Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Stavebnicové minipivovary

Společnost Pivovary Staropramen se dlouhodobě snaží svými projekty a denodenní spoluprací se zákazníky v segmentu gastronomie rozvíjet jejich podnikání a zvyšovat kvalitu nabízených služeb. Nyní byla tato činnost druhé největší pivovarnické společnosti v Česku oceněna přímo samotnými provozovateli gastronomických zařízení sloučených do Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR ČR). V rámci závěrečného večera 7. výroční konference, kterou Asociace pořádala 8.-9. listopadu v hotelu Tereziánský dvůr v Hradci Králové, obdržel generální ředitel společnosti Zbyněk Kovář Mimořádnou cenu AHR ČR za podporu a rozvoj české gastronomie a pohostinství.

Pivovary Staropramen toto ocenění získaly za celý komplex aktivit a projektů v čele s úspěšným gastronomickým konceptem Staropramen Potrefená husa, za vzdělávací koncept První pivovarské školy Staropramen, za inovace pivního portfolia, zvyšování pivní kultury a kultury pití piva a v neposlední řadě za dlouhodobou a přínosnou spolupráci s AHR ČR.

Pro naši společnost je to velká čest být za přínos gastronomii oceněn přímo provozovateli gastronomických zařízení,“ řekl k ocenění Zbyněk Kovář, generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen, který ocenění převzal přímo z rukou prezidenta AHR ČR Václava Stárka. „My pivovarníci jsme s oborem gastronomie úzce spjati po staletí, a jak vyplývá z našich průzkumů, jsme také pro provozovatele podniků nejdůležitějším partnery. Majitelům hospod, restaurací a barů se v rámci našeho partnerství snažíme krom dodávek kvalitního piva předat maximum informací týkajících se nejen piva samotného, ale celého provozu podniku tak, aby naše společné podnikání rostlo. Současně neustále přicházíme s novinkami a inovacemi našeho portfolia. Jak ukazuje praxe, jen ony totiž mohou oživit a oživují v dnešní ekonomicky nelehké době nižší spotřebu tradičních piv,“ dodává Kovář.

Nejen za tento přístup k zákazníkům a inovativnost však byla cena udělena právě této společnosti. O oceněném rozhodly také dva úspěšné a originální projekty, které Pivovary Staropramen již dlouhou dobu realizují: koncept Staropramen Potrefená husa a První pivovarská škola Staropramen. Na čem jsou založeny?

Gastronomický koncept Staropramen Potrefená husa

Největší a nejúspěšnější síť restaurací provozovaná českou pivovarnickou společností. Nápad otevřít vlastní moderní restauraci, kde bude hrát pivo klíčovou roli, vznikl v roce 1998. První Potrefená husa byla otevřena v září následujícího roku na Vinohradech. Během následujících třinácti let se z Hus stal fenomén, který svou filosofií i konkrétními provozními a designováni prvky ovlivnil stovky jiných gastronomických podniků v Česku. Dnes má síť 29 provozoven u nás a dvě na Slovensku. A přestože se u nás díky ekonomické situaci denně zavírají hospody a restaurace, Husám se daří. Jen letos přibyly čtyři nové. Ročně Husy zaznamenají téměř 3 miliony návštěv.

Dlouhodobý vzdělávací projekt První pivovarské školy Staropramen

Tato škola vedená obchodním sládkem Liborem Vávrou je určena nejen pro vzdělávání zaměstnanců pivovaru i majitelů restaurací, jejich personálu a hostů. Hlavním cílem školy je předat poznatky a praktické zkušenosti z práce s tísícemi zákazníků pivovaru i z provozování sítě Potrefených hus. Tím firma přispívá ke zvyšování pivní kultury a kultury pití piva. Škola byla založena v roce 2000 a za dvanáct let jí bylo proškoleno zhruba 16 000 „studentů“. Široký soubor přednášek zahrnuje vše, co se jakýmkoliv způsobem dotýká piva a gastronomie: ekonomika provozovny, architektura, tvorba jídelních lístků a receptů, optimální pivní portfolio, výběr a motivace personálu apod..

Mimořádné ocenění Asociace hotelů a restaurací nám potvrdilo, že zvolená obchodní filosofie být našim zákazníkům partnerem v podnikání je nejen obchodně úspěšná, ale jako celek spolu s Potrefenými husami a Pivovarskou školou také odborně zajímavá. Zisk této ceny je pro nás velkou motivací do dalších let,“ dodává Daniel Tinz, obchodní ředitel pro segment gastronomie společnosti Pivovary Staropramen.


Výraz „šalanda“ dříve označoval místnost, kde se stravovala či odpočívala pivovarská či mlynářská chasa. První šalanda byla v Měšťanském pivovaru postavena záhy po jeho založení, v roce 1844. Dnes jsou v pivovaru Prazdroj dvě šalandy, tzv. velká a malá. Slouží k příjemnému posezení a občerstvení v autentické atmosféře historických sklepů, kde se podává nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell přímo z dubových sudů.

Velká sklepní šalanda je čerstvou novinkou – zahájila provoz teprve v září 2012. Díky své rozloze 70 metrů čtverečních nabízí velká šalanda více možností zábavy pro cca 50 osob. Přestože vně šalandy dosahuje teplota 7 °C, ideálních pro pivo, uvnitř je příjemně díky úspornému podlahovému vytápění. Malá šalanda vzhledem k rozloze i kapacitě pro 26 osob nabízí prostředí pro komornější setkání.

Jedinečný zážitek z posezení v obou šalandách utváří zejména jejich umístění uprostřed historických sklepů plzeňského pivovaru, jejichž chodby dosahovaly celkové délky až 9 kilometrů a kdysi v nich zrálo pivo ve stovkách dubových sudů. Plzeňští sládci zde dodnes připravují několik řad sudů piva stejným způsobem jako v roce 1842 a pravidelně kontrolují, že Pilsner Urquell chutná stále stejně dobře.

Příjemnou atmosféru interiéru obou šaland dotváří autentické pivovarské nářadí, které se skutečně užívalo při výrobě piva. Lavice jsou kompletním dílem současné bednářské party v pivovaru, stoly a židle bednáři upravili pro použití v šalandě. Kovové nádoby, takzvané mázy, v nichž sklepníci přinášejí do šaland nefiltrované a nepasterizované pivo Pilsner Urquell přímo z dubových sudů, jsou vyrobeny z mědi nebo nerezu a mají objem tři litry. Z nich se pivo v dřívějších dobách běžně rozlévalo hostům v pivnicích přímo na jejich stole.

Šalandy odedávna sloužily k odpočinku, stravování či zábavě pivovarské či mlynářské party. Zařízeny byly několika prkennými lůžky i nad sebou, takzvanými palandami. Obyvatelé šalandy mívali k dispozici sporák s nádobami na vaření a ohřívání jídla, také žlab k mytí nádobí. Uprostřed místnosti stály stoly, kolem skříně na nádobí a šatstvo dělníků.

Dnešní nově zbudované šalandy v historických sklepích plzeňského pivovaru slouží výhradně k zábavě. V malé šalandě poseděli s přáteli mnohdy i velmi zajímaví návštěvníci, například slovenský prezident Ivan Gašparovič, režisér Miloš Forman, herec Jaromír Hanzlík, „plzeňský Moliére“ Antonín Procházka nebo špičkové plzeňské sportovní týmy (fotbalisté Viktorie a hokejisté HC Škoda Plzeň).

V Měšťanském pivovaru byla první šalanda pro chasu vybudována v roce 1844, tedy krátce po založení pivovaru v roce 1842. Počátek 19. století přinesl rozmach ve výstavbě šaland, například sladovnických v komplexu sladovny, vlastní šalandu měli také topiči, strojníci či například bednáři. Poslední dochovaná zmínka o šalandách se datuje rokem 1946.

O praktickém účelu šaland v Měšťanském pivovaru hovoří Václav Suchý* následovně. „Jest při živnosti sladovnické zvykem, že sládek poskytuje své chase noclehy v pivovaře samém. Přidržuje se tohoto zvyku, poskytuje závod jak dělnictvu z pivovaru a sladoven, tak i též bednářům zvláštní ložnice, tak zvané šalandy, z nichž každá jest spojena s místností větší, jídelnou, dotyčně hovornou. Tyto šalandy slouží za příbytek svobodnému dělnictvu. Ženatá chasa bydlí mimo závod… Večer, po dokončené práci, panuje ve místnostech těch společenská zábava, která není bez blahodárného vlivu na náladu dělnictva, zvyšuje jeho lásku a ochotu ku práci, tak že každá z chasníků vždy s náležitou svěžestí a čiperností do práce se pouští. Jest práce za veselé nálady konaná dvojnásobně cennou.

|* Václav Suchý, Měšťanský pivovar v Plzni: 1842–1892 : Pamětní spis ke slavnosti 50. ročnice založení Měšťanského pivovaru v Plzni


Společnost Pivovary Staropramen dosáhla významného úspěchu v soutěži TOP Odpovědná firma roku 2012, když v kategorii Firma a město obsadila 2. místo. Toto významné ocenění tak odměňuje dlouholetou péči o sousedy a okolí v místech, kde sídlí oba pivovary společnosti Pivovary Staropramen, tedy v Praze 5 a v Moravské Ostravě a Přívozu.

Jsem přesvědčená, že za vítězství vděčíme tomu, že naše pojetí firemní společenské odpovědnosti je součástí strategie naší společnosti, je dlouhodobé a stojí na pevných základech. Naše CSR strategie je postavena na čtyřech pilířích: odpovědný vztah k životnímu prostředí, odpovědný vztah ke komunitám, odpovědný přístup k zaměstnancům a odpovědný přístup nás jako výrobce piva,“ říká ředitelka právního oddělení a vnějších vztahů Edita Šilhánová.

Pojetí CSR společnosti Pivovary Staropramen spočívá i v dialogu a vyslechnutí potřeb druhé strany a následném návrhu řešení, na kterém se vedle finančních prostředků podílí firma a její zaměstnanci také vlastními silami. „Taková pomoc je nám blízká a pro takovou cestu jsme se v uplynulých letech rozhodli. Je pro nás obrovskou odměnou vidět, že to byla cesta správná,“ dodává Edita Šilhánová. Přidanou hodnotu přináší také provázanost jednotlivých aktivit, jejich vzájemná podpora a zapojení různých zdrojů včetně vlastních zaměstnanců, kteří se tak stávají aktivními ambasadory CSR aktivit společnosti.

Mezi nejúspěšnější a již tradiční aktivity společnosti Pivovary Staropramen patří projekt „Dny, kdy pomáháme, aneb Community Days“, který letos oslavil již pět let existence, a do kterého se každoročně dobrovolně zapojuje více než sto zaměstnanců. Za pět let trvání projektu zaměstnanci společnosti Pivovary Staropramen v Praze a Ostravě odpracovali přes 4 000 brigádnických hodin strávených zkvalitňováním životního prostředí a podporou komunit v okolí pivovarů.

Dalším úspěšným projektem, postaveným na úzké spolupráci s komunitami a zároveň i zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí, je projekt „Sbírej víčka, postavíme…“, který do sbírání víček z PET lahví a nápojových kartonů zapojil jak zaměstnance obou pivovarů a jejich rodinné příslušníky, tak i děti a jejich rodiny z mateřské školy v Moravské Ostravě a zaměstnance úřadu Městské části Praha 5. Ty díky tomu a finančním přispění společnosti Pivovary Staropramen získaly herní vybavení školní zahrady. Stejným způsobem získalo vybavení také veřejné hřiště v ulici Lamačova na pražském Barrandově.

Společnost Pivovary Staropramen však se svým ekologickým přístupem nezůstává pozadu ani v rámci samotné výroby piva a chodu obou pivovarů. Je kladen důraz na opětovné zpracování většiny odpadů, díky čemuž je recyklováno 99,6 % vedlejších odpadních produktů. V posledních letech došlo také k výraznému snížení spotřeby vody (ze 4,9 hl/Nhl v roce 2007 na 3,9 hl/Nhl v roce 2012) či snížení spotřeby tepla (ze 87,71 MJ/Nhl v roce 2007 na 56 MJl/Nhl v roce 2012). V oblasti ochrany životního prostředí probíhají rovněž pravidelné semináře a diskuse zaměstnanců či vzdělávací akce u příležitosti významných dní, jako např. Dne Země, Světového dne vody a Světového dne životního prostředí.

V těchto i dalších projektech budeme v souladu s naší dlouhodobou CSR strategií dále pokračovat. Vede nás k tomu nejen skvělý výsledek v soutěži TOP Odpovědná firma, ale také hmatatelné výsledky, které za sebou naše činnost zanechává,“ říká Edita Šilhánová.


V letošním roce jsme s zúčastnili čtyř soutěžních klání. A hned na třech z nich jsme uspěli s několika značkami našich piv.

Regionální potravina a chuť jižní Moravy 2012

V letošním ročníku vyhlášeném Ministerstvem zemědělství uspěl na jižní Moravě jediný pivovar – Vyškovský pivovar.

Vyškovský BŘEZŇÁK – světlý prémiový ležák získal jako jediné pivo značku Regionální potravina Jihomoravského kraje, kterou uděluje ministr zemědělství na základě doporučení hejtmana Jihomoravského kraje.

Vyškovský BŘEZŇÁK – skončil také na prvním místě v soutěži ZLATÁ chuť jižní Moravy v kategorii alkoholické nápoje (mimo vína), kterou uděluje hejtman Jihomoravského kraje spolu s Regionální agrární komorou, Mendelovou univerzitou v Brně a univerzitou VFU Brno.

Vyškovský ALKOSTOP – nealkoholické světlé pivo také získalo první místo v soutěži ZLATÁ chuť jižní Moravy v kategorii nealkoholické nápoje.

Chuť jižní Moravy – toto ocenění získaly další výrobky z Vyškovského pivovaru: Vyškovský DŽBÁN (světlý ležák 11), Vyškovský TMAVÝ DŽBÁN (tmavý ležák 11), Vyškovský Generál (světlý speciál 14). Ocenění získaly i nové výrobky – směsi piva a limonád, které vyrábíme pod novým logem CROSS MIX. CROSS MIX – beermix citron a kapkou maliny – nízkoalkoholický nápoj s 2,2 % obj. alkoholu a CROSS MIX – beermix free dark a kapkou višně – nealkoholický nápoj s pouhými 0,2 % obj. alkoholu.

ČESKÁ CHUŤOVKA 2012

V říjnu 2012 byly vyhlášeny výsledky soutěže ČESKÁ CHUŤOVKA 2012, kterou vyhlašuje SYMPEX pod záštitou skupiny COOP pro dobrý tuzemský potravinářský výrobek.

Ve své kategorii získala ocenění tato naše piva:

Vyškovský BŘEZŇÁK – světlý prémiový ležák,

Vyškovský TMAVÝ DŽBÁN - tmavý ležák 11,

JUBILER 16,80 – světlý speciál mající svůj název podle roku založení pivovaru – 1680.

INTERNATIONAL BEER COMPETITION 2012 AWARD JAPONSKO

Tuto na české poměry neobvyklou soutěž, která má v Asii vysokou prestiž jsme obeslali s ohledem na naše aktivity v daném regionu. Zúčastnilo se jí 85 pivovarů z 18-ti zemí. Ve své kategorii získal Vyškovský TMAVÝ DŽBÁN stříbrnou medaili a exportní varianta jedenáctky pod názvem PRAGUELL má bronzovou medaili.

ZÁVAZNÁ OCENĚNÍ

Pro nás jsou tato ocenění známkou toho, že jsme se vydali správnou cestou. Jak je nejen v regionu známo, Vyškovský pivovar měl být v roce 2010 zavřený. Ale především na základě vůle místních, kteří sepsali petici na zachování výroby piva, vyhlásilo Ministerstvo zemědělství výběrové řízení na nájemce pivovaru. Naše společnost CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s., toto výběrové řízení vyhrála a jedním z hlavních cílů bylo nastavit a udržet vysokou a stálou kvalitu piva.

Ocenění odborníků a výrazný růst prodeje našich piv svědčí o tom, že se nám zvolená cesta daří. Tou je zachování klasické výroby piva s použitím kvalitních surovin bez jakéhokoli šizení, užívání náhražek a bez urychlování výroby.

Jeden ze dvou nejrychleji rostoucích pivovarů!

Ano, vyškovský pivovar je dle zveřejněné statistiky členů Českého svazu pivovarů a sladoven za první pololetí roku 2012 druhý nejrychleji rostoucí pivovar u nás. Výstav narostl o více jak 44 %, přičemž celkově za všechny členské pivovary je nárůst jen o 4 % oproti prvnímu pololetí loňského roku.

A co znamenají slova v novém logu Vyškovského piva?

TRADICE = varna + otevřená spilka + ležácký sklep

ČISTOTA = místní voda + moravský slad + český chmel

POCTIVOST = neředění vodou + neurychlené zrání

… okoštujte piva a limonády z Vyškovského pivovaru


Plzeňský Prazdroj vybral v rámci výběrového řízení novou digitální agenturu pro značku Gambrinus. Stala se jí agentura OgilvyInteractive. Jejím úkolem bude přinášet a realizovat kreativní řešení pro oblast digitálních médií s důrazem na sociální sítě. Výběrové řízení bylo ukončeno na začátku listopadu a zúčastnily se ho čtyři agentury.

Aktivity a visibilita značky Gambrinus a jednotlivých produktů v oblasti digitálních médií a internetu patří k důležitým oblastem našeho marketingu a komunikace se spotřebiteli. Vítězná agentura představila nejkomplexnější řešení, které se vyznačuje uceleností konceptu i silnou provázaností jednotlivých aktivit. Agentura OgilvyInteractive nás zároveň zaujala velmi vysokou úrovní analytické práce a svým přístupem a nadšením pro práci na naší značce,“ řekl Jan Doležel, manažer značky Gambrinus, a dodal: „Zároveň bych rád poděkoval zúčastněným agenturám, jelikož všechny prokázaly vysoký standard řešení.

Výběrové řízení na digitální agenturu značky Gambrinus probíhalo ve dvou kolech během září a října. Jednalo se o uzavřené výběrové řízení, do kterého byly osloveny agentury Publicis Modem, Symblaze, Nydrle a OgilvyInteractive. S vítěznou agenturou začne Gambrinus spolupracovat během listopadu. Jejím prvním úkolem bude příprava ucelené digitální strategie pro značku Gambrinus Originál 10° a Gambrinus ochucený s důrazem na sociální média a následně její implementace včetně realizace jednotlivých aktivit.

Více informací o značce Gambrinus najdete na www.gambrinus.cz


Litovelský speciál Gustav může vzbudit pocit, že „nic není jako dřív“…., je to však jiná paralela. Nejde o tu politickou, nýbrž historickou. Nese jméno známého zápasníka Gustava Frištenského, který pivovar nejen často navštěvoval, ale dokonce v pivovarském parku trénoval. Jeho manželkou byla totiž dcera litovelského sládka a on sám pivem s chutí připíjel na svá vítězství.

Vánoční Gustav je speciální pivo z ječmenného sladu se stupňovitostí 13,5 a šesti procentním obsahem alkoholu, vařený podle tradiční receptury. Ve srovnání s běžnými pivy vyniká výraznou silou a dokonalou vyladěností. Je charakteristické plnou chutí s déle doznívající hořkostí a vysokou pitelností. To znamená, že láká k dalšímu napití i delšímu posezení. Jde o nefiltrované pivo jantarové barvy s mírným zákalem. Sytou barvu mu přináší použitý karamelový slad, zatímco bavorský slad zvyšuje plnost chuti. Ještě před napitím je možné zaregistrovat jeho intenzívní aroma přírodních chmelových silic, jež mu přináší vyšší podíly chmele i speciální receptura chmelení.

V prodeji je Litovelský Gustav v sudech a speciálních skleněných lahvích s objemem 1,5 l které restaurace nabídnou svým štamgastům. Pivovar vyrábí Gustava pouze v omezeném množství, letos 1000 hl a při výjimečných příležitostech. Je to vánoční dárek konzumentům a vítané zpestření nabídky. Litovelský Gustav je součástí Kalendáře speciálů, v němž Litovel spolu s Holbou a Zubrem představuje několik druhů speciálních piv a termíny, kdy se objeví v restauracích. V obchodní síti je vánočním zpestřením Sváteční Speciál 13º v balení multipack s 8 lahvemi.

Pivní fajnšmekři se mají na co těšit. Na trh přichází vánoční Gustav [p274]

Funguje jen tři a půl roku, přesto získal Pivovar Chotěboř už podruhé prestižní cenu spotřebitelů pro nejlepší tuzemský pivovar. Oceněna coby nejlepší v zemi byla i chotěbořská dvanáctka Prémium. I díky přízni spotřebitelů se tak Pivovar Chotěboř v letošním roce významně rozrostl. Nově bude schopen připravovat až 25 tisíc hektolitrů piva ročně.

Ani to by ale nemuselo být konečné číslo, jak oznámili představitelé pivovaru na úterní tiskové konferenci. „Naše nejvyšší kapacita může být až 40 tisíc hektolitrů ročně, postupně doplňujeme kádě, ležácké tanky, stáčecí linky. Děláme to stavebnicovým systémem podle původního projektu,“ podotkl ředitel chotěbořského pivovaru Richard Moravec. Limitující je však varna, která zatím zvládne maximálně 25 tisíc hektolitrů ročně.

Zároveň se dál buduje technologie umožňující větší export chotěbořského piva do zahraničí. „Už nejsme jen regionální pivovar,“ konstatoval Moravec, „expandovali jsme mimo region, nyní chceme výrazněji i do zahraničí. Pravidelně exportujeme na Slovensko, ročně zhruba 5 procent výstavu, připravujeme další destinace.

Nové pivo Chotěboř Plus

S expanzí pivovaru jde ruku v ruce i rozšíření sortimentu o nové již sedmé pivo – nefiltrovaný světlý ležák Chotěboř Plus. „Stejně jako další piva v nabídce jej vyrábíme klasickou technologií, z osvědčených surovin, tedy moravského sladu, žateckého chmelu a kvalitní vody z Vysočiny,“ přiblížil sládek Oldřich Záruba, „prochází dvoufázovým kvašením, hlavní kvašení probíhá 15 dnů, pak je přečerpáno do ležáckých tanků, následně při dvou stupních Celsia dozrává 30 až 35 dnů. Pivo přitom stáčíme z ležáckých tanků rovnou do sudů. Plus stejně jako ostatní chotěbořská piva nepasterujeme.

Pivovar má striktní požadavky na hospody, aby pivo zůstalo maximálně kvalitní. „Pivo není chemicky ošetřeno, je bez antioxidantů, konzervantů, není pasterováno. Je chlebnatější, plnější. Aby si na nich zákazník naplno pochutnal, musí mít hostinští chlazené sklepy, pivo musí být speciálně uskladněno, aby dále nezkvašovalo a nemělo problémy s pěnivostí,“ doplnil Záruba.

Poodhalil rovněž chystanou novinku na příští rok. „Máme už připravené limetkové pivo. Ochucená piva jsou stále populárnější. Receptura je hotová, na trhu se nový druh piva objeví před hlavní sezónou v březnu či dubnu.

Pivovary na klíč

Nová piva rovněž napomohou rozšíření prodeje piva. Už na konci října přitom Pivovar Chotěboř prodal stejný objem piva jako loni za celý rok, tedy 13,5 tisíce hektolitrů. Do konce roku by měli Chotěbořští prodat až 16,5 tisíce hektolitrů, což znamená meziroční růst o 24 procent. „Příští rok očekáváme další růst na 25 tisíc hektolitrů,“ poznamenal Moravec s tím, že malé pivovary jako Pivovar Chotěboř získávají podíl na trhu na úkor velkých pivovarů.

Nosným produktem v Chotěboři přitom zůstává světlá dvanáctka Prémium, druhá v prodejích je desítka Original, třetí a neustále rostoucí je nealkoholický Patron. „Tři čtvrtiny prodejů, 76 procent, tvoří sudové pivo, zbytek připadá na láhve. Roční tržby dosáhly 35 milionů korun,“ dodal ředitel Pivovaru Chotěboř.

Pivovar Chotěboř funguje rovněž jako reference pro stavební společnost Ross, jak uvedl její šéf Roman Stryk. „Směřujeme k dodávkám pivovarů na klíč. Můžeme dodat zájemcům kvalitní pivo, sládka, management i kompletní technologie,“ přiblížil Stryk, „naše firma už vyprojektovala velký pivovar do Vietnamu, připravujeme Kazachstán, dva minipivovary na Ukrajině, další pivovar v Rusku a nedávno jsme v našem regionu na klíč dodali technologii do restauračního pivovaru ve Ždírci nad Doubravou. A bude-li se dařit i nadále, zvažujeme další investici v jiném regionu v Česku, protože si myslíme, že i zdejší trh má pořád ještě nějakou kapacitu.


Speciální Svatomartinské pivo nabídne o nadcházejícím víkendu Zámecký pivovar a hostinec U Paní Magdaleny ve Všeradicích na Berounsku. Milovníci zlatavého moku se mohou těšit na speciální polotmavou šestnáctku sytě jantarové barvy, plnější sladové chuti s příjemně chmelovou hořkostí. Pro všeradický pivovar ji uvařil vyhlášený sládek pan Matuška z Broum. Svatomartinské spodně kvašené pivo má povzbudit náladu v podzimním období a umocnit gastronomický zážitek z dobře vypečené husy.

Právě ty se budou podávat během Svatomartinských hodů. V Zámeckém areálu se konají od 9. do 11. listopadu a vybrat si můžete ze speciálního menu. Podávat se budou samozřejmě i svatomartinské husičky připravené na několik způsobů i svatomartinské víno.

Jsme moc rádi, že tento příjemný zvyk dobrého jídla a pití přetrval do dnešní doby a můžeme v Zámeckém dvoře uvítat všechny, kteří chtějí v době vrcholícího podzimu ochutnat speciality a využít nabídky mladého svěžího vína a speciálně uvařeného Svatomartinského piva,“ uvedla provozní restaurace Marcela Bussová.

Ke svátku sv. Martina neodmyslitelně patřila dobře vykrmená a upečená husa. Původ spojitosti mezi svatým Martinem a husou můžeme nalézt ve dvou legendách. Ta prvá praví, že husy svatého Martina při kázání tolik rušily, že nyní pykají na svatomartinském pekáči. Druhá legenda praví, že se svatý Martin před svou volbou biskupem ze skromnosti skrýval v husníku, ale husy ho svým kdákáním prozradily. Ať se to stalo tak či onak, husa patřila k nejhlavnějším pokrmům. Rozdělování jejího masa mělo určené pořadí. Nejnižší sluha dostával křídlo, aby prý při práci lítal, vyšší sluha stehno, hospodář sám si nechával zbytek. Kůže z husích nohou se dávala do střevíců pod nohy, aby se nepotily nebo mezi prsty, aby nerostla kuří oka.

Tradice Svatomartinského vína vychází z dávného zvyku připíjet si na den svatého Martina poprvé novým mladým vínem. V tento den hospodáři přijímali do služby nové děvečky a pacholky, nebo jim službu prodlužovali. Na stvrzení dobré služby si všichni poprvé přiťukli právě mladým vínem, která by se podle obnovené tradice měla začít pít až 11.11.

Toto víno je vyráběné z ranných odrůd stejnou technologií jako Beaujolais Nouveau. Někteří moravští vinaři se snaží obnovit tradici těchto vín a jednotně je dávat na trh na svátek sv.Martina Pod značkou Svatomartinské se může prodávat bílé víno, odrůdy Müller-Thurgau a Veltlínské červené rané; růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; červené víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké.


Ve dnech 25.–26. října proběhl v Plzni 36. ročník pivovarsko – sladařského semináře. Pořadatelem semináře byl tradičně Plzeňský Prazdroj a patronát převzal generální ředitel společnosti Doug Brodman. Partnery zasedání byly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a Vysoká škola chemicko–technologická v Praze. Na dvě stě významných představitelů českého pivovarnictví přijelo do Plzně diskutovat o aktuálních tématech týkajících se pivovarnictví.

Očekávání pivovarníků při organizaci Pivovarsko–sladařských seminářů se od svého vzniku v roce 1958 nemění. Seminář představuje vhodnou platformu, na které se sdílejí pivovarské poznatky a odborné informace mezi českými a zahraničními pivovarníky, předávají se zde zkušenosti z oblasti pěstování surovin, výroby sladu, piva a technicko–technologické oblasti. Podobný význam má ale také neformální výměna názorů a zkušeností mezi všemi zúčastněnými,“ přiblížil atmosféru semináře starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Po zahájení, které obstaral starší obchodní sládek Václav Berka, se zástupci Svazu pivovarů a sladoven v čele s výkonným ředitelem Janem Veselým zaměřili na odpovědnou konzumaci piva. Na semináři dále vystoupili výzkumní pracovníci, dodavatelé technického zařízení, odborníci zabývající se pivovarskými surovinami. Výzkumníci se soustředili na aktuální témata, která řeší ve svých týmech, a poukázali na možné cesty, kam by se mělo české pivovarnictví ubírat, aby se dále rozvíjela dobrá pověst českého piva v Česku i ve světě.

Dalším tématem z oblasti zemědělství byla diskuse o současném stavu a vývoji nových odrůd ječmene, které by měly do budoucna pomoci zajistit dostatečné množství českých surovin na výrobu sladu pro vaření piva s ochrannou známkou České pivo. Podobně shrnuli vývoj českého chmelařství za uplynulé období také pěstitelé chmele, kteří současně představili nové odrůdy, na kterých usilovně pracují. Dodavatelé pivovarské techniky firmy Krones přednesli zajímavý příspěvek zaměřený na řešení modernizace pivovarů všech velikostí.

Mezi účastníky mezinárodního setkání nechyběli sládkové českých pivovarů, ale organizátory potěšila také účast sládků a expertů, kteří se zasloužili o slávu českého pivovarského řemesla v Asii, Kanadě, Německu i Velké Británii. České pivovarníky doplnili zahraniční hosté ze Slovenska.


Sládci jihlavského pivovaru připravili sváteční várku Svatomartinského speciálu - svrchně kvašeného 13° piva s přídavkem pšeničného sladu, obdobného, jaké se na Vysočině vařilo již v 16. století. Pivní labužníci jej budou moci ochutnat u příležitosti svátku sv. Martina, od pátku 9. listopadu 2012 jej bude až do vyprodání zásob čepovat na tisíc hospod v Čechách i na Moravě.

Kolem svatého Martina koluje mnoho legend, např. o tom, jak mečem napůl rozdělil svůj důstojnický plášť a rozdělil se o něj s polooděným žebrákem prosícím o almužnu, nebo jak se stal patronem hus. V našich zemích je ale sv. Martin spojen především s příjezdem na bílém koni ohlašující první sníh a také s posvícením, kdy se pekly husy a martinské rohlíky, podkovy nebo roháče a scházela se přitom celá rodina.

Ačkoliv se tohoto svátku v uplynulých letech chytili i vinaři, přeci jen jsme národ spíše pivní, a proto jihlavští sládci letos k tomuto svátku nachystali zajímavou pivní lahůdku – Svatomartinský speciál. „Lidé se mne často ptali, jak chutnalo pivo o několik století dříve. Tak jsme se s kolegy rozhodli takové pivo uvařit. Výsledkem je Alt Bier v podobě, v jaké se u nás na Vysočině v 16. století prokazatelně vařil pro měšťany a na export,“ uvedl sládek pivovaru v Jihlavě Jaromír Kalina.

Stejně jako v minulosti je Svatomartinský speciál svrchně kvašené pivo, vařené jen na jeden rmut v měděném kotli s přímým ohřevem. Vyrábí se nejen z ječného, ale také z pšeničného sladu, který pivu dodává lehce ovocnou a hřebíčkovou vůni. Použit byl výhradně chmel českých odrůd – hořký Premiant a aromatický Žatecký poloraný červeňák. Byl uvařen na stupňovitost 13,2 %, obsah alkoholu činí 4,7 %. Je charakteristický osvěžující chutí, střední plností a také tím, že se velmi dobře pije.

Svatomartinský speciál budou mimo jiné čepovat také hospody zapojené do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz.


Koncert proběhne ve čtvrtek 8. listopadu od 19 hodin na varně pivovaru Litovel. Zazní tady skladby Bacha, Martinů, Mozarta nebo Korsakova v podání Shadow Quartet u příležitosti založení pivovaru před 119 lety

Jedinečná formace mladých hudebníků vznikla na konci 90. let jako reakce na stávající tvář klasické hudby. Záměrem je interpretace hudební klasiky v netradičních úpravách. Kvarteto má za sebou řadu úspěchů, k těm významným patří například nejrychlejší provedení Letu čmeláka, který si zasloužil zápis do Guinessovy knihy rekordů. Kvarteto v čele s nadaným violoncelistou Štěpánem Švestkou vystoupí tentokrát v jedinečném prostředí pivovarské varny a posluchači se mají skutečně na co těšit. „Let čmeláka“ si budou moci tentokrát vychutnat mezi varnými káděmi.

Vstupné 120 kč/os.

119 let pivovaru

Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli, nynější pivovar Litovel, byl slavnostně vysvěcen 12. listopadu a poté 16. listopadu 1893 byla v pivovaru uvařena první várka piva.

Stavba pivovaru byla na tehdejší dobu pojata velkolepě s prozíravým odhadem do budoucnosti. Dominantou pivovaru se stala měděná varna, obložená kardinálským mramorem. Zdařilé rekonstrukce zajistily její funkčnost až dodnes, kdy je stále terčem obdivu.

Největší zásluhu na založení litovelského pivovaru měl říšský i zemský poslanec za střední Moravu pan Josef Svozil ze Seničky, který pak předsedal správní radě pivovaru. S litovelským pivovarem je úzce spjato jméno legendárního zápasníka Gustava Frištenského. Gustav Frištenský, který se oženil s dcerou prvního sládka Josefa Eledera, žil 40 let hned vedle pivovaru . Do pivovarské zahrady chodil trénovat na své zápasy, kterých měl za sebou více než 10 tisíc, ani jednou v amatérském ringu neprohrál.


Speciál Holba Šerák, tentokrát polotmavý, uvařili v hanušovickém pivovaru speciálně u příležitosti Vánoc. Celkem 1200 hl tohoto jedinečného piva obohatí vánoční nabídku značky. První sudy do restaurací dorazí už zítra, v obchodech bude k dispozici ve vánočním multipacku s 8 půllitry.

U speciálu Šerák se stupňovitost 13,51 počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky nedalekého kopce Šerák, který dal oblíbenému pivu jméno. Polotmavý speciál je charakteristický nejen svou jantarovou barvou, ale především chutí, výborným řízem a lahodně doznívajícím aroma. O jeho chuti i dalších vlastnostech rozhoduje především vyšší podíl chmele, používá se především žatecký poloraný červeňák a ječné slady. Sladů se přidává hned několik - barevný, karamelový a mnichovský; ten dává pivu plnou chlebnatou chuť, zatímco chmel se promítá do jeho vyšší a přitom lahodné hořkosti.

Vycházíme z původní receptury. Abychom získali požadovanou charakteristiku, je třeba správně volit suroviny a jejich poměr, hlídat kvašení a dopřát pivu čas na dozrání. Speciální je i chmelení v několika fázích, kdy poslední dávku chmele přidáváme až na konci chmelovaru. Tím pivo získá jedinečné aroma a přitom se nezvyšuje nadměrně jeho hořkost, která, i když je vyšší, zůstává lahodná,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl. Díky tomu je toto pivo oblíbené nejen u mužů, ale rády si jim připíjejí i ženy.

Ve srovnání s ostatními pivy vyžaduje Šerák Speciál nejen vyšší podíl sladu i chmele, ale má také delší výrobní cyklus. Na otevřené spilce kvasí minimálně deset dní a tři měsíce pak dozrává v ležáckých sklepích. To je třikrát déle než u běžného ležáku. Zásadou je, že Holba vaří speciál, stejně jako ostatní druhy piva, na předem danou stupňovitost tzn. že hotové pivo neředí vodou, chemicky nedobarvuje ani nedosycuje oxidem uhličitým. Podle sládka nejde o pivo pro zahnání žízně, ale o nápoj spojený s výjimečným zážitkem, proto se ideální hodí na slavnostní stůl.

Holba chce vyjít vstříc konzumentům a nabídku speciálních piv dále rozšiřuje. Spolu s pivovary Zubr a Litovel letos uvádí Kalendář speciálů, ve kterém představuje 7 různých speciálních piv a termíny, kdy se objeví v restauracích.


Teprve v loňském roce znovuotevřený pivovar v Úněticích se letos stal držitelem hned tří prestižních ocenění, která každoročně uděluje Sdružení přátel piva. Únětická 10° se stala vítězem mezi desetistupňovými pivy, Únětická 12°je ve své kategorii druhá a Únětický pivovar si odnesl také 2. místo jako Minipivovar roku.

Únětický pivovar obnovil vaření piva v malé vesničce kousek za Prahou vloni v červnu a to po více než 60 letech. Ocenění, které se mu letos dostalo hned ve třech kategoriích je určitě zasloužené, ale především zavazující. „Od té doby, co jsme v Úněticích opět začali vařit pivo je naším cílem navázat na historickou tradici a oblibu místního piva. Stále pracujeme na tom, abychom byli malým, ale silným pivovarem, který bude stále vařit poctivé a kvalitní pivo“, říká ředitel pivovaru Štěpán Tkadlec.

Sdružení přátel piva své ceny za letošní rok rozdalo 1.listopadu v Litoměřicích. Konkurence mezi desetistupňovými pivy byla letos veliká – dobrá desítka je základ každého pivovaru. Letos se v této kategorii dle tiskového prohlášení SPP odehrála úplná pivní revoluce - pivo z malého pivovaru se stalo vítězem v této kategorii vůbec poprvé. Cituji z prohlášení: „Únětická desítka je více než poctivá se skutečnou stupňovitostí 10,5 a vyšším řízem…“.

Únětická 12° byla loni vyhlášena Skokanem roku a zároveň se umístila na třetím místě – letos si o jedno místo polepšila. Únětický pivovar se za rok 2012 umístil jako druhý v kategorii Minipivovar roku. Únětické pivo je nyní na čepu ve více než 70 podnicích v okolí Únětic a také v Praze.

V současné době v Únětickém pivovaru dozrává v ležáckého sklepě letošní Vánoční speciál – polotmavá 13°, která bude slavnostně naražena 17.listopadu v Restauraci Únětického pivovaru. Kmotrem bude vydavatel časopisu „Pivo,Bier and Ale“ Pavel Borowiec. O víkendu 8.a 9.prosince se v objektu pivovaru uskuteční Adventní trhy. Restaurace v Únětickém pivovaru s jedinečnou atmosférou nabízí kvalitní pokrmy speciálně vhodné ke konzumaci piva a Únětické pivo přímo z tanku. Každý víkend se zde konají tematicky zaměřené gasto akce a ve všední dny podáváme výhodné polední menu.

Únětický pivovar získal 3 ceny od Sdružení přátel piva za rok 2012 [936]

Po loňské úspěšné premiéře se letos 11. listopadu opět roztočí pípy se Svatomartinským pivem. Třináctistupňový světlý speciál k uctění svátku světce na bílém koni stejně jako vloni uvařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. Celkem 445 hektolitrů svátečního piva se bude prodávat v téměř sedmi stech restauracích v Čechách i na Moravě. Svatomartinské pivo tak už druhým rokem představuje alternativu pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, s nímž byl svátek svatého Martina dosud spojován.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili nejjakostnější tuzemské ingredience – ječný slad, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých studní. Pivo kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách, a nakonec dokvašovalo v ležáckých tancích při nízkých teplotách a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket a skvělý říz. Za jedinečnou výraznou chuť, podbarvenou extra hořkým podtónem, vděčí sváteční speciál vyšší dávce chmelení.

Stejně jako všechna ostatní speciální piva se „výjimečně hořké a výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo vařilo ke konkrétní události v roce. „Závěrem podzimu se dokončilo zpracování hospodářských plodin a lidé po tvrdé celoroční práci zaslouženě odpočívali. Na svatého Martina tak už byla úroda pod střechou, blížil se předvánoční půst a poklidný adventní čas. Doba kolem svátku svatého Martina proto byla jako stvořená pro bohaté hodování, spojované nejčastěji s posvícenskou husou nebo kachnou, nejlépe z domácího chovu. Na žádném stole by neměla chybět ani dnes. A sváteční oběd si zapijte vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká všechny milovníky speciálů na pivo Petr Hauskrecht. Svatomartinskou husu je podle něj potřeba pořádně podlít.

Všechny restaurace, kde se bude Svatomartinské pivo čepovat, poznají štamgasti snadno – podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Veškeré informace o Svatomartinském pivu včetně úplného seznamu restauračních zařízení, kde bude k dispozici, najdou zájemci na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz .


Po loňské úspěšné premiéře se letos 11. listopadu opět roztočí pípy se Svatomartinským pivem. Třináctistupňový světlý speciál k uctění svátku světce na bílém koni stejně jako vloni uvařil vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht se svými spolupracovníky. Celkem 445 hektolitrů svátečního piva se bude prodávat v téměř sedmi stech restauracích v Čechách i na Moravě. Svatomartinské pivo tak už druhým rokem představuje alternativu pro ty, kteří pěnivý mok preferují před vínem, s nímž byl svátek svatého Martina dosud spojován.

Svatomartinské je speciální třináctistupňové pivo, které velkobřezenští sládci vařili klasickým dvourmutovým způsobem v měděné varně z minulého století. K výrobě přitom použili nejjakostnější tuzemské ingredience – ječný slad, žatecký chmel a vodu z vlastních, více než 250 let starých studní. Pivo kvasilo v otevřených kádích, tzv. spilkách, a nakonec dokvašovalo v ležáckých tancích při nízkých teplotách a mírném přetlaku poctivých 75 dní. Po celou dobu se pivo chuťově zaokrouhlovalo a získávalo tak neopakovatelný buket a skvělý říz. Za jedinečnou výraznou chuť, podbarvenou extra hořkým podtónem, vděčí sváteční speciál vyšší dávce chmelení.

Stejně jako všechna ostatní speciální piva se „výjimečně hořké a výjimečně chmelené“ Svatomartinské pivo vařilo ke konkrétní události v roce. „Závěrem podzimu se dokončilo zpracování hospodářských plodin a lidé po tvrdé celoroční práci zaslouženě odpočívali. Na svatého Martina tak už byla úroda pod střechou, blížil se předvánoční půst a poklidný adventní čas. Doba kolem svátku svatého Martina proto byla jako stvořená pro bohaté hodování, spojované nejčastěji s posvícenskou husou nebo kachnou, nejlépe z domácího chovu. Na žádném stole by neměla chybět ani dnes. A sváteční oběd si zapijte vychlazeným půllitrem svatomartinského extra hořkého piva,“ láká všechny milovníky speciálů na pivo Petr Hauskrecht. Svatomartinskou husu je podle něj potřeba pořádně podlít.

Všechny restaurace, kde se bude Svatomartinské pivo čepovat, poznají štamgasti snadno – podle plakátů, stojánků na stolech, plakety na pípě a dalších reklamních materiálů. Veškeré informace o Svatomartinském pivu včetně úplného seznamu restauračních zařízení, kde bude k dispozici, najdou zájemci na webových stránkách www.svatomartinskepivo.cz .


Holba mezi nejlepšími

[pátek, 2. listopad 2012]

Holbě patří další ocenění, tentokrát za webový portál www.holba.cz. Získal druhé nejvyšší hodnocení odborníků v soutěži WebTop100 za design, strukturu , řešení a uživatelský komfort. Před Holbou se v sekci potravinářství a gastronomie umístil pouze MC Donalds, další velikáni zůstali se svými website až za pivovarem.

Odborníci hodnotili celkem 200 webů ve 24 kategoriích. O výsledku rozhodovala přísná kriteria, v neposlední řadě také přínos pro uživatele. A to je určitě dobrá zpráva především pro všechny příznivce značky i návštěvníky stránek.

Jejich autorem je firma Fastest, která tvořila stránky pod vedením marketingu pivovaru. Cílem bylo podpořit pozici značky jako ryzí pivo z hor a dosáhnout co nejlepší přehlednosti a uživatelského komfortu. Použitá flash technologie navíc přinesla webovým stránkám Holby vyšší dynamiku i vizuální atraktivitu. Zajímavý obsah a přehledná struktura webu Holba provede návštěvníky pivovarem, představí sortiment nebo svět Holba. Nechybí ani zábava, soutěže nebo přehled, co se právě děje ve vybraných hospůdkách a restauracích s Holbou na čepu.


Nejstarší porevoluční soutěž o nejlepší pivo roku v České republice, kterou každoročně pořádá Sdružení přátel piva, již zná své letošní vítěze. Titul Nealkoholické pivo roku získal lídr trhu, pivo Birell. Významné ocenění přišlo v roce, kdy značka slaví své již 20. narozeniny.

Sdružení přátel piva vzniklo v roce 1990 a od roku 2005 je členem Evropského sdružení pivních spotřebitelů. Spolek každoročně volí nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti České republiky. Letošní vyhlášení proběhlo v kongresovém sále Litoměřického pivovárku Koliba. O vítězích rozhodovali nejen odborníci, ale i spotřebitelé a členové Sdružení. Ocenili mimo jiné značku Birell, která si od porotců vysloužila nejvyšší známku a do své sbírky si tak přidala další triumf. Konkrétně od Sdružení se jedná o třetí ocenění. První místo Birell obsadil v této soutěži již v letech 2000 a 2004. „Úspěch Birellu nás nemírně těší. Spojení názoru odborné poroty a spotřebitelů nám říká, že mají Češi Birell opravdu rádi,“ komentuje úspěch Luděk Baumruk, marketingový manažer Plzeňského Prazdroje.

Úspěch na tuzemském trhu doplňuje letošní významné jubileum značky – 20 let Birellu na českém trhu. Kromě oceněného Birellu Světlého uvedla značka během své existence na trh v roce 2010 oblíbenou variantu Birell Polotmavý. Letos v létě bylo portfolio značky doplněno o Birell Limetka & Malina ze segmentu stále populárnějších ovocných piv. Značka Birell má své počátky v roce 1991, kdy byly do pivovaru v Nošovicích dovezeny unikátní kvasinky, vyšlechtěné v 60. letech ve Švýcarsku. S jejich použitím může pivo při vaření projít klasickým varným procesem a může tak vzniknout nealkoholický nápoj věrný chuti piva. První várka Birellu byla následně uvařena v Nošovicích v dubnu 1992.

Nejoblíbenější nealkoholické pivo oceněním od Sdružení přátel piva rozšířil svou sbírku vítězství z prestižních českých soutěží Zlatý pohár PIVEX 2010 či České pivo 2010 a 2011.


Hned tři pivovary skupiny Pivovary Lobkowicz – Jihlava, Protivín a Vysoký Chlumec – se těšily z úspěchu při vyhlašování cen Sdružení přátel piva, které dnes proběhlo v Litoměřickém pivovárku Koliba. Odvezly si totiž ocenění za 1., 2. i 3. místo.

Nejlepší jedenáctkou se stal stejně jako loni jihlavský Ježek 11. Prácheňská Perla, 14% speciální pivo z jihočeského Pivovaru Protivín, obsadila 2. příčku. Démon, 13% polotmavý speciál z Pivovaru Vysoký Chlumec na Sedlčansku, získal ocenění za 3. místo.

Podle mě je Ježek jedno z nejlepších piv u nás. Konečně je to znát i ve výsledcích degustačních soutěží, letos bodoval například také na Žatecké dočesné. Nejdůležitější ale je, že chutná pivařům. Nejen těm na Vysočině, kteří Ježka již znají, ale také těm, kteří jej po letech znovu ochutnávají a zjišťují, že návratem k původní receptuře v roce 2008 se kvalita tohoto piva zcela posunula a předsudky, které kolem něj panují, jsou neopodstatněné,“ uvedl potěšeně Jaromír Kalina, sládek jihlavského pivovaru, který v Litoměřicích ocenění osobně přebral.

Sdružení přátel piva udílí své ceny pro nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti bez přestávky již od roku 1990, a tak se jedná o nejstarší novodobou soutěž u nás. Degustace probíhá ve dvou kolech, kdy nejprve jednotlivá piva do klání nominují členové Sdružení přátel piva a následně tři nejoblíbenější piva v každé kategorii formou anonymní ochutnávky, na jejíž průběh dohlíží nezávislí pivovarští odborníci, hodnotí Pivní sněm a předsednictvo Sdružení přátel piva. Vítězná piva se vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality.

Značky z portfolia skupiny Pivovary Lobkowicz v letošním roce sbíraly ocenění také v následujících degustačních soutěžích:

Zlatá pivní pečeť 2012 – 22. Pivní slavnosti Tábor

• Klášter Premium (Pivovar Klášter) – 1. místo

• Klášter Světlé výčepní (Pivovar Klášter) – 2. místo

• Merlin (Pivovar Protivín) – 2. místo

Zlatý pohár Pivex

• Klášter Ležák 11° (Pivovar Klášter) - nejlepší jedenáctka mezi ležáky

• Lobkowicz Premium Nealko (Pivovar Protivín) – 3. místo

• Páter (Pivovar Černá Hora) – certifikát kvality

Auto TIP

• Lobkowicz Premium Nealko (Pivovar Protivín) – vítěz testu nealkoholických piv

Pivo České republiky 2012

• Klášter Kvasnicový (Pivovar Klášter) - 1. místo

• Lobkowicz Premium Nealko (Pivovar Protivín) – 3. místo

• Lobkowicz Premium (Pivovar Protivín) – 3. místo

Pivní slavnosti Nitra

• Granát (Pivovar Černá Hora) – 1. místo

• Kvasar (Pivovar Černá Hora) – 1. místo

Žatecká dočesná 2012

• Klášter Světlé (Pivovar Klášter) – 2. místo

• Rychtář Standard (Pivovar Rychtář) – 2. místo

• Rychtář Klasik (Pivovar Rychtář) – 3. místo

• Ježek 11 (Pivovar Jihlava) – 3. místo

• Klášter Premium (Pivovar Klášter) – 3. místo


Pivovar Chotěboř je v provozu teprve tři roky, přesto už stihl posbírat řadu významných ocenění a zastínit tradiční české pivovary. Nejnověji získal prestižní spotřebitelskou cenu pro Pivovar roku 2012 od Sdružení přátel piva. Vedle toho pivaři v nezávislé soutěži ocenili rovněž pivo Prémium jako nejlepší českou dvanáctku roku.

Cena pro nejlepší pivovar putuje do Chotěboře podruhé v rozmezí dvou let, čímž Pivovar Chotěboř přepsal historii. Žádnému jinému pivovaru se to dosud nepodařilo. Před dvěma lety získali Chotěbořští ještě cenu pro Sládka roku, dvanáctka Prémium pak skončila na třetím místě.

Nejnovějších ocenění od Sdružení přátel piva si velmi vážíme, protože je to soutěž čistě spotřebitelská, v níž hodnotí piva a pivovary koncoví zákazníci, na rozdíl od soutěží, kde se navzájem hodnotí sami výrobci, což nemusí být objektivní,“ uvedl ředitel chotěbořského pivovaru Richard Moravec.

Ocenění převzal Moravec spolu se sládkem Oldřichem Zárubou v Pivovaru a hotelu Koliba v Litoměřicích 1. listopadu přesně v 11:11 hod. „Jsme na cenu pyšní, děkujeme všem fanouškům a příznivcům a zveme je 10. listopadu do Pivovaru Chotěboř na zabíjačkové hody a den otevřených dveří, kde vše oslavíme,“ usmál se Záruba. Doplnil, že brány pivovaru budou návštěvníkům otevřené od 11 do 18 hodin a těšit se mohou na ochutnávku všech chotěbořských piv i bohatý doprovodný program.

Sdružení přátel piva vyhodnocuje nejlepší piva, pivovary, minipivovary a sládka roku už od roku 1990, jedná se tedy o nejstarší takovou soutěž v Česku, navíc jedinou spotřebitelskou. Sdružení uděluje ceny v deseti různých kategoriích, nejprestižnější je přitom titul Pivovar roku.

Chotěboř je znovu Pivovarem roku, vyhrála i dvanáctka[p579]

Připravili jsme k nadcházejícím Svatomartinským hodům naše první československé pivo, pivo, které společně uvařil náš sládek se svým slovenským kolegou, který tento typ piva dříve vařil. Jde o historicky první spolupráci našich sládků po rozdělení Československa.

Sv.Martinský PORTER – tmavé silné pivo 20

Výsledné pivo je skutečně exklusivní záležitost s několikaměsíčním zráním v historickém sklepě pivovaru. Má vysoký podíl karamelového a bavorského sladu a je jemně chmelené žateckým chmelem. Pamětníci mohou zavzpomínat, jak toto pivo chutnalo tenkrát a mladší si připomenou chuť piva svých otců.

Jedná se opět o jednorázovou jedinečnou várku speciálu pod značkou CROSS THE WORLD

Pokračujeme v nyní již populární a očekávané tradici výroby piv ze světové studnice pivních stylů, kterou jsme zavedli v loňském roce a v občasných várkách představujeme na české poměry méně obvyklá piva.

Úspěch těchto piv je velký a do podvědomí tak vstupuje vedle tradiční řady Vyškovských piv i značka CROSS, kterou už znáte ve dvou variantách míchaných limonád s pivem s naším originálním názvem BEERMIX.

Značka CROSS THE WORLD Pod touto značkou se objevují piva, která, tak jak český překlad „křížem světem“ naznačuje, postupně vybíráme z klenotnice piv z celého světa a v občasných várkách nabízíme.

Slavnostní křest se uskuteční dne 8. 11. 2012 v 9.00 hodin v pivnici Vyškovského pivovaru.


«« « Strana 31 z 41 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň