Chcete proniknout do tajů rozmanitého světa piva? Pak si nenechte ujít letošní novinku v zážitkové nabídce Plzeňského Prazdroje – pivní degustaci v Pivotéce v Pivovarském muzeu v Plzni. Na podzim je na programu už ve čtvrtek 13. října.

Pivotéku otevřel Plzeňský Prazdroj v závěru loňského roku v prostorech zrekonstruované recepce unikátního Pivovarského muzea, které sídlí v původním právovárečném domě z 15. století v centru Plzně. Pivotéka nabízí téměř 140 druhů piv z více než 25 pivovarů z celé České republiky – od ležáků přes ALE, IPY, Stouty, kyseláče až po piva stařená v sudech po nejrůznějších destilátech. V rámci pivní degustace, vedené zkušenými profesionály, se seznámíte s pivními styly, ochutnáte 8 vzorků piva z malých řemeslných pivovarů. K dispozici bude lehké občerstvení k zakousnutí a také dostatek času na zvídavé otázky a zasvěcené odpovědi na vše, co se týče piva.

Více informací a rezervace míst zde

Již příští týden, 10. a 11. června 2016, proběhne 5. ročník degustační akce roku – Festival minipivovarů na Pražském hradě, s podtitulem Pivo na Hrad. Festival se stal výběrovou akcí, a již vždy se ho bude účastnit 66 minipivovarů. 63 z České republiky a 3 zahraniční hosté. Ti budou pro letošní rok z Polska.

Festival je ojedinělou akcí, kde je pivo vnímáno jako ušlechtilý nápoj, a to jak svým místem, stylem i způsobem provedení. Návštěvníci na něj nechodí pít, ale skutečně degustovat. Hlavním cílem festivalu je seznámit návštěvníky s historickými kořeny českého a moravského pivovarnictví a ukázat jak tradiční, tak i moderní způsoby výroby piva. Jeho velkou předností je, že jsou pivovary postaveny sobě na roveň, kde nikdo nemá větší nebo menší stánek. Pro každého bude u vstupu připraven katalog minipivovarů, degustační sklenice o velikosti 1,5 dcl a také neomezená degustace. Celkově se zdarma vyčepuje přes 6 600 litrů piva a degustační porce se bude čepovat 0,75 dl.

Minipivovary přestávají být raritou, staly se svébytnou součástí pivní kultury a velké pivovary je začínají brát jako přirozenou součást trhu. Minipivovary v současné chvíli zaujímají podíl 1,5% na trhu. „Odborná pivovarská veřejnost přestala vnímat minipivovary jako něco cizorodého, co se vymyká zavedeným zvyklostem oboru. Poznala, že minipivovary mohou být technologickou i marketingovou laboratoří, ověřující nové suroviny, technologie nových druhů piva i zájem trhu o tato nová piva, nové chutě a způsoby prodeje. Není již výjimkou, že si velké pivovary staví své minipivovary nebo využívají služeb minipivovarů ve svém okolí, aby si ověřily úspěšnost nového piva před jeho zavedením do svého portfolia,“ říká Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Na přehlídce minipivovarů, která proběhne v překrásných prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královským letohrádkem, v pátek 10. června od 14-20 hodin a v sobotu 13. června od 12-20 hodin, vybere každý z pivovarů svá dvě nejlepší piva a k degustaci bude připraveno 132 druhů piva 36různých stylů z celé republiky.

Pivovary, které se na festivalu představí, jsou členy Českomoravského svazu minipivovarů, pořadatele akce. Každý z nich vybere svá dvě nejlepší piva, až na pivovar U Fleků, jelikož vaří pivo jen jedno: Pivovarský dům, Břevnovský klášterní pivovar, Zvíkov, Pivovar Kozlíček, Zábřeh Pikard Ostrava, Kyjovský pivovar, Štiřínský pivovar, U Fleků, U Medvídků, Šumavský pivovar Vimperk, Permon Sokolov, Rodinný pivovar Bravůr, Městský Podorlický pivovar, Pivovar Matuška, Antoš Slaný, Želivský klášterní pivovar, Rohovský pivovar U Komárků, Pivovar Lipan Dražíč, První občanský pivovar Chomutov, Starokladenský pivovar, Herold Březnice, Pivovar Koníček Vojkovice, Svatokopecký pivovar, Pivovar Zhůřák Nepomuk, Akciový pivovar Letiny, Pivovar Purkmistr Černice, Pivovar Bobr Zadní Třebáň, Pivovar Labuť Litoměřice, Pivovar Líšeň Brno, Městský Pivovar Štramberk, Pivovar Kozlovice, Pivovarský dům Ostrava, Pivovar Kocour Varnsdorf, Zichovecký pivovar, Rodinný Pivovar Hendrych, Novoměstský pivovar Praha, Joes Garage Brewery, Pivovar Sv. Norbert Strahov, Pivovar Krušnohor, Chmelařský Institut Žatec, Pivovar Hostomice, Pivovar Mazák Dolní Bojanovice, Pivovar Harrach Jelínkova vila, Karlovský pivovar Pod Pralesem, Pivovar Faltus Česká Třebová, Pivovar U 3 Růží, Minipivovar Kolštejn Braná, Zámecký pivovar Chyše, Pivovar Mayzus Chotoviny, Pivovar Kroměříž Maxmilian, Pivovar Tišnov, Pivovar Pacov, Rožnovský pivovar, Pivovar Hrádek – Slavičín, Pivovar Lužiny, Pivovar Továrna, Pivovar Uhříněves, Pivovar Clock Potštejn, Zámecký pivovar Frýdlant, Minipivovar Šnajdr, Podřipský rodinný pivovar, Pivovar Husar, Velický Bombarďák.

Hosté: Polsko - Ale Browar, Pinta, Maryenzstadt

Festival minipivovarů na Pražském hradě již po páté

19. Pivovarské čtvrtce, největšímu a nejoblíbenějšímu pochodu na Moravě, bude už tradičně patřit třetí květnová sobota. Poprvé postavila turisty na start už v roce 1973 a od roku 1997 ji pivovar Holba pořádá každoročně.

Od té doby získává na popularitě a na trasy vyráží stále více lidí. Bez rozdílu pohlaví, věku i kondice. To, co mají společného, je vztah k pohybu, přírodě a láska k dobrému pivu. Odhodlání vychutnat si Jeseníky s Holbou každoročně přivádí na start několik tisíc účastníků pochodu.

Také letos čtvrtka startuje ze 4 míst a nabízí celkem 8 tras různé náročnosti v délce 10 až 21 km. Z každého startovacího místa bude možné vyrazit pouze na příslušné štreky. Kudy povedou je možné zjistit už nyní na mapách, zveřejněných na pivovarskactvrtka.cz. Mapu navíc získá každý účastník na startu a k tomu nutnou výbavu včetně kuponu na občerstvení i slosovatelný lístek do tomboly. Dospělí se mohou těšit na pivo gratis, aby spláchli našlapané kilometry, zatímco dětem doplní ztracené kalorie oblíbené oplatky a nealko. Trasy pivovar chystá ve spolupráci s Klubem českých turistů tak, aby byly dobře schůdné, řádně značené a bezpečné. Největší zájem je každoročně o túry okolo 10 km. Kratší štreky osvěží programová zastavení a všechny účastníky pak společné posezení v cíli na nádvoří pivovaru Holba.

Loni pochod absolvovalo více než 3500 lidí a velký zájem očekává organizátor i letos.

Registrovat se můžete právě teď na pivovraskactvrtka.cz a tím podpořit svůj rychlý start bez čekání. Jako startovné zaplatíte 50 Kč, děti 30 Kč a senioři od 70 let mají start zdarma.

Pivovar Zubr začal stáčet pivo do nových vratných lahví, které se v distribuci objeví v průběhu měsíce května. Moderní vzhled lahví, které vynikají především ergonomickým tvarem, je dílem designového studia Fiala & Šebek. Kromě samotných lahví modernizací prošly také etikety, šátečky, pivní korunky a přepravky.

Atraktivní design lahví, který zaujme zejména embosovaným logem, zvýrazňuje kvalitu produktů pivovaru a osobitost značky Zubr. „Nejde ale jen o samotný vzhled, který napomáhá jasné identifikaci značky. Chtěli jsme, aby nové lahve s sebou nesly benefity i pro koncové spotřebitele. A to se díky novému tvaru podařilo. Ti, kteří upřednostňují pití přímo z lahve, totiž jistě přivítají, že se díky novému ergonomickému tvaru lahev lépe drží, potěší je i fakt, že lahve jsou lehčí. Věřím, že nové lahve příznivci našeho piva ocení,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Díky nižší hmotnosti samotných lahví i přepravky, je plná přepravka téměř o kilogram lehčí než ty stávající, což ulehčuje manipulaci i snižuje zátěž při přepravě. Při návrhu nových lahví byla brána v potaz nejen jejich funkčnost ale i vliv na kvalitu piva. Specifický tvar hradla, které je nyní delší, přispívá k minimalizaci přístupu vzduchu do piva při plnění lahví, což napomáhá ke zvyšování kvality lahvového piva.

Výměna lahví a přepravek proběhla jednorázově a pivovar Zubr od začátku května stáčí již jen do nových lahví. Původní lahve a přepravky budou nadále vykupovány v souladu se zákonem, a to po dobu minimálně jednoho roku od jejich stažení z oběhu.

V souvislosti s otevřením zrekonstruovaného Zámku Svijany představí Pivovar Svijany na začátku léta nové pivo Zámecký Máz. Inspirováno je starými recepturami, podle kterých se v minulém století vařilo pivo zavážené před zimou na nepřístupné horské chaty. K dispozici bude v čepované podobě ve svijanských restauracích.

Zámecký Máz vychází ze svijanské nejprodávanější jedenáctky Svijanského Mázu. „Hotové zfiltrované pivo opětovně zakvasíme rozkvašenou mladinou, tzv. kroužky, a necháme krátce rozkvasit v tanku, aby došlo k homogenizaci celé várky a pivo pak kvasilo stejně ve všech sudech. Po dvou až třech dnech ho stočíme do sudů a uskladníme v ležáckých sklepech, kde při teplotě 2° C tři až čtyři týdny znovu dokváší. Takto připravené kroužkové pivo pak putuje rovnou k zákazníkům,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany.

Díky druhotnému dokvášení a přítomnosti čistých vitálních pivovarských kvasinek získá pivo plnější, ale jemnější a zakulacenější chuť. Při teplotě do 4° C se dá uchovávat velmi dlouho a v průběhu ležení se jeho charakter a vlastnosti pomalu mění a vyvíjí. Naopak při vyšších teplotách je potřeba pivo co nejdříve spotřebovat, protože pivovarské kvasinky jsou v teple aktivnější.

Pivovarské kvasinky obsahují velké množství vitamínů řady B (B1, B2, B3, B6, B9, B12 a B15) a stopových prvků, jako jsou fosfor, chrom, selen, draslík, hořčík, železo, vápník, mangan, zinek a měď.

Zámecký Máz bude možné ochutnat od začátku léta 2016 ve svijanských restauracích nebo na slavnostním otevření Zámku Svijany v sobotu 25. června od 10:00 hodin.

O posledním květnovém víkendu se v Řevnicích nedaleko Prahy koná první ročník pivního festivalu. Ve dvoře na náměstí vedle vinotéky Malá Morava bude v sobotu 28. května od 11 hodin k ochutnání pivo z desítky malých pivovarů z blízkého i vzdálenějšího okolí.

Pokud vám spojení vinotéky a piva nejde do hlavy, vězte, že Malá Morava se mezi řevnickými podniky pyšní nejširší nabídkou piva z menších regionálních pivovarů: jejími čtyřmi pípami už vedle standardní plzeňské dvanáctky proteklo pivo z Jinců, Hostomic, Všeradic, ale také z proslulého minipivovaru Matuška v Broumech nebo ze Zichovce, malé vesnice ležící mezi Slaným a Louny.

Na festivalu nebudou chybět Jince, Hostomice, ani Všeradice, a dorazí i Bobr ze sousední Zadní Třebaně. Řevnice, které vlastní pivovar zatím nemají, budou hostit i vzdálenější pivovarníky, mezi jinými již zmíněný a cenami ověnčený pivovar Matuška, pražský Vinohradský pivovar či Bad Flash, společný podnik pražských pivních restaurací Kulový blesk a Zlý časy, který si nechává vařit pivo v různých prověřených malých pivovarech, mimo jiné v Beskydském pivovárku nebo u "Zhůřáka" Chrise Baerwaldta, vynalézavého Američana působícího ve Zhůři u Nepomuka.

Dalšími účastníky budou sedlčanský pivovar Krčín, Vítek ze Sedlce-Prčice a Slepý krtek z Ujkovic. Coby zvláštní "přespolní" host se představí pivovar Lichwitz z Jeseníka.

Pořadatelé radí návštěvníkům, aby si přinesli vlastní sklo a vyhnuli se tak žíznivému čekání na sklenice. Hosté si ovšem budou moci koupit sklenice i na místě -- pivovary chystají nabídku suvenýrů všeho druhu.

Samozřejmostí je doprovodný program. "Místní domovarníci budou hosty vítat welcome drinky, bude to takové překvapení, slyšel jsem něco o kávových pivech," láká návštěvníky pořadatel František Kotršal, jinak provozovatel Malé Moravy.

"Na grilu budou klobásky a steaky, hudební doprovod pak obstarají naši známí na kytary a další nástroje," dodává pořadatel.

Májový speciál, který se vaří v Pivovaru Vysoký Chlumec, ukazuje směr pro nový trend – skvělých svrchně kvašených piv. Májový maják se tak v moři pivních speciálů rozhodně neztratí, ba naopak. Svrchně kvašené pivo belgického typu ALE je chmelené za studena speciální odrůdou výrazně aromatického chmele, což zajišťuje unikátní vůni a chuť. Májový maják tak jistě ocení všichni milovníci pivních speciálů.

Maják ALE Májový je pivo belgického typu s obsahem alkoholu 4,8 % obj. „V jeho vůni i chuti naleznete typické svěží tóny doplněné chmelovou hořkostí přecházející do citrusových tónů. Toto pivo získává unikátní vůně a chutě díky speciální odrůdě chmele a použití metody studeného chmelení v samém závěru výrobního procesu. Pivo vaříme klasickým dvourmutovým dekokčním způsobem. Další postup je však zcela jiný a samozřejmě ho nebudu prozrazovat. Jedná se o výrobní tajemství,“ popsal Pavel Bekeni, výrobní ředitel Pivovaru Vysoký Chlumec.

Májový speciál je v nabídce od pátku 22. dubna. Zájemci si jej budou moci dát v provozovnách po celé republice. „Výroba tohoto typu piva je v našem pivovaru premiérou. Jsem si jistý, že si jej milovníci pivních speciálů oblíbí. Toto pivo je blízké pivům ALE, ale je v něm ještě něco navíc. A to „něco“ je určitě důvod, proč Májový speciál ochutnat,“ dodal Pavel Bekeni.

Český pivní festival 2016, který odstartuje v Praze na Letné už 12.května, prezentuje opravdový poklad České republiky, české pivo, ve společnosti výborného jídla.

Piva z desítek českých mikro, mini a středně velkých pivovarů jsou čepována výhradně do skla a je o ně velmi dobře pečováno. Pivní festivalové portfolio je doplněno o zastudena chmelenou tankovou festivalovou desítku a dvanáctku, uvařené speciálně u příležitosti Českého pivního festivalu 2016 v Královském pivovaru Krušovice. Kromě zlatavého moku ochutnáte česká vína, tradiční točené limonády a kávové speciality. Na festivalové zahrádce dokonce najdete i koktejlový bar.

Potěšit své chuťové pohárky můžete masnými výrobky přímo od řezníka, pečivem z pečlivě vybrané rodinné pekárny a suroviny, z kterých kuchaři jídla na festivalu připravují, jsou vždy čerstvé a v nejlepší kvalitě. Festivalové menu je tvořeno převážně tradiční českou kuchyní a servírováno na porcelán. V gurmánské rozmanitosti si každý den pochutnáte na mezinárodních delikatesách z Itálie, Španělska, Velké Británie nebo Ameriky. O víkendu do čtvrté hodiny odpolední probíhají pozdní snídaně, takzvané brunche.

Doprovodný festivalový program propojuje kulturu s gastronomií prostřednictvím hudebních vystoupení a workshopů s rozmanitou, převážně gastronomickou tématikou.

Pivovar Ostravar pokračuje v nastaveném trendu novinek připravených pro letošní rok. Po partnerství s největší halou na Moravě, novém konceptu hospod s názvem Ostravarna a změně formátu oblíbených Slavností pivovaru přicházejí ostravští pivovarníci v těchto dnech s novou pivní řadou. Ponese název „Speciály ze spilky“ a bude zahrnovat pivo určené pro vybrané hospody a restaurace.

Do této chvíle byly kmenovým portfoliem ostravského pivovaru dvě značky - prémiový ležák Ostravar Premium a světlé výčepní pivo Ostravar Originál. Svou nabídku Ostravar občas rozšiřoval zejména o piva vařená ke speciálním příležitostem (Slavnosti pivovaru, Den českého piva, Velikonoce, apod.). Při jejich vaření ostravští sládci využívali nejen svého umu a dovedností předávaných z generace na generaci, ale také faktu, že Ostravar jako jeden z posledních velkých pivovarů používá při přípravě piva otevřené kádě spilky.

„Spilka nám umožňuje větší variabilitu objemů a navíc se můžeme každé z várek věnovat samostatně tak, aby získala ty nejlepší vlastnosti. Vzpomeňte si na Kelt, Strong, Stopatnáctku nebo Velvet. Všechny tyto značky nesou pečeť naší spilky,“ připomíná vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter.

Od dubna letošního roku se pivní speciály stanou nově třetí plnohodnotnou kmenovou značkou ostravského pivovaru. Nová značka ponese název „Speciály ze spilky“ „Speciály ze spilky, jak už jejich název vypovídá, budou uvařeny podle speciálních receptur, ať už zcela nových, nebo těch, které v minulosti slavily u našich spotřebitelů úspěch. K jejich výrobě budeme používat tradiční postupy i netradiční suroviny. Na čepu budou speciály pouze omezenou dobu,“ vysvětluje Zuzana Cieciotková, manažerka značky.

Ostravar si od speciálů ze spilky slibuje pravidelné zpestření nabídky pro spotřebitele i podporu svých vybraných hospod, neboť speciály budou stáčeny výhradně do sudů. Hospodští společně s pivem obdrží také speciální pivní sklo. Konkrétně džbánky o obsahu 0,4 l zvané „bucláčky“. „V případě speciálů ze spilky nám nejde o množství vypitého piva, ale o to, aby si spotřebitelé pivo náležitě vychutnali. Proto jsme tentokrát sáhli po objemu 0,4 litrů.“ říká Zuzana Cieciotková.

Prvním pivem, které uvede novou rodinu ostravských speciálů na trh, bude černé pivo Černá Barbora. „Pivo, které dostalo jméno po patronce ostravských havířů, vyniká přirozenou hořkostí. Vaří se ze čtyř sladů a na rozdíl od mnoha jiných černých piv není uměle přislazováno,“ uvádí vrchní sládek ostravského pivovaru Roman Richter. Na čepu by měla být černá Barbora minimálně do konce letních prázdnin.

Letos v pořadí 19. ročník veletrhu GastroFair Víno&Delikatesy, který se uskuteční ve dnech 26. – 28. 4. 2016 na pražském Výstavišti, představí během tří dnů největší expozici vín, destilátů a dalších nápojů včetně pochutin z „nových“ zemí Evropské unie. Pestrou nabídku doplní také točené pivo Ferdinand z Benešova.

Benešovský pivovar, který každoročně boduje v různých soutěžích, letos nově získá právě na tomto veletrhu certifikát TOP DELIKATESA. Konkrétně zde bude oceněn polotmavý speciál 13% Sedm Kulí. Certifikát bude moc pak užívat po dobu čtyř let. Polotmavý speciál Sedm kulí je ochucené pivo s příchutí bylin s unikátní a nenapodobitelnou hořkosladkou chutí. Pivovar Ferdinand k výrobě piva používá technologii spodního kvašení a dozrávání v ležáckých sklepích. Je jeden z mála posledních pivovarů v ČR provozujících vlastní humnovou sladovnu. Právě slad, který je důležitou součástí při vaření piva, dostává pivovar do popředí mezi pivovarnickou obec. Ročně ho zde vyrobí až 2300 tun.

Pivovar je nejsilnější značkou v regionu Benešova, ale postupně se mu daří dostávat i za tyto hranice a tak pivo již můžete ochutnat v Brně, Hradci Králové nebo Jindřichově Hradci. V Praze je možné zajít na Ferdinanda do více než třiceti provozoven, například Pivnice Ferdinand, restaurace Lalibela nebo nově otevřená Pragovka ve Vysočanech. Mimo restaurace funguje také služba Ferdadomu.cz, kdy každou středu pivovar zaváží předem objednané pivo na pražské adresy.

Pokud tedy ještě neznáte benešovské pivo nebo se budete chtít na veletrhu osvěžit skutečným pivem, určitě vyhledejte stánek Ferdinand.

Více na www.skutecnepivo.cz nebo také na www.vegoprag.cz

Pivovar Svijany koupil v roce 2013 nedaleký zámek a za přispění EHP a Norských fondů se rozhodl vrátit mu původní lesk. Téměř dva roky trvající rekonstrukce dospěla do svého finále a Zámek Svijany se v červnu otevře veřejnosti. Slavnostní zahájení provozu proběhne 25. června a první návštěvníci se mohou těšit na archeologickou a pivovarnickou expozici, bohatý doprovodný program i zlevněné vstupné. Pivovar Svijany připravil u příležitosti otevření zámku i nové pivo, Zámecký Máz.

V sobotu 25. června v 9 hodin se poprvé otevřou brány Zámku Svijany veřejnosti. Po celý den bude pro návštěvníky připraven pestrý doprovodný program. Standardní vstupné bude 90 Kč pro dospělé návštěvníky, děti od 6 let, studenti a senioři zaplatí 50 Kč. V den otevření bude pro všechny jednotné vstupné 50 Kč.

Od prvního dne si budou moci návštěvníci prohlédnout zrekonstruovaný interiér zámku včetně kaple s restaurovanými stropními freskami i přilehlou zahradu a ochutnat nové pivo, které při této příležitosti připravil Pivovar Svijany a nazval je Zámecký Máz. Připravena je celá řada stálých expozic, které bude možné absolvovat s průvodcem nebo samostatně. „Jedná se o archeologickou výstavu s exponáty ze Svijan a blízkého okolí, menší expozici o podzemí Libereckého kraje, pivovarnickou expozici, část věnovanou bývalým pánům zámku – Valdštejnům a Vartenberkům, dále pak Islandu, romské menšině a Montessori vzdělávání. V plánu je i otevření zážitkové únikové místnosti, níž se návštěvníci ponoří do tajuplné historie 16. století,“ říká projektová manažerka Markéta Tumová. V průběhu rekonstrukce byla pod vedením archeologa Petra Brestovanského ze Severočeského muzea v Liberci odhalena řada zámeckých tajemství. Jde např. o unikátní bronzovou jehlici starou 3000 let, středověkou pec na chleba nebo tajnou chodbu pod zámkem. Všechny zde nalezené artefakty si budou moci návštěvníci prohlédnout na vlastní oči v expozici, na které se z velké části podílí ARCHA 13 o.p.s.

Součástí zámku je i rozlehlá zahrada, která prošla výraznými úpravami tak, aby nabídla prostor pro odpočinek i zábavu. „Radost určitě udělá nejmenším návštěvníkům, kteří zde najdou pískoviště sloužící zároveň jako archeologické naleziště. Pod vrstvou písku totiž bude možné odkrýt kostru prasete, jejíž část byla v zahradě objevena a zároveň dala obci Svijany jméno,“ doplňuje Tumová. Součástí zahrady budou i pec na chleba a pec na bronzové odlitky. V těch si budou moci návštěvníci pod vedením vyrobit vlastní zámecké suvenýry.

Rekonstrukce Zámku Svijany probíhala od roku 2015 z finančních zdrojů Pivovaru Svijany za přispění EHP a Norských fondů. Celková suma za revitalizaci památky se vyšplhala na 60 mil. Kč, 30 mil. bylo financováno z dotací. „Původní rozpočet byl 50 mil. Kč, z této sumy jsme měli přislíbenou dotaci z EHP a Norských fondů ve výši 30 mil. Kč. V průběhu rekonstrukce se ale objevily např. vzácné fresky v kapli, proto jsme investici ze strany pivovaru zvýšili o dalších 10 mil.,“ upřesňuje finanční stránku projektu ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Svijanský pivovar a nedaleký zámek k sobě od nepaměti patřily. Vedle hospodářského dvora s pozdějším pivovarem nechal zámek Svijany vystavět Jaroslav z Vartenberka, aby zvýšil prestiž panství. Památka byla součástí pivovaru i po znárodnění, do soukromých rukou byla prodána až státním podnikem Pivovary Vratislavice nad Nisou, který svijanský pivovar několik let vlastnil. Po celou novodobou historii zámek chátral a reálně hrozilo jeho zřícení. „Vzhledem k tomu, že k sobě zámek a pivovar vždy patřily, považovali jsme za svou morální povinnost památku zachránit a zpřístupnit veřejnosti. Moc mě těší, že se projekt podařilo zrealizovat a zámek přivítá 25. června své první návštěvníky,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

Aktuální fotografie zámku naleznete zde...

Gurmánský Bosch Fresh Festival nabídne kromě gastronomických pochoutek také výborné pivo. Pilsner Urquell, který je hlavním pivovarem festivalu uvařil speciální chmelový mok přímo pro festival. Kromě toho se mohou návštěvníci těšit na ochutnávky celé řady větších či menších pivovarů.

Každého festivalu se zúčastní okolo 15 pivovarů. Kromě velkých producentů, jakými je Pilsner Urquell, Ferdinand nebo Svijany, mohou návštěvníci ochutnat lahodný mok od menších či rodinných pivovarů - Pivovar Raven, U Stočesů, Knížecí pivovar Plasy, Pivovar Krušnohor a další.

Hlavním pivovarem festivalu je Pilsner Urquell, který pro festival připravil speciální pivo. Várka festivalového piva byla zahájena 8. dubna. Slavnostním ceremoniálem provázel Václav Berka, hlavní sládek pivovaru, který předal pořadateli festivalu Petrovi Jiráskovi pamětní listinu. Pravý žatecký chmel do tanku vhodily moderátorky Prima TV Sandra Parmová a Monika Leová, které budou rovněž moderovat workshop stage a grill stage. Pivovar bude mít v areálech festivalů hned několik stanů, kde se bude nejen speciální pivo čepovat.

„Dnes jsme v Plzeňském Prazdroji, jakožto hlavním pivovaru Bosch Fresh Festivalů společně uvařili várku Pilsner Urquell, která bude za 5 týdnů připravena pro všechny gurmány a gurmety na Bosch Fresh Festivalu v Brně, Plzni, Pardubicích a Praze. Návštěvníci si budou moci vychutnat mistrovsky načepovaný zlatý ležák, jak v klasické, tak v nefiltrované podobě. Dej bůh štěstí a na viděnou na Bosch Fresh festivalu,“ říká sládek Václav Berka.

Termíny jednotlivých festivalů:

Brno: 7. až 8. května 2016

Plzeň: 20. až 22. května 2016

Pardubice: 18. až 19. června 2016

Praha: 25. až 26. června 2016

Více info na webu www.freshfestival.cz, Facebook Fanpage nebo na Instagram.com/fresh_festival

Stalo sa už príjemnou tradíciou, že minimálne dvakrát do roka sa splnia sny všetkých milovníkov pív z malých remeselných pivovarov, keď sa ich obľúbené známe kúsky, ale i očakávané novinky ocitnú pod jednou strechou na podujatí Salón Piva. Nebude tomu inak ani tento rok, kedy sa pivári môžu zúčastniť tohto podujatia hneď na dvoch miestach. Začiatkom apríla ochutnávali v Košiciach a 13. – 15. apríla bude Salón Piva už tradične v bratislavskej Starej tržnici.

Aj keď si toto degustačné podujatie vytýčilo za cieľ naučiť konzumentov piva čo-to o jeho príprave, podávaní, či možnostiach kombinácií s jedlom, organizátor výstavy Ivan Čižmárik priznáva: „Mám pocit, že našich pravidelných návštevníkov už naozaj netreba vzdelávať, čo sa pivnej kultúry týka. Na naše podujatia chodia fajnšmekri, ktorí sú rozhľadení a vyslovene sa tešia na každoročné či sezónne novinky.“ A tých veru nebude málo. Ich spoločným menovateľom je krásny nový pohár typu TEKU od nemeckého výrobcu Rastal, do ktorého si návštevníci budú môcť načapovať degustačné vzorky. Milovníci kooperačných várok určite privítajú druhú edíciu piva Happy Friday 13, navarenú chlapcami zo Salónu Piva a Richtára Jakuba. Taktiež ocenia aj ich spoločný počin, kooperačnú várku s kočovným pivovarom Hellstork, ktorú navarili v pivovare Sessler. Súčasťou podujatia bude opäť aj Street Food Festival s ponukou dobrého jedla priamo pred Starou tržnicou.

Partnerom podujatia je každoročne aj Asociácia malých nezávislých pivovarov Slovenska (AMNPS), ktorej členovia sú okrem samotnej asociácie združení aj v hnutí PIVOBRANA založenom na obranu nezávislého slovenského piva (www.pivobrana.sk). Na svoje si prídu milovníci piva z Banskobystrického pivovaru Urpiner, rožňavského Kalteneckera, Holíčskeho pivovaru Wywar, bratislavského minipivovaru Richtár Jakub, pivovaru Fabrika z Bratislavy, trnavského pivovaru Sessler, podtatranského pivovaru Buntavar, kvačianskeho pivovaru Brontvai, pivovaru Stupavar zo Záhoria, Piešťanského pivovaru, ale aj mnohých ďalších slovenských, českých i iných zahraničných pivovarov. Chýbať nebudú ani populárne cidre, či vychytaná pivná marmeláda Beermalade. Predseda AMNPS Ľubomír Vančo má k tomuto podujatiu kladný vzťah: „Počet návštevníkov tohto podujatia každý rok stúpa, čo ma nesmierne teší. Členovia asociácie berú Salón Piva ako príležitosť na podebatovanie si medzi sebou, ale aj na vyjadrenie vďačnosti našim stálym zákazníkom a fanúšikom. Niektoré tváre už dobre poznáme a vnímame ich ako svojich priateľov.“

Na Salóne Piva za vstupné v hodnote 5 € na jeden deň dostanú návštevníci sklený pohár TEKU, katalóg pivovarov so zoznamom pív a ceruzku, aby si mohli do katalógu robiť poznámky. Kto by chcel akciu navštíviť každý deň, za trojdňovú permanentku zaplatí 10 €. K dispozícii budú tradične aj žetóny v hodnote 0,50 €, ktoré budú zameniteľné v stánkoch pivovarov za pivo a za jedlo. Salón Piva je otvorený od 15.00 do 23.00 hod.

Viac informácií nájdete na www.salonpiva.sk

V tradiční novinářské anketě Naše pivo 2016, pořádané Českým svazem pivovarů a sladoven, kde novináři vybírají nejpopulárnější pivo, se v letošním roce na prvním místě umístila značka Pilsner Urquell, druhý byl Velkopopovický Kozel a třetí místo obsadily Svijany. Ankety se zúčastnilo 201 novinářů ze všech druhů médií a napříč všemi regiony ČR. 79 % respondentů byli muži, 21 % ženy. Při vlastním hlasování novináři nominovali 185 značek.

Zpráva o stavu českého pivovarství a sladařství za rok 2015

Pivovary v Česku v loňském roce uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, celkový výstav vzrostl meziročně o 2,2 procenta. Výrobu táhl především export, vyvezlo se rekordních 4,1 mil. hektolitrů, což je meziroční nárůst o 13,3 procent. Naopak produkce piva pro domácí trh stagnovala na úrovni 16,3 milionu hektolitrů. Češi však loni poprvé vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva.

Za loňským růstem pivovarského segmentu v České republice stojí rekordní export, spotřeba piva v České republice mírně poklesla. „Zatímco ve světě oslavuje české pivo v posledních letech skutečný rozmach, domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně,“ říká k výsledkům předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Spotřeba piva na domácím trhu v přepočtu na obyvatele totiž znamenala lehký pokles ze 144 na 143 litrů piva za rok. Import piva sice vzrostl o 7,3 procent, ale co do poměru domácí spotřeby a importovaného piva, zůstává na nejnižší úrovni v Evropě.

„Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští spotřebitelé si pivo více vybírají a zaměřují se na kvalitu,“ dodává František Šámal. Meziročně vzrostla o pět procent také výroba nealkoholického piva na 546 tisíc hektolitrů, což je pokračováním dlouhodobějšího trendu. Alarmující je pokračující pokles prodeje piva v pohostinství (v loňském roce na 40 procent celkového prodeje) ve prospěch baleného piva prodaného v maloobchodě.

Rekordní export i přes ruské embargo

Export českého piva vzrostl meziročně o více než 13 procent na rekordních 4 139 tis. hektolitrů. Ze zemí EU byly loni nejdůležitějšími trhy Slovensko a Německo. „Export do zemí mimo EU byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a výrazným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU,“ upřesňuje František Šámal. Druhé místo patří USA a třetí Jižní Koreji, kam v loňském roce vzrostl export českého piva o více než 100 procent. Velký progres oproti předcházejícímu roku zaznamenala rovněž Čína (81% nárůst).

Produkce piva v ČR v roce 2015

2015	2014	rozdíl
Výstav piva v ČR (tis. hl)	20 076	19 648	+2,2 %
Export (tis. hl)	4 139	3 652	+13,3 %
Import (tis. hl)	312	291	+7,3 %
Výstav piva pro domácí trh včetně nealkoholického piva (tis. hl)	16 249	16 287	-0,2 %
Spotřeba piva na hlavu (litry)	143	144	- 1 litr

Sladu se vyrobilo meziročně více

Výroba sladu vzrostla meziročně o 0,8 procenta na 544 tisíc tun. Do zahraničí se vyvezlo 244 463 tun, neboli 45 procent celkové produkce. V roce 2014 byl podíl padesátiprocentní. „Tradičně jsou nejvýznamnějšími odběrateli sladu Polsko, Německo a v posledních letech i Maďarsko a Velká Británie,“ říká Richard Paulů, generální ředitel Sladoven Soufflet, největšího producenta sladu v Česku. Nejdynamičtější meziroční nárůst pak zaznamenal vývoz sladu do Brazílie a Japonska.

Hrozbou pro budoucnost českého sladařství stále zůstává zastavování zemědělské půdy a eroze. „Úbytek orné půdy je skutečně alarmující. Od roku 1991 je to více než 233 tisíc hektarů, což je téměř současná osevní plocha jarního ječmene v České republice,“ upozorňuje Richard Paulů. V posledních deseti letech činil roční úbytek orné půdy téměř sedm tisíc hektarů. Problémem je rovněž nadměrná produkce bioenergetických rostlin. „Nedodržování vhodné obměny plodin má za následek klesající úrodnost, zhoršení bonity půd, zvýšený výskyt chorob a přemnožení škůdců,“ dodává Richard Paulů.

Zdroj: ČSPS

Karvinská restaurace Červená sedma prošla kompletní proměnou a zařadila se mezi designové restaurace značky Radegast. Originální interiér a Radegast Ryze Hořká 12 čepovaný z pivních tanků okamžitě přilákal nové hosty.

V karvinské Radegastovně Červená sedma najde host pivní tanky přímo u výčepu. Jsou dvouplášťové, nepotřebují tedy chladicí box a symbolicky stráží po obou stranách výčep. Na hosty vedle pozorného výčepního dohlíží i pohanský bůh Radegast v podobě velké sochy.

Kámen, společně se dřevem, tvoří základní materiály použité v Radegastovně. Kámen není umělý! V tomto případě byla použita originální technologie tzv. výdusku drceného kamene, nanášeného do vymodelované formy. Z kamene je nejen Radegastova socha, ale i výčep a jeho zázemí. Koncept Radegastoven je založen na myšlence použití jednotlivých materiálů v jejich „syrové“ až původní podobě, s minimem nutných úprav a přidaných dekorací. Materiál má působit sám o sobě. Jeho krása je výrazně podpořena ve způsobu prezentace, kdy již není pouhým doplňkem, ale i skutečným nositelem výtvarného zážitku.

Kapitolou samou pro sebe jsou pivní tanky, respektive jejich umístění a uchycení. „Pro každou Radegastovnu se držíme zásady originálního řešení pro dosažení maximální atraktivity provozovny. Architekt totiž přišel s úplně novým pohledem na umístění a uchycení interiérových tanků, které vyžadovalo mimo jiné i teoretické výpočty, které dělali odborníci na Západočeské univerzitě v Plzni. Tank naplněný pivem má hmotnost kolem 800 kilogramů a my jsme chtěli mít jistotu, že uchycení tuhle váhu zvládne. Jen pro připomínku, tankové hospodářství je neodmyslitelnou součástí, přímo podmínkou, pro každou konceptovou hospodu bez ohledu na značku,“ vysvětluje umístění pivních tanků přímo v interiéru pan Jakub Zaoral, supervizor konceptových hospod Plzeňského Prazdroje.

Nové prostory Radegastovny v Karviné nabízejí posezení pro více než 80 hostů. V sezoně je otevřena také velká letní zahrádka. Radegast Ryze Hořká 12 se zde čepuje z pivních tanků a v nabídce nechybí ani Radegast Originál a další oblíbené značky včetně sezónních speciálů.

S novým interiérem přišel i nový jídelní lístek, na kterém hosté najdou vedle poledního menu i tradiční polévky, speciality k pivu, hamburgery, speciality na grilu ale také 14 druhů pizzy. Jídelníčku vévodí specialita šéfkuchaře, kterou je grilované marinované vepřové koleno.

„Snažíme se být nejlepší, dát hostům to, co chtějí, a ve vysoké kvalitě,“ prozrazuje recept na úspěch pan Ladislav Ferenec, spolumajitel Radegastovny Červená sedma, a dodává: „Proměna interiéru má slova plně dokládá. Štamgasti zůstali, přišlo mnoho nových hostů, výtoč piva i tržby rostou.“

V kvalitě nabízených služeb se odráží dlouholeté zkušenosti majitele s podnikáním v gastronomii. Radegastovna Červená sedma je držitelem Certifikátu za vynikající péči o čepované pivo a výčepní dokáží pivo načepovat rozličnými způsoby, podle přání hostů.

„Jak jsem začal podnikat v gastronomii?,“ opakuje položenou otázku pan Ladislav Ferenec, spolumajitel Radegastovny Červená sedma, a odpovídá: „Náš otec byl velkým milovníkem piva, na které chodil do jedné hospody, kde pracovala i naše maminka. Když jsme se dozvěděli, že je ta hospoda na prodej, s bratry jsme ani chvíli neváhali, dali peníze dohromady a hospodu vydražili.“

Celkové prodeje jsou dlouhodobě stabilní, již čtvrtým rokem se pohybují na úrovni 3,1 milionu hektolitrů.

Pivovary Staropramen, druhý největší výrobce piva v Česku a významný exportér, loni prodaly celkem 3,12 milionu hektolitrů piva a nápojů (bez započtení licenční výroby v zahraničí). Dařilo se především exportu Staropramenu do zahraničí, kde jeho prodeje vzrostly o 7 % a to především na Slovensku, ve Velké Británii a Německu.

Další výrazný krok v posilování pozice Staropramenu v zahraničí

Za dalším nárůstem exportu Staropramenu, který překročil hranici 600 tisíc prodaných hektolitrů, stojí správně zvolená marketingová strategie spolu s posílením role značky v portfoliu mateřské společnosti Molson Coors, ve kterém Staropramen patří mezi tři klíčové značky skupiny a je tak značkou, která má mezinárodní podporu na klíčových trzích.

Smíchovské pivo tak mohou ochutnat spotřebitelé ve 34 zemích světa. Na některých trzích je nejprodávanější českou importovanou značkou. Sílu Staropramenu v zahraničí dokládá i růst licenční výroby, díky kterému se Staropramen řadí mezi nejprodávanější česká piva v zahraničí vůbec.

V Česku investice do plechovek, tankových hospod, ciderů a podpory Sportovního kina

V Česku Pivovary Staropramen loni investovaly do modernizace balící linky na plechovky v pivovaru Staropramen, tankových technologií do hospod, rozšíření portfolia ciderů značky Carling o dvě nové příchutě a převzetí distribuce prémiového mexického ležáku Corona. Výraznou investicí podporující prodej v hospodách a restauracích pak bylo nastartování projektu Sportovního kina ve spolupráci se společností O2 Czech Republic.

Především investice do stále populárnějších plechovek a do trendových ciderů přinesly růst jejich prodejů v řádu desítek procent. Za růstem plechovkového segmentu u nás je stále větší obliba Čechů v pohodlných baleních, které spotřebitelům poskytují pivní mobilitu a praktičnost. Pivovary Staropramen investovaly do rozvoje plechovkové stáčecí linky na Smíchově více než 100 milionů korun, díky čemuž linka zvýšila svou kapacitu o 30 % a umí nově balit nové druhy plechovek i plechovková multibalení. Výsledkem investic do podpory plechovek je meziroční růst jejich prodejů o téměř 20 %.

Rozšíření portfolia ciderů značky Carling o dvě nové příchutě spolu s efektivní podporou prodeje a velmi teplým létem pomohlo k nárůstu jejich spotřeby o výrazných 44 %.

Důležitou oblastí, na níž se Pivovary Staropramen dlouhodobě zaměřují, jsou projekty na podporu prodeje v segmentu gastronomie. Mezi ty, které pomáhají zvyšovat kvalitu čepovaných piv a tím lákat lidi k návštěvě hospod je projekt podpory tankových technologií, skrze které se díky zvýšení jejich počtu podařilo meziročně prodat o 14 % piva více.

Na podzim loňského roku pak Staropramen zahájil hlavní kampaň svého nového projektu podporujícího prodeje v hospodách a restauracích. Projekt Staropramen Sportovního kina je založen na zvýhodněné nabídce marketingového balíčku zahrnující O2TV Business se širokou nabídkou sportovních kanálů včetně exklusivních přenosů na O2 Sport pro provozovatele hospod a restaurací. Cílem je lákat štamgasty k pravidelné návštěvě sledování zápasů do hospod s tímto kinem. Do projektu se doposud zapojilo více než 700 hospod a výsledky potvrzují zhruba 10% nárůst tržeb.

Nejen v mytologii, ale také v interiéru zcela nových Radegastoven, designových restaurací značky Radegast

Zlínské Jižní svahy získaly novou atraktivní restauraci. Bývalá pivnice Rex prošla rozsáhlou a velkorysou změnou interiéru i kuchyňského zázemí. Ve dvou etapách během pouhých tří měsíců se původní nevyhovující prostory proměnily v prostornou designovou restauraci značky Radegast.

Zlínské Radegastovně Rex dominuje socha pohanského boha Radegasta, který doslova vystupuje ze skalního bloku. Kámen, společně se dřevem tvoří základní materiály použité v Radegastovně. Kámen není umělý! V tomto případě byla použita originální technologie tzv. výdusku drceného kamene, nanášeného do vymodelované formy. Z kamene je nejen Radegastova socha, ale i výčep a jeho zázemí.

Velkorysé prostory zlínské Radegastovny jsou nekuřácké, se zcela stavebně oddělenou kuřáckou částí s vlastním výčepem a kulečníkovými stoly. Ze všech míst hosté vidí na prosklené tankové boxy. Kapacita hlavní, nekuřácké restaurace je více než 120 míst, kuřácká část má míst 50. Je otevřeno denně, sedm dní v týdnu.

Hosté si mohou vychutnat Radegast Ryze Hořkou 12 z tanků, dále se zde čepuje Radegast Originál, a jeden výčepní kohout je vyčleněn pro sezónní pivní speciály. Zajímavostí je i prostorová instalace dvouplášťového pivního tanku, který je doslova zavěšen v prostoru. Tento tank nepotřebuje chladicí box. K dobrému pití patří samozřejmě i dobré jídlo. Šéfkuchař Radegastovny Rex doporučuje pečená žebra nebo vysoký roštěnec s červenými fazolemi nebo Radegastovo prkénko, jako pochoutku k pivu.

„Čepovat dobré pivo! Za dobrým pivem si lidé vždy najdou cestu. My se o to v Radegastovně snažíme. Výčepní ve spolupráci s pivovarem absolvují pravidelně školení a uvědomují si, jak i kvalita jejich práce může ovlivnit výslednou podobu a chuť načepovaného piva,“ takto vysvětluje svůj pohled na úspěšnou restauraci pan Miroslav Krátký ze zlínské Radegastovny a dodává: „Naše spolupráce s nošovickým pivovarem je již dlouhodobá a vysoká kvalita a obliba piva Radegast je prověřená. Proto bylo jasné, že poté, co jsme se rozhodli původní nevyhovující prostory rekonstruovat, jsme využili konceptu designových restaurací Radegastovna. První ohlasy hostů potvrzují, že to bylo správné rozhodnutí.“

Koncept Radegastoven je založen na myšlence použití jednotlivých materiálů v jejich „syrové“ až původní podobě, s minimem nutných úprav a přidaných dekorací. Materiál má působit sám o sobě. Jeho krása je výrazně podpořena ve způsobu prezentace, kdy již není pouhým doplňkem, ale i skutečným nositelem výtvarného zážitku.

Výrazným prvkem, který utváří prvotní dojem z interiéru, je socha boha Radegasta v nadživotní velikosti umístěná před kamennou stěnou. Bůh shlíží na hosty a společně s výčepem vévodí celému prostoru.

Pod designem nových značkových hospod Radegastovna je podepsán architekt Jan Bouček. Na otázku použitých materiálů v interiéru odpovídá takto: „Chtěli jsme do interiéru dostat co nejvíc kamene. Ovšem ne ve formě klasického sériového obkladu. Preferuji volnější pojetí, jako kdybych vzal blok skály a přenesl ho do restaurace, zkrátka jsem si představoval, že budu pracovat se skalním blokem z kamenolomu. Nakonec to, co je v Radegastovně, není kus skály jako takové, je to umělý kámen vytvořený z přírodního kamene.“