U Krakešů mají radost. Konečně se ze zapřísáhlých konkurentů, bydlících navíc v jednom domě, stanou i profesně spřízněné duše. Zatím totiž platilo, že otec František řídí jako generální ředitel pivovar Starobrno a syn Kamil export Královského pivovaru Krušovice. Nyní je spojí nizozemský kolos Heineken. Vlastník Starobrna příští rok získá i Krušovice.

"Před lety mi Nizozemci říkali: Pane Krakeš, jakmile přejdete práh domu, musíte zapomenout na to, že jste otec a syn. Samozřejmě jsem synovy exportní úspěchy sledoval, ale na trhu jsme byli konkurenty. To ani jinak nešlo," říká otec František, který je i šéfem Českého svazu pivovarů a sladoven.

Krušovice ovšem sledoval spíš zpovzdálí. Teď se to zřejmě změní a bude mít o sesterské firmě přece jen víc informací. Dá se totiž čekat, že Heineken zavelí a některé činnosti spojí, aby je zlevnil. Představit si to lze třeba při jednání s dodavateli nebo distributory.

"Zatím jsme spolu nepracovali. Uvidíme, co to udělá. Ale ten pocit je příjemný," říká otec. Zatímco on nejdřív vystudoval "pivo" v 50. letech na střední škole a až o pár let později k tomu přidal "plánování" na vysoké, syn Kamil se hned na VŠE zaměřil na zahraniční obchod.

Loni Krušovice vytáhl k rekordnímu exportu. Ten meziročně vzrostl o 36 procent a firma vyvezla přes půl milionu hektolitrů piva. "Pro úspěch za hranicemi dnes potřebuje české pivo silnou značku, založenou na kvalitním příběhu, dobrou prezentaci v turisticky atraktivních lokalitách Česka a vedení ochotné občas i trochu zariskovat," říká Krakeš junior. "My jsme začali exportovat v roce 1997, proto jsme se na většině trhů ocitli ve správný čas," dodává.

Dařilo se i otci. Jeho Starobrno loni vydělalo 107 milionů korun. To byl nejlepší výsledek v historii. I díky prolomení milionové hranice prodaných hektolitrů.

Ale jak říká Krakeš starší: Nebylo by dobré, kdybych byl jeho nadřízený. "Jsme stále dvě rozdílné firmy, byť v brzké budoucnosti s jedním vlastníkem. A tak nejspíš zůstaneme tam, kde jsme."

Syn si spolupráci představit umí. "Domnívám se, že díky jeho zkušenostem bychom byli docela dobrý tým," říká Kamil. "I když můj přímý nadřízený by asi zrovna být nemusel," dodává s nadsázkou. (iHNed)

Češi jsou národem pivařů. Alespoň si to myslí. Nejméně mužská část se považuje za pivní znalce. Myslí si, že pozná, jaké pivo pije a rozezná to dobré od špatného. Je to skutečně tak? O tom se mohli přesvědčit Ústečané. „Na čtvrtek 28. června jsme od 13 hodin v Interhotelu Bohemia připravili ojedinělou akci. Šlo o veřejnou degustaci piv pod dohledem odborníků z našich pivovarů,“ prozradil manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek.

Zájemci i z řad veřejnosti si tak mohli v nefalšované odborné degustaci vyzkoušet, zda poznají své oblíbené pivo, jakou má chuť, barvu či pěnu. Pro ochutnávku bylo připraveno přibližně 20 vzorků různých druhů piv, které se na našem trhu prodávají. „Lidé se mohli přesvědčit, jak se piva chutnají například na soutěžích, kde se vyhodnocují nejlepší piva. Viděli, že opravdu vůbec nejde o jednoduchou záležitost,“ uvedl hlavní technolog Drinks Union Ondřej Koucký, který degustaci řídil.

„ Mimo náhodných návštěvníků se degustace zúčastnili také hospodští, štamgasti, ústecké osobnosti a novináři,“ doplnil Vejlupek. Akcí provázel jeden z předních znalců piva v zemi, technolog Drinks Union Ondřej Koucký. „Pomáhal mu výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša, který přidal také zajímavé historky ze svého působení v Rusku,“ doplnil Vejlupek. (Tisková zpráva Drinks Union - upraveno)

Nealkoholické pivo si v restauracích na Olomoucku v současných tropických dnech dává stále více zákazníků. Prudký nárůst zájmu o pito potvrzují také hanácké pivovary.

Pivovary: obliba nealkoholického piva prudce roste

Se zvýšeným zájmem o nealkoholické pivo se setkávají například pracovníci motorestu Prachárna v Křelově na Olomoucku. „V létě je pito vždycky mnohem víc žádanější. Nejvíc jsme ho vytočili v posledních několika dnech, kdy teploty stoupaly ke čtyřicítce. Zákazníci si teď častěji objednávají také málo slazené nealkoholické nápoje a minerální vody,“ řekla vrchní číšnice Květa Chmelíčková.

V restauracích v centru Olomouce si nealkoholické pivo objednávají hlavně řidiči. „Pito jde na odbyt hlavně kolem oběda, kdy je největší horko. Nejvíc hostů k nám teď chodí až pozdě večer a to už si dávají klasickou desítku,“ řekl David Krmela z restaurace Caesar.

Rostoucí výstav piva bez alkoholu každoročně zaznamenává také Litovelský pivovar. „Za loňský červen jsme prodali 350 hektolitrů Free piva, letos to za stejný měsíc bylo už 560 hektolitrů. Nárůst prodeje je u pita mnohem vyšší než u klasického piva,“ sdělil Miroslav Slaný z Litovelského pivovaru.

Mnohem více nealkoholického a nízkostupňového piva v horkých dnech vypijí také zákazníci pivovarů Holba a Zubr. „Extrémní horko už totiž není to správné pivní počasí, lidé pijí hlavně nealkoholické nápoje. Prodej piva Holba Free teď ale výrazně roste,“ řekl výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

V přerovském pivovaru Zubr už letos prodali nealkoholického Zubra Free o 40 procent víc než loni. „Nealkoholické pivo je stále oblíbenější také u žen a sportovců, kteří ho ve velkých vedrech pijí místo iontových nápojů. Větší zájem je také o lahvové pivo, pivo v PET lahvích a o „desítku“, která se pije na žízeň,“ uvedla mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová. (Olomoucký deník)

Hospodaření akciové společnosti PMS Přerov, která je majetkově propojená se středomoravskými pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli, se loni vrátilo do zisku.

Firma podle svého vedení vytvořila čistý zisk zhruba 100 milionů korun, v roce 2005 skončilo hospodaření společnosti ztrátou 152 tisíc korun. „Loňský výsledek hospodaření částečně ovlivnilo rozpuštění opravných položek a částečně jednorázové obchody, které se nám podařilo realizovat,“ řekl generální ředitel společnosti PMS Petr Fridrich. Valná hromada společnosti podle něj rozhodla, že část loňského zisku firma použije na úhradu ztrát z let minulých. Zbytek převede do svých statutárních fondů. (Web Zubr)

Šéf pivovaru se musel učit českou historii

Leckoho může překvapit, že jeden z největších a nejstarších českých pivovarů řídí manažer původem z Turecka. Jako generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen je Tunç Cerrahoglu úspěšný. Prodeje pod jeho vedením stoupají a pivo této značky se dnes vyváží do třiceti zemí světa.

Než přišel do České republiky, měl už za sebou bohaté manažerské zkušenosti. Z rodného Turecka odjel studovat obchod do USA a pak se odstěhoval do Vídně, kde pracoval pro firmu Coca-Cola Company. V Belgii potom zastával pozici distribučního ředitele mezinárodní pivovarnické společnosti InBev, pod kterou patří i Pivovary Staropramen. Když se hledal jejich ředitel, Cerrahoglu se jednoduše přihlásil do konkurzu a vyhrál ho.

Manželka si Česko zamilovala

„Před příchodem do Čech jsem si musel nastudovat spoustu věcí. Nejen místní obchodní prostředí, ale například i českou historii. Myslím, že když pracujete v nějaké cizí zemi, je důležité znát také její minulost,“ tvrdí Tunç Cerrahoglu.

Učil se i přímo „v terénu“, například návštěvami českých hospod nebo cestováním s obchodními zástupci. „V začátcích mě potěšily hlavně dvě věci.

Zaprvé, že si moje manželka tuhle zemi okamžitě zamilovala. Zadruhé jsem zjistil, že můj pracovní tým je velmi disciplinovaný a že má výborně fungující strukturu.“ Na druhou stranu však přiČeští znává, že bylo i co zlepšovat. Zaměřil se především na posílení propagace a také na celkové zvýraznění image značky. Nealkoholický Staropramen se tak například stal jedním ze symbolů Pražského mezinárodního maratonu.

Tunç Cerrahoglu říká, že nejdůležitějším kritériem úspěchu jsou pro něj výsledky prodeje. Od těch se pak odvíjejí jeho další manažerské kroky. „Když přijdu ráno do práce, zkontroluji, jak vypadaly včerejší prodeje, a podle toho pak dělám rozhodnutí a plánuji další úkoly.

Dodává také, že za každou potíží se snaží hledat její dlouhodobější příčinu. „Nezajímá mě jenom, co se stalo, ale především, proč se to stalo. Vždy chci proniknout do hloubky a najít tak trvalé řešení.“

Konflikty nemám často

Považuje se za přísného, ale zároveň spravedlivého manažera. Svému středomořskému původu přičítá, že někdy bývá příliš temperamentní. K podřízeným je prý tolerantní. „Nevadí mi, když někdo udělá chybu. Ale mělo by to být jen napoprvé.“ Konflikty s podřízenými nemá příliš často, tvrdí, že čeští zaměstnanci mají velmi dobře vyvinutou pracovní morálku a smysl pro zodpovědnost.

Podle Tunçe Cerrahoglua je pro každého manažera velice důležité vybrat si do svého týmu lidi, kterým může absolutně věřit, a nastavit jim dosažitelné cíle. Za velkou manažerskou chybu naopak považuje, pokud se zaměňují pojmy „naléhavý“ a „důležitý“. „Protože to nemusí být vždy to samé,“ upozorňuje. „Jde o to, nezůstat jen u momentálního, naléhavého problému, ale snažit se vidět věci z dlouhodobé perspektivy. Zjistit si, co je pro podnik opravdu důležité, a s tím dále pracovat.“

Místo nahoře

Tunç Cerrahoglu

Narozen: 21. října 1970 v Adapazari v Turecku

Vzdělání: V roce 1993 získal bakalářský titul v oboru obchodního řízení na Univerzitě Rhode Island v USA

Cesta vzhůru: Po studiích pracoval až do roku 2000 pro středoevropskou divizi firmy Coca-Cola Company na několika manažerských pozicích. Další dva roky působil v konzultační společnosti McKinsey & Co. V roce 2004 nastoupil do pivovarnické firmy InBev. Generálním ředitelem Pivovarů Staropramen je od 1. dubna 2006. Žije v Praze společně se ženou Stephanií, která je v domácnosti, a s tříletým synem Lucasem. (iDnes)

Samochladicí sud poprvé na českém trhu

Staropramen uvádí na český trh unikátní novinku – samochladicí sud CoolKeg. Sud vychladí dvacet litrů piva na optimální teplotu 5oC během pouhých 60 minut, teplotu navíc udrží celých dvanáct hodin.

CoolKeg představuje unikátní patentovanou technologii samochlazení, kterou vyvinula německá společnost Cool-System. Poprvé byl CoolKeg uveden na trh v roce 2001 v Německu, následně v řadě dalších zemí jako např. ve Velké Británii a v Rakousku. Nyní si budou moci CoolKeg zakoupit i spotřebitelé v České republice.

„Před uvedením CoolKegu na trh jsme prováděli testy, které ukázaly, že takový produkt spotřebitelé na českém trhu postrádají. Na čepované pivo si můžete zajít do restaurace, když ale pořádáte oslavu doma nebo na chalupě a rádi byste svým hostům nabídli vychlazené čepované pivo, je to obtížně řešitelný problém. Sudové pivo není v obchodech běžně dostupné, natož vybavení nutné pro chlazení a čepování. Nyní máme pro spotřebitele ideální řešení,“ říká Martin Novák, manažer pro spotřebitelský výzkum a inovace společnosti Pivovary Staropramen.

„Uvedením Staropramen CoolKegu – sudu, který se dokáže sám vychladit - na český trh chce značka Staropramen ukázat, že dělá věci jinak, tak jak sama říká ve své komunikaci,“ vysvětluje Daniel Musialek, brand manažer značky Staropramen.

Tajemství technologie samochlazení sudu CoolKeg vychází z fyzikálních zákonů. Při chlazení sudu jsou využívány schopnosti přírodního kamene zeolit, který absorbuje vodu. Proces samochlazení je zahájen jednoduchým odblokováním páčky na víku sudu, který propojí komory s vodou a drceným zeolitem. Ten začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvádí ven. Výsledkem je, že voda uvnitř stěn sudu zmrzne. Dvacet litrů piva Staropramen Světlý se tak během jedné hodiny vychladí na ideálních 5°C a takto vychlazené vydrží pivo minimálně dalších dvanáct hodin.

Obsluha CoolKegu je velmi snadná. Sud nevyžaduje žádná přídavná zařízení, příslušenství tvoří pouze výčepní sada, která je opakovaně použitelná. Díky jednoduchosti a nenáročnosti celého procesu lze CoolKeg použít kdekoliv a kdykoliv. Ideální je pro zahradní party, víkendové akce s přáteli či narozeninové oslavy.

Samochladicí sud CoolKeg s pivem Staropramen Světlý je k dostání od 18. června ve většině prodejen obchodní sítě Tesco, na Staropramen Pivní pohotovosti a od července též na vybraných čerpacích stanicích. Doporučená cena je 790 Kč, za výčepní sadu 150 Kč. CoolKeg je opakovaně použitelný zálohovaný obal. Vratná záloha je 1500 Kč. Schopnost samochlazení se obnovuje regeneračním procesem.

Staropramen CoolKeg - základní údaje:

Pivo: Staropramen Světlý

Objem: 20 l

Doba chlazení: max. 1 hodina

Teplota vychlazeného piva: 5 °C

Doba udržení teploty piva: min. 12 hodin

Doporučená cena: 790 Kč

Doporučená cena výčepní sady: 150 Kč

Vratná záloha za CoolKeg: 1500 Kč

(Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Jubilejní dvacátá Potrefená husa v Hradci Králové

Na začátku června otevřou Pivovary Staropramen svou značkovou restauraci Potrefená husa v Hradci Králové. Bude to v pořadí již dvacátá Potrefená husa, jediná ve východních Čechách a dosud největší ze všech.

Restaurace Potrefená husa na Tř. Československé armády bude jedinou restaurací tohoto franchisového řetězce ve východních Čechách. Zároveň bude mít největší kapacitu ze všech Potrefených hus. „V hradecké Potrefené huse je 165 míst, což je přibližně o třetinu více než ve většině našich restaurací. V letním období zde bude fungovat zahrádka, kde je dalších 48 míst,“ vysvětluje David Petřík, manažer značkových restaurací Staropramen.

Pivovary Staropramen budují vlastní síť restaurací s cílem zvyšovat pivní kulturu a úroveň gastronomie v České republice. „Koncept sítě restaurací Potrefená husa, který je zaměřen na špičkovou kvalitu gastronomie a široký výběr pivních značek, funguje úspěšně již osm let a velice si jej oblíbila hlavně mladší a střední generace,“ říká Petřík.

Potrefená husa v Hradci Králové je situována v historické budově barokně–secesního slohu, Adalbertinum, která pochází z poloviny 19. století. „Místo je pro Potrefenou husu ideální – pěkná reprezentativní budova v centru města, členěný interiér umožňující mimo jiné zřízení salonku pro pořádání soukromých akcí,“ dodává David Petřík. V interiéru restaurace tradičně vyniká výčepní bar umístěný naproti vchodu, charakteristická je základní barevnost, začlenění log pivních značek do interiéru, využití televizních obrazovek a vyvýšené sezení hostů.

V Potrefené huse mohou hosté vybírat z řady pivních značek – na čepu je Staropramen Ležák, Staropramen Granát, Staropramen Světlý a Černý, české pivní speciály Velvet a Kelt, dále prémiový ležák Stella Artois a belgický speciál Hoegaarden White. V lahvovém balení je k dostání belgický speciál Hoegaarden Forbidden Fruit, klášterní pivo Leffe, třešňový Belle-Vue Kriek, německý Beck‘s a také nealkoholická piva Stella Artois a Staropramen.

Potrefená husa nabízí také kvalitní gastronomické služby. Na jídelním lístku je zastoupena domácí i mezinárodní kuchyně. Hosté si tak mohou dát například Potrefenou husu, dozlatova pečenou s křupavou kůrčičkou a červeným domácím zelím, podávanou s nadýchanými špekovými knedlíky, nebo kuřecí prsíčko pečené s kostí, nadívané kozím sýrem, provoněné chorizem, podávané na salátu z grilované zeleniny, sušených tomatů a zelených listů salátu.

Značkový koncept Staropramen

Myšlenka konceptu značkových hospod Staropramen vznikla v roce 1998. „Od té doby bylo otevřeno již 19 Potrefených hus, které jsou pro značku Staropramen významnými referenčními provozovnami,“ říká Daniel Musialek, manažer značky Staropramen. Potrefené husy jsou úspěšně provozovány i v „rodných“ městech konkurenčních pivovarů, jako jsou Plzeň, České Budějovice či Brno.

V současné době zahrnuje koncept Potrefené husy tři typy:

***

Potrefená husa Restaurace

Kosmopolitní moderní restaurace, která je obvykle situována do center velkých měst. Důraz je v ní kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb.

***

Potrefená husa Sport Bar

Záměrem tohoto typu je přinést styl Potrefené husy do sídlišť a menších měst, přispět k povznesení gastronomické a pivní kultury v těchto lokalitách a nabídnout lidem možnost zajít do kvalitní restaurace bez nutnosti cestovat do centra města.

***

Potrefená husa Beerpoint

Byla vyvinuta speciálně jako koncept s nabídkou piv a kvalitních pokrmů do obchodních center ve velkých městech. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu – možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a následně si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.

***

Značkové koncepty Staropramen jsou provozovány na bázi franchisingu. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků (jednotná barevnost interiéru, umístění baru, výška židlí apod.) dodržovat i závazek týkající se kvality piva, poskytovaného servisu a struktury jídelníčku. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovarů Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně Pivovary Staropramen pořádají. Všechny zásady správného chodu značkové restaurace Staropramen jsou detailně popsány v manuálu.

Partnerem společnosti Pivovary Staropramen pro rozvoj gastronomických konceptů je firma F&B Concepts s.r.o. (www.fbconcepts.cz) (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Nadnárodná pivovarnícka spoločnosť Heineken chce zvýšiť spotrebu a obľúbenosť piva na Slovensku aj novým 1,5–litrovým balením. Coca-Cola na to ide inak. Pred pár mesiacmi prišla len s dvojdecovou fľaškou.

Spotreba piva v minulých rokoch u nás klesala. Výrobcovia piva preto prichádzajú s viacerými inováciami, aby zatraktívnili a zvýšili jeho predaj. Po odskúšaní v zahraničí predstavila firma Heineken aj na Slovensku umelohmotnú jedenapollitrovú fľašu.

„Tento nový typ balenia ukázal najväčší potenciál a bol overený už aj na ostatných trhoch východnej a západnej Európy,“ povedala manažérka Heinekenu Slovensko Zuzana Putalová. Ľudia sa s takýmto balením môžu stretnúť napríklad v Nemecku, Česku a Chorvátsku.

Putalová si myslí, že je len otázkou pár rokov, kedy sa takéto balenie stane štandar­dným. Pivo sa bude vyrábať v Hurbanove a bude tej istej kvality ako fľaškové alebo plechovkové balenie. Maxi fľaša by mala stáť trojnásobok klasickej pivovej fľaše.

Na rozdiel od pivovarníkov, uviedla firma Coca–Cola v apríli do slovenských podnikov fľašu s obsahom 0,2 litra. Spoločnosť to odôvodnila obľúbenosťou originálnej sklenenej kontúrovanej fľaše, ktorú považuje za jeden zo svojich symbolov. Foto zde ... (SME)

Zlatopramen a Dačický chutnal odborníkům, Březňák novinářům. To je hodnocení, které si ze Slavností piva 2007 v Českých Budějovicích přivezly značky nápojářské skupiny Drinks Union „ Tři ocenění z takovéto soutěže je pro naše sládky, sklepmistry, vařiče a všechny ostatní, kteří se kolem výroby našich piv pohybují, obrovským uznáním,“ pochvaluje si výrobně-technický ředitel skupiny Drinks Union Daniel Váša.

Zlatopramen 11° obsadil mezi světlými ležáky třetí místo. „Je to další potvrzení toho, že se Zlatopramen 11° pevně usadil na špičce českých piv. Uznávají ho nejen odborníci, ale také spotřebitelé. Vždyť na konci loňského roku jej v kategorii jedenáctek vyhlásili nejlepším pivem čtenáři Pivního kurýra,“ uvedl marketingový manažer značky Boris Rajdl. Před Zlatopramenem se v Českých Budějovicích umístila pouze piva Svijany a Rychtář.

Podle nového sládka pivovaru Zlatopramen Libora Čecha je ocenění důležité pro všechny pracovníky pivovaru. „Ceny si samozřejmě vážíme. Je to potvrzení toho, že Zlatopramen vaříme skutečně poctivě,“ uvedl sládek.

Značka Březňák, která se vaří v pivovaru Velké Březno, pak obsadila druhé místo v soutěži novinářů. „Jsme rádi, že mezi znalce piva patří i novináři. Březňák je u odborníků jedním z nejoceňovanějších piv. Uznání od novinářů nás těší dvojnásob,“ komentoval výsledek ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Před Březňákem byl pouze Skalní ležák z Chodovaru.

Pevné místo na slunci si drží také tmavý Dačický, který rovněž patří do skupiny Drinks Union. Obsadil druhé místo v kategorii tmavých výčepních piv. Obhájil pozici z loňského roku. Po obhajobě zlata na letošních slavnostech v Táboře je to další výrazný úspěch této značky, před kterou se v soutěži dostalo pouze pivo Janáček. (Tisková zpráva Drinks Union)

Ústecká pivovarnická skupina, která vzniká sloučením společností ÚP, Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora, ponese jméno Drinks Union. Půjde ale o jinou společnost, než je dnes existující Drinks Union.

Firmy fúzují pod hlavičku společnosti ÚP. Po vyřešení všech záležitostí "starý" Drinks Union zanikne a společnost ÚP se přejmenuje na "nový" Drinks Union. Na mimořádné valné hromadě o tom rozhodli akcionáři ÚP.

K přejmenování firmy její majitelé přistoupili především proto, že skupina Drinks Union je tradiční značka, pod kterou firmy již léta působí na českém trhu i trzích zahraničních.

Nový Drinks Union bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod něj spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, v Lounech a Kutné Hoře. V nich se vaří piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku dodávají kolem milionu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce pivovarů loni směřovala na export.

O sloučení rozhodli akcionáři letos 14. května. Člen představenstva ÚP Milan Hagan tehdy řekl, že důvodem fúze je konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se navzájem ovládaly, k čemuž již podle něj nebyl důvod. Fúze začne platit až v okamžiku, kdy společnost požádá o zápis do obchodního rejstříku.

Pod společnost bude spadat i ústecká likérka KB Likér, která loni vyrobila 60 tis. hl lihovin. Její nejznámější lihovinou je Stará myslivecká. (Moderní obchod)

Jestli existuje někdo, kdo rád poděkuje za nový a přísnější silniční zákon, pak mezi ně určitě patří středomoravské pivovary. Strach řidičů dát si před jízdou byť jen malé pivo nebývale zvýšil odbyt točených nealkoholických piv. Orosené půllitry zlatavého moku bez alkoholu, a tudíž rizika vysoké pokuty, nabízí stále více hostinců.

„Nejvíc nealkoholických piv natočíme přes poledne k jídlům z denní nabídky. Řidiči sice nemohou alkohol, ale oběd každý z nich rád zapije pivem z půllitru,“ říká Radka Staroštíková, provozní olomouckého minipivovaru Moritz, který už od svého otevření v roce 2006 točí nealko pivo z pivovaru Litovel.

Teprve asi dva měsíce si mohou nealko pivo objednat také Přerované v restauraci U Madony. „Máme s ním u hostů velký úspěch. Dříve jsme nabízeli lahvové nealko pivo, ale to tolik na odbyt nešlo. Nakonec nám sám pivovar poradil, ať zkusíme točené. Pijí ho řidiči, ale hlavně také ženy,“ popsala vedoucí restaurace Denisa Peterková.

Od letní sezony zřejmě bude nealko pivo točit také majitel restaurace U Coufalů v Lošticích. „Už na to mám všechno připravené. Po nealku pivu ze sudu je totiž stále větší poptávka,“ tvrdí Jan Konečný. Podle hostinského roste zájem o toto pivo hlavně díky novému silničnímu zákonu. „Dřív se lidi nebáli dát si k obědu malé pivo, teď si to ale moc hostů nedovolí. Co začal zákon platit, prodávám lahvových nealko piv o čtyřicet procent víc,“ doplnil Konečný, který je věrný nealku od Radegastu.

Sudové nealkoholické pivo se vyrábí už ve všech středomoravských pivovarech, tedy v Hanušovicích, Zubru i v Litovli. Nejdéle, a to už od roku 1999, jej stáčí litovelský pivovar. Naopak Holba jej nabízí teprve od letošní sezony.

„Dříve jsme sudovým nealko pivem zásobovali jen nárazově některá sportovní zařízení nebo stravovny. Až od nového silničního zákona jej objevují také motororesty a restaurace. A to hlavně ve městech, kde je větší pohyb lidí,“ vysvětlil ředitel pivovaru Litovel Miroslav Koutek. Litovelský pivovar loni vyrobil 16 500 hektolitrů nealkoholického piva, což je o 57 procent více než o rok dříve. Množství vyrobeného sudového nealko piva by přitom naplnilo 322 tisíc půllitrů.

Také odbyt přerovského Zubru roste. Pivovar, který jako jediný plní nealkoholickým pivemsudy, lahve i plechovky, jen za letošní první čtyři měsíce prodal na tři tisíce hektolitrů, o tisíc víc než ve stejném období loni.

Na zvýšenou poptávku po nealkoholickém pivu reaguje už také hanušovická Holba, která zatím bude pivo stáčet pouze do sudů. „Nealkoholické pivo dnes pijí nejen řidiči, ale také stále více lidí při sportu, například cyklisti. Výborně zažene žízeň a osvěží,“ uvedla mluvčí Holby Hana Matulová. Chlazenou Holbu Free již nyní mají restaurace ve Vrbně pod Pradědem nebo v baru v Nákle u Olomouce. (MF Dnes)

Belgické točené je podpultové zboží

Kdy jste si nemohli dát své oblíbené točené pivo, protože není? Možná nikdy, možná před dvaceti lety za minulého režimu. O malý návrat „podpultového“ zboží se v Česku postaral belgický InBev, kterému patří Staropramen.

Bílé pšeničné pivo Hoegaarden, které Staropramen dováží, není a zřejmě ještě nějakou dobu nebude. Problém vězí v Belgii, kde mají velké problémy ve výrobě. „Dodávky do ostatních zemí jsou z InBevu omezeny kvůli instalaci balicích linek. Situace se s maximálním úsilím řeší,“ odpověděla už na konci března mluvčí pivovaru Michaela Trýznová, když si redaktoři MF DNES poprvé všimli vyschlých píp v několika restauracích.

Na začátku května však hoegaarden, který v hospodách stojí obvykle 30 a více korun, stále není. „Jsme už dva týdny na suchu. Nedávno jsme pořádali zvěřinové hody, na hoegaarden se při nich ptalo snad sto lidí,“ uvedl Pavel Sotona, majitel penzionu v Orličkách na Orlickoústecku.

Podle informací přímo z Bruselu hoegaarden zmizel i z mnoha belgických barů, hospod a supermarketů. V belgických Flandrech je vůbec nejpopulárnější čepovanou značkou.

Tamní list Het Laatste Nieuws včera uvedl s odvoláním na odbory pivovarů InBev, že důvodem nedostatku piva je stěhování výroby a následné problémy s kvalitou. „Hodně bílého piva se odveze do Nizozemí, kde se s ním krmí vepři. Ke konzumaci totiž není,“ citoval deník odbory.

Mluvčí InBev Lian Verhoevenová trvá na tom, že problémem je balení, nikoliv kvalita výroby.

Hoegaarden se točí v Česku krátce a zejména ve větších městech. Staropramen nezveřejňuje, kolik tohoto piva prodá a na kolika místech. Ve srovnání s domácími pivy půjde o velmi malé množství. I při současném nedostatku se však najdou místa, kde je hoegaarden na čepu. Podle Trýznové ve vlastních restauracích Staropramenu a tam, kde se předzásobili. (MF Dnes)

Rekordně vysoký obrat hlásí brněnský pivovar Starobrno, který je od roku 2004 členem světové skupiny Heineken. Pivovar prodal nápoje za 1,444 miliardy korun, což je o 7,4 procenta víc než v předchozím roce. Drtivou většinu z prodaných nápojů tvořilo pivo, tržby za jeho prodej vzrostly na 1,287 miliardy korun. Starobrno na své valné hromadě také rozhodlo o výplatě dividend akcionářům. Každý z přibližně deseti tisíc lidí dostane za každou akcii pivovaru pětašedesát korun. (MF Dnes)

Akciová společnost STAROBRNO dnešního dne slavnostně otevírá po třech měsících zkušebního provozu nové distribuční centrum v Olomouci.

Značné posílení své obchodní pozice v Olomouckém regionu má přinést akciové společnosti STAROBRNO moderní distribuční centrum, které bylo otevřeno po pouhých čtyřech měsících příprav 8.ledna letošního roku v centru města na Babičkově ulici. „Jedná se o komplex distribučního skladu a velkoobchodního provozu cash and carry doplněný výstavní místností – show-roomem. Od letních měsíců bude provoz rozšířen také o „pivní ambulanci“ nabízející kromě samotných nápojů také zapůjčení výčepního zařízení a dalšího vybavení pro pořádání soukromých akcí. Po tříměsíčním zkušebním provozu jsme nyní schopni vyjít vstříc všem požadavkům našich zákazníků“- dodává David Skyba, který stál u zrodu celého projektu.

Nové Distribuční centrum Starobrno v Olomouci nabídne zákazníkům úplný sortiment pivních značek, které společnost dodává na domácí trh. Jsou to piva vlastních značek Starobrno, Hostan, Červený Drak, licenčně vyráběné pivo Zlatý Bažant a značky mateřského koncernu Heineken, což jsou v současné době především značky Heineken, Amstel a Edelweiss. V nabídce budou také vlastní limonády ZULU ze znojemského pivovaru Hostan a široký sortiment nealkoholických nápojů jiných výrobců. Později bude sortiment rozšířen i o široké portfolio destilátů.

Podle manažera distribuce STAROBRNO, a.s. Josefa Vaverky umožní Distribuční centrum Olomouc výrazné zrychlení služeb, větší flexibilitu a těsnější kontakt se zákazníky ve Olomouckém regionu. Otevírací doba olomouckého distribučního centra je 6.00 – 16.00 v pracovních dnech, prodejna cash and carry má otevřeno od 8.00 do 16.00 v pracovních dnech a od 8.00 do 12.00 v sobotu. (Tisková zpráva Starobrna)

Akcionáři společnosti Starobrno dostanou letos za jednu akcii dividendu ve výši pětašedesát korun. Brněnský pivovar loni dosáhl nejlepšího výsledku hospodaření ve své historii. Celkový obrat za prodej nápojů včetně spotřební daně byl kolem jedné a půl miliardy korun. Pivovar má podle posledních dostupných údajů z roku 2005 kolem deseti tisíc akcionářů. (Brněnský deník)

Společnosti Ústecké pivovary (ÚP), Drinks Union, PaSB a Pivovar Kutná Hora se sloučí do jednoho subjektu. O fúzi rozhodli akcionáři na valné hromadě. Nástupcem firem bude společnost ÚP.

Podle člena představenstva Milana Hagana je důvodem fúze konsolidace majetkových vztahů. Společnosti se ovládaly navzájem, k čemuž již podle něj není důvod. Po zapsání do obchodního rejstříku bude jediným vlastníkem firma ÚP. Ta bude patřit mezi sedm největších producentů piva v Česku. Budou pod ni spadat pivovary v Krásném Březně a Velkém Březně na Ústecku, Lounech a v Kutné Hoře. V nich se vyrábějí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Pivrnec a Jarošov. Spolu s licenční výrobou Zlatopramenu v Rusku vyprodukují kolem miliónu hektolitrů piva za rok. Čtvrtina produkce loni směřovala na export.

Pod ÚP bude spadat i ústecká likérka KB Likér. Ta loni vyprodukovala 60 000 hl lihovin a její nejznámější značkou je Stará myslivecká.

Základní jmění společnosti bude po sloučení přes 100 miliónů korun. Valná hromada také rozhodla, že sníží hodnotu tisícikorunových akcií na osm korun na kus. ÚP se bude muset vypořádat se závazky všech společností. ÚP například dluží společnosti Dukla na zárukách za nesplacený úvěr přes 240 miliónů. Hagan akcionáře informoval, že splátka je odložena do konce roku a že pohledávka bude nejspíše kapitalizována. (Právo)

Ocenění: Piva Zubr a Litovel jsou nejlepšími potravinářskými výrobky na Olomoucku. Rozhodla tak odborná komise soutěže „Výrobek Olomouckého kraje“, která vybírala nejlepší ze 78 přihlášených výrobků 35 firem.

Titul výrobek OK získala piva obou značek v průřezu celého sortimentu. Světlé výčepní jedenáctce Zubr Gold a světlému ležáku Litovel Premium navíc patří TOP ocenění za výbornou chuť a vysokou kvalitu produktu, značení výrobku i design obalu. Vítězné výrobky získaly certifikát a právo na označení speciálním logem „Výrobek OK 2007“. „Tímto pomůžeme spotřebiteli v jeho orientaci při nákupu, logo by mělo na ověřenou kvalitu zboží upozornit,“ říká Antonín Chytil, obchodní ředitel pivovarů Zubr a Litovel. (Kurzy.cz)

Stella Artois s novou outdoorovou kampaní

V pondělí, 2. dubna, spouštějí Pivovary Staropramen novou outdoorovou kampaň na značku Stella Artois. Autorem kampaně, kterou provází sdělení „Jediný detail může zničit vše“, je agentura Lowe GGK.

„Nová kampaň pokračuje v komunikaci jednoho z hlavních atributů značky – dokonalosti. Kampaň tvoří tři tématicky související vizuály založené na kontrastech,“ říká Zdeněk Prajs, brand manažer značky Stella Artois.

Nejprve budou superpostery rozmístěny v Praze, následně pak v dalších velkých českých městech – Brno, Ostrava, Hradec Králové a další.

K vnímání značky Stella Artois jako dokonalého piva výrazně přispívá i její unikátní servírovací rituál. Od začátku dubna proto ve vybraných provozovnách startuje také druhá vlna Premium programu, který hodnotí dodržování správného servírovacího postupu. Ukázka zde (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Pivovar Ambev chce v Brazílii investovat 51 miliard

Brazilcům zachutnalo pivo a chtějí ho víc. Tak si jde totiž vysvětlit zájem brazilského pivovaru Ambev investovat do svého rozvoje na tamějším trhu rekordních pět miliard realů (51 miliard korun). Firma již dnes zabírá téměř 70 procent brazilského pivního trhu.

Pivovar AmBev, který je součástí největšího producenta piva na světě společnosti InBev, chce tuto rekordní sumu investovat do brazilského trhu v příštích pěti letech. Investice je vůbec nejvyšší, kterou firma za sedm let svého působení na svůj rozvoj věnuje.

Výrobce piva oznámil, že koupí nejdříve místní pivovar Cintra za 150 milionů dolarů (3,15 miliardy korun). Tím zvýší svoji výrobní kapacitu a získá kontrolu nad dvěma továrnami v klíčových státech Rio de Janeiro a Sao Paulo.

Firma prohlašuje, že potřebuje rekordní investice do expanze své výrobní kapacity, zvláště na severovýchodě a středozápadě země, aby mohl těžit z růstu ekonomiky a z rostoucí poptávky po pivu v zemi. Pivovar vaří v zemi tři nejprodávanější značky, a to Skol, Brahmu a Antarctiku. Je také největším producentem piva v celé Latinské Americe.

AmBev je brazilskou divizí pivovaru InBev. Ten vznikl v roce 2004, kdy belgický pivovar Interbrew převzal kontrolu nad brazilskou firmou. Společnost InBev je podle svých internetových stránek s téměř 14procentním podílem a výstavem 202 milionů hektolitrů piva ročně hráčem číslo jedna na světovém pivním trhu.

Zaujímá první nebo druhou pozici na dvaceti klíčových trzích. Ve svém portfoliu má InBev přes 200 pivních značek. Celosvětově podporuje své globální prémiové značky Stella Artois, Beck’s, Brahma, Leffe, Hoegaarden, Staropramen a Bass Ale.

Pivovary Staropramen se staly součástí pivovarnické skupiny Inbev v roce 2000. Mají na českém trhu asi 15procentní podíl a jsou v Česku druhým největším výrobcem piva po Plzeňském Prazdroji. (iDnes)

Prodeje Pivovarů Staropramen v roce 2006 přesáhly 3 miliony hl

Celkové prodeje společnosti Pivovary Staropramen (bez zahraniční licenční výroby) narostly v roce 2006 meziročně o 6 % a dosáhly 3,058 mil. hektolitrů piva.

Na domácím trhu prodala společnost 2,43 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 4,2 %, dvojnásobně více než růst celého českého pivního trhu. Za výrazným navýšením domácích prodejů stojí především dobře zvolená obchodní a marketingová strategie a velmi teplé počasí v hlavní sezóně.

V loňském roce zaznamenal nárůst také export společnosti. Čistý export v meziročním srovnání narostl o 13,9 % na 623 724 hl. Klíčová značka Staropramen se vyváží do 30 zemí světa. Mezi nejvýznamnější exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

V roce 2006 výrazně narostla licenční výroba piva Staropramen na zahraničních trzích, a to o 68,1% na 645 477 hektolitrů. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zisk největšího světového producenta piva InBev vzrostl o 17 procent

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, loni zvýšil zisk o 16,8 procenta. Provozní zisk největšího světového producenta piva loni dosáhl 4,24 miliardy eur (120 miliard Kč). Akcie po zveřejnění těchto informací posílily o 3,1 procenta na 51,60 eur. (iHNed)

Pivovar Starobrno na gastronomickém veletrhu G+H v Brně představil nový druh piva, se kterým mateřský pivovar Heineken vstupuje na český trh - ledové pivo Extra Cold Beer. Oproti běžným pivům, která jsou při čepování vychlazena na teplotu šest až sedm stupňů Celsia, se novinka podává vychlazená na teplotu těsně pod bodem mrazu, řekla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová. Na českém trhu podle ní zatím podobné pivo není. Heineken jej však už prodává v několika evropských zemích.

Pivo Extra Cold Beer, jehož teplota se pohybuje kolem 0 stupňů Celsia, je čepováno do předem namražených sklenic. "Zchlazení piva na teplotu kolem nuly zajišťuje dodatečný chladič a také pípa, která je na povrchu pokryta ledem. Výsledkem je v ideálních podmínkách pivo s teplotou asi mínus dva stupně Celsia," řekla Eliášová. Pivose bude prodávat v hudebních klubech a diskotékách. Do konce roku by mělo být v prodeji nejméně ve 13 podnicích především v Praze a Brně.

Mezi další novinky, které se ještě letos objeví na českém trhu, patří například nový typ nealkoholického piva z pivovaru Černá Hora., který na rozdíl od současných nealkoholických piv nebude obsahovat žádný alkohol. Na český trh se pivo dostane v květnu, pivovar jej hodlá vyvážet také na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Právě nealkoholická piva zaznamenávají nejdynamičtější nárůst produkce. Podle svazu pivovarů vloni stoupl výstav těchto piv meziročně o 37 procent na 328 000 hektolitrů. Proti roku 2000 se téměř ztrojnásobil.

Na výrobu pivních specialit se v ČR zaměřují především malé pivovary, které se tak snaží konkurovat velkým pivovarnickým skupinám. Černohorský pivovar, který je největší z malých pivovarů, vyrábí například čtrnáctistupňové medové pivo Kvasar. Pivovar Janáček zkouší mladé konzumenty zaujmout ochucenými pivy Beerberry, které prodává v šesti příchutích, a to višeň, malina, zázvor, citron, bylinky a cola. Brněnský pivovar Pegas nabízí jako specialitu Pšeničné pivo vyráběné metodou spodního kvašení za použití pšeničného sladu, které podává s citronem. (iHNed)

Pomyslnou bronzovou medaili třímají v brněnském pivovaru Starobrno. S loňským výdělkem přes 100 milionů korun se dostal do trojice největších tuzemských výrobců nápojů.

„Je to nejlepší výsledek hospodaření v historii společnosti. Těší nás o to víc, že jsme tak velké peníze dokázali vydělat i přes své nemalé investice,“ uvedla Kateřina Eliášová, mluvčí pivovaru.

Starobrno v uplynulém roce potvrdilo svou pozici dominantního výrobce piva na jihu Moravy a zejména v Brně. Vyváželo však také do ciziny. „V zahraničí pivovar prodal přes sto osmdesát hektolitrů piva. Dvě třetiny z tohoto objemu představuje licenční výroba piva Starobrno pro slovenský trh. Dalšími velkými odběrateli pak byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie,“ popsala Eliášová.

Zvelebovali a propouštěli Brněnský pivovar stále pošilhává po modernějších a modernějších technologiích. Nejvíce peněz loni spolkl přechod na nový typ lahví.

A už teď na Starém Brně chystají rekonstrukci varny. „Budeme tak jedním z nejmodernějších pivovarů na světě,“ dodala mluvčí.

Počet zaměstnanců v pivovaru oproti loňskému roku poklesl o dvě a půl procenta. „Za toto snížení mohou jednak provedené organizační změny v obchodu a distribuci a také převedení stáčírny lahví ze znojemského Hostanu do Brna,“ vysvětlila Eliášová.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, což je čtvrtý největší světový producent piva. Předloni firma převedla svou veškerou tuzemskou výrobu piva do Brna, když nechtěla investovat několik milionů korun do obnovy zastaralé technologie ve Znojmě.

Kromě piva je Starobrno rovněž výrobcem vlastních limonád. Těch se loni povedlo prodat téměř 28 tisíc hektolitrů.

Pivovar v loňském roce získal také celou řadu ocenění v degustačních soutěžích po celé České republice. „Největším úspěchem je pro nás titul České pivo roku 2006,“ uvedla Eliášová. Piva z Brna bodovala také například na Pivexu nebo v anketě časopisu Pivní kurýr.

***

* Pivo v číslech

Jak si vedlo Starobrno

Čistý zisk: 151 milionů korun podíl na tuzemském nápojovém trhu 5,3 %, což znamená o 0,2 % Prodáno: 1,04 milionů hektolitrů nápojů; z toho 914 tisíc hektolitrů připadá na pivo, zbylých 126 tisíc na nealkoholické a ostatní nápoje

Pivovar také zaznamenal významný nárůst tuzemského prodeje své mateřské značky - piva Heineken; prodalo se ho 11 tisíc hektolitrů. (MF Dnes)

Čtvrtá největší česká pivovarnická skupina na trhu zvýší cenu piva u svých značek Zubr, Holba a Královské pivo Litovel. Růst cen činí v průměru tři procenta a dotýká se zejména sortimentu sudového piva, kde se od dubna zvýší cena o 25 až 35 haléřů na půllitr. U lahvových piv se cena změní pouze u vybraných druhů speciálních piv, například u tmavého piva, jehož cenový nárůst je zhruba deset haléřů na láhev. Zvýšení cen si vyžádal průběžný růst cen energií a zejména vstupních surovin a nakupovaných služeb. K cenovým opatřením přistupujeme vždy až po pečlivém vyhodnocení všech nákladových faktorů a možností eliminace jejich vlivu na ceny piva. Růst nákladů se snažíme v první řadě vyrovnávat realizací optimalizačních opatření, ke kterým patří například zavádění energeticky úsporných technologií, regulační techniky a ostatní. Současně s tím úzkostlivě chráníme dosahovanou vysokou kvalitu a jedinečné chuťové vlastnosti piv našich značek. Naše piva vyrábíme tradiční klasickou recepturou výroby českých piv, která je sice náročnější a nákladnější než velkoobjemová výroba takzvaných europiv, ale pouze takto vyrobené pivo je zárukou nejvyšší kvality a chuti, uvedl obchodní ředitel pivovarů Antonín Chytil. Loni pivovary Zubr, Litovel a Holba zvýšily ceny rovněž v průběhu jara, a to zhruba ve stejném rozsahu jako letos. Nabízíme produkt ve špičkové kvalitě za přijatelnou cenu. Snížení poptávky jako reakci na zdražení tedy nepředpokládáme, doplnil Chytil. (Hranický deník)

Hned ve dvou nejprestižnějších kategoriích 17. ročníku slavností piva v Táboře se ocitly nejúspěšnější produkty pivovaru Starobrno. Nejlepším pivem v kategorii světlý ležák byl vyhlášen znojemský Hostan Hradní, který zvítězil nad třiatřiceti konkurenty. „Starobrno upevnilo svoji pozici nejčastěji oceňované značky piva. Je to zároveň odměna za snahu o zdokonalování celého výrobního procesu a péči, kterou kvalitě piva věnujeme,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Petr Hauskrecht. (Znojemsko.cz)