Pivovary Staropramen změní majitele – ovládne je americká investiční skupina CVC Capital Partners. Ta od firmy Anheuser-Busch InBev koupí veškeré její středoevropské a východoevropské aktivity v přepočtu za 38,6 miliardy korun.

Investor, který se vážně zajímal v roce 2005 také o privatizaci Českého Telecomu, by se však s tímto soustem nemusel spokojit. „Až dokončíme tuto transakci, budeme se zajímat i o případnou privatizaci budějovického Budvaru. Je to velmi silná značka, kterou bychom velmi rádi v našem portfoliu měli,“ uvedl pro MF DNES István Szőke, šéf CVC Capital Partners pro střední a východní Evropu.

CVC: Je to lukrativní byznys

V současnosti CVC nemá v oblasti nápojářství žádné investice nikde ve světě, podle Szőkeho jde však o velmi lukrativní a relativně stabilní byznys. „Když jsme se o akvizici středoevropského byznysu InBevu začali v letošním lednu zajímat, došli jsme k názoru, že v době útlumu ekonomiky je nákup skupiny pivovarů relativně jistou investicí. Neřekl bych, že pivovarnictví je recesi odolné odvětví, rozhodně je ale méně zranitelné než jiná,“ dodal manažer. Skupina drží své investice od čtyř do šesti let.

Kromě Pivovarů Staropramen získali američtí investoři značky Braník, Ostravar a Velvet a také pivovary a nápojářské firmy v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku. Čeští zákazníci by neměli změnu vlastníka poznat. Pivovary Staropramen budou i nadále držet licenci na distribuci belgických piv Stella Artois, Hoegaarden a Leffe, z nichž první jmenované se v Česku i vaří. „Stejně tak bude společnost AnheuserBusch InBev i nadále pokračovat v distribuci značky Staropramen ve vybraných zemích včetně Velké Británie, Německa, Spojených států, Ruska či Ukrajiny,“ uvedl generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář.

Pivovary Staropramen jsou v Česku dvojkou pivního trhu za Plzeňským Prazdrojem, který ovládá skupina SAB Miller.

Zdroj. Zprávy iDnes.cz | Autor: Hany Farghali

Jihlavský pivovar Ježek zahájil distribuci zbrusu nového piva Lobkowicz Premium, který začal vyrábět pivovar v Protivíně, který stejně jako Jihlava patří do šestice malých českých pivovarů skupiny K Brewery. Agentuře Mediafax to řekla mluvčí jihlavského pivovaru Eva Vařejčková.

"Nové pivo Lobkowicz je už k dostání například v pivovarské restauraci v našem areálu a začínáme s jeho distribucí našim odběratelům na Jihlavsku. K dispozici je točené i lahvové pivo, včetně nového skla, tácků a dalších marketingových předmětů. Půjde o vlajkovou loď celé skupiny," uvedla mluvčí. Dvanáctistupňový ležák Lobkowicz má na Vysočině konkurovat hlavně plzeňskému Prazdroji. Podobná bude také cena, která se podle mluvčí pivovaru bude pohybovat mezi 25 a 30 korunami. Pivo je připravované tradičním pivovarským postupem, a to výhradně z českých surovin a neobsahuje žádné náhražky, extrakty ani přísady.

Zatímco český pivní trh za prvních sedm měsíců roku podle statistik klesl o téměř osm procent, prodeje šestice pivovarů K Brewery ve srovnání s loňským rokem vzrostly o 4,4 procent, tržby pak o 8,8 procenta. Nejúspěšnějším pivovarem ze skupiny K Brewery je Pivovar Ježek Jihlava, který ve srovnání se stejným obdobím loňského roku od ledna do konce září zvýšil prodej sudového piva o 95 procent a lahvového piva o 47 procent.

Jihlavský pivovar Ježek oslaví příští rok 150. let od svého založení a chystá velké oslavy. V rámci nich se uskuteční například benefiční zápas hokejových legend Dukly Jihlava, výstava v jihlavském muzeu Vysočiny, exkurze v pivovaru a akce Den Ježka ve všech okresních městech kraje.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Jaroslav Šnajdr

Druhá najväčšia pivovarnícka spoločnosť na svete, britský SABMiller, v prvom polroku zaznamenala pokles predaja piva o 1 %, pričom k väčšiemu prepadu nedošlo iba vďaka dvojcifernému rastu v Číne. Londýnska spoločnosť vo štvrtok vo vyhlásení uviedla, že v prvom polroku pokles nastal v Európe, Latinskej Amerike, Južnej Afrike a USA, ale zmiernil ho rast v Číne na úrovni 12 %.

V Latinskej Amerike SABMiller zaznamenal pokles o 1 %, v Európe o 6 % a v Južnej Afrike o 3 %, ale v Ázii došlo k rastu na úrovni 9 % hlavne vďaka Číne. V USA SABMiller maloobchodníkom predal o 1 % piva menej.

Pivovarnícka skupiny SABMiller prevádzkuje na Slovensku pivovar Topvar v Topoľčanoch aj pivovar Šariš vo Veľkom Šariši.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Pivovary Staropramen, které vyrábějí například značky Staropramen, Braník nebo Měšťan, ovládne investiční společnost CVC Capital Partners. Ta od současného majitele Anheuser-Busch InBev kupuje za 2,23 miliardy dolarů kromě českého podniku i ostatní výrobny piva ve střední Evropě.

"Anheuser-Busch InBev prodá všechny své operace ve střední Evropě firmě Capital Partners, která je přední mezinárodní investiční společností soukromého kapitálu," oznámil současný majitel Staropramenu. Prodejní cena je 2,23 miliardy dolarů, tedy skoro 40 miliard korun.

Není jasné, zda bude mít akvizice nějaký vliv na činnost Staropramenu. Vyjádření českého pivovaru redakce iDNES.cz shání. InBev prodává část svých aktivit, protože potřebuje peníze na první splátku za koupi amerického pivovaru Anheuser Busch.

Součástí dohody o prodeji je i dodatek, že CVC zaplatí dalších až 800 milionů dolarů v závislosti na návratnosti investice. InBev, který je největším pivovarem na světě, zároveň získal přednostní právo na odkup pivovarů v případě, že se jich bude chtít nový majitel zbavit. Dohoda má být uzavřena v lednu 2010.

Staropramenu se loni rekordně dařilo

CVC bude kontrolovat výrobu a distribuci piva nejen u Staropramenu, ale i dalších značek zvučných jmen. Mezi ně patří Stella Artois, Beck’s, Löwenbräu, Hoegaarden, Spaten nebo Leffe.

Prodej se týká operací v Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Černé Hoře, Rumunsku, Srbsku a na Slovensku.

V Česku vlastní AB InBev jen Staropramen, na tuzemském trhu zaujímá 15 procent. Staropramen je po Plzeňském prazdroji druhým největším hráčem v pivovarnictví, loni pivovar překonal svůj rekord z předchozího roku a vyrobil 3,26 hektolitrů piva.

O prodeji Staropramenu se mluvilo už delší dobu. Druhým zájemcem o středoevropské pivovary InBev byla v tendru vedle společnosti CVC Capital partners firma TPG Capital.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček | Foto: Profimedia.cz

Do funkce generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti Plzeňský Prazdroj byl jmenován Doug Brodman s účinností od 16. listopadu tohoto roku. Doug Brodman nahradí ve funkci Mika Shorta, který po úspěšném 4,5letém působení v čele Plzeňského Prazdroje odešel k 30. září do londýnské centrály společnosti SABMiller.

Doug Brodman pochází ze Spojených států amerických. V pivovarském světě pracuje dvacet osm let. V roce 1999 nastoupil do společnosti Miller Brewing Company, která působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller.

Od roku 2006 vedl Doug nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas. Ještě předtím zastával funkci Senior Vice Prezidenta pro obchod a distribuci ve společnosti Miller Brewing Company.

Doug Brodman vystudoval management na Universitě St. John's v americkém New Yorku, kde také získal titul MBA na universitě Hofstra.

Doug Brodman je ženatý a spolu s chotí Terry a dcerou Jennifer se přestěhuje do České republiky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Workshop s názvem Udržitelný vývoj byl věnován na evropské konferenci FERMA FORUM 2009 Rusku a České republice. Workshopu se zúčastnil i Petr Holeček, risk manažer z Plzeňského Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj a.s. je členem mezinárodní skupiny SABMiller plc., druhé největší světové pivovarnické společnosti. Vlajkovou lodí mezinárodního portfolia skupiny je značka Pilsner Urquell.

SABMiller patří s 265 milióny hektolitrů piva mezi největší pivovarnické společnosti na světě. Podniká v 60 zemích na světě a na trh dodává 200 různých druhů nápojů. Kromě Evropy působí i v Americe, Africe, Číně, Indii, Asii i Rusku. Mimo piva dodává na trh i nealkoholické nápoje. Takže logicky byl celý příspěvek jen a jen „o tekutinách“.

V České republice patří mezi značky piva, které se vyrábí „doma“ Plzeňský Prazdroj, Velkopopovický Kozel a Radegast. Ten vzniká v moderním pivovaru na Moravě.

„V České republice konzumujeme nejvíce piva na světě. Ročně to je 171 litrů na osobu, včetně batolat,“ zahájil přednášku Petr Holeček. "Naším národním sportem je pití piva v hospůdkách,“ konstatoval Holeček. Pozice piva na českém trhu je proto velmi silná. Podrobnější pohled na výrobu oblíbeného nápoje ale naznačuje také rizika, spojená s jeho výrobou.

Identifikace rizik

„Vidíme tři úrovně rizik“, naznačil Petr Holeček, přičemž řekl, že jde o rizika strategická, taktická a provozní. „Jako dlouhodobá strategická rizika jsme identifikovali kromě možného zákazu pití alkoholu také nedostatek vody (to platí zejména v případě Afriky), vliv globálního oteplování, problémy se zásobováním řetězců, nebezpečí zhoršení image společnosti, dodržování lidských práv a mnohá další,“ shrnul Holeček. Dodal, že vliv předvídatelných rizik lze zmírnit tím, že jim je nutné předcházet.

„Může to být právě naše firma, která využije možná rizika dlouhodobě ve svůj prospěch,“ zdůraznil Holeček, "ovšem takový postup je třeba uplatňovat na všech úrovních řízení".

Životní prostředí

Snahou je používat při výrobě co nejméně vody. Spotřebu vody se podařilo snížit z 4,23 hektolitru na jeden vyrobený hl na pouhých 3,5 hektolitru. Do roku 2020 je v plánu rovněž snížit emise, ovlivňující úbytek skleníkových plynů, na polovinu.

„Velkou pozornost věnujeme recyklaci. V lahvích se dodává polovina naší výroby. 90 % lahví je znova použito a 99 % odpadu je využito nebo recyklováno. A to je velmi pozitivní výsledek, když navíc uvážíme, že firma navíc investovala 66 miliónů korun do udržitelného rozvoje“ uzavřel Holeček.

Dodejme, že energie, kterou společnost používá při výrobě, pochází ze dvou procent ze „zelených“ zdrojů. V plánu je pro příští rok využít odpad na výrobu elektrické energiepomocí tak zvané kogenerační jednotky.

Zdroj: O pojištění.cz | Autorka: Dagmar Šístková |Kráceno

Brání se tomu, aby byl nazýván odborníkem na gastronomii. I když se prezentuje jen jako milovník dobrého jídla, jeho dlouhodobé aktivity, k nimž patří především vydávání ročenky Grand Restaurant, v níž prezentuje výsledky celostátní ankety o nejlepší restauranty v České republice, a pořádání stále populárnějšího Prague Food Festivalu jej do role odborníka jednoznačně pasují.

Před několika dny jsme se s Pavlem Maurerem setkali na mistrovství České republiky v točení prémiového ležáku Stella Artois, kde předsedal porotě.

* E15: Co říkáte jako milovník gastronomických zážitků pivní kultuře v České republice?

Myslím, že bychom na ni měli být víc hrdí a více ji propagovat. Například takové Bierfesty, jaké pořádají Němci, bychom zvládli také. Nejde o to, že si držíme dlouhodobě primát v konzumaci piva, důležitější je ten fenomén povídání si u piva, který dokáže lidi sblížit. Jen kolik lidských osudů vyslechnete v českých hospodách. Pivo je pro mne takový tekutý facebook.

* E15: Jaké má podle vás pivo v gastronomii místo?

V naší nezaměnitelné. Máme jej v genech. I dámy, které normálně nad alkoholem ohrnují nos, si dají k pečené husičce pivko. Patří k naší kultuře, třeba tak jako k Japoncům sushi. Skvělé je, že jeho prezentace v gastronomii má stále vzrůstající úroveň. Přibývají nové speciály, pozvolna se objevují i pivní sommelieři, stále více se věnuje pozornost snoubení piva s jídly. Moc se mi líbilo, když jsem poprvé viděl tabulku, kterou vypracoval David Petřík, manažer značkových restaurací Potrefená husa a zakladatel projektu Stella Artois Perfect Gastronomy Program. V ní radí, jakou odrůdu vína doporučenou k určitému jídlu lze plnohodnotně zaměnit pivním speciálem. To posouvá kulturu konzumace piva do nových sfér.

* E15: Byl jste předsedou poroty v českém šampionátu točení a servírování Stelly Artois. Jaké byly vaše dojmy z tohoto finále a čím vás soutěž osobně obohatila?

Jsem nadšený, že vyhrála mladá žena. Barbora Hebrová je nejen perfektní barmankou, ale i učitelkou angličtiny. To je dost neobvyklá kombinace. K tomu je půvabná, takže doufám, že okouzlí porotce i v New Yorku, kde bude naši republiku reprezentovat ve světovém finále. Výborně zvládla všech devět kroků točení a servírování Stelly Artois. Ten rituál považuji za velmi užitečný. Nejde jen o to, že zaručí hostovi plnohodnotnou kvalitu, ale zvyšuje i respekt ke značce. Také vnáší do konzumace emoce. Ty považuji v gastronomii za moc důležité.

* E15: Můžete už nyní prozradit, zda pivo bude hrát větší roli v příštím vydání Maurerova výběru Grand Restaurant 2010 než v minulých letech?

Nyní probíhají dva nezávislé audity devíti tisíc hodnocení celostátní ankety o nejlepší restauraci v České republice. A první výsledky naznačují, že se v žebříčcích objeví daleko více restaurací, kde pivo hraje důležitou roli.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jiří Kolečko

Brazilsko-belgická společnost InBev (dříve Interbrew), po té co realizovala akvizici amerických pivovarů Anheuser Busch, je nucena prodat své dřívější investice ve střední a východní Evropě. Týká se to také pražského pivovaru Staropramen. Prodej pivovarů Inbev ve střední a východní Evropě by mohl dát vznik nové společnosti se sídlem v Praze.

Podle belgického deníku L‘Echo z 8. 10. 2009, který se odvolává na důvěrné zdroje, je jediným kandidátem na převzetí pivovaru Staropramen firma CVC. Jedná se o společnost, finanční fond se sídlem v Londýně specializovanou na nákup a prodej „zadlužených“ firem. V Belgii je známa mimo jiné svou účastí jako akcionář v Belgické poště.

Inbev prodává nejen pražský pivovar Staropramen, ale celkem 11 pivovarů v 7 zemích střední a východní Evropě. Proslýchá se, že společnost CVC angažovala celou řadu odborníků, kteří odešli z Belgického vedení firmy Inbev. CVC údajně nabízí za tyto pivovary 1,5 miliardy €, Inbev očekává 2,6 až 2,8 miliardy €.

Pokud bude transakce realizována, bude nutné vytvořit novou strukturu (společnost), která bude těchto 11 pivovarů řídit. CVC uvažuje, že sídlo této společnosti by mohlo být v České republice v Praze.

Jak Inbev, tak CVC se k celé transakci nijak nevyjadřují. Informaci je nutné proto brát s výhradou.

Zdroj: Businessinfo.cz | Autor: Zastupitelský úřad České republiky v Bruselu

Jako připomínku proslulosti Plzně v pivním světě uvařili plzeňští sládci „olympijskou“ várku piva Pilsner Urquell pro ZOH 2010 ve Vancouveru během oslav 167. narozenin značky. Za české olympioniky u várky asistoval hokejový reprezentant Martin Straka.

Jako partner českého olympijského týmu je Pilsner Urquell již celou řadu let jednou z neodmyslitelných součástí života olympioniků i jejich fanoušků během olympijských her. Várku plzeňského ležáku, která se bude konzumovat během Zimních olympijských her 2010 v kanadském Vancouveru, uvařili v plzeňském pivovaru 6. října pod dozorem olympijského hokejisty Martina Straky.

„Bylo zajímavé dívat se sládkům pod ruce zrovna v době, kdy se plzeňské pivo před 167 lety narodilo. Každopádně dnes šlo všechno dobře a pro jistotu ještě pivo z olympijské várky ochutnám, než sudy vyrazí do Kanady,“ říká hokejista Martin Straka. „Zatímco na předchozí zimní olympiádě v Turíně se vypilo asi 80 sudů Pilsner Urquell, do Vancouveru pošleme 120 sudů a zhruba 200 kartonů plechovek. Předpokládáme větší spotřebu než minule, protože Olympijský dům bude větší a také je v Kanadě poměrně silná česká komunita, která bude pravděpodobně dům navštěvovat,“ říká Karel Kraus, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Izotermický kontejner s olympijským pivem se vydá na cestu z Plzně v druhé polovině listopadu, nejprve do Hamburku a poté lodí do Vancouveru. Poveze i spoustu vybavení potřebného pro správné načepování plzeňského piva včetně výčepní technologie a dalších nezbytných náležitostí (skleničky, podtácky, ubrusy atd.).

Zdroj: Cesty Plzeňského kraje.cz

Skupina K Brewery Group, která vlastní šest regionálních pivovarů v Česku, se rozhodla, že svůj nový ležák Lobkowicz začne distribuovat po celém Česku a udělá z ní vlajkovou loď svých pivovarů. "Je to tradiční pivovar se známým jménem, proto jsme se rozhodli uvést na trh zcela nové pivo, v němž vidíme velký potenciál," vysvětluje předseda představenstva firmy Zdeněk Radil.

Ležák Lobkowicz se však nebude vařit ve stejnojmenném pivovaru, který sídlí ve Vysokém Chlumci na Příbramsku, ale jeho výroba bude probíhat v jihočeském Protivíně, kde vaří K Brewery Group pivo Platan.

"Pivovar ve Vysokém Chlumci by pro výrobu nové značky neměl dostatečnou kapacitu, v Protivíně máme navíc nejlepší vodu ze všech našich závodů," vyjmenovává důvody tohoto rozhodnutí Radil. Ve Vysokém Chlumci se nadále budou vařit piva Vévoda a Démon.

Pivo Lobkowicz chce firma vyrábět za použití tradičních postupů, nechce pro kvašení používat CK tanky, ani upravovat stupňovitost piva jeho ředěním vodou (technologie HGB).

"Ročně bychom chtěli prodat desítky tisíc hektolitrů po celé zemi. Významná část Lobkowicze bude určena na vývoz," plánuje Radil. Ze stávající produkce vysokochlumeckého pivovaru se v současnosti vyváží přes 80 procent.

V Česku chce Lobkowicz konkurovat především tzv. prémiovým ležákům. Do této kategorie patří například Pilsner Urquell nebo Budweiser Budvar. Pro propagaci Lobkowicze zvolila firma slogan Šlechtic mezi pivy.

K Brewery Group

Společnost vlastní v Česku šestici pivovarů: uherskobrodský Janáček, protivínský Platan, jihlavský Ježek, Lobkowicz, Klášter Hradiště a Rychtář z Hlinska. Celkově uvaří zhruba tři čtvrtě milionu hektolitrů piva, což odpovídá čtyřem procentům celkové tuzemské výroby.

Kromě uvedených šesti pivovarů má K Brewery Group podíl také v pivovaru Svijany a Rohozec, dříve vlastnila také část pivovaru v Černé Hoře. Na jaře se o K Brewery Group spekulovalo jako o jednom ze zájemců o koupi Pivovarů Staropramen, podle zástupců firmy však nejsou taková jednání na pořadu dne.

"Celostátní distribuce Lobkowicze nemění nic na naší strategii, že chceme nadále rozvíjet v jednotlivých regionech silné lokální značky," uvedl Martin Burda, jeden z investorů, kteří za skupinou K Brewery Group stojí.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

Staropramen je známý nejen svým pivem, ale také jako častý inovátor. Především z tohoto důvodu slaví své letošní 140. narozeniny zcela netradičně a v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“. Během tří říjnových týdnů bude možno pomocí geocahingu najít v Praze a okolí 140 samochladících sudů Staropramen CoolKeg.

Roztržitý mladík v obleku se soustředěně dívá do koruny mladého stromu, zatímco dva jiní, horečnatě obléhají šípkový keř opodál. „Někde to tu přeci musí být“, říká jeden z nich, zatímco ten druhý ještě jednou kontroluje souřadnici svého GPS přijímače. Ze zarputilého hledání je vytrhne až jásavý výkřik úplně jiného mladíka, který jako první spatřil „kešku“ – neboli „schovku“, připevněnou na lavičce.… Nevíte, co se to děje? Tak pozor! Na podobnou situaci můžete během letošního října narazit v Praze a jejím okolí poměrně často. Staropramen totiž slaví 140. narozeniny a pro své příznivce pořádá pravý hon na samochladící sudy CoolKeg v podobě geocachingu.

Geocaching (čti geokešing) je moderní zábavou, která nachází stále další a další příznivce. Jedná se o hledání skrytých schránek s „pokladem“, tzv. „kešek“, za pomocí GPS přijímačů a známých souřadnic. Úspěšný lovec pokladů v objevené skrýši nalezne zpravidla nějakou drobnost, kterou mu většinou zanechal jeho předchůdce. Největší odměnou je však pro účastníky samotné nalezení onoho unikátního místa a často už jen samotné hledání.

V říjnu bude možné vyzkoušet si tuto trendy zábavu v trochu odlehčené formě – a o ceny! Staropramen totiž přichází s dalším originálním nápadem. Své příznivce potěší nejen svým lahodným světlým pivem, ale i trochou adrenalinu. Praha a vybrané obce ve středočeském kraji se na tři říjnové týdny (12.-30.října 2009) promění v herní arénu, ve které bude uschováno 140 poukázek na Staropramen CoolKegy.

K nim budou soutěžící směřovat GPS souřadnice a další indicie - pro méně náročné hledání budou k dispozici fotografie místa uschování a jejich slovní popis. Indicie i souřadnice budou v době soutěže postupně zveřejňovány na FaceBook stránce s názvem Staropramen140. Pravděpodobně tedy bude možno v podzimní Praze narazit na horlivě pobíhající „kešery“ snažící se pivní poklad nalézt jako první.

Jako národ milující pivo jsme zvyklí, že ho najdeme skoro na každém rohu. Díky netradiční oslavě 140. narozenin Staropramenu to v říjnu bude platit víc než kdy jindy. Veškeré informace o soutěži a samotné GPS souřadnice včetně indicií lze najít na www.facebook.com/Staropramen140.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Stella Artois, jednička v segmentu superprémiových piv se opět spojila s moderním designem. Na loňském ročníku Designbloku představila originální přepravku vytvořenou Maximem Velčovským, letos se pochlubí uměleckou trofejí pro vítěze Mistrovství ČR a SR v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - sklenicí Stella Artois vyrobenou designérem Markem Vráblíkem z 99 malých figurek.

„Tuto originální sklenici jako první získala letošní vítězka Mistrovství v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois Barbora Hebrová a od 6. října ji bude moci zhlédnout i široká veřejnost, jež navštíví letošní ročník Designbloku,“ uvedl Martin Jahoda, brand manažer značky Stella Artois. „Servírovací rituál piva Stella Artois, jehož zvládnutí je předmětem Mistrovství, je o detailech, preciznosti a umění barmana, proto jsme chtěli, aby trofej nesla také tyto atributy,“ dodává Jahoda.

Návrh talentovaného a oceňovaného Marka Vráblíka zvítězil v designérské soutěži, kterou organizovalo studio Unity GDG. V porotě zasedl kromě dalších významných osobností českého designu i Jiří Macek, organizátor Designbloku, a Jan Němeček, vedoucí ateliéru designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Marek Vráblík trofej vyrobil z 99 figurek. Číslo devět je symbolické, protože Stella Artois se servíruje v devíti krocích. Pohár tvoří tři druhy figurek znázorňující klíčové osoby podepsané pod každou sklenicí Stella Artois: sládek, barman a finální spotřebitel. Zvláštní místo uvnitř sklenice pak patří legendárnímu sládkovi Sebastianovi Artois, bez něhož by pivo nevzniklo. Identifikovat se dá podle červeného srdce, které je posledním symbolickým prvkem originálního díla.

Marek Vráblík pracoval s galvanizovanou/komaxitovou slitinou, a než pohár spatřil světlo světa v celé své kráse, uběhly dva měsíce. „Hodnota poháru je nevyčíslitelná, protože jde o trofej, kterou dostane jen ten nejlepší a budou s ní spojeny i pozitivní emoce. Navíc jde o poctivou ruční práci, která mi ke stylu a kvalitě ležáku Stella Artois sedí,“ prohlásil Marek Vráblík. Nicméně vypočítal, že jeho cena se vyšplhala téměř na čtvrt milionu korun.

Po skončení Designbloku se pohár vrátí letošní vítězce mistrovství a každý rok potom poputuje k novému přeborníkovi v servírování ležáku Stella Artois. Postupně na něj budou umísťována jména dalších vítězů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Mezinárodní finále čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender o nejlepšího výčepního ovládl Dán Rasmus Kobbersmed z Kodaně. Našemu reprezentantovi, Vítu Voznicovi z ostravské restaurace Slezska PUOR, se ve velké konkurenci ani pro tento ročník nepodařilo zajistit České republice vítězství, skončil těsně na čtvrtém místě.

První část mezinárodního finále se uskutečnila 30. září 2009 v areálu Plzeňského Prazdroje. Zde si nejlepší výčepní ze 17 zemí světa poměřili své teoretické znalosti o historii a výrobě piva Pilsner Urquell. Následoval přesun do Berlína, kde se soutěžící postavili za výčep. Měřítka poroty byla vzhledem k již čtvrtému ročníku soutěže velice přísná. „Nestačilo jen dokonale načepovat pivo Pilsner Urquell. Výčepní museli být zároveň i charismatickými „showmany“, kteří dokáží naservírované pivo i dobře „prodat“. Tato kritéria dokonale splňoval vítěz Rasmus Kobbersmed,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, a.s.

3 nejlepší výčepní světa:

1. místo Rasmus Kobbersmed, Dánsko

2. místo Ivan Šimonovič, Slovensko

3. místo Maria Abrams, Německo

Absolutní vítěz soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2009 si kromě titulu nejlepšího výčepního světa odnesl i poukaz na cestu kolem světa pro 2 osoby, trofej a certifikát.

Do čtvrtého ročníku soutěže Pilsner Urquell Master Bartender bylo zapojeno 17 zemí a celkem tedy přes 4 000 výčepních. V České republice se přihlásilo 352 českých výčepních. Nejprve tu proběhla internetová kvalifikace a tři regionální kola, ze kterých vzešlo 15 finalistů. Následoval mystery shopping (utajený nákup) v provozovnách postupujících výčepních, a nakonec národní finále, z něhož vyšel reprezentant pro ČR.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender je určená všem ctižádostivým výčepním, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák Pilsner Urquell. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal mistr světa, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo. Důležitými argumenty pro vítězství je i charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj, znalosti z oblasti výroby, historie piva a péče o něj.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Na začátku října startuje finále hlasování o konečné pořadí hospod a restaurací v prestižním průvodci Pilsner Urquell Pub Guide. Nově je možné hlasovat nejen přes internet, ale i pomocí mobilního telefonu. Návod na hlasování je ve všech zúčastněných hospodách a hosté tak mohou na místě oznámkovat kvalitu piva, jídla, ale i obsluhy a dalších služeb. Top 100 hospod dostane prostor v tištěném průvodci, který bude představen v lednu 2010.

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již třetím rokem jako komplexní hodnocení hospod. Nabízí lidem výběr těch nejoblíbenějších restaurací po celém Česku. Až dosud fungovalo hlasování pouze přes internet, nově přibyla možnost odevzdat svůj hlas i pomocí mobilního telefonu. Přímo z restaurace tak mohou hosté ohodnotit kvalitu piva, jídla i dalších poskytovaných služeb.

Pilsner Urquell Pub Guide si za tři roky získal velkou oblibu návštěvníků hospod a restaurací. „Rozhodli jsme se rozšířit možnost hlasování o odevzdání hlasu prostřednictvím SMS. Slibujeme si od toho zapojení ještě většího počtu lidí, získání dalších hlasů a bezprostřednější hodnocení kvality hospod. Jsme si jisti, že pokud se host rozhodne navštívit některou z provozoven uvedenou v Pilsner Urquell Pub Guide, bude spokojen jak s kvalitou piva, jídla i obsluhy,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell a dodává: „Bezprostřední hlasování pomocí mobilního telefonu ještě více motivuje i samotné hospodské, aby se co nejlépe starali o pivo, prostředí a servis a pomáhá nám tak pozvednout celkovou kvalitu a úroveň gastro provozoven.“

Pilsner Urquell Pub Guide je unikátní způsob hodnocení. Na rozdíl od jiných průvodců, kde posuzují restaurace odborníci, tento sestavují skuteční konzumenti a návštěvníci restaurací podle své spokojenosti a svých preferencí. Sto nejoblíbenějších hospod k 30. 11. bude zařazeno do tištěné publikace Pilsner Urquell Pub Guide, který se představí na slavnostním křtu v lednu 2010.

Způsob hlasování

Hlasovat je možné prostřednictvím SMS nebo na www.pilsner-urquell.cz. Zde se taky nacházejí přesné informace jak hlasovat.

O průvodci Pilsner Urquell Pub Guide

Pilsner Urquell Pub Guide je sestavován již potřetí. Do hlasování jsou zařazené restaurace, kde je pivo Pilsner Urquell čepováno jako hlavní značka. Smyslem průvodce je nabídnout ucelený přehled o hospodách a restauracích z celé České republiky, o kterých sami zákazníci rozhodli, že jsou nejoblíbenější. Celkové hodnocení se skládá z kvality piva, služeb, prostředí, kuchyně a doprovodného vyžití (šipky, kulečník atd.).

Tištěný průvodce pro rok 2010 vyjde v lednu v nákladu 15 000 kusů. Distribuce letošního vydání zájemcům probíhá zdarma po splnění požadavků na stránce www.pilsner-urquell.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Vítězové národních kol ze 17 zemí soutěžili ve středu v Plzeňském Prazdroji v první části světového finále o titul Mistr výčepní (Master Bartneder). Druhá část soutěže a vyhlášení výsledků bude ve čtvrtek v Berlíně, informoval agenturu Mediafax mluvčí soutěže Zdeněk Hůrka.

"Soutěžící rozlosovaní do tří skupin museli v Plzni absolvovat písemné testy, kde odpovídali na otázky z pivovarnictví a gastronomie. Následoval patnáctiminutový rozhovor se členy komise, kteří pokládali dotazy opět ze zmíněných dvou oblastí," řekl Hůrka. Vrcholem bylo potom čepování soutěžního piva.

Ve čtvrtek bude soutěž pokračovat v Berlíně hlavní disciplínou, při které soutěžící předvedou své umění za pípou. Českou republiku reprezentuje výčepní Vít Voznica z Ostravy.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Richard Beneš

Dříve se plavil na jaderné ponorce, teď téměř pět let „kormidloval“ Plzeňský Prazdroj. A možná se díky němu naučí pít plzeňské pivo i golfové eso Tiger Woods. Včera však Mike Short ze své funkce odešel.

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Několik let jste byl důstojníkem na jaderné ponorce britského Královského námořnictva. To je neobvyklé povolání. Říkal jste, že vás to i bavilo. Proč pak přišla náhlá změna a začal jste dělat něco jiného?

Mám rád dobrodružství a změny.

Nenarážel jste na poznámky typu: Ty to přece nebudeš umět.

Často jsem si to říkal sám! Jenže v každé nové situaci se rychle naučíte to, co potřebujete vědět. Není v životě nic zajímavějšího než získávat nové zkušenosti. Svět kolem nás se mění tak rychle, že nezbývá než se přizpůsobit.

S kolegy na ponorce jste se do moře museli ponořit i na několik týdnů. Projevuje se život ve stísněném prostoru následně na psychice člověka?

Většina lidí tomu nevěří, ale na ponorce se pracuje velmi tvrdě. Měli jsme směny - čtyři hodiny práce, osm hodin odpočinku, jenže pořád dokola. Žádný volný víkend. Bylo tam hodně drilu, mnoho cvičení, naprosté soustředění, neustálé ověřování techniky. Navíc jsem nesl zodpovědnost za svůj tým. Pracoval jsem tam jako inženýr, pamatuji si, že když jsem do ní poprvé vlezl, viděl jsem jen les malých trubek. Přes všechnu přípravu jsem se v tom lese vůbec nedokázal orientovat. Ale rychle jsem se to naučil.

Jaderná ponorka, to je, předpokládám, velké vojenské tajemství.

Velmi utajená jsou místa, kde ponorky takzvaně parkují. A určitě se nesmí hovořit o žádných akcích, pokud by se na nich ponorka podílela.

Jsem suchozemec a práce na ponorce se mi vždy jevila jako nudná.

Kdepak. Jste ve velkém vypětí. Vliv to má hlavně na vaši fyzičku, protože tělo funguje na základě denního a nočního světla. Na ponorce musíte vypínat a zapínat světlo, abyste mohl kontrolovat rytmus těla, jinak byste byl zcela dezorientovaný.

Má to ještě dnes vliv na vaši psychiku?

Pamatuji si všechno, co se tam odehrávalo, ale vliv už to nemá.

Pracoval jste za svůj život v několika velmi rozdílných zemích. Nebudu se teď ptát na konkrétní státy a podnikání v nich, ale na jejich obyvatele. Co se vám vybaví, když řeknu Brit?

Silná orientace na sociální postavení, hlídá si, v jaké společenské třídě se ocitá. Soustředí se na rodinu. Dává si často pozor na to, co říká.

Jihoafričan?

Přátelský. Mnoho národů, kultur a jazyků. Zvyk stýkat se a pracovat s lidmi, kteří mají velmi rozdílné zázemí.

Kanaďan?

Dívá se na televizi. Říkali mi, že rádi porážejí stromy a loví medvědy, ale spíše se dívají na televizi.

Maďar?

Konzervativní. Uzavřený.

Čech?

Vzdoruje změnám. Trochu žije v minulosti. Ale kompetentní a chytrý.

Proč si myslíte, že žijeme částečně v minulosti a bráníme se změnám?

Protože vaše minulost byla velmi traumatická, s mnoha zásadními změnami pro život. Omezovalo to rozvoj lidí. Bylo zde hodně strachu. Člověk se pak upíná k tomu, co zná, má obavu z nového.

Je to pro nás pořád limitující při prosazování se ve světě?

Naštěstí se to rychle mění. Ovšem Česká republika nemá jasnou vizi, jakým směrem se bude ubírat za deset patnáct let. To je chyba.

Jak se podle vás liší byznys v jednotlivých státech?

Existují tu velké rozdíly. Když jsem dostudoval, tak jsem v Anglii svému šéfovi říkal pane, všichni nosili kravaty, bylo to velmi formální. Pracoval jsem v koncernu Rolls-Royce na leteckých motorech. Byli tam dva kolegové, jeden Angličan, druhý Američan. Ten první tam dělal 15 let, a znal naprosto perfektně motor, ale pouze svoji část. Američan pracoval na motoru sice jen šest měsíců, ale měl přehled o všech jeho částech. V Británii se důsledně dodržovala neměnná hierarchie ve firmě, v USA se stěhovali lidi po firmě, aby získali víc zkušeností. Pak jsem se přestěhoval do Kanady a všechno bylo uvolněnější. Je to už sice 30 let, ale šéfovi jsme říkali Bobe.

V Jižní Africe jste strávil skoro dvacet let. Tam panuje jaký systém?

Naštěstí spíše ten americký. Vyhovuje mi víc, když jsou ve firmě bližší vztahy, nebudu říkat rovnou rodinné, ale ze zkušenosti vím, že při velké formálnosti se některé problémy řeší složitě.

Než přejdeme k Čechům a pití piva, myslíte si, že jeden z nejslavnějších sportovců světa, americký golfista Tiger Woods, už někdy ochutnal Plzeňský Prazdroj?

Napíšu mu e-mail a zeptám se ho (směje se). Nevím, zda už plzeňské pivo zkusil. Také by mě to zajímalo.

Narážím na to, že Plzeňský Prazdroj je od letošního roku partnerem golfového British Open, a to je jediný turnaj v Evropě, na kterém Tiger Woods tradičně hraje.

Vím, že na to narážíte. Rozhodli jsme se proniknout víc na britský trh a k tomu slouží i jeden z nejprestižnějších golfových turnajů na světě, kterým British Open je.

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Slyšel jste o jedné z nejslavnějších knih české literatury Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška?

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

Ve Švejkovi se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělala dobrou práci, když chránila pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. To je obrana i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Ale je velmi složité "vnutit" jiným národům české pivní tradice. Například v Anglii se pije pivo bez pěny, v Číně zase většinou z lahví, které mají obsah sedm decilitrů. To je jiná kultura pití.

Jenže tradice a moderní vlny se už dávno v celém světě prolínají. Jasně, že místní pivo má například v Británii svoje pevné místo, ale moderní styly piva se prosazují stále více. A tím moderním pro Angličany může být například tradiční české pivo, třeba Pilsner Urquell.

Jak přimět člověka v jiné zemi, aby pil jinak a něco jiného?

Musíte je to prostě postupně naučit. U starších lidí je to skutečně složité, se změnami návyků se má začít kolem dvaceti let. Moje dcera mi posílá z Anglie fotky lidí, jak pijí plzeňské pivo, a chce mi tím ukázat, jak moc je i tam populární.

S dcerou jste mi nahrál, protože v minulosti vůbec nebylo běžné, aby v restauraci seděly u stolu jen ženy a pily pivo. Dnes je to obvyklý obrázek zejména u mladších žen. Všiml jste si toho?

Pivo je spíše "mužská záležitost", patří ke vztahům mužů i s okřídlenou větou: Jdeme na jedno? Chování a postavení žen se však v evropských společnostech podstatně změnilo, v minulosti například tolik nechodily samy ven. A pivo se tak stalo součástí i jejich schůzek.

Musí české pivo, pokud se chce prosadit ve světě, ustoupit ze svých tradic?

Kupovali jsme po světě místní pivovary a s nimi vlastně i jejich zákazníky. Nejdříve se pracuje s nimi a až pak se tam dováží české pivo. Důležité je hledat skuliny na trhu.

Jak prodávat něco, co má být pořád stejné? Pořád stejně dobré, neměnné. Nemyslíte si, že je to trochu proti smyslu moderní reklamy, která se snaží nabízet hlavně novinky?

Každá značka balancuje mezi svou tradicí a tím, aby vypadala čerstvě, moderně. V Česku je pivo součástí kulturního dědictví, proto vystupují v reklamách známí lidé, ikony, které pivo znají a pili ho. Tradice je skutečně důležitá, musíme ji připomínat, proto je na ní založena naše reklama.

Spisovatel Bohumil Hrabal řekl: "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba, máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle musí jít s technikou sakra pomalu." Jdete na to tedy pomalu a opatrně?

Bylo by to proti firmě samotné, kdyby nectila staré receptury výroby. Ty musí zůstat! Když první sládek Josef Groll uvařil v Plzni v roce 1842 premiérovou várku, chtěl dosáhnout určité kvality a chutě. Jenže používal velmi jednoduché vybavení. Bylo proto mimořádně obtížné zopakovat stejný výsledek. S pomocí moderní techniky se však dá dodržet vždy naprosto stejný postup, jak to pan Groll zamýšlel. Takže pokrok je v tomto případě dobrý, kdybych měl oponovat Bohumilu Hrabalovi.

Jenže ječný slad, chmel i voda se mohou někdy lišit. Jak pak dosáhnete stejného výsledku?

Existuje sice moderní technika, ale záleží na umu plzeňských sládků, aby dosáhli pokaždé stejného výsledku. A v tom jsou Češi opravdoví pivařští mistři.

Takže jak říkám, je to sice staré, ale pořád nové.

Ano. Je to podobné, jako když vaše babička pekla v kachlové troubě bábovku a vy ji pečete v moderní digitální. Pokud máte dobrý recept a dodržíte postup, daleko snazším způsobem dosáhnete požadovaného výsledku.

Pamatuji si, že když jsem byl mladý, tak pivo vydrželo jen pár dní, pak se už nedalo pít. Dnes jsou to týdny i měsíce a bývá stejné. Netrpí jeho ošetřováním jeho kvalita? Myslím tím možné chemické úpravy.

Ne. Pivo je skutečně nejlepší poté, co se dokvasí. Pak nastává fáze, kdy je nutné pomocí dobré stáčecí techniky ochránit jeho kvalitu. Nesmí se k němu dostat vzdušný kyslík či sluneční záření. Nemůžete vozit pivo přes půl světa a neudržet jeho stejnou kvalitu. Doba vašeho mládí, kdy se vám zkazilo ve sklepě hospody za pár dní, je pryč.

Napadá mne, co pití piva na ex. Zvládnete to, když jste šéfoval největší pivovarnické firmě v zemi?

To není česká specialita! Patří i k anglické hospodské kultuře. Když jsem byl studentem, trénoval jsem pití na ex dost často. Dnes už jenom někdy. Ale pořád to zvládnu.

Včera byl váš poslední den ve funkci generálního ředitele Plzeňského Prazdroje. Proč končíte?

Pět let je běžná maximální délka působení zahraničních vedoucích pracovníků v daných pozicích, takže mě telefonát s nabídkou jiné pozice až tak nepřekvapil.

Když byste měl bilancovat, co vám dal pobyt v Česku?

Ze všech zemí, ve kterých jsem kdy žil, patří pobyt v České republice mezi ty nejlepší. Vše bylo pro mě fascinující: srdečnost i schopnosti Čechů, příroda, kultura, historické památky. Vaše země je báječná a stále skýtá mnoho potenciálu. Z profesního úhlu pohledu byla práce v Plzeňském Prazdroji jednou z nejpřínosnějších zkušeností v mém životě.

Jaký je to pocit, vracet se do Velké Británie po tolika letech?

Na jedné straně cítím smutek z toho, že opouštím Česko, na druhé se velmi těším na svoji novou práci, na nové prostředí a také na to, že znovu uvidím známé tváře a věci, které nás před mnoha lety obklopovaly. Z Velké Británie jsem odešel v roce 1977, moje žena v roce 1972, ale seznámili jsme se až v roce 1987. I když jsme Anglii často navštěvovali, nikdy jsme vlastně neměli možnost poznávat naši rodnou zemi společně.

Co je podle vás největším úspěchem vaší "mise" v Prazdroji?

Bude to znít jako manažerská fráze, ale za dobu mého působení v Prazdroji se nám podařilo zvýšit naši ziskovost o více než 60 procent. Značka Pilsner Urquell se stala vlajkovou lodí skupiny SABMiller, která je druhým největším výrobcem piva na světě.

Mike Short

Věk: 63 let

Jako vystudovaný inženýr působil v oblasti jaderného inženýrství, v začátcích jako důstojník Britského královského námořnictva na ponorkách.

Pracoval v sedmi různých zemích v leteckém a kosmickém průmyslu, v energetice, věnoval se konzultační činnosti v oblasti projektového řízení a nakonec se dostal k pivovarnictví. V roce 1990 nastoupil do South African Breweries (nyní SABMiller), v pivovarnickém oboru se tak pohybuje téměř dvacet let.

S manželkou přednedávnem po rodinné tragédii převzali opatrovnictví nad dvěma vnučkami. "Jsou obě docela smutné, že odjíždíme. Za tu dobu si tu našly kamarády, zároveň se ale těší do Velké Británie, protože jejich maminka byla Angličanka."

Nyní nastupuje na novou pozici do vedení globální skupiny SABMiller, jejíž součástí je i Plzeňský Prazdroj.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert | Foto: Michal Sváček

Při prvním setkání působí jako pravý anglický gentleman. Příjemný, ale trochu nudný. Ovšem jen do chvíle, než začne Mike Short, dnes už bývalý šéf Plzeňského Prazdroje, rozebírat věci, které ho baví.

Líbí se mi, že v Česku máte pivní kulturu, říká někdejší šéf Prazdroje Mike Short

Téměř pět let jste vedl největší pivovarnickou skupinu v Česku. Asi jste slyšel o Švejkovi...

Slyšel. Švejk je významná literární postava Čechů i celé střední Evropy.

V té knize se říká, že vláda, která zdraží pivo, padne. To se tradovalo v bývalém Československu i desetiletí po vydání Haškovy knihy. Přitom vlády občas zdražily, ale nepadly. Je vůbec možné, aby kvůli pivu někde padla vláda?

Podobný příklad neznám. A dnes je to už spíše věc výše daně. Ale vaše vláda dělá dobrou práci, když ochraňuje pivovarnický průmysl, který je pro zemi důležitý. Brání vás tím i před antialkoholovou lobby, která je v Evropské unii poměrně silná.

Antialkoholová lobby?

V Česku, podobně jako antitabáková lobby, není tak silná. Ale v Severní Americe, v západní Evropě, například ve Francii, má velký vliv.

U nás se říká, že pivo je svým způsobem náš chleba. Tak možná je to tím. Dokonce jedno starší přísloví praví, že kde je pivovar, tam není třeba pekaře.

Právě to se mi na České republice líbilo. Pivo je součástí vaší kultury. Na mnoha místech světa se to naopak s kritikou alkoholu přehání a některé organizace jsou papežštější než papež.

Ve Francii existuje kultura pití vína, v Japonsku pití čaje, v Česku je tedy podle vás určitá kultura pití piva?

Jistě! Tady patří pití piva po staletí i k určitým rodinným hodnotám a je zajímavé, že přitom je u většiny lidí hladina nadměrné konzumace alkoholu poměrně nízká. Doufejme, že to tak zůstane.

Češi jsou první v pití piva na osobu na celém světě. Nezavání to alkoholismem?

Alkoholismem? Ne. Pijete poměrně málo tvrdého alkoholu. U mnoha jiných národů se pije daleko méně piva a více právě tvrdého alkoholu. Já si dám pivo téměř každý večer a vůbec si nemyslím, že jsem alkoholik.

Zdroj: XMen iDnes.cz | Autor: Viliam Buchert

Nejen přímý ekonomický přínos pivovarů, ale také adresná podpora školství, sportu, kultury a neziskového sektoru – i to je působení pivovarnické skupiny Heineken v Ústeckém kraji. S tradičními severočeskými pivními značkami – Louny, Zlatopramen a Březňák - se můžete setkat na řadě hudebních i divadelních představeních, při sportu, ale také na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně nebo na odborných vědeckých sympoziích. Najít je také můžete u řady obecně prospěšných akcí – hipoterapie v Mostě nebo při projektech realizovaných komunitní nadací Euroregionu Labe.

Významní příjemci finanční i materiální podpory se soustředí především v samotném srdci Ústeckého kraje – v Ústí nad Labem. Spolupráce značky Zlatopramen s tamější Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně trvá již od roku 2005 a zahrnuje podporu vědeckých sympozií a společenských akcí Univerzity a také každoroční výroční ceny narození Jana Evangelisty Purkyně „Ceny rektorky“. Těmi od roku 2001 oceňuje škola své studenty i pedagogy ze všech fakult univerzity za mimořádné výkony při studiu, výzkumu, pedagogické činnosti, za umělecký či sportovní výkon a reprezentaci školy a také za nejhodnotnější knihu, publikovanou pracovníky univerzity. Letos také Heineken podpořil slavnostní zasedání univerzitní rady u příležitosti 55. výročí založení univerzity, které hostilo špičky vysokých škol a univerzit z celé republiky i ze zahraničí.

Bez podpory pivovaru Louny by se neobešel letos již dvacátý ročník lounského Memoriálu Karla Raise. Pivovar Louny patří k tradičním partnerům této akce, kterou podporuje od jejích počátků. V sérii závodů v silničním běhu navíc od roku 1993 měří své síly zdraví sportovci s handicapovanými. Rostoucí zájem o Memoriál dal v roce 2003 vzniknout samostatnému mezinárodnímu klání v ruční cyklistice (závody vozíčkářů, kteří se pohybují na speciálně upraveném závodním vozíku s ručním pohonem) European Handbike Circuit. Od svého začátku je tento závod handicapovaných sportovců jako jediný v České republice součástí Evropského poháru handbikeů a českými i zahraničními sportovci je označován za špičkovou událost sportovní sezóny. Oba soutěžní podniky mají za cíl nejen integrovat zdravé a handicapované sportovce v samotných závodech, ale také zapojit zdravé a tělesné postižené do příprav obou akcí. O kvalitě obou závodních podniků svědčí i fakt, že každoročně roste počet zahraničních výprav, které se jich účastní.

Každoročně Zlatopramen podporuje vybraná představení Severočeského divadla opery a baletu, podporuje také ústecké Činoherní studio. Přispěl například na inscenaci Bohové hokej nehrají, která je na repertoáru divadla od loňského roku a hrát se bude i v nadcházející sezóně. Kulturní život podporuje i značka Louny, a to v lounském Divadle Vrchlického a Loutkovém divadle, v obou divadlech se zaměřuje především na konání koncertů a hudebních vystoupení folkových a country kapel.

Pivovar Velké Březno každým rokem pořádá pro širokou veřejnost oslavu Masopustu s bohatým kulturním programem. Při této příležitosti také otevírá brány návštěvníkům i samotný pivovar, který leží v předměstí krajské metropole. V letošním roce se dočkal opravy hrob pana Cibicha, patrona značky Březňák, na místním hřbitově. S ústeckými pivními značkami, zejména Zlatopramenem, se můžete potkat i na mosteckém Hipodromu, kde od roku 2007 podporují červnový dostihový závod, jezdecký oddíl a také hipoterapii pro postižené.

Další aktivity neziskového sektoru v Ústeckém kraji podporuje skupina Heineken a její pivovary prostřednictvím Komunitní nadace Euroregionu Labe. Díky příspěvku se letos například uskutečnily kulturně osvětové akce pro nevidomé a zrakově postižené obyvatele Loun. Peněžním darem byl podpořen provoz mostecké organizace Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR, ústecká pobočka Svazu tělesně postižených v ČR a příspěvek na obnovu klášterní zahrady získala i ústecká pobočka sdružení YMCA.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Právě v těchto dnech většina volebních kampaní končí. Je však také jedna, která právě začíná - nová kampaň Staropramenu na volební téma, naštěstí v odlehčeném pivním duchu. Kdo se těšil, že bude letos volit, má tedy stále možnost.

Kampaň tvůrčím způsobem parafrázuje známé volební termíny a politická klišé a její hlavní slogan zní „Kdy jsi naposledy volil jinak?“. Tímto hravým způsobem Staropramen pokračuje ve své dlouhodobé komunikaci v duchu sloganu „Kdy jsi naposledy udělal něco jinak?“

„V komunikaci s našimi stávajícími i potenciálními voliči se snažíme být srozumitelní a důvěryhodní, proto máme jasného lídra, stejně jako představu o koalici,“ říká s nadsázkou Martina Bučková, brand managerka značky Staropramen. „Volit naše kanditáty lze každý den, volební místnosti jsou po celé České republice a hlasovací lístky jsou v nich již připraveny“, dodává s úsměvem.

Pro Staropramen kampaň připravila kreativní agentura Young&Rubicam, média nakoupila agentura Mediaedge. Mediální mix zahrnuje jak internetové zpravodajské servery, tak tištěná média, OOH media v Praze a dalších českých městech a komunikaci na Rádiu 1. Volební kampaň Staropramenu potrvá do poloviny října.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Společnost Plzeňský Prazdroj, jež v posledních měsících vyměnila kreativní agentury svých značek Radegast a Gambrinus, rozjela výběrové řízení i pro svůj prémiový brand Pilsner Urquell. Na jeho kreativě dosud dlouhodobě pracovala reklamní agentura Leo Burnett, které tak odchodem pivovaru zůstává v portfoliu jediný velký klient, obchodní řetězec Tesco. Na trhu se proto již spekuluje, že by se jedna z nejstarších českých reklamek měla začlenit pod svou sesterskou agenturu Publicis a fungovat stejným modelem jako Saatchi & Saatchi, tedy bez vlastní právní subjektivity a na adrese Publicisu (všechny zmiňované agentury patří do komunikační skupiny Publicis, pozn. red.). Martin Štěpánek, managing director Publicisu, tuto možnost odmítl komentovat. Zda se agentura bude o Pilsner Urquell ucházet znovu, není zatím známo. Prazdroj seznam agentur pozvaných do výběrového řízení neodkryl.

Zdroj: MaM iHNed.cz