Dobrý den,

Ráda bych Vás oslovila v souvislosti s tradiční akcí, která se pořádá již 55 let, a to s Žateckou Dočesnou.

S ročníkem 2012 se chystají velké změny z hlediska pořadatelského. Vedle hlavní, rockové a historické scény přibude i samostatná scéna věnovaná country, jazzu a folku. Bude se nově nacházet na náměstí Prokopa Velkého před Chmelovým majákem, který je vyhledávanou turistickou atrakcí Žatecka.

Celé náměstíčko poté bude obsazeno menšími pivovary a jen několika drobnými stánky s občerstvením (cca 40 prodejních ploch). Naší představou je vytvořit příjemný prostor k ochutnávání nových značek piv, a proto bychom v rámci tohoto požadavku preferovali prodej piva po třetinkách.

Vzhledem k tomu, že se jedná o první zkušební ročník, byli bychom rádi, kdybyste nám napsali Váš názor – je možné přijet s vlastním stánkem o maximálních rozměrech 3x3 metry, nebo je v jednání řešení, kdy Městské divadlo Žatec zajistí cca 40 stejných stánků, které se jednotlivými pivovary pouze obsadí.

V současné době zároveň jednáme s Českomoravským svazem minipivovarů, přičemž náš návrh bude přednesen na valné hromadě 11.11.2011.

Žijeme v době, kdy se za všechno platí, proto i Vás bude jistě zajímat – co za to. Za pronájem plochy 3x3 metry na náměstí Prokopa Velkého se bude pivovarům účtovat 4 000-, V ceně pronájmu za oba dva dny je přívod elektřiny a přístup k externímu zdroji vody, které je umístěno poblíž.

Budeme velmi rádi, když naši nabídku shledáte jako zajímavou a následně uzavřeme spolupráci. Vzhledem ke každoroční vysoké účasti návštěvníků (okolo 50 000)a oblíbenosti Dočesné, jakožto největší akci věnované oslavám piva a chmele v České republice, je účast jistě skvělou možností, jak propagovat Vaše pivo a pivovar a zaujmout tak další a další zákazníky. Dvoudenních oslav Dočesné se každoročně účastní nejen „Žatečáci“, ale i příznivci zlatavého moku z celé republiky i ze zahraničí.

Pro ilustraci atmosféry na akci je možné navštívit stránky www.docesna.cz

V případě Vašeho zájmu mě kontaktujte nejlépe do konce listopadu 2011.

S pozdravem a přáním hezkého dne

Mgr. Veronika Kavčaková

Podobně jako loni jsem se rozhodl strávit letošní dovolenou na kole objížděním pivovarů. Letos se zvolila trasa Jihlava – Humpolec – Kácov – Havlíčkův Brod – Chotěboř – Hlinsko – Polička – Svitavy – Černá Hora – Sentice – Brno. Výlet jsem neoficiálně zahájil již 30. srpna, kdy jsem si večer zašel do Malostránského pivovaru ve Velkém Meziříčí na pár pivek. Zrovna byl na čepu 14° American Pale Ale a jednoduše jsem neodolal. Vůně malin a lesních jahod, navíc velice pitelné.

Druhý den jsem měl po posledních přípravách a dobrém obědě sraz s kolegou. Ve 13 hodin jsme vyrazili, první část cesty byla stejná jako loni. Pouze cíl se nepatrně lišil, minule to byl Ježek , dnes Radniční minipivovar . Kamarád však o jeho existenci neměl vůbec ponětí, takže to pro něho bylo příjemné překvapení. Tento nový podnik navštěvuju docela často, protože na konci týdne cestou z práce přestupuju v Jihlavě a jednoduše jedu domů až posledním autobusem. Zaparkovali jsme tedy kola na náměstí a usedáme na zahrádce, světlý 12° ležák Ignác a polotmavý 13° ležák Zikmund si po prvních 40 km zasloužíme.

Ještě na chvíli sestoupíme dolů do minipivovaru a pak odjíždíme přes Hybrálec a Větrný Jeníkov do Humpolce . V humpoleckém pivovaru vařím už tři roky, takže kamarád dostává spoustu informací a dostane se i tam, kam se normální smrtelník při běžné prohlídce nepodívá. Po exkurzi ještě jdeme na pár piv a večeři do jedné zdejší restaurace.

Další den po snídani časně ráno vyrážíme na severozápad podle dálnice, přejíždíme dvakrát přehradu Želivka, poprvé po dvoupatrovém vojslavickém mostě, podruhé po mostě u Bernartic. Cestou se zastavíme ještě ve Zruči nad Sázavou na místním hezkém neogotickém zámku s hezkou gotickou zříceninou hradu. Odtud je to do Kácova kousek, po příjezdu si dáváme oběd v pivovarské hospodě. Kácovský pivovar jsem navštívil v roce 2006 ještě jako student, od té doby se ale mnoho změnilo. Asi tou nejpříjemnější změnou je skutečnost, že se sládkem stal můj spolužák Pepík z vysoké školy. Exkurze tedy nebude jak doufám problém a vytáčím číslo. Nemýlím se… Pivovar prolezeme od sladové půdy, přes laboratoř až po sklepy. Dnešní varnu původem ze Švýcarska tvoří vystěračko-rmuťáko-mladinová pánev a scezovací káď, v té staré, která je nyní v minipivovaru Tambor, se vystíralo do kádě. Nová varna je samozřejmě mnohem větší :), stejně tak i spilka. Zůstalo jen pár kádí, které se dnes používají na kvasnice, a velká dřevěná spílací káď, nyní zevnitř potažená nerezí :). Sklep se přestěhoval a rozdělil na dvě části, novinkou je samozřejmě i nedávno spuštěná plnicí linka na lahváče a vším, co k ní patří. Po prohlídce odcházíme zpět do pivovarské hospody, kde vzpomínáme na studentské časy. Tento den však na spilce a v hospodě natáčí televize se Šůsou a Tesaříkem z Yo Yo Bandu pořad „Česko s pěnou“ a občas nás napomenou, že vzpomínáme příliš hlasitě. Tyto filmaře jsem už jednou potkal, bylo to u nás na varně. Natáčeli si mě, jak odpichuju várku v mladince, takže jsu pivovarská filmová hvězda. Pijeme 10° a 12° kvasnicovou až do zavíračky a v noci zakempíme přímo pod pivovarem na břehu Sázavy.

Ráno se nám nechce jet stejnou cestou zpět a tak volíme vlak, vystupujeme na konečné, v Ledči nad Sázavou. Odtud jedeme po okreskách do Havlíčkova Brodu, mimo jiné i přes Veselý Žďár, který je navěky zvěčněn v outru písně Kino Zdar od Tří Sester díky Přemkovi Podlahovi a místní občance Emilii Bezouškové. (Doručuju na kolena kalhot našít kapsy a vkládat do nich molitan, práce na kolenou se pak mnohem usnadní…) V Brodě si po krátkém hledání pivovaru dáváme oběd a nějaké pivo v pivovarském hostinci Rebel. Konkrétně 10°, 11° světlou a 12° tmavou. V pivovaru bohužel nikoho neznám a nikdo není objednán, takže by prohlídka vyšla na 250 korun na každého. Udělám si tedy aspoň pár fotek přes závoru na vrátnici a kamarád si kupuje nový cyklodres Rebel, který si hned obléká. Konečně už mi nezávidí ten můj humpolecký :).

Další plánovanou zastávkou je Chotěboř , ale ještě před ní bychom rádi osvěžili svoje těla tentokrát zvenku v nějakém rybníku. Rybník Cihlář na kraji města u výpadovky se však bagruje, takže volíme Svinský rybník před Chotěboří, i když je obklíčen stádem krav za elektrickým ohradníkem. Jeden elektrický šok do zad docela jde, když jsme ten ohradník díky kravám přelézali cestou tam a zpět celkem šestkrát… V chotěbořském pivovaru opět žádná exkurze, protože je pátek odpoledne. I zde jsem již jednou byl, při slavnostním otevření. Za tu dobu zde přibyla taky linka na lahváče. Ptáme se mladé dívčiny z prodejny, kterou hospodu by nám doporučila. Odpověď: Chotěboř se točí skoro všude. No, slečna evidentně pivo moc často nepije… Na náměstí tedy volíme hospodu se zahrádkou, která se nazývá Bene Non Stop Herna, ten název nás měl trknout, že sem nemáme lézt. Světlá 12° i 10° pořádně zprasené, je to prostě non-stop, na sanitaci není čas. K večerním buřtům s petkou Kozla si ještě kupuju Chotěboř Polo, kterou jsem ještě nepil. Večer u ohýnka kamarád po ochutnání konečně uznává, že Chotěboř je opravdu dobré pivo.

Ráno míříme přes Trhovou Kamenici a Rváčov za Rychtářem do Hlinska . Je sobota, prohlídka teda nebude. V prodejně mají ale velmi hezký cyklodres, po kterém oba dva zatoužíme, ale nakonec odjedeme bez něj do restaurace Rychtářka na náměstí, která je nám doporučena paní z prodejny. Zde si dáváme světlé ležáky 10°, 11° a 13°, která zbyla z nedávných pivních slavností, a pozorujeme svatebčany před radnicí. 13° mi teda chutnala asi nejvíc.

Následuje Polička , zde rovněž vytáčím číslo. Mladší spolužák za nedlouho přijíždí na kole a prohlídka může začít. Budova pivovaru pochází z druhé poloviny 19. století a má velice nevzhlednou přístavbu varny ve stylu socialistického realismu. Venku mě velice zaujaly jakési sprchové chladiče umístěné na střeše, jak jsem se dozvěděl, jde o chlazení ke kompresorům. Zdejší dvounádobová varna pomaličku začíná s automatizací, betonové kádě se budou bourat a nahrazovat nerezovými a tanky se už za nerezové začaly vyměňovat. 50% sladu pochází z „naší“ rajhradské humnové sladovny a při chmelovaru se nepoužívá extrakt, ale pouze granule. Ve sklepě ochutnáváme z tanků 12° Záviše a tmavou 13° Elišku. Elišku jsem ještě neměl, takže to bylo pro mě příjemné překvapení, 12° filtrovaný Záviš je perfektní, ale nefiltrák je super-perfektní. Na náměstí si v hotelu Pivovar k obědu dáváme tmavou 10°, světlou 11° Otakara a jedno řezané.

Další zastávka nám dá pořádně zabrat, půjde totiž o punkový koncert v Květné, kde má mít můj kamarád cyklopankáč bude hrát na bicí. Vymetám sice metalové koncerty, ale jeho kapelu si vždy rád poslechnu. Na čepu samozřejmě Otakárek za 17 korun, takže mazec. Poslední kapely si nepamatuju a probudil jsem se asi v 10 ve spacáku na pódiu… S malou kočkou odjíždíme do nového Pivovárku Na Kopečku ve Svitavách. Výborný guláš jsem zapil světlou 12°, polotmavou 11° a jedním kafem, asi se sem ještě někdy vrátím, tentokrát v lepším stavu. Ze Svitav vyrážíme na jih, po krátkém doplňujícím spánku kdesi u lesa v Baníně a osvěžení v přehradě u Křetína, zakempujeme kousek za Kunštátem. Večeři zapíjím petkou Starobrna 11°, je to ještě větší humáč než točené.

Ráno odjíždíme přes Lysice do Černé Hory , máme radost, protože nám na vrátnici sdělili, že exkurze bude pravděpodobně za hodinu a můžeme se k ní připojit. Zatím jsem zašel do obchodu na snídaní a udělal jsem pár fotek. Bohužel, nakonec se prohlídky nekonaly, a tak odcházíme do Centra Sladovna a ochutnáváme 12° pšeničného Velena, 12° tmavého Granáta, 12° světlého Kamelota a 11° nefiltrovaného Pátera. V pivovarské prodejně si ještě zakoupíme Pivovarský rum, který se vyrábí z lihu získaného při výrobě nealka pomocí vakuové destilace. Následuje cesta přes Unín a Drásov do čebínské hospody Čebínka na guláš, na čepu je ovšem pouze G, takže si dáváme žlutou limonádu. Do Sentic je to však už jenom kousek. V minipivovárku v č. 13 se prohlídky nekonají, je nám však doporučena hospoda v č. 59 s točeným sentickým pivem. Restaurace však má bohužel dnes zavřeno. Nezbývá nám tedy nic jiného, než si koupit jednu petku. Sentické pivo mi vždy chutnalo, občas si ho kupuju ve Velké Biteši na náměstí v cukrárně, a chutná mi i tentokrát. Po petce odjíždíme kolem přehrady do Brna, v plánu byl sice ještě Žebětín , ale díky dešti snad spolu s ostatními brněnskými minipivovary někdy příště.

Výlet jsem opět symbolicky zakončil v hotelu Jelinkova vila ve Velkém Meziříčí u piva Harrach. K nedávno ochutnanému American Pale Ale jsem ještě přidal chutný Vídeňský ležák. Na příští ročník už mám trasu naplánovanou, bude na ní něco přes dvacítku moravských a slezských pivovarů. Tak tedy, DEJ BŮH ŠTĚSTÍ!

Prodej piva TAMBOR, zejména ve dvorských hostincích, rok do roku stoupá, což vede místní pivovar k rozhodnutí, že je potřeba razantně zvětšit kapacitu ležáckého sklepa, aby nedocházelo k tomu, že v období léta je již tradičně pivovar minimálně na týden nebo deset dní “vypit”. Prodej piva v lahvích se úplně přes léto zastaví a piva bývá málo i do sudů!

Řešení je jediné a to investovat do rozšíření pivovaru. Do konce února 2012 ležácký sklep pivovaru TAMBOR naroste o 100%, tzn. na cca 1000 hl.

Komu zachutnalo místní pivo a kdo se je oblíbil? Jsou to zejména fandové různých sportovních oddílů či spolků bez rozdílu věku a pohlaví. A ty je potřeba odměnit za jejich přístup k “novému pivu na pivním trhu“ ve městě a okolí. Nejlepší odměnou jim může být, když pivovar aktivně podpoří sportovní oddíl, který mají oni tak rádi a značnou část svého volného času mu věnují. Lokální sport, lokální pivo a lokální fandové to patří a bude patřit k sobě.

Pivovar Tambor se tak stává novým generálním sponzorem královédvorského hokeje.

Co k tomu říká Majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský?

Za klinickou smrt označil nový generální sponzor královédvorského hokeje situaci v místním klubu. Před lety novou éru pod hlavičkou HC v oddíle zakládal, nyní se pod jménem svého pivovaru vrátil, aby hokeji pomohl v době nejhorší.

Vracíte se do klubu po několika letech. Jak vnímáte jeho situaci a s čím přicházíte?

Na opětovném příchodu jsem se domluvil s Martinem Lelkou, jenž se ve Dvoře o mužstvo dospělých stará. Nastínil mi situaci, která nebyla před sezonou vůbec jednoduchá. Hrozilo dokonce, že by mužský hokej ve městě skončil, což jsem nemohl dopustit.

K čemu lze situaci ve dvorském klubu přirovnat?

To je jednoduché. Pokud se třeba Vrchlabí po skončení první ligy muselo odrazit od píky a začít znovu budovat nový tým, tak my jsme také doslova na bodu nula. Skončila spousta hráčů, klub neměl finanční prostředky a je na nás, abychom pozici místního HC vrátili tam, kam patří.

V leckterém klubu přijde nový partner a vydrží třeba jen jednu, dvě sezony. Mohou se příznivci něčeho podobného obávat ve vašem případě?

Dohodli jsme se, že do hokeje vstupuji na pět let s tím, že poté se budeme bavit dál.

O vás je známo, že sport jako takový rád podporujete. Rozhodoval jste se dlouho, zda půjdete znovu i do hokeje?

To nebylo třeba. Z mého pohledu jde hlavně o to „Dvoráctví“. Navíc chci nějak vrátit podporu těm, kdo pijí naše pivo a těší mě, že právě oni nejvíc vděčí tomuto kroku. Třetím důvodem je fakt, že kultura a sport do Dvora Králové patří a pokud se nedokáže město samo postarat o sportovní dění, je třeba mu v tom pomoci.

Jak vůbec vnímáte postoj města ke sportu. Myslíte, že je dostačující a na úrovni?

To si samozřejmě nemyslím. Chceme s městem intenzivně jednat a nenechat sport v této rovině. Podmínky pro zajištění sportu jsou ve Dvoře tragické.

Prozradíte fanouškům i sportovní cíle?

Nejprve chceme klub stabilizovat, aby fungoval. Mě hlavně těší, že zde dostávají příležitost odchovanci, což v jiných klubech zvykem není.

Jistě budete hledat i cestu k fanouškům. Plánujete nějaký krok hned v prvním domácím utkání?

V neděli proti Nové Pace tým premiérově nastoupí v nových dresech. Fanoušků si velice vážíme a rádi bychom je pozvali do hlediště. Členové fanclubu, co chodí fandit do kotle, se mohou v neděli těšit na dárek, který neprozradím, ale rozhodně jim udělá radost.

Co říci závěrem? Snad jen to, že přejeme královédvorskému hokeji hodně vstřelených gólů a vítězství za vítězstvím a pivovaru Tambor, aby si zachoval kvalitu a hlavně chuť jeho piv.

Trefu do černého potvrzují i následující slova jednoho dvorského hokejového fanouška: "Jako fanoušek dvorského hokeje vám musím poděkovat, že jste nenechal hokej ve Dvoře zaniknout a vzal jste si klub pod křídla. Věřím, že jste neudělal špatně a nějakou tu sezonu nějakým způsobem zaštítíte. Teď se již v restauraci nebudu rozmýšlet jaké pivo si mám dát, teď už si budu dávat jen Tambora a věřím, že nebudu jediný, kdo takhle bude přemýšlet, že každým vypitým pivem taky trochu pomůžu místnímu HC Tambor D.K.n.L.. Jinak Vaše pivo mi chutná a teď bude ještě víc! Takže sportu zdar a dvorskému hokeji zvlášť..."

Zdroje: Krkonošský deník a Pivovar Tambor

Gang nabízel hospodám známé pivo, prodával jim však patok 23

15.10.2011 Mladá fronta DNES str. 1 Střední Čechy Pivovarství a sladařství

Pavel Eichler

celníci odhalili ve Středočeském kraji první padělatele piva. Vlastní neúspěšný nápoj vydávali za známý, oblíbený mok. Výrobce pravého piva připravili o statisíce korun. Hrozí jim až dva roky vězení. Podle informací MF DNES členové gangu pocházejí z Kolínska. Skupina měla přesně rozdělené role. Jedna část se starala o vaření piva, další sháněla falešné korunky, což jsou plastové etikety na zátkách ocelových sudů, do kterých je pivo stáčeno. Poslední část gangu se starala o distribuci do restaurací. MF DNES však zjistila, že s největší pravděpodobností jde o Plzeňský Prazdroj. "Jejich lidé si na to stěžují často," řekl MF DNES jeden z obchodníků s pivem. Podvodníci pravděpodobně neuspěli na trhu s vlastním pivem, a tak ho vydávali za oblíbenější. Utržené peníze přitom řádně danili a měli v pořádku i další dokumenty. Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka je nákupní cena "plzně" nejvyšší, proto dává smysl, že si neúspěšní pivaři vybrali právě tuto značku. Celníky na podvodníky upozornili distributoři plzeňského. Oficiálně se Plzeňský Prazdroj k případu nevyjadřuje. Že jsou informace MF DNES zřejmě správné, naznačuje odpověď tiskového mluvčího firmy Jiřího Marečka: "Doufáme, že policie či soudy zjednají nápravu ve prospěch českého piva, pivařů, pivovarů." Padělatelé piv totiž působí jejich výrobcům stejné problémy jako například falzifikátoři módního oblečení. Zákazník, který pije padělky, se začne nad značkou ušklíbat a firma ho třeba i definitivně ztratí. "Jakékoliv jednání, které poškozuje dobrý obraz českého piva nebo pověst zavedených pivních značek, nás znepokojuje," poznamenal Mareček;

Pište do diskuse jaký je nejpodstatnější rozdíl mezi oběma lahvemi.

......

Pravdu má vvojtak. Jedná se o dva druhy lahví. Vlevo je České pivo (používá např. Dudák), vpravo pak E15 (používá např. Žatec). Já jsem byl na rozdíl upozorněn strakonickými zavážejícími, takže od té chvíle třídím dle etiket. Hubertus však byl namíchám cca půl napůl a tak každé čtu patičku.

Je opravdu nutné mít dva více méně stejné typy lahví? Pozná jinou lahev linka či ne? Že by se tato dva druhy mohly namíchávat? Třeba Kácov jsem dostal ve třech případech stočen i do lahví SabM...

(doplněno 13. října 2011)

Já si nepomůžu, ale nějak mi logo Melantrichu asociuje Svijany.

Mimo užití Švabachu je těch společných prvků více.

Nebo snad ne?

Tak nějak mi to asociuje, že Melantrich je další ze stáje značek vyrábějící ve Svijanech a nikoli v Sokolově, nebo Lomnici.

Kalendář regionálních pivovarů 2012 se právě dokončuje. Víte o nějaké akci v příštím roce, která by se v kalendáři mohla prezentovat? Máte zájem o výtisk Kalendáře na rok 2012?

O akci informujte a kalendář objednávejte u vydavatele, pana Jiřího Procházky na mailu jpahk(zav)tiscali.cz či na tel. 603 446 774

V pondělí jsem ve Zlých Časech narazil na "Buqičák vintage". Nová varianta růžového witbieru uvařeného v Chýni pro Alianci P.I.V. se vyznačuje výrazně kyselou chutí oproti původní verzi, což mě (nemile) zaskočilo, neb jsem pivní list nad barem přestal číst po prvním slově a odlišující přídomek jsem nezaregistroval a tudíž před objednávkou neřešil jeho význam. Ani obsluhou jsem nebyl bohužel na výraznou chuťovou odlišnost novinky upozorněn (přestože si dle jejích vlastních slov na toto pivo stěžovalo ten večer již vícero hostů). Nicméně jsem byl ujištěn, že pivo není zkažené a takto má chutnat, což podpořili i štamgasti na baru, podle kterých je z přídomku "vintage" kyselá chuť přeci jasná.

Tento termín jsem doposud znal pouze ve spojení s vínem, a proto jsem se pokusil prostřednictvím internetu ujistit, zda je jeho použití u piva obdobné. Po krátkém hledání jsem našel článek (http://www.sallybernstein.com/beverages/beer/vintage_beers.htm), který mi potvrdil mou domněnku, že označení "vintage" označuje v zásadě piva určená k archivaci, tedy piva, u kterých je předpoklad vývoje/zlepšování jejich senzorických vlastností v průběhu stárnutí. Přitom se veskrze jedná o piva silná, nestabilizovaná filtrací a pasterací a v neposlední řadě také o piva lahvová. Nezkoumal jsem blíže hodnověrnost daného článku, ale přišel mi dostatečně fundovaný. Na základě těchto informací mi přijde označení sudového 4% witbieru jako "vintage" poněkud zavádějící.

Rád se v této oblasti poučím, takže se závěrem ptám - co víte o "vintage" pivech? Co si myslíte o označení "Buqičák vintage"? A jak vám "Buqičák vintage" chutnal?

O kácovském pivu toho bylo na PI napsáno už mnoho. Obzvláště pražáci si jej mohou vychutnat kdykoliv. Mě samozřejmě potěšilo, že Pivovar Kácov letos v létě, po 65 letech, svoje pivo začal plnit do plnohodnotných lahváčů. Žádné PETky či drahé patentní lahve, ale normální půllitrové lahve na zálohu za 3,- Kč.

A dnes nastal ten den, kdy i já mohu ochutnat a nabídnout lahvové pivo Hubertus v provedení světlé výčepní pivo 10 a světlý ležák premium 12.

Zrovna je ochutnávám a musím říci, že to není vůbec špatné, ba co víc chutná mi a lahvové kácovské pivo se mi zdá býti výborným.

Je dobře, že se na českém lahvovém trhu objevila další hvězda - stálice. A já jsem rád, že mohu nabídnout pivo z již šestačtyřicátého pivovaru.

Popřejme Hubertusu jen to nejlepší a ať kráčí ve stopách svého známějšího jmenovce

Petr Buriánek a Jarin Šnajdr pro Vás na letošní Vykulení 10/9 budou svařovat tzv. kamenné pivo. Že nevíte co to je?

Steinbier, neboli „kamenné pivo“, je pojmenováno podle jedné z nejstarších technik vaření piva, kdy během jeho výroby pro ohřev byly používány rozpálené kameny, které se vhazovaly přímo do kotle. Tato varní technika pochází z doby, kdy nádoby pro přípravu piva byly ze dřeva, a proto nebylo možné je přímo zahřívat na ohni. Proto jedinou možností jak sladinu či mladinu ohřát bylo vhazovat do roztoku rozpálené kameny. Kameny se ohřívaly přímo v ohni, poté byly umístěny do železného koše, který se ponořil do varní nádoby. Vhozením rozpálených kamenů se nejen dílo ohřálo, ale na povrchu rozpálených kamenů docházelo i k celé řadě chemických reakcí, které dávají takto vyráběnému pivu i specifickou chuť. Slad, jakožto jedna z hlavních surovin, ze které se pivo vyrábí, je tvořen především cukry. K hlavní reakci, ke které dochází při kontaktu rozpáleného kamene a cukernatého roztoku, je karamelizace. Během karamelizace se tvoří celá řada látek, které se podílejí na výsledné barvě a chuti. Steinbier má granátovou až červeno-hnědou barvu, má lehce kouřové až pražené aroma a v chuti je lehce nasládlé po karamelu a sladu.

http://www.pivovarkostelec.cz

Název speciálu 1530 z Pivovaru Černá Hora je odvozen od roku 1530, kdy si bratři Tas a Jaroslav Černohorští z Boskovic převzali část majetku, ve kterém byla i sladovna a pivovar. Jedná se o velmi dobré světlé pivo s obsahem alkoholu 6,3 procenta. Charakteristická je jemná a vyrovnaná hořkost s mírně nasládlým dozníváním.

Vašek Prokůpek

P.S. Nepíši zde záměrně své tituly, ba ani profesi, aby se o mě čtenářům nezdálo. Tímto ale některé z nich vyzývám, aby také psali o svých zkušenostech s pivem a minipivovary. Snažší je kritizovat, než něco napsat...

Nedávno nově otebřený minipivovar v Rokycanech U Stočesů zažívá Cestu pivních znalců. Ve dnech 5.-7.8. mohli místní ochutnat nefiltrovaného Kounice a chutnal i jednomu ze spolumajitelů restaurace Tomáši Grimmovi, jinak rozhodčímu České fotbalové ligy. A nejen jemu...

A to už se mohou těšit U Stočesů na další piva v rámci akce Cesta pivních znalců, ve dnech 19.-21.8. dorazí do minipivovaru v Rokycanech Modrá Luna, tedy světlý ležák s příchutí borůvky a s obsahem alkoholu 4,4 procenta. Toto pivo je charakteristické svojí vyrovnanou plností a jemnou borůvkovou příchutí, která je vyvážena tak, aby podkreslovala tradiční chuťové vlastnosti piva, vyráběného v pivovaru Černá Hora.

A ve dnech 2.-4. září se pivní znalci U Stočesů mohou těšit na Rychtáře Natur - nepasterizované příjemné hořké pivo s vysokým řízem a bohatou pěnivostí. Pivo vyráběné v Hlinsku v Čechách má obsah alkoholu pět procent.

A to se zákazníci v Rokycanech U Stočesů mohou těčit i na další značky v rámci Cesty pivních znalců, například na nefiltrovaného Ježka, kvasnicového Vévodu, pivo 1530 či Comeniuse.

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D.

(autor je vysokoškolský pedagog a sportovní reportér)

Blovice jsou jedním z největších měst na okrese Plzeň-jih, leží tedy nedaleko od Plzně. A tak by člověk očekával, že se zde bude pít téměř výhradně Gambrinus a Prazdroj. Ale světe, div se? Hned na místním náměstí v prodejně U Žaludů naleznete třicet druhů piv! Ano, neuvěřitelných třicet! "Nejvíce se zde pije Konrád," tvrdí místní prodavačka, ale já bych si dovolil připomenout, že je zde možné si zakoupit i bezlepkové pivo Celia či dle mého názoru jedno z nejlepších slovenských piv Zlatého bažanta. Malý obchod stojí za návštěvu.

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D.

(autor je vysokoškolský pedagog a sportovní reportér)

Všeci otvírajů dvéře, enem my vrata.

Dovoluji si pozvat příznivce Vyškovského piva již tuto neděli 14.8.2011 k nám do pivovaru. Na čepu mimo Atleta kompletní sortiment. Některé stánky nabídnou i nefiltrované pivo, jeden i stále více populární naše nealko pivo. Takže od nealka až po Jubilera.

Pro nepřítele živé hudby mám dobrou zprávu. Až do 18-té hodiny bude u nás jen reprodukovaná muzika, doufám, že v příjemné hlasitosti, aby nás nerušila při povídání nejen o pivu.

Pro přítele kulturního popíjení bude oproti záloze u vchodu pivní sklo a v areálu několik samomycích center. Nikoho do skla nutit nebudeme a kdo má rád pivo z plastu může i jej dostat. :-)

Exkurze budou a v trojici odborníků najdete nejenom našeho sládka Dušana Táborského, ale i ... (ale to bude překvapení).

Pozvánka na http://www.pivovyskov.cz/cz/zabava/action/

Tož přijďte všeci kdož máte čas a chuť.

Váš dnešní pábitel za všechny pracovníky pivovaru Roman Holoubek.

Tož tak ...

V rámci letošní dovolené jsem měl tu čest a mohl jsem se několik večerů nechat hýčkat výborným pivem a jídlem u manželů Vorlových.

Jejich malý podnik se nachází ve Velkém Rybníku u Karlových Varů a dle mne by to měla být jedna z povinných zastávek každého pivního labužníka u nás.

Pro žíznivé připravili na rozjezd hned dva nápoje a to vlastní limonádu s citrónovou příchutí a unikátní (v rámci minipivovarů) pivo Hastrmánek, což je šestka! Nečekejte od tohoto piva nic více, než zahnání prvotní žízně. Okoštoval jsem standardně chutný základní sortiment: 11 světlou, na tři rmuty vařenou světlou 12, polotmavou 13 a pšeničné svrchně kvašené se svou specifickou chutí.

Tento sortiment byl obohacen o výborný tmavý ležák (nic pro příznivce nasládlých tmavých piv). A jako třešnička, vlastně dvě třešničky na dortu byly v nabídce hned dva speciály. Velmi, ale velmi chutný Stout (opět svrchně kvašený) a pro mne velkým překvapením bylo Letní pivo.

Co se skrývalo pod tímto názvem mi prozradil až autor receptu - variace na komunální Zoigl piva. Velmi lehké a chutné pití, ba až nebezpečně pitelné. A že sneslo srovnání s originálním Zogl pivem koupeným ve stejné době v Mitterteichu!

Tímto Holoubci děkují Vorlům a těší se na další shledání.

Poslední víkend (30-31.7. 2011) jsem se zučastnil tradiční motoristické akce - XXX.ročníku Nepomuckého trojúhelníku. Měl jsem štěstí, že jsem nemusel řídit, a tak jsem si mohl kromě napínavých závodů historických motorek a sidecarů vychutnat i pivo v místních stáncích kolem trati. A byl jsem příjemně překvapen - mimo jiné i z piva. A přestože jsem narazil na dobře vychlazené Svijany, skvěle vychlazený Staropramen a Gambrinus. Mimo závodní trať to vyhrál zcela suverénně rakovnický polotmavý Bakalář. Inu, pivo z císařského pivovaru v Nepomuku dominovalo. Tedy alespoň mimo trať. Na té byly nejvíce zajímavé silniční sidecary.

Ing. Václav Prokůpek, vysokoškolský pedagog a sportovní reportér

O Chýnovu (původně též Chejnov) je známo, že je jedním z nejdéle trvale osídlených míst v Čechách. Zmínky o něm jsou již v Kosmově kronice a vztahují se k roku 981. Původně ho vlastnili Slavníkovci, kteří tu vybudovali tvrz, která byla později za Arnošta z Pardubic přestavěna na malý hrad. V 15. století získali Chýnov Malovcové z Malovic a nastal postupný rozmach obce. Zasloužil se o něj především Jakub Krčín z Jelčan, který zde vybudoval první moderní vodovod. Voda se přiváděla otevřenou strouhou z více než ze dvou kilometrů vzdáleného rybníka a byla rozvedena sosnovými rourami do několika městských kašen a studní.

Současně s vodovodem byl roku 1581 postaven i pivovar, který sloužil místní šlechtě. Nejprve Malovcům, pak Vencelíkům, Eggenbergům a nakonec Schwarzenbergům, podle nichž se někdy nazýval také Schwarzenberský. Poslední pivo bylo v Chýnově uvařeno tři dny před koncem roku 1948. Pivovar tehdy vyráběl zhruba pět tisíc hektolitrů zlatavého moku ročně (říká se že vynikající kvality) a jeho provoz se po znárodnění prý již nevyplatil. Byl proto přeměněn na sklad třeboňského piva a jeho stav se začal zhoršovat. Po roce 1989 zůstaly z kdysi výstavného pivovaru už jen smutné zbytky, které dál chátraly.

Právě v srpnu letošního roku ale otevírá současný majitel malou předzahrádku s výčepem (zatím dováženého piva) s cílem vrátit pivovaru život. Otevření má sloužit i jako předzvěst před otevřením pivovarského klubu (na přelomu příštího roku). Stavte se u nás na jedno (nebo i na víc) za velmi velmi osvěžující cenu... Přispějete tím i na rekonstrukci této skvostné památky...

Dr.Valek, Walboria s.r.o.

Doporučuji všem nadšencům cyklistiky a turistiky, aby si naplánovali trasu do Křivoklátských lesů a zastavili se v Hospůdce na hřišti, která se nachází na místním fotbalovém stadiónu zhruba uprostřed vesnice Broumy. V kombinaci s nabídkou piv Budvar (10+12) ale především z místního pivovaru Matuška (světlé,tmavé-12,13,14 někdy i silnější) vás toto zastavení přímo nadchne po namáhavém výkonu, ať už na kole či pěšky. Úplně nejlepší je domluva s místním výčepákem Milanem předem, který vám poskytne opravdu labužnický zážitek pro skupiny i mimo otevírací dobu.

Byl to článek na www.pivni.info, který mě přiměl, že jsem se svým kamarádem vyrazil do restaurace U Stočesů v Rokycanech. Toto okresní město v Plzeňském kraji si svůj pivovar zasloužilo a já i můj kamarád musíme říci, že jsme byli maximálně spokojeni. Nejvíce nám chutnalo světlé dvanáctistupňové pivo Patriot.

A sledovali jsme zde i prohry Mladé Boleslavi a Jablonce či výhru Sparty v Evropské lize v kopané. A příště si jistě dáme i místní pochoutku - Voldušskou klobásu. Ocenili jsme reklamní předměty. Kulturní prostředí dokresluje i to, že poprvé v životě jsem na toaletě vykonal malou potřebu do pomerančů - jistě zajímavá novinka.

Hodnotím pivo i obsluhu U Stočesů v Rokycanech známkou výbornou.

Ing. Václav Prokůpek, Ph.D., vysokoškolský pedagog

Vzhledem k tomu, že nikdo z českých účastníků, tedy ani já (vím, že výmluva na čas je už ohraná), nebyl zatím schopen pro PI sepsat něco z Beerkety, tak se můžeme alespoň podívat, jak akci viděl návštěvník z ciziny. Dovoluji si sem tedy dát odkaz na stránky známého pivního znalce docenta z Polska:

http://piwnapraha.wordpress.com/2011/07/28/festival-pivnich-specialu-beerketa/

A ještě bych si dovolil připojit odkaz na zhodnocení českým pohledem:

http://pivnirecenze.cz/4703-reportaz-z-festivalu-pivnich-specialu-beerketa