Je samozřejmě moc dobře, když se někde objeví hospoda, která začne točit pivo z malých a středních pivovarů či dokonce z minipivovarů. Nejlépe si pivo vychutnám v hospodě, která je věnována jedné značce, má příslušné vybavení od pípy, přes tácky po sklo. Na druhou stranu bych v takovém podniku nemohl být štamgastem, protože by mě stálá nabídka neuspokojovala, ba přímo nudila. Nejsem ten typ pivaře, který se zapije na jednu značku a tu preferuje, někdy s růžovými brýlemi na očích.

Proto se jako nejlepší jeví systém tzv. čtvrté pípy, kde tři kohouty jsou věnovány stálé nabídce a na tom čtvrtém rotují různá piva. Ale co když na té čtvrté je zrovna pivo, které mě neoslovuje a standardní nabídka mi nevyhovuje? Proto jsou tu podniky, které mají všechny čtyři pípy čtvrté a to si troufnu říci, že už by v tom byl čert, abych si nevybral. V některých městech jdou tak daleko, že těch čtvrtých píp mají i 20 či 30. Zákonitě pak vyvstává otázka, co se stane, když není dostatečná výtoč?

Některá piva mohou pomalu ale jistě ztrácet své chuťové vlastnosti a to platí zejména pro nefiltrované pochoutky našich minipivovarů. Jasně, že předpokládám správné skladování - ideální je chladící oddělení. Ale ruku na srdce, neztrácí tato živá piva již svým převozem? V létě horkem, v zimě mrazem? A jsou všechna před čepováním řádně "odpočata"? Sice trošku odbočím, ale troufnu si říci, že na letních slavnostech zažívají tato piva několik šoků najednou.

Buďme rádi, že můžeme různé značky ochutnat v různých hospodách nebo na slavnostech třeba stovky kilometrů od rodného pivovárku. Pokud nám ale nechutnají, nedělejme ukvapený závěr a neodsuzujme hned celý pivovar. Nejlepší bude, když pivko ochutnáme na místě činu - v pivovarské hospodě, kde by mělo být v té nejlepší kondici. A nejen pivo, (restaurační) minipivovar hodnotím také podle prostředí, obsluhy a v neposlední řadě podle jídla zde podávaného.

No a samozřejmě, že na výsledném dojmu bude mít podíl i celková atmosféra místa. Genius Loci. Prostě něco navíc. Přidaná hodnota. Jedinečnost. Takže neseďte celé dny na prdelích ve svých hospodách a občas se vyražte pokochat tam, kde všechny ty lahůdky vznikají, určitě Vám bude šmakovat víc.

P.S.: V poslední době se mi nelíbí řevnivost zejména mezi pražskými hospodami čepujícími ta "naše" pivečka. Vždyť není důležité, kdo má to či ono pivko jako první. Je třeba se snažit úplně jinými zbraněmi, ne pomlouvat konkurenci...

P.S.2: Pokud uznám, že jedna hospoda pomlouvá jinou, budu nekompromisně mazat. Stejně tak, pokud někdo bude někoho jiného urážet...

Poslední srpnový víkend proběhl v hlavním městě piva tradiční Pilsnerfest . Narozdíl od předešlých ročníků jsme si museli poznamenat do kalendáře dřívější datum, neboť pořadatelé se chtěli srpnovým termínem (dříve se akce konala na přelomu září a října) ujistit, že nám na festu bude při popíjení i teplo. No, akce se sice vydařila, počasí na tom ale zásluhu rozhodně nenese, chladný víkend, kdy navíc občas i sprchlo, zrovna není ideální na takovéto akce.

Pro návštěvníky plzeňského Prazdroje byly připraveny nejrůznější akce, koncerty známých kapel a třeba i prohlídky netradičních míst pivovaru. A samozřejmě pivko - Gambrinus a Prazdroj, ten byl k dostání za 30 Kč. Přestože se letošní návštěva možná zapíše jako rekordní, netvořily se u stánků bůhvíjak dlouhé fronty, každý si na pivo počkal přibližně kolem pěti minut, což není nic hrozného, vezmeme-li v potaz, že se zde motalo více než 50.000 lidí!

Při přípitku byl překonán rekord

Hned v pátek se konal slavnostní přípitek, na který každý, kdo se chtěl připojit, dostal pivo zdarma. Nakonec byl překonán sedm let starý rekord, hromadně si totiž připilo 5 331 milovníků piva.

Jak v pátek, tak v sobotu se na dvou hudebních scénách objevila řada známých kapel, za všechny lze jmenovat třeba Michala Prokopa s Framusem, MIG 21, Xaviera Baumaxu, Nightwork, Gipsy.cz, Tatabojs nebo Tři sestry s novým songem, složeným speciálně právě kvůli Pilsnerfestu.

Co se týče prohlídky pivovaru, za 50 Kč jsme si mohli vychutnat nahlédnutí do míst, která jsou jinak v běžném provozu návštěvníkům nepřístupná. Viděli jsme tak například dílnu, ve které se vyrábějí dřevěné sudy, zrovna zde dělali várku pro Švédy.

Kdo Plzní během pátku a soboty projížděl, musel být trpělivý, kvůli Pilsnerfestu totiž byla uzavřena silnice U Prazdroje, na které byly rozestavěny stánky a pódium. Zpětně se dá říct, že nebýt tohoto prostoru navíc, areál Prazdroje by tak obrovský nápor lidí možná ani nezvládl.

Příští rok snad vyjde i lepší počasí.

Roman Beneš

Festival minipivovarů „Slunce ve skle„ roztočí pípy v Purkmistru potřetí

Po velice úspěšných předešlých ročnících je tu opět další pokračování festivalu minipivovarů. Letos proběhne akce opět třetí sobotu v září, tj. 18. září, od 13.00 hodin v Pivovarském dvoře v Plzni – Černicích.

Cílem je představit a podat co nejkompletnější informace o fungování minipivovarů a seznámit návštěvníky s ojedinělými pivními speciály a produkty, které nejsou běžně na trhu k dostání.

Příznivci piva zde budou moci ochutnat více než 100 druhů piv, od vícestupňových speciálů až po nealkoholická piva. Pozvání přijaly minipivovary nejen z Plzně a okolí, ale z celých Čech, Moravy a Vysočiny. Oživením této akce určitě bude i možnost ochutnat pšeničná piva z bavorského příhraničí, dánské speciály, skotské Stouty a Ale nebo americké Black Ale a Amber Ale.

O hudební produkci se postará jako minulý rok King Swing Purkmistr band, který bude kombinovaný s pivními soutěžemi a anketou o nejlepší čepované pivo. Celým odpolednem Vás bude provázet moderátor Jiří Terš.

Vstup i účast na akci jsou i letos samozřejmě zdarma.

Byl jsem vyzván Chodym, abych vysvětlil, o jaký Kodex mi jde, odkazuji-li se, že by neměly probíhat soutěže v pití piva na čas.

Jde o Iniciativu zodpovědných pivovarů. Nejde o žádnou závaznou normu či zákon, jen o dobrovolné dodržování.

A právě jednoznačné NE by mělo být dáno nejen pití piva na čas, ale například i soutěžím pro děti s pivní tématikou, ale také sloganům nabádajícím k nezodpovědné konzumaci.

Vice si přečtěte v nascenované stránce.

Pokud by záleželo jen na mé vůli, klidně zruším ze slavností soutěže, ale bylo by to jejich ochuzení. Návštěvníci se na slavnosti jdou bavit a toto je jedna ze zábav, která je mnohými požadována. Jak jsem i v komentáři u blogu od Jirky Kaňi psal, dají se dělat i inteligentnější soutěže, ovšem zájem je o ně minimální. Až se budeme pohybovat na akademické půdě, pak nebudou silácké a znalostní soutěže v kurzu, ale pokud děláme zábavu pro široké spektrum lidí, pro naše zákazníky, je potřeba jim dát zábavu, kterou chtějí, očekávají a vyžadují.

Nebo se mýlím?

Tož tak…

Dnes jsem se dočetl, že nějaký šikovný pán na pivních slavnostech vypil tuplák piva za necelé čtyři sekundy.

Už je to trochu nuda, ty pivní soutěže. Všechno na jedno brdo. Pití tupláku na čas, ech... Já bych, inspirován touto sice ušlechtilou, leč již poněkud okoukanou disciplínou, pořádal soutěž v blití na čas. Schválně, který borec jako první nazvrací plný tuplák? Mělo by to přinejmenším tři výhody:

1) Zatímco při pití na čas do sebe člověk zbytečně jednorázově hodí větší dávku alkoholu, blití na čas by mělo na organismus účinek naopak očistný.

2) Pití na čas vyhrávají borci, kteří umí ovládat záklopku. Troufám si tvrdit, že při blití na čas se podobná individuální výhoda neuplatní.

3) A konečně, při blití na čas se soutěže neúčastní jen sportsmanův trávicí trakt, nýbrž vrhač je nucen zapojit i jistou zručnost a koordinaci. Je totiž potřeba se do toho tupláku trefit, čili neplýtvat cennou tráveninou na plané třísnění okolních prostor.

Nyní tedy spolu s vysloužilým dragounem Martinem Kabátem volám: "Kamarádi, šavle ven!"

Buďe zdrávi!

Chtěl bych Vás narychlo pozvat do Dolní Bělé za Horní Břízou na Plzeňsku. Po několika letech naše o.s. Dopijem a jdem obnovuje tradici pivních slavností v této vísce. Nebudeme ale navazovat na festival Europiv, ale zveme pouze několik menších pivovárků a jeden Bavorský.

K ochutnání tak budou pivka z Chýně, Chyše, Koutu na Šumavě, Falteru Regen, Nymburka, žatce a Dobřan.

K popíjení se budou grilovat i klobásy a maso...k tomu připraveny soutěže a hudba.

Vše začíná od 12:00 v areálu u Hradu (cesta bude značená, nebo se poptejte, každý místní ví)

Je čas dovolených a jistě mnozí z vás netráví svůj zasloužený odpočinek pouze někde u moře či v exotických krajinách, ale dostanete se třeba i do Českého lesa, kde se můžete někde u hranic ubytovat a odkud je to jenom coby kamenem dohodil do Hornofalského lesa.

Zde ve městečkách, jako je například Eslarn, Mitterteich, Falkenberg nebo Windischeschenbach, která jsou opravdu kousíček za hranicí, přetrvává úžasná tradice komunálních pivovarů – Zoiglbier. Na stránkách, na které dám odkaz na konci tohoto příspěvku naleznete více informací, jak k fenoménu Zoigl, včetně zajímavého videa, seznamu míst, kde a kdy lze Zoigl ochutnat a rovněž informace pro turisty a cyklisty, kteří se rozhodnou tato místa navštívit.

Každému, kdo se rozhodne do těchto končin zavítat, ať již jako cyklista či jinak, přeji krásnou dovolenou v pěkné přírodě a mnoho dobrého piva.

A zde je slíbený odkaz: http://www.bocklradweg.de/?zoigl

Nejprve radostná fakta: Praha má restauraci, kde je na čepu výhradně a jedině Tambor v plném portfoliu. Zároveň má Tambor v Praze výhradně svoji restauraci! Tato jmenuje se Ambrózie (http://www.ambrozie.cz/)(facebook je AmbrozieDisko), nachází se v Praze 10 (tam bydlím i já ), v Moskevské ulici 1, přesněji roh ulic Moskevská, Ruská a Francouzská. Od soboty 31.7.2010 je zde na čepu Tambor 10 za 24 korun, Tambor 11 za 26 korun a Tamborové 12 a 13 za 28 korun. Jde o ceny zaváděcí a očekávám v budoucnu jejich mírný růst, opakuji: mírný!

Má pondělní návštěva a hovor s dlouholetým nájemcem panem Františkem Krejdlem nedopadl zcela podle mých představ, protože jsem chtěl působit dojmem seriózního pisálka, ale nakonec jsem tam před ním „udělal“ čtyři pivka. Nedalo se tomu prostě odolat. Lehkost a chmelová jízda byť „pouhé“ desítky mne vybízela k dalšímu napití příliš hlasitě.

Restaurace má jedinou drobnou chybku: má v neděli zavřeno. Když jsem tam dorazil, poněkud mne zarazil vnější dojem. Působilo to jako nějaká opravdu malinká hospůdka, jenže když jsem sestoupil po schodech dolů, pochopil jsem, že sklepní prostory, poctivě přetvořené na restaurační prostor, jsou velikostí akorát!

Nyní ke specifikům restaurace: jde o tzv. music restaurant, což samozřejmě předurčuje pojetí hosta. Nicméně hudební produkce provozována jest od středy do soboty a to až večer, tedy pondělí a úterý je klid po celý den. Pro mne je ideální doba návštěvy mezi 15-tou a 19-tou hodinou, kdy jsou tyto jindy vytížené prostory výrazně intimnější. Co hudby týče se, jde o tzv. oldies disco cílené na generaci dnešních třicátníků a čtyčicátníků (produkce začíná od 21 hodin), ve čtvrtek je živá hudba ( zde produkce začíná dřív a to v 19:30), ve středu je karaoke, ale opakuji, až večer po 21 hodině.

V restauraci je povoleno kouřiti, ale pozor! Dva výkonné ventilátory neustále vhání do restaurace čerstvý vzduch a jiné dva vzduch „po(u)žitý“ zase výkonně nepřetržitě odvádějí. Že nájemce restaurace do podniku investoval více než je obvyklé je ostatně patrné na každém kroku včetně toalet.

Jídelní lístek je velmi obstojný, z cirka sedmdesáti jídel si vybere většina populace.

Nyní mi, prosím, dovolte trochu té amatérské subjektivity. Jasně že chodím Ke klokočníkovi na Kácovské (http://pivni.info/restaurace/53-fenomen-klokocnik.html), ale chodil bych i rád mj. na vynikající Chotěboř, měla-li by v Praze svou hospodu. Proto jsem nadšen, že nyní mám možnost kdykoliv krom neděle zajít někam, kde mám jistotu, že mi bude načepován Tambor! Protože tento vynikající Pils dosud neměl svou stabilní pražskou zdrojovku! Mou radostí je už to, že pivovary typu Dvora Králové či Chotěboře vůbec existují, ale co je to platné, je-li jejich pivo dostupné jen občas v restauracích typu Zlejch Časů (ale zaplaťhanz za to), že.

Ptám se pana Krejdla jak to vlastně přijde, že provozovatel restaurace zvolí pivovar, jenž neustále nemasíruje podvědomí konzumentů reklamou ve všemožných mediích a nenabízí tzv. pobídky na „zvelebení podniku“. Dovídám se v kostce zhruba toto: v červnu t.r. končí smlouva s chemičkou a únava mj. z kvality a zvyšování cen ( desítka v nákupu za 13,40) je natolik veliká, že je se poohlíženo po jiném dodavateli. A jelikož pan Krejdl v nedávné minulosti působil pár let v Itálii, zná odtamtud pana Martina Vrbu, současného sládka ve Dvoře, jenž donedávna sládkoval v Udine, Italia... Aha, takže kámoši! Nejen to, pan Krejdl neváhal a Dvůr navštívil, prohlédl si pivovar, ochutnal produkci a nakonec tedy spojil své ekonomické působení v pohostinství s Tamborem!

Jako člověka znalého Itálie ptám se pana Krejdla i na kávu. O rozšířených značkách typu Segafredo či Illy se nijak nevyjadřuje a vyjmenovává mi některé ze svých oblíbenců: Danesi, Caffe del Sole, Kimbo nebo Costadoro z Turína... No, ale kde to koupit, že...

Na Ambrózii je sympatické i to, že každou stupňovitost Tambora vám načepují do jiného druhu půllitru, moje desítky byly v sympatickém bucláčku! A propos: desítky! Jak psal mj. Hroch (http://pivni.info/glosy/540-konec-desitky-u-hrocha-aneb-zmizi-desitky-z-vycepu.html) i já jsem volal po tom, aby pivovárky vařily i desítky, neboť současné trendy, kdy desítka se buď nevaří a nebo se na ni ředí zbytky z vařeb jiných stupňovitostí, mi nejsou sympatické. Děkuji tedy panu Kiriakovskému, majiteli Tambora, že nezapomněl na milovníky lehčích piv a desítku, skutečně lahodnou, zařadil do portfolia svého pivovaru!

Bude-li navařen Klazar, můžete jej v Ambrózii očekávat také. V nejlepším přestat, abych nebyl plísněn za popis půvabů Ambrózích servírek jako za irelevantní thema. Tedy nazdár v Ambrózii!

Holandskému pivovaru Koelschip so sídlom v meste Almere sa podarilo vyrobiť pivo so 60-percentným obsahom alkoholu, čo je nový svetový rekord v danej kategórii.

Doteraz najsilnejšie pivo s obsahom 55 percent alkoholu uviedol na trh minulý týždeň (19.-25. 7.) malý škótsky pivovar BrewDog - viz tento odkaz. Z tohto produktu s názvom The End of History (Koniec dejín) sa vyrobilo iba 12 kusov a cena každého balenia, ktoré je umiestnené v mŕtvolkách lesných zvieratiek, začína pri 500 librách.

Holanďania sú podstatne ľudovejší - za ich trojdecové pivo zaplatia záujemcovia "iba" 34 eur. Majiteľ pivovaru Jan Nijboer, s ktorého menom sa spája už jeden niekdajší rekord v rovnakej oblasti - 45-stupňové pivo Oblix, prostredníctvom holandskej agentúry ANP vyzval, aby sa jeho produkt nekonzumoval ako pivo, ale vychutnával ako koktail z krásneho pohára na koňak alebo whisky. V reakcii na výrobok škótskeho rivala nazval svoj produkt Start the Future (Začiatok budúcnosti). Obe strany však súboj na diaľku vnímajú viac-menej z tej humornej stránky.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: TASR

Ač jsou Třebonice téměř na dohled mému bytu, není spojení s nimi úplně hladké, dokonce časově příznivější je pro mne návštěva Chýně. Snad proto, že Dopravní podnik není nakloněn mému vysedávání v této vícse na samých hranicích Prahy, jsem až dosud návštěvu zdejšího podniku odkládal. Asi nejsem jediný - lákal jsem pár kamarádů, ale odpovědí mi bylo jen chladné mlčení. K podvečernímu výletu se přidal jediný. Sešli jsme se na Lukách.

Celý den jsem se těšil, a proto chápu smysl postrádající kličkování autobusu č.249 Řeporyjemi jako naschvál DP žíznivým pivařům. Řidič sám přitahuje jako magnet problémové pasažéry. Na konci Řeporyjí mačká jakýsi slovenský dělník nouzové tlačítko; následují dva pětiminutové navzájem nesouvisející monology - ten řidičův o tom, že signalizace se má používat pouze v nebezpečí, ten Slovákův o tom, že posledně mu zde autobus nezastavil. Do vší vřavy se mísí jakýsi třetí element, ještě ožralejší než viník neplánované zastávky. Nakonec je Slovák vypuštěn a my pokračujeme směrem k Třebonicím (nebo k Třebonicům, jak zní oficiální název jedné ze zastávek). Už vidím kemp, už míříme ke dveřím, když tu autobus opět stojí. Řidič se vztekle sápe z kabiny na překvapeně se tvářící francouzský pár ubytovaný v kempu, který napodobil svého slovenského učitele a zmáčkl nouzovou signalizaci. Řidič je nakonec uchlácholen třetím elementem a nasupeně dojíždí posledních pár desítek metrů na konečnou.

Konečně se přiblížíme k bráně statku, která je ovšem zavřená. Zazvoněním na zvonek se dozvídáme, že do restaurace musíme vejít přes kemp. Kemp vypadá opravdu velice slušně - může směle konkurovat západoevropským kempům, ty české směle strčí do kapsy. Kdybych bydlel na opačném konci Prahy, tak bych si sem zajel na víkend. No, možná to udělám i tak. Do restaurace se vstupuje přes zahrádku. Vevnitř je příjemně, výrazně chladněji než venku. Okamžitě si objednáváme Kout 10° a nakládaný hermelín (velmi dobrý) a začínáme studovat tácky všude po stěnách. Okamžitě lituji, že mám rozbitý foťák. Běhám jako Jindřich Plachta okolo vitrín s motýly a sním krásný sen, kterak se mění pustá, bílá zeď v předsíni našeho bytu... Pak si vzpomenu, že jsem ženat, a s povzdechem se vracím ke stolu. Pokračujeme v lemtání Koutu, protože se chci kochat hospodou a mám obavy, že bych nad Eržikou celý večer nevydržel. Okolo půl deváté přichází ta pravá chvíle. Objednáváme si dvě sedmnáctistupňové Eržiky. Pivo má krásnou barvu a po prvním napití se po mém těle rozlévají pocity, které jsem u tmavého piva zažil pouze U Fleků. Během pití Eržiky se zjevuje sám pumpescu, který se s námi dává do řeči. Večer příjemně plyne v konverzaci. Už ani nepamatuji, kdy jsem vypil víc než půllitr tmavého piva, ale shodujeme se, že si potřebujeme dát ještě malé na závěr. Po malé Eržice se dostavují u kamaráda menší problémy s artikulací a u mne lehce klátivá chůze. A tak vyrážíme, kamarád pěšky kamsi do noci, temné jako Eržika, já na vyhlídkovou jízdu po Řeporyjích...

Vážení učastníci pivní turistiky,

prosím vás o vyplnění tohoto dotazníku pro diplomovou práci pojednávající o pivní turistice. Cílem diplomové práce je navrhnout strategii rozvoje pivní turistiky v České republice.

Pivní turistika patří mezi rozvíjející se formy cestovního ruchu nejen v České republice. Jedná se o formu cestovního ruchu spojenou s pivovarnictvím (prohlídka pivovarů, ochutnávka pivních produktů, pivní slavnosti a jiné). Vyplněním tohoto dotazníku významně přispějete k naplnění cíle diplomové práce.

Předem děkuji za vyplnění dotazníku.

Bc. Hana Lepková, Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy Univerzity v Brně

Dotazník naleznete zde...

Ve středu 15. července odpoledne přijel objednaný autobus k hostinci Na Faře, aby spolu s nájemcem hostince Janem Moravcem naložil vybrané reprezentanty a odvezl je do plzeňského pivovaru, kde pro ně byla připravena prohlídka celého areálu, vč. degustace. Cestou do Plzně vyhřátý autobus ve stylu pojízdné sauny naložil ještě další štamgasty z okolních hospůdek, tak bylo veselo, cesta rychle utekla.

Po prohlídce varny, kde jsme se téměř upekli, následovalo příjemné ochlazení ve sklepě a ochutnávce pěnivého moku. Po ukončení prohlídky a snědení guláše připravil organizátor hned tři soutěžní akce, do kterých se muselo nominovat po dvou lidech z daných týmů.

Hod šipek a poznávání vzorků piv jsme sice nevyhráli, ale ve třetí soutěži „O nejlepšího výčepního“ nemáme na jižním Plzeňsku konkurenci. Kapitán našeho mužstva Jan Moravec, který samozřejmě nesměl soutěžit, nominoval za sebe Tomáše Pečenku a Jiřího Stroleného st. Tito hoši dostali od kapitána instrukce, jak se má správně točit čudlíkama a jeho rady nepřišly na zmar. Takže u vyhraného soudku piva nazdar!

Zdroj: Vrčeň.cz | Autor a foto: Petr Mašek

Já bych snad jen doplnil, že se jedná o projekt Gambrinus ŠtamGast, kterým pivovar odměňuje své dvorní fanoušky a umožňuje jim v návštěvnickém centru Gambrinus nahlédnout do tajů piva Gambrinus (z textu PPas) - tedy hostinský, který točí nápoj značky gambrinus vybere k sobě pár štamgastů, rozuměj lemtačů Gh. Jak vidíte na fotce, Ti lidé jsou vlastně šťastní, i když za draho pijí ve své hospůdce podřadné "pivo" - a tak to má? být...

P.S.: Ten vyhraný soudek jim moc přeju a ani malinko nezávidím :)

Čtenářům PI určitě neunikla informace o dalším restauračním pivovárku ve vísce Štiřín (Praha-východ), která se nachází nedaleko Prahy, mezi Kamenicí a Velkými Popovicemi, hnedka u Štiřínského rybníku a nedaleko pěkně udržovaného zámku Štiřín. Víska je pro Pražáky dostupná autobusem s přestupem z Budějovické a nebo na kole.

Štiřínskou stodolu člověk nemine, je největším objektem hned po zámku, je nově zrekonstruována, má přilehlé parkoviště a příjemnou zahrádku ve dvoře. Vše na mě působí trošku jako Bezouškovský pivovar v nejlepších letech. Venku velké dubové víko sudu hrdě hlásá - Magnát - skutečné pivo(tento slogan už užívá Ferdinand, ale co). Zahrádka má vlastní pípu, kde se točí pivo a podávají maličkosti jako utopenci, hermoš a zmrzka.

Obsluha je početná, rychlá a příjemná (trika mají jak jinak než s logem Magnáta). Na zahrádce se točí 4 druhy: tmavé 13, polotmavé 14, pšeničné 12 a světlé 12, vše za 23 Kč! To je cena více než dobrá za poctivě vařené pivo. Na zahrádce rovněž zastřešený grill...

Uvnitř bylo navíc ještě pivo nakuřované. Vše to působí trošku pohádkově, slyšíte místní, jak si libují: “Je to tu krásné“ nebo “to pivo je dobré“. Restaurace uvnitř disponuje nekuřáckým salonkem, dětským koutem (dokonce i přebalovací kout). Čisté WC, hotel... V prostorech restaurace je varna(zbytek ve sklepech) s prodejnou suvenýrů - veškeré sklo za 100 Kč, mince, pivní pálenky atd...

Ochutnal jsem vše ze zahradního výčepu. Nejprve pšenice - byla taková hutná a těžká, potom světlý Magnát- hořko sladký ležák, poměrně slušný, dále 14polotmavá - trošku prázdná, nevýrazná hořkost... Tmavá 13 - velmi hutná kávová stoutovka ala Guiness.

Nemohu říct, že by mi některé pivo vyloženě nechutnalo, byl jsem spokojen. Kdo pivo vaří, jsem se nedozvěděl, obsluha si nevzpomněla, jak se sládek jmenuje :-). Pivovaru přeji hodně štěstí do budoucna.

Tak dej bůh štěstí do Štiřína.

Všechny fotky zde...

Teprve s uveřejněním mého prvního článku na PI jsem detailněji pohlédl i na podrobnosti jednotlivých článků, tj. počet shlédnutí a jejich hodnocení. Bohužel u článků neplatí rovnice počet shlédnutí rovná se počet přečtení. Pokud tak narazíme na článek, ke kterému má hodně diskutujících co říct, naskáče u něj velký počet shlédnutí. Umístí se pak tento článek v kategorii "Nejčtenější články" nebo se pro tuto sekci bere skutečně počet přečtení (např. podle IP adresy)? Pak se jedná spíše o nejdiskutovanější články, nikoli nejčtenější.

Druhým problémem je málo hodnocení. Pominu-li slovní hodnocení v komentářích, většina pravidelných návštěvníků si sice článek přečte, ale následně ho nehodnotí pomocí přednastavené stupnice. Do této kategorie patřím i já. Hodně článků jsem četl, ale nehodnotil. Přitom autora jistě zajímá i zpětná vazba na jeho článek, nikoli jen komentáře k dané problematice.

Společnost Jihomoravské pivovary, a. s. zahájila výběrové řízení na nájemce Pivovaru Vyškov dne 1.6.2010 s tím, že osloveny byly dvě společnosti, které dříve projevily o účast v Pivovaru Vyškov zájem, a to společnost AGC, spol. s.r.o. a společnost AGRA Group a.s. Ve lhůtě pro podání nabídek byla doručena jediná nabídka a to nabídka společnosti AGRA Group a.s.

Představenstvo společnosti projednalo výsledek hodnocení nabídek na svém zasedání dne 29.6.2010 a učinilo konečné rozhodnutí. Vzhledem k tomu, Že ve výběrovém řízení byla podána pouze jediná nabídka a že v ní nabídnutá výše nájemného nedosahuje výše tržního nájemného určeného znaleckým posudkem, představenstvo společnosti odmítlo předloženou nabídku a neuzavře smlouvu s žádným z účastníků výběrového řízení. Dalšími důvody pro odmítnutí nabídky je skutečnost, že podnikatelský záměr AGRA Group a.s. byl v rozporu s podmínkami nabídkového řízení. AGRA Group a.s. také v průběhu výběrového řízení vznesla výhrady k požadovaným podmínkám smlouvy o nájmu, které společnost v zájmu transparentnosti výběrového řízení a zachování rovnosti pro všechny účastníky, nemůže akceptovat.

Společnost Jihomoravské pivovary, a.s. se důrazně ohrazuje proti tvrzením uvedeným v článku 'Osud vyškovského pivovaru provázejí dohady' ze dne 24.6.2010 v denik.cz. Výběrové řízení na možného nájemce Pivovaru Vyškov probíhalo zcela v souladu se zákonem. Pan Jan Skala, majite| pivovaru Kout na Šumavě, sice doručil dne 23.6.2010 do sídla společnosti obálku obsahující nabídku, ta však byla hodnotící komisí z účasti ve výběrovém řízení vyloučena pro porušení podmínek nabídkového řízení.

Nabídka byla doručena po lhůtě, neobsahovala potřebné náležitosti, a jelikož se jednalo o neosloveného zájemce, byla i z tohoto důvodu jeho nabídka podle podmínek výběrového řízení nepřípustná, nemohla proto být ani ve výběrovem řízení hodnocena.

Představenstvo rozhodlo:

Představenstvo v souladu s ustanovením čl. 6.2. podmínek nabídkového řízení odmítá předloženou nabídku a neuzavře smlouvu s žádným z účastníků nabídkového řízení.

Vzhledem k tomu, že nelze očekávat brzké uzavření smlouvy o nájmu týkající se pivovaru Vyškov s jakýmkoliv zájemcem, pozastavuje představenstvo některé další kroky související s utlumením činnosti pivovaru Vyškov. Společnost tedy zejména nebude k 30.6.2010 realizovat v plánovaném rozsahu hromadné propouštění stávajících zaměstnanců společnosti, které dočasně pozastavuje ve všech úsecích provozu, neboť je nevyhnutelné zabezpečit zúžitkování stávajících skladových zásob a zpracování zásob rozpracované výroby a tak předejít možným ztrátam na majetku společnosti.

Představenstvo dále doporučuje jedinnému akcionáři ponechat konečné rozhodnutí o dalším vývoji (činnosti) pivovaru Vyškov a výběru nového nájemce na novém vedení resortu zemědělství.

představenstvo společnosti Jihomoravské pivovary,a.s

K dokreslení situace Pivovaru Vyškov ještě přikládáme dopisy (ve formátu .pdf) osobností politického a veřejného života:

Dopis senátora za v.o. Vyškov adresovaný ministru zemědělství z 21.6.2010

Dopis hejtmana Jihomoravského kraje ministru zemědělství z 22.6.2010

Dopis arcibiskupa olomouckého adresovaný předsedovi ZO NOS z 24.6.2010

Dovolím si do této rubriky přidat pro zajímavost odkaz na stránky věnující se pivní Praze (Praha Beer) s mottem: Průvodce po pražských hospodách se skutečným pivem.

Tyto stránky tvoří polský znalec českého piva, který píše pod nickem docent. Mnozí ho jistě znáte osobně např. ze ZČ v Nuslích nebo jste se s ním setkali někde jinde v ČR popř. ve světě u dobrého piva.

Tak tedy už onen slíbený odkaz: http://piwnapraha.wordpress.com/

Náš kolega z Polska docent také přispívá i na známý polský pivní server browar.biz , který je obdobou našeho PI spolu s naším BB, neboť po registraci umožňuje osobní evidenci vypitých piv.

Dnes mi přišel do redakce mail s tímto textem: "Pozdravujeme přátele piva. Po šesti letech domácího vaření piva jsme se dopracovali k rozjetí restauračního pivovaru. Tento pivovar je součástí budovaného připomínkového hradu věnovaného Vítkovi z Prčice, který byl zakladatel nejmocnějšího šlechtického rodu v celé české historii. To byli Vítkovci -páni v erbu růže. Byli bychom moc rádi, kdyby jste také o nás dali na svých stránkách vědět a tak pomohli podpořit tento záměr. Vše ostatní se dovíte přímo na na našich stránkách www.vitekzprcice.cz. S pozdravem Petr Kroužil"

Nový pivovárek - to je vždycky dobrá zpráva a já samozřejmě rád uveřejním informace o novém pivu Vítek z Prčice.

Z výše avizované stránky si přibližme základní informace.

Pivovar vaří originální pravé české nefiltrované kvasnicové pivo. Suroviny jsou používány poctivé včetně humnového sladu. Vaříme klasickým způsobem, aby naše české pivo bylo co nejkvalitnější. Za Vítkovců bylo pivo nejoblíbenějším nápojem.

Pivovar interiérem od podlah, dveří, omítek, oken připomíná slavnou dobu Vítkovců (románská a gotická). Dále je vybaven věrnými replikami románského nábytku. Každá část pivovaru je věnována (jedné z mnoha) skutečné osobnosti z rodu v erbu růže, která se nesmazatelně zapsala do dějin našeho národa.

A jaké že pivo zde v současnosti ochutnáte? Nefiltrované, kvasnicové: Vítek z Prčice světlý 11%. Pivo si prošlo technologickými problémy, přesto si udrželo plnou chuť. Proto se potěšte s tímto průkopníkem. Vítek z Prčice světlý 12% - zraje. Toto pivo má díky poctivému humnovému sladu nádhernou zlatou barvu, plnou chuť, která nenadýmá a trvanlivou pěnu. Hořkost je jemná, která v ústech doznívá. Pokud by Vám místní pivo náhodou nezašmáklo, tak si můžete objednat i pivo filtrované, pasterované, ale také v erbu růže: Regent světlý 11% a Regent tmavý 12%

Dále se dozvídáme, že začátkem srpna se začnou vařit jídla,která budou ve stylu pivovaru a doby Vítkovců. a že se chystají slavnosti - slavnostní otevření pivovaru. Tyto letošní slavnosti budou jako nultý ročník středověkých slavností sv.Víta. Budou pojaty skromně a zaměřeny na otevření pivovaru. Opékat se bude prasátko, měla by být již v provozu kuchyně i zvětšená kapacita pivovaru. Tématem bude dělení majetku Vítkem z Prčice jeho čtyřem synům s následnou kolonizací české země Vítkovci. Předběžný termín bude 24.7.2010.

Já osobně přeji novému pivovárku jen to nejlepší. Hlavně, aby pivo z Prčice bylo dobré a aby se sem sjížděli pivaři se širokého okolí. Dej Bůh štěstí!

Možná si vzpomínáte na dva články, kde jsem nejprve já, posléze kolega Luboš, popisovali naše zážitky při výzkumu veřejného mínění.

Dnes nás kontaktoval zástupce firmy TNP AISA, která tento výzkum prováděla, že se velký zadavatel, rozumněj africký gigant PPas zlobí a že by byl rád, kdybych oba články stáhnul.

Bohužel jsme na nemožnost informování veřejnosti nebyli upozorněni a také při fotografování se nikdo neohradil. Prý nepředpokládali, že by někdo z těchto akcí mohl něco psát.

Prozatím tedy vyhovím a oba články skryju. Jaký názor na řešení této kauzy máte Vy, milí čtenáři PI?

Oba články ve zkrácené a snad "nezávadné" verzi naleznete právě tady...

Jak jsem testoval pivo

Když mi kamarád Luboš napsal, že jde na brigádu, která spočívá v tom, že se bude ochutnávat pivo, samozřejmě mě to také zajímalo. Vždyť kdy se Vám povede, aby Vám někdo zaplatil za pití piva, že? V propozicích je psáno, že se bude koštovat 3-5 piv. Myslel jsem si, že dostaneme tyto vzorky v nějakých malých kelímcích a že bude za slabou půlhodinku hotovo, ale nepředbíhejme.

Vcházíme do kavárny, která se nachází na plzeňském náměstí, zasedáme ke stolu a po nahlášení iniciál a podepsání prohlášení ve smyslu, že jsme si vědomi, do čeho jdeme (tady jde zejména o to, abychom zvládli vypít určité množství piva), je nám pro začátek naservírována voda a toustový chléb na zakousnutí, který se později hodil k neutralizaci chuti mezi jednotlivými vzorky.

Vlastní testování se skládá ze dvou částí. První je posezení se slečnou z agentury u ntb, kde jsme podrobeni obecným otázkám, jako kolik piva vypijeme za týden, jakou značku či jaké pivo (stupňovitost, točené, lahvové apod.) pijeme nejčastěji. Po tomto prvotním seznámení je nám natočeno pivo, které hodnotíme stupnicí 1 (velmi špatný) až 7 (velmi dobrý). Ptají se nás mj. na barvu, pěnu, vůni, chuť, sílu, říz či celkový dojem.

Dnes se zřejmě, dle mého názoru, testují piva výčepní, a to ještě především z velkých pivovarů, protože té chuti tam opravdu moc není. Poslední otázka u prvního vzorku je, zda nám toto pivo chutná více než naše oblíbené - tady samozřejmě musím konstatovat, že nikoliv.

Druhá část spočívá v ochutnání ještě nejméně dvou vzorků, nejvíce však čtyř - tedy celkově můžete ochutnat až pět piv. Pivo je čepováno víceméně jako velké, tedy 0,5 l, a do nelogovaných pohárků. U každého vzorku musíme vyplnit čas donesení a ohodnotit jej do formuláře, který každý účastník dostává. Je těžké piva hodnotit, už z toho důvodu, že opravdu postrádají vlastnosti, které u piva především vyhledávám, zejména chuť...

Nejsem zbabělec, takže postupně testuji všechny dostupné vzorky s nadějí, že ten další bude snad lepší. No nepochutnal jsem si, piva vodová, bez chuti, jen ten alkohol je znát a to je málo. Taková piva bych si dovedl představit v nějaké té herně, ale v restauraci po dobrém jídle bych preferoval něco jiného. S každým dalším vzorkem jsem míň a míň tolerantní a hodnotím hůře. Při prvním pivu jsem měl docela žízeň, takže mělo jistou výhodu.

Po vypití pěti piv jsme klidně mohli zůstat sedět a konzumovat dál, ale nebyla na to vůbec chuť. Původně plánovaná půlhodinka se i tak protáhla na hodinu a půl a to je ten pravý čas na odevzdání vyplněných formulářů a vyzvednutí si dnes opravdu zasloužené odměny.

Chtěl zadavatel otestovat nějaké nově připravované "pivo" nebo jen zjistit, jak je na tom vzhledem ke konkurenci? Možná nám již brzy na tuto otázku odpoví píár v nějaké zajímavé tiskové zprávě...

Jak jsem testoval pivo 2

Je 2. května a já dostávám od kamarádky opět zprávu: „Ahojky, opět je ochutnávka piva v Plzni. Tentokrát je to na nealkoholické pivo. Ochutnávalo by se jenom jedno pivo a bylo by to opravdu na půl hodinky. Jestli budete mít zájem, tak mi zase napište jméno, příjmení, věk a čas, kdy by se Vám to hodilo a klidně vezměte sebou známé. Díky, mějte se.“

Ihned pozvánku přeposílám i Chodymu s tím, že mě se to hodí ve čtvrtek. Bohužel tentokráte, možná i s ohledem na předchozí ochutnávku a s tím, že se jedná pouze o nealko piva, Chody odmítá. No nic. Přemlouvám pár kolegů z práce, z nich má dokonce jeden právě narozeniny a vyrážíme do kavárny. Víme již, do čeho jdeme a kde to máme hledat. Samozřejmě dopředu nahlašujeme počet osob a čas naší návštěvy, abychom nemuseli zbytečně dlouho čekat. Nevím, co si mám dopředu myslet o ochutnávce nealko piv. Že by nějaké nové nealko? Necháme se překvapit.

Dorážíme na místo a postupně zasedáme ke stolkům. Pouštím kolegy a chvíli povídám s kamarádkou, která nás pozvala. Po chvíli přichází řada i na mě, tak zasedám ke stolku, kde naproti mně sedí sympatická mladá slečna. Začínáme dotazníkem. Postupně odpovídám na otázky typu: „Pijete nealko pivo? Jak často? Kdy? Kde? Kupujete si ho domů? Jaké značky? Jak vám chutná?“ Atd.

Potom je mi přinesen necelý půllitr nového nealko piva. Polotmavého nealkoholického piva. Přivoňuji si a postupně upíjím a přitom odpovídám slečně na různé otázky. Musím říci, že jsem byl chutí i vůní tohoto piva dost překvapený. Nemusím tmavá ani polotmavá piva, ale celkem jasně zjišťuji, že když bych si měl vybrat mezi klasickým a novým polotmavým, tak bych rozhodně zvolil toho nového. Máme hodnotit i vhodnost připravených reklam na toto pivo.

Po ochutnání tohoto vzorku přichází překvapení v podobě vzorku druhého. Na pozvánce bylo zmiňována jen „ochutnávka jednoho piva“. Nevadí. Přičichnu a cítím citronový nádech. Napiji se a opravdu. Pivo má příchuť citronu. Ani toto pivo není nijak zvlášť špatné. Volil bych ho při horkých letních měsících, protože mi připadalo dost osvěžující. I zde přichází na řadu spousta otázek. Asi poslední z nich byla, jaké další ovocné vůně bych preferoval. Na to odpovídám, že švestkové již existuje a jiné ovocné příchutě bych už nezaváděl. Tím moje degustace končí.

Probíráme její průběh s ostatními a zjišťujeme, že někdo měl i tři vzorky. Posléze jsem se dozvěděl, že byly vzorky celkem čtyři. Závěrem chci říci, že moje posuzování nových nealko piv bylo pouze se stávajícími nealky a piva na tom byla rozhodně lépe. Ale u jiného hodnotitele by srovnání samozřejmě mohlo dopadnout úplně naopak.

Věc: Žádost

Žádám představenstvo pivovaru Vyškov o pronájem pivovaru. Důvody, které mě k tomu vedou, jsou ty, že již mám zkušenost s pivovarem Kout na Šumavě, který jsem znovu zprovoznil po 40 letech a nebylo to zrovna lehké. Na českém a mezinárodním trhu jsme se prosadili. Dnešním dnem vyvážíme do Srbska, Itálie, Německa i Ameriky. Rovněž jsme vesměs kladně hodnoceni, jak v Evropě tak v zámoří. Viz odkaz...

Rovněž je mi líto krásného pivovaru a lidí, kteří v pivovaru pracují. Chtěli bychom udržet zaměstnanost a udžovat a proslavovat tradici Českého piva.

S pivovarským pozdravem “Dej Bůh štěstí“

Majitel pivovaru: Jan Skala, tel.: 602 134 337

Hlavní sládek: Bohuslav Hlavsa, tel.: 608 241 232

Zahraniční obchod: Adrian Šaroch, adrian@aequilibrium.cz

Pivovar a sodovkárna

Kout na Šumavě 2

345 02 Kout na Šumavě

tel.: 379 789 370

Fax: 379 789 370

IČO: 416 240 68

DIČ: CZ530415062

e-mail: janskala@email.cz

www.pivovarkout.cz

Region Šumava, Czech republik: www.isumava.cz

http://www.ratebeer.com/beer/country/czech-republic/56/

V Koutě na Šumavě 11.6.2010

Zaměstnanci Pivovaru Vyškov zastoupení odborovou organizací nemohou stát stranou současného dění kolem útlumu firmy, ve které doposud pracují.

Velmi oceňují petiční akci občanů Vyškovska za udržení výroby a děkují touto formou všem věrným zákazníkům a fanouškům dobrého českého piva z Pivovaru Vyškov.

Zaměstnanci prezentují tiskovou zprávou chuť nadále vyrábět pivo v areálu Pivovaru Vyškov (Jihomoravských pivovarů a.s.) v počtu cca 25 - 27 pracovníků.

Zaměstnanci jsou proti ukvapenému útlumu a následné likvidaci Pivovaru Vyškov.

Zaměstnanci navrhují touto formou ministerstvu zemědělství odvolání předsedy představenstva Ing. Zdeňka Řeháka z důvodu špatného hospodaření v průběhu jeho působení ve funkci a jmenování do této funkce někoho ze stávajících zaměstnanců.

Rozhodnutí jediného akcionáře Ministerstva zemědělství (dále MZ) považují zaměstnanci za ukvapené. Podivné je také vyhlášení útlumu den před parlamentními volbami na valné hromadě konané 27.5.2010 a před letní sezonou. Důvodem byl loňský hospodářský výsledek a výsledky v zimních měsících 2010. Obecně jsou v pivovarnictví zimní výsledky horší než ty letní. Svědčí o tom výsledky v měsíci březnu a dubnu 2010, které už vykazovaly o polovinu lepší hodnoty.

Pivovar je solventní, nemá dluhy ani úvěry. Touto formou žádají zaměstnanci pivovaru MZ o přehodnocení rozhodnutí o útlumu. Útlum prozatím zrušit a nechat rozhodnutí na novém ministrovi.

Ačkoliv MZ nepochopitelně rozhodlo o útlumu provozu, ponechalo ve funkcích statutárních orgánů předsedu představenstva Ing. Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Mgr. Vladimíra Hynšta. Toto vedení přitom nezvládlo úkol, který prezentoval Ing. Řehák při nástupu do funkce v červnu 2007, a to zastavit propad prodeje a firmu ozdravit. I přes zjevný neúspěch je MZ pověřilo útlumem firmy a ještě jim navýšilo odměny za činnost v těchto statutárních orgánech.

Zaměstnanci již nevěří snaze současného vedení najít nájemce. Dvě kola proběhla bezvýsledně a stála nemalé finanční prostředky.

Proto zaměstnanci přicházejí s návrhem jak přežít špatné období do případného pronájmu a neutlumovat provoz. První razantní kroky byly učiněny na přelomu roku 2009 – 2010, kdy bylo z pivovaru propuštěno 19 zaměstnanců z původních 46. Firma nyní těží z propagačních a reklamních akcí uskutečněných v loňském roce a ze zájmu trhu o kvalitní piva z malých pivovarů. Svědčí o tom zájem o Vyškovské pivo u nových odběratelů a návrat na některé bývalé pozice. Zájemci se hlásí i ze zahraničí.

Také naše piva zaznamenala úspěchy v degustačních soutěžích, jak doma u světlých speciálů, tak i na evropském a světovém poli v soutěži „European beer star“ s tmavým pivem, kde jsme dva roky po sobě udrželi vítězství v naší kategorii „tmavý ležák českého typu“. Pivovar má moderní technologické vybavení a zaměstnance schopné prosadit na trhu kvalitní Vyškovské pivo s tradicí 330 let.

Rozhodnutí o útlumu je nepochopitelné i z důvodu realizovaných investic v roce 2009 především do marketingu, tedy budoucnosti firmy. V současné době vyplouvají na povrch informace o předražených dodávkách surovin a především služeb. Je otázkou, jak vysoký podíl na loňské ztrátě mělo předražování. Zde by měly zasáhnout kontrolní mechanismy MZ. Také se vynořily informace o nepochopitelném zamítání zakázek představenstvem. Není pak divu, že klesal výstav a s ním i tržby. Jako by tyto kroky byly záměrné.

Udržením provozu zajistí MZ prospěch celku, před několika jednotlivci - likvidátory. Celek jsou nejen zaměstnanci, ale i firmy a obce v regionu a především spotřebitelé.

Pro upřesnění je možné kontaktovat Martina Obruču (tel. 602751813)

S pivovarským pozdravem „DEJ BŮH ŠTĚSTÍ“

Tisková zpráva ZO NOS Pivovaru Vyškov, 9.6. 2010 VYŠKOV