Žatec – vyjimečné město chmele a piva.

I. Kapitola - Úvod

Žatec patří ve světě mezi velice malý počet historických lokalit, kde se formovala světová tradice pěstování chmele. Místem zrodu kulturního pěstování chmele je nepochybně střední Evropa. Česká kotlina a Bavorsko jsou oblasti, odkud také pocházejí vůbec první písemné zmínky o pěstování chmele. Tradice vaření dobrého piva i pěstování kvalitního chmele vycházejí ze společně propletených kořenů. Po staletí se naše pivní kultury vzájemně ovlivňovaly.

Chmel je největší liánou středního klimatického pásma, v našich zeměpisných šířkách roste dosud i divoce. Ovíjí se kolem kmenů stromů tam, kde jsou pro něj příhodné podmínky. Ve středu Evropy lidé počali kdysi přidávat chmel do sladového nápoje. Ověřili si, že chmel zlepšuje chuť a prodlužuje trvanlivost nápoje. My v Žatci věříme, že jedni z prvních byli naši dávní předci – kmen Homolupulů. ( poddruh Homo Lupulus = Člověk Chmelový )

I když existence předků Homolupulů ještě čeká na dodatečné vědecké bádání, celý svět uznává bezprecedentní kvalitu českého piva. Ta je samozřejmě založena na výjimečnosti chuťových předností domácího aromatického chmele.

Historii – chmel – pivo – i atmosféru slávy žateckého chmele mohou návštěvníci Žatce nasát při návštěvě turistického areálu Chrám Chmele & Piva.

www.chchp.cz BJ

Přišel mi e-mailem článek, se kterým se musím s Vámi podělit. Nadpis zní sice odpudivě, ale po přečtění pochopíte. Autorem článku je Kryštof Materna. Příjemné počtení:

Není tomu tak dávno, co se nad světovým pivovarnickým průmyslem stahovala černá mračna. Proces koncentrace výroby piva do stále větších a větších pivovarů se zdál nezvratný, menší pivovary nedokázaly konkurovat pivovarským gigantům, z piva se čím dál více stával nevýrazný nápoj unifikované chuti, který nepotěší ani neurazí. Bůhvíjak by to s oblíbeným chmelovým mokem s tisíciletou tradicí dopadlo, kdyby nebylo pivovaru a později pivovarské skupiny Heineken.

Když v roce 1863 Gerardus Adrian Heineken koupil pivovar v Amsterdamu a vtiskl mu do znaku rudou hvězdu, jako by již tušil, že tomuto pivovaru je předurčena revoluční úloha. Přesto se však dlouhou dobu pivovar choval, jako by mu šlo pouze o vlastní zisk – zvyšoval výrobu, vytlačoval své konkurenty z trhu a o blaho konzumentů se pranic nestaral.

Zlom nastal v roce 1968, revolučním to roce, kdy světem od San Francisco po Prahu otřásají manifestace proti násilí a nesvobodě. Tehdejší vedení Heinekenu, nejspíše rozčarováno z toho, že Nizozemci se v těchto elektrizujících letních měsících pouze válí po parcích a popíjí pivo, se rozhodl k nezištnému a riskantnímu kroku, který navždy změnil pivní svět – koupil svého největšího konkurenta v Amsterdamu i celém Nizozemsku, pivovar Amstel.

Tato zpráva zarezonovala světem jako výbuch atomové pumy, vedle níž znělo burácení sovětských stíhaček nad Československem i comeback Elvise Presleyho v USA jako sotva slyšitelné bzučení ovádů. Pivovary sice již dříve uzavíraly různé dohody o spolupráci, ale naprostá fúze dvou obřích pivovarů, které pro sebe doposud nacházely jen urážky a slova pohrdání, byla něčím zcela nepředstavitelným.

V Nizozemsku to mezi konzumenty vřelo, nikdo nevěděl, co se bude dít a nervózní atmosféra se brzy začala šířit i do zahraničí – dánský Carlsberg ze strachu, aby něco nepropásl, rychle již o dva roky později koupil svého největšího dánského konkurenta Tuborg, nevěda co s ním a čekaje netrpělivě na další kroky Heinekenu. Ty na sebe nenechaly dlouho čekat – v roce 1972 Heineken oznamuje uzavření pivovaru Amstel a přesun výroby jeho piva do pivovaru Heineken. V roce 1975 pak oznamuje uzavření sebe samého a svůj přesun do nově postaveného pivovaru v Zoeterwoude.

V tu chvíli již Carlsberg litoval své unáhlenosti a usilovně přemýšlel, co s tuborským pivovarem, do jehož koupě vložil tolik peněz – uzavřít ho mu přišlo jako pitomost a tak mu nezbývalo než do něj nadále investovat a v průběhu let pracně vytvářet kooperaci těchto značek na trhu. Mnohem důležitější však bylo, co se začalo dít mezi konzumenty.

Od počátku průmyslové revoluce si konzumenti piva vychutnávali jeho rostoucí dostupnost, stabilizaci jeho chuti a plíživé zanikání pivní tradice a kultury zprvu ignorovali a posléze nevěděli, jak mu čelit. Heineken na sebe ovšem dobrovolně vzal úlohu toho, kdo veřejnosti naplno a názorně předvede všechny neduhy pivovarnického průmyslu a hrozby, kam až by to mohlo dojít, a takto ji vyburcuje k akci.

A skutečně – reakce se záhy dostavila a to z Velké Británie, jak tomu ostatně bývá vždycky, když se na světě objevuje nový fenomén. Již v roce 1976 je založeno hnutí CAMRA (Campaign for Real Ale), které podporuje stávající a nové malé pivovary a pivovarské hospody. Hnutí záhy získává masovou oblibu a ve Spojeném Království je v jako první zemi vůbec zastaven a obrácen trend poklesu počtu pivovarů, který od roku 1976 vzrostl ze 142 na dnešních zhruba 500.

Jen nepatrně později zareagovala přirozeně i veřejnost nizozemská. Tamním rokem s minimálním počtem pivovarů byl rok 1980 – 19 pivovarů. V roce 2007 zde však již bylo pivovarů 61. Nizozemská veřejnost má to nedocenitelné štěstí, že je s aktivitami pivovaru Heineken konfrontována nejvýrazněji a navíc je v posledních letech, kdy ušlechtilé snahy Heinekenu o obrodu pivní kultury dosáhly vskutku globálního věhlasu, zaplavována i vlnami vděku z celého světa za to, že tento pivovar dali světu. Jejich činorodost tak nepolevuje, nýbrž se ještě zrychluje a tak se nyní Nizozemsko již honosí zhruba 120ti pivovary.

Fenomén se začal rychle šířit Evropou a okamžik probuzení se veřejnosti k aktivitě a činorodosti obvykle odpovídá vstupu skupiny Heineken na trh dané země. Platí to zejména pro země, kde je Heineken hlavním hráčem na trhu a fenomén proniká dokonce i do zemí, v nichž pivovarnictví žádnou významnou tradici nemá – tak je tomu v případě Francie (vstup Heinekenu v roce 1988, 26 pivovarů v roce 1994, 231 v roce 2011) či Itálie (vstup Heinekenu v roce 1996, 15 pivovarů v roce 1999, 188 v roce 2011).

Heineken nejenom pomáhá oživit pivní kulturu v zemích, kde upadá, ale dokonce ji ještě rozšiřuje do nových oblastí. Co z toho tato skupina má, krom hřejivého pocitu u srdce? Proč to všechno dělá? To nejlépe pochopíme na příkladu nám nejbližšímu – příkladu České republiky.

Čtyři desetiletí socialismu zanechaly na českém pivovarnictví hluboké stopy. Centrálně plánované uzavírání pivovarů, špatné technologické a hygienické podmínky a regionální monopol českých pivovarů způsobil jejich naprostou nepřipravenost na tržní prostředí. Největší pivovary se na své menší konkurenty vrhly jako supi a český spotřebitel, domnívající se v roce 1989, že teď už nám všem bude jen dobře a všichni na sebe budeme hodní, jen nevěřícně sledoval, jak mu v 90. letech mizí jeden pivovar za druhým přímo před očima.

Heineken, jemuž nic není dražší než pivní a pivovarská rozmanitost na trhu, jen bolestně sledoval toto běsnění, nemoha zasáhnout, neboť čeští politici jej odmítali pustit na český trh, údajně kvůli obavám, že by zde uzavíral pivovary. Jak krutě ironicky tato slova dnes znějí, pomyslíme-li, že v té době byl uzavírán jeden pivovar za druhým, lhostejno, zda byl součástí nadnárodní skupiny, české skupiny, případně zda byl samostatným pivovarem a byl ke krachu přinucen tlakem těchto skupin.

Čeští pivaři hořekovali nad unifikací pivního trhu, bezmocně spílali velkým pivovarům, sami však nevěda, jak se jim postavit, neboť tito obři se zdáli nepřemožitelní – tu se spojili s politiky a podsvětím, aby spojením tří největších pivovarů vznikla skupina kontrolující polovinu trhu, tu důmyslně metodou cukru (přesněji nové fasády nebo pivních trubek) a biče nutili hospodské po celé republice odebírat výhradně jejich pivo.

Moudrý Heineken stál opodál a čekal na vhodnou chvíli pro vstup na český trh, aby místní trpící pivaře osvobodil v jejich prokletí. Věděl, že přímo to nepůjde – kvůli politikům zaprodaným zahraničnímu kapitálu, kteří svým vytrvalým bezdůvodným mletím o zavírání pivovarů poštvali i veřejnost proti svému zachránci. Vhodná příležitost se naskytla v roce 2003, kdy se naskytla příležitost koupit nadnárodní společnost BBAG, původem z Rakouska avšak operující i v řadě dalších zemí včetně České republiky.

Zatímco v Rakousku se výsledek dostavil okamžitě – rok 2003 byl rekordním rokem, v němž zde vzniklo 18 nových pivovarů a do roku 2008 téměř 30 dalších, až se jejich počet ustálil kolem čísla 170 (však zde také Heineken ze dne na den získal téměř polovinu trhu), v Česku byla reakce pomalejší. Heineken zde získal pouze pivovary Starobrno a Hostan s nějakými 5 % trhu a jeho působnost byla tak omezena výhradně na jižní Moravu. I tak byl však okamžitý blahodárný vliv přítomnosti Heinekenu na český pivní trh jasně patrný. Již dříve se zde zakládaly minipivovary, ovšem tempem, které sotva stačilo vyvažovat zanikání stávajících pivovarů (v průměru 2,4 ročně v letech 1990-94, 2 ročně v letech 1995-99 a 2,5 ročně v letech 2000-04). Již v roce 2004 však vzniklo krásných 7 pivovarů a shodným průměrným ročním přírůstkem se může pyšnit celá perioda 2004-08.

Heineken přinesl na český pivní trh zcela nový typ uvažování a českého spotřebitele doslova vyburcoval. Ostatní nadnárodní společnosti maskovaly své nekalé úmysly kladením důrazu na své největší české značky Staropramen, Gambrinus či Plzeňský Prazdroj. Heineken toto pokrytectví ihned rozpoznal a obnažil tím, že sám sebe prezentoval především jako „skupinu Heineken“, nikoliv „skupinu pivovary Starobrno“. Web, reklamy, sponzoring, vše se točilo kolem značky Heineken, která se také začala razantně tlačit do obchodů a restaurací. Heineken to nedělal rád, avšak bez takto do očí bijící demonstrace zájmů nadnárodních společností na národních trzích by hrozilo, že český konzument plíživou verzi téhož prokoukne až příliš pozdě.

Proto i nadále Heineken záměrně přeháněl veškerou svou činnost a pilíře strategií nadnárodních společností se začaly hroutit. Když v letech 2003-2006 Heineken uzavřel tři ze čtyř svých pivovarů na Slovensku, mělo to dvojí význam – za prvé probudit lásku k pivu a chuť k zakládání nových pivovarů ve slovenském konzumentovi vyžadovalo něco skutečně bombastického (avšak povedlo se, v posledních letech již i na Slovensku nové pivovary čile vznikají), za druhé ukázat již poučenějšímu českému konzumentovi, jak je náhlé uzavírání pivovarů vlastně úplně snadné.

Stačí, když se kvalita daného piva začne nenápadně zhoršovat, zájem o něj poklesne, načež se pivovar uzavře a jeho výroba přesune jinam a pak již nastává hvězdná chvíle příslušného tiskového mluvčího. Ten se rozhovoří o finanční krizi, restrukturalizaci společnosti, optimalizaci hospodaření, nutnosti snižovat náklady, aby mohlo být veřejnosti nabízeno stále jen to nejkvalitnější pivo, a že kvality uzavřené značky se přesun ani v nejmenším nedotkne, protože bude vyráběna ze stále stejných surovin, tak přesvědčivě, že snad nakonec sám věří, že zaměstnanci Heinekenu běhají s kbelíky a jezdí s cisternami mezi Martinem a Hurbanovem, či Kutnou Horou a Velkým Březnem, aby zajistili výrobu piva ze stejné vody. V poslední fázi, která trvá řádově pár let, se z dané značky buď stane pivo ze segmentu nejlevnějších, nebo se z nabídky postupně tiše vytratí.

Bohužel se ale ukázala typická česká svéhlavost, Češi dobře míněné kroky Heinekenu nepochopili a svůj hněv jednak namířili přímo na Heineken, jednak se při pohledu na Slovensko dušovali, že tohle by se u nás stát nemohlo, protože my pivu rozumíme a nic si vnucovat nenecháme. Takže i tento blud musel Heineken ve své nekonečné trpělivosti a za cenu nesmírných nákladů rozmetat.

Jako platformu pro svou naučně vzdělávací reality show si pořídil další pivovary – Krušovice v roce 2007 a čtyři pivovary skupiny Drinks Union o rok později. Skupinu prakticky vzápětí sjednotili pod oficiálním názvem „Heineken Česká republika“. Zcela identickým způsobem a s rétorikou, která se lišila jen v názvech pivovarů tak postupně uzavřeli pivovary Kutná Hora a Znojmo v roce 2009, Louny v roce 2010 a Zlatopramen v roce 2012.

Svojí osvětovou misi pak skupina dokončila marketingem. Zatímco ostatní velké pivovary donekonečna oblbovaly veřejnost líbivými hesly jako „Bavte se s přáteli“, „Mocná přitažlivost G“ a spoty bavících se mladých lidí, Heineken neváhal ukazovat krásné záběry horských pramenů, ječných polí a chmelnic a tvrzením, že z těchto surovin se vyrábí tu Starobrno, tu Krušovice, čímž u veřejnosti zvýšil zájem o ostatní piva, která se z těchto surovin skutečně vyrábějí, a chuť je aktivně vyhledávat. Stejně tak neváhal jít ostatním pivovarům příkladem a poctivě své konzumenty varoval, že Krušovice stále „chutnají jako tenkrát“. V nejnovější sérii reklam pak zaměstnanci Heinekenu objíždějí restaurace po republice a dohlížejí na kvalitu piv skupiny Heineken. Sdělení konzumentovi je jasné – cestujte, objevujte nová piva, zajímejte se o jejich kvalitu, špatné pivo vám nikdo nemůže vnutit, máte možnost najít si to, které vám chutná nejvíce, buďte aktivní.

V tuto chvíli náš hrdina Heineken zvítězil. Oživení zájmu o regionální pivovary a poptávka po nových minipivovarech v posledních letech nemají obdoby – v roce 2009 vzniklo 14 nových pivovarů, o rok později 15, vloni již 25 a jen za polovinu roku 2012 dalších 11 pivovarů. Podíl pivovarů nadnárodních společností na trhu, který se od roku 2000 stabilně držel kolem 74-75 %, klesl v roce 2011 na 72,4 % (a ztráty nebohého Heinekenu jsou největší). Pestrost pivní nabídky a ochota pivařů experimentovat roste a to tím rychleji, čím je v daném regionu silnější skupina Heineken. A tak například i na vinařské jižní Moravě je možné místo tradičně vysmívaného Hostana ochutnat piva sedmi nově vzniklých minipivovarů. Přímo v Brně pak vedle Starobrna vznikly další 4 minipivovary.

Blahodárný vliv skupiny Heineken na úroveň pivní kultury a množství zakládaných pivovarů je možné demonstrovat mnoha dalšími příklady. Vznik a konsolidace skupiny Grupa Żywiec probudil k aktivitě dokonce i Poláky, kteří do té doby měli na kvalitu piva skutečně jen minimální nároky. Když však Heineken uzavřel pivovar ve Varšavě (2005) a Bydgoszczi (2007), zjevně to pochopili jako útok na svou národní hrdost, na což jsou hákliví. V hlavním městě tak ještě téhož roku vznikly dva nové minipivovary a loni se vaření piva vrátilo díky novému minipivovaru i do Bydgoszcze. I Češi mohli letos zaznamenat vznik dvou nových polských minipivovarů v bezprostřední blízkosti našich hranic ve městech Żywiec a Cieszyn. Jistě již nyní nikoho nepřekvapí, že v obou městech se nachází pivovar patřící Heinekenu.

Dalším příkladem je Rusko – země, kam vlna zakládání pivovarů ještě prakticky nedorazila a jejich celkový počet stagnuje či mírně klesá. Ovšem s jednou výjimkou a tou je Sankt-Petěrburg, město, pokud vím, s nejvíce pivovary na světě, aktuálně jich je 23. Člověk by si řekl – hle, brána Ruska na západ nám tu znovu ukazuje svou evropanskou tvář! Ovšem jen dokud nepohlédne blíže. Plných 15 z těchto pivovarů vzniklo po roce 2006, kdy Heineken koupil místní pivovar Stěpan Razin. A vidíme, že náš hrdinný obnovitel a šiřitel pivní kultury se nebojí ani té nedobytné vodkařské země, která teprve loni vůbec uznala pivo za alkoholický nápoj.

Mrzí mě, když se lidé vyjadřují o skupině Heineken International hanlivě či opovržlivě. Udělala toho pro vzdělání a osvětu české i evropské pivařské komunity více, než kdokoliv jiný. Díky ní si každý mohl stanovit limity toho, co si u piva nechá líbit a co je už příliš. Heineken nedělá nic, co by nedělaly i jiné velké pivovarské skupiny, ale dělá to vše tak nápadně až demonstrativně, že to každý vidí a začíná proto být při výběru piva ostražitější. Ztráty skupiny na evropském trhu jen těžce kompenzované aktivitami v Číně dokazují, že osvěta evropských konzumentů má své výsledky.

Myšlenka, že by marketingové, strategické i výrobní oddělení Heinekenu mělo jakýkoliv jiný cíl než konsolidovaně a nezištně obnovovat pivní tradici Evropy a pečovat o její pivní kulturu, vzdělávat a aktivizovat pivní konzumenty, mi proto připadá zcela absurdní. Jde tu o čirý altruismus, nad nímž se pan Gerardus Adrian Heineken z obláčku na nebi povzbudivě usmívá.

Autor: Kryštof Materna zdroj: http://www.pividky.cz/

Myslím, že další řádky nepotřebují můj komentář a každý si udělá úsudek svůj. Ještě by mohl mít tento kvíz další otázky: Kdo je hlavním sponzorem Dočesné? Komu vadí minipivovary?

Chmelařský institut s.r.o.

HOP RESEARCH INSTITUTE CO., LTD.

Kadaňská 2525, 438 46 Žatec, Czech Republic

Vážení pivovarníci, vážení obchodní přátelé,

po roce se na Vás znovu obracíme s nabídkou účasti Vašeho pivovaru v tradiční degustaci, která probíhá každoročně ve Chmelařském institutu s.r.o. v Žatci při příležitosti Dočesné.

Z důvodu každým rokem narůstajícího počtu vzorků (a s tím související stále se prodlužující doby degustací) jsme byli letos nuceni přistoupit ke změnám, a proto v letošním roce budou degustována pouze světlá piva 10o, 11o a 12o.

Letošní rok se týká pouze filtrovaných piv.

Ve Vyškově jsem si pořídil balíček 4 ks „Šnaps bíru“ Rafun. Heh, co je to? Asi by to mělo cílit na mladé a mělo by to být jakože cool, vtipný a ještě něco. Jo, trendy.

„Crazy, cool&fun. Šnaps bír. Pivo posílené panákem! Speciální světlé pivo ochucené, vyrobené z prvotřídních surovin. Originální, revoluční, jedinečné, cool&fun. S vysokým obsahem alkoholu 7%. Cukerná složka izomaltulóza je zdrojem dlouhodobé energie. RAFUN je pivem pro novou generaci, inspiruje, spojuje, baví. Skvěle chutná a hlavně se výborně pije!“

Mám pocit, že držím v ruce zhmotnění něčí nesoudnosti. Někdo si myslel, že má fakt dobrej nápad. Jenže neměl a nenechal si to vymluvit. Napadla ho spíš slabší česko-anglická slovní hříčka a potřeboval si udělat radost tím, jak je dobrá. Jako že ne Rafan, ale Rafun. „…KONEČNĚ je tu nejvíc CRAZY PITÍ. DYŤ ŽIVOT JE hRA FUNtastická“. Hm. To už to mohl být rovnou hrdina všech velkolepých vystoupení, neboli SHOW-REK.

Podle mě jsou to proj… ehm, promrhané peníze, fungovat to nebude a zamýšlená cílová skupina se na to ani nevydefekuje. A proč? Protože nejspíš ani neexistuje. A pokud opravdu existuje několik jedinců, považovatelných za cílovou skupinu, tak ti se o tom ani nedozví.

Podobný pokus, pokud vím, nevyšel ani větším machrům. Nebo se snad Gambrinus XNDL (nebo jak se jmenoval) stal nějakou mládežnickou legendou? Spíš se krčí někde na dně propadliště pivních dějin a utěšuje tam „Staropramen O106“.

Upachtěné, laciné, mimo mísu. Vyškovští, dělejte, co umíte. Umíte dobré ležáky a ve speciálech máte taky slušně našlápnuto. Takže proč se za každou cenu snažit o průlom jinde? Já ve svých pětatřiceti taky nechodím balit šestnáctky. (Vlastně, já to neuměl ani v těch šestnácti, tak teď si to vynahrazuji psaním žlučovitých textů…)

To by bylo k formě a nyní přejděme k obsahu. Má to světlou barvu. Vypít se to dá. Prázdnější, hořké. U těchhle produktů ale o chuť ani tak nejde, takže nemá moc smysl se jí zabývat.

Tolik tedy mé ryze subjektivní hodnocení tohoto onoho. Třeba se ale pletu a mládežníci z toho skutečně budou hýkat nadšením. V tom případě se vyškovským omluvím zakoupením a vypitím ještě jednoho balení.

Kdybyste to nevěděli, tak údajně někde ještě pořád probíhá nějaká Funmánie.Více informací na www.rafun.cz

Autor: Zapšklý pivař

Chybí mi na vašich stránkách pivovar v Českém Těšíně.

Pivovar na Saské kupě

Sachsenberg pivovar/browar

Sokola Tůmy 15

info@sachsenberg.cz

www.sachsenberg.cz/pivovar/indexpivovar.html

+420 608 710 005

Tohle je jedna stará zapadlá zpráva z novin, chtěl jsem ji zde uveřejnit již loni, ale zapadla mi za skříň a tak jsem ji znovuobjevil až letos při stěhování. V jedněch novinách jsem si přečetl toto oznámení:

Oznámení o výplatě dividendy.

Představensto společnosti Pivovar Louny a.s.,

se sídlem v Ústí nad Labem, Drážďanská 80, PSČ 40007, IČ:46708031, zapsaném v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, v oddíle B, vložka 236 (díle jen „Společnost“),

tímto oznamuje akcionářům, že řádná valná hromada, která se konala dne 13.7.2011, rozhodla mj. vyplatit akcionářům Společnosti na jednu akcii společnosti o jmenovité hodnotě 1.330,-Kč dividendu ve výši 704,99 Kč před zdaněněním.

Dividenda....(dále jen bla bla – nezáživné technické věci, aby byl naplněn zákon)

V Ústí nad Labem dne 13.7.2011

Představenstvo společnosti

Pivovar Louny, a.s.

Zprávě mě tak zaujala, že jsem neváhal a kouknul se do obchodního rejstříku, kolik to vlastně pivovar, který v nevyrobil v roce 2010 ani litr piva, svým akcionářům vyplatil. Sumička to byla zajímavá - 36 milionů Kč čistého (54147 kmenových akcií na majitele + 6015 kmenových akcií na jméno, tj.60147 akcií krát 704,99 dividenda na akcii, to celé zdaněno 15 %). Je to celé jen účetní hra, ale i tak je dobré vědět, že i zlikvidovaný pivovar, může akcionářům přinášet slušné zisky.

Dovolujeme si P. T. pivpijanstvu ctícímu pivo původních forem i rozmanitost a jedinečnost jeho oznámiti, že ku spokojenosti nejen Čechův či toliko Pražanův vyslyšely Časy Zlý volání svých laskavých zákazníků po větším prostoru a účinnějším řešení problematiky komfortu odpíračů podnosky libočudné a přistoupily k následujícím veskrze široce radikálním krokům:

Začněme krokem nejméně radikálním: Někdejší restaurace U prince budící druhdy pohoršení zasahováním do svobody ostatních neesthetickým a neohleduplným zamořováním vstupní chodby jakožto i dalších prostorů dýmem byla Zlejma Časama přátelsky převzata a aktuálně jest přebudovávána na oázu nekuřáckého vyznavačství pivních rozkoší. Zločaský standard jest samozřejmostí a tedy také zde jest budován i chladící box an bude zásobárnou XY píp. Přišedší tak již nebudou nuceni na schodech potkávati vykázané kouřící spoluobčany a vsákati do oděvů a pórů tělesných pachy jim nelibé a budou tak moci spolunažívati rozkoší pivních symbiothicky a přec odděleně.

Pokračujme krokem naopak nejradikálnějším: V tichosti otevřeli jsme pro trpělivé naše fanoušky a laskavé podporovatele detašované severní pracoviště dříve zvané hospůdka Admira Kobylisy, kde v příkrém kontrastu s lomozem okolního tržněkapitalistického města ocitáme se uprostřed metropolitní zástavby na ostrůvku zeleně a klidu, obklopeni prvorepublikovou noblesou a pohodou vilové čtvrti a rozprostřenými zelenými sportovišti zaplavenými jarem, kde duch dřívější venkovské periferie a venkova stále jest přítomen a kde pro vás stejně jako na nuselské základně čepujeme řadu malých či jinak zajímavých pivovarů a snažíme se zprostředkovati vám maximum pivních zážitků formou celoroční procházky po světě zajímavých piv.

Zakončeme informací, jež odstíněna jeví se vší radikality: Neboť sami považujeme zprovoznění detašovaného pracoviště pro nás za předělečné a tedy vhodné pro pamětihodné společenské setkání, rozhodli jsme se také tak vykonat. Dovolte mi Vás pozvati v souvislosti s otevřením Admiry vulgo Zlejch Časů II. na procházku chutěmi, vůněmi, barvami, plnostmi, řízy, zvuky a dozvuky či tóny a podtóny zahraničních piv. Přehlídka tato piv zahraničních bude se konati v prostorách Zlejch Časů II. a přilehlé zeleni v týdnu 18. – 24. Června, 16 – 23 hodin. a piva tato budou v podobě piv čepovaných zejména pivovarů BrewDog, Mikkeller, De Molen, Flying Dog, Anderson Valley Brewing Company, Thornbridge či Left Hand; též i rozličná česká a německá čepovaná piva, by ochutnávající mohl nechati odpočinout svým pohárkům od silných piv. Cena ochutnávek bude se pohybovati v rozmezí 20 – 40 korun českých za 1 dcl. Sortiment pak bude doplněn řadou druhů piv lahvových těchto pivovarů, by si pivmilec mohl doma znovu vychutnati, co jej na ochutnávce čepovaných piv zaujalo.

V tomto období tedy Zlý Časy slavící inkarnaci v severní část města sic hektikou této snahy unavené, přec jen citově rozněžnělé, dojaty budou setkáním u této příležitosti a s provoláním: „Za dobré pivo a příjemnou společnost!“ těší se na setkání s Vámi na adrese: Na Pecích 46, Kobylisy (druhý vchod na hřiště i z Chaberské ulice, naproti č.p. 41 - odkaz na mapku)

Vaše Zlý Časy

Jak jsme Vás informovali zde, chystá se v Dobřanech pivní akce zaměřená na minipivovary. Dobřanští pivovarníci nemluví do větru a tak ani ne do týdne přichází propozice akce, která nese jméno Svatovítské pivní slavnosti.

Z plakátku je vše zřejmé. Snad jen doplním, že Valášek a Harrach dodá sudy, osobně se neúčastní. I tak je ale účast víc jak zajímavá. Obzvláště pak pivo hostí ze Slovenska a Francie neochutnáte v našich končinách každý den. A co napsali francouzští hosté k účasti v Dobřanech?

"Francouzský minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ a jeho sládek pan Jean-Christophe Viot jsou rádi, že se mohou zúčastnit pivních slavností v Dobřanech a seznámit Vás se svým pivem.

Minipivovar „BRASSERIE ARTISANALE DU CHATEAU FORT“ byl založen v roce 2004 a funguje s restaurací téhož jména. Pan Jean- Christophe Viot, sládek, ho převzal roku 2007.

Pivovar se skládá z varné kádě obsahu 2,5 hektolitrů a ze čtyř kvasných kádí / tanků, ve kterých také pivo uzrává. Objem výroby je 250 hektolitrů sudového piva ročně. Dvaceti a třicetilitrové soudky piva jsou prodávány hlavně v severovýchodní Francii, v oblasti mezi městy Lille a Remeš, a pochopitelně v departementu „Les Ardennes“, kde se minipivovar nachází.

Dále sládek nabízí své pivo široké veřejnosti na různých pivních slavnostech, festivalech a u příležitosti různých potravinářských veletrhů.

Nabízí následující druhy piva:

- světlé: pivo zlaté barvy s květinovou vůní a s příjemnou doznívající hořkostí v ústech (6% alkoholu)

- polotmavé: pivo rubínové barvy s jemnou příchutí karamelových sušenek (6,5% alkoholu)

- triple: pivo polotmavé barvy, která přechází do oranžové (ovocná příchuť pomeranč a merunka) s významně hořkou příchutí (9% alkoholu)

- passe stout: černé pivo s kávovou a čokoládovou příchutí a s vanilkovým nádechem (6,5% alkoholu)

- pšeničné: pivo typu německého Weizenbier s citrusovou příchutí, bez přidání jakéhokoliv koření (4,5% alkoholu)

Pivo, které se prodává v lahvích, je vyrobeno belgickým pivovarem „Millevertus“, který ho vaří podle receptu pana sládka Viota (který nevlastní vlastní stáčečku).

Na vaše zdraví!

Dej Bůh štěstí!"

Já si myslím, že se máme 16. června v Dobřanech nač těšit. Přijedete se také podívat?

Prosim o tipy na ubytovanie s dobrým pivem. Kemp, penzion alebo hotel.

Takéto vlákno by sa mohlo hodit.

Hlavne žádné europatoky.

Ked som to začal, tak dám tip na kemp kde majú Regenta.

http://www.autocamp-trebon.cz/

poznám aj hotel Belvedér

Dnes mne kontaktovala paní z obchodního oddělení ČTK s tím, že na PI neprávem využíváme jejich zpravodajství. I model, který provozujeme od Nového roku, je prý špatně.

Cituji: "píši Vám v souvislosti s publikací zpravodajství ČTK, publikovaném několik let na stránkách http://pivni.info. Ke zveřejňování zpráv, či jejich částí, je třeba mít s ČTK smlouvu s řádnou licencí. Licenci pro zveřejňování zpráv je třeba mít i v případě, že články ČTK přebíráte z jiných zdrojů (zpravodajské servery i další různé webové stránky).

Každý web, který je s ČTK řádně smluven, mívá na stránkách upozornění o zákazu přebírání zpravodajství ČTK (viz například České noviny: http://www.ceskenoviny.cz/podminky_uziti/#copyright). Poslední dva roky provádíme pravidelný sken internetu, a weby, které nepatří mezi naše klienty, a přesto zprávy publikují, oslovujeme. Nabízíme smlouvu pro odběr a publikaci zpráv, odkup dosud publikovaných zpráv, či odstranění zpráv.

Pokud budete chtít nadále naše zpravodajství zpřístupňovat, jedinou bezplatnou formou je titulek, který je zároveň proklikem a vede na zdrojovou zprávu."

Jelikož si myslím, že pro naše zájmové zpravodajství nemá smysl platit několik tisíc Kč měsíčně, rozhodl jsem se pro smazání (či předělání do vyhovující formy) příspěvků, které mají co do činění s ČTK. Protože je v kategorii blogů (kam i převzaté novinové články patří) přes 9 000 příspěvků, nevím, zda je časově/technicky možné vše vyfiltrovat.

A teď babo raď...

Rok 2012 vejde do pivní historie jako rok radlerů. Míchání piva s limonádou bylo v Česku dlouhá léta tabu. Smáli jsme se polákům i němcům, leč Staropramen svou chemickou sloučeninou Cool dokázal loni udělat zředěným pivem díru do světa. A ostatní se tohoto úspěchu zalekli a tak není v současné době týden, aby některý pivovar neohlásil novinku, která spočívá ve smíchání piva s limonádou (či jiným nelko nápojem: minerálka, džus apod.). A tak jsme svědky toho, jak velké i malé pivovary chrlí míchané nápoje různých chutí a provedení. Existují v alko (kolem 2% alc.) či nealko provedení.

Pro mne ožehavou otázkou je limonádová složka, protože ochucením může leckteré europivo získat na pitelnosti (znám to z vlastní zkušenosti, kdy jsem v nouzi nejvyšší lil limonádu do Gh). Ale najít u nás limonádu, která by nebyla nadopovaná sladidly, konzervanty a barvivy, jenž mnohdy snižují pozornost a činnost dětí (pro které by měly být limonády vyráběny). Co jsem koukal na složení běžně dostupných radlerů, je to bída a děs. Snad jen (co jsem zatím viděl) Chodovar Radler neobsahuje (krom přírodně identického aroma) žádná diskutabilní éčka.

Jaké složení mají ostatní radlery. Existuje nějaký opravdu přírodní? A existuje nějaká opravdu přírodní limonáda? Ať již plošně distribuovaná či jen místně dostupná v nějakém pivovaru či restauraci?

Rok s rokem se sešel a opět je tu jaro. Loni jsme uspořádali Pivní slavnosti v Zámeckém parku a pro velký ohlas jsme se rozhodli, že založíme tradici Pivních slavností v Pacově.

Loni jsme začínali, ještě nebylo vše tak, jak bychom si představovali. Letošní Pivní slavnosti nejsou pouze slavností piva a příležitostí pro milovníky zlatého moku, ale i oslavou Mezinárodního dne dětí. Naším přáním je, aby se na slavnostech sešla celá rodina. Dospělí ochutnají pestrou nabídku piva a všichni společně se pobaví.

Letos jsme ve spolupráci s Rodinným centrem Sovička za přispění místních firem připravili zábavné odpoledne se spoustou soutěží a atrakcí pro nejmenší návštěvníky slavností. Celé zábavné odpoledne pro děti bude ukončeno loutkovým divadelním představením souboru Teatro Truhla - Pavel Truhlář z Prahy.

Proto jsme Slavnosti piva spojili s oslavou MDD a tímto netradičním spojením bychom chtěli veřejnost přesvědčit, že Slavnosti piva nemusí být jen o pivu, ale že to může být i rodinná zábava.

Kromě Rodinného minipivovaru Pacov, který slavnosti pořádá, se dále zúčastní a můžete ochutnat i jejich pivo: Minipivovar v Jelínkově vile - Velké Meziříčí, Minipivovar Kozlíček - Horní Dubenky, Pivovar Na Rychtě - Ústí nad Labem, Klášterní pivovar Želiv, německý pivovar Veldensteiner.

Podle požadavků hostů bude pivo čepováno do kelímků i do skla. Případní zájemci o exkurzi do minipivovaru pořadatele se přihlaste nejméně 7 dní předem. Sběratelé pivních suvenýrů též nepřijdou zkrátka. Každý minipivovar vždy přiveze dostatečné množství svého propagačního materiálu, jako jsou pivní etikety, sklo, tácky apod.

Celý den budou hrát k poslechu i tanci kapely Schift, Bonebroke, Evergreen band.

Věříme, že se vše povede a bude nám přát počasí.

Němcová Vlaďka; Rodinný minipivovar Pacov

Určitě se tu objeví delší a podrobnější článek, zatím jen stručné postřehy. Byl jsem oba dny, takže :

1) Moji favorité - bezpochyby Únětice, Chýně, Podkováň. Výborně jsem si pochutnal i na Mutějovicích a Slaném.

2) Moje výtka - Kladno, U Kozlíků. Pivo dobré, ale styl a prostředí? Stále platí, že v podniku je permanentně zakouřeno, bohužel kouří i dámy za pípou. To bych venku na slavnostech neřešil, ale stále si myslím, že by si mohly jít zakouřit ven za stánek a ne s cígem v ruce čepovat pivo. Dále by mohly čepovat do prázdného kelímku a ne do odkapu pod kohoutem. Škoda, protože pivo bylo výborné.

3) Nejhorší zkušenost - xxx. Co říkají jiní je jedna věc, vlastní zážitek druhá. Přes zdejší časté negativní ohlasy jsem ctil presumpci neviny a šel si učinit vlastní názor. yyy byl jediné pivo(?), které jsem nedopil a vylil, přičemž byl zárověň z ležáků +/- 12° nejdražší - 39,- oproti ca. 25-30,-. A k tomu byl jediný, kdo chtěl za tácek peníze- 5,- Kč/ks. Majitel prý tak rozhodl.

4) Největší drzost. Hned v prvním stánku vpravo za vstupem byl Gambrinus a Plzeň. Averzi stranou, ale to už nejsou Střední Čechy. Nárok měl jen Kozel!

5) Největší zklamání. Chtěl jsem ochutnat Vítka z Prčice, Třebonice, Broumy, ani Polepy nikde ???

V sobotu 21. dubna 2012 proběhla ve Dvoře Králové n.L. malá oslava. Tamní rodinný pivovar Tambor uvedl na trh svůj nový produkt, dvanáctistupňový ležák Tambor - R.A. Dvorský!

Toto pivo právem (a to i doslova neboli "de iure") dostalo přídomek po známém, slavném hudebníkovi a zpěvákovi Rudolfu Antonínovi, který co místní rodák, lokální patriot a v mládí dokonce zaměstnanec tehdejšího pivovaru zdejšího, sám později vystupoval se svým orchestrem právě pod uměleckým jménem R. A. Dvorský.

Milovníky zlatavého moku dlouho očekávaná "dvanáctka" splnila (ne-li předčila!) jejich očekávání! Dokladem budiž hojná účast a konzumace taková, že pánové Kiriakovský (majitel pivovaru) a Goldšmíd (obchodník s pivem a vínem) museli dopravit do areálu bývalého královédvorského pivovaru, kde se slavnostní křest nového ležáku odehrával, o několik sudů tohoto piva víc než původně předpokládali. Jelikož ale svému nápoji věřili, nebyli zaskočeni, zareagovali střelhbitě, a tak nikdo nepřišel zkrátka!

Celá akce trvala od 11.00 do 17:00 hod. za hudebního doprovodu místních country kapel Phobos a Wostruha, a Bigbandu R. A. Dvorský. Patřičně vhodnou krmí jistila nutkání přítomných po potravě "Stará krčma", sídlící tamtéž. Když k tomu všemu svou přízní přispělo ještě slunečné počasí, úspěch akce byl dovršen!

Nikoliv pověstnou "třešinkou na dortu", ale v tomto případě "pěnou na pěně" byla parafráze známého hitu R.A. Dvorského Hm, hm, ach ty jsi úžasná, kterou si pro pobavení pt. čtenářů dovolujeme zde přetisknout:

12° pivo Tambor - R.A.Dvorský (C JAK)

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Mám pro její chuť pochvalných sto výrazů,

v nich můžeš číst mé vyznání,

mé dny jsou krásné, nádherné a bez kazů,

když Tambor mám dvanáctku popu - lární

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, dvanáctka má,

hm, hm, to už je dnes jasný,

hm, hm, rád si ji dám

Já mohu teď jen říkat slova obdivná,

tam kde ji točí tam je rázem duše má ztracená.

Hm, hm, Tambor R. A. Dvorský,

hm, hm, já rád ho mám

Pro "pivni.info" Jaroslav Kratěna, 23.4. 2012, Dvůr Králové n.L.

Devítka, desítka co to vlastně piju?

To že nejprve piva výčepní piva začli ztrácet na chuti a síle konzument poznal na konci devadesátých let. Dlouhé roky jsem každému vysvětloval, že G výčepní je nejspíš devítka, Prazdroj jedenáctka atd.. Ten problém s názvoslovím výčepní, ležáky nejprve využili u Zlatopramenu aby zdůraznili že Zlaťák jako značka je jedenáctka tedy ležák. Postupně zavedením nových piv i jiní udělali jedenáctku. Ale opětovné značení stupňovitosti z velkých hráčů uděli v Krušovicích před dvěma lety s opravdovou desítkou a loni s dvanáctkou.

A nyní nám Gambrinus nabízí vylepšené pivo G originál 10°.

Zazněli pochybnosti jestli to desítka bude. Jelikož v textu článku od PU není žádní zmínka o procentech původního extraktu (dříve stupních), přímo to poukazuje na to že nás spotřebitele chtějí oblbnout.

Již dříve jsme řešili nějaké nesrovnalosti a tak jsem se kouknul na nějaké zákony a vyhlášky týkající se značení potravin které se dají najít na netu.

Jedná se o zákon 110/1997 zákon o potravinách a tabákových výrobcích

K tomu vyhlášku 335/1997 kterou se provádí §18 zákona 110/1997

Kromě nějakých změn upravená předpisem 45/2000

Bohužel není volně k nahlédnutí vyhláška 115/2011 tam to možná doznalo nějakých nových změn.

Pozn.: 6.4. 16,30hod-Ale bylo mě umožněno do ní nahlédnout atak jsem doplnil několik postřehů.

Jinak stručně v roce 1997 nám piva rozdělili na stolní do 6%EPM, výčepní 7-10%EPM, ležáky 11-12%EPM, speciály 13%EPM a vyšší, portery 18%EPM a vyšší, sníženým obsahem alkoholu max.1,2%hmotnostních alk.(1%obj.alk.), nealko max 0,5%hmotnostních alk. (0,4%obj.alk).

V roce 2000 změnili hranici stolních na 7 a výčepní jen 8-10%EPM a přidali definici piva se sníženým obsahem cukru max.0,75g/100ml a u lehkých piv přidali energetickou hodnotu max.130kJ/100ml.

V roce 2011 hranici opět vrátili dolní hranici výčepního 7%EPM.

Pro účely vyhlášky se rozumí pivem - pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže a pouze u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů. ( ta jedna třetina surogace to je hrůza).

Pšeničné pivo je pivo minimálně s třetinovým podílem pšeničného sladu.

Co se týká uvádění surovin tím se všeobecně zabývá zákon 110/1997 - složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Suroviny musí být uváděny sestupně od nejvyššího podílu k nejnižšímu až do podílu 2% objemu, pak už klidně na přeskáčku.

(1)Označování piva

a) název druhu a skupiny,

b) obsah alkoholu v objemových procentech,

c) způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,

d) údaj "nefiltrované," pokud nebyla provedena filtrace,

e) údaj, zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané,

f) použití přírodní minerální vody.

(2) Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle požadavků uvedených v příloze č. 5 .

(3) Lehké pivo a pivo se sníženým obsahem cukru musí být označeno podle zvláštního právního předpisu.

(4) Pro účely označování je pivo vyrobené z ječného sladu, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů s výjimkou isomerizovaných chmelových produktů a vody považováno za jednosložkovou potravinu.

(5) Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu:

lahve nad 0,3 do 0,75litru -3%, 1-5litru(Pet+ 5lsoudky) –1,5%, sudy -1% objemové

Pak máme přílohu č.5, kde je v tabulce stanoveno prokvašení, obsah CO2, extrakt původní mladiny v %hmotnostních, minimální alkohol pro jednotlivé kategorie. Ten minimální alkohol samozřejmě u kategorií nealko a se sníženým u ostatních je uvedeno nad 1,2%hm.alk...

A tady ve vysvětlivkách k hodnotě EPM je uvedeno -Obsah extraktu před zakvasením, stanovený v pivě na základě analýzy a výpočtem podle Ballingova vzorce. Na obalu a průvodních obchodních dokladech se uvede obsah původní hladiny hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů. .

Ta hladina není můj překlep a to tam skutečně je a je to v obou přílohách z roku 1997, i 2000 a od různých zdrojů. Vyhláška sice říká že EPM nemusí být uváděno, ale v příloze má že musí být, ale díky hladině místo mladině se tomu nejspíš všichni vyhýbají. Jediný kdo to pro účely stanovení spotřební daně musí vyžadovat je Celní úřad. Ostatní úřady to dlouhé roky ignorují a nechávali klamat spotřebitele, když jim obchodní řetězce, malé krámky a hospodský nabízeli např. G 10, přestože to byl jen G výčepní bez možnosti zjištění skutečného EPM.

Pozn. ve vyhlášce 115/2011 příloze č.5 již uplně vypadl text o uvádění EPM i s tou chybou hladiny, je tam pouze-Obsah extraktu původní mladiny, stanovený výpočtem podle velkého Ballingova vzorce, se posuzuje hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů.

Další a opravdu velmi pozoruhodná věc, která vyjde z tabulky č.5 U piv s obsahem alkoholu nad 1,2 % a do 5,5 % objemových včetně, se připouští odchylka +/- 0,5 % objemových od deklarované hodnoty a u piv s obsahem alkoholu nad 5,5 % objemových se připouští odchylka +/- 1,0 % objemových od deklarované hodnoty, přičemž musí být dodrženy minimální nebo maximální stanovené hodnoty.

My skoro odborníci již delší dobu se snažíme zorientovat u piva podle zjednodušeného vzorce, který nebere v úvahu stupeň prokvašení EPM=%alkoholu*2+2. Celé roky jsem u piva, které mělo 4,0%hmot.alk. si říkal, jedná se desítku, ale jestli má jen 4,0-0,5=3,5%hm.alk. tak se jedná o devítku a jenom mě blbli. A to si opravdu pivovar s HGB laboratořemi apod umí pohlídat. Proto u hodně testů v Dtestu a podobných, neseděl uvedený alkohol a nikdo z toho nedělal problém, protože tam tolerance je veliká.

Jak to tedy s EPM u G Originál 10° je?

Kdyby na hlavní etiketě bylo označení druhu piva výčepní, pak by číslo deset muselo skutečně být pouze doplňkovým označením EPM.

Takhle to zavání pouze obchodním názvem.

Nezbývá nám než čekat až někdo udělá laboratorní testy kdy vyjde skutečné EPM a nám prozatím zbývá si chuť zkontrolovat maximálně anonymní degustací, abychom nebyli ovlivněni reklamou, renomé značky ani averzí k dané značce piva.

Napište kdo jste už viděl zadní etiketu, co je uvedené tam. Zajímavé by taky bylo, jestli má někdo sbírku etiket uvést vývoj alkoholu u výčepního G.

Dobrému pivu zdar Hroch

V Mistellbachu v Interspari je slusný výber pšeničných piv. Najviac mi chutil Weihenstephaner a Paulaner.

Ináč doma kúpim len Primátor Weisen a Meisels Weise v Kauflande a Tescu.

Od včerejška je v První pivní tramwayi v Praze na Spořilově na čepu šest pšeničných piv - Herold, Primátor, Velen, Vít, Hoegaarden a Fénix! Přijďte ochutnat a porovnat!

Včera tam proběhla degustace První pivní extraligy, které se účastnilo osm mladých dam, představitelek cílové skupiny pivovarů pro pšeničná piva.

František Trantina

V obci Prievaly nachádzajúcej sa na Záhorí Slovenska sa dňa 5. mája (května) 2012 od 12:00 hodiny uskutoční pri príležitosti prvého výročia vzniku Prievalského pivovaru Sandorf 1. ročník Záhoráckeho pivného festivalu, na ktorý sú pozvané minipivovary zo Slovenska, Čiech, Moravy a Poľska, homebrewári i remeselníci zo Slovenska. Počas festivalového dňa budú prebiehať súťaže i anketa o najlepšie pivo festivalu. Pre deti budú pripravené rôzne atrakcie a všetci návštevníci sa budú môcť osviežiť pivom mnohých chutí a značiek, ďalšími nápojmi a pochutiť si na rôznych špecialitách. Festival bude obohatený kultúrnym programom, v ktorom sa predstavia: Búranka (dychová hudba), Šandorfjanka (domáci folklórny súbor), Bukasový masív (Natural country music), Requiem (rock) a Funny Fellows (Old time band).

PIVOVAR SANDORF VÁS SRDEČNE POZÝVA NA ZÁHORÁCKY PIVNÝ FESTIVAL!

Domluvila jsem pro PI exkurzi v pivovaru Podkováň. Vzhledem k tomu, že to musí být všední den (a já přidávám, že by mělo už být slušné počasí), navrhuji dva termíny : buď pátek 13.4. :-) nebo o týden později - 20.4.

Později už začínají různé slavnosti, tak by se páteční termíny asi nehodily. Počet je bohužel omezen (kvůli prostoru) na 10, max.15 osob.

Kdo má zájem, napište Chodymu, ten povede seznam (a pak řekne DOST!) A taky napište, který termín vyhovuje.

Na podrobnostech se pak s přihlášenými domluvím.

V sobotu 25.2. se konal v Berouně Tradiční masopust. První část se odehrávala na náměstí, kde bylo možno ochutnat speciality vepřových hodů. Nechyběl tradiční průvod masek, symbolické předání klíčů od bran města panem místostarostou maškarám, jakož i dětské soutěže. V odpoledních hodinách se masopustní veselí přesunulo do Rodinného pivovaru Berounský medvěd. Při popíjení (nejen) místního moku a živé hudbě bylo zde možno se veselit do pozdních nočních hodin.