Imricha Havriša vo funkcii generálneho riaditeľa spoločnosti Pivovary Topvar, a.s., Topoľčany vystriedal od júna Paolo Lanzarotti (42). Funkciu novej marketingovej riaditeľky v spoločnosti prevzala Jessica Spence (32).

Na funkciu generálneho riaditeľa nastupuje z pozície riaditeľa pre obchod a distribúciu v sesterskej spoločnosti Birra Peroni Taliansko. Pred nástupom do SABMilleru zastával pozíciu generálneho riaditeľa v spoločnosti Exxon Mobile v Indii a v Taliansku.

J. Spence pracuje pre SABMiller tri roky a na Slovensko prišla z pozície marketingovej manažérky v SABMiller Rusko, kde zodpovedala za riadenie a rozvoj kľúčových produktových značiek.

Predtým pôsobila ako manažérka medzinárodného rozvoja v marketingovom tíme SABMiller v Londýne. Pred príchodom do SABMilleru zastávala úlohu regionálnej riaditeľky v Leo Burnett Londýn.

Zdroj: ETrend.sk | Foto: Pivovary Topvar

Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, přichází v letošním roce s další novinkou. Po změně designu etikety doprovázené spotřebitelskou soutěží se zpívajícími otvíráky uvádí Braník na trh nové multibalení piv Braník Světlý, které obsahuje deset 0,5 l lahví, balených ve speciální zpevněné fólii.

Nabídka nového multibalení reaguje na požadavky konzumentů piva Braník. „Každý čtvrtý spotřebitel značky Braník si odnáší z nákupu domů šest a více lahví. Deset a více lahví najdeme v nákupním koši u více jak 15 % nakupujících. Naše novinka zákazníkům nakupování ulehčí,“ komentuje výsledky výzkumu agentury Incoma Martin Novák, manažer inovací Pivovarů Staropramen.

„Nové multibalení umožní spotřebitelům snazší ukládání piv do nákupních vozíků a jejich následnou manipulaci. Recyklovatelná fólie je velice pevná, bez problémů unese zatížení deseti lahvových piv, zároveň je prostorově úsporná,“ dodává Martin Novák. Nové multibalení se může pochlubit vedle své praktičnosti také atraktivním designem a v neposlední řadě velmi příjemnou spotřebitelskou cenou. Doporučená maloobchodní cena je 79 Kč. „Filozofií značky Braník je nabízet spotřebitelům dobré pivo za dobrou cenu. Náš produkt v novém balení tomu odpovídá,“ uzavírá Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník.

O značce Braník

Značce Braník patří druhé místo v objemu prodaného piva v českých obchodech a její prodeje meziročně zaznamenávají významné nárůsty. Braník je typicky české pivo s tradicí od roku 1899. Je oblíben pro svou osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni. Značka Braník představuje pro spotřebitele kvalitní pivo za dobrou cenu. Je nabízena ve dvou extenzích: Braník Světlý a Braník Ležák.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Novou marketingovou ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen je Jana Dubová. Ta do funkce nastoupila od června. Ve společnosti nicméně pracuje od roku 2001, působila v oddělení marketingu jako manažerka spotřebitelského výzkumu, poté na pozici brand manažerky pro prémiové značky, od roku 2006 zastávala pozici manažerky rozvoje nezávislého trhu v obchodním oddělení. Na své nové pozici vystřídala Petra Dvořáka. Ten se stal marketingovým ředitelem pro zónu Střední a Východní Evropa a Kuba.

Pivovary Staropramen a. s. jsou s 15 procentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice. Společnost je druhým největším českým exportérem piva a její značka Staropramen se prodává ve 30 zemích světa. Pivovary Staropramen patří do skupiny InBev, přední pivovarnické společnosti světa.

Zdroj a foto: iHNed.cz

Primátor Ústí nad Labem Jan Kubata včera jednal s generálním ředitelem společnosti Drinks Union Milanem Schrammem ohledně finanční podpory společenského, sportovního a kulturního života obyvatel města v roce 2008 a vzájemné spolupráce obou stran.

„Předložený návrh memoranda je seriózní a pro mě přijatelný. Návrh však ještě musí posoudit radní a zastupitelé města. Pro město je však stěžejní existence firmy, která vedle toho, že zaměstnává řadu Ústečanů, propaguje svým jménem Ústí nad Labem,“ uvedl primátor Jan Kubata.

Rada města posoudí návrh memoranda na svém jednání zítra, zastupitelé města pak 26. června. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu by mělo dojít na začátku července.

V navrhovaném dokumentu se firma Drinks Union zavazuje, že uspořádá ve své produkci tradiční jarní bál a pivovarské slavnosti v Letním kině. Společnost dále klade důraz na spojování jména pivovaru a obchodních značek vyráběných v Krásném Březně se jménem města a propagaci města Ústí nad Labem na velkých marketingových akcích. Firma dále zajistí pro potřeby představitelů města exkurze jejich návštěv v pivovaru včetně degustací a poskytne společenskou místnost zdarma. Finanční podpora společenského, sportovního a kulturního života pro obyvatele města by měla v letošním roce činit 3,8 mil. Kč. Vedle toho je společnost Drinks Union již několik let významným partnerem ústeckého hokejového klubu HC Slovan.

Město naopak společnosti nabídne záštitu nad oběma jmenovanými akcemi (bál, slavnosti), vytvoří podmínky pro prodej nápojů firmy ve všech společenských, kulturních a sportovních zařízeních, která jsou majetkem města a bude s firmou spolupracovat při řešení umístění smluvních gastronomických zařízení na celém území města.

Zdroj: ÚStecko24.cz

Pokud by čeští fotbaloví reprezentanti postoupili až do finále červnového mistrovství Evropy, může konzumace nejoblíbenější české pivní značky Gambrinus vzrůst až o milión piv oproti běžnému období.

Při velkých sportovních akcích, jako jsou olympijské hry či mezinárodní mistrovství ve fotbale nebo hokeji, se podle dlouhodobě sledovaných statistik a průzkumů chování spotřebitelů zvyšuje v ČR krátkodobá spotřeba piva. S ohledem na tržní podíl a dlouhodobé spojení značky Gambrinus s českým fotbalem se na tomto růstu nejvíc může podílet právě konzumace Gambrinusu.

„Pokud by se naši reprezentanti probojovali až do finále a zájem českých fanoušků by tak v plné síle vytrval až do závěru mistrovství, mohou Češi v období konání evropského šampionátu vypít až o jeden milión piv Gambrinus více, než by se zkonzumovalo v běžném období,“ říká Jiří Rákosník, senior brand manažer značky Gambrinus.

Podporují to i nedávné zprávy tisku o cenách piva především v Rakousku, kde rostou kvůli předpokládanému náporu fotbalových fanoušků v očekávaném teplém počasí. Proto se čeští fandové pravděpodobně budou víc zásobit pivem už z domova.

Shánět pivo na cestu ale nebudou muset výherci Gambrinus soutěže „Nech se unést“, která probíhá v květnu a červnu. Protože Gambrinus o své fanoušky - stejně jako o fanoušky fotbalu – pečuje a chce je odměnit, vezme až 319 z nich na fotbalový zážitek. Výherci budou „unášeni“ z hospody nebo domova a dopravováni na mistrovství speciálním autobusem. K tomu dostanou kapesné ve výši 50 EUR na osobu a pivo na cestu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pilsner Urquell se spojuje se špičkovou gastronomií

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Itálii o šest procent a dosáhly objemu 23 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem v Itálii stagnuje. Pilsner Urquell je v Itálii považován za superprémiový ležák a proniká úspěšně i do vyhlášené italské gastronomie. V loňském roce značka uzavřela smlouvu s renomovanou gastronomickou společností Gambero Rosso, která blíže seznámila italské gurmány s plzeňským pivem prostřednictvím degustací, ale také receptů spojujících italská jídla a pivo Pilsner Urquell.

V uplynulém roce vzrostly prodeje Pilsner Urquell jak v lahvích (+ 7,2 %), tak i v čepované variantě (+ 6,1 %). Největší oblibě se plzeňský prémiový ležák těší v severní Itálii, zejména v regionu Benátek. Na letišti v Benátkách se můžete dokonce v letošním roce setkat se speciálním pivním barem Pilsner Urquell.

„Na italském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na kvalitní gastronomii, čímž jsme se odlišili od naší konkurence. Velkou popularitu zaznamenala kuchařka jídel ve spojení s naším pivem či jeho řízené degustace,“ řekla Roberta Graziosi, manažerka značky Pilsner Urquell v Itálii.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

26. mája (TASR) Kúpa Anheuser-Busch za 46 miliárd USD (907,7 miliardy Sk) by pre akcionárov InBev prvé tri roky po kompletizácii akvizície negenerovala žiadnu hodnotu. Tvrdí to banka Banque Degroof SA.

Britský denník Financial Times (FT) v piatok informoval, že belgický pivovar InBev pracuje na ponuke na kúpu najväčšieho amerického výrobcu piva Anheuser Busch. Akvizícia by pri predpokladanej cene za akciu Anheuser-Busch 65 USD v budúcom roku znížila zisk na akciu InBevu o 22 %. Dnes to v správe klientom napísal bruselský analytik banky Degroof Marc Leemans.

Leemans napriek tomu predpokladá, že na viac ako 50 % sa bude InBev snažiť o realizáciu akvizície. Synergie by totiž pri nízkom geografickom prekrývaní umožnili úspory.

O ponuke InBevu, ktorý vyrába pivá, ako sú Stella Artois, Beck's a Brahma, na kúpu amerického giganta, medzi značky ktorého patria Budweiser a Bud Light, sa špekulovalo už dlhší čas. Fúzia by vytvorila spoločnosť distribuujúcu štvrtinu piva na svetovom trhu. Tiež by umožnila InBevu expandovať v USA, kde Anheuser-Busch kontroluje takmer polovicu trhu.

Podľa amsterdamského analytika ING Gerarda Rijka otázkou nie je, či príde k tejto transakcii, ale kedy k nej príde. Tento názor zdieľajú aj ďalší odborníci z brandže. "Konsolidácia musí pokračovať. Existujú strategické synergie v Severnej Amerike a Číne," uviedol Rijk.

InBev vznikol v roku 2004 fúziou belgického pivovaru Interbrew s brazílskym AmBev. Má silnú pozíciu na nasýtenom európskom trhu a expanduje v Latinskej Amerike, predovšetkým na kľúčovom brazílskom trhu, rovnako ako vo východnej Európe a Ázii. Anheuser je dominantný v USA, vlastní 50-% podiel v mexickej spoločnosti Grupo Modelo a má silnú pozíciu v Číne prostredníctvom svojho 27-% podielu v spoločnosti Tsingtao.

Prípadné prevzatie by rozšírilo geografickú prítomnosť InBevu, pričom aktivity oboch pivovarov sa prekrývajú iba málo. Transakcia by tiež posilnila prémiový segment belgickej spoločnosti a viedla k úsporám, predovšetkým v USA. InBev už má jednu dohodu s firmou Anheuser-Bush, ktorá distribuuje jeho pivá v USA.

Informovala o tom agentúra Bloomberg.

Zdroj: SME.sk

Belgický pivovarnický gigant InBev, který v Česku vlastní mimo jiné značku Staropramen, chce údajně koupit svého amerického rivala Anheuser Busch. Podle serveru listu Financial Times, který s informací přišel, za něj chce nabídnout 46 miliard dolarů (731 miliard Kč).

InBev, který je druhým největším producentem piva na světě, se k informacím serveru nechtěl vyjádřit. Zástupce Anheuser Busch se listu nepovedlo zastihnout.

InBev podle Financial Times uvažuje o nabídce 65 dolarů na akcii americké skupiny. Jestliže Američané odmítnou přátelská jednání, chtějí se Belgičané s nabídkou obrátit přímo na akcionáře.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi nejznámější značky skupiny patří Stella Artois nebo Hoegaarden. V Česku vlastní značky Staropramen, Ostravar a Braník. V Česku Belgičané prodávají také značky. Drží tak přibližně patnáct procent trhu.

Anheuser-Busch je největší americký producent piva, který vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser.

Zdroj: iDnes.cz

Agentúry Istropolitana D'arcy a Mayer/McCann Erickson vyšli víťazne z tohtoročného súboja o najefektívnešiu domácu reklamu Effie Slovakia. Podľa výsledkov súťaže, ktoré dnes zverejnil Klub reklamných agentúr Slovenska, si odniesla Istropolitana hneď tri ocenenia - dve strieborné a jedno bronzové a McCannu sa ušla jediná udelená Zlatá Effie.

McCann dostal najvyššie ocenenie za kampaň "Maxifľaša" pre pivo Corgoň spoločnosti Heineken Slovensko. Istropolitana zas uspela s vytvorením a komunikáciou značky Magio pre Slovak Telekom a virálnym videom "Fun rádio sa ospravedlňuje", v ktorom moderátori Adela a Sajfa vysvetľujú, že to v Rannej šou Fun rádia prepískli s humorom.

Ústavní soud definitivně zamítl stížnost bývalého drobného akcionáře pivovaru Staropramen, který protestoval proti takzvanému vytěsnění svého majetkového podílu. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Soudci stížnost odmítli s tím, že zákon upravující vytěsňování drobných akcionářů není protiústavní.

Valná hromada společnosti Pivovary Staropramen schválila záměr majoritního akcionáře, firmy Interbrew Central European Holding, vykoupit akcie drobných podílníků v roce 2005. Za cenný papír v nominální hodnotě 25 korun dostali akcionáři částku 41 korun. Návrhy na vyšší ceny ze strany drobných akcionářů valná hromada zamítla.

Někteří drobní vlastníci však se zvoleným postupem nesouhlasili a případ dali k soudu. "Soudy neposkytly ochranu jeho vlastnického práva, i když vlastnictví k cenným papírům nikdy pozbýt nechtěl, jde o naprostou zvůli," uvedli právníci muže ve stížnosti k Ústavnímu soudu. Podle nich došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Podle rozhodnutí ústavních soudců minoritní akcionáři mají malý podíl na strategickém rozhodování společností a mohou firmy i zatěžovat, poznamenává server. Soudci však zároveň připustili, že mohou existovat případy, kdy by byli malí akcionáři poškozeni. "Například v případě stanovení nepřiměřené ceny akcií," uvedl senát Ústavního soudu vedený soudkyní Michaelou Židlickou.

Pivovary Staropramen jsou druhým největším producentem piva v České republice a druhým největším domácím exportérem pěnivého moku. Na domácím trhu mají zhruba patnáctiprocentní podíl, značku Staropramen vyvážejí do 30 zemí světa. Firma je součástí skupiny InBev, největšího světového producenta piva. Pivovary loni více než zdvojnásobily zisk na 578,4 milionů korun oproti 231,3 milionům korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun.

Zdroj: Finanční noviny.cz

Společnost Pivovary Staropramen loni více než zdvojnásobila zisk na 578,4 milionu korun oproti 231,3 milionu korun v roce 2006. Výkony firmy meziročně vzrostly z 3,56 miliardy korun na 3,75 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné pozvánky na valnou hromadu společnosti.

Nejvíce se dařilo značce Staropramen

Celkové prodeje Pivovarů Staropramen za rok 2007 (bez zahraniční licenční výroby) činily 3,24 milionu hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 5,9 % a jedná se o nejvyšší prodeje v historii společnosti. Na růstu prodaných objemů se výrazně podílel export, který byl rovněž rekordní.

V Česku loni společnost prodala 2,55 milionu hektolitrů piva, což bylo meziročně o 4,7 procenta více. Prodej v zahraničí společnost zvýšila na 1,54 milionu hektolitrů piva. Nejlépe si vedla značka Staropramen.

Zdroj: iDnes.cz

V dubnu loňského roku dokončil Plzeňský Prazdroj kompletní výměnu lahví za nový typ Gold. Všechny pivní značky Prazdroje se nyní prodávají v lahvích o pětinu lehčích, než byl předcházející typ. Během uplynulých 12 měsíců tak Prazdroj při zhruba stejném množství prodaného piva ušetřil více než 32 tisíc tun převezeného nákladu. To lze vyjádřit jako jízdu 1.200 kamionů nebo 3.241 rozvozových vozidel s nosností deset tun.

Celá paleta naložená přepravkami s plnými lahvemi piva má díky tenkostěnnému sklu nových lahví o 6 % nižší hmotnost, což přináší úsporu pohonných hmot o 2,5 %.

„Pivo je čistě přírodní nápoj. I proto se na ochranu životního prostředí soustřeďujeme. Navíc nám zelená cesta vedle dobrého pocitu přináší také úspory ve spotřebě nerostných surovin i dopravních nákladech,“ říká Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Čistě kvůli nižší hmotnosti se k výrobě potřebného počtu nových lahví spotřebovalo o 5.350 tun sklářského písku méně než v případě „starých“. Výroba lahví GOLD je úspornější i energeticky: na „převlečení“ lahví značek Prazdroje stačilo o 142 TJ* méně, než by si vyžádala výroba původních lahví. Vyjádřeno elektrickou energií získanou z uhelné elektrárny, uspořilo se přes 40.000 tun uhlí a kolem 50.000 tun CO2.

Reálně jsou výrobní úspory ještě vyšší a vliv na životní prostředí menší díky opětovnému využití střepů z vyřazených lahví. Prazdroj jen za uplynulých 12 měsíců dodal do skláren k recyklaci 5.737 tun.

* 142 TJ = cca 40.000 MWh, což odpovídá spotřebě elektřiny cca 16.000 domácností, tj. většího okresního města (pokud elektřinou netopí).

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, recyklací a minimalizací emisí CO2 i ostatních emisí, jsou úspory energie a zefektivnění dopravy v Plzeňském Prazdroji součástí strategie udržitelného rozvoje.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Cena piva roste pomaleji než cena ostatních potravin, říká Graham Mackay, předseda představenstva jihoafrické pivovarské skupiny SABMiller, která vlastní Plzeňský Prazdroj.

* LN Celým světem, Česko nevyjímaje, hýbe otázka růstu cen potravin. Podle posledních zpráv se k nim má přidat i pivo. Jak bezprostřední je tato hrozba?

Je pravda, že růst cen surovin a s ním spojený nárůst nákladů nás nutí zdražovat cenu piva na celém světě. Je zřejmé, že cenový růst bude ale odlišný v jednotlivých zemích a bude záviset i na celkové úrodě ječmene. Loni jsme například zaznamenali špatnou úrodu a cena našeho piva rostla v průměru o čtyři procenta. Letošní navýšení cen ještě nemůžeme zcela přesně odhadovat, vždyť nevíme, jaký bude výsledek letošních žní. Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že z pohledu úrody obilí bude dobrá sezona a není třeba mít obavy.

* LN Proč se tedy zesilují obavy z růstu cen piva a i vy je komentujete?

Důvodem obav je celkový nárůst cen v potravinářském sektoru, který je evidentní. Stále častěji čelíme dotazům, jak je na tom trh s pivem a jaký cenový vývoj na něm lze očekávat. Musím zdůraznit, že cena piva roste a i v budoucnu poroste výrazně pomaleji než ceny ostatních potravinářských výrobků.

* LN Co vás vede k takovému optimismu?

Stačí se podívat na vývoj cen v minulém roce a na naši cenovou politiku. Cena našich piv se loni v průměru zvedla o čtyři procenta, přestože ceny ječmene a sladu ve stejném období narostly více než dvojnásobně, a cena chmele se zvýšila dokonce 7-10krát. Proti negativnímu vývoji cen na komoditních trzích se samozřejmě zajišťujeme, a proto nepociťujeme až tak velké otřesy v naší cenové politice.

* LN Přesto však připouštíte další růst cen piva. Nestane se pivo postupem času méně dostupným pro většinu nízko- a středněpříjmových skupin obyvatel?

Toto není přesná interpretace. Můžete argumentovat, že dostupnost piva se v důsledku růstu jeho ceny sníží, ale na druhou stranu je nezbytné si uvědomit, že cena piva roste mnohem pomaleji než cena ostatních potravin. Takže dostupnost piva se bude v poměru k ostatním potravinám naopak zvyšovat.

* LN Na jakých faktorech vlastně růst ceny piva závisí?

Výroba piva je závislá na cenách v agrárním sektoru, a je tudíž jasné, že výrobní cenu piva ovlivňují přírodní faktory, jako je třeba stav úrody, a dále pak cena energií aplikovaných při výrobě. Nejvýraznějším faktorem ovlivňujícím cenu piva jsou ale náklady spojené s lahvováním.

* LN Nezlevnilo by tyto náklady širší zavádění recyklovatelných plastových PET lahví na pivní trh?

Právě že ne. Naopak! Pakliže má totiž země dobře vyvinutý systém recyklace skleněných lahví, vyjde i ta nejlevnější PET láhev dráže než klasická vratná skleněná láhev. Snížení cen může zavádění PET lahví přinést pouze v těch zemích, ve kterých systém zpětného odběru a recyklace skleněných lahví není dostatečný. Nevýhodou PET lahví je také skutečnost, že životnost do nich stočeného piva je podstatně kratší, než je tomu u lahví skleněných. Proniká jimi totiž kyslík, a tím dochází ke zrychlené oxidaci piva.

* LN Plošné zavádění PET lahví je odrazem snah směřujících k vyšší ekologičnosti výroby a k ochraně životního prostředí. V této souvislosti se také klade stále větší důraz na ekologické zemědělství a nabídku takzvaných biopotravin. Lze očekávat i zavádění biopiva na trh?

Tak to si opravdu nemyslím. Víte, konzumenti piva, a Češi jsou toho dobrým příkladem, se řadí mezi velmi konzervativní spotřebitele a nevyhledávají takové novinky. Češi, podobně jako například Poláci, věří, že vaří nejlepší pivo na světě. Když se podíváte na proces výroby piva v Česku, tak zjistíte, že již nyní se vaří z těch nejlepších surovin a chmele. Z tohoto pohledu tedy žádné ekozemědělství kvalitu českého piva nezvýší... Ne, opravdu nelze očekávat, že by se pivovarnictví stalo motorem růstu sektoru biopotravin.

* LN Důležitým činitelem růstu prakticky ve všech sektorech jsou inovace. Chystáte nějaké i na pivním trhu?

Inovace jsou i pro nás velmi důležité. Zaměřujeme se na nová balení i na nové druhy piv. Velmi populární je například pivo pro ženy.

* LN V Česku se nyní hovoří o možnosti následovat vzor některých evropských států a zakázat kouření v hospodách a restauracích. Nevnímáte takové snahy jako potenciální hrozbu, která by mohla vést ke snížení návštěvnosti hospod, a tím i ke sníženému odbytu piva?

Vůbec ne. To závisí případ od případu. Zatím jsme ale zaznamenali spíše opačnou zkušenost. Totiž že po zavedení zákazu kouření začalo do restaurací chodit více lidí, kteří do nich předtím kvůli kuřákům nechodili. Jejich nárůst byl vyšší než úbytek těch, kteří do hospod kvůli zákazu kouření chodit přestali.

* LN Společnosti SABMiller se v Česku stále daří držet pevnou kontrolu nad domácím trhem. V poslední době však zesiluje svoji pozici i konkurenční Heineken a v souvislosti s plánovanou budoucí privatizací Budvaru se hovoří i o možném vstupu amerického pivovaru Anheuser Busch. Jaký vývoj v rozložení sil na českém pivním trhu očekáváte?

Většina národních trhů je tvořena jakýmsi oligopolem, kdy na trhu působí dva až tři dominantní hráči a ostatní se pohybují ve zbývajícím prostoru. V České republice je situace zatím jiná. Máme zde dominantní pozici a ostatní se pohybují na okraji. Lze proto očekávat další konsolidaci trhu. Konsolidace koneckonců probíhá na celém světě. Nemohu vám však prozradit, jak se v této oblasti hodlá v budoucnu angažovat SABMiller. To bych brzy o svoji práci přišel.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc

Hit bola čínska značka Snow, napredávanejšie pivo na svete.

Juhoafrický pivársky gigant SABMiller má za sebou dobrý rok. Vo všetkých viac ako šesťdesiatich krajinách, kde podniká, zarobil vyše 21 miliárd dolárov, čo znamená 15-percentný nárast oproti minulému finančnému roku.

Graham Mackay, výkonný riaditeľ spoločnosti, podotkol, že za veľa vďačia poklesu hodnoty dolára k iným menám, čo nafúklo príjmy z iných trhov ako amerického.

Najlepšie výsledky, už tradične, vykázala Európa, kde predali o osem percent viac piva a prevádzkový zisk zvýšili oproti finančnému roku 2006 takmer o tretinu.

Ale hitom v portfóliu so 63-percentným rastom bola čínska značka Snow, najpredávanejšie pivo na svete.

SABMiller, po InBeve svetová dvojka, po minulé roky rástol najmä vďaka akvizíciám, a to na prevažne rozvíjajúcich sa trhoch. Na Slovensku firma podniká pod názvom Pivovary Topvar a vlastní pivovary Šariš a Topvar.

Podľa marketingového manažéra spoločnosti Nicka Fella pivovarnícky priemysel sa musí pripraviť na zmeny tak na strane požiadaviek zákazníkov, ako aj na strane dodávateľov.

Jačmeň ako kľúčová komodita na výrobu piva je čoraz drahší, za posledné dva roky sa jeho cena zvýšila až o sto percent. G. Mackay hovorí, že najúčinnejšia zbraň proti týmto vplyvom sú dlhodobé kontrakty.

Firma si veľa sľubuje od kúpy poprednej americkej značky Coors, čím by spolu so značkou Miller vytvorili v USA reálnu protiváhu americkej jednotke Budweiser. Fúzia stále čaká na schválenie americkým protimonopolným úradom. G. Mackay na budúci rok predpokladá rast predaja. Pre Áziu až o 16 percent.

Zdroj: ETrend.sk | Foto: Bloomberg

V České republice roste zájem o tankové pivo. Dnes používá tento systém již 500 restaurací a pivnic nabízejících značky Plzeňského Prazdroje v čele s Gambrinusem. Ten má v tankovnách i největší zastoupení (369 míst)

a čepuje se i v nejčerstvější pětisté tankovně, smíchovské restauraci „U Smolíků“ v Praze. Z tanků se vypije 10 % veškerého čepovaného Gambrinusu.

Nikde jinde v Evropě a zřejmě ani na světě nedosahují tankovny takového rozšíření

a propracovanosti jako v ČR. Nahrává tomu role piva jako národního nápoje a také skutečnost, že v ČR je zvykem mít na čepu jednu či jen několik málo značek piva.

Tankové pivo přináší výhody hlavně provozovatelům restaurací – nepotřebují tolik místa jako na skladování sudů a nemusejí tak často odbíhat do sklepa narážet další sudy. Např. v pražské restauraci „U drsných“, kde se denně vyčepuje 10 hl Gambrinusu, by každý den sešli do sklepa 20x a i při závozu 2x týdně by potřebovali místo na 70 sudů. Chlazení piva v tanku je také energeticky úspornější.

Začátky pivních tanků

Někdejší „Restaurace a jídelny“ (RaJ) s velkou spotřebou, obvykle nádražní a sídlištní restaurace, používaly tzv. stojaté tanky. Pivo bylo čepováno s použitím běžných vzduchových kompresorů. V dlouhodobějším kontaktu se vzduchem však pivo brzy větralo a ztrácelo říz. Také použité materiály – smalt nebo ocel opatřená často oprýskajícím nátěrem – kvalitě piva neprospívaly. Objem těchto tanků se pohyboval mezi 10 a 17 hl. Pro měření množství vyčepovaného piva se používal tzv. pivoznak – trubka s pravítkem podél celé výšky tanku.

Moderní pivní tanky přispívají ke kvalitě čepovaného piva

Předchůdkyně dnešních tankoven začal Plzeňský Prazdroj zavádět počátkem 90. let. Tehdejší velkokapacitní tanky byly oproti tankům RaJ velkým krokem vpřed, ale představovaly určité riziko, kdy při nedostatečné sanitaci tanků potrubí a hadic a nesprávné manipulaci s pivem nebo jeho dlouhým čepováním hrozilo, že dojde ke zhoršení chuťových vlastností piva. Toto riziko se postupně podařilo odstranit novým řešením nerezových tanků o objemu 10 hl (od roku 2006 také o objemu 5 hl), ve kterých je pivo uloženo v nepropustném polypropylenovém vaku – tzv. systém bag-in-box. Pivo při čepování vůbec nepřichází do kontaktu se vzduchem ani stěnou tanku, což pozitivně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost piva.

„Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček. Plzeňský Prazdroj usiluje o kvalitu ve všech velikostech provozoven zaváděním jak různých velikostí tanků (10 hl, 5 hl), tak sudů (50 l, 30 l, 15 l)

Tankovny čepují nepasterizované pivo, pro zachování kvality je proto nutné pivo z tanku vyčepovat co nejdříve, cca do týdne nebo do tří dnů po naražení. Nezbytnou podmínkou pro instalaci tankoven je tak určitá minimální týdenní výtoč. Ideální množství pro velké pivní tanky (objem 10 hl) je to 20 hl týdně a pro malé pivní tanky (objem 5 hl) týdně 10 hl. Cena tankovny je různá dle instalace, v zásadě se ale pohybuje v rozmezí 650 – 800 tis za tankovnu.

Zdroj a foto: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Plzeňský Prazdroj v pátek oznámil, že se jeho čistý zisk za minulý rok zvýšil na 3,88 miliardy korun, což je meziroční zlepšení o dvanáct procent. Největší tuzemský pivovar těžil z rostoucího vývozu, ale i ze spotřeby domácích pivařů.

Z obchodních výsledků je totiž patrné, že Češi mění svůj pivní vkus: místo klasických „desítek“ se začínají více orientovat na silnější piva.

Prazdroj například loni prodal o polovinu více jedenáctistupňových piv Kozel a šestiprocentní nárůst zaznamenal dvanáctistupňový Pilsner Urquell. „Češi mění svůj pivní vkus směrem k silnějším pivům. Začínají oceňovat kvalitu piva i použitých surovin,“ potvrzuje mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Výrazně vzrostla obliba nealkoholického piva značky Radegast Birell. Prodalo se ho o 44 procent více než v předchozím roce. Proto se firma rozhodla investovat do rozšíření výroby a zvýšení kapacity. Za posledních dvanáct měsíců šlo na tento účel 2,77 miliardy korun. To je druhá nejvyšší částka od doby, kdy plzeňský pivovar odkoupila jihoafrická společnost SABMiller. V současnosti patří do portfolia celé skupiny značky piv Prazdroj, Gambrinus, Kozel a Radegast.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Jan Klička

Staropramen přichází v letošním roce s novým motivačním programem pro podnikatele v pohostinství – Staropramen Briliant! Hlavním cílem je inspirovat majitele provozoven a jejich personál ke zvyšování kvality točeného piva v jejich zařízeních. V letošním zahajovacím ročníku spolupracuje Staropramen s vybranými restauracemi na území hlavního města Prahy a v blízkém okolí.

„Naším cílem je, aby kvalita restaurací, ve kterých se čepuje pivo Staropramen, byla na vysoké úrovni, a zároveň aby bylo spotřebitelům podáváno pivo co nejefektivnějším způsobem. To je pro stále náročnější klientelu jeden z nejdůležitějších a rozhodujících faktorů, jestli se do daného podniku v budoucnosti vrátí. Právě proto jsme spustili nový program Staropramen Briliant, jehož hlavní myšlenka spočívá v motivování k lepším výkonům a službám a zároveň v poskytování vhodných kroků a postupů k napravení nedostatků,“ říká Libor Vávra, vrchní sládek Pivovarů Staropramen.

V zahajovacím ročníku je do motivačního programu Staropramen Briliant zapojeno zhruba 80 restaurací. „V prvním roce začínáme s provozovnami v Praze a blízkém okolí. V následujících letech plánujeme do programu zapojit hospody z celé České republiky,“ říká Daniel Musialek, Brand Manager značky Staropramen.

Celý letošní program bude rozdělen na dvě části – jarní a podzimní, přičemž každá část bude obsahovat hodnocení nezávislými auditory ve třech kolech. „Audity budou provádět obchodní zástupci, pivovarští sládci a třetí nezávislá strana,“ říká Libor Vávra, obchodní sládek Pivovarů Staropramen. Každá restaurace, která splní dané podmínky auditu, získá certifikát Staropramen Briliant. „Pro barmany ve všech restauracích a hospodách máme připravenou celou řadu motivačních cen. Ty obdrží pouze v případě, že vyhoví všem podmínkám, které mohou sami ovlivnit – například omývání sklenic nebo čistotu výčepního zařízení,“ komentuje Vávra.

Každý majitel restaurace bude moci sledovat svůj dosažený počet bodů v auditu na speciálních internetových stránkách www.staropramenbriliant.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Domácí pivovary se čím dál více potýkají s růstem cen surovin a energií. Ty výrazně prodražují výrobu piva. Kvůli silné konkurenci však nemohou drahé náklady promítnout do ceny zlatavého moku.

„Jen ceny dvou hlavních surovin používaných na výrobu piva, chmele a ječmene, za poslední rok vzrostly o desítky procent. To výrazně prodražuje produkci piva. Promítnout tento růst do cen piva si však kvůli konkurenci nemůžeme dovolit,“ říká generální ředitel Drinks Union Milan Schramm.

Ještě před rokem například pivovary jedné z předních pivovarnických skupin v zemi nakupovali tunu žateckého chmele zhruba za 170 tisíc korun. „Dnes již cena stejného chmele dosahuje více než dvojnásobku za tunu. To je výrazný rozdíl,“ podotýká generální ředitel skupiny Drinks Union, která vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický.

Podobný je přitom vývoj u ječmene a sladu. Ječmen se například v dubnu loňského roku prodával za necelé čtyři tisíce korun za tunu. „Letos se tržní ceny pohybují na úrovni sedmi tisíc korun,“ dodává Schramm.

Pivovarnictví je také známé svou náročností na spotřebu energií. Pivo se musí nejprve uvařit a poté dlouho chladit. Přestože je na výrobu hektolitru piva potřeba stále stejně energie, dnes zaplatí pivovary o pětinu více než v roce 2005.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Už druhým rokem skupuje společnost K Brewery Group podíly v tuzemských menších pivovarech a záhadná skupina domácích a údajně movitých akcionářů od počátku vyvolává rozporuplné reakce lidí z pivovarské branže. Na jedné straně nadšení pivovarských vlastenců, kteří to považují za obranu proti rozpínání nadnárodních gigantů, a na druhé straně obavy ze stále neznámé struktury a dalších záměrů vlastníků K Brewery.

Navenek reprezentuje společnost Zdeněk Radil, třiatřicetiletý manažer se zkušeností s řízením rizik ve firmách jako je třeba Telefónica O2. Jedním z majitelů K Brewery je Martin Burda, ovládající například Lázně Luhačovice. Ale kdo dál za skupinou stojí a financuje mnohamilionové akvizice do regionálních pivovarů v Černé Hoře, Svijanech, Malém Rohozci, Jihlavě, uherskobrodském Janáčku a protivínském Platanu, odmítá zatím prozradit. Prý až přijde čas.

"K Brewery je zatím neorganizovaná a neuchopitelná skupina lidí, kteří pojali záměr investovat v pivovarnictví, a od té doby se podařilo zainvestovat pár zajímavých českých společností," říká Radil v rozhovoru pro HN.

HN: Jaké záměry vlastně mají akcionáři K Brewery?

Navázat na to, co tyto pivovary už udělaly, podpořit jejich dosavadní rozvoj, působit především v regionu, být tam co nejsilnější. Nemáme zatím záměr měnit nic závažnějšího na jejich řízení. Základní záměr je dlouhodobě působit v tomto sektoru, akcionáři jsou přesvědčeni, že je to do budoucna zajímavý byznys. Nemají žádné krátkodobé termíny pro návratnost vložených prostředků.

HN: Takže se jedná o poměrně movité akcionáře.

Přesně tak. Jsou to české podnikatelské subjekty, které získaly prostředky svou dosavadní podnikatelskou činností.

HN: Můžete vyvrátit obavy některých odborníků z pivovarnického oboru, že K Brewery možná skupuje podíly v pivovarech nakonec pro někoho jiného?

Jednoznačně jde o dlouhodobý záměr, nejedná se o skupování pro někoho. Jsou to vlastní peníze bez potřeby rychlé návratnosti. Naopak nám jde o zachování tradiční české výroby v portfoliu regionálních pivovarů. Ne z nějakého altruismu, ale proto, že to vnímáme ze střednědobého a dlouhodobého záměru jako zajímavý byznys.

HN: Jediné, co je zatím o K Brewery známo, je, že má do pěti akcionářů a žádný další management. To znamená, že do pivovaru investuje, zaplatí za příslušný podíl, a vy jako předseda představenstva pak komunikujete s vedením těch firem. Říkáte jim, jakou máte představu. Naplňují ji?

Zatím je brzy to hodnotit, ale v naprosté většině můžeme říci, že ano. Naplňují.

HN: Kde nenaplňují?

Na to je, říkám, krátká doba.

HN: Jihlavský pivovar se značkou Ježek nedávno doplatil na vývoz laciných piv přes jediného exportéra - tehdy i většinového vlastníka - a vy jste jim pomohli v rozvoji úvěrem. Je jediným případem vaší pomoci?

Já bych nezdůrazňoval potřeby jihlavského pivovaru, my jsme připraveni - například v souvislosti s cyklickými vývoji nákladů - pomoci jednotlivým pivovarům. Zejména pokud tam je vidět jednoznačný růstový potenciál do budoucna a určitá míra pravděpodobnosti, že se vložené prostředky vrátí. Takže není třeba konkrétně rozvádět, v jakém případě se co děje. Ochota akcionářů tu je.

HN: V případě Jihlavy jste ale úvěr poskytli?

Ano.

HN: I v případě jiného pivovaru?

Nevylučujeme to, ale nechci se k tomu víc vyjadřovat.

HN: V Jihlavě váš předchůdce - belgický Bockhold N.V - měl tendenci prosadit modernější a především rychlejší způsoby vaření. To někdy odporuje tradičním českým postupům. Hodláte na tom něco měnit?

To je pravda. Pivovar byl zainvestován, to se nám líbí. Nicméně výrobní postupy zavedené Belgičany ne úplně korespondují s našimi představami o výrobě kvalitního českého piva. Takže nyní probíhají intenzivní diskuse a analýzy co se týče receptur. Už jsme identifikovali příležitosti, co a jak změnit, abychom vrátili Ježkovi charakter skutečně tradičního českého piva. A věříme, že i spotřebitelé budou mít možnost to brzy poznat.

HN: Je pro podobné menší pivovary export vůbec vhodnou cestou k dalšímu významnému růstu, jako je tomu u velkých pivovarů?

Není export jako export. V případě jihlavského Ježka to bylo vaření piva, když to přeženu - ve mzdě pod cizím brandem - a to asi není úplně nejlepší cesta pro menší regionální pivovary. Nicméně jednoznačný potenciál lze vidět v případě exportu vlastních značek za odpovídající cenu. Cenově se nepodbízet. Ale nelze očekávat nějaké obrovské nárůsty objemů ze dne na den. Toho lze dosáhnout jen kvalitou a naše strategie je jít touto cestou. A chvíli trvá, než o tom přesvědčíte tuzemský trh, ale i ten zahraniční.

HN: Když někam vstoupí nový vlastník, tak začne hledat úspory. Snaží se zefektivnit výrobu. Budete v těch pivovarech třeba propouštět?

Ani to není na pořadu dne. Je dobré podotknout, že nákupu podílů v pivovarech předchází poměrně dlouhá analytická fáze, kdy se chceme přesvědčit o tom, že má daná investice smysl a že není důvod do budoucna nic zásadního měnit. My nejsme pevně uchopitelná struktura, která by měla někde v klobouku manažerský tým. Takže stavíme na dosavadních lidech a spíš chceme přinést větší finanční stabilitu, která by vykryla případné otřesy s ohledem na cyklický vývoj cen vstupů, jako jsou slady, chmel, energie a podobně.

HN: Management těch firem nehodláte vyměnit?

To zatím určitě ne. V současné době žádný takový záměr není.

HN: Noví vlastníci se v podobných případech snaží využít nějakých synergických efektů, třeba sjednocení nákupu surovin, jednotné distribuce a podobně. Jak to chcete zařídit vy, když máte pivovary prakticky po celém území Česka?

Žádné radikální centralizování nechystáme. Jak jste správně poznamenal, podobné možnosti jsou pro nás omezené. Ale všechny pivovary, kde máme podíly, mají své místo na trhu i bez synergických efektů. Ke snahám o efektivnost budeme přistupovat velmi citlivě. Vnímáme, že regionální trhy jsou pro tyto firmy klíčové a tudíž by se tam mohla negativně projevit třeba jakákoliv snaha o změnu dodavatelů, odběratelů a podobně. Žádnou dramatickou centralizaci neplánujeme. Uvidíme, co přinese čas.

HN: Mají menší pivovary větší šance posílit na domácím trhu? V situaci stagnující nebo jen minimálně rostoucí domácí spotřeby?

Jsme přesvědčeni, že menší regionální pivovary mají své místo na trhu, je otázka, zda je prostor pro další navyšování. A jak již bylo řečeno, určitý potenciál vidíme i v exportu, ale jen za rozumné ceny u vlastních značek.

HN: Máte nyní podíly nebo celý majetek šesti pivovarů. Míříte dál?

Další jednání probíhají, nelze teď odhadnout, jak dopadnou. Je to otevřené.

HN: Zajímají vás jen střední nebo menší pivovary?

Nemáme přehnané ambice, nicméně vše je otázka reálného zvážení konkrétní investiční příležitosti. Takže kdyby bylo něco většího, určitě to zanalyzujeme a uvidíme, co by se s tím dalo dělat.

Zdeněk Radil (33)

Je absolventem Vysoké školy ekonomické a práva na Karlově univerzitě v Praze. Profesní kariéru začal v České národní bance. Následovaly posty v někdejší společnosti SPT Telecom a AliaChem. Ve společnosti Alcatel byl zodpovědný za finanční správu (treasury) pro střední a východní Evropu. Jako manažer pracoval i pro společnost Deloitte & Touche a v současné době působí ve společnosti Telefónica O2 Czech Republic jako výkonný ředitel pro interní audit a řízení rizik. Radil je viceprezidentem České asociace treasury a Generálním tajemníkem České asociace obchodníků s cennými papíry.

Je ženatý, má dvě děti. Ve volnem čase rád cestuje a věnuje se sportu.

Braník, druhá nejprodávanější značka v segmentu baleného piva, změnil design etiket a v květnu spustil jednu z největších spotřebitelských soutěží o 100 000 kusů zpívajících otvíráků.

V současné době byla dokončena změna designu etiket, která se promítla do všech balení značky Braník. „Cílem je více přizpůsobit design balení očekávání spotřebitelů a vývoji na pivním trhu. Z praxe víme, že design obalů hraje při rozhodování spotřebitele významnou roli, atraktivní obal dokáže stávající spotřebitele ujistit o jeho volbě a pomůže oslovit spotřebitele nové,“ vysvětluje Martina Bučková, junior brand manažer značky Braník. Nejprve byly na trh uvedeny láhve s novými etiketami, následovalo multibalení deseti piv a plechovka piva Braník Světlý.

Nový design etiket více pracuje s tradičními pivními prvky. „V logu je zvýrazněn pivovarský znak, na etiketě jsou znázorněny suroviny používané k výrobě piva, medaile, zůstává zachován podpis vrchního sládka. V logu i v etiketě je nově využita zlatá barva místo původní stříbrné,“ říká Martina Bučková. Etiketa dále používá aluminiový papír, který jí dodává lesklý efekt. Autorem nové podoby etiket je grafické studio Unity.

V květnu navazuje na změnu designu obalů spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“, která je komunikována na speciálních promočních etiketách. „Z hlediska počtu výher je to jedna z největších pivních promocí na našem trhu,“ říká o spotřebitelské akci trade marketing manažer Jaroslav Vích. Odměněno v ní bude 100 000 spotřebitelů, kteří nejrychleji pošlou 20 kusů pivních zátek se symbolem soutěže. Výhrou je zpívající otvírák. „S tímto typem výhry máme již z minulosti velmi pozitivní zkušenosti, spotřebitelé o něj měli velký zájem,“ doplňuje Martina Bučková. Zpívající otvírák svému majiteli zanotuje část písně „Mám, svý pivo mám,“ která je parafrází známého hitu Karla Černocha „Ona se brání“ a poprvé zazněla v loňské TV reklamě na Braník. Spotřebitelská soutěž „Rozezpívej Braník“je podpořena rádiovou kampaní.

O značce Braník

Značce Braník patří druhé místo v objemu prodaného piva v českých obchodech a její prodeje meziročně zaznamenávají významné nárůsty. Braník je typicky české pivo s tradicí od roku 1899. Je oblíben pro svou osvěžující chuť, přirozený říz a čistou chmelovou vůni. Značka Braník představuje pro spotřebitele kvalitní pivo za dobrou cenu. Je nabízena ve dvou extenzích: Braník Světlý a Braník Ležák. Více informací o promotion na www.branik.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen