Devítka, desítka co to vlastně piju?

To že nejprve piva výčepní piva začli ztrácet na chuti a síle konzument poznal na konci devadesátých let. Dlouhé roky jsem každému vysvětloval, že G výčepní je nejspíš devítka, Prazdroj jedenáctka atd.. Ten problém s názvoslovím výčepní, ležáky nejprve využili u Zlatopramenu aby zdůraznili že Zlaťák jako značka je jedenáctka tedy ležák. Postupně zavedením nových piv i jiní udělali jedenáctku. Ale opětovné značení stupňovitosti z velkých hráčů uděli v Krušovicích před dvěma lety s opravdovou desítkou a loni s dvanáctkou.

A nyní nám Gambrinus nabízí vylepšené pivo G originál 10°.

Zazněli pochybnosti jestli to desítka bude. Jelikož v textu článku od PU není žádní zmínka o procentech původního extraktu (dříve stupních), přímo to poukazuje na to že nás spotřebitele chtějí oblbnout.

Již dříve jsme řešili nějaké nesrovnalosti a tak jsem se kouknul na nějaké zákony a vyhlášky týkající se značení potravin které se dají najít na netu.

Jedná se o zákon 110/1997 zákon o potravinách a tabákových výrobcích

K tomu vyhlášku 335/1997 kterou se provádí §18 zákona 110/1997

Kromě nějakých změn upravená předpisem 45/2000

Bohužel není volně k nahlédnutí vyhláška 115/2011 tam to možná doznalo nějakých nových změn.

Pozn.: 6.4. 16,30hod-Ale bylo mě umožněno do ní nahlédnout atak jsem doplnil několik postřehů.

Jinak stručně v roce 1997 nám piva rozdělili na stolní do 6%EPM, výčepní 7-10%EPM, ležáky 11-12%EPM, speciály 13%EPM a vyšší, portery 18%EPM a vyšší, sníženým obsahem alkoholu max.1,2%hmotnostních alk.(1%obj.alk.), nealko max 0,5%hmotnostních alk. (0,4%obj.alk).

V roce 2000 změnili hranici stolních na 7 a výčepní jen 8-10%EPM a přidali definici piva se sníženým obsahem cukru max.0,75g/100ml a u lehkých piv přidali energetickou hodnotu max.130kJ/100ml.

V roce 2011 hranici opět vrátili dolní hranici výčepního 7%EPM.

Pro účely vyhlášky se rozumí pivem - pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethylalkoholu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu; slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit extraktem zejména cukru, obilného škrobu, ječmene, pšenice nebo rýže a pouze u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů. ( ta jedna třetina surogace to je hrůza).

Pšeničné pivo je pivo minimálně s třetinovým podílem pšeničného sladu.

Co se týká uvádění surovin tím se všeobecně zabývá zákon 110/1997 - složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci, vitaminů, minerálních látek a dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem. Suroviny musí být uváděny sestupně od nejvyššího podílu k nejnižšímu až do podílu 2% objemu, pak už klidně na přeskáčku.

(1)Označování piva

a) název druhu a skupiny,

b) obsah alkoholu v objemových procentech,

c) způsob kvašení, jde-li o pivo vyrobené svrchním kvašením nebo kvašením v lahvi,

d) údaj "nefiltrované," pokud nebyla provedena filtrace,

e) údaj, zda jde o pivo světlé, tmavé, polotmavé nebo řezané,

f) použití přírodní minerální vody.

(2) Ke zpřesnění označení skupiny piva lze použít výhradně hodnotu extraktu původní mladiny vyjádřenou číselným údajem v hmotnostních procentech nebo tomu odpovídající slovní údaj podle požadavků uvedených v příloze č. 5 .

(3) Lehké pivo a pivo se sníženým obsahem cukru musí být označeno podle zvláštního právního předpisu.

(4) Pro účely označování je pivo vyrobené z ječného sladu, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů s výjimkou isomerizovaných chmelových produktů a vody považováno za jednosložkovou potravinu.

(5) Přípustné záporné objemové odchylky od deklarovaného objemu:

lahve nad 0,3 do 0,75litru -3%, 1-5litru(Pet+ 5lsoudky) –1,5%, sudy -1% objemové

Pak máme přílohu č.5, kde je v tabulce stanoveno prokvašení, obsah CO2, extrakt původní mladiny v %hmotnostních, minimální alkohol pro jednotlivé kategorie. Ten minimální alkohol samozřejmě u kategorií nealko a se sníženým u ostatních je uvedeno nad 1,2%hm.alk...

A tady ve vysvětlivkách k hodnotě EPM je uvedeno -Obsah extraktu před zakvasením, stanovený v pivě na základě analýzy a výpočtem podle Ballingova vzorce. Na obalu a průvodních obchodních dokladech se uvede obsah původní hladiny hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů. .

Ta hladina není můj překlep a to tam skutečně je a je to v obou přílohách z roku 1997, i 2000 a od různých zdrojů. Vyhláška sice říká že EPM nemusí být uváděno, ale v příloze má že musí být, ale díky hladině místo mladině se tomu nejspíš všichni vyhýbají. Jediný kdo to pro účely stanovení spotřební daně musí vyžadovat je Celní úřad. Ostatní úřady to dlouhé roky ignorují a nechávali klamat spotřebitele, když jim obchodní řetězce, malé krámky a hospodský nabízeli např. G 10, přestože to byl jen G výčepní bez možnosti zjištění skutečného EPM.

Pozn. ve vyhlášce 115/2011 příloze č.5 již uplně vypadl text o uvádění EPM i s tou chybou hladiny, je tam pouze-Obsah extraktu původní mladiny, stanovený výpočtem podle velkého Ballingova vzorce, se posuzuje hodnotou zaokrouhlenou na celé číslo směrem dolů.

Další a opravdu velmi pozoruhodná věc, která vyjde z tabulky č.5 U piv s obsahem alkoholu nad 1,2 % a do 5,5 % objemových včetně, se připouští odchylka +/- 0,5 % objemových od deklarované hodnoty a u piv s obsahem alkoholu nad 5,5 % objemových se připouští odchylka +/- 1,0 % objemových od deklarované hodnoty, přičemž musí být dodrženy minimální nebo maximální stanovené hodnoty.

My skoro odborníci již delší dobu se snažíme zorientovat u piva podle zjednodušeného vzorce, který nebere v úvahu stupeň prokvašení EPM=%alkoholu*2+2. Celé roky jsem u piva, které mělo 4,0%hmot.alk. si říkal, jedná se desítku, ale jestli má jen 4,0-0,5=3,5%hm.alk. tak se jedná o devítku a jenom mě blbli. A to si opravdu pivovar s HGB laboratořemi apod umí pohlídat. Proto u hodně testů v Dtestu a podobných, neseděl uvedený alkohol a nikdo z toho nedělal problém, protože tam tolerance je veliká.

Jak to tedy s EPM u G Originál 10° je?

Kdyby na hlavní etiketě bylo označení druhu piva výčepní, pak by číslo deset muselo skutečně být pouze doplňkovým označením EPM.

Takhle to zavání pouze obchodním názvem.

Nezbývá nám než čekat až někdo udělá laboratorní testy kdy vyjde skutečné EPM a nám prozatím zbývá si chuť zkontrolovat maximálně anonymní degustací, abychom nebyli ovlivněni reklamou, renomé značky ani averzí k dané značce piva.

Napište kdo jste už viděl zadní etiketu, co je uvedené tam. Zajímavé by taky bylo, jestli má někdo sbírku etiket uvést vývoj alkoholu u výčepního G.

Dobrému pivu zdar Hroch