Tahle smutná jistota mě dostihla při nákupu v hypermarketu, kde jsem narazil na lahvové pivo značky Březňák s krušovickou etiketou. Mimochodem velmi pěknou.

Proč o tom vlastně psát? Značka Březňák přece cílí na konzervativnější lidi, kteří si potrpí na nějaké tradice. Heineken se taky chová předvídatelně, tudíž tradičně a konzervativně: Koupí pivovar, vyprázdní jeho obsah, zavře pivovar. Místo piva začnou produkovat značku. Značka zůstane, chuť původního piva nahradí nemístné a nesmyslné bláboly. Potud všechno v pořádku. Jenže znáte to – jak se do něčeho začnou míchat city, jde zdravý rozum stranou a chladné uvažování přestává fungovat.

To se stalo i mně. Victor Cibich (tehdy se mu ještě říkalo pan Zippich) byl totiž jedním z lidí, kteří mě přivedli k dobrému pivu. Se svým trpělivým úsměvem mě nenápadně a nenásilně učil, jak si pochutnat na kvalitním ležáku. Zprávu o jeho smrtelném onemocnění proto nesu s velkou lítostí.

Pana Cibicha ještě lze navštívit v nemocnici a popovídat si s ním o starých časech. To když zajdete někam na točený velkobřezenský ležák. Nemusí tedy zemřít v ústraní. Jen se obávám, že ho v dohledné době napojí na přístroje. A stane se z něj ležák v klinické smrti.

Ne, Heineken velkobřezenský pivovar ještě nezavírá. „Jen“ přesouvá výrobu lahvového jinam. A ujišťuje, že zavírat nemá v plánu. Nevzpomínám si, že by nějaký velkopivovar někdy tvrdil opak. „Tak jsme to koupili a celí se třeseme na to, až vám to tu zavřeme“. Ale nakonec to vždycky tak nějak stejně vyplyne jako nutnost.

Heineken velkobřezenský pivovar nezavře, protože do něj přece hodně investoval. Ano, nemám důvod pochybovat, že to TEĎ myslí vážně. Vzpomínám si na jeden pražský velký pivovar, býval někde v Braníku. Jeden rok se jeho majitel chlubil, kolik do něj nainvestoval a že je nejmodernější v ČR. A za rok už byl zcela neperspektivní.

Už jsem zmiňoval, že je nová etiketa Březňáku velmi pěkná. Ale co na krušovickém pivu dělá ten nápis „Velké Březno“? Kdyby tam místo toho bylo napsáno třeba „Lőkösháza“, vyšlo by to nastejno. Podobné kousky jsou u této společnosti v oblibě. A tak se zřejmě pro pobavení publika skví na přední etiketě Zlatého Bažanta hrdý nápis „Originálne slovenské pivo“, zatímco na té zadní „Zěmě původu Česká republika“.

Stejně tak nechápu, proč je na krušovickém pivu vyobrazen velkobřezenský maskot. Jeho podobizna je tam přibližně stejně tak na místě jako třeba na jistém uruguayském pivu.

Pane Cibichu, bylo mi s Vámi dobře. A díky hlavně za ta devadesátá léta.

Dáte mi za pravdu, že každý kolektiv má v sobě tzv. „zdravé jádro“, ať už se tím výrazem myslí cokoli. I PRK, jak se ukázalo, má své „zdravé jádro“. Zde tím myšleno vytrvalost v účasti. Stalo se již tradicí, že poslední sezení PRK není soutěžním, ale spíš přátelským posezením, i takovou malou generálkou na Silvestra, s předem určeným typem piv. V roce loňském byla tématem belgická trapistická piva a to s odborným komentářem páně Felčarovým. Pro závěr letošního roku jsme tak vysoko nehleděli. Na posledním, soutěžním sezení bylo jednohlasně dohodnuto, že okoštujeme vánoční speciály, jaké kdo sežene. Nadšení veliké, účast většiny členů PRK přislíbena. Ovšem „šedá jest teorie, zelený strom života“. Přislíbená účast se postupem času zmenšovala, zmenšovala a nestala se sice „nejmenší na celém světě“, ale nakonec (netradičně) v úterý 30. 12. dorazilo do Zlejch opravdu jen to „zdravé jádro“. Henri, Rosťa, moje maličkost a hostující člen (dle jeho vlastních slov člen technického personálu), nalévač Míra. Tu pobyt na horách, tu práce (?), tu rodinné povinnosti (či spíš nepřízeň manželek) nedovolily účast ostatního členstva. Vánoční speciály nakonec byly jen dva: Velkorybnickohastrmanský Vánoční bock 16° a Vánoční speciál 24° Starokladno, což nám dovolilo zhusta je prokládat pivy, čepovanými v Hanzově hospůdce. A pivo se pije a řeči se vedou. Za večer jsme stačili probrat (kromě politické situace, jak se na správné hospodské řeči sluší) české dějiny, cestování do končin blízkých i vzdálených, dávné zážitky vojenské, kulinářská a samozřejmě pivní témata. A asi i něco dalšího, ale to už si nevzpomínám. Henri si liboval, jak jsme se krásně „pohádali“ (a samozřejmě zase usmířili). Čas utíkal, jak splašená kráva a rozloučili jsme se až k půlnoci. Samozřejmě s přáním všeho dobrého (nejen pivka) v následujícím roce a tichou vzpomínkou na ty, jímž „osud“ v účasti zabránil.

P.S. Nevalná kvalita fotky není zapřičiněna vypitým alkoholem, ale téměř již vybitým mobilem.

Po roce 1989 vznikla občanům v ČR možnost podnikat. V pivovarnickém oboru začalo postupně docházet k mnohým změnám ve vlastnictví pivovarů a v průběhu let vstoupily velké cizí pivovarnické společností na náš trh. Začaly postupné změny na české pivní mapě. Některé pivovary byly technicky zhodnocovány, jiné zavírány. Vedle pozitivní významné modernizace provozů tak docházelo i k plíživé degradaci českého pivovarnictví.

V novém tisíciletí již vařilo pivo na našem území několik minipivovarů, tedy pivovarů s výstavem piva do 10 000 hl ročně. V této době zakládali nové minipivovary lidé, kteří měli jasný záměr, dostatek finančních prostředků, nebo se nebáli rizika úvěru. Pořídit pivovar kolem roku 2000 nebyla levná záležitost, protože výrobou technologického zařízení se v té době zabývalo minimum firem, které pak měly vyšší marže, než je tomu dnes.

Můžeme tedy říct, že hlavním impulzem pro stavbu minipivovarů kolem roku 2000 byla zejména chuť podnikat v oblasti, která je určitým způsobem unikátní, ale svou jedinečností i riziková. Proto se v té době nenašlo tolik odvážlivců. Navíc piva z průmyslových pivovarů byla vcelku dobrá, protože ještě nevítězila tolik ekonomika nad kvalitou a český pivní trh věděl jen málo o pestrosti v pivní kultuře, jak ji známe nyní.

Nová vlna vzniku minipivovarů začala právě v době, kdy velké pivovary v zajetí velkých hráčů zahraničních společností začaly postupně znehodnocovat uznávané tradiční postupy výroby českého piva zejména v oblasti piv výčepních a ležáků. Ekonomika zvítězila nad kvalitou. S tím se nesrovnalo mnoho opravdových pivovarnických odborníků a začala ona velká vlna rozvoje minipivovarů a odchody kvalitních sládků do zahraničí.

Něco o vzniku našeho Pivovaru Radouš

Asi v roce 2000 jsem začal provozovat místní šťáhlavskou moštárnu. Později jsem zkusil pasteraci a distribuci moštů do obchodů zaměřených na zdravou výživu a do podobně zaměřených jídelen. Sortiment jsem rozšířil o mošty s hruškou, rybízem, aronií, mrkví, celerem, bezinkou, apod. Začal jsem vyrábět i jablečný ocet a slabě alkoholický nápoj ze zkvašeného jablečného moštu zvaný cider.

A pak přišla ta správná chvíle, kdy piva z velkých pivovarů již zaznamenávala velký kvalitativní sestup. Já jsem se chtěl zase napít dobrého českého ležáku a tak jsem si v roce 2008 nechal vyrobit několik dílů pro malý 100 litrový pivovar. Ten jsem postupně zvětšil do dnešní podoby a v roce 2011 zlegalizoval. Od té doby vaříme a vaříme... a vařit budeme i v novém pivovárku v Druztové a ve Starém Plzenci.

Při výrobě většiny našich piv používáme české suroviny a osvědčené technologické postupy, tak jak to bývalo normální. Výrobu neurychlujeme chemicky ani časově. Používáme slad sladovaný na klasických humnech, žatecký chmel, plzeňskou vodu, dekokční způsob vaření mladiny, studené vedení hlavního kvašení v otevřených kádích na spilce a pomalé dozrávání v ležáckém sklepě při teplotě blízké nule. Výjimkou při výběru surovin i výrobních postupů jsou piva, která jsou něčím výjimečná. Jsou to různé druhy většinou speciálních nebo krajových piv, a nebo piva vyráběná v našem vlastním stylu, který nazýváme Radoush Hoppy Ale Style.

Chceme výrobu stále dělat tak, jak to zaznamenal Bohumil Hrabal v knize Taneční hodiny pro starší a pokročilé, že.. "Pokrok je dobrej na to, aby lidi byli lidi, ale na chleba a máslo a pivo je pokrok učiněnej mor, to se na tohle má jít s technikou sakra pomalu".

A jaký je současný stav a pozice minipivovarů v ČR?

Dnes vznikají minipivovary velmi velmi intenzívně. Intenzívněji, než v letech minulých a mnoho dalších minipivovarů je ve výstavbě. Ovšem mám pocit, že se již začíná vytrácet ona výjimečnost. Postavit si pivovar je dnes finančně dostupnější, ale udržet si prodeje těžší. Návratnost investic se tak stává určitou neznámou pokud nemáme pivovar v turisticky atraktivní oblasti. Vždy však musíme nabízet kvalitní výrobek, který osloví a potěší smysly i duši.

Na závěr je třeba uvést důležitou skutečnost, že vznik minipivovarů podle mého soudu podstatně vylepšil stav současného českého pivovarnictví a zabrzdil totální devastaci českého piva. Velké pivovarnické společnosti jsou nuceny upravit výrobní postupy, něčím zaujmout a lhát zákazníkovi méně.

V Druztové 14.12.2014 sládek Vili Ilgner

Zdroj: Facebook

Na Horském hotelu Belveder v Železné Rudě proběhl již 7. ročník prestižní soutěže malých pivovarů s názvem Pohádkové pivo 2015.

Rekordní účast malých pivovarů svědčí o oblíbenosti a zájmu v tomto klání úspět, které se koná pod heslem: Není nutné zúčastnit se, ale vyhrát. O stupně vítězů se letos pokusilo 37 pivovarů a do soutěže přihlásily 137 svých piv. Soutěžilo se v šesti kategoriích a vzorky hodnotilo šest porot ve složení 4 odborníci a 3 laici.

Výsledky soutěže:

Kategorie pivo pšeničná: 10 soutěžících

1) Stará škola Chudenice

2) Podklášterní pivovar Třebíč

3) Purkmistr Plzeň

Kategorie piva svrchně kvašená: 33 soutěžících

1) Podklášterní pivovar Třebíč

2) Podřipský pivovar Ctiněves

3) Slavkovský pivovar (u Brna)

Kategorie piva speciální: 25 soutěžících

1) Pivovar Hostomice

2) Pivovar Kvilda

3) Starokladno

Kategorie tmavé ležáky: 12 soutěžících

1) Belveder Železná Ruda

2) Purkmistr Plzeň

3) Pivovar Starokladno

Kategorie polotmavé ležáky: 15 soutěžících

1) Belveder Železná Ruda

2) Podklášterní pivovar Třebíč

3) Pivovar Radnice

Kategorie světlé ležáky: 42 vzorků

1) Slavkovský pivovar (u Brna)

2) Belveder Železná Ruda

3) Bizon Čižice

Hodnotné ceny a diplomy tradičně předával svatý Mikuláš a nesvatý čert.

Na celé fantastické akci se podílel i známý a velmi populární herec Pavel Nový, jehož tatínek byl v původním železnorudském pivovaru sládkem a tehdy malý Pavel chodil do místní základní školy.

Všichni hosté mohli po skončení oficialit zdarma ochutnat soutěžní vzorky a většina jich toho řádně využila.

Závěrečné provolání sv. Mikuláše: Zvu všechny zase za rok na Pohádkové pivo 2016, nechť se stane pozváním i pro ty, co se letos nemohli zúčastnit.

Tak jako mnozí zdejší čtenáři jsem ochoten si za zajímavé pivo připlatit a následně jej degustovat, vychutnávat a těšit se z něho. Tedy, pokud to, co je v lahvi, je dobré. Někdy se na některý kousek těším a jsem pak zklamán. Často jsem ale potěšen. Proto pořád zkouším a hledám.

Před vánoci nás většina pivovarů atakuje limitovanými edicemi. Někdy jde jen o dárkové balení, často ovšem o pivo, které z daného pivovaru mohu okoštovat jen jednou v roce.

Podnětem k sepsání této úvahy na téma „Je toto ještě rozumné?“ se stal nový akční leták Billy s názvem „Delikatesy“. Najdeme v něm mimo jiné 1l lahev Porteru za 159,90 – zdá se mi to zbytečně drahé, ale budiž ona lahev s patentním uzávěrem něco stojí a jako dárek to může vypadat hezky. V letáku je pro srovnání i standardní třetinka od Budvaru s jeho speciálem Bud Premier Select za 14,90 Kč.

Než se dostanu k pivu, které mne zaujalo a především k jeho ceně, řekněme si, že už se stalo docela běžné, aby mnohé pivovary uvařily limitovanou várku z čerstvého chmele. Nejrozšířenější a známější jsou Krušovice, letos dokonce i Gambrinus a celá řada menších pivovarů.

Ani Bakalář neuvařil letos takovéto pivo poprvé. Ale to, co vidím v akčním letáku, mi doslova vyrazilo dech. Obyčejná půllitrová lahev (pravda v 1-packovém kartonu) za CENU 99,90 Kč!

Tomu už se dá snad říkat drzost, nebo se někdo v Rakovníku zbláznil? Myslím si, že (neberu-li vyložené ultraspeciály a importovaná piva) tento Bakalář aspiruje nejen na pozici nejdražší pivo letošních vánoc, ale také na pozici za nejbláznivější nápad. Věřím, že oněch minimálně 10 ks lahví na každou prodejnu si najde své kupce. Ale já to rozhodně nebudu. Vážím si své práce a peněz za ni vydělaných.

PS: Nemám nic proti Bakaláři, ale styděl bych se prodávat pivo za tuto přemrštěnou cenu.

Výsledky degustační soutěže Pohádkové pivo 2015 konané na Horském pivovaru Belveder v Železné Rudě naleznete ve formátu .pdf zde...

Křty piv jsem zažila různé, ale videokřest ještě ne, tedy až do 4. prosince. Na začátku tohoto záhadného výrazu byla pozvánka: „ZEMSKÝ ŘEMESLNÝ PIVOVAR vás zve na křtiny svého nového piva Zemský India Brown Ale. Křest z Colorada provede přes video konferenci autor Zemského IBA, sládek Joshua West.“

Zemský řemeslný pivovar není na českém pivním trhu žádným nováčkem. Jeho ležáky – letní, zimní jsou mezi pivní veřejností již nějakou dobu známy. Teď vstupuje na český trh s novinkou - silným pivem, hnědé barvy, s charakteristickou sladovou a chmelovou vůní i chutí, pro chladné zimní večery. Pivo je velmi populární v Americe a snad právě proto Zemský řemeslný pivovar pozval do Čech sládka z Colorada, pana Joshuu Westa. Pivovar je zatím ještě pivovarem „létajícím“, ale už má i své domovské sídlo - Dominikánský dvůr v Praze Braníku. Rekonstrukce zchátralého objektu však ještě nějaký ten pátek potrvá a tak zatím vaří svá piva v Chotěboři (ležáky) a nově tento speciál (a plánované další) v Lounech – pivovaru ZLoun.

První várka IBA byla uvařena 27. - 28. 10. za použití 4 druhů sladů a pěti druhů amerických chmelů. Pivo má obsah alkoholu 6,2% a obsah pův. mladiny je 16,3%. Je to styl piva, které má kořeny ve Skotsku a Anglii. Podle autora receptu je to „komplexní pivo, chmelené jako typ IPA, ale s výraznými tóny karamelu, sladu a čokolády, které končí robustní, příjemnou hořkostí.“ A já dodám, že s nádhernou citrusovou vůní a ač by se podle popisu mohlo zdát, že převládá sladová chuť, opak je pravdou – finálně krásně hořké pivo.

A jak to bylo s tím křtem? Po představení piva a pivovaru samotného bylo navázáno video spojení s Coloradem a pan Joshua West pozdravil přítomné v Praze. Na otázku, jaké pivo je, sborově všichni odpověděli „excellent“! Poté následoval virtuální i skutečný přípitek novým pivem. V nejbližší budoucnosti pivovar chystá Vánoční amber ale, později pak irský stout a na léto pšenici. A nejen pivo mohli pozvaní ochutnat, ale též o potravu duchovní bylo postaráno. Mladá výtvarnice Klára Sedlo, která je mimochodem i tvůrkyní etiket Zemského řemeslného pivovaru, se prezentovala svými obrázky z prostředí Dominikánského dvora.

Fotogalerii naleznete zde...

Stavebnicové minipivovary BREWORX MODULO

Snadná cesta k vlastnímu komerčnímu minipivovaru

Revoluční řešení komerčního minipivovaru představilo nedávno výrobní konsorcium České minipivovary . Do své nabídky restauračních minipivovarů zařadila stavebnicový systém linky výroby piva, prodávaný pod názvem BREWORX MODULO.

Minipivovary BREWORX MODULO se odlišují od tradičně řešených minipivovarů především tím, že jsou řešeny jako stavebnice. Zákazník zakoupí minipivovar jako sestavu vybraných hotových modulů, které si ve svém prostoru již sám sestaví do funkčního celku. Díky nápaditému řešení není k sestavení pivovaru potřeba žádných specialistů, bez nichž je nemyslitelná výstavba tradičně řešeného minipivovaru. Zákazník tedy ušetří za náklady na projektanty, svářeče, montéry, chladírenské techniky, elektrikáře i stavební dělníky.

Všechny moduly jsou propojené pomocí pružných speciálních potravinářských hadic s rychlospojkami. Navíc jsou umístěny na kolečkách, takže změna umístění jednotlivých nádob, varny a dalších částí pivovaru je záležitost několika minut.

Na začátku stačí pro spuštěná výroby piva pořídit si minipivovar BREWORX MODULO v základní sestavě, která zahrnuje tyto moduly :

- Mačkadlo sladu

- Varna BREWORX MODULO

- Jedna nebo několik kvasných jednotek MODULO FUIC

- Vzduchový kompresor se vzduchovými filtry

- Mobilní čerpadlo

Postupně je pak možné snadno minipivovar rozšiřovat o další moduly, kterými mohou být další kvasné jednotky, jednotka chlazení mladiny, CIP stanice, regenerátor kvasnic, výčepní tanky, myčka a plnička kegů, plnička lahví a další zařízení.

Je možné zvolit systém pro výrobu piva z tradičních surovin, anebo jednodušší pro výrobu piva z koncentrátů. Produkční kapacita minipivovarů BREWORX MODULO začíná na 56 hl piva ze rok a končí na 9000 hl piva za rok, takže pokrývá praktickou potřebu od nejmenších hospůdek až po dosti velké restaurační sítě.

Velmi zajímavou možností je volitelné rozšíření minipivovaru BREWORX MODULO o zařízení k výrobě nápoje cider , anebo přímo pořízení cidérky CIDERLINE MODULO bez minipivovaru. Vzhledem k tomu, že poptávka po cideru v českých podnicích značně stoupá a výrobců výrobních zařízení pro produkci tohoto nízkoalkoholického ovocného nápoje u nás není mnoho, se jedná o přidanou hodnotu, kterou nelze opomenout.

Výrobce se netají ceníky svých zařízení, takže zájemci o výrobu vlastního piva anebo nápoje cider se mohou ihned seznámit s cenou potřebných zařízení systému MODULO. Zde jsou potřebné odkazy :

Ceníky minipivovarů BREWORX MODULO

Ceníky cidérek CIDERLINE MODULO

Obecný popis minipivovarů BREWORX MODULO

Obecný popis cidérek CIDERLINE MODULO

se zatím ještě slavit nezačaly, ale vánoční speciál již je na čepu. V sobotu 15.11. byl slavnostně naražen Únětický vánoční speciál – speciální pivo polotmavé 13°. A protože v Únětickém pivovaru není nikdy nic „jen tak“, k této příležitosti byla uspořádána náležitá oslava. O to hezčí, že těsně před tímto datem se Únětický pivovar vyloupl z lešení a zaskvěl se v plné kráse. V pivovarské stodole, krátce po hodině H (stanovené na 13 hod.), po malém zdržení, které vyplnil starosta obce, pan ing. Vladimír Vytiska hrou na ukulele a společně s přítomnými i zpěvem pivovarských písní, zazněla slavnostní tuš kapely CONSONARE (česko-německých evangelických pozounových sborů). Ještě před samotným naražením pak už jen krátká řeč a poděkování ředitele pivovaru, pana ing. Štěpána Tkadlece, oslavná báseň, složená na počest panem starostou a představení nového piva vrchním sládkem, panem ing. Vladimírem Černohorským. A pak už se chápe palice kmotr letošního vánočního speciálu - fotograf, pedagog, autor řady knih o fotografii – občan Únětic, pan Jan Pohribný a naráží dřevěný soudek. Slavnostní přípitek, potlesk a můžeme ochutnávat. Tentokrát za zvuků kapely VALKÝRA. I na děti bylo pamatováno – pohádkou o vánočním putování. Ti, co zůstali až do večera se mohli folkrockově veselit se skupinou FLÁM.

A jakýže vánoční speciál je? Ve „Vyhlášce“ pivovaru se mj. uvádí: „na jeho výrobu byly použity 4 druhy sladů: světlý plzeňský, mnichovský, karamelový a barvící. Jejich vhodným poměrem spolu s dávkou kvalitního českého chmele bylo dosaženo sladkohořké chuti opakovaně zvoucí k dalšímu napití“. Mohu jen dodat – vskutku výborné pivo! Ochutnejte

Fotogalerii naleznete zde...

Je to eisbock? Je to lihovina? Je to k pití?

Dnes byl představen nový produkt B:Cryo a tentokrát se jedná o opravdu neobvyklou záležitost. Budvar nás dlouho napínal, sliboval „bombu“. Navíc něco, co ještě nikdy nikde neudělali. Je to dnes ještě možné?

Skutečně přišli s něčím, co v takovéhle podobě asi jinde nepotkáte. Je to nápoj vzniklý vymražováním, má to nějakých 21 % alkoholu při výsledné stupňovitosti cca 40 % EPM (což samo o sobě není nic světově převratného). Tohle v sobě má ale navíc prvek hravosti.

Když si budete chtít dát B:Cryo, budete muset do hospody, kde je nabízejí. A připravit si tři čtyři stovky. Za ty dostanete předem vymraženou plastovou lahev o objemu 1,5 litru s korunkovým uzávěrem. Tuto lahev vám obsluha na stole nasadí do speciálního výčepního zařízení. Narazí se přes uzávěr, utáhne a pak už si sami můžete čepovat pomocí tlaku vytvořeného v lahvi při vymražení.

V lahvi je pivo běžného složení (voda, ječný slad, hlávkový chmel) s obsahem alkoholu 7,8 %. Zamrazením se nápoj koncentruje do výše uvedených parametrů, v kanálcích v ledu tak pod tlakem čeká 3 až 3,5 deci „duše Budvaru“. Čepujete si ji do sklenic na nožičce o objemu 2 deci, pochopitelně si sklenky neplníte až po okraj. Hustou pěnou a pivem naplníte ani ne polovinu. Nápojem je pak záhodno zalít najednou celý jazyk, aby se projevilo celé spektrum chutí.

Ten nápoj je vlastně eisbock. A to sakra silný, 21 % alkoholu už má lecjaká lihovina. Po kryokoncentraci se neodstraní led, nýbrž se zbylá kapalina – zcela čerstvý eisbock – rovnou převede do skleniček. To vše je spojeno s nějakou zábavou pro konzumenty.

Je to překvapivě docela chutná záležitost. A to píši jako člověk, který nevyhledává koncentrované nápoje. V tomhle nápoji je opravdu všechno z piva (snad až na zahánění žízně). Ani mi to nepřipadalo jako tlamolep. Ba dokonce to je snad historicky první opravdu hořký Budvar (60 jednotek). Mohlo by to být poněkud zrádné pití, ale vzhledem k ceně a objemu a tomu, že to nejspíš nebudete pít sami, by to mělo být únosné.

Tuhle fyzikální hračku pro pivní labužníky vyvíjeli v Budvaru dva roky, aniž by se něco provalilo. Snad se ujme a přežije delší dobu, než byla vyvíjena. Já oceňuji odvahu přijít s něčím zcela novým, co si cílovou skupinu bude nejspíš teprv hledat. Nová sládkovská generace v Budvaru si tím už každopádně vysloužila významný zápis do kroniky pivovaru.

Anketa SPP o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku je nejstarší novodobá soutěž, s tradicí již od roku 1990. Od roku 2002 se ceny předávají pokaždé v jiném městě, jiném regionu, jiném pivovaru. Pro rok letošní padla volba na středočeské Únětice, konkrétně na Únětický pivovar, kde 6. listopadu byly předány ceny SPP těm nejlepším, jejichž výrobky prošly dvoukolovým systémem (anketní a degustační částí) hodnocení předsednictva a Pivního sněmu SPP.

Doslova namačkáni ve „Stodole“ Únětického pivovaru (kde špendlík by ještě propadl, ale myš už asi ne) vyslechli pivovarští odborníci, zástupci oceněných pivovarů i novináři úvodní slovo předsedy SPP Tomáše Erlicha, pozdravy ředitele pivovaru, pana ing. Tkadlece, čerstvě zvoleného (staronového) starosty obce pana ing. Vytisky (ten přidal ke svému projevu i vlastní oslavnou básničku), jakož i ing. Šuráně, prezidenta ČMSMP. A pak už začala „nadílka“ podle jednotlivých kategorií (výsledky níže). Ještě, než si je přečtete a budete pochvalně souhlasit, či ostře protestovat (to je ale tak jediné, co lze proti tomu dělat), pár „drbů“ ze zákulisí.

- Letošní ročník byl ročníkem plným párů a párování, ještě nikdy se prý nestalo, aby tolik pivovarů v rámci kategorií mělo hned dvě první místa.

- Nejdůležitějším faktem vyhlášení je stále zvětšující se trend minipivovarů a pronikání jejich piv do jednotlivých kategorií.

- Skokanem roku se stala 11° Svijany 450, uvařená poprvé teprve v loňském roce.

Po skončení oficielní části programu následovala volná diskuse, ochutnávka vítězných i domácích piv, jakož i komentovaná prohlídka pivovaru. Odpoledne následoval Festival vítězů, určený i širší pivní veřejnosti.

Výsledky Piva roku

Desítka

1) Krušovická 10°; Královský pivovar Krušovice

2) Únětické pivo 10°; Únětický pivovar

3) Hubertus, sv. výč. 10°;Hubertus Kácov

Jedenáctka

1) Max - spec. sv. ležák; Pivovar Ferdinand

2) Svijany 450; Pivovar Svijany

3) Bernard - tradiční čes. sv. ležák; Rodinný pivovar Bernard

Dvanáctka

1) Benedikt, sv. ležák 12°; Břevnovský klášterní piv. sv. Vojtěcha

2) Koutská 12°, sv.ležák; Pivovar Kout na Šumavě

3) Hubertus, sv. ležák Premium 12°; Hubertus Kácov

Speciál

1) Imperial Lager 20%; Břevnovský klášterní pivovar

2) Primátor Exklusiv 16%; Pivovar Náchod

3) Rychtář 15° Speciál; Pivovar Rychtář Hlinsko

Tmavé pivo

1) Eliška, tm. spec. pivo; Měšťanský pivovar v Poličce

2) Bernard, černý ležák s jemnými kvasnicemi; Rodinný piv. Bernard

3) Budweiser Budvar tm. ležák; Budějovický Budvar

Polotmavé pivo

1) Sedm kulí; Pivovar Ferdinand

2) Bernard, jantar. ležák s jemnými kvasnicemi; Rodinný piv. Bernard

3) Primátor ptm. 13%; Pivovar Náchod

3) Antoš, ptm.13°; Pivovar Antoš, Slaný

Pšeničné pivo

1) Sv. Norbert, pšen. sv.; Klášterní pivovar Strahov

2) Primátor Weizenbier; Pivovar Náchod

3) Sv. kvasnic. pšen. ležák Herold; Pivovar Herold Březnice

Svrchně kvašen pivo

1) Sv. Norbert IPA; Klášterní pivovar Strahov

2) Matuška Raptor; Pivovar Matuška, Broumy

3) Tlustý Netopýr; Pivovar Antoš

3) Hostivar H-Ale; Pivovar Hostivar

Minipivovar

1) Jihlavský radniční pivovar

2) Klášterní pivovar Strahov

3) Břevnovský klášterní pivovar sv.Vojtěcha

Pivovar

1) Rodinný pivovar Bernard

2) Pivovar Hubertus Kácov

3) Pivovar Budějovický Budvar

Pivní počin roku

Ing.Alois Srb - za dlouholetou činnost podpory českého piva a rozmanitosti na trhu s pivem (prostřednictvím pořádání Slavnosti piva v Táboře a degustační soutěže Pivní pečeť)

Sládek roku

ing. Josef Vávra - Rodinný pivovar Bernard

Říjnové klubové setkání v Pivovarském klubu v Karlíně bylo tentokrát netradiční, opravdu z jiného hrnce. V úterý 21.10. se na něm prezentovali homebreweři. Celkem šest domácích vařičů (z Čech, Moravy i Slovenska) představilo svá piva, vařená v hrnci doma na plotně, v garáži, v zařízení některých mikropivovarů, ale i třeba v prostředí netradičním – v bývalém prasečím chlívku. Jejich dovezené výrobky nejen ochutnávali účastníci večera, ale dostalo se jim i odborného hodnocení. Všechna piva okomentoval a zhodnotil jejich pro- a proti- pan ing. Jan Šuráň. O jeho hodnocení samozřejmě byl velký zájem, i po skončení oficielní části ještě s domovarníky dlouze diskutoval.

A co jsme ochutnali? Od pana Hrona (a bratra) Midnight Ale –IPA 15°, pan Samuel Majerčák se prezentoval se svým Potmehúdem – Czech IPA 13,6°, pan Peter Pašen přivezl 13° Ale. Pan Karel Nečada zaujal přítomné i hodnotitele poněkud netradičním postupem výroby svého Barley wine (dle Ládi Hrušky). Původně plánovaná 18° se poněkud vymkla autorovi z ruky a vzniklo pivo o stupňovitosti spíše 22-23°! Dále pak prezentoval autor ještě Kávový porter 16° a 13,6° Ale. Pánové Březina a Smažil přivezli jediné spodně kvašené pivo večera, ptm. ležák 12,8° Alois. A nakonec piva dvojice Komárek - Kejklíčková (viz foto)- Ginger Ale 12,8° a Komar Stout 15°. Za sebe mohu prohlásit, že mně velmi chutnal ležák Alois, ze svrchně kvašených pak Potmehúd (což prý v překladu znamená šibal).

V brzké době půjde do výroby 6. ročník stolního týdenního Kalendáře regionálních pivovarů České republiky 2015.

Kdo v něm bude chtít zveřejnit některou pivovarskou akci, kterou pořádá, ať to co nejdříve napíše panu Procházkovi. Stejně tak pište již teď své objednávky, abyste kalendáře dostali co nejdřív, tedy při rozvozu.

Kontakty:

Jiří Procházka

e-mail: jpahk(zav)centrum.cz

tel.: 603 446 774

O Dnech českého piva už bylo na PI informací několik. Jednalo se především o tiskové zprávy jednotlivých pivovarů. Na tiskovou konferenci jednoho gigantu jsem byla pozvána, coby zástupce PI. Sice jsem se trochu zpěčovala, že tohle není moje parketa, ale pak jsem si řekla, že „změna je život“ a že to za poznání stojí. A zpětně mohu prohlásit, že jsem zklamaná nebyla.

Pivovar Staropramen slaví letos 145. výročí svého založení. A pivovar si stupňovitostí Výročního Granátu 14,5, uvařeného právě ke zmiňovanému Dni, toto výročí symbolicky připomíná. Samozřejmě, že jsme dostali pivo (v předstihu před ostatními konzumenty) ochutnat. Myslím, že mne nikdo nemůže podezírat z obliby našich gigantů, ale toto pivo bylo výborné!

Podrobnosti byly uvedeny i ve zde publikované tiskové zprávě, jen dodám pár informací pro doplnění: piva bylo uvařeno jen 500 hl, je nefiltrované a nepasterované a je stáčeno pouze do sudů. Prodávat se bude pouze na Den českého piva ve vybraných podnicích. K jeho výrobě byl použit slad plzeňský světlý, karamelový a bavorský, z chmelů pak ŽPČ, Sládek a Premiant. Pivo je polotmavé, vůně karamelovo-chmelové, chuti vyvážené, s doznívající hořkostí. Za ochutnání opravdu stojí.

Bratislavská Stará tržnica sa v dňoch 11. – 13. septembra premení na Salón Piva. Takmer štyridsať pivovarov zo Slovenska, Čiech, ale i iných krajín sa stretne na 1. ročníku podujatia, kde sa bude formou ochutnávky prezentovať rozmanitosť a výnimočnosť tradične vareného piva.

Cieľom Salónu Piva v Starej tržnici je predstaviť pivo ako nápoj, ktorý má svoj príbeh, svoju hodnotu, výnimočnosť a poukázať na jeho špecifiká a jednotlivé druhy. Zároveň by chcel naučiť návštevníkov výstavy porozumieť spôsobu podávania a konzumácie piva a jeho kombináciám s rôznymi druhmi jedál. Jeden z organizátorov výstavy, Ivan Čižmárik, dodáva: „Prostredníctvom Salónu Piva by sme chceli povýšiť hodnotu tradične vareného piva na úroveň akú si zaslúži.“

Partnerom podujatia je aj Asociácia malých nezávislých pivovarov Slovenska (AMNPS), ktorej členovia sú okrem samotnej asociácie združení aj v hnutí PIVOBRANA založenom na obranu nezávislého slovenského piva (www.pivobrana.sk). Na výstave sa preto objavia aj členovia asociácie, konkrétne Banskobystrický pivovar Urpiner, rožňavský pivovar Kaltenecker, Bratislavský Meštiansky pivovar, trnavský pivovar Sessler, bratislavský Patrónsky pivovar a minipivovar Richtár Jakub. Predseda AMNPS Ľubomír Vančo túto akciu víta: „Milovníci piva ho už dávno nepijú na kvantitu, zameriavajú sa skôr na pivnú rôznorodosť a kvalitu. Je dobré, že na tomto podujatí im stačí prísť na jedno miesto a môžu ochutnať rôznu zmesku poctivých pív.“

Na Salóne Piva, za vstupné v hodnote 3 €, dostanú návštevníci sklený pohár typu American Lager, katalóg pivovarov a ceruzku, aby si mohli do katalógu robiť poznámky. Nakúpiť si môžu žetóny v hodnote 0,50 €, ktoré si budú môcť zameniť v stánkoch pivovarov za pivo a za jedlo. Viac informácií nájdete na www.salonpiva.sk

Do redakce PI přišel mail tohoto znění:

Ahoj Chody, byl jsem na krátkém výšlapu údolím Oslavy a Jihlavy a narazil jsem v Řeznovicích (kousek od Ivančic) v místní hospodě na pivo z pivovaru Padochov.

Byla to světlá 12° Antonín a po mém dotazu - provozovatel hospody je majitelem pivovaru, a proto tam dodává vlastní pivo. Krom toho na čepu byl Kozel a Starobrno, které tam pár místních pilo. Vývěsní štít je ale znamením, že to myslí s prodejem vlastního piva vážně (a taky všechny popelníky nesly logo Padochovského pivovaru).

Sklo, ve kterém mi přinesla pivko nepříliš sdílná slečna, měla kromě loga označení Pivovarská krčma Ivančice. Bohužel jsem neměl čas v Ivančicích zapátrat, už bylo dost pozdě a já musel stihnout autobus.

Nevím, jestli to už není profláklé, ale myslel jsem, že je Padochov ve fázi přípravy.

Každopádně - pivo bylo v dobré kondici, chuťově velmi slušné.

A ještě jeden poznatek - v osadě (táboru) pod Templštejnem čepují Bratčickou zámeckou 12° a musím říct, že mi chutnala náramně.

Měj se dobře a pivu zdar!

Zdraví Martin

Otázkou tedy zůstává, zda Padochov již vaří, nebo je na čepu Kácov? Ví někdo víc?

INVESTOR ZVE VEŘEJNOST

NA POSLEDNÍ PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU

REKONSTRUKCE DOMINIKÁNSKÉHO

DVORA NA ZEMSKÝ PIVOVAR PŘED

HLASOVÁNÍM ZASTUPITELSTVA

Datum a čas:

ČTVRTEK 21.8. 2014 v 17:30 HODIN

Místo:

DOMINIKÁNSKÝ DVŮR - UVNITŘ

BRANICKÁ 44, PRAHA 4 BRANÍK

Od 17:30 hodin bude hrát známy Blues-Folk guitarista Justin Lavash!

Přijďte, položte nám vaše otázky, případně sdělte nám vaše připomínky.

VAŠE VEŘEJNÁ PODPORA JE NUTNÁ!

Dobrý den,

2.8.2014 pořádá KMP-Plzeň jednodenní zájezd do Forchheimu na Annafest. Jedná se o nejoblíbenější letní pivní fest v Bavorsku. Pořádá se v lese nad městem, kde jsou jednotlivá piva čepována do hliněných tupláků přímo ze sklípků.

Jedeme autobusem z Nádražní 16 (před KMP) v 7:30...odjezd z Forchheimu cca ve 20:30, návrat tedy do půlnoci.

Cena jízdenky tam a zpět 550,-

V prodeji přímo v Klubu malých pivovarů, popř. na tel.: 774 790 979

Pár slov o tom, co s sebou taky přináší boom minipivovarů (a na závěr ještě jedna pozvánka)

V uplynulém období jsme měl možnost pozorovat nejen z povzdálí rostoucí oblibu restauračních minipivovarů, která se poznenáhlu změnila v nekontrolovatelný boom. Říkal jsem si, že to je na jednu stranu dobře, ale na druhou přece jen mám výhrady ke třem zásadním věcem. Takže popořádku:

a) Majitelé

Dávno je pryč doba, kdy první minipivovárky zakládali především pivní nadšenci a patrioti, kteří o pivu věděli téměř vše od A do Z a znali celý technologický proces výroby piva včetně toho, že prostě nějakou dobu trvá, než se od doby uvaření stočí do sklenice příslušně pěnivý a chutnající mok. A když neznali, nebáli se zeptat, popř. najmout zkušené lidi anebo třeba odborné garanty, aby se právě jejich pivo objevovalo v ústech štamgastů slovně pouze v superlativech. Nezapomínejme, že první tyto počiny šly do světa v ostré konkurenci jediného správného "chuťově vyváženého" europiva a zákal v pivu se bral jako důsledek jeho zkažení. Kolik jen jsem si právě na toto téma vyslechl slov, abych potom slyšel: "Hele, ono to není zas tak špatné..."

Nebudu jmenovat konkrétní místa, kde jsem byl svědkem dole popsaných jevů, ale pravidelní návštěvníci pivních webů si určitě dosadí sami svůj čas a místo, kde se s uvedeným setkali. Nic z toho, co jsem napsal si nevymýšlím - to podotýkám.

V současné době je vznik nového minipivovaru brán jako dobrý podnikatelský záměr se střednědobou návratností investic, na kterou slyší dokonce nejeden movitý developer. V neposlední řadě je, či spíše byl, vznik nového minipivovaru také do velké míry vítaný projekt na podporu turistického ruchu. Mít svou vlastní značku piva se stalo prestižní záležitostí. Ale už bez dalších souvislostí. Takže ze života: jeden movitý developer, co zrekonstruoval jednu bývalou sladovnu se převelice podivoval, když jsem se ho ironicky zeptal, jestli si dokáže představit, jak bude člověk v gumákách lítat asi 300 metrů přes dvě patra plná návštěvníků obchodní galerie, aby stihl včas povolit kohout při stahování piva do ležáckého sklepa. No nic, při té představě se mu zřejmě udělalo mdlo, protože by to nebylo určitě nikomu vítané a umístil varnu do vhodnějších prostor... Tam se pro změnu muselo kopat za skutečnost, aby ležácký sklep nebyl umístěn v prostorách 3x4 metry proto, aby se již nezmenšovala kapacita restaurace atd. atd. Navzájem jsme na sebe rezignovali. On mně měl za puntíčkáře, já jeho za ... inu za developera.

b) Zaměstnanci

Opakovaně se setkávám s tvrzením, že pivo umí přece uvařit každý ... což nepopírám. Otázkou ale je jaké bude a za jak dlouho k tomu dojde. A také jestli to je cesta trnitá anebo cesta už vyšlapaná. A máme tady problém. Pokud se najme člověk z úřadu práce, z rodiny (jo, to určitě dokážeš) a provede se i třeba minimální základní proškolení, vyjde to stejně akorát tak na nezdařené experimenty a věčné cimrmanovské hledání dávno poznaného. Navíc když tento člověk nemá nic víc než touhu odpracovat si svých 8 hodin. A tak přijde na řadu skřípění zubů a vracení nedopitých piv, úšklebky a taky to, co je pro minipivovar nejhorší - zapíše se na gastrooblohu nesmazatelně černým písmem. Ono sice ... jako jde vymazat, ale když už tam jednou jste, tak se ta špatná pověst napravuje mnohem hůř než kdyby vůbec nikdy nebyla.

Sládci nejsou ... najímají se síly z ulice anebo prej tamten kdysi dělal v pivovaru (např. rozvážel pivo) , tak to bude určitě umět. Asi to není to pravé. Byl jsem s klukama, kteří uvařili výbornou sladinku, opravdu si s ní vyhráli a byli spokojení, že nasypou chmel a je hotovo, ale pak do mladinky nasadili kvasnice, které smíchali s těma z minulé várky a ty ještě s těma z minulé várky - vše bez proprání a pak jim postupně tuhl úsměv na tváři, protože pivo zkyslo anebo smrdělo po myšincích. Mám rád v tomto případě vypůjčený termín od kolegy sommeliéra - "vonící po srsti zmoklého psa" (a někdy dokonce chcíplého psa). Takže pivo se opravdu nenaučí nejen vařit, ale i komplexně dělat za měsíc, ba ani za rok a rozhodně to není osmihodinová práce a jde se domů. To by si měli uvědomit právě majitelé pivovarů, ale také ti, kteří se uvážou do této řehole a koneckonců i méně shovívaví návštěvníci restaurace. Protože pokud má člověk chuť se učit, bude později výsledek vždy už jen lepší. A to je přece dobrá zpráva.

c) Technologie

Současné používané technologie v místních minipivovarech existují podle mého pozorování tři základní s různýma menšíma nebo většíma odbočkama, ale neříkám, že vím vše.

- udělané víceméně na koleně, což je dobře, protože ten, který si je sám dělá, přesně ví, co chce. Tady se jen liší podle toho, jak je daný člověk šikovný a jestli se jedná jen o základ, který se bude postupně více či méně přizpůsobovat poptávce místního trhu. Z takových jsem ochutnal ta nejlepší a nejzajímavější piva

- profi ČR a Evropa - nebudu rozhodně říkat, že se na nich pivo vaří samo, ale i přes vyšší náklady se jedná o nejlepší řešení pro vaření ležáků českého (plzeňského) typu ve větších objemech a ve stále stejné kvalitě. odzkoušené a doladěné do detailů. Navíc firmy, které je nabízejí, provádí zaškolení obsluhy na nejvyšší možné úrovni včetně poskytnutí know-how, receptur aj. Díky nim jsem měl tu čest pracovat pod vedením předních českých odborníků, bývalých zaměstnanců VÚPS. Díky nim jsem se toho mnoho naučil. Kdo má dostatek peněz a požaduje kvalitu - jednoznačná volba.

- (polo ) a profi Asie, kde bych se rád na chvíli zastavil. Je to zřejmě nejschůdnější finanční varianta vzhledem k tomu, kolik nových varen, tanků u nás nese označení Made in China. Nedivím se, i když mě nějako moc nebere, že jsou dodávány s digitálním panelem a různými efektními čudlíky. Stejně si to raději vždycky obejdu sám a měl by to tak dělat každý. Pivo potřebuje osobní kontakt. V poslední době jsem měl možnost dělat na dvou takovýchto zařízeních a povětšinou nešly tak,jak bylo deklarováno anebo správně nereagovaly. Anebo ukazovaly zavádějící informace. Ale třeba to jen byla chyba zapojení místními odborníky. A to je právě to. Kdo tu technologii dodá a kolik o tom všem kolem piva opravdu ví. Zda je dodávka jen otázkou zisku, anebo chce mít dlouhodobě i příznivé reference. Když teploty na displeji nesedí s reálnýma při zcukření, ohřev o 1 C trvá místo minuty jedné pět, pak už je opravdu umění udělat dobré pivko a nebýt z toho všeho otrávený.

Posledně jsem se docela rozčílil, když jsem slyšel: A co chcete za ty peníze? Teda já, když si koupím škodovku a ne právě porsche, taky chci, aby jezdila. Takže třeba to je o typicky českém švejkovském přístupu. Na druhou stranu, odečítat obsah cukrů ve sladině podle teplot z čínského sacharometru je docela zážitek :) Nu což, kompletní dodávka je kompletní dodávka :) Nebudu lhát. Dobré pivo se na nich dá i tak stejně uvařit.

A teď tedy ta pozvánka:

Pokud chcete vědět, jak jsme se v Havířově popasovali s čínskou technologií a českým dodavatelem, který vše výše zmíněné hrubě odbyl, přijďte ochutnat o tomto víkendu pivo Milver na pivní slavnosti na štěrkovnu do Hlučína u Ostravy. Za sebe můžu prohlásit, že se mi podařilo udělat asi mé nejlepší tmavé pivo nazvané MILVERS PORTER 17. A jelikož jsem tam jen pomáhal se zaváděním výroby a na ustálení produktové řady vč. Milver Cannabis (TOTAL HAVR COOL), chtěl jsem se rozloučit s minipivovarem Venuše v Havířově, jak se patří.

Myslím, že se to docela povedlo :)

Marek Pietoň/Ostrava

Vážení braničtí občané,

Zcela jistě se i k vám dostala zpráva o možné rekonstrukci Dominikánského (Branického) Dvora formou zpráv z médií nebo jste byli přítomni prezentaci Investora, který projekt představuje veřejně právě v tyto dny přímo v areálu Dominikánského Dvora.

Jen pro upřesnění – v průběhu několika posledních let se řada společností a sdružení včetně charitativní Nadace Charty 77 ucházela o tento objekt. Nyní máme příležitost konečně zpřístupnit a i zprovoznit tento nádherný barokní objekt z roku 1625 všem. Pivovar (a naše bohatá pivovarská kultura) je přeci věc veřejná.

Dnes se o tento objekt uchází Zemský pivovar. Chce vrátit původní řemeslnou výrobu piva do Braníku. Včetně restaurace s velkým sálem pro akce a hotelu. Dnes, jako v pořadí další možný Investor, chce dosáhnout na rekonstrukci objektu ve prospěch všech. Investora, občanů i majitele. A bude ho to stát nemalé peníze. To vše zaplatí s rizikem návratnosti. Investor má vytipováno dalších 5 možných lokalit, kde svůj záměr – stavbu malého pivovaru v Praze může realizovat. Přesto Genius loci říká – Dominikánský Dvůr i přes to, že stavba na zelené louce by stála mnohem méně peněz a byla realizovaná mnohem rychleji.

Přes rok trvá příprava možného Investora na rekonstrukci. Velmi náročnou, finančně obtížnou, ale přeci jen realizovatelnou. Připomeňme si jen základní fakta. Čím déle objekt chátrá, tím náročnější je revitalizace a tím nesnadnější je rekonstrukce celého objektu. Návratnost je dnes spočítána na 25 let. Kolik dalších takových možností bude Dominikánský Dvůr mít? To je pouze hypotetická otázka.

Musíme uvést, že chápeme iniciativu místních občanských sdružení. Chápeme jejich nedůvěru a určitě rozumíme jejich veřejnému pesimismu. Staly se věci, kterým nerozumíme a nemůžeme je ani komentovat. Vše, o co se snaží, je ve prospěch vás, branických. A z prvních diskuzí s Vámi, občany, cítíme, že braničtí si přejí, aby Dominikánský dvůr nadále nechátral. Věříme, že náš záměr je odpovědí na tento všeobecný sentiment.

Dovolte nám malou rekapitulaci.

Připomínky ke smlouvě od občanů bude řešit samospráva MČ Prahy 4 s Investorem. Smlouva je Princip. Smlouva je o nastavení pravidel. Pro Investora i majitele. Ta definuje účel pronájmu, tedy to, že v objektu má být pivovar, restaurace. Zdá se nám, že tato definice účelu je jasná. Pokud ze smlouvy není jasné toto budoucí využití a závazky Investora, tak se můžeme snažit to detailněji popsat. Každopádně je ze smlouvy jasné, že nedodržení tohoto záměru je pod sankcí odstoupení od smlouvy ze strany MČ Prahy 4 a je to popsáno více než 10x.

Investor potřebuje jednoho partnera k smluvnímu jednání, ale jelikož pivovarnictví je věc veřejná, Investor je ochoten naslouchat občanům, aby následná investice do cizího majetku odrážel i onen veřejný zájem. A samozřejmě Investor se podřídí relevantním a realizovatelným připomínkám občanů stran dopravy, EIA Certifikátu s tím, že samotný architektonický záměr navíc podléhá schválení Národním Památkovým Ústavem.

Investice do Dominikánského dvora poslouží všem a selský rozum káže, že se jedná o investici dlouhodobou, kde se buduje nikoliv jen samotné prostředí výroby, ale i značka. A co je značka než jen souhrn pocitů těch, které se ta značka dotýká, ať spotřebitele v hospodě anebo souseda naší výroby

v Braníku. Připomínáme, že investor není developer. Investor bude i provozovatel a pro svůj chleba si musí vydělat.

Zástupce Investora bere jako závazné datum 28. 8. 2014, je to rozhodný pro tento záměr. Musí svůj záměr obhájit u investorů a respektovat procesy a harmonogramy, které s tímto záměrem souvisí.

Vážení občané Braníku,

Není mnoho věcí, které můžete přímo ovlivnit. Ale budoucnost Dominikánského Dvora ANO. Vyjádřete svůj názor, dejte své připomínky a dejte podnět ke konečnému a reálnému rozuzlení majitele a Investora i tak, aby to bylo i v prospěch Vás občanů.

Vyjádřete nám svoji přízeň.

Pavel Prchal

Ředitel společnosti, jednatel

Zemský pivovar, s.r.o.

www.zemskypivovar.cz

www.facebook.com/zemskypivovar

info@zemskypivovar.cz

Dále zveme branické občany příští úterý 1.7 v 13h do Cafe Periferie, Branická 49, P.4.

Téma schůzky je opět probrání námětů, připomínek a odpovídání na vznesené dotazy.