Staropramen je známý nejen svým pivem, ale také jako častý inovátor. Především z tohoto důvodu slaví své letošní 140. narozeniny zcela netradičně a v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“. Během tří říjnových týdnů bude možno pomocí geocahingu najít v Praze a okolí 140 samochladících sudů Staropramen CoolKeg.

Roztržitý mladík v obleku se soustředěně dívá do koruny mladého stromu, zatímco dva jiní, horečnatě obléhají šípkový keř opodál. „Někde to tu přeci musí být“, říká jeden z nich, zatímco ten druhý ještě jednou kontroluje souřadnici svého GPS přijímače. Ze zarputilého hledání je vytrhne až jásavý výkřik úplně jiného mladíka, který jako první spatřil „kešku“ – neboli „schovku“, připevněnou na lavičce.… Nevíte, co se to děje? Tak pozor! Na podobnou situaci můžete během letošního října narazit v Praze a jejím okolí poměrně často. Staropramen totiž slaví 140. narozeniny a pro své příznivce pořádá pravý hon na samochladící sudy CoolKeg v podobě geocachingu.

Geocaching (čti geokešing) je moderní zábavou, která nachází stále další a další příznivce. Jedná se o hledání skrytých schránek s „pokladem“, tzv. „kešek“, za pomocí GPS přijímačů a známých souřadnic. Úspěšný lovec pokladů v objevené skrýši nalezne zpravidla nějakou drobnost, kterou mu většinou zanechal jeho předchůdce. Největší odměnou je však pro účastníky samotné nalezení onoho unikátního místa a často už jen samotné hledání.

V říjnu bude možné vyzkoušet si tuto trendy zábavu v trochu odlehčené formě – a o ceny! Staropramen totiž přichází s dalším originálním nápadem. Své příznivce potěší nejen svým lahodným světlým pivem, ale i trochou adrenalinu. Praha a vybrané obce ve středočeském kraji se na tři říjnové týdny (12.-30.října 2009) promění v herní arénu, ve které bude uschováno 140 poukázek na Staropramen CoolKegy.

K nim budou soutěžící směřovat GPS souřadnice a další indicie - pro méně náročné hledání budou k dispozici fotografie místa uschování a jejich slovní popis. Indicie i souřadnice budou v době soutěže postupně zveřejňovány na FaceBook stránce s názvem Staropramen140. Pravděpodobně tedy bude možno v podzimní Praze narazit na horlivě pobíhající „kešery“ snažící se pivní poklad nalézt jako první.

Jako národ milující pivo jsme zvyklí, že ho najdeme skoro na každém rohu. Díky netradiční oslavě 140. narozenin Staropramenu to v říjnu bude platit víc než kdy jindy. Veškeré informace o soutěži a samotné GPS souřadnice včetně indicií lze najít na www.facebook.com/Staropramen140.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv se opět spojila s moderním designem. Na loňském ročníku Designbloku představila originální přepravku vytvořenou Maximem Velčovským, letos se pochlubí uměleckou trofejí pro vítěze Mistrovství ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - sklenicí Stella Artois vyrobenou designérem Markem Vráblíkem z 99 malých figurek.

„Tuto originální sklenici jako první získala letošní vítězka Mistrovství v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois Barbora Hebrová a od 6. října ji bude moci zhlédnout i široká veřejnost, jež navštíví letošní ročník Designbloku,“ uvedl Martin Jahoda, brand manažer značky Stella Artois. „Servírovací rituál piva Stella Artois, jehož zvládnutí je předmětem Mistrovství, je o detailech, preciznosti a umění barmana, proto jsme chtěli, aby trofej nesla také tyto atributy,“ dodává Jahoda.

Návrh talentovaného a oceňovaného Marka Vráblíka zvítězil v designérské soutěži, kterou organizovalo studio Unity GDG. V porotě zasedl kromě dalších významných osobností českého designu i Jiří Macek, organizátor Designbloku, a Jan Němeček, vedoucí ateliéru designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Marek Vráblík trofej vyrobil z 99 figurek. Číslo devět je symbolické, protože Stella Artois se servíruje v devíti krocích. Pohár tvoří tři druhy figurek znázorňující klíčové osoby podepsané pod každou sklenicí Stella Artois: sládek, barman a finální spotřebitel. Zvláštní místo uvnitř sklenice pak patří legendárnímu sládkovi Sebastianovi Artois, bez něhož by pivo nevzniklo. Identifikovat se dá podle červeného srdce, které je posledním symbolickým prvkem originálního díla.

Marek Vráblík pracoval s galvanizovanou/komaxitovou slitinou, a než pohár spatřil světlo světa v celé své kráse, uběhly dva měsíce. „Hodnota poháru je nevyčíslitelná, protože jde o trofej, kterou dostane jen ten nejlepší a budou s ní spojeny i pozitivní emoce. Navíc jde o poctivou ruční práci, která mi ke stylu a kvalitě ležáku Stella Artois sedí,“ prohlásil Marek Vráblík. Nicméně vypočítal, že jeho cena se vyšplhala téměř na čtvrt milionu korun.

Po skončení Designbloku se pohár vrátí letošní vítězce mistrovství a každý rok potom poputuje k novému přeborníkovi v servírování ležáku Stella Artois. Postupně na něj budou umísťována jména dalších vítězů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Mezinárodní finále čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního ovládl Dán Rasmus Kobbersmed z Kodaně. Našemu reprezentantovi, Vítu Voznicovi z ostravské restaurace Slezska PUOR, se ve velké konkurenci ani pro tento ročník nepodařilo zajistit České republice vítězství, skončil těsně na čtvrtém místě.

První část mezinárodního finále se uskutečnila 30. září 2009 v areálu Plzeňského Prazdroje. Zde si nejlepší výčepní ze 17 zemí světa poměřili své teoretické znalosti o historii a výrobě piva Pilsner Urquell. Následoval přesun do Berlína, kde se soutěžící postavili za výčep. Měřítka poroty byla vzhledem k již čtvrtému ročníku soutěže velice přísná. „Nestačilo jen dokonale načepovat pivo Pilsner Urquell. Výčepní museli být zároveň i charismatickými „showmany“, kteří dokáží naservírované pivo i dobře „prodat“. Tato kritéria dokonale splňoval vítěz Rasmus Kobbersmed,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a.s.

3 nejlepší výčepní světa:

1. místo Rasmus Kobbersmed, Dánsko

2. místo Ivan Šimonovič, Slovensko

3. místo Maria Abrams, Německo

Absolutní vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 si kromě titulu nejlepšího výčepního světa odnesl i poukaz na cestu kolem světa pro 2 osoby, trofej a certifikát.

Do čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender bylo zapojeno 17 zemí a celkem tedy přes 4 000 výčepních. V České republice se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve tu proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola, ze kterých vzešlo 15 finalistů. Následoval mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále, z něhož vyšel reprezentant pro ČR.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na začátku října startuje finále hlasování o konečné pořadí hospod a restaurací v prestižním průvodci Pilsner Urquell Pub Guide. Nově je možné hlasovat nejen přes internet, ale i pomocí mobilního telefonu. Návod na hlasování je ve všech zúčastněných hospodách a hosté tak mohou na místě oznámkovat kvalitu piva, jídla, ale i obsluhy a dalších služeb. Top 100 hospod dostane prostor v tištěném průvodci, který bude představen v lednu 2010.

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již třetím rokem jako komplexní hodnocení hospod. Nabízí lidem výběr těch nejoblíbenějších restaurací po celém Česku. Až dosud fungovalo hlasování pouze přes internet, nově přibyla možnost odevzdat svůj hlas i pomocí mobilního telefonu. Přímo z restaurace tak mohou hosté ohodnotit kvalitu piva, jídla i dalších poskytovaných služeb.

Pilsner Urquell Pub Guide si za tři roky získal velkou oblibu návštěvníků hospod a restaurací. „Rozhodli jsme se rozšířit možnost hlasování o odevzdání hlasu prostřednictvím SMS. Slibujeme si od toho zapojení ještě většího počtu lidí, získání dalších hlasů a bezprostřednější hodnocení kvality hospod. Jsme si jisti, že pokud se host rozhodne navštívit některou z provozoven uvedenou v Pilsner Urquell Pub Guide, bude spokojen jak s kvalitou piva, jídla i obsluhy,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell a dodává: „Bezprostřední hlasování pomocí mobilního telefonu ještě více motivuje i samotné hospodské, aby se co nejlépe starali o pivo, prostředí a servis a pomáhá nám tak pozvednout celkovou kvalitu a úroveň gastro provozoven.“

Pilsner Urquell Pub Guide je unikátní způsob hodnocení. Na rozdíl od jiných průvodců, kde posuzují restaurace odborníci, tento sestavují skuteční konzumenti a návštěvníci restaurací podle své spokojenosti a svých preferencí. Sto nejoblíbenějších hospod k 30. 11. bude zařazeno do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, který se představí na slavnostním křtu v lednu 2010.

Způsob hlasování

Hlasovat je možné prostřednictvím SMS nebo na www.pilsner-urquell.cz. Zde se taky nacházejí přesné informace jak hlasovat.

O průvodci Pilsner Urquell Pub Guide

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již potřetí. Do hlasování jsou zařazené restaurace, kde je pivo Pilsner Urquell čepováno jako hlavní značka. Smyslem průvodce je nabídnout ucelený přehled o hospodách a restauracích z celé České republiky, o kterých sami zákazníci rozhodli, že jsou nejoblíbenější. Celkové hodnocení se skládá z kvality piva, služeb, prostředí, kuchyně a doprovodného vyžití (šipky, kulečník atd.).

Tištěný průvodce pro rok 2010 vyjde v lednu v nákladu 15 000 kusů. Distribuce letošního vydání zájemcům probíhá zdarma po splnění požadavků na stránce www.pilsner-urquell.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vítězové národních kol ze 17 zemí soutěžili ve středu v Plzeňském Prazdroji v první části světového finále o titul Mistr výčepní (Master Bartneder). Druhá část soutěže a vyhlášení výsledků bude ve čtvrtek v Berlíně, informoval agenturu Mediafax mluvčí soutěže Zdeněk Hůrka.

"Soutěžící rozlosovaní do tří skupin museli v Plzni absolvovat písemné testy, kde odpovídali na otázky z pivovarnictví a gastronomie. Následoval patnáctiminutový rozhovor se členy komise, kteří pokládali dotazy opět ze zmíněných dvou oblastí," řekl Hůrka. Vrcholem bylo potom čepování soutěžního piva.

Ve čtvrtek bude soutěž pokračovat v Berlíně hlavní disciplínou, při které soutěžící předvedou své umění za pípou. Českou republiku reprezentuje výčepní Vít Voznica z Ostravy.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš

Dříve se plavil na jaderné ponorce, teď téměř pět let „kormidloval“ Plzeňský Prazdroj. A možná se díky němu naučí pít plzeňské pivo i golfové eso Tiger Woods. Včera však Mike Short ze své funkce odešel.

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Několik let jste byl důstojníkem na jaderné ponorce britského Královského námořnictva. To je neobvyklé povolání. Říkal jste, že vás to i bavilo. Proč pak přišla náhlá změna a začal jste dělat něco jiného?

Mám rád dobrodružství a změny.

Nenarážel jste na poznámky typu: Ty to přece nebudeš umět.

Často jsem si to říkal sám! Jenže v každé nové situaci se rychle naučíte to, co potřebujete vědět. Není v životě nic zajímavějšího než získávat nové zkušenosti. Svět kolem nás se mění tak rychle, že nezbývá než se přizpůsobit.

S kolegy na ponorce jste se do moře museli ponořit i na několik týdnů. Projevuje se život ve stísněném prostoru následně na psychice člověka?

Většina lidí tomu nevěří, ale na ponorce se pracuje velmi tvrdě. Měli jsme směny - čtyři hodiny práce, osm hodin odpočinku, jenže pořád dokola. Žádný volný víkend. Bylo tam hodně drilu, mnoho cvičení, naprosté soustředění, neustálé ověřování techniky. Navíc jsem nesl zodpovědnost za svůj tým. Pracoval jsem tam jako inženýr, pamatuji si, že když jsem do ní poprvé vlezl, viděl jsem jen les malých trubek. Přes všechnu přípravu jsem se v tom lese vůbec nedokázal orientovat. Ale rychle jsem se to naučil.

Jaderná ponorka, to je, předpokládám, velké vojenské tajemství.

Velmi utajená jsou místa, kde ponorky takzvaně parkují. A určitě se nesmí hovořit o žádných akcích, pokud by se na nich ponorka podílela.

Jsem suchozemec a práce na ponorce se mi vždy jevila jako nudná.

Kdepak. Jste ve velkém vypětí. Vliv to má hlavně na vaši fyzičku, protože tělo funguje na základě denního a nočního světla. Na ponorce musíte vypínat a zapínat světlo, abyste mohl kontrolovat rytmus těla, jinak byste byl zcela dezorientovaný.

Má to ještě dnes vliv na vaši psychiku?

Pamatuji si všechno, co se tam odehrávalo, ale vliv už to nemá.

Pracoval jste za svůj život v několika velmi rozdílných zemích. Nebudu se teď ptát na konkrétní státy a podnikání v nich, ale na jejich obyvatele. Co se vám vybaví, když řeknu Brit?

Silná orientace na sociální postavení, hlídá si, v jaké společenské třídě se ocitá. Soustředí se na rodinu. Dává si často pozor na to, co říká.

Jihoafričan?

Přátelský. Mnoho národů, kultur a jazyků. Zvyk stýkat se a pracovat s lidmi, kteří mají velmi rozdílné zázemí.

Kanaďan?

Dívá se na televizi. Říkali mi, že rádi porážejí stromy a loví medvědy, ale spíše se dívají na televizi.

Maďar?

Konzervativní. Uzavřený.

Čech?

Vzdoruje změnám. Trochu žije v minulosti. Ale kompetentní a chytrý.

Proč si myslíte, že žijeme částečně v minulosti a bráníme se změnám?

Protože vaše minulost byla velmi traumatická, s mnoha zásadními změnami pro život. Omezovalo to rozvoj lidí. Bylo zde hodně strachu. Člověk se pak upíná k tomu, co zná, má obavu z nového.

Je to pro nás pořád limitující při prosazování se ve světě?

Naštěstí se to rychle mění. Ovšem Česká republika nemá jasnou vizi, jakým směrem se bude ubírat za deset patnáct let. To je chyba.

Jak se podle vás liší byznys v jednotlivých státech?

Existují tu velké rozdíly. Když jsem dostudoval, tak jsem v Anglii svému šéfovi říkal pane, všichni nosili kravaty, bylo to velmi formální. Pracoval jsem v koncernu Rolls-Royce na leteckých motorech. Byli tam dva kolegové, jeden Angličan, druhý Američan. Ten první tam dělal 15 let, a znal naprosto perfektně motor, ale pouze svoji část. Američan pracoval na motoru sice jen šest měsíců, ale měl přehled o všech jeho částech. V Británii se důsledně dodržovala neměnná hierarchie ve firmě, v USA se stěhovali lidi po firmě, aby získali víc zkušeností. Pak jsem se přestěhoval do Kanady a všechno bylo uvolněnější. Je to už sice 30 let, ale šéfovi jsme říkali Bobe.

V Jižní Africe jste strávil skoro dvacet let. Tam panuje jaký systém?

Naštěstí spíše ten americký. Vyhovuje mi víc, když jsou ve firmě bližší vztahy, nebudu říkat rovnou rodinné, ale ze zkušenosti vím, že při velké formálnosti se některé problémy řeší složitě.

Než přejdeme k Čechům a pití piva, myslíte si, že jeden z nejslavnějších sportovců světa, americký golfista Tiger Woods, už někdy ochutnal Plzeňský Prazdroj?

Napíšu mu e-mail a zeptám se ho (směje se). Nevím, zda už plzeňské pivo zkusil. Také by mě to zajímalo.

Narážím na to, že Plzeňský Prazdroj je od letošního roku partnerem golfového British Open, a to je jediný turnaj v Evropě, na kterém Tiger Woods tradičně hraje.

Vím, že na to narážíte. Rozhodli jsme se proniknout víc na britský trh a k tomu slouží i jeden z nejprestižnějších golfových turnajů na světě, kterým British Open je.

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Slyšel jste o jedné z nejslavnějších knih české literatury Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška?

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

Ve Švejkovi se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělala dobrou práci, když chránila pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. To je obrana i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Ale je velmi složité "vnutit" jiným národům české pivní tradice. Například v Anglii se pije pivo bez pěny, v Číně zase většinou z lahví, které mají obsah sedm decilitrů. To je jiná kultura pití.

Jenže tradice a moderní vlny se už dávno v celém světě prolínají. Jasně, že místní pivo má například v Británii svoje pevné místo, ale moderní styly piva se prosazují stále více. A tím moderním pro Angličany může být například tradiční české pivo, třeba Pilsner Urquell.

Jak přimět člověka v jiné zemi, aby pil jinak a něco jiného?

Musíte je to prostě postupně naučit. U starších lidí je to skutečně složité, se změnami návyků se má začít kolem dvaceti let. Moje dcera mi posílá z Anglie fotky lidí, jak pijí plzeňské pivo, a chce mi tím ukázat, jak moc je i tam populární.

S dcerou jste mi nahrál, protože v minulosti vůbec nebylo běžné, aby v restauraci seděly u stolu jen ženy a pily pivo. Dnes je to obvyklý obrázek zejména u mladších žen. Všiml jste si toho?

Pivo je spíše "mužská záležitost", patří ke vztahům mužů i s okřídlenou větou: Jdeme na jedno? Chování a postavení žen se však v evropských společnostech podstatně změnilo, v minulosti například tolik nechodily samy ven. A pivo se tak stalo součástí i jejich schůzek.

Musí české pivo, pokud se chce prosadit ve světě, ustoupit ze svých tradic?

Kupovali jsme po světě místní pivovary a s nimi vlastně i jejich zákazníky. Nejdříve se pracuje s nimi a až pak se tam dováží české pivo. Důležité je hledat skuliny na trhu.

Jak prodávat něco, co má být pořád stejné? Pořád stejně dobré, neměnné. Nemyslíte si, že je to trochu proti smyslu moderní reklamy, která se snaží nabízet hlavně novinky?

Každá značka balancuje mezi svou tradicí a tím, aby vypadala čerstvě, moderně. V Česku je pivo součástí kulturního dědictví, proto vystupují v reklamách známí lidé, ikony, které pivo znají a pili ho. Tradice je skutečně důležitá, musíme ji připomínat, proto je na ní založena naše reklama.

Spisovatel Bohumil Hrabal řekl: "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba, máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle musí jít s technikou sakra pomalu." Jdete na to tedy pomalu a opatrně?

Bylo by to proti firmě samotné, kdyby nectila staré receptury výroby. Ty musí zůstat! Když první sládek Josef Groll uvařil v Plzni v roce 1842 premiérovou várku, chtěl dosáhnout určité kvality a chutě. Jenže používal velmi jednoduché vybavení. Bylo proto mimořádně obtížné zopakovat stejný výsledek. S pomocí moderní techniky se však dá dodržet vždy naprosto stejný postup, jak to pan Groll zamýšlel. Takže pokrok je v tomto případě dobrý, kdybych měl oponovat Bohumilu Hrabalovi.

Jenže ječný slad, chmel i voda se mohou někdy lišit. Jak pak dosáhnete stejného výsledku?

Existuje sice moderní technika, ale záleží na umu plzeňských sládků, aby dosáhli pokaždé stejného výsledku. A v tom jsou Češi opravdoví pivařští mistři.

Takže jak říkám, je to sice staré, ale pořád nové.

Ano. Je to podobné, jako když vaše babička pekla v kachlové troubě bábovku a vy ji pečete v moderní digitální. Pokud máte dobrý recept a dodržíte postup, daleko snazším způsobem dosáhnete požadovaného výsledku.

Pamatuji si, že když jsem byl mladý, tak pivo vydrželo jen pár dní, pak se už nedalo pít. Dnes jsou to týdny i měsíce a bývá stejné. Netrpí jeho ošetřováním jeho kvalita? Myslím tím možné chemické úpravy.

Ne. Pivo je skutečně nejlepší poté, co se dokvasí. Pak nastává fáze, kdy je nutné pomocí dobré stáčecí techniky ochránit jeho kvalitu. Nesmí se k němu dostat vzdušný kyslík či sluneční záření. Nemůžete vozit pivo přes půl světa a neudržet jeho stejnou kvalitu. Doba vašeho mládí, kdy se vám zkazilo ve sklepě hospody za pár dní, je pryč.

Napadá mne, co pití piva na ex. Zvládnete to, když jste šéfoval největší pivovarnické firmě v zemi?

To není česká specialita! Patří i k anglické hospodské kultuře. Když jsem byl studentem, trénoval jsem pití na ex dost často. Dnes už jenom někdy. Ale pořád to zvládnu.

Včera byl váš poslední den ve funkci generálního ředitele Plzeňského Prazdroje. Proč končíte?

Pět let je běžná maximální délka působení zahraničních vedoucích pracovníků v daných pozicích, takže mě telefonát s nabídkou jiné pozice až tak nepřekvapil.

Když byste měl bilancovat, co vám dal pobyt v Česku?

Ze všech zemí, ve kterých jsem kdy žil, patří pobyt v České republice mezi ty nejlepší. Vše bylo pro mě fascinující: srdečnost i schopnosti Čechů, příroda, kultura, historické památky. Vaše země je báječná a stále skýtá mnoho potenciálu. Z profesního úhlu pohledu byla práce v Plzeňském Prazdroji jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě.

Jaký je to pocit, vracet se do Velké Británie po tolika letech?

Na jedné straně cítím smutek z toho, že opouštím Česko, na druhé se velmi těším na svoji novou práci, na nové prostředí a také na to, že znovu uvidím známé tváře a věci, které nás před mnoha lety obklopovaly. Z Velké Británie jsem odešel v roce 1977, moje žena v roce 1972, ale seznámili jsme se až v roce 1987. I když jsme Anglii často navštěvovali, nikdy jsme vlastně neměli možnost poznávat naši rodnou zemi společně.

Co je podle vás největším úspěchem vaší "mise" v Prazdroji?

Bude to znít jako manažerská fráze, ale za dobu mého působení v Prazdroji se nám podařilo zvýšit naši ziskovost o více než 60 procent. Značka Pilsner Urquell se stala vlajkovou lodí skupiny SABMiller, která je druhým největším výrobcem piva na světě.

Mike Short

Věk: 63 let

Jako vystudovaný inženýr působil v oblasti jaderného inženýrství, v začátcích jako důstojník Britského královského námořnictva na ponorkách.

Pracoval v sedmi různých zemích v leteckém a kosmickém průmyslu, v energetice, věnoval se konzultační činnosti v oblasti projektového řízení a nakonec se dostal k pivovarnictví. V roce 1990 nastoupil do South African Breweries (nyní SABMiller), v pivovarnickém oboru se tak pohybuje téměř dvacet let.

S manželkou přednedávnem po rodinné tragédii převzali opatrovnictví nad dvěma vnučkami. "Jsou obě docela smutné, že odjíždíme. Za tu dobu si tu našly kamarády, zároveň se ale těší do Velké Británie, protože jejich maminka byla Angličanka."

Nyní nastupuje na novou pozici do vedení globální skupiny SABMiller, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert | Foto: Michal Sváček

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Líbí se mi, že v Česku máte pivní kulturu, říká někdejší šéf Prazdroje Mike Short

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Asi jste slyšel o Švejkovi...

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

V té knize se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělá dobrou práci, když ochraňuje pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. Brání vás tím i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert

Nejen přímý ekonomický přínos pivovarů, ale také adresná podpora školství, sportu, kultury a neziskového sektoru – i to je působení pivovarnické skupiny Heineken v Ústeckém kraji. S tradičními severočeskými pivními značkami – Louny, Zlatopramen a Březňák - se můžete setkat na řadě hudebních i divadelních představeních, při sportu, ale také na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně nebo na odborných vědeckých sympoziích. Najít je také můžete u řady obecně prospěšných akcí – hipoterapie v Mostě nebo při projektech realizovaných komunitní nadací Euroregionu Labe.

Významní příjemci finanční i materiální podpory se soustředí především v samotném srdci Ústeckého kraje – v Ústí nad Labem. Spolupráce značky Zlatopramen s tamější Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně trvá již od roku 2005 a zahrnuje podporu vědeckých sympozií a společenských akcí Univerzity a také každoroční výroční ceny narození Jana Evangelisty Purkyně „Ceny rektorky“. Těmi od roku 2001 oceňuje škola své studenty i pedagogy ze všech fakult univerzity za mimořádné výkony při studiu, výzkumu, pedagogické činnosti, za umělecký či sportovní výkon a reprezentaci školy a také za nejhodnotnější knihu, publikovanou pracovníky univerzity. Letos také Heineken podpořil slavnostní zasedání univerzitní rady u příležitosti 55. výročí založení univerzity, které hostilo špičky vysokých škol a univerzit z celé republiky i ze zahraničí.

Bez podpory pivovaru Louny by se neobešel letos již dvacátý ročník lounského Memoriálu Karla Raise. Pivovar Louny patří k tradičním partnerům této akce, kterou podporuje od jejích počátků. V sérii závodů v silničním běhu navíc od roku 1993 měří své síly zdraví sportovci s handicapovanými. Rostoucí zájem o Memoriál dal v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbikeů a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezóny. Oba soutěžní podniky mají za cíl nejen integrovat zdravé a handicapované sportovce v samotných závodech, ale také zapojit zdravé a tělesné postižené do příprav obou akcí. O kvalitě obou závodních podniků svědčí i fakt, že každoročně roste počet zahraničních výprav, které se jich účastní.

Každoročně Zlatopramen podporuje vybraná představení Severočeského divadla opery a baletu, podporuje také ústecké Činoherní studio. Přispěl například na inscenaci Bohové hokej nehrají, která je na repertoáru divadla od loňského roku a hrát se bude i v nadcházející sezóně. Kulturní život podporuje i značka Louny, a to v lounském Divadle Vrchlického a Loutkovém divadle, v obou divadlech se zaměřuje především na konání koncertů a hudebních vystoupení folkových a country kapel.

Pivovar Velké Březno každým rokem pořádá pro širokou veřejnost oslavu Masopustu s bohatým kulturním programem. Při této příležitosti také otevírá brány návštěvníkům i samotný pivovar, který leží v předměstí krajské metropole. V letošním roce se dočkal opravy hrob pana Cibicha, patrona značky Březňák, na místním hřbitově. S ústeckými pivními značkami, zejména Zlatopramenem, se můžete potkat i na mosteckém Hipodromu, kde od roku 2007 podporují červnový dostihový závod, jezdecký oddíl a také hipoterapii pro postižené.

Další aktivity neziskového sektoru v Ústeckém kraji podporuje skupina Heineken a její pivovary prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe. Díky příspěvku se letos například uskutečnily kulturně osvětové akce pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun. Peněžním darem byl podpořen provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, ústecká pobočka Svazu tělesně postižených v ČR a příspěvek na obnovu klášterní zahrady získala i ústecká pobočka sdružení YMCA.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Právě v těchto dnech většina volebních kampaní končí. Je však také jedna, která právě začíná - nová kampaň Staropramenu na volební téma, naštěstí v odlehčeném pivním duchu. Kdo se těšil, že bude letos volit, má tedy stále možnost.

Kampaň tvůrčím způsobem parafrázuje známé volební termíny a politická klišé a její hlavní slogan zní „Kdy jsi naposledy volil jinak?“. Tímto hravým způsobem Staropramen pokračuje ve své dlouhodobé komunikaci v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“

„V komunikaci s našimi stávajícími i potenciálními voliči se snažíme být srozumitelní a důvěryhodní, proto máme jasného lídra, stejně jako představu o koalici,“ říká s nadsázkou Martina Bučková, brand managerka značky Staropramen. „Volit naše kanditáty lze každý den, volební místnosti jsou po celé České republice a hlasovací lístky jsou v nich již připraveny“, dodává s úsměvem.

Pro Staropramen kampaň připravila kreativní agentura Young&Rubicam, média nakoupila agentura Mediaedge. Mediální mix zahrnuje jak internetové zpravodajské servery, tak tištěná média, OOH media v Praze a dalších českých městech a komunikaci na Rádiu 1. Volební kampaň Staropramenu potrvá do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Společnost Plzeňský Prazdroj, jež v posledních měsících vyměnila kreativní agentury svých značek Radegast a Gambrinus, rozjela výběrové řízení i pro svůj prémiový brand Pilsner Urquell. Na jeho kreativě dosud dlouhodobě pracovala reklamní agentura Leo Burnett, které tak odchodem pivovaru zůstává v portfoliu jediný velký klient, obchodní řetězec Tesco. Na trhu se proto již spekuluje, že by se jedna z nejstarších českých reklamek měla začlenit pod svou sesterskou agenturu Publicis a fungovat stejným modelem jako Saatchi & Saatchi, tedy bez vlastní právní subjektivity a na adrese Publicisu (všechny zmiňované agentury patří do komunikační skupiny Publicis, pozn. red.). Martin Štěpánek, managing director Publicisu, tuto možnost odmítl komentovat. Zda se agentura bude o Pilsner Urquell ucházet znovu, není zatím známo. Prazdroj seznam agentur pozvaných do výběrového řízení neodkryl.

Zdroj: MaM iHNed.cz

Lucie Muchová se v pondělí 21. září stane novou finanční ředitelkou společnosti Pivovary Staropramen. Firma o tom informovala v pátek.

Do společnosti nastoupila v roce 2005 jako účetní specialistka, poté zastávala pozici hlavní účetní a od roku 2008 vedla tým controllingu.

Lucie Muchová (32) vystudovala účetnictví a podnikové finance na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Ve vedení nahrazuje Zdenka Havlenu, který přechází do controlingového týmu střední a východní Evropy se sídlem v Moskvě. Zdenek Havlena pracuje ve společnosti od roku 2001. Během této doby působil na různých pozicích v oddělení controlingu. V květnu 2007 byl jmenován finančním ředitelem pro Českou republiku a později rovněž pro Maďarsko.

Zdenek Havlena (38) vystudoval Ekonomii strojního inženýrství na VUT v Brně.

Pivovary Staropramen jsou s více než patnáctiprocentním podílem na domácím trhu druhým největším producentem piva v České republice, pivo Staropramen se vyváží do více než 30 zemí světa. Pivovary Staropramen jsou součástí skupiny Anheuser-Busch InBev, největší pivovarnické společnosti světa.

Zdroj: Mediafax.cz | Autorka: Iva Vokurková

Jestliže jste si na koncertě skupiny Kabát šli pro pivo, možná vás překvapilo, že ho výčepní točí "spodem". Největší pivovar v zemi Plzeňský Prazdroj totiž na koncertě testoval zařízení TRUfill, které umožňuje vytočit větší množství piva v krátkém čase a tím i více vydělat.

Zdá se tedy, že díky vynálezu dovezenému z Velké Británie nebudou muset návštěvníci velkých akcí čekat na půllitr piva v nekonečných frontách. Pivovaru to navíc zřejmě umožní vytočit více piva a tím i zvýšit tržby.

Zařízení je v České republice naprostou novinkou. "Já jsem se s tím nikdy nesetkal, ani jsem o tom neslyšel," říká výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý s tím, že není schopen říct, jak může čepování piva spodem ovlivnit jeho kvalitu.

"Na tomto zařízení se čepuje do speciálních kelímků, jež mají ve spodní části ventil, který se napojí na stáčecí zařízení a ode dna se kelímek naplní pivem," vysvětluje Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje, který má na užívání zařízení v České republice exkluzivitu.

Kelímky jsou dražší

Speciální kelímek, který je k načepování piva potřeba, je v současné chvíli podle Juriny dražší, protože výroba systému je zatím ve zkušební fázi a kelímky se vyrábějí jen v limitovaných sériích.

"Při širokém používání tohoto systému předpokládáme, že se cena kelímků přiblíží ceně dnes používaných," odhaduje Jurina.

Podle společnosti Manitowoc, která stroj vyrábí, by výčepní díky němu měli být schopni natočit nápoj za pět až deset sekund. Zařízení je tedy podle společnosti vhodné využít v situacích, kdy je "rozhodující získat maximální výnos ze zkrácené doby na čepování."

"Úspora je především v rychlosti čepování a menší náročnosti na obsluhu," uvedl Jurina. Obsluhujícímu personálu totiž stačí nasadit kelímek na ventil, zmáčknout spouštěcí tlačítko a po napuštění předat kelímek zákazníkovi. "Takhle je schopen obsluhovat až čtyři plniče současně."

Plzeňský Prazdroj zařízení zatím pouze testuje, poprvé ho vyzkoušel začátkem září na slavnostech plzeňského piva Pilsner Fest. "Nyní jej zkoušíme a seřizujeme na akcích různých velikostí a následně bude rozhodnuto o případném širším využití," říká Jurina. Na koncertě skupiny Kabát firma použila jedno testovací zařízení se třemi plnícími ventily.

Zatím prý pivovar může potvrdit slova výrobce. Nejvíce se podle Juriny zřejmě přístroj uplatní na akcích, kde pivovar očekává vytočení velkého množství piva.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Kateřina Vrátníková

Pro návštěvníky koncertu je připraveno 180 tisíc piv Gambrinus!

Návštěvníci Megakoncertu rockové skupiny Kabát, který se uskuteční v sobotu večer na pražském Vypichu, žízní jistě trpět nebudou. Potvrzuje to fakt, že organizátoři připravili na toto unikátní vystoupení celkem 900 hl piva Gambrinus a čepovat se bude z 200 výčepních kohoutů po celém areálu.

„Partnerství se skupinou Kabát se zrodilo díky skutečnosti, že velká část fanoušků této skupiny jsou zároveň příznivci naší značky,“ říká Jiří Rákosník, brand manažer značky Gambrinus.

„Očekáváme, že na tomto jedinečném koncertu skupiny Kabát zaznamenáme větší výtoč piva Gambrinus, než byla na posledním koncertu skupiny Rolling Stones na pražské Letné,“ komentuje Vladimír Kleisner, který má na starosti zajištění prodeje piva Gambrinus na místě.

Tisková zpráva PlzeŇského Prazdroje

Milovníci zlatistého moku si v spoločnosti priateľov či známych radi vychutnajú vo svojom obľúbenom podniku čapované pivo. Jednou z vecí, ktorá im napovie, aká je jeho kvalita, je aj certifikát „Čisté pivné potrubie“, zameraný na správnu starostlivosť o tento nápoj.

„Pivo, "Pivo, ktoré opúšťa brány našich pivovarov v Topoľčanoch a vo Veľkom Šariši, je v perfektnej kvalite. Aby si však rovnako vysokú kvalitu udržalo až do momentu, kedy si ho milovníci tohto nápoja vychutnajú načapované v pohári vo svojom obľúbenom podniku, treba splniť viacero podmienok. Jednou z nich je neodmysliteľne aj pravidelná sanitácia - čistenie výčapného potrubia v prevádzkach,“ povedal Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. Ak chce zákazník zistiť, aká je kvalita čapovaného piva v jeho obľúbenom podniku, nápomocný mu určite bude okrem iných faktorov aj certifikát kvality „Čisté pivné potrubie“. Cieľom tohto projektu, ktorý organizuje a zastrešuje spoločnosť Pivovary Topvar, a.s., je motivovať prevádzky ku zvýšenej starostlivosti o výčapné zariadenia prostredníctvom pravidelného čistenia pivného potrubia. Získať uvedený certifikát kvality však nie je jednoduché a pýšiť sa ním možu iba bary, krčmy či reštaurácie, ktoré spĺňajú prísne kritériá. „Špeciálny sanitačný program Čisté pivné potrubie, ktorý je zameraný na zvýšenie správnej starostlivosti o čapované pivo v prevádzkach, naša spoločnosť spustila v roku 2006. Tento rok sme v júni certifikovali celkovo až 327 podnikov, v ktorých garantujeme čistotu pivného potrubia. Ich zoznam je dostupný na stránke www.pivovarytopvar.sk v sekcii s názvom Zábava,“ dodáva Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar,a.s. Každý podnik zapojený do projektu „Čistého pivného potrubia“ sa posudzuje na základe výsledkov meraní luminometrom – špeciálnym prístrojom, ktorý dokáže efektívne a veľmi rýchlo identifikovať mikrobiálnu kontamináciu a zmonitorovať hygienickú úroveň výčapného zariadenia. Zároveň je dôkladne sledovaný aj spôsob umývania pohárov, používanie čistiacich prostriedkov, tlačný plyn piva, rovnako aj hygienický stav a teplota skladovania piva. Odborné merania sa v prevádzkach pravidelne realizujú v polročnom intervale - na jar a jeseň. Ak prevádzka spĺňa všetky posudzované parametre, má nárok na certifikát kvality, v ktorom Pivovary Topvar garantujú čistotu pivného potrubia. Podniky ho však nedostávaju navždy, spoločnosť ho len zapožičiava na obdobie 6 mesiacov. Ak prevádzka následne pri opätovnom meraní nesplní podmienky, o certifikát príde.

Zdroj: Informuje.com | Autor: Omnipublic

Anheuser-Busch InBev prodej Staropramenu oddálí. Nesehnal kupce podle svých finančních představ.

Největší světová pivovarnická skupina Anheuser-Busch InBev (AB InBev) zřejmě na čas ustoupí od svého záměru prodat dvojku na českém trhu s pivem, Staropramen. Podle zdroje z oboru má za tímto rozhodnutím stát nízká cenová nabídka potenciálního kupce, jímž je lucemburská finanční skupina CVC Capital Partners.

Ta zůstala jediným zájemcem v tendru na prodej skupiny jedenácti pivovarů. Jde o společnost Pivovary Staropramen a další ve střední a východní Evropě - v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku a v Srbsku a Černé Hoře, s celkovou kapacitou 15 milionů hektolitrů ročně. AB Inbev jedná o prodeji už více než půl roku.

Dvě miliardy nestačily

Původně chtěl lídr světového trhu získat prodejem peníze na první splátku dluhu ve výši 52 miliard dolarů za loňskou akvizici americké části skupiny Anheuser-Busch.

Finance však nakonec získal prodejem jihokorejské divize Oriental Brewery soukromé investiční skupině Kohlberg Kravis Roberts za 1,8 miliardy dolarů (34 miliard korun). Navíc si údajně vyjednal i odklad splátky dluhu, což mu dává větší časový prostor pro získání potřebných prostředků.

Podle neoficiálních informací činila nabídka CVC Capital Partners zhruba dvě miliardy dolarů, tedy kolem 40 miliard korun. AB InBev ale od prodeje očekával částku vyšší, až kolem 2,6 miliardy dolarů.

Zájem původně projevilo více firem, například světové finanční skupiny TPG, Kohlberg Kravis Roberts, Cinven Group, pivovarnická skupina Heineken nebo česká skupina K Brewery Trade. Uzávěrka přihlášek byla koncem letošního července, konečná nabídka údajně nakonec padla pouze od CVC.

Světová dvojka SAB Miller se o Staropramen neucházela, protože případný obchod by nejspíš neschválil tuzemský antimonopolní úřad. SAB Miller totiž už v Česku ovládá Plzeňský Prazdroj.

"Teď je nejhorší doba pro prodej firmy se špičkovým a kvalitním produktem. Prostě za ni dostanete příšerně málo. Navíc zájemcem bude spíše finanční spekulant, který si vsadí na to, že firmu prodá za tři pět let se ziskem dál. Prodej kvalitní značky do dnešní doby nesedne," míní Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank.

Prodat v balíku je obtížné

"Do diskusí o prodeji naší společnosti se nenecháváme vtahovat a toto téma nekomentujeme. Soustředíme se na vaření a dodávání piva našim spotřebitelům a zákazníkům," uvedl k prodeji pro týdeník Ekonom mluvčí Staropramene Pavel Barvík. Podobnými slovy už dříve reagovali zástupci AB Inbev v belgické centrále Lueven.

Odborníci připouštějí dvě varianty řešení. AB InBev může záměr prodat skupinu evropských pivovarů včetně Staropramenu odložit, nebo že bude některé regiony prodávat zvlášť. Hledat kupce pro ne zcela homogenní skupinu pivovarů z různých trhů je totiž vždy poměrně obtížné.

"Pivovarnictví se přes probíhající globalizaci stále skládá z národních a regionálních trhů. Pivo není svou podstatou globální. Při prodeji je zapotřebí hodnotit konkrétní pivovar na konkrétním trhu," vysvětluje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Na druhé straně peníze na splátky bude AB InBev potřebovat a dlouhodobě velmi pravděpodobně nechce Staropramen držet. Původní zájemce o akvizici, CVC Capital Partners, patří mezi globální soukromé kapitálové, investiční a poradenské firmy se sídlem v Lucemburku. Provozuje síť devatenácti kanceláří v Evropě, Asii a USA. Soustředí se hlavně na účelový nákup akcií. Ani s ním by tedy Staropramen nezískal dlouhodobého majitele.

Skupině Anheuser-Busch InBev kromě Staropramenu patří například značky Beck's nebo Stella. Toto největší pivovarnické uskupení vzniklo poté, co se belgický InBev loni dohodl na koupi americké společnosti Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů. Belgičané loni také ovládli výrobce proslulého amerického Budweiseru.

Společnost Pivovary Staropramen

Tržní podíl - 15,6 procenta

Druhý největší výrobce piva v České republice a druhý největší český exportér piva.

Tržby z prodeje 2008 - 4,05 miliardy korun

Zisk za rok 2008 - 289,6 milionu korun.

Společnost provozuje dva pivovary - Staropramen a Ostravar.

Je členem skupiny Anheuser-Busch InBev, která vznikla loni v listopadu poté, co belgický InBev převzal amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliardy dolarů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autorka: Martina Martinovičová

Brněnský pivovar Starobrno finančně vypomůže Znojmu opravit střechu znojemského hradu, v jehož předhradí se až donedávna vařilo pivo Hostan.

Památku vybrali znojemští pivaři v akci „Všichni na jedno, Hostan za všechny“. V ní se Starobrno zavázalo pomoci opravit jednu ze znojemských památek. Rozhodovalo přes 314 tisíc milovníků piva. „Tak velký zájem nás opravdu překvapil,“ uvedl manažer Starobrna Martin Kašpar.

Akce se konala od května do července. Město dalo na výběr ze tří památek, které je třeba opravit. Kromě střechy znojemského hradu byla ve hře rekonstrukce Hillizerova altánu a revitalizace hradebního pásu poblíž ulice Dolní Česká.

Pivovar se zavázal finančně podpořit jednu z nich, konkrétně tu, která získá nejvíc bodů v hlasování znojemských pivařů.

S každým načepovaným pivem Hostan tak dostal host od výčepního žeton, který mohl vhodit do některé ze tří přítomných hlasovacích schránek. Opravu zámecké střechy si přálo na 252 tisíc hlasujících.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V ČR finišuje sklizeň chmele, oproti loňsku se očekává průměrná, možná lehce podprůměrná, ale kvalita zůstane špičková. Plzeňský Prazdroj je jedním z nejvýznamnějších odběratelů českých chmelařů, jen vloni ve svých pivovarech zpracoval 30% českého chmele, který se prodal domácím výrobcům. Dodávky chmele českých odrůd Žatecký poloraný červeňák, Sládek a Agnus z letošní sklizně má už Prazdroj zajištěné, vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček navíc v uplynulých dnech osobně prověřil kvalitu chmele přímo na chmelnicích.

Chmelení českých piv je stále vysoce nad světovým průměrem a měrná dávka chmele činí v průměru 7,3 g alfa hořkých kyselin na jeden hektolitr piva. „Vyšší hořkost piv a intenzivní chmelové aroma dané právě českými odrůdami jsou typickými znaky piv Pilsner Urquell, Gambrinus i dalších českých piv, a přispívají k jejich plné chuti a vysoké pitelnosti,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Po oslnivém úspěchu pivní Maxilahve na českém trhu zaútočil Heineken Česká republika s pivem Zlatopramen, baleným v tomto speciálním plastovém obalu vyvinutém pro pivo, na neméně náročný německý trh. Prvních 36.000 lahví doputovalo na pulty a regály řetězce Netto v nových spolkových zemích Německa v pondělí 31. srpna 2009. O pouhé dva dny později přišla z Německa překvapivá zpráva, všech 36.000 lahví se vyprodalo za necelé 2 dny!

Heineken Česká republika představil speciální plastovou Maxilahev pro pivo o objemu 1,5 litru v dubnu letošního roku. Od té doby se na českém trhu prodalo již téměř 7 milionů piv Zlatopramen a Starobrno v tomto obalu. Neuvěřitelný úspěch, daleko předčící očekávání, povzbudil také exportní snahy zaměřené na tento produkt.

"Věřili jsme, že Maxilahev uspěje i v Německu. Tak neuvěřitelný úspěch a rychlost jsme ale opravdu nečekali. Nové balení, jeho praktičnost, ekologičnost a především kvalita piva, která díky obalu zůstává na nejvyšší možné úrovni, však zjevně fungují i v Německu. Máme opravdu velkou radost," říká Kateřina Zemanová, exportní manažerka skupiny Heineken Česká republika. "Nahrál nám i fakt, že Německo je zemí, kde jsou exportní značky Heinekenu jako Zlatopramen a Březňák velice populární. I v letošním roce, kdy exportní objemy většinou spíše klesají, se zde těší cca 14% meziročnímu nárůstu. Možná se nám nárůst podaří díky Maxilahvi ještě zvýšit," doufá.

Maxilahev Zlatopramenu se na německém trhu objevila s etiketou v německém jazyce, na níž nahradil určení stupňovitosti z české etikety letopočet 1642, ve kterém začal fungovat šlechtický pivovar v Krásném Březně. Podobně jako v České republice se Zlatopramen prodává v praktickém sixpacku, který ještě zvyšuje atraktivitu a snadnost nákupu. Rozdílem je, že lahev je vratná, záloha je dle německé legislativy, platící od května 2006, stanovena na 25 eurocentů.

Díky velkému úspěchu s první exportní várkou plánuje Heineken Česká republika dále rozšířit distribuční síť a výrazně navýšit počty dodaných kusů.

Pivo značky Zlatopramen vyrábí společnost Drinks Union, člen skupiny Heineken Česká republika.

V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stala společnost Starobrno, a.s. a v roce 2007 Královský pivovar Krušovice a.s. O rok později se předmětem akvizice stala společnost Drinks Union a.s. V letošním roce došlo k fúzi společnosti Starobrno do Královského pivovaru Krušovice a.s. Nyní je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva.

Zdroj: Protext.cz | Tisková zpráva Heineken ČR

Holandský pivovarnícky gigant Heineken dosiahol v 1. polroku 2009 lepšie, ako očakávané výsledky, aj napriek poklesu výroby. Dôvodom je zvýšenie cien jeho produktov a úsporné opatrenia.

Zvýšenie cien sa pritom podieľalo na celkových príjmoch spoločnosti až 6,2 % a takmer vyrovnalo pokles objemu produkcie o 6,6 %. Okrem toho, Heinekenu pomohlo aj zlacnenie vody a energií, a tiež zníženie nákladov na marketing.

Zisk firmy pred úrokmi a zdanením (EBIT) sa v 1. polroku vyšplhal na 993 miliónov eur (29,91 miliardy Sk) z 925 miliónov eur (27,87 miliardy Sk). Analytici pritom odhadovali, že dosiahne 927 miliónov eur (27,93 miliardy Sk).

Čistý zisk pivovarníckej skupiny v sledovanom období sa zvýšil na 489 miliónov eur (14,73 miliardy Sk) z 407 miliónov eur (12,26 miliardy Sk) v 1. polroku 2008.

Tržby tretieho najväčšieho producenta piva na svete vzrástli o 11 %, vďaka kúpe britského pivovaru Scottish & Newcastle. Keby sa výsledky britského závodu nezapočítali do celkového hospodárenia Heinekenu, jeho odbyt klesol o 0,4 % na 7,15 miliardy eur (214,40 miliardy Sk).

Množstvo piva, ktoré koncern predal v krajinách strednej a východnej Európy kleslo o 13 %, najmä pod vplyvom oslabenia najväčších ekonomík regiónu Ruska a Poľska. V západnej Európe sa odbyt piva znížil o 3,9 %.

Zdroj: TASR.sk

Chcela byť lekárkou, a dnes má dobrý recept proti smädu. Alena Adamcová, manažérka produkcie piva spoločnosti Heineken Slovensko. Vyštudovaná biochemička pracuje s pivom už dvanásť rokov, stále pod jednou značkou. Začala ako technologička v nitrianskom pivovare a dnes riadi produkciu v Hurbanove. "Myslím si, že ako manažérka som iba to, čo som v skutočnosti. Nesnažím sa hrať na nič iné. Pivo spája ľudí a utužuje priateľstvá. Vo výrobe slovo "nedá sa alebo nemožné“ a preto som rada, že som súčasťou takéhoto tímu.“

Rozhodla náhoda

Alenina cesta k pivu bola skôr náhoda než úmysel. Rodáčka z Nitry vyrastala v rodine stavebných inžinierov - medzi rysovacou doskou a projektmi rôznych stavieb. "Napriek tomu som snívala o tom, že budem lekárkou. Videla som svoju budúcnosť v medicíne. Chcela som ísť do Afriky a pomáhať vytvárať nemocnice ako Albert Schweitzer, alebo operovať mozog. To bol môj sen.“

Sklamaná z toho, že sa na medicínu nedostala, zamierila na Chemickotechnologickú fakultu STU v Bratislave. Pôvodne tam plánovala zostať rok, a opäť to vyskúšať na medicíne. K tomu už nedošlo. Alena sa stala inžinierkou biochémie a biotechnológie. "Veľmi sa mi tam zapáčilo. Pretože biochémia, biotechnológia a mikrobiológia zahŕňajú aj prípravu sekundárnych metabolitov, čo je základ farmaceutického priemyslu, je tam výroba vína, piva, kyseliny mliečnej a octovej. Kvázi celý potravinársky priemysel na tom stojí,“ hovorí a s úsmevom dodáva: "Dnes som vlastne tej náhode aj celkom vďačná, pretože v medicíne by som sa asi nenašla.“

Tam, kde sa varí pivo

Po škole chcela Alena zostať vo svojom odbore a jednou z možností bolo pivovarníctvo.

V Nitre začínala ako technologička. Súčasťou jej práce bola modernizácia zariadení a zavádzanie kvalitatívnych štandardov. "Boli to pionierske časy, keď sa všetko modernizovalo a Heineken zavádzal do výroby v Nitre svoje kvalitatívne štandardy. Bolo to obdobie obrovského nadšenia, kedy sa dalo naučiť takmer všetko. Ako sa robia projekty, ako sa stavajú potrubia, tanky....“

To, čo sa ako technologička naučila v Nitre, neskôr zavádzala v Rimavskej Sobote. "Ako technologička musíte podoťahovať všetky veci, naladiť ich, zaviesť ich do života. Výsledkom musí byť pivo vysokej kvality. Neskôr sa podieľa aj na vytváraní samotnej idey, ako nové zariadenie bude vyzerať, aký bude mať výkon, kadiaľ sa bude viesť potrubie. Čiže pri spúšťaní projektov som začínala, neskôr som sa s nimi posúvala k vytváraniu idey, až k riadeniu samotného projektu.“

Medzi manažérmi

Do manažérskych kruhov sa Alena zaradila pozíciou manažérky kvality. Zodpovednosť si však začala naplno uvedomovať až keď sa stala manažérkou centrálneho technologického servisu, ktorý zabezpečoval koordináciu kvality medzi všetkými pivovarmi spoločnosti. "Nastúpila som tam mesiac pred svojimi 27 narodeninami. Vtedy to bol taký veľký nádych, či to zvládnem. Bazén, do ktorého vás hodia a musíte sa naučiť plávať. Aj zo strany firmy to bola veľká odvaha a miera dôvery dať tam takého mladého človeka.“ Navyše oddelenie sa v tom čase len vytváralo. Začala sama a postupne si mala vybudovať tím. Zažila tu aj svoju prvú zaťažkávajúcu manažérsku skúšku - dať niekomu padáka. "Bol to človek, ktorý mal na starosti obalové materiály ako kartóny, etikety a urobil niekoľko chýb. Bol to prvý človek, ktorému som takúto informáciu musela podať.“

Od kvality k výrobe

Dohliadaním na to, aby pivo malo správnu kvalitu, strávila Alena sedem rokov. Keď sa chcela pohnúť ďalej, musela zmeniť oddelenie. "Presunula som sa na výrobu do Hurbanova. Prvý raz som bola zodpovedná za jednu časť produkcie.“ Ako manažérka výroby dostala na starosť proces od varenia mladiny až k príprave filtrovaného piva pre stačiarne. Musela zvládnuť potrebný objem, v potrebnom čase a v potrebnej kvalite. "Najskôr som sa zaoberala kvalitou a technológiou a teraz som si musela priniesť svoje skúsenosti so sebou a byť zodpovedná za hektolitre a výkon ľudí.“

Ďalším pivným krokom bol pre Alenu slad. Jej zákazníkmi sa stali pivovary, ktorým ako manažérka výroby sladu dodávala jednu zo základných surovín na výrobu piva - svetlý slad. "Nie som poľnohospodár, a preto bolo pre mňa zaujímavé učiť sa, ako kvalita jačmeňa ovplyvňuje kvalitu sladu. A celkovo riadiť úplne iný proces, ktorý je omnoho pomalší ako výroba piva. V stačiarni sa linka točí rýchlosťou 42-tisíc fliaš za hodinu, a pri výrobe sladu len klíčenie jačmeňa trvá šesť dní.“

Neznamená to však, že do práce mohla chodiť len na ten šiesty deň. Mala na povel strategickú sladovňu, druhú najväčšiu v Európe, a z pohľadu spoločnosti Heineken strategickú v tomto regióne. Stačilo by zanedbať postup a pivovar by nemal z čoho vyrábať.

Žena sládok

Na vrchol výroby piva, do pozície sládka, sa Alena postavila minulý rok v lete. V Hurbanove zodpovedá za výrobu a stáčanie piva s kapacitou takmer dva milióny hektolitrov. Priamo tak kontroluje a ovplyvňuje to, čo dostávame na stôl.

"Moja profesionálna dráha je spojená len s jednou spoločnosťou, a tou je Heineken Slovensko. Je to možno aj kvôli tomu, že tak ako rástla a vyvíjala sa samotná spoločnosť, tak som sa nejakým spôsobom rozvíjala a dospievala aj ja ako manažérka. Moja kariéra nebola len o tom, ukáž čo vieš. Mala som šancu učiť sa v rámci pracovných pozícií, ale aj tréningov a stáží, či už doma alebo v zahraničí.“ Ďalším pivným krokom môže byť pre Alenu riadenie zahraničného tímu. Zatiaľ je to jej nesplnená vízia, o ktorej dúfa, že sa jej v budúcnosti splní.

Rovnako už má aj plán "na staré kolená“. "Bolo by fajn mať vlastnú krčmu, kde by som si vyrábala vlastné pivá. Zákazníci by si tam mohli pozrieť, ako sa to robí.“ Skúsenosti na to má - vie, ako sa zlatý mok vyrába a vie aj ako chutí. Súčasťou jej práce boli hneď od nástupu a aj dodnes sú, ochutnávky piva. Koľko druhov však otestovala? (Smiech) "Tak to skutočne neviem. Keď som bola na školení v Británii a išli sme na prieskum trhu, tam som ochutnala viaceré miestne špeciálne, ale koľko som ich ochutnala celkom, to naozaj neviem.“

Dotazník

Ako zvyčajne začínate pracovný deň?

Rannou kávou a cestou autom do práce. Počas nej si zvyknem spievať, rozmýšľam, aký bude môj deň a čo je potrebné urobiť.

Koľko času strávite priemerne v práci?

Podľa potreby.

Čo vás postaví na nohy?

Priatelia, dobrá hudba, tanec.

Ako sa udržiavate v kondícii?

Rada lyžujem, korčuľujem, chodím na spinning. Celkom nedávno som objavila čaro bedmintonu.

Čo vám zdvihne adrenalín?

Ľudská hlúposť.

Pri čom si najlepšie oddýchnete?

Oddychujem pri stretnutí s rodinou a priateľmi alebo dobrej knihe.

Ako si predstavujete ideálnu dovolenku?

Dovolenka pre mňa znamená cestovanie. Najlepšie tak trochu na vlastnú päsť s bedekerom v ruke.

Čo nemáte rada na sebe a na druhých?

Na sebe nemám rada netrpezlivosť. Na druhých škatuľkovanie na základe prvého dojmu, závisť a lenivosť.

Na čom jazdíte a na čom by ste chceli jazdiť?

Najradšej na lyžiach. (smiech) V prípade áut by ma potešila Honda Civic Sport.

Kto je Alena Adamcová

Rodáčka z Nitry vyštudovala biochémiu a biotechnológiu na Chemickej technologickej fakulte STU. Pre spoločnosť Heineken Slovensko pracuje už 12 rokov. Začala ako technologička v pivovare v Nitre, kde mala na starosti modernizáciu výroby. Na stranu výroby prešla v roku 2005, keď sa stala manažérkou výroby piva v Hurbanove. Dnes má na starosti kompletnú produkciu piva v hurbanovskom pivovare.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Vanko