, ktorý má značku Heineken propagovať v globálnom rozsahu. Okrem spomínaného filmu Heineken uvedie aj niekoľko ďalších filmov, do ktorých chce zapojiť aj spotrebiteľov.

Zdroj: Mediálne eTrend.sk | Autorka: Veronika Bartošová

Pivovarnická skupina K Brewery loni zdvojnásobila tržby a zakončila minulý rok s výsledkem hospodaření blízkým nule, říká miliardář Martin Burda, největší akcionář skupiny. Masivní investice se tak investorovi začínají zúročovat.

Skupina malých pivovarů K Brewery roste na síle. Jaký výsledek hospodaření letos očekáváte?

V roce 2009 jsme jako skupina hospodařili se ztrátou přesahující dvě stě milionů korun, přestože naše tržby byly vyšší než 600 milionů korun (ve skupině ještě nebyl Pivovar Černá Hora). Poměrně rozsáhle jsme totiž investovali do rozjezdu celého uskupení. Tady bych si dovolil poznamenat, že ztráta se týkala pouze obchodní jednotky skupiny, společnosti K Brewery Trade; všechny naše pivovary dosáhly bez výjimky zisku.

V roce 2010 očekáváme konsolidované tržby přesahující 1,1 miliardy korun, celkový výsledek hospodaření blízký nule, k čemuž nám pomohl úspěšný rozjezd prémiového ležáku Lobkowicz Premium a jeho nealko verze, ale i mnoha našich regionálních značek. Celkově to považuji za velmi dobrý výsledek. Zisku bychom měli dosáhnout v následujících letech. Bude ovšem záležet také na dalším vývoji na pivním trhu.

Trh s pivem se v roce 2010 propadl o více než deset procent i kvůli zvýšení spotřební daně. Budou podle vás mít některé menší pivovary problémy přežít?

Nemyslím si, že dojde k nějaké vlně zavírání pivovarů kvůli poklesu trhu. Většina ztracených hektolitrů jde za velkými hráči na trhu, kteří se s tím snáze vyrovnají. Tyto globální firmy navíc neměly problém zavřít pivovary s několikasetletou tradicí i v době, kdy se jim celkově dařilo. Pravdou ale je, že ekonomicky na tom některé menší pivovary nejsou dobře.

Uvažujete do budoucna, že vystoupíte z lázeňství a pivovarnictví a začnete investovat v jiných oborech?

O výstupu z těchto oborů neuvažuji. Zvažuji vstup do dalších - v případě zajímavé investiční příležitosti. Kromě lázeňství a pivovarnictví například vlastním fondy kvalifikovaných investorů, které investují převážně do nákupu pozemků. Legislativa umožňuje u těchto fondů zdaňovat zisk pouhými pěti procenty s výhledem poklesu této sazby na 1 procento. Tyto fondy mně úspěšně obhospodařuje již delší dobu Amista investiční společnost, se kterou mám výborné zkušenosti.

Od začátku roku 2009 jste pivovary spojili pod jeden management. Co to pro řízení skupiny znamenalo?

Od začátku nám bylo jasné, že jednotlivé pivovary nebude dlouhodobě možné řídit samostatně. Zpočátku pivovary řídil společně s místními řediteli pouze Zdeněk Radil, záhy se ale přesně podle našich očekávání začaly objevovat konflikty hlavně v obchodní politice, kdy si jednotlivé pivovary či jejich značky na trhu de facto konkurovaly, a tak bylo nutné situaci řešit. Na druhou stranu jsme ale chtěli zachovat regionální ráz a samostatnost jednotlivých pivovarů, i proto jsme nezvolili variantu fúze, která by byla asi nejjednodušší, ale ponechali jsme pivovary jako právně samostatné a nezávislé subjekty. Nejdůležitější rozhodnutí asi spočívalo v tom, jakého stupně centralizace dosáhnout. Nakonec jsme sloučili aktivity jako obchod, nákup, marketing a finance, naopak rozhodování ve věcech výrobních jsme ponechali v regionech.

Jak jsou rozděleny vlastnické podíly ve skupině K Brewery Group?

Kromě mě jsou akcionáři skutečně Grzegorz Hóta, Zdeněk Radil a Eva Kropová.

Do loňského roku jste vlastnil i akcie developera Orco. Jak se podle vás bude vyvíjet realitní trh?

U pozemků očekávám pozvolný růst, u komerčních nemovitostí již stabilizaci cen, kdežto u bytů očekávám další dvouletý až tříletý pokles, o čemž svědčí zejména v Praze uváděná nabídka více než 3 tisíc postavených a neprodaných bytů. Podle mého názoru je ve skutečnosti tento počet téměř dvojnásobný, neboť mnoho developerských firem označuje z důvodu lepší prodejní pozice mnoho bytů jako prodané či rezervované, i když tyto byty ve skutečnosti prodané ani rezervované nejsou. Zároveň těmto již delší dobu postaveným bytům konkurují nově stavěné byty, u kterých se dociluje o 20 až 30 procent nižších stavebních nákladů než v době vrcholu před třemi lety.

Jak se podle vás budou tento rok vyvíjet akcie?

Na začátku roku očekávám stagnaci nebo mírný nárůst, v průběhu roku však nevylučuji ani překvapení v podobě většího poklesu.

Martin Burda (37)

Třinecký investor podniká především v lázeňství a pivovarnictví. Patří mu Lázně Luhačovice, k nimž na konci loňského roku přikoupil za 700 milionů korun od investiční skupiny Penta radonové lázně v Jáchymově. Ovládá i největší podíl v pivovarnické skupině K Brewery, která je podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jiřího Veselého momentálně pátým největším výrobcem piva na českém trhu - hned za budějovickým Budvarem. Do skupiny patří sedm pivovarů: Černá Hora, Platan Protivín, Janáček Uherský Brod, Ježek Jihlava, Rychtář Hlinsko, Klášter a Vysoký Chlumec.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Zatloukal

Odbyt pivovarníckeho koncernu SABMiller v posledných troch mesiacoch minulého roka prekonal očakávania analytikov, a to najmä vďaka dobrým výsledkom z Ázie a Afriky a tiež zlepšeniu predaja v Európe.

Druhý najväčší pivovarnícky koncern na svete so sídlom v Londýne, ktorému patria známe značky ako napríklad Grolsch, Pilsner Urquell a Peroni, zaznamenal v období október-december 2010 medziročný nárast predaja o 3 %, zatiaľ čo analytici predpovedali, že stúpne v priemere o 1,6 %.

Veľkým prekvapením boli výsledky z Európy, kde predaj piva stagnoval, hoci sa očakávalo, že klesne. Ale rast odbytu v Británii a na Ukrajine prekonal aj pokles dopytu po pive v Rusku a v Českej republike.

Pivovarnícka skupina, ktorá 80 % svojho zisku generuje v krajinách ako sú Kolumbia, Južná Afrika, Poľsko alebo Čína zaznamenala na rozvíjajúcich sa trhoch ožívanie dopytu, ale vo viacerých vyspelých ekonomikách ešte pociťuje negatívny vplyv vysokej nezamestnanosti na odbyt piva.

Z najnovších údajov tak vyplýva, že predaj piva z produkcie SABMiller v Ázii a v Afrike v sledovanom období vzrástol medziročne o 12 %, z toho v Južnej Afrike sa zvýšil o 3 %, v Európe stagnoval a v Latinskej Amerike klesol o 1 %.

Odbyt nealkoholických nápojov za tri mesiace do konca decembra 2010 stúpol medziročne o 5 %.

Zdroj: HN Online.sk | TASR

Pivovary Staropramen během fotbalového turnaje, který se uskutečnil v pražské O2 areně, návštěvníkům haly poprvé nabídli také točený Staropramen Nealko. Během pátého ročníku turnaje fotbalových klubů z České republiky a Slovenska Fortuna víkend šampionů jeho návštěvníci vypili přes 6 tisíc piv tohoto nealkoholického Staropramenu. Unikátní není jen samotné množství piva, ale také systém pivního hospodářství, jež v O2 areně Pivovary Staropramen provozují, a který nemá ve světě obdoby.

„V O2 areně již více než šest let provozujeme unikátní systém sestávající ze čtyř velkoobjemových tanků, 2,7 kilometrů pivního potrubí a 168 speciálních výčepů, který je schopen vytočit během 15 minut až 30 000 piv. Od víkendu jim může být také točené nealkoholické pivo. Poprvé jsme se totiž na základě dohody s organizátorem akce rozhodli do tohoto systému zavést točený Staropramen Nealko. O2 arena se tak v sobotu stala halou s potenciálem největší výtoče točeného nealkoholického piva na jednu akci nejen u nás, ale pravděpodobně i celosvětově“ říká Petr Kovařík, obchodní ředitel pro segment gastronomie společnosti Pivovary Staropramen.

Točené Staropramen Nealko uvedla společnost Pivovary Staropramen na trh v červnu loňského roku. Staropramen se pro zařazení točeného nealko piva do svého portfolia rozhodl kvůli enormnímu nárůstu poptávky po tomto produktu. Stejně jako u alkoholického piva totiž Češi v restauracích preferují i nealkoholické pivo raději točené, které čepováním získá správnou teplotu a říz. V O2 areně byla doposud standardně k dispozici balená verze nealkoholického piva. „Jsme rádi, že víkendová premiéra točeného Staropramenu Nealko v O2 areně proběhla dle očekávání dobře. Nyní bude záležet na požadavku pořadatele každé akce, zda preferuje alko či nealko verzi točeného Staropramenu,“ říká Petr Kovařík.

Zdroj: Marketingové noviny

Od letošního ledna nakupuje mediální prostor pro společnost Pivovary Staropramen agentura Universal McCann. Ta nahradila dostavadní Mediaedge:cia.

Universal McCann jsou mediální agenturou celé pivovarské skupiny StarBey, do které Pivovary Staropramen patří. Universal McCann tak po čtyřech letech spolupráce nahradila dosavadní Mediaedge:cia Czech Republic, která v pivovarské skupině pracovala pouze pro Pivovary Staropramen.

Zdroj: Strategie E15.cz

Další významné jubileum slaví program Gambrinus ŠtamGast. V úterý 11. ledna 2011 prošel branami plzeňského pivovaru Gambrinus již pětitisící účastník, kterým je Ján Krejča, štamgast litvínovské restaurace Taverna u Tasa.

Gambrinus od června 2009 odměňuje své nejvěrnější hostinské a jejich štamgasty pozváním do pivovaru proniknout do tajů piva Gambrinus. Projekt byl pro velký zájem v roce 2010 rozšířen z Plzeňského kraje i do dalších částí České republiky.

Možnost poznat cestu piva Gambrinus od výběru surovin přes výrobu až po čepování tak mělo díky programu ŠtamGast již více než pět tisíc věrných ŠtamGastů, kteří nahlédli „do kuchyně“ piva Gambrinus a prožili zábavné odpoledne s oblíbeným pivem. Padesátiletý Ján Krejča je řidičem z povolání a bydlí v domku hned vedle restaurace. Na svůj oblíbený Gambrinus to tak má kousek, takže je v Taverně u Tasa již osm let pravidelným hostem. Dříve pil ležák Premium, nyní preferuje tradiční desítku. Ve volném čase mimo posezení u Gambrinusu rád zajde do posilovny.

Programu Gambrinus ŠtamGast se dvakrát až třikrát týdně zúčastní skupina sedmi hospodských a pěti jejich nejvěrnějších štamgastů. Všichni společně absolvují návštěvu pivovaru Gambrinus a ochutnávku nefiltrovaného piva přímo z CK tanků. Štamgasti mají příležitost se setkat se sládky pivovaru, seznámit se s procesem výroby, sami si pivo načepovat a přitom si užít pocitu z oceněné věrnosti.

„ŠtamGasti jsou opravdoví milovníci Gambrinusu, naši spotřebitelé a štamgasti ve svých oblíbených hospůdkách, kterým takto děkujeme za jejich přízeň. Netradiční forma se setkala s velkým úspěchem a doufáme, že udělá radost ještě mnoha dalším ŠtamGastům z celé republiky,“ uvedl Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Program ŠtamGast si již vyzkoušeli i plzeňští hokejisté v čele s kapitánem Martinem Strakou a fotbalisté současného lídra Gambrinus ligy, Viktorie Plzeň, kteří zde na podzim pod vedením Pavla Horvátha pokřtili speciální várku piva Gambrinus Půlmistr.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Historie tohoto nejznámějšího belgického klášterního piva sahá až do poloviny 13. století. Tenkrát se mniši během postní doby potřebovali posilnit „tekutým chlebem“, a tak začali vyrábět právě toto svrchně kvašené tmavé pivo se sytě hnědou barvou, silnou, plnou chutí a aromatem praženého sladu. Tyto atributy dodnes dělají z piva Leffe Bruin jedinečný nápoj pro dlouhé zimní večery, které svou chutí a vůní předčí i leckterá vína. Navíc, kromě toho, že představuje víc než lahodný doplněk k chutnému jídlu, lze jej uplatnit i v řadě zajímavých receptů.

První historický záznam o svrchně kvašeném pivu Leffe Bruin pochází z roku 1240. Na soutoku řek Leffe a Meuse byl založen klášterní pivovar – v té době bylo tradicí, že lahodný mok vařily zejména klášterní pivovary – a od prvně zmíněné řeky převzalo později toto jedinečné pivo svůj název. Původně si na něm vedle mnichů pochutnávali i poutníci a náhodní pocestní, vzápětí ho na svůj stůl přizvali i šlechticové a šlechtičny. Leffe Bruin se až dodnes, tedy celých sedm set sedmdesát jedna let, vyrábí podle tradiční receptury, kterou vynalezli zruční mniši.

„Svrchně kvašené tmavé pivo Leffe Bruin s obsahem alkoholu 6,5 % se může pochlubit temně hnědou barvou, silnou, plnou chutí a výjimečným aroma praženého sladu. Staletí vývoje ho přivedla až na samý vrchol sládkovského umění. Leffe Bruin zejména svou barvou a harmonií předčí i burgundská vína,“ vysvětluje Libor Vávra, obchodní sládek společnosti Pivovary Staropramen, výhradního distributora tohoto belgického speciálu u nás.

Leffe se servíruje v originální sklenici, ve které vynikne jeho jedinečná barva, pěna i aroma a přináší konzumentům i výjimečný estetický zážitek.

Čeští konzumenti navíc stále více volají po netradičních pivech. Ačkoliv většinou mají své oblíbené značky, k určitým příležitostem a pokrmům zkrátka dávají přednost speciálům, jež nabízejí novou chuťovou pestrost a variabilitu. Leffe Bruin tuto poptávku dokonale uspokojuje. Dopřávají si ho navíc nejen běžní milovníci piv, kteří dostali chuť na něco výjimečného, ale také lidé, kteří pivu tolik neholdují.

„Leffe Bruin se skvěle hodí například ke zvěřině. Jeho plná chuť a aroma je přesně to, co tento druh masa vyžaduje,“ vysvětluje Libor Vávra. Z piva Leffe Bruin můžete připravit vynikající večeři, kterou nepohrdne ani ta nejnáročnější návštěva. Nebo vám konfitovaný bok z mladého vepře se silnou redukcí piva Leffe Bruin a shiso salátkem nepřipadá dostatečně honosný?

Postup je následující: vepřový bůček zbavte kostí a chrupavek, důkladně omyjte, vetřete česnek se solí a kmínem a vložte do pečící nádoby vhodné velikosti – takové, aby vám pokud možno nezbylo příliš prostoru kolem masa. Přidejte sádlo, několik stroužků česneku, rozpůlenou cibuli, celý černý pepř, drcený kmín a tymián a nechte maso při nízké teplotě (cca 85 stupňů Celsia) konfitovat v troubě asi osm hodin. Pivo Leffe Bruin svařte a redukujte tak, že vám tekutina začne houstnout (zhruba na 1,5 dl). Salát důkladně properte, natrhejte a prohoďte s olivovým olejem, solí a pepřem. Jídlo servírujte třeba s rozpečeným chlebem.

Ať již tedy sáhnete po Leffe Bruin coby samostatném lahodném speciálu, přizvete ho k zimní hostině nebo ho použijete přímo při vaření, rozhodně vás nezklame. Naopak, možná, že až ochutnáte jeho jedinečnou chuť, na „běžná“ piva už zcela zapomenete.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

V devátém ročníku programu PRAZDROJ LIDEM je jasno v tom, které projekty získají finanční prostředky na svoji realizaci. O rozdělení 5,5 milionů korun, jež do programu poskytla společnost Plzeňský Prazdroj, rozhodovali sami občané, dále zaměstnanci Prazdroje a Rada reprezentantů programu složená z významných osobností veřejného života daného regionu a zástupců společnosti.

Veřejnost pomocí dárcovských zpráv a internetového formuláře či hlasovacího kuponu odeslala celkem více než 37 tisíc hlasů. Největší podporu a tedy i plnou požadovanou částku získal v Plzni projekt Nové poradenské centrum Ledovec a na Moravě pak Hraj, skákej, křič, hlavně konej dobro Salesiánského střediska Don Bosco.

Plnou výši prostředků, o něž žádaly, získají také projekty Domov sv. Aloise (490 tisíc korun), Sportem pro zdravý život našich dětí (180 tisíc korun) a Záchrana starého tisku z roku 1585 (65 tisíc korun), Materiální vybavení pro mladé stolní tenisty (178 tisíc korun). Tyto projekty se staly vítězi v hlasování zaměstnanců Prazdroje a Rady reprezentantů.

Zbylé prostředky si rozdělí další veřejností nejvíce podpořené projekty na základě poměru zaslaných hlasů a žádaných sum.

Do devátého ročníku programu PRAZDROJ LIDEM přihlásily neziskové a příspěvkové organizace působící na území města celkem 108 projektů. V září z nich Rady reprezentantů vybraly 51 (25 v Plzni a 26 na Moravě), které postoupily do veřejného hlasování, které skončilo 30. listopadu. Veřejnost odevzdala 37 347 hlasů, tedy o 50 % více hlasů oproti osmému ročníku. Jen dárcovských zpráv (DMS) přišlo 4503 a díky nim se částka poskytnutá Prazdrojem navýšila o dalších 121 581 korun. Příjemci prostředky převezmou v lednu.

„Na programu je úžasné, že vtahuje do dění stále víc občanů daného regionu a umožňuje jim vyjádřit představu o tom, jaký z projektů peníze nejvíce potřebuje. Skvělé je i to, že mnoho lidí i v dnešní ekonomicky složité době projekty podporuje přímo svými prostředky pomocí dárcovských DMS. Jsou to významné peníze, které určitě přispějí k úspěšné realizaci mnoha z přihlášených projektů,“ říká Vladimír Jurina, manažer firemní značky Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar SABMiller chce pomáhat při ochraně vodních zdrojů v rozvojových zemích. Tato mezinárodní společnost se v minulosti podílela společně s WWF a německým fondem udržitelného rozvoje (GTZ) na vytvoření partnerství, týkající se budoucnosti vodních zdrojů. Toto partnerství usiluje o lepší obchodní vztahy s privátním sektorem díky podpoře managementu, jež se věnuje udržitelnosti vodních zdrojů. Riziko nedostatku vody totiž v případě pivovarů patří mezi ty nejvážnější.

V minulých letech tito tři partneři spolupracovali v Peru, Tanzánii, na Ukrajině a v jižní Africe. V každé zemi došlo k detailnímu měření nároků, týkajících se spotřeby vody, aby se ukázalo, jakým riziků v této oblasti společnosti čelí.

Pivovar SABMiller výši spotřeby přesně kvantifikoval počínajíc úrodou chmele až po konečnou distribuci piva. Rozbor byl zveřejněn na internetových stránkách včetně přehledu klíčových rizik, identifikovaných v každé zemi.

Výsledek je mimořádně zajímavý. Ukazuje se, že spotřeba vody na výrobu jednoho litru piva kolísá od 61 litrů v Peru až na 180 litrů vody v Tanzánii.

Všechno ale pivovar nedokáže ovlivnit, protože spotřeba vody závisí také na tom, jak kvalitní je úroda. Pivovar SABMiller však poskytuje místním farmářům přesné informace, které jim pomohou využívat co nejlépe vodní zdroje.

Jednou z inovativních myšlenek, kterou pivovar podporuje, aby se chránily vodní zdroje v rozvojových zemích, je zavedení procesu odsolování mořské vody. Mobilní pivovarská loď již zkouší využívat při výrobě piva mořskou vodu. Loď by mohla měnit svá stanoviště podle toho, jaká kde byla úroda chmele a podle toho, zda v dané lokalitě poptávka po zlatavém moku roste nebo klesá, konstatoval Andy Wales,zodpovědný ve společnosti SABMiller za udržitelný vývoj.

Zdroj: O pojištění.cz | Lloyd´s

Piva Braník v dvoulitrových PET lahvích se již prodalo přes 3 miliony kusů. Stalo se tak během krátké doby, jen půl roku od jeho uvedení na trh v červnu 2010. Braník se navíc v tomto rekordně krátkém čase stal dvojkou v segmentu piv balených v PET lahvích a překonal tak řadu již zavedených konkurenčních značek.

„Když jsme vstupovali na trh piv balených v PET lahvích, věřili jsme, že v něm Braník bude úspěšný. Jsme rádi, že prodejní čísla potvrzují původní ambice Braníku Dvoulitr,“ říká Martina Bučková, manažerka značky Braník. „Braník je v hlavách českých spotřebitelů zavedená pivní značka, která přináší vyvážený poměr ceny a kvality a to je pro jeho konzumenty důležité. Nový Braník Dvoulitr navíc těží z předností balení v PET lahvi, jako je větší objem a lehká manipulace,“ vysvětluje důvody úspěchu prodejů Martina Bučková.

Rychlost prodeje podpořila také televizní reklamní kampaň Braník Dvoulitr, kterou natočil Petr Čtvrtníček. Ta běžela v českých televizích od poloviny července do začátku září. „Televizní reklama velmi dobře a vtipně odkomunikovala příležitosti pro konzumaci Braníku Dvoulitru. Hlášky jako „co to je za kubaturu, Braník Dvoulitr“ se díky ní dostaly do povědomí spotřebitelů a takřka zlidověly“, doplňuje Martina Bučková.

Zájem o pivo Braník v dvoulitrové PET lahvi s koncem sezóny neopadl, prodejní úspěchy Braníku Dvoulitru pokračovali dál i po ukončení kampaně.

Segment piv balených v PET lahvích je v současné době jediným rostoucím v oblasti tzv. baleného piva (tzn. lahve, plechovky apod.) Spotřebitelé na balení v PET lahvích pozitivně hodnotí hlavně větší objem, snadnou manipulaci a zanedbatelnou hmotnost lahve.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Téměř polovina řidičů by při vánočních návštěvách chtěla pít nealkoholické pivo, vyplynulo z aktuálního průzkumu společnosti Ipsos Tambor nejen mezi motoristy. Naopak nejméně je láká čaj, limonády a džusy. Ženy by se pak během svátků obecně rády vyhnuly sladkým syceným i nesyceným nápojům.

Vánoce, Vánoce přicházejí… a s nimi i návštěvy blízkých a přátel. Ne každý si však o svátcích nebo při novoročních oslavách chce připíjet šampaňským. Nejhůře jsou na tom řidiči, kteří si musejí odepřít i oblíbené pivo a sahají po sladkých nealkoholických nápojích. Místo limonády a džusu by ale 44 % řidičů uvítalo raději nealkoholické pivo. To si dosud mohli vychutnat jen na každé čtvrté návštěvě. Nejoblíbenější je přitom Birell, kterého se ročně vypije v průměru přes tři litry na hlavu.

Nealkoholické pivo, jako je třeba Birell nebo novinka Birell Polotmavý, se stává zajímavou volbou i pro řidičky a ty by si ho na vánoční návštěvě rády dopřály v 18 %. Tento nápoj kromě výjimečné chuti oproti sladkým limonádám a džusům obsahuje v průměru jen polovinu kalorií. Zatímco v jedné deci kolového nápoje nalezneme až 200 kilojoulů, Birell jich má jen 80. Obdobný poměr získáme i srovnáním se slazenými džusy, které mohou mít až 230 kJ nebo s ledovým čajem se 120 kJ. Zbytečné kalorie ženám vadí obecně. Dle průzkumu slazené sycené limonády na Vánoce nechce pít na 94 % z nich.

Ani tradiční káva neudělá příliš radost a opravdu ocenit ji na Vánoce dokáže jen 9,2 % všech dotázaných. Ještě hůře je na tom čaj, který si i v průběhu roku rád dopřeje pouze každý dvacátý respondent.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje