to Rosťa: no jo, jenze kdyz ty piva pil Jakl v mladi, vse bylo trochu jinak, ze Takze stredni velikost pocatecniho pismene, jako vysledek zprumerovani?

to Honza Svetpiva.cz: Podle kontextu, míněno tehdy s velkým, míněno dnes s malým.

to Honza Svetpiva.cz: Všechno jsou to názvy, takže by se měly psát s velkým písmenem. U toho prazdroje bych pochopil malé písmeno jako zobecněné označení vzniklé ze značky - asi jako vysvač: Lux -> lux. Nebo ve smyslu "Dejte mi dva prazdroje a dva vyškovy."

to Sekal: Ano, zmíněná klasická pivovarská terminologie je příjemně uklidňující, ba až zasněně voňavá Ovšem kdyby se mělo hlasovat o nejkrásnější české slovo (nebo v češtině dlouhodobě používané, prapůvodem je třeba z Marsu, nevim), volil bych "šerosvit". Dále mám slabost pro slova končící na
-noš: ohňonoš, smrtonoš, světlonoš; obzvlášť proto, že v angličtině jim jaksi chybí emoční náboj. Výjimečně jemnou a křehkou krásu má v sobě oproti němčině a angličtině slovo motýl, ale to už zabíhám příliš daleko neboli jsem off topic, jak my Češi hezky říkáme

to umbob: Někdo mě volal?

to val: Světlonoš má pěkné ekvivalenty v latině (lucifer) a řečtině (fosfor) - v českých verzích. Když už umbob přišel s tím Krakonošem, tak jsem si vzpomněl na roztomilé ekvivalenty krakonoše v němčině a polštině (Ruebenzahl - počeštěně Rýbrcoul a Liczyrzepa, tedy asi něco jako počítač řepy). Možná bych mohl napsat blog na téma původ pivařské terminologie, když už jsme tu o tom začali plkat.

to Rosťa: Nedáváš mi věru lehké úkoly, ale původ slova chlast je tak zajímavý, že ten blog prostě nemohu nenapsat. Musím ale nejprve uvařit své milé, jež je jazykozpytcem takřka profesionálním.

to Sekal: Ostatně, nebyl Rýbrcoul pivem z původního pivovaru ve Vrchlabí? .-)

to Sekal: Tak to samozřejmě! Vztahy nade vše! Mé vřelé pozdravy slečně Sekalové!

to val: Ano, to máš jistě pravdu, čeština předmět, který se vyučuje na základní i jiné škole, stejně jako třeba chemie, ale kdo z nás dnes dokáže vyjmenovat všechny prvky z tabulky pana Menděleva. A přesně jak píšeš, je mi milejší článek s pár hrubkami, který si ovšem velice rád přečtu a je mi jasné, co se tam píše, než pravopisně bezchybný shluk slov, nad kterými musím dlouho přemýšlet, co tím chtěl autor vlastně říci.... A co se výuky češtiny týče, všichni víme, jak to za nás bylo.... Hlavní bylo našprtání se toho, co kdo napsal a kde se narodil, než nějaké rozbory vět...

to siki: Čeština se používá denodenně jakožto základní nástroj komunikace (kromě některých strašně důležitých lidí, kteří ve svém veledůležitém zaměstnání neřeknou česky ani pozdrav kuchařce v jídelně), vyjmenováváním tabulky prvků se baví jen pár exotů Co se hrubek týče, třeba hroch nebýt dokonalá češťyn, ale jeho články jsou pokaždé natolik nabity výživnými a hodnotnými informacemi, že na pár hrubek házím lejno.

to Rosťa: Nesedl, podobným pastem se zásadně vyhýbám, protože beztak nevím, jaký je správný tvar jména sovětského velikána. Východní jména jsou pro mě všechno stejné špeky jako notoricky známý Sysoj Psojič Ryspoloženskyj nebo Pankratěvna Praskovna

to val:
Díky začástečnou pochvalu mnou vytvořených článků. Když mám čas snažím se ten text trochu upravit a opravit. Ale většina článků je tvořena jako reakce naaktuální dění, jsou tedy psány v rychlosti a ode mě plné chyb. Sám se osobně stydím za nesprávné používání rodného jazyka, snad se něco gramatiky a spisovné češtiny doučím spolu se svými syny, až s češtinou budou bojovat v rámci výuky na základní škole. Jistě by se mělo na zásadní chyby v oficielních článcích upozorňovat, ale když diskuze přeroste jen v rozebírání chyb, tak to ztrácí ten pravý pivní smysl.

to hroch: Není zač, rádo se stalo. Hnidopišství ještě nikdy ničemu neprospělo. Vidím, že máte (máš? Nikdá nevim, komu tady můžu tykat, když jsou tu všeci starší ) k problematice pravopisu atd. zdravě asertivní postoj, pročež netřeba dělati si těžkou hlavu z občasných pravopisných chyb.

to val: a co teprve Čurila Plenkovič