Tak všichni vyznavači dobrého piva z Kladna a okolí se dočkali další dílku do mozaiky při postupném zlepšování pivní situace na kladensku. Takže tady jde o příjemnou hospůdku v centru na pěší zóně T.G.Masaryka. Je ve dvoře, kde se nachází obchůdek s vláčky. Dvůr je naproti květinářství a hned vedle nonstopu u boxera.

Hospůdka je vlastně sklep. Interiér je pěkný a příjemný, obsluha sympatická. Navíc i s větráním je to tady vyřešeno. K dispozici jsou tři pípy, na které pan majitel naráží ze šesti druhů piv od Černé Hory. (teď například zrovna na čepu Moravské sklepní, Páter a Kamelot. V lednici k dostání celý sortiment v lahvích včetně tradičních limonád. Dále černohorské pivní pálenky.

Co dodat, přeju hospodě aby se uchytila a vydržela co nejdéle a navštěvovalo ji co nejvíc hostů. Proto taky tenhle blok.

Když Klub malých pivovarů navštívil v polovině března majitel a sládek Chodovaru pan Plevka ml., netušili jsme, jak se rozvine naše vzájemné poznávání a spolupráce. Tehdy jsme byli srdečně pozváni na prohlídku pivovaru a samozřejmě ochutnávku.

A v sobotu 8. května jsme ve více než hojném počtu (27 lidí!) dorazili do Chodové Plané. Někteří na kole, jiní vlakem, řada milovníků piva se rozhodla pro celý víkendový pobyt v tomto městečku.

Detailní prohlídka, která nás pod vedením pana Plevky ml. čekala, byla skutečně zevrubná a trvala téměř dvě hodiny. Následné povídání na prostranství před pivovarem nadchlo skutečně všechny.

Dozvěděli jsme se například o snaze velkých nadnárodních korporací tlačit na malé pěstitele chmele, aby upustili od aromatického a cenného žateckého červenku a nahradili jej jinými rychle rostoucími odrůdami. Rozdíl v ceně by měl být dokonce kompenzován, takže další rána pro typicky české pivovarnictví?

Že by za to všechno nemohly jen klimatické změny, které údajně způsobují nižší výnosy této „české perly“? Hovořilo se také o snaze velkých supermarketů tlačit cenu piva až pod hranici únosnosti – vykoupíme vám pivo za 2,50 Kč….(!).

Závěrem je třeba poděkovat panu Plevkovi a celé jeho rodině a držet mu palce. V této republice už takových silných a nezávislých bojovníků mnoho není (a nejen v pivovarnictví…)

Dnes jsem měl telefonát ze Znojma, že se tam ptají dva pivní turisté na Den Ježka, který se dle Kalendária na PI měl konat právě dnes, 14.5.2010 od 13 hodin. Oni, že nemají o tom žádné zprávy. Nevím už kde se tahle akce v Kalendáriu vzala, resp. odkud jsem tato data čerpal. Vím jediné, že jsem si to nevymyslel.

Aby se případně předešlo tomuto problému, či aby bylo dohledáno, odkud informace vzešla, budu od nynějška dávat link na zdroj informací, což jsem u akcí, které jsem nalezl někde na turistických serverech nedělal. Protože akce můžete zadávat i Vy, registrovaní uživatelé PI, sami, prosím Vás, abyste tak dělali také. Díky...

Přes všechnu snahu Vám přiblížit konání různých akcí spojených s pivem se asi ani v budoucnu nevyhneme nepříjemným situacím, že někam přijedete a akce se konat nebude. Vězte proto, že data obsažená v Kalendáriu mají jen informativní charakter. Doporučujeme se informovat u pořadatelů či místních orgánů, které by o akci měli vědět. Nelze sledovat vývoj každé akce, změny termínů či zrušení.

Těm minimálně dvěma pivním turistům, kteří dnes do Znojma dorazili, se tímto ze srdce omlouvám a věřím, že většina akcí uvedených v Kalendáriu se uskuteční ve stanovených termínech.

Děkuji za pochopení

Krakonoš, Poutník, Rohozec a tak bych mohl jmenovat celou řadu známých pivovarů a točené v Praze pouze za 20,- za půlitr ??? V Praze ??? Jsem blázen ??? NE je to realita pánové a vyznavači pěnivého moku. Od 1.6.2010 v 17 hodin se v Praze na Žižkově otevírá Pivní sklep se šesti kohouty na regiónální pivovary a garantovanou cenou 20,- za půlitr. Budeme rádi když si oblíbíte náš nový podnik. 25.5.2010 zveřejníme veškeré detaily i s pivovary které pokřtí náš nový projekt. Dej bůh štěstí.

Autor: nick Pivní sklep

Tak už je to tady. Pokud je vše v pořádku, tak dnešním dnem se v Brně otevírá hospůdka výhradně s poličským pivem.

Stabilně bude na čepu 12 Záviš s poctivým EPM 12,4%.

Veškeré pivo je v sudech uloženo v chladícím boxu o stabilní teplotě a z tohoto boxu je rovnou čepováno. Majitelé mají zájem o prvotřídní ošetření, čemuž odpovídá nejen čepování piva bez tepelného šoku, ale i slíbené každodenní proplachování pivního vedení vodou.

Jde sice o kuřáckou provozovnu, ale je instalována dostatečně výkonná vzduchotechnika, tak snad i po této stránce bude vše v pořádku. V kuchyni instalovaný nový konvektomat vypovídá i o tom, že pod pivo půjde dát i něco kvalitního.

Závozy 1x týdně zaručí čerstvé pivo, které jako veškerá produkce z Poličky je nepasterováno.

Milí pivaři, gurmáni i gurmeti, Vám jistě netřeba připomínat kvalitní suroviny, slad z humnové sladovny, žatecký chmel pouze v granulích, vlastní voda z podzemního jezera (a troška moravského řepného cukru - to pro puntičkáře), opravdu KLASICKÁ technologie, dlouhé zrání .... (u nás nejde o kecy, ale skutečnost - přesvědčte se návštěvou v pivovaru):-)

Nezbývá než dodat, že doufám v příjemné a dobré zkušenosti Vás, návštěvníků této hospůdky.

Pozitivní zkušenosti sem pod blog, negativní přímo na můj mail: roman.holoubek@pivovar-policka.cz - díky.

Abych nezapoměl. Pivnice U Míče - Staňkova 15 Brno

Loc: 49°12'33.326"N, 16°36'17.417"E

Dobrou chuť Vám přeje kolektiv zaměstnanců poličského pivovaru

Jak jsem již informoval v rubrice „Co je na čepu“ v Restauraci Chapadlo v Praze na Vypichu (http://chapadlo.com/vypich/), kde byl dosud na čepu sortiment SABMilleru doplněný pšeničným Primátorem, došlo k navázání spolupráce s KBG a sortiment byl obměněn a rozšířen na úkor SABMilleru ve prospěch piv z pivovarů patřících KBG.

Vzhledem k tomu, že v Chapadle na Vypichu mají nainstalováno 12 výčepních kohoutů, z nichž mají zatím obsazenou polovinu, otevírá se příležitost pro obchodní zástupce středních a malých pivovarů, aby dokázali přesvědčit majitele, že zrovna pivo z jejich pivovaru by mohlo rozšířit sortiment této restaurace.

Dozvěděl jsem se od personálu, že majitel není nepřístupný myšlence rozšířit portfolio nabízených piv o nějaký regionální pivovar. A i když připustíme možnost, že některou z 6 volných píp obsadí ještě nějaké pivo z KBG a jeden kohout připadne třeba na točenou limonádu, tak zde je stále možnost alespoň dvou až tří píp pro někoho dalšího. Mně osobně by se tam líbil třeba takový Kout, Polička a mohl bych, stejně jako každý z vás vypsat řadu dalších. A proč by to nemohl být dokonce i nějaký minipivovar, že?

Tak obchoďáci snažte se, ať se nám v tom Práglu zase trochu rozšíří nabídka a přibude jedna zajímavá restaurace a vám ať zase může trochu stoupnout výstav a ukrojíte něco těm výrobcům unifikovaných europiv.

Zdravím všechny.

Do Brna se dostanu jen málo, jednou za čas. Tento víkend budu v moravské metropoli pobývat. Času nebudu mít moc a budu bez auta, takže pěšky nebo MHD. Bydlet budeme v ubytovně ELDO, mělo by to být někde u Hokejové haly na ulici Sportovní.

Prosím tímto o tipy, kam rozhodně alespoň na jedno zajít a do kterého obchodu v dosahu zajít pro lahvové k večernímu grilování - co je tak dobrého v lahvi v Brně k sehnání - Poličské, Černá hora, Chotěboř, Rychtář, ...?

Z výčepů jsem slyšel, že stojí za to Richard II, Zelená kočka, Pegas? Nicméně o všech třech slýchám i tvrdé kritiky.

Díky předem za tipy a adminovi se omlouvám, že tohle není blog :) Ale určitě se případné informace hodí nejen mně.

Plzenští bojovníci za lepší české pivo skončili, hrozilo jim vyloučení ze svazu pivovarů

Sládci z Plzeňského Prazdroje založili před pár týdny iniciativu „Žijeme českých pivem“. Spustili speciální web, založili fanstránku na Facebooku a rozeslali pár tiskovek. Iniciativa byla reakcí na test deníku MF Dnes z 24. 3. 2010, který odhalil v některých pivech českých pivovarů nepovolenou přídatnou látku – chemický chmelový preparát tetrahop. O tomto testu jsem se zmínil v příspěvku „Umělou“ pivní pěnu vám naservíruje Staropramen i Svijany, o vzniku samotné iniciativy zase v článku Sládci z Prazdroje žádají o zpřísnění pravidel pro výrobu piva.

Dnes, přesně po třech týdnech, Prazdroj iniciativu rozpustil. Ve svém oficiálním prohlášení uvedl:

Iniciativa začala 31. března a byla plánovaná přibližně na jeden měsíc. Na setkání generálního ředitele Plzeňského Prazdroje s představiteli Českého svazu pivovarů a sladoven, kde se projednávaly různé oblasti spolupráce Plzeňského Prazdroje a ČSPS, se mimo jiné dohodlo ukončení této iniciativy o několik dní dříve. Iniciativa splnila svůj cíl, kterým bylo komunikovat tradiční složení českého piva a kvalitu piv Plzeňského Prazdroje.

Informace o plánované délce kampaně je ovšem poměrně diskutabilní. Je velmi nepravděpodobné, že bylo v původním záměru iniciativu po čtyřech týdnech zcela uzavřít – kompletně smazat oficiální webové stránky i skupinu na Facebooku čítající několik set až tisíc podporovatelů.

Hlavním důvodem k rozpuštění iniciativy bylo bezpochyby „doporučení“ Českého Svazu Pivovarů a Sladoven k ukončení kampaně a hrozba vyloučení pivovaru ze svazu. Tomu se – resp. jeho členům, pivovarům – kampaň plzeňských sládků nelíbila a dle předsedy šéfa svazu Františka Šámala „poškozovala dobrou pověst celého pivovarnického sektoru, včetně malých i velkých pivovarů“. Jak navíc uvedly Hospodářské noviny, řada z pivovarů upozorňovala na to, že sám Prazdroj se už dávno ryze české technologie nedrží a používá metody velkoproducentů jako je třeba dořeďování vodou už uvařené várky metodou HGB. Některé pivovary dokonce na protest svaz pivovarů již opustily, nebo se k tomu chystaly.

Zkopírováno z pivka.cz

P.S.Doufam,že je vystřelej ze svazu na Mars.

Nedávno jsem tady vzpomínal i na mé cesty do Domažlic a dnes Vám chci nabídnout akci, která tak trochu do areálu domažlického pivovaru vrací pivovarskou tradici.

Ne výroba piva to ještě není, zatím se musíte spokojit jen s (v pořadí prvními) pivními slavnostmi v historické budově pivovaru v Domažlicích. Součástí slavností budou i přednášky o výrobě piv, prezentace studie využitelnosti budovy, kulturní program a v neposlední řadě i prezentace malých pivovárků.

Kdyby nebyl zvolen tak blbý termín, docela by mě návštěva bývalého pivovaru lákala...

Před několika dny jsem byl jistým "šůlinkou" na BB upozorněn, že píšu nesprávně jméno piva Konrád. Pravdou je, že jsem si až nyní všimnul, že Konrád je opravdu Konrad.

Onen pán tak upozornil na moji poznámku, že se v pivovaru vyrábí pivo Gallaecia na export do Španělska (v jisté nejmenované hospodě je prodáváno za přemrštěné ceny a vydáváno za španělské pivo, alespoň podle reakcí konzumentů a webu oné, kde je prezentováno španělskou vlajkou).

Zajímalo by mě, zda je tomu od počátku značky. Neví někdo? Já si totiž pamatuji, jak majitelé při znovuobnovování vratislavského pivovaru (mimochodem pivo z Vartislavic bylo na konci své éry pěkný samoser a to nemluvim o tom, co se pak vařilo v Praze. Proto byl v oblasti Jizerských hor tak rychlý nástup Svijan) deklarovali, že nové pivo se bude jmenovat po knížeti Konrádovi Brněnském, bratru knížete a prvního českého krále Vratislava II. (Pivovar nemohl používat původní značku a tak si vymyslel legendu)

Jmenuje se Konrád (nikdy mu tak nepřestanu říkat) opravdu od počátku Konrad? Případně kdy se zkrátil? Současné pojmenování, možná praktičtější pro budoucí export, nahrává posměškům, které se od počátku pozastavují nad tím, že se v rodišti Konrada Henleina vyrábí pivo jeho jména.

Vážení příznivci piva,

podotýkám, že nedělám žádný žádný průzkum nebo výzkum, ale jen mě zajímá váš názor na používání termínů kvasnicové a nefiltrované pivo. Jak je vidět i z některých příspěvků na pivním.infu, tak jsou tyto pojmy spojovány a brány za jedno a totéž. Jak už jsem uvedl v jiném příspěvku, já osobně si myslím, že by to mělo být rozlišováno. Ať už je to z pohledu konzumenta, který by o pivu co pije mohl věděl víc, tak i možná by to přispělo ve veřejnosti k větší informovanosti o pivu. A čím víc by lidé o pivu věděli, o to méně by snad pili produkty pivních chemiček a to bylo jen dobře.

Královédvorský (mini)pivovar má na svém kontě již čtyři druhy piva a vbrzku k nim má přibýt pivo páté, druh, který je zprofanován nadnárodními chemičkami - výčepní světlé, či postaru 10%. Osobně si myslím, že u pivovaru, který vaří kvalitní, chuťově neprázdnou desítku, se nemusíme bát o ostatní piva. Takže uvidíme, jak bude v pátek 23. dubna 2010 výčepní Tambor chutnat.

Přesvědčit se o tom budete moci v restauraci a sálu Hankova domu ve Dvoře Králové nad Labem i Vy a to za víc jak lákavé ceny.

Pivovaru Tambor byl též věnován 69. díl publicistického pořadu TV Public Tajemství šéfkuchaře, který naleznete zde...

P.S.: Poslední zvěsti mluví o tom, že by se již brzy mohl Tambor plnit i do NRW lahví...

Pivo teče proudem - do škodovky se to už nevejde- tak koukám že Vám chutná… A to je moc dobře.

Pro tento měsíc jsme nachystali Černou Horu, Kácov, Kozlíček, Starokladno a Mosteckého Kahana. Podle možností toho daného pivovaru je možné si odnést domů i originální pivní sklo, tácky atd. Tak se nestyďte a nabídněte si (dole v baru).

Chtěl by někdo ochutnat zajímavý pivovar? Dejte námět a bude-li to v našich silách, třeba jej i zařadíme do pivního plánu.

Myprovás - vypronás

5.4. Pivovar Černá Hora

Moravské Sklepní nefiltrované 10°, Kern 10% polotmavé výčepní, Modrá luna 11% světlý ležák s příchutí borůvky, Kamelot 12% světlý ležák, Granát 12% tmavé pivo, Velen 12% pšeničný nefiltrovaný světlý ležák, Black Hill 13% speciální řezané pivo, Kvasar 14% speciální světlé pivo s přídavkem medu

12.4 Pivovar Kácov

Světlé výčepní pivo Hubertus (filtr/nefiltr), světlý ležák Hubertus Premium (filtr/nefiltr), tmavý speciální ležák Hubertus

19.4 Pivovar Kozlíček

Javořinský ležák světlý, Javořinský speciál světlý, Javořinský speciál polotmavý, Javořinský speciál tmavý

26.4 Seskupení Mini

Starokladno - Starokladenské10°, Ležák starosty Pavla, Ležák mistra taviče 14°, Černý havíř, Speciál medový a borůvkový

Mostecký Kahan – Mostecký kahan 12° světlý nefiltrovaný ležák, Mostecký kahan polotmavý nefiltrovaný ležák, Mostecký kahan tmavý nefiltrovaný ležák, Mostecký kahan speciální pivo

Tak dobrou chuť a pifku Zdar

www.merenda.cz

Je to tady! Konečně si můžu dojít pěšky na nějaké pivo přímo pod komín. Tolik jsem se těšil.

Jihoměstský pivovar dnes otevřel. Udělal jsem si čas už kolem poledne a s kamarádem vyrazil procházkou na oběd do pivovaru. Chuť na dobré čerstvé pivo rostla s každým krokem. Pivo ještě nemají místní, je z pivovaru u Bulovky. Ale i tak jsem zvědav. Mám moc rád pocit, kdy jdu do pivovaru, kde jsem ještě nikdy nebyl.

Ale jak to tak v životě bývá, radost se střídá s bolestí. Objednali jsme světlý ležák 12° a tmavou 14°. Nevěřil jsem svým očím. Na výčepu stála asi tři velmi odstátá piva, zcela bez pěny, zaschlé pivo na stěnách půllitru. "Paní výčepní" tato piva vzala, rozlila do několika sklenic a dočepovala. Další piva (když zrovna nerozlévala ta odstátá) načepovala asi nadesetkrát a s pěnou jako v Anglii - nekonzistentní, asi půl centimetru vysokou. Pivo bylo bohužel navíc úplně teplé.

Teplé pivo "vykompenzovala" studená polévka. Už jsem neměl chuť si na cokoli stěžovat. Hovězí vývar i vepřová panenka byly kvalitně připraveny, ale v kuchyni zřejmě na servírku dlouho čekaly. Prostě - co má být studené, časem teplá a co má být teplé, časem chladne. Restaurace je stavěná asi na 400 hostů, v době mé návštěvy bylo v pivovaru asi tak 15 lidí, obsluha naprosto vykolejená. Děvčata v nemožných krojích jsou úslužná, sympatická, ale nezvládají.

Interiér restaurace je velmi okázalý, pompézní, ale vkusný a klasický. Všude masivní dřevo a měď, jako u Bulovky. Použité úsporné osvětlení je ale podle mě velmi nedostatečné. U stolu je doslova šero. Chápu záměr - intimní osvětlení jako je právě na Bulovce, ale v tak velkém prostoru jako tady to na mě nepůsobí příjemně. Divím se, že při rekonstrukci neprobourali alespoň nějaké to okno. Restaurace je tak odkázána na celodenní svícení, což není zadarmo, možná i proto je osvětlení tak slabé. I slečna u vedlejšího stolu (a to soudím, že ženy mají obvykle raději jemné tlumené světlo) říkala, že jí z těch slabých "úsporek" přechází oči. Ale to se třeba doladí, nebo si prostě zvyknu:)

Na špatně načepované, odstáté a teplé pivo a studenou polévku si ale zvykat nechci. Snad to byla jen chyba v začátcích a vše bude časem vypadat tak, jak má.

Ale chyba v začátcích je dost špatná, člověk, co dostane tak špatné pivo, a není takový fanda do pivovarů jako já, přijde znovu až za půl roku nebo třeba nikdy. Zarazilo mě především, že na místě byl i majitel pan Richter a přesto se dělo, to co se dělo.

Novému pivovaru moc fandím, a určitě se tam velmi brzy zase zastavím a pevně věřím v obrat k lepšímu. Tento blok jsem nesepsal, abych si postěžoval, nebo pivovar poškodil. Napsal jsem to vše proto, že hned jak si dole v komentářích přečtu, že v Jihoměstském pivovaru někdo z vás byl a pivo bylo dobré, vyrážím!

Dobrý den všem, rád bych Vás touto cestou požádal o pomoc s výzkumem. Snažím se zjistit zájem konzumentů piva o novou variantu produktu, zvanou Nopalové pivo. Chuťově se nikterak zvlášť neliší od klasických piv, snad jen že je "jemnější" a má maličko světlejší barvu. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že obsahem mexického kaktusu, tedy Opuncie (Nopalu) velice blahodárně působí na organismus. Doplní potřebnou vlákninu, minerály a vitamíny, napomáhá při boji s nadváhou tím že omezuje vstřebávání cuktů a tuků při trávení a mimo to je přínosný i při boji s cukrovkou a jinými civilizačními chorobami.

Dotazník zabere zhruba 5 minut a ať už bude Váš názor jakýkoliv, velice mi tím pomůžete. Odkaz je: http://rela.mendelu.cz/vyzkum/?vyzkum=3406

Všem ochotným předem děkuji za věnovaný čas.

Diskuse o českém jazyce, byť se odchýlila od tématu, rozjásala mou duši jazykozpytce-amatéra. Rosťa ještě přilil oleje do ohně, a tak jsem se rozhodl věnovat se pivu a věcem okolo něj z pohledu jazykovědného. Nerad bych tu dělal ramena, proto hned na počátku přiznávám, že jsem z větší části použil etymologického slovníku a další podporou mi byl Klášter 11°.

Začněme tím nejdůležitějším, pivem. Pivo vzniklo ze slovesa píti, jež souvisí s řeckým pino (piji), následovat by mohl výčet dalších, převážně latinských slov. Myslím, že přesvědčivější definici podal František Gellner ve svých Povídkách: „O životě starých Slovanů nemáme nijakých přesných a spolehlivých záznamů, a jazykozpyt musí nám nahražovati scházející dějinné prameny. Pozorujeme-li naši mluvu, shledáme i beze vší vědecké průpravy, že sloveso píti je stejného kmene jako pivo, kdežto podstatné jméno voda se svrchu uvedeným slovesem v žádném jazykovém vztahu není. Z čehož následuje, že již staří Slované pivo za určené k pití považovali, vodě jiné obory zužitkování poukazujíce.“

Slovo chmel bylo přejato z východu, což souvisí patrně s tím, že chmel k nám přišel z Kavkazu, jestli se nepletu.

Výrazy slad, sládek, sladina, sladovna i Rosťou požadovaná slast souvisí s přídavným jménem sladký, jež se objevuje v různých verzích ve všech slovanských jazycích.

Spilka – v časopise Vesmír psali, že pochází z anglického spill (přelít, přetéct), což vypadá dost jasně, až se mi tomu nechce věřit, ale vlastní vysvětlení nemám.

Humna jsou slovanského původu a je to dobytkem udusaná půda používaná k mlácení obilí.

Chlast pochází ze slovesa chamtiti, které souvísí se slovem hamonit pocházejícího z hebrejského mamon (bohatý). Když však chlastám já, peníze mi ubývají.

Vlast souvisí se slovem ovládat, potažmo s latinským valere (být silný).

Když uvážím, že slovo ležák je příbuzné se slovem děloha (obojí od slova ležeti), chápu, jak příslušníci našeho národa uvažují již v mateřském lůně. A kvas nebo kvasit souvisí se staroslovanským kvasnik – obžerce. Stopy vedou do Petrovic…

Rád chodím na stránky o pivu, na tyto, ale i na jiné. Na Pivním infu se mi líbí nejvíce (snad ještě na BB), jelikož je, řekl bych, nejaktuálnější a také se zde nejvíce diskutuje. A to je někdy kámen úrazu. Diskutovat by se mělo hlavně o pivu, vždyť jsou to stránky o pivu, ne? Ano, sem tam se téma kamsi pohne, budiž, ale poslední dobou se spíše zdá, že si čtu příspěvky z ústavu pro gramatiku a Český jazyk. Mám rád češtinu, ale chápu, že ne každý měl z tohoto jazyka při maturitě jedničku. Stejně, jako každý neovládá silniční předpisy, tak každý nezná veškerá ta zákoutí a jazykové oříšky jazyka českého. Ať si to každý přebere po svém, co jsem napsat chtěl, to jsem napsal a již se těším na opravy chyb z tohoto bloku od lidí, kteří třeba umějí lépe česky, ale těžko napíšou např. program na CNC obráběcí centrum Hüller Hille NBH170NC s řídícím systémem Heidenhein iTNC530.

Zlej plán pro krizový Časy?

Kdo loni zažil, ten mi to snad uvěří! Těch jistojistě minimálně třicet mini během deseti dní a vůkol není nikoho, kdo by pochyboval, že jich nebude i více! Loni v koncích skvělé akce statistici přes původní proklamování pořadatelů pouhých třiceti, napočítali přesně čtyřicet pivovárků! Rozněžněně rdím se píšíc tyto řádky, vždyť znovu panem Hanzem a jeho číšnickou družinou a kuchyňskou chasou uvalena byla na mne důvěra býti věrozvěstem následujících báječných pivních zvěstí:

Protikrizová vyhláška Zlejch Časů č. 1/2010

Otřepajíc se z vyčerpání a vyčepování akce loňské, plníc svá nejlepší předsevzetí ohledně pokračování tradice, navzdory dosud nekončící krisi, která poškozuje nejen pivovary, ale také hostinstvo jako celek a ve snaze, aby obchod čepovaným pivem na zdravý základ postaven byl, přikročila hospůdka Zlý Časy, Čestmírova 5, Praha 4, k následujícím protikrizovým opatřením:

Zavazujeme se tímto, že během sedmnácti dnů vymezených daty 14.5. -30. 5. 2010 u nás bude na čepu z dvacetisedmi píp nepřetržitě v otvírací dobu od 11.00 do 23.30 (na zahrádce do 22.00, o víkendu 12.00 – 23.30) piva dohromady z 40 mini, mikro a pikopivovarů, a to nikoliv pouze jednoho druhu od pivovaru každého.

Poučeni zkušeností loňského roku a berouce si k srdci postřehy ctěného konzumentstva učiníme vše ku spokojenosti milovníků moku pěnivého, zlatistvého, rubínového či jiskřivě černavého této vášně veškerého českého mužstva, lásky básníků i hrobařů, pánů i kmánů, mládeže i kmetů a to jak ve smyslu přístupu ku ctěnému pijanstvu tak k nápoji samotnému.

Již těšíme se, kterak rozlétnou se železní ořové naši po vlastech překrásných loviti bečky a bečičky, by naplnilo se těšení naše nejvlastnější – na hojnost návštěv Vás, drazí platící, a to nikoliv toliko kvůli dukátkův, alebrž kvůli radosti ze spolunažívání hospodských radovánek prostřednictvím těch nejlepších piv, jimiž otčina jest úrodně rozrozkošněna a hořkosladce naplněna. Vždyť my přede všemi jsme těmi, kdož bolestně želíme všeho, co loni nebylo dokonalé a kdož ve světě dvojjakém vezdejším musíme, s Vaší pomocí laskavou, znovu se porvati o přiblížení se společnému ideálu tak, aby tradice nebyla slovem prázdným, vyprázdněným a smyslu prostým…

Tedy tak jako v roce loňském, i ročník letošní umocněn bude jedinečnými půllitry s logem Časů Zlejch, a to za záložní protihodnotu 50 – ti korun, kterážto buďtež považována za eventuelní cenu prodejní. A prosíme ctěnou veřejnost pivařskou o laskavou shovívavost tomuto opatření, neboť loňská akce dokonána byla již prakticky za absence půllitrův těchto, ježto líbící se byly brány vychutnávajícím návštěvnictvem s sebou domů na paměť zážitků těchto v míře přehojné a my jistě litujeme toho, že doba není natolik přívětivá, abychom pohárů mohli jen rozdávati…

I době moderní úlitbu učiníme a zavazujeme se v mezích možna zapisovati poctivě na virtuální papír www.zlycasy.eu, čeho je že právě na čepech mnohých ochutnati možno.

Pomněme společně jaké je to, když chladivý mok rozkošně svírajíc jazyka boky hořkostí, patro úst hladíc sladovostí, útroby veškeré pak nítíc plností či krčeje naše zavlahujíc řízností, když tedy chladivý mok jemně klouže ve vnitřek člověčí. Jaké je to, když tiše spočívajíc v útrobách nápoj tento mysl uklidňuje, city rozněžňuje a emoce tříbí. Jaké je to, když zurčíc opouští schránu naši tělesnou a nutí nás po rukou umytí vykročiti znovu a znovu ku stolicím výčepním. Jaké je to s přáteli vyjíti si na pivo pravé, dobou nebité. Jaké je to hleděti v tektinu tu, čichati k pěně nadýchané a na jazyku znalecky váleti doušky i douchy, lačně polykati a volati: „Ještě, číšníče!!!“

S provoláním: Vstříc přírodním zážitkům a skutečnému pivu!

Vaše Zlý časy

P.S. Přiďtež, prosím, všichni, nechť jsou zásoby tyto obrovské v určený čas vypity a nebyly tak zbytečně v rozporu s duchem environmentálním vylity v sprostý kanál!

( Before drinking, thing abouth environment! )

( After drinking, thing abouth evironment! )

Pamatujete ještě, že nás pivovarníci z březnického pivovaru Herold zvali na košt? Předběžným termínem měl být dvacátý únor a plno čtenářů se tu vyloženě těšilo. Avšak nakonec z toho prý nic nebylo. Že byste se pozvání zalekli? No snad ne...

Nabídka Heroldu i nadále platí a byla by škoda ji nevyužít. Najde se 10-15 statečných, kteří by se nějakou sobotu dostavili na košt do Březnice?

Bude prý nadstandartní prohlídka a ochutnávka přímo z ležáckého tanku. Musíme se jen domluvit na nějakém datu a dát to březnickým vědět tři neděle předem.

Když kouknu do Kalendária, tak navrhuji termíny 24. duben, 15. květen nebo 22. květen. Rozmyslete se, prosím, a dejte vědět v diskusi.

Osobně se těším na nefiltrovaného Herolda, kterého jsem ještě nikdy neměl tu čest ochutnat...

Vážený pane doktore.

Dnešního dne náš pivovar v Koutě na Šumavě navštívil zákazník se zvláštním požadavkem. Informoval nás, že si zakoupil party pípu s chladičem a zároveň pětilitrové soudky afrického piva, vyrobeného v Plzeňském pivovaru s tím že obsah vylije a jestli bychom mu mohli ty soudky naplnit našim dobrým pivem.

Což o to pane doktore, pro nás to není problém tyto soudky vymýt, aby tam nezůstala pachuť Afrického piva a následně naplnit našim pivem. Ale je tady ten problém, že tyto party soudky jsou označené logem „Gambrinus“ a neradi bychom, abyste na nás opět podali trestní oznámení pro zneužití značky.

Proto Vás uctivě žádáme, jestli byste nám mohl sdělit jaký Vy na to máte právní názor. Zda naplnit či nenaplnit? Zároveň přikládám fotografii těch soudků.

Prosím o urychlenou odpověď, jelikož zákazník čeká.

S pozdravem, světu mír a dobrému pivu zdar.

Jan Skala, majitel pivovaru Kout na Šumavě