Prvního prosincového pondělí roku 2015 se opět sešla Pivní revizní komise v počtu 9 degustátorů a 1 nalévače (díky, Míro!), aby ve svém domovském působišti (pivnice Zlý časy v Nuslích) zhodnotila kvalitu pivních vzorků. K degustaci bylo zvoleno téma „České světlé speciály v rozsahu 13 – 15 % extraktu původní mladiny“. O vzorky se vzorně postarala Jana, velké díky směřují do Berouna, Hostomic a Zbraslavic za poskytnutí vzorků zdarma, v neposlední řadě se sluší poděkovat majiteli a obsluze výše zmíněné restaurace za to, že nám umožňují tyto degustace pořádat.

Do soutěže jsme zařadili tyto vzorky:

Lord, 15 % EPM, pivovar Beroun, Baronka Premium, 13 % EPM, pivovar Žatec, Poutník, 14 % EPM, pivovar Pelhřimov, Krakonoš, 14 % EPM, pivovar Trutnov, Spytihněv, 14 % EPM, pivovar Vratislavice, Ferdinand d´Este, 15 % EPM, pivovar Benešov, Mikuláš, 14 % EPM, pivovar Zbraslavice a Fabián, 15 % EPM, pivovar Hostomice.

Musím konstatovat, že dodané vzorky prokázaly svou kvalitu. Nenašel se vyloženě havarovaný kus, vyskytly se drobné výtky vůči vůni několika vzorků (myšina, stařina, DMS), jemné nedostatky byly odhaleny i v chuti (chuť vápna nebo křídy, nesoulad mezi hutným tělem a přechmelením u jednoho vzorku). Za nedodržení stylu někteří z nás srazili hodnocení zbraslavického Mikuláše, jehož výrobce deklaruje jako světlou čtrnáctku (barva piva polotmavá, v chuti výrazně zastoupena karamelová stopa), přitom šlo o pivo velmi pitelné. A jak vše nakonec dopadlo?

1. Fabián (Hostomice) – 38 bodů

2. Poutník (Pelhřimov) – 44 bodů

3. Spytihněv (Vratislavice) – 45 bodů

4. Mikuláš (Zbraslavice) – 47 bodů

5. Krakonoš (Trutnov) – 48 bodů, rozpij 5:4

6. Ferdinand d´Este (Benešov) – 48 bodů, rozpij 4:5

7. Baronka (Žatec) – 52 bodů

8. Lord (Beroun) – 53 bodů

Žít pivo s Poupětem – tak se jmenuje akce, která chce připomenout život a práci geniálního sládka a otce českého piva Františka Ondřeje Poupěte. Chcete ochutnat piva z celé Evropy se zasvěceným výkladem sládků z brněnských pivovarů? A projít si pivní výstavu Žít pivo s komentářem historiků? Vyrazte v sobotu 28. listopadu na Špilberk. Kromě degustace se dozvíte, kdo byl František Ondřej Poupě a jak zmodernizoval výrobu piva. Zemřel 1. prosince 1805 v Brně – připijme si na něj.

Na Špilberku se můžete v sobotu 28. listopadu těšit na spoustu piv. Zahraniční piva z Belgie, Anglie, Irska i dalších evropských zemí přiveze pivotéka Ogar a při řízené degustaci vám je představí sládci z místních pivovarů Pegas, Hauskrecht, Líšeň a Albert a bývalý sládek Starobrna. Po celý den se také budete moci přidat ke speciálním komentovaným prohlídkám výstavy Žít pivo, tentokrát vám však budou kurátoři víc vyprávět právě o sládku F. O. Poupěti a o tom, jak naše pivo pozvedl.

Bez něj by totiž české pivo nebylo tím, čím je. František Ondřej Poupě totiž vymýtil zažité mýty o jeho vaření. Nebýt něj, dodnes by se do piva přidávala hořčice smíchaná s hlínou, aby nerosolovatělo, anebo by se chmel smažil s podivnými přísadami pro lepší barvu. Pokrokového sládka Poupěte často nemohla vrchnost vystát, prošel tak několika pivovary v Českých zemích i v zahraničí. Svůj neobyčejný talent mohl naplno projevit až v měšťanském pivovaru v Brně. Jeho budova dodnes stojí na rohu Šilingrova náměstí a Starobrněnské ulice – a tam je dnes také Poupětova pamětní deska.

O tom, jak F. O. Poupě české pivovarnictví proměnil a pozvedl, bude mít ještě v úterý 1. prosince přednášku historik Libor Vykoupil. I na ní budete moci ochutnávat piva – na čepu bude Doppelbock z pivovaru Pegas. Tohle speciální pivo dokonce v tento den pivovar poprvé narazí i u sebe v hostinci. Pojďte na Špilberk zapít šikovného sládka Poupěte!

Tento vskutku pravdivý a ze života vzatý výrok zazněl v Únětickém pivovaru. Dnes, 17. 11., ve 13 hodin, kdy zde byl slavnostně naražen únětický vánoční speciál. Polotmavá 13° nese rukopis nejvýznamnějšího únětického sládka Vladimíra Černohorského a nutno říci, že jeho nástupci rozhodně mistrovi ostudu nedělají. Po tradiční úvodní písni v podání únětického starosty, pana ing.Vytisky a uvítání přítomných hostů, se slavnostního narážení sudu ujal ředitel pivovaru, pan ing. Štěpán Tkadlec. Obsah naraženého soudku doslova mizel před očima, ostatně tomu tak je vždy v případě zdejšího výborného piva. Jak prozradila „Vyhláška Únětického pivovaru“, tak „na výrobu vánočního speciálu byly použity čtyři druhy ječného sladu (světlý plzeňský, mnichovský, karamelový a barvící) a kvalitní český chmel“.

Až do večera pak byl připraven pro návštěvníky, příznivce únětického piva, kterých se i přes nepříliš vlídné počasí sešlo značné množství, kulturní program. Program pro velké i malé. Nejprve hrála česko-americká bluesová skupina Dobré ráno Bluesband, kterou vystřídalo Klaunské divadlo Jeníčka a Mařenky s pohádkou O Sněhurce, dále pak Pivní automat a nakonec folkrocková veselice se skupinou Flám.

Pivovarští věří, že tento jejich speciál zpříjemní vánoční chvilky, plné pohody. Dovolím si jenom dodat, že pokud se ovšem do těch Vánoc nevypije. Nezbývá, než doufat, že navařeno je dostatečné množství, aby uspokojilo všechny zájemce.

Pivovar všem konzumentům jejich piva děkuje vtipnou cedulí, péefkou pro rok 2016:

Děkujeme Vám za Vaší žízeň!

mj. těmito slovy přivítal návštěvníky na úvod III. Klášterního pivobraní páter Juan z hostitelské farnosti svatého Tomáše. Ostatně v podobném duchu se nesly uvítací proslovy (stručné a krátké) všech církevních představitelů jednotlivých zúčastněných klášterů. Klášterů, kde se vaří pivo. Kromě „domácích“ augustiniánů, v jejichž klášteře se pivo přímo nevaří, ale dodává jej páně Matuškův pivovar v Broumech, se na Klášterním pivobraní představili se svými moky: Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha a Želivský klášterní pivovar. Kdo v pátek 30. 10. v podvečer zavítal do kláštera u sv. Tomáše na Malé Straně, rozhodně nelitoval. Na ochutnání bylo 8 druhů piv, ze Strahova a Břevnova po 2, ze Želivi 3 a domácí tmavý speciál. Tady nebyl problém ochutnat všechna piva, mým favoritem se stala polotmavá 13° ze Strahova. Jenom je škoda, že Strahov, či Břevnov nečepoval některý ze svých vyhlášených speciálů.

A že nejen pivem živ jest člověk, byť jako postní „jídlo“ bylo prý pivo dob minulých krmí vpravdě výtečnou, byla připravena i potrava duchovní. Jednak přednáška ing. Šuráně o historii a současnosti klášterních pivovarů a zejména „tahák“ večera – komentované prohlídky kláštera a kostela sv. Tomáše.

Pan páter Juan nejenže vede svoji farnost, ale umí se otáčet skvěle za pípou, což demonstroval téměř celý večer. A nedá mi, abych neprozradila ještě jeden „drb“ večera. Věhlasný a všem známý pivní odborník prohlásil: „nevěděl jsem, že celý život provozuji ekumenickou činnost!“

Výrobce, nebo prodejce v případě nesprávného označení výrobku?

Z minulosti jsme si zvykli hovořit o pivech jako o desítce, jedenáctce, dvanáctce. Takto si většinou i piva v restauracích objednáváme. A takto je často i vidíme napsaná na nápojových lístcích, či tabulích v těchto provozovnách.

My, spotřebitelé, kteří se o pivo více zajímáme, víme, že například dnes legislativně platné označení pro piva výčepní je od 7 do 10,99 % EPM. A pokud někde napíšu, že pivo je 11ka, pak musí mít mezi 11,00 až 11,99 a jde o ležák a nikoli výčepní pivo. Jenže, především, díky spotřební dani se stalo, že všeobecně známý výrobek mého pivovaru už není jedenáctka, ale jen desítka. Celá řada z nás dokáže vyjmenovat takováto piva, která ještě pamatujeme jako jedenáctku. Analogicky je situace stejná i u celé řady bývalých dvanáctek.

A nyní k jádru věci. Hostinský roky točí stejné pivo, jen pivovar u tohoto piva o něco snížil EPM a svému hostinskému to nesdělil. Budete si také pravidelně číst, co je napsáno na víčku sudu? Předpokládám, že ne a z toho, že vaše objednávka je stále stejná, se budete domnívat, že dostáváte stále stejné pivo a proto na nápoják napíšete Rebel 11. No a pak na vás přijde SZPI a dá vám pokutu za zavádějící informace a uvedou vás třeba zde: http://www.potravinynapranyri.cz/

Konkrétně zde: http://www.potravinynapranyri.cz/Detail.aspx?id=3362&lang=cs&design=default&archive=actual&listtype=tiles

Přikládám vyjádření prodejce piva značky Rebel: https://www.facebook.com/barZolik

Pro ty, kteří nekoukají na FB je vyjádření majitele baru zde (needitoval jsem pravopis a přepisuji v původním znění):

„Vážení hosté, dovolte abych se vyjádřil k uvedenému "odhalení" ze stránek potravinynapranyri.cz.

Sám jako dlouholetý konzument brodského zlatého moku jsem byl po kontrole státní zemědělské a potravinářské inspekce překvapen, že měšťansky pivovar Havl.Brod již NEVYRÁBÍ 12° a 11° pivo, tak jak jsme ho znali. 12° pivo je ve skutečnosti jedenactkou a 11° zřejmě desítkou. Nešťastně se ale bohužel mezi prodejci v hantýrce stále používá označení dvanáctka a jedenáctka, stejně tak jak to používáte i vy hosté při objednávkách u vaší obsluhy.

Bohužel nebylo v mé moci na nápojových lístkách uvést spravné označení (rebel original, rebel tudor), neb nemám potravinářskou průmyslovku, či jiné vzdělání chemického zaměření,které by mi napomohlo zpochybnit dlouholeté označování a to dvanactka a jedenactka.

Nerad bych byl s naší provozovnou zařazován mezi tzv.šmejdy, co úmyslně odrbávají zákazníky. Cítím se být poškozen, protože stále máme na čepu kvalitní pivo, dobře ošetřené, jako již mnoho let zpátky. NIKDY jsme nekupovali levnější (myšleno o stupeň nižší) pivo, ktere by jsme deklarovali za original.

Bohuzel z tohoto výsledku kontroly to tak vypadá...

Velice děkuji za přízeň, kterou projevujete svými návštěvami a věřím že chápete mé rozhořčení.“

Poznámka na závěr:

Rada pro SZPI – vím, kde můžete vybrat na pokutách mnoho peněz od provozovatelů restaurací, hospod, barů, prodejen potravin, … Co se takto podívat na označení oblíbené „plzně“ v těchto provozovnách? Nebo například i krušovický Mušketýr je mnohde značen jako 11ka.

Seznam přihlášených pivovarů:

Hendrych

Hostomice

Lobeč

Antoš

Monopol

Podlesí

Podřipský

Zichovec

přidán Gwern

a samozřejmě domácí Zemský

Zemský pivovar, společně s Pivní.info, Vás zvou na 1. ročník Branického festivalu minipivovarů, který se bude konat ve dnech 16. - 17. října 2015 v Dominikánském dvoře v Praze 4 – Braníku, Branická 44.

V pátek 16. října od 14 do 22 hod., v sobotu 17. října pak od 12 do 22 hod. Akce se zúčastní cca 10 minipivovarů z okolí Prahy a možná i odjinud. Konkrétní jména budou známa cca do týdne.

Vstupné na akci je 50 Kč dospělí, 20 Kč senioři, děti zdarma a je v něm zahrnuto něco malého k zakousnutí a košt Zemského piva. Část vstupného je určena na dobročinný účel (dětské zařízení v Praze 4).

Program :

pátek : oficielní zahájení v v 16 hod.

mezi 16 a 19 hod. postupné představení zúčastněných pivovarů

od 18 hod. decentní, komorní hudba

sobota: mezi 14 a 18 hod. opět představení pivovarů

od 15 hod. decentní, komorní hudba

ve 20 hod. vyhlášení vítěze ankety o nejlepší pivo festivalu

Po oba dny tombola s pivními cenami.

V areálu jsou jak stany zastřešené (nekuřácký i kuřácký), tak i volné sezení „pod širým nebem“.

Možnost mytí vlastního skla, příp. zapůjčení skla Zemského pivovaru na zálohu 50 Kč.

Dětský koutek.

Jídla na grilu.

Ač teprve před pár dny skončilo léto, tak se pomalu blíží konec roku, protože právě vrcholí redakční práce na 7. ročníku stolních týdenních Kalendářů regionálních pivovarů 2016. Jsou proto vítány informace o pořádání pivních akcí na příští rok, aby v něm mohly být uvedeny.

Na titulní stránce tentokrát uvidíte historickou fotografii Pivovaru Lobeč. Novinkou je možnost při objednání více kusů (pro firmy, spolky apod.) dohodnout svoji vlastní individuální titulku. To je zajímavá nabídka, že?

Takže, pokud pořádáte nějakou pivní akci, dejte vědět panu Procházkovi (redakce, grafická příprava a vydavatel KRP 2016) na tlf. 603 446 774 nebo mail jpahk(zav)centrum.cz. Stejně tak se ozvěte, pokud budete chtít titulní stránku na míru.

Shrnutí základních dojmů a zároveň příloha hlavního článku (zde...). Hodnocení je subjektivní, mohli jsme mít smůlu nebo štěstí nebo tomu prostě prd rozumíme.

Havířov PHM - slušná picí jedenáctka, na pípě mají stáčecí zařízení na PET s protitlakem. Pěkný nový podnik, jen asi 300 m od Slezského minipivovaru sídlícího na téže ulici.

Havířov Slezský – ochutnán 12% ležák Štajgr. PET zakoupena, objem 1,5 l se však ukázal jako zbytečně velký. Jen kvůli tomu bych se do Havířova asi vracet nemusel. Pěkné etikety.

Hlučín (Avar) - ležák pitelný, pamatuji ho v lepší kondici. Zájem o PET byl, ale zrovna došly.

Karviná Albrechtický pivovar – pivovar nenavštíven, pivo ochutnáno v klubu Dziupla v Českém Těšíně. Výborná, dobře chmelená a chuťově zajímavá jak jedenáctka, tak dvanáctka. Zájem o PET by byl, ale to by se muselo jinam a jindy.

Karviná Larische - výborný chuťově čistý ležák. Ničím neohromí, ale je fakt dobrý a pitelný. Takže možná ohromí právě tím. PET samozřejmě s sebou.

Karviná Městský pivovar - pěkný podnik na krásném místě, 11% ležák výborný, dobře picí, lahodný. U toho bych vydržel dlouho, mít tu možnost. Nákup PET bez debat.

Kohutka Vyšní Lhoty - 12% ležák i přihořčená jedenáctka chutnaly, pěkné posezení v sympatické hospodě pod Prašivou. PET s sebou ano.

Kopřivnice Polivar - sympatický podnik se sympatickým sládkem a pozornou obsluhou, ležák skvělý, nebál bych se srovnání s Úněticemi. Jeden z vrcholů, PET s sebou samozřejmě ano!

Kozlovice - Vojvoda se pít dal, asi by se tam u něj dalo i sedět celý večer, ale domů bych si to kupovat nemusel. Hospoda pěkná, vzorek v PET s sebou ne.

Morava Frýdek-Místek - slušný ležák, trochu míň příjemná ostřejší hořkost. Pěkný velký podnik. Za nákup PETky nám to stálo.

Ostrava Zábřeh - ležák Pikard výtečný, pšenice slušná. Nákup dalších vzorků v PET s sebou byla jasná volba.

Střítež (Radas) - pivovar ošklivý, jako kdyby si ho pořídil nějaký kolotočář. Pivo asi nejhorší, co jsme během dovolené ochutnali – přesto 11% i 12% ležák bylo možné nenásilně dopít. Divně matlavé. Nabídka ochucených piv (vč. například multivitaminu) jen dokresluje zběsilost celého podniku. Neochutnáno předem, nákup proveden rovnou. Dobře mi tak.

Štramberk - 11% Trubač se bez problému dopít dal, ale nic moc. Po PET jsme se nesháněli.

Třinec (Minipivovar Třinec) - třetinka se dopít bez problémů dala, ale nebyl důvod kupovat si vzorek s sebou.

Vojkovice – vzhledem k osvědčené kvalitě jsem přistoupil k nákupu bez ochutnávky. Zdá se mi, že ležák býval výrazně hořčí. Slušelo by mu přichmelení, ale jinak je to chuťově čisté dobré picí pivo.

Vratimov (Brabčák) - pivo průměrné, tedy docela dobře použitelné a pitelné, ale vracet bych se pro něj nemusel. Podnik svérázný. PETku jsme si koupili.

Když to shrnu, u nás zvítězila KKKK - Kopřivnice, Karviná, Karviná a Karviná

Závěr – pořád má smysl to zkoušet.

Obyčejné pivo už dnes není pro našeho pivaře dost dobré. Pivovary se předhání ve vaření různých pivních stylů a když už zůstanou u toho našeho celosvětově rozšířeného, tak krom "normálního" nám nabízejí různé jiné varianty - za studena chmelené, nefiltrované, 4x chmelené, nepasterované, z různých sladů apod. To vše je samozřejmě jen dobře. Nicméně na poli piva nealkoholického jako by se zastavil čas.

Můžeme Vám nabídnout Birella, a někdy ke světlé verzi je i polotmavá. Polotmavé nealko pak nabízejí i pivovary Bernard a Černá Hora (bohužel v ČH jsou nějaké ee přídatné látky :(). Nic víc. V Německu je ještě běžný weizen alkoholfrei. Nevím, zda se někde vaří nealkoholická verze ejlu či jiného stylu. U nás je možno komerčně ochutnat dvojí nefiltrované nealko - Zlatou labuť na Zvíkově a Pivolu nebo Sv. Kryštofa v Klatovech. Obě samozřejmě čepované.

Jinak standard v hospodách je nealko pivo lahvové, i když se pomalu blýská na lepší časy a sem tam narazíte i na čepované a to ať již z velkého nebo regionálního pivovárku. Ovšem zatím skoro všude přítomný Birell je opravdu tristní.

Proto mne potěšila novinka z Tradičního pivovaru v Rakovníku, kde k Za studena chmelenému ležáku přibyl Bakalář Nealkoholický Za studena chmelený. A to i v sudovém provedení (20 l). Myslím, že rakovnické pivo není problém sehnat a věřím, že by toto pivo mohlo být skvělým doplňkem sortimentu nejen našich minipivovarů.

Tato novinka se u mne zařadila ke stálicím na pivním nealko nebi naší republiky. Když bych měl vyřknout tři v současné době dle mého názoru nejlepší nealkoholická piva (bez udání pořadí), tak by to asi byly Bernard Free, Budvar B.Free a právě tento nový Bakalář. Všechna tato piva se vyrábějí i v 15 či 20l sudech.

Pokud v restauraci nechcete či nemůžete pít "normální" piva, bylo by čepované nealko jistě vhodným doplňkem. Bohužel mnoha hospodským to ještě nedochází...

Ahoj!

Rád bych Vás všechny pozval na tuto sobotu do Dýšiny na obnovené pivní slavnosti. Oficiální začátek je 29.8. od 12:00, ale kdo by měl zájem, může přijet již v pátek v podvečer. Na přilehlé louce je možnost si postavit stan a od 18:00 budou již na čepu piva od Krakonoše a výběr z KMP.

Z pivovarů jmenuji např. Krakonoše, U Lenocha, Permona, Matušku, Bad Flash, Knížecí Plasy, Dobřany.

Z doprovodného programu pak především Paheyl, Medium a Trautenberk Tanz Metal.

Kromě výše zmíněného jsou připraveny soutěže a samozřejmě i pevnější občerstvení než pivo.

Počasí, zdá se, nám přeje, takže pokud nemáte nic důležitějšího, těším se na shledanou.

Petr Strnad

KMP

Houbaři, neradujte se zbytečně, o houbách řeč nebude. Ale „jako houby po dešti“ utěšeně rostou nové pivovárky. Do jednoho takového, rostoucího, jsem byla tento týden pozvána. Návštěva měla být spojena s akcí usazování mohutného komínu na střechu. Bohužel, zamýšlené „show“ překazil vytrvalý déšť, tak jsme alespoň zhlédli, zatím, hrubou stavbu. Nebudu vás napínat- pivovárek se nachází nedaleko od Prahy, pod hřebeny brdských lesů, v Kytíně. Kytínský vzájemný pivovar staví kytínský rodák, pan ing. Michal Pomahač. Základní kámen byl položen 4. dubna 2014 a pokud vše dobře půjde, slavnostní otevření by se mělo konat v průběhu příštího roku. A vzhledem k tomu, že majitel je i fandou historie automobilismu, tak v areálu v budoucnu vyroste i Muzeum historie automobilismu.

Ostatně jednoho veterána francouzské značky Delage (na to jsem se musela zeptat, coby neznalec této problematiky) jsme mohli shlédnout pod střechou dílny. Hned v sousedství toho komína, přichystaného k instalaci. A když „na komín, tak na komín“. Nabídce vylézt si alespoň na jednu z částí jsem prostě neodolala.

Zatím je hotova hrubá stavba, na které i přes značnou nepřízeň počasí, panoval čilý ruch. Zhlédli jsme prostory, určené pro technologii, kuchyni i místnosti, určené k posezení. Pivovar by měl být střediskem setkávání místních obyvatel, ale samozřejmě, návštěvníci budou vítáni. Vždyť tato turistická oblast po tom přímo volá.

V pivovaru je plánována 500 l varna (s možností rozšíření kapacity), otevřená spilka s nádobami 3x 1000 litrů, ve sklepě pak tanky 9x 1000 l a 2x 500 l, určené pro svrchní kvašení. A jaká chystají návštěvníkům piva? Klasickou 10° a 12° a semo tamo nějaký speciálek. Tak se máme na co těšit.

Vladimír Černohorský † 8. srpna 2015

„Žádné oprašování velikána! Na to je dost času, to si nezaslouží. Stále plný energie i života, milovník žen i dobrého pivka.“

Když jsem tuto větu psala zhruba před půl rokem do článku, určeném pro Pivní ročenku, nepředpokládala jsem, že času dost není, že Zubatá už má kosu nabroušenu a čeká jen na vhodnou příležitost. Svíce Vláďova života dohořela příliš rychle, zradilo srdíčko. Zpráva o jeho úmrtí mně připadala neskutečná, absurdní, skoro jako krutý žert… bohužel byla to krutá pravda. Vláďa náhle skonal v sobotu 8. srpna, mlád 74 let.

Milý Vláďo, už spolu nezavzpomínáme na naše sportovní mladá léta, ani spolu nepopijeme některé z Tvých vynikajících piv. Ještě před pár týdny jsi mi líčil, co všechno máš do budoucna v plánu a já se chystala nejen do Únětic, či k Valšům na Tvé pivko, ale i navštívit Tvoje rakouské působiště a popít konečně za Tvé přítomnosti (což se mi v minulosti nikdy nepodařilo) zdejšího moku. Dám si tedy některé z Tvých pivek jako vzpomínku na Tebe. Ostatně doufám, že i „tam nahoře“ budeš vařit tu pravou českou desítku a dvanáctku stejně tak, jako tady, na zemi.

Tvé zásluhy o pivovarnictví byly oceněny mnoha tituly, uznáními i medailemi, vypočítávat je teď nebudu, to přenechám jiným. Na Tebe budu vzpomínat především jako na dlouholetého kamaráda. Na věci neživé postupně padá prach, myslím ale, že největším uznáním Tvého řemesla je početná pivní komunita, která si Tvoje piva oblíbila.

Připíjím černým pivem na Tebe spolu se všemi Tvými pivními přáteli.

Čest Tvojí památce!

Dej Bůh štěstí.

Už se nám to blíží. Ptáte se co? No přeci Nepomuk, resp. XXIII. Nepomucké pivní slavnosti. Na Vás bude na nepomuckém náměstí, ostatně jako každý rok v posledních letech, čekat nepřeberné množství pivovarských stánků, kde nebude v silách jedince všechno ochutnat. Každý si tak může vybrat dle svých preferencí.

A co jsem si letos pro Vás přichystal já? Samozřejmě to bude Zelenohorské pivo 11 nefiltrované. Kdo jste ZetHáPéčko ochutnal v letech minulých, budete mít příležitost ho porovnat, protože letos došlo ke změně výrobce - nadále ho pro nás vaří U Bizona v hostinském pivovaru Čižice.

Dále pokračuje spolupráce s královédvorským pivovarem Tambor, od kterého Vám představím celé portfolium ve filtrované podobě. Celou dobu bude na čepu Tambor 11° a na dalším kohoutu se postupně vystřídají 10°, polotmavá 11° J. Jakoubek a 12° R.A.Dvorský.

Čtvrtou pípu rezervuji nealkoholickému pivu - zřejmě za studena chmelenému Bakaláři. Myslím si, že i doprovod pivařů si zaslouží na takové akci nestrádat žízní nebo se zbytečně nezatěžovat chemikáliemi, bez kterých dnes není možné prakticky vyrobit jakoukoliv limonádu. Pro ty, kterým by přesto limo přišlo vhod, bude k dispozici lahvová Šumavěnka různého provedení, bohužel ale nechlazená :(

V sobotu 18. července, pokud Bůh dá, se na Vás těším na nepomuckém náměstí.

P.S.: V lahvích na Vás čeká bavorské pšeničné pivo Nepomuk, nějaký ten Tambor a samozřejmě ZHP :)

Ačkoli ostré spuštění provozu Zemského řemeslného pivovaru v branickém Dominikánském dvoře je ještě v nedohlednu, návštěvníci mohou ochutnat jeho piva již přímo v místě. Ve čtvrtek 9. července byla vnější část dvora slavnostně zpřístupněna veřejnosti. Sláva se samozřejmě neobešla bez projevů (neobyčejně sympaticky krátkých), stříhání pásky a… pochopitelně křtu nového piva – 14° Colorado Pale Ale (CPA). Jak pivovar sám uvádí, tak „CPA je již druhé české prvenství od Zemského řemeslného pivovaru. Jedná se o svrchně kvašené pivo ve stylu APA, jehož sládkem je Josh West z pivovaru Lone Tree Brewery v Coloradu, který stál i za loňským India Brown Ale.“ Při výrobě CPA bylo použito 6 druhů sladů, 5 amerických chmelů a specielní druh kvasnic. Pivo je nepasterované a nefiltrované, s 5,5% alkoholu a 45 IBU. Originální receptura pochází přímo od výše jmenovaného sládka, který tradiční recepturu APA přizpůsobil vysokohorské oblasti Skalistých hor, kde prý se musí upravit i délka chmelovaru, vzhledem k nadmořské výšce a okolnímu tlaku vzduchu. Vzhledem k tomu, že CPA byl uvařen v „českých nížinách“, tak s tím zde asi problém nebyl. Ostatně, přijďte ochutnat, pivo je krásně voňavé po ovoci, jantarové barvy a příjemně hořké.

Dominikánský dvůr můžete navštívit (zatím) přes léto, vždy od čtvrtka do soboty, mezi 14 a 22 hodinou. Letní pivní bar nabízí spodně i svrchně kvašená piva Zemského řemeslného pivovaru, točená i láhvová, jakož i nealko pivo, to je ovšem z Chotěboře. Pro děti pak, samozřejmě, nápoje nealkoholické. Dále něco malého k zakousnutí. Před sluncem, či deštěm vás ochrání připravené stany s dřevěnými lavicemi. Pro děti je ve dvoře vybudováno malé dětské hřiště a má ještě přibýt malinká „farmička“ s domácími zvířátky, jak se prý na řádný dvůr sluší. Pivovar ve dvoře rovněž chystá různé akce, ať už pivní, hudební, či další překvapení v průběhu sezóny. Tak ať se daří!

Fotogalerii naleznete zde...

Národní třída, Národní divadlo a do třetice…pivovar Národní. Ještěže Národní muzeum a Národní dům jsou umístěny jinde. To už by bylo, jak v té pohádce „Byl jednou jeden domeček, v tom domečku stoleček….atd.“ Opusťme však dětské pohádky a rovnýma nohama do skutečnosti! Dospělácké skutečnosti. Pivovar Národní, řečeno s Cimrmanem – je „předmětem vášnivých debat (nejen) v anarchistických kroužcích“, již nějakou dobu. Jaká je tedy skutečnost? Otevření pivovaru se konalo 1. 6., tento týden však proběhlo oficielní seznámení s pivovarem, kam jsem byla pozvána, tak mohu „z první ruky“ podat informace o současném stavu. Pivovar, jak je zdejším čtenářům známo, zatím přímo v místě svá piva nevaří, sládek Jaroslav Košťák je vaří dle své receptury zatím v pivovaru Kácov. Vítězství nad úřední hydrou je prý však na spadnutí, takže doufejme, že ochutnávku přímo místního moku lze očekávat v době relativně blízké. Zatím jsou na čepu piva značky Czech Lion (Český lev)- světlá 11° ve variantě nefiltrované i filtrované a 13° ptm. speciál nefiltr. Obě 11° se od sebe poměrně dost liší, zatímco nefiltr je krásně hořká, její filtrovaná verze jde více do sladova. 13° pak navozuje dojem spíše piva tmavého, než polotmavého. Není karamelově sladová, jako obvykle tato piva bývají, ale cikorkovo-kávově nahořklá. Mým favoritem během akce se stala 11° nefitr. Na svrchně kvašená piva, která do budoucna pivovar chystá, si musíme ještě chvíli počkat, až budou „ve svém“. Technologie pivovaru je na Národní přenesena od Bezoušků z Průhonic, majitel je totiž tentýž-pan Mužátko, který vlastní síť pizzerií Coloseum. Měděná, dvounádobová varna o objemu 500 litrů se nachází hned za výčepem. Ve sklepě pak je umístěna otevřená spilka 2x 1000 l a ležácké tanky – 5x 1000 l a 7x 500 l, rovněž tak čtyři tanky přetlačné po 500 l, jakož i svíčkový filtr. Slad odebírá pivovar ze Záhlinic a chmelí se ŽPČ.

Nechcete-li sedět přímo v restauraci, nabízí se příjemné posezení na přilehlé, klidné zahrádce, umístěné ve vnitrobloku. Celkem pivovar disponuje se 400 místy. A ještě se ve sklepě buduje „Divadelní klub“, přednostně sice určený pro sousedy z Národního, ale pivovar se nebrání ani rezervaci pro „mimodivadelní“ skupiny.

Fotogalerii naleznete zde...

Vážení domovarníci, pivovarští a přátelé piva,

v sobotu 20. června 2015 se ve Žďáru nad Sázavou konal 2. ročník Soutěže domácích výrobců piva. Soutěž probíhá v rámci Festivalu pivních chutí, který se letos konal čtvrtým rokem, na žďárském Havlíčkově náměstí ve spolupráci s místním pivo-kavárenským podnikem Café Bar galerie a Pivním archivem.cz.

Tento rok byly vyhlášeny tři kategorie. Samozřejmě domácí hrdost, kategorie Český ležák plzeňského typu (14 přihlášených), potom Weizen/Weissbier (4 přihlášeni) a poslední kategorie India pale ale (26 přihlášených). Zde jsou vítězové jednotlivých kategorií

Bohemian Pilsener

1) Otto Potůček, pivovar Poživar, Halínský ležák 13°

2) Miroslav Černý, Leštinský mikropivovar, Leštinská 13°

3) Petr Březina, pivovar Březina, Lojza 12°

Weizen/Weissbier

1) Pavel Dolenský, pivovar Škrabák, Pšeničné 11°

2) Samuel Majerčák, pivovar Potmehúd, Potmehúd Weizen 13°

3) Pavel Hladík a Filip Latta, pivovar Podolák, Pšeničný Podolák 12°

American IPA

1) František Rezek, - , No name IPA 15°

2) Pavel Samiec, pivovar Hop Gun, Dubstep IPA 16,7°

3) Antone Kom, - , Citra Galactic IPA 15°

Do soutěže se kromě místních borců přihlásili i domovarnící slovenské a americké národnosti, celkem se k registraci sešlo 44 vzorků, které bylo možné přihlásit v den konání soutěže, nebo na kontaktních místech pět dnů předem. Nejvíce soutěžních vzorků pocházelo z Prahy a okolí, východních Čech, Vysočiny a okolí Brna.

Odborného hodnocení domácích piv se zhostila komise složená z následujících odborníků: Jana Běhounková - Pivní revizní komise, Praha; Lucie Palánová - minipivovar Lucky Bastard, Brno; Michaela Rambousková - minipivovar Rambousek, Hradec Králové; Zdeňka Veselá - Pivníci.cz, Praha; Dwarf - Pivní revizní komise, Praha; Jan Grmela - minipivovar Lucky Bastard, Brno; Roman Holoubek - pivovar Poutník, certifikovaný degustátor, Pelhřimov; Martin Ležatka - Pivníci.cz, Praha; Evan Rail - novinář, certifikovaný degustátor, Praha

Odměny výhercům soutěže věnovaly firmy Hop Products – chmel Columbus, Vital a Harmonie, Pivní Archiv – archivní pivo AB:01 od BrewDog, pivovar a sladovna Ferdinand – humnový slad Ferdinand a E – shop Pivovarský klub – kvasnice, pivní sklo.

Děkuji všem, kteří se podíleli na přípravách soutěže, jejím průběhu i zdárném ukončení. Těšíme se na ročník 2016. Dej Bůh štěstí!

Karel Nečada

Fotogalerii naleznete zde...

Další z pražských pivních festivalů, Pivo na Náplavce, s podtitulem III. ročník Festivalu malých a mini českých pivovarů, proběhl minulý pátek a sobotu na pražské náplavce mezi Palackého a železničním mostem. Již třetí víkend po sobě (na Žižkově, Pražském hradě a zde u Vltavy) mohli zájemci ochutnat vybraná piva z produkce výše uvedených pivovarů. Akce v pivní komunitě vychvalovaná i zatracovaná.

Než se podíváme na její klady i zápory, tak trochu statistiky. Zúčastnilo se 49 minipivovarů, včetně několika létajících a 9 malých pivovarů. V široké nabídce piv bylo také 250 litrů sudového festivalového piva Vltavská prsa11%, uvařeného specielně pro tuto příležitost v minipivovaru Slepý krtek, z něhož prý nezbyla ani kapka. Návštěvníků napočítali pořadatelé 7 tisíc platících a několik tisíc neplatících.

Festival je pořádán společností Archetyp (pořadatelem Farmářských trhů tamtéž) a jeho krédem je důraz na zodpovědnou konzumaci piva i její vysokou kulturní úroveň formou degustace výhradně ze skleněných džbánků 0,3 l. K pivu pak samozřejmě pestrý výběr gastronomických specialit. A to už se dostáváme k těm „plus a mínus“.

Kulturně pojatá degustace ano, ale proč k tomu přibaluje pořadatel povinnost zakoupit si za nemalý peníz festivalovou sklenici? Nejen náhodné návštěvníky to odradilo, ale i mnohé pivní „fajnšmekry“. I když ti, pokud se zúčastnili, si v nečetných případech přinesli stejně sklenice svoje (ať už z ročníků minulých, či úplně odlišné) a bez problémů popíjeli z nich. Domnívám se, a nejenom já, že mnohem lepší přístup k návštěvníkům byl v roce 2013, kdy byla nelogovaná sklenice za malý poplatek k zapůjčení (sběratelé si pak mohli koupit sklo logované za plnou cenu). Suplovalo to určitou formu vstupného, jež by v tomto prostoru stejně nešlo asi realizovat.

Navíc cena piv zde není nastavena zrovna nízko, řádově o 5 až 10 Kč vyšší oproti Žižkovu. To se ovšem dá pochopit nájmem atraktivního prostředí. Co však nechápu, proč na degustačním festivalu s „vysokou kulturní úrovní“(viz výše) musí být zařazena produkce hudební. Já osobně bych těmto x-řadým kapelám vůbec hudba neříkala, ale tak je to uvedeno. Jsou to další finanční náklady navíc, a kdo jde opravdu na degustaci piva, tak k tomu řev nepotřebuje. Naštěstí je náplavka dost dlouhá a dá se poodejít na jeden, či druhý konec a s přáteli vcelku nerušeně konverzovat.

Ostatně ve stejný termín probíhal na pražských vltavských ostrovech hudební festival United Islands of Prague, letos prý největší v historii, takže ti hudbymilovní stejně byli jinde. A pokud jim nešlo vyloženě o pivo z minipivovarů, tak tento festival nabízel i kvalitní jídlo, nápoje i kulinářské speciality. A to jsme, bohužel, u dalšího mínus – nevhodně vybraný termín. Nevím, co vedlo pořadatele ke změně z května na červen, ale pro příště by bylo vhodné, aby termín nekolidoval s jinými populárními akcemi.

Ale dost kritiky, Náplavka je festival sympatický, a pokud si pořadatelé vezmou k srdci připomínky návštěvníků, tak ti určitě přijdou v dalším roce znova. Co se týče nabízených piv, těžko mohu ohodnotit celý sortiment a navíc většinu z nich bylo možno ochutnat i na festivalech minulých víkendů. Známá a osvědčená jsem tentokrát, až na několik málo výjimek mých oblíbenců, které jsem si nemohla odpustit, vynechala, rovněž tak i taková, kterým se člověk raději preventivně po zkušenostech minulých vyhne. Zvolila jsem ze sortimentu ta, které jsem buď už delší dobu nepila (Heřman 11,5°, 11° ZLoun, Summer Ale 11°od Mordýře, speciál Slepého krtka…) nebo byla pro mne nová (12° Kellerbier z Blahovaru, 11° IQ z Konráda, 15° IPA z Kounic…), abych jmenovala alespoň některá ta, co mne zaujala. A nesmím zapomenout k nim přiřadit festivalová Vltavská prsa.

Zklamáním pro mne byl 13° Ale ze Sedlčan, což bylo dosti prázdné pivo. Úplnou pohromou ovšem byla 12° Lišákova pšenka z Topolan. Tímto se též omlouvám vltavským kaprům. Z jídla pak jednoznačně zvítězil guláš z chobotnice.

A ještě vítězové „všelidového“ hlasování: 1. Sedlčanský pivovar Krčín, 2. Pivovar Kolčavka, 3. Pivovar Starokladno.