Pivovar Budějovický Budvar, který je jediným tuzemským pivovarem ve vlastnictví státu, rozšířil svoji působnost o další významný trh. Ke stávajícím 58 zemím na pěti kontinentech aktuálně přibyla Indie.

„V září jsme začali spolupracovat s indickou společností Mangrove International Private z New Delhi a do Indie jsme dodali první dva kontejnery piva," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ generální ředitel pivovaru Jiří Boček, podle kterého se indický trh dynamicky rozvíjí a je perspektivní. „V zemi jsou však obrovské rozdíly, jsou tu lidé extrémně chudí, ale i extrémně bohatí," upozornil Boček.

Českobudějovický pivovar, jehož hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar, v budoucnu hodlá zaměřit svou pozornost i na další země. „V Latinské Americe a v Asii už vzniká nemalá cílová skupina, na kterou bychom se mohli zaměřit," dodal Boček.

Expanzi pivovaru dokládá i nárůst počtu zemí, v nichž podnik působí nebo do nich alespoň dodává své produkty. Zatímco v roce 1991 to bylo 19 zemí, po aktuálním vstupu do Indie je to již 59 států. Za prvních devět měsíců letošního roku vyvezl Budvar podle Bočka o šest procent piva více než v loňském roce.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek

Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od roku 2009 sládkem v českobudějovickém pivovaru Budvar

Za rok mu pod rukama proteče více než milion hektolitrů piva, sám však přitom ochutná jenom nepatrné množství. Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od ledna 2009 sládkem českobudějovického pivovaru Budvar.

Brož nepochází z rodiny s několika generacemi sládků ani jej od mládí nikterak nepřitahoval alkohol. „Přišel jsem k řemeslu přirozeně přes zájem o přírodní vědy. Později na gymnáziu se k tomu přidalo trochu pragmatismu, trochu jihočeského patriotismu a nápad studovat pivovarnictví a sladařství byl na světě,“ popisuje.

Ačkoli studovat obor, v němž se učí vařit pivo, zní jako velmi lákavá nabídka, není to podle Brože vůbec jednoduché. Studenti musí znát mnohé z veškerých přírodních věd, především pak chemie. V posledním ročníku se ale ti, kteří vydrží, dostanou z laboratoří do malého školního pivovaru. A právě zde uvařil Brož svou první várku piva. „Po celou dobu studia se člověk nabíjí teorií a je skvělý pocit vyzkoušet to v praxi, navíc s úspěšným koncem v podobě hotového piva a jeho ochutnání,“ komentuje.

Po dokončení vysoké školy nastoupil Brož do pivovaru Budvar. Nejprve musel jako všichni začátečníci absolvovat tazvané technologické kolečko. „Čerstvý absolvent prochází celým provozem, na vlastní smysly si vyzkouší všechny práce včetně mytí tanků ve sklepě,“ vysvětluje. Takový úvod je podle něj velice cenný, protože pokud má člověk v budoucnu řídit zaměstnance a jejich práci, je dobré o té práci něco vědět.

Poté se Brož stal vedoucím varny a přes funkce technologa a podsládka postoupil až do role sládka. I když se podle něj sládkovské řemeslo během desetiletí hodně proměnilo a z čistého řemesla se stalo spíše manažerskou pozicí, stále jako sládek často sleduje samotnou výrobu piva. Je totiž zodpovědný za to, že brány pivovaru opustí jen kvalitní nápoj. Každodenní součástí jeho práce je tak ochutnávka čerstvě vyrobeného piva. „Chuť je vůbec to nejdůležitější. Můžeme mít miliony analytických rozborů, ale pokud pivo nebude chutnat, je výsledek naší práce špatný,“ zdůrazňuje. Dodává však, že během pracovního dne samozřejmě nemůže být ovlivněn alkoholem, a proto ochutnává produkt pouze v mililitrovém množství.

V pivovaru Budvar se ročně uvaří asi jeden a čtvrt milionu hektolitrů piva. Češi jsou podle Brože stále velice poctivými konzumenty. „Křivka spotřeby reaguje především na počasí, když je hezky, tak pijí víc. Druhým faktorem je sezona dovolených, kdy lidé častěji chodí posedět, toto kromě letního období nastává i během vánočních svátků,“ doplňuje.

Řada spokojených, výjimečně i nespokojených, zákazníků se sládkovi také ozývá. „Nejvíce se ale dozvím u piva, když slyším komentáře,“ připouští Brož. On sám pije zlatavý mok rád i po pracovní době a říká, že si neumí představit sládka, kterému by pivo nechutnalo. Při svých cestách také málokdy odmítne možnost ochutnat zcela jiné značky. „V dubnu jsem byl jako degustátor na světové soutěži piv. Přihlásili tam asi tři tisíce vzorků a musím říct, že Čechy jsou poměrně konzervativním pivním trhem. Většina našich produktů jsou ležáky nebo výčepní piva, ale na světě nalezneme mnoho zajímavých a často úplně odlišných druhů piv. Mnozí čeští konzumenti by je nejspíš do pivního světa ani neřadili,“ vypráví.

Také proto nechystá Budvar žádné pivní experimenty. Ostatně svou recepturu tu ladí již více než 115 let a nyní si ji bedlivě střeží. „U receptu na české pivo existuje několik obecných zásad, které najdete v každé učebnici pivovarnictví, ale musí se k tomu přidat naprosto špičková surovina a neošidit proces. V tom je klíč k úspěchu,“ doplňuje Brož.

U piva hodlá zůstat i v budoucnu. Obor má totiž stále rád, což dokládá i fakt, že se po pěti letech v pivovaru pustil ještě do studií v doktoranském programu. „Právě odevzdávám disertační práci, takže když se zadaří, budu sládek s doktorským titulem,“ uzavírá s úsměvem.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková

Pivovar Budvar nemusí o světoznámé značky piva z Českých Budějovic bojovat jenom s americkým obrem, společností Anheuser-Busch.

Spor o využívání značky Budweiser Bier (Budějovické pivo) vede firma také se svým městským sousedem, Budějovickým měšťanským pivovarem.

Budvar nyní uspěl v posledním ze sporů, které se svým konkurentem vyrábějícím například pivo Samson vede. Měšťanský pivovar totiž usiloval o ochranu názvu Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier.

Lidé vnímají Budějovice

Právě spojení Budweiser Bier ale bylo důvodem, proč ochranu pro značku nezískal. Podle zástupců měšťanského pivovaru neoprávněně - hlavní prvek ve značce je totiž letopočet 1795, to vnímají podle pivovarníků také spotřebitelé. "Lidé se nesoustředí na název Budweiser," uvedli zástupci pivovaru.

Úřad průmyslové vlastnictví ale tyto argumenty neuznal. Podle šéfa úřadu Josefa Kratochvíla je spojení Budweiser Bier tím, co lidé z názvu nejvíce vnímají, další části včetně etiket a erbů ocení lidé jenom z estetického hlediska.

Podle úřadu by si tak lidé mohli spojovat značku Měšťanského pivovaru s výrobky Budvaru. "Tím by mohla poptávka po pivech z Budějovického měšťanského pivovaru stoupnout, u výrobků Budvaru klesnout," uvedl Kratochvíl v rozhodnutí.

Lidé by se podle úřadu v případě záměny značek mohli dočkat jiné chuti piva než čekají. "Není tím předjímána horší nebo dokonce špatná kvalita výrobků Budějovického měšťanského pivovaru , nýbrž odlišná vlastnost výrobku. Tato skutečnost by mohla vést ke ztrátě atraktivity dobrého jména ochranných známek Budvaru," rozhodl úřad.

Oba pivovary z Budějovic mezi sebou bojují o o další značky. Jde o názvy B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau.

Boj o pět značek

Budvar nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Všechny spory o značky jsou zatím na začátku. Budvar bojuje o svoje značky také na mezinárodní půdě.

Spor Budvar a amerického Anheuser-Busch o značku Bud se tak nejspíš vrátí k nejvyššímu soudu EU v Lucemburku. Podle generálního advokáta Soudního dvora EU by měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat. Před necelými dvěma lety ve sporu Budvar zvítězil.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny již více než sto let. Letos v červenci evropský soud rozhodl, že si Anheuser-Busch si nemůže zaregistrovat výraz "Budweiser" jako ochrannou známku pro Evropskou unii.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Už 115 let se vaří pivo v Budějovickém Budvaru - a už dvacet let vede tento dosud národní podnik ředitel Jiří Boček. V čele firmy, proslulé především exportem prémiového ležáku, jde přitom Boček často "proti proudu" - letos se například Budvaru na rozdíl od jiných velkých pivovarů nepropadá produkce. A mezi šéfy jiných státních firem má zase šéf Budvaru dost výjimečnou pověst manažera, který umí odolávat tlaku politiků na nejrůznější "sponzorské akce".

HN: Český pivní trh se letos dramaticky propadá - za leden až srpen meziročně o dvanáct procent. Budvaru se zatím daří odolávat?

Celý trh se propadá jako nikdy dřív. Ale my jsme skutečně objemem výroby na úrovni loňska a v tržbách jen o 2,7 procenta níž než loni. Přestože na nás tvrdě dopadá posílení koruny při exportu, dělá to meziročně rozdíl v tržbách kolem dvaceti milionů korun.

HN: Právě Budvar ale podle Českého svazu pivovarů nedodal do statistik své výsledky. Jak můžeme vašim údajům věřit?

My jsme výsledky dodali. Ale kolem předávání podkladů byly spory, v jaké mají být struktuře a kdo je má zpracovávat. Teď se vše uklidnilo a od září údaje všichni odevzdáváme výhradně Výzkumnému ústavu pivovarskému. Naše údaje jsou transparentní: za prvních osm měsíců tohoto roku jsme vyrobili 874 tisíc hektolitrů a tržby dosáhly 1,367 miliardy korun.

Silná koruna odrazuje pivní turisty

HN: Proč celý trh padá?

Především platí od ledna vyšší spotřební daň. Cílem přitom bylo vybrat letos na dani o 1,4 miliardy korun víc. Ve skutečnosti se za pololetí vybralo jen asi o 260 milionů navíc, takže se záměr minul účinkem a obor poškodil. Nepřálo nám ani chladné jaro - co se v dubnu a květnu nevypije, to se na podzim nedožene. Silná koruna zbrzdila také zahraniční "pivní turistiku".

HN: Jak bude vypadat příští rok po letošním historickém poklesu?

Na připravované vládní škrty, ovlivňující i nižší spotřebu domácností, může celý trh reagovat pouze snahou zbrzdit další pokles. Zahraniční analytici dávali vždy prognózy na dva tři roky dopředu. Ovšem teď si troufají jen na předpověď na rok 2011.

HN: A ta zní?

Pro Česko lehké minus. Ale pro letošek například počítali s poklesem o nějakých šest procent, ale ve skutečnosti bude horší.

HN: Platí, že vaše výsledky zachraňuje vývoz?

Export je tahounem, jsme na 107 procentech loňska. Daří se především v Německu, na Slovensku, rosteme v Itálii. Dvouciferně nám roste například i Kanada, oživení je v Rusku. Domácí trh je na 94 procentech loňska. Produktově nám stoupá hlavně prodej světlého ležáku a dvouciferně také nealkoholického piva. Kromě Slovenska teď nealko vozíme i do Holandska a chystáme se do dalších zemí.

HN: Zlevňovali jste exportní pivo vzhledem ke světové ekonomické recesi?

Ceny jsme nesnížili.

HN: Máte v exportním hledáčku Čínu? Před pár lety se domácí potravináři, a nejen oni, předháněli v plánech na průnik na tamní obrovský trh. Jak to dopadá?

Byly to zkreslené představy. V praxi neplatí, že kdyby každý Číňan vypil jednu láhev, tak je o úspěch postaráno. Celkový dovoz originálních piv do Číny představuje kolem 80 tisíc hektolitrů, což je oproti celkové spotřebě zanedbatelné. Dováží se jen do specifických míst, kde pracují zahraniční zaměstnanci.

HN: Ochrannou značku ale Budvar už v Číně má...

Trvalo nám devět let, než jsme se tam s ní dostali. Vyvážíme od roku 2008, ročně osm set až tisíc hektolitrů. Ale jsme v očekávání střízliví.

Nekalé praktiky ničí celý trh

HN: Ministr zemědělství Ivan Fuksa chce, aby Budvar uspořádal razantnější kampaň v Česku. Podle něho prý nyní Budvar čelí "nekalým praktikám konkurence".

Konkurence přitvrzuje jednoznačně tím, jak se domácí trh zmenšuje. A nikdy to tady nebyla procházka růžovým sadem. Když třeba Prazdroj začal tvrdit, že jen on dělá to pravé české pivo, tak to poškodilo celý trh. Nebo ještě předtím společnost SAB (majitel Prazdroje - pozn. HN) u nás zavedla nevídané praktiky "neznámého zákazníka", který lživě očerňoval konkurenci. To máte, jako když na sebe začnou vzájemně házet špínu politici - lidi se od politiky odvracejí. A podobně to funguje i v našem oboru.

HN: Jsou tu nekalé praktiky pořád, když chce ministr Fuksa, aby Budvar posílil svou domácí image? A o kolik zvýšíte marketingové výdaje?

Chystáme koncepci rozvoje podniku na příští tři roky, a z ní vyjde i obchodní a marketingová strategie. Zatím po mně ale čísla nechtějte.

HN: Kolik dáváte na marketing letos?

Nechtějte po mně, abych to říkal do novin.

HN: Vždyť Budvar je státní podnik. Novináři už přiměli ke zveřejňování reklamních nákladů třeba státní Lesy ČR nebo České dráhy, aby byla lepší šance vidět, kam peníze plynou. Objevily se indicie, například právě v resortu zemědělství, že některé reklamní akce státních firem mohly být předražené a část peněz mohla plynout do kapes lobbistů.

Lesy nebo dráhy jsou v jiné situaci, nepohybují se v tak konkurenčním prostředí. Náš podíl na trhu není zdaleka tak velký a kvůli konkurenci není taktické to prozrazovat. Mohu říci, že celkové náklady na podporu prodeje včetně reklamy u nás tvoří kolem 18 procent tržeb.

HN: Posílíte domácí marketing?

Nechci předbíhat, bude to posuzovat i ministerstvo. Není to jednoduché. Ještě v roce 2002 byl odbyt piva ze šedesáti procent v gastronomii. Teď už se poměr vyrovnal půl na půl s maloobchodem. A celý maloobchod loni zaznamenal propad, rychloobrátkové zboží postihla deflace.

HN: Šéfové významných státních firem se setkávají s tlakem politiků, kteří po nich chtějí tu sponzorovat nějakou akci, tu zajistit jinou "finanční výpomoc". Sám máte pověst manažera, který takovým tlakům umí odolávat. Jak?

To není otázkou odolávání tlaku, jde o systém. Podnik má nějaký finanční plán schválený zakladatelem - v našem případě ministerstvem zemědělství. Vše musí schvalovat dozorčí rada. Pokud se objeví nějaký mimořádný požadavek, musí se ověřit jeho podnikatelská výhodnost - a pak písemně požádáme o změnu plánu.

HN: Postupujete takto vždy, nebo jste někdy musel ustoupit?

Pohybujeme se v tomto popsaném standardním systému.

HN: Kdo z politiků, například ministrů zemědělství, na vás tlačil nejvíce?

To nekomentuji.

HN: Ministr Fuksa přišel také se záměrem odčerpat ze státních firem svého resortu peníze, které mají firmy na účtech jako nerozdělený zisk. Dosavadní legislativa tyto zdroje podle něho neumožňuje státu z podniků vyvést. Dospěli jste s ministrem k řešení, jak to udělat?

Musí to mít jasně nastavená legislativní pravidla, vytvořený technický proces - a konečně, objem odčerpaných peněz musí respektovat rozvoj podniku. V tom se s panem ministrem shodujeme. V našem případě to bude souviset s transformací Budvaru na státní akciovou společnost, která pak může vyplácet dividendy.

HN: Fischerova vláda transformaci zastavila, teď se opět rozběhla. Jak dopadá váš průzkum, zda je možné transformaci vůbec provést s ohledem na ochrannou známku Budvaru, která je vázána stále na pivovar jako národní podnik?

Dali jsme to k posouzení v 92 zemích, zda by podle tamního práva převod Budvaru na státní akciovku ohrozil známku. Zhruba ze 75 zemí máme odpovědi.

HN: Co z nich vyplývá?

To vyhodnocuje advokátní kancelář Bělina, Kříž. My se tím nezabýváme.

HN: Kdy lze očekávat dotažení transformace? Příští rok?

To nezáleží na nás. Pokud by to bylo formou zvláštního zákona, což je nejvíce preferovaná varianta, je třeba počítat s celým legislativním procesem.

Miliarda dolarů? Odhad "vycucaný z prstu"

HN: Ministr Fuksa zkoumá i jiné právní možnosti než čekat na transformaci, jak z Budvaru odčerpat peníze. Ústav státu a práva dokonce tvrdí, že to umožňuje už současný zákon. Očekáváte, že o zdroje můžete přijít už dřív?

To je věc ministerstva. Standardní je postup přes dividendy v akciové společnosti.

HN: Kolik peněz z nerozděleného zisku má Budvar na kontě?

V současné době 480 milionů korun.

HN: Fuksa také prohlásil, že v budoucnu by mohla jít malá část Budvaru dokonce na burzu - kolem sedmi procent. Prospělo by to pivovaru?

To je myslím předčasná diskuse. Ještě jsme nedokončili transformaci, ale už předjímáme privatizaci.

HN: Účast Budvaru na burze by ale například pomohla určit jeho hodnotu. Novináři sice píší stále o tom, že hodnota jeho značky se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, ale vy jste již dříve řekl, že vlastně nikdo Budvar nikdy neocenil.

Zatím opravdu k oceňování Budvaru nedošlo. Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se změnit.

HN: Hodnota Budvaru spočívá právě v oné známce. Souhlasíte s názorem, že je to paradoxně i díky řadě sporů, které o ochrannou známku vede s největším světovým pivovarem Anheuser-Busch InBev? Malý český Budvar totiž v řadě zemí blokuje přístup Aneheuseru na trh, a tím hraje do karet dalším velkým pivovarům. Je i proto ta miliarda dolarů ale spoň trochu reálná?

Je pravda, že oceňování Budvaru je velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. Ale vůbec nevím, kdo s tou sumou přišel. A žádný odhad nedělám.

HN: Má normální smrtelník vůbec šanci se vyznat ve všech sporech, které Budvar ve světě vede? Každá ze stran přitom některé neutrální soudní výroky označuje za svůj úspěch...

My samozřejmě výsledky prezentujeme vždy správně... Ale jinak máte pravdu, že jenom sumář těch sporů by vydal na samostatný časopis. Neexistuje jedno světové "sudiště", kde by se spor s Anheuserem rozhodl, ale v každé zemi je to specifické. Nicménně, my jsme naše duševní vlastnictví byli schopni nejen uhájit, ale i rozšířit. V roce 1991 jsme vyváželi asi do dvaceti zemí, teď je to na 58 zemí. A celkový objem prodejů se zdvojnásobil.

HN: Proč tutláte, kolik Budvar stojí právní služby?

Nejsou levné. Ale nijak to neohrožuje chod podniku. A nebudeme konkurenci prozrazovat, kolik na to dáváme.

HN: Byla by s Anheuserem možná nějaká generální dohoda? Abyste pak ušetřili i na těch výdajích na právníky?

Dohoda je vždy možná. Intenzita sporů také už není tak velká jako naposledy počátkem tohoto desetiletí. A v některých případech - asi ve třech nebo čtyřech - nyní docházíme i ke smíru. Ke generálnímu jednání, které ale veškeré spory neukončilo, došlo v minulosti už dvakrát - v roce 1911 a v roce 1939. Další snaha byla počátkem 90. let, ale podmínky pro smír nebyly přijatelné. Do budoucna ovšem nevylučuji, že ke generálnímu jednání dojde.

HN: A váš osobní názor: má zůstat Budvar českému státu, nebo je to "pivovar jako každý jiný" a měl by se prodat, jak říká například ministr financí Miroslav Kalousek?

Já jsem manažer. Důležité je, aby se zachovala originální značka. To je dnes to nejcennější, co nás staví proti masové produkci. Stále víc se mluví o regionálních potravinách, mají podporu i Evropské komise. Všechny kroky by proto měly směřovat k tomu, aby se značka a kvalita Budvaru zachovala.

Budvar v bodech

Česká čtyřka

Loni uvařil Budějovický Budvar 1,28 milionu hektolitrů piva, což ho řadí na čtvrtou příčku domácího žebříčku. Tržby dosáhly 2,4 miliardy korun, hrubý zisk 298,6 milionu. Téměř polovinu své produkce pivovar vyváží.

Rodinné stříbro

Budvar je stále národním podnikem, na tuto formu je vázána i jeho ochranná známka. Zatímco pravicové vlády hovoří o jeho privatizaci, levice je proti a označuje firmu za takřka poslední "rodinné stříbro".

Spory o známku

O ochranné známky se pře Budvar už od roku 1907 s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev. V současné době pokračuje na třicet sporů ve čtrnácti zemích.

Jiří Boček 53

Pivovarník každým coulem. Vyučil se v oboru sladovník. Poté vystudoval na střední škole obor pivovarnictví. Specializace na Vysoké škole chemicko techno-logické: pivo. V roce 1983 nastoupil do Budvaru jako technolog. O dva roky později začal dělat podsládka, od roku 1991 je ředitelem.

116 sporů

bylo definitivně uzavřeno mezi Anheuserem a Budvarem za posledních 10 let. Budvar vyhrál v 83 případech.

115 let

uplynulo včera od chvíle, kdy uvařil první várku piva

Český akciový pivovar, přímý předchůdce Budvaru.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva, 200 hektolitrů světlé desítky. Výrobní proces se od té doby prakticky nezměnil.

Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným, žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem.

První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání němečtí zaměstnavatelé vyvíjeli značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar.

"Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný," řekl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Další jednání o českém pivovaru začala na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svoláná první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894.

První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovaly se nakonec dvě lokality, a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost dostalo Pražské předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha.

"V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 metrů čtverečních). Práce na hloubení základů začaly až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova," dodal Samec.

Stavební práce na pivovaru v roce 1895 kvůli dlouhé zimě začaly s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru, do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny, stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotové včas. Dokončit se nepodařilo pouze sladovnu, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení předseda František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.

Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 Antonín Holeček, 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Mluvčí ještě dodal: "Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem společnosti se počítalo až od počátku roku 1896," doplnil Samec.

Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile, v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier, tedy pivo z Českých Budějovic. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva. Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17 procent. Znalci piva oceňují unikátní chuť. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka vybudovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Značka Budweiser Budvar je v myslích českých fanoušků pevně spojena s hokejem. Již osmým rokem bude partnerem hokejové extraligy a české hokejové reprezentace a navíc je dlouhodobě spojena s českobudějovickým hokejovým klubem, který sídlí v Budvar aréně. Spolupráce nejúspěšnějšího českého sportu a jedné z nejznámějších českých značek je zcela přirozená a prospěch z ní budou mít i hokejoví fanoušci.

„Lední hokej hraje již tradičně velmi důležitou roli v rámci naší komunikace. Celou hokejovou sezónu poběží kampaň „Vítězství vás změní“, která bude největší hokejovou kampaní značky Budweiser Budvar v historii. Cílem kampaně je vyvolání hrdosti široké veřejnosti na úspěchy českého hokeje a posílení vnímání značky Budweiser Budvar jako partnera českého hokeje,“ říká Ing. Alena Mazancová, manažerka hokejových projektů z Budějovického Budvaru.

Úvodním buly celoroční hokejové kampaně „Vítězství vás změní“ bude limitovaná série 30 000 kusů 8-packů „Zlatého piva“ značky Budweiser Budvar. Při uvaření „Zlatého piva“ letos v červnu pomáhali čtyři hokejoví mistři světa (kapitán Tomáš Rolinek, Tomáš Vokoun, Petr Gřegořek a Jiří Novotný). „Zlaté pivo“ Budweiser Budvar pak prošlo etapou hlavního kvašení a od počátku července dozrávalo v ležáckých sklepech. Na pultech se objeví, po 90 dnech ležení, v prvním říjnovém týdnu.

Kampaň během sezóny doplní komunikační aktivity značky Budweiser Budvar ve vybraných obchodních centrech, restauracích i na hokejových stadiónech. Za nákup 8 lahví piva Budweiser Budvar se zákazníci budou moci účastnit přímo v prodejnách střelby na hokejovou branku a vyhrát zajímavé ceny s hokejovou tematikou (např. hokejový kalendář velkých vítězství české reprezentace, vstupenky na extraligový zápas, hokejový multipack Zlaté pivo nebo puk s logem nejbližšího extraligového klubu). Soutěže o tisíce hokejových cen budou probíhat i na facebooku a v restauracích. Celá kampaň bude navíc během října podpořena televizním spotem na celoplošných stanicích a sponzorskými TV vzkazy.

Protože Budějovický Budvar myslí i na hokejové fanoušky v hledištích extraligových stadiónů, bude v nové sezóně podporovat roznášení piva během zápasů. Vyhlížejte proto hostesky v barvách Budweiser Budvar.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V sobotu 11. září proběhla v areálu Budějovického Budvaru, n.p. oslava 115. výročí založení pivovaru. V rámci Dne v Budvaru prošlo areálem pivovaru během celého dne okolo 12 000 lidí, tedy více než při loňských oslavách. Hosté vypili během Dne v Budvaru 216 sudů piva (108 hektolitrů). Velký zájem vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva Budweiser Budvar. Při 40 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 1980 návštěvníků. Dalších 1032 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Program Dne v Budvaru probíhal na 3 hudebních scénách a během dne se postupně vystřídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní scény. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes swing po pop a rock,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil. Areál pivovaru byl prakticky po celý den zaplněn a lidé se většinou velmi dobře bavili. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k nám v sobotu přišli, a také desítkám našich zaměstnanců, kteří se na organizaci celé oslavy podíleli,“ dodává Samec.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 115 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes dosahuj roční produkce asi 1,3 milionu hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do téměř 60 zemí. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes.

Založení Budějovického Budvaru

V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, neměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Za datum založení Budějovického Budvaru, respektive Českého akciového pivovaru je považován 15. duben 1895. Tehdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Dalším významným datem je 7. říjen 1895, kdy byla uvařena první oficiální várka piva. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar zve v sobotu 11. září veřejnost na oslavy 115. výročí uvaření první várky piva. Mluvčí pivovaru Petr Samec řekl agentuře Mediafax, že zábavný program se uskuteční v areálu pivovaru Budvar v ulici Karolíny Světlé od 10 do 23 hodin.

Letošní Den v Budvaru připomíná 115. výročí založení pivovaru a nese podtitul „Show plná až po okraj“.

"O tom, že název akce nepřehání ani v nejmenším, návštěvníky na místě přesvědčí bezmála 20 kapel a hudebníků, kteří se budou starat o dobrou náladu na třech scénách. Pro případ nepříznivého počasí je prostor Budvar scény s kapacitou zhruba 2000 diváků zastřešen. V areálu pivovaru je připraveno více než 1200 míst k sezení," řekl Samec.

Program doplní prohlídky výrobních prostor pivovaru i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, které budou probíhat každých 20 minut od 10 do 17:40 a budou zdarma.

"U Pardál scény si návštěvníci budou moci za razítka za čtyři vypitá piva značky Pardál a poplatek 40 korun vyladit své originální tričko Pardál, které si mohou hned obléci, nebo navrhnout papírový karton na pivo Pardál a zúčastnit se soutěže o 100 lahvových Pardálů," dodal Samec.

Lidé si budou moci v areálu Budvaru zakoupit i speciální upomínkové předměty, vyrobené při příležitosti 115. výročí založení pivovaru. "Je to dárkový 4-pack s pivem dle vlastního výběru, papírové podtácky, dárkové krabičky s lahví a sklenicí nebo unikátní půllitry, kterých se vyrobila jen 1500 kusů," doplnil Samec.

Po celý den bude zajištěno občerstvení i nealkoholické nápoje. V provozu bude 30 výčepů piva, které nabídnou celý sortiment piv z produkce Budějovického Budvaru a především nepasterovaný světlý ležák Budweiser Budvar. K dopravě do pivovaru lze zdarma využít „Budvarbus“, který bude jezdit kyvadlově každou hodinu na trase Nádraží – Mariánské náměstí – Budvar a zpět. První spoj odjíždí v 9:30 ze zastávky Nádraží, poslední v 17 hodin ze zastávky Budvar.

Loni navštívilo akci asi 10 000 lidí. Výrobní prostory pivovaru vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 zájemců si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Budweiser Budvar má na německém trhu velmi dobrou pozici. Pravidelný audit agentury Nielsen jej uvedl jako nejprodávanější značku importovaného piva v německých maloobchodních prodejnách a zároveň nejdražší české pivo na německém trhu.

„Máme zde mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ řekla prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo Dominika Kovaříková.

V loňském roce zde bylo prodáno přes 200 tisíc hektolitrů piva, tedy o devět procent více než v roce 2008. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budweiser Budvar podílel v prvním pololetí letošního roku celkem 13 procenty, což znamená meziroční posílení o více než jedno procento. Půllitrová láhev Budweiser Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů.

Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budweiser Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Pavlína Dvořáková

Pivovar Budějovický Budvar se privatizovat nebude, a pokud, tak ne hned a jen pouze jeho část. Novinářům to ve čtvrtek na výstavě Země Živitelka řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).

Pro privatizaci není podle ministra v této době rozhodně vhodná příležitost. "Pokud bychom v budoucnu o tomto kroku uvažovali, pak by šlo jen o část podílu, a to maximálně do sedmi procent," uvedl Fuksa. Cílem by tak bylo vtáhnout do pivovaru nové investory a další kapitál.

Ministr se hodlá v nejbližší době setkat s vedením Budvaru a jednat o ještě větší propagaci národního podniku. "Osobně tento pivovar považuji za velmi dobrou společnost, nicméně trochu mi vadí ztrátu jeho podílu na českém trhu," dodal Fuksa.

Zisky v Budvaru by také rád zapojil do svého resortu a zároveň také do podpory chystané důchodové reformy.

Ministerstvo prý neuvažuje ani o privatizaci Výstaviště v Českých Budějovicích, které patří svou plochou k největším v České republice.

"V minulosti se o tomto kroku často hovořilo, já to ale nevidím jako aktuální a nijak přínosné. Bylo by však na místě, aby se ve výstavišti a jeho dění více angažovalo město a také Jihočeský kraj," dodal ministr.

Zdroj: tn Nova.cz | Mediafax

Přestože v horkých letních dnech opouští brány pivovaru téměř dvojnásobný objem piva, než v zimním období, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v hlavní sezóně důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku Budweiser Budvar trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých sklepů byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.

Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 10 týdnů téměř na plný výkon. Zejména ve stáčírnách lahví a sudů proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. Měsíční výstav piva v létě dosahuje objemu až 140 000 hektolitrů, což je téměř dvojnásobkem výstavu v lednu či únoru. Zvýšený výstav piva ale nemá žádný vliv na kvalitu výsledného produktu, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již od března pracovaly obě varny v nepřetržitém provozu. V průběhu dubna a května byly mladým pivem naplněny všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů a na každého obyvatele Českých Budějovic by připadlo 6 sudů KEG o objemu 50 litrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz tohoto piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.

„Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce od března do května,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování jsou přeměňovány nežádoucí těkavé látky a další sloučeniny negativně ovlivňující chuťový profil. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Adam Brož.

Udržování kvality výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy moravský slad, hlávkový žatecký chmel a voda z artéských studní. Budějovický Budvar nepřidává do piva chmelové preparáty (extrakty), přípravek tetrahop ani jiná aditiva.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Chtěl bych polemizovat s článkem Budvar uspěl u unijního soudu (viz tento odkaz). Věta „pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895“ je mylná, nevím, zda jen omylem nebo účelově. Slovo „budweiser“, popřípadě někdy psáno „budweisser“, neznamená nic víc a nic méně než „(česko)budějovický“ (Moravské Budějovice jsou německy označovány odchylně) a původně bylo jen označením původu.

Ve skutečnosti byl dnešní pivovar Budvar založen roku 1894 (výrobu započal 7. října 1895) jako Český akciový pivovar v Českých Budějovicích, akc. spol., a prvním sládkem byl Antonín Holeček. Pivovar měl samozřejmě i německé pojmenování, ale šlo výslovně o pivovar český.

Českobudějovické pivovarství – podle pivovarského historika dr. Zbyňka Likovského – má starou tradici, ale bylo provozováno spíše v malých pivovarech. Prvním úspěšným pokusem o vybudování většího provozu bylo založení Měšťanského pivovaru – na papíře založen roku 1722, stavba započata 1847, výroba od roku 1869. Tento pivovar byl opravdu většinově v rukou Němců, právovárečných měšťanů v Českých Budějovicích.

Prvním uváděným sládkem byl Jakub Essbauer a výroba roku 1869 dosáhla 26 253 hektolitrů. Tento pivovar, označovaný jako Budweis(s)er Bürgerbräu, je v současné době provozován jako pivovar Samson (podle známé budějovické kašny).

Pivovar Samson v současné době do sporu o označení aktivně nevstupuje, i když slovo Budweiser na svých etiketách uplatňuje, nepochybně právem. Teoreticky (a údajně částečně i prakticky) byly činěny pokusy o zapletení pivovaru do sfér vlivu firmy AnheuserBusch. Spor existuje mezi pivovarem Budvar, který své pivo označuje jako Budweiser Budvar, Budweiser apod. od svého počátku, a firmou AB (InBev).

Historickou zajímavostí je, že teoreticky by mohl existovat s firmou Anheuser-Busch ještě další spor – totiž o jinou pivní značku Michelob, která byla převzata z pojmenování pivovaru v Měcholupech u Žatce (německy Michelob). Pivovar v Měcholupech byl ovšem uzavřen už roku 1930, takže značka je patrně komerčně volná.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Lubor Mojdl, Frýdek-Místek

Budějovický Budvar, n. p., ve čtvrtek odpoledne dosáhl důležitého soudního vítězství nad svým konkurentem.

Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku dnes definičně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii.

„Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemích EU,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n.p. Budějovický Budvar má nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských zemí Evropské unie.

„Rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodává Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají již více než 100 let – od roku 1907. Český pivovar je vede prakticky po celém světě a má v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení. Z nich 82 skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Václav Pancer

Pivovar čeká velká změna, z národního podniku se stane akciová společnost

Hned po nástupu nové vlády byly oprášeny plány na přeměnu českobudějovického pivovaru – Budějovický Budvar, národní podnik, na akciovou společnost. Budvar by se podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) mohl transformovat zhruba do jednoho roku.

S návrhem na transformaci pivovaru přišla někdejší vláda Mirka Topolánka. Prakticky okamžitě se začalo spekulovat o tom, jak daleko může být od akciové proměny společnosti k případné privatizaci Budvaru. Už Topolánkova vláda například připouštěla výhody možného vstupu silného partnera do pivovaru.

„Zdůrazňuji, že pivovar hodlám transformovat, nikoli privatizovat,“ uvedl ale nedávno pro média Ivan Fuksa.

Jeho slova však berou někteří opoziční parlamentní politici s rezervou. „Je to chystání privatizace, před kterou jsme varovali,“ říká jednoznačně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák. „Budvar je to rodinné stříbro, které by se nemělo prodávat,“ dodává Jandák a upozorňuje, že zahraniční firmy, hlavně konkurenti Budvaru, mají o pivovar zájem už téměř dvě desítky let.

Už k proměně Budvaru na akciovou společnost bude ale potřeba přistoupit obezřetně a chystá se zvláštní zákon. Změny totiž nesmějí ohrozit známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí.

Budvar měl vloni výstav necelých 1,3 milionu hektolitrů a přes třetinu produkce vyvezl celkem do 58 zemí světa.

V současnosti vede Budějovický Budvar, n. p., po celém světě desítky soudních sporů a správních řízení. S americkým konkurentem – firmou Anheuser Busch, českobudějovický pivovar už dlouho válčí o své ochranné známky a hlavně o právo vývozu pod známým označením „Budweiser Bier“.

Když před časem přišla vláda Mirka Topolánka s tím, že národní podnik přemění na akciovou společnost, největší obavy ohledně budoucnosti pivovaru se týkaly právě dopadu transformace na ochranné známky. Ví to i ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem Budvaru. „Vzhledem k rozsahu registrovaného duševního vlastnictví jsou u Budějovického Budvaru, n. p., klíčové dvě věci. Bezchybný přechod duševního vlastnictví doma i v zahraničí a také to, aby nedošlo k přerušení právní kontinuity,“ říká Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

Patenty

V současné době například ještě stále probíhá ověřování u patentových úřadů jednotlivých zemí, jak riziková by byla změna z národního podniku na akciovou společnost.

Ministerstvo zemědělství za šéfování Petra Gandaloviče zadalo specialistům vypracování analýzy, zda je vůbec převod na akciovou společnost možný a jaká jsou s tím případně spojena rizika. Jejich konstatování je jednoznačné – jedině zvláštní zákon! To má zajistit, aby Budvar o své duševní vlastnictví nepřišel.

Spory trvají

Velká vlna sporů z minulých let mezi Budvarem a Anheuserem (který nyní vlastní belgická skupina InBev) momentálně odezněla. Přesto nejsou všechny úplně ukončeny a hlavně je otázkou, zda by transformace podniku nedala podnět k novému kolu žalob na českobudějovický pivovar.

Nynější ministr zemědělství Ivan Fuksa si je největšího zádrhele transformace vědom, ale myslí si, že to není nepřekonatelná komplikace. „Pro drtivou většinu zemí ale bude tento přechod s udržením ochranné známky akceptovatelný,“ vyjádřil se pro média Fuksa. Plán vlády je zdánlivě jednoduchý – poslanecká sněmovna schválí zvláštní zákon. „Jsou doporučeny dvě alternativy,“ uvedla Tereza Dvořáčková. Jednou možností je zvláštní zákon, smluvní převod některých práv a vznik zbytkového podniku, druhou variantou je zvláštní zákon s univerzálním právním nástupnictvím ze zákona.

Ministerstvo zemědělství by se nyní mělo pro jednu z variant rozhodnout a tu předloží ve finále do Poslanecké sněmovny ke schválení.

„Nepředpokládá se kratší doba než jeden rok,“ zmínila k časovému horizontu, kdy by mohl být nový zákon přijat, tisková mluvčí ministerstva zemědělství. „Předpokládá se, že jediným akcionářem by byla Česká republika,“ přiblížila Dvořáčková plány ministerstva.

Přechod Budějovického Budvaru na akciové uspořádání by podle Dvořáčkové znamenal standardní řízení a ovládání společnosti. Mimo jiné by to mohlo přinést třeba posílení vlivu firmy na trhu díky majetkové účasti jiných právnických osob nebo právo akcionářů na dividendu.

Vedení podniku se k problematice převodu na akciovou společnost a dalším možným změnám zpravidla téměř nevyjadřuje. „Transformace je věcí vlastníka,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec a dodal, že úkolem vedení podniku je rozvíjet firmu, aby obstála na pivovarnickém trhu.

Případná změna na akciovou společnost by se neměla nijak dotknout ani zaměstnanců ani obchodních vztahů pivovaru.

Investice

Budějovický Budvar vloni investoval do svého rozvoje 313 milionů korun a vytvořil zisk před zdaněním téměř 300 milionů korun.

Českobudějovický pivovar je například významně zastoupen i v českém pavilonu na světové výstavě v čínské Šanghaji a vyváží do 58 zemí světa. Největší odběratele má v sousedních zemích, ale dodává třeba i do Číny nebo do Austrálie.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Suverenita-Blok Jany Bobošíkové se v pondělí ohradila proti záměru vlády Petra Nečase (ODS) privatizovat Budějovický Budvar. Straně se nelíbí, že se o prodeji pivovaru nepíše v koaliční smlouvě vládních stran.

Suverenitě se nelíbí chystaná privatizace pivovaru Budvar, kterou připravuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Bobošíkové vadí, že se strany vládní koalice o prodeji jednoho z největších českých pivovarů dříve nezmiňovaly. "Nový styl této vlády evidentně spočívá v zatajování skutečných záměrů, o kterých se dozvíme, jen když se někdo z ministrů prořekne," uvedla Bobošíková.

"Je to naprostá nehoráznost. Místo toho, aby vláda přemýšlela, co udělá pro zvýšení výkonnosti ekonomiky a prestiže naší země, uvažuje o prodeji značek i míst spojených s historií, státností, národní hrdostí a tradicí České republiky," poznamenala šéfka Suverenity.

O prodeji Budvaru, posledního pivovaru ve státních rukou, se hovoří již několik let. Pivovar letos slaví 115 let od svého založení. Loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva. Téměř polovinu své produkce vyváží do zahraničí. Fuksa uvedl, že stát v současnosti řeší převod Budvaru z národního podniku na akciovou společnost a až po té se může začít s jeho privatizací.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Mezi pravidelně sponzorované kulturní události Jihočeského kraje, které podporuje Budějovický Budvar, n. p., patří Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Letošní, již devatenáctý ročník tohoto hudebního svátku bude slavnostně zahájen dne 16. července 2010 operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury.

Budějovický Budvar, národní podnik již od roku 2003 sponzoruje Mezinárodní hudební festival (MHF) Český Krumlov a letošní ročník, již devatenáctý, není výjimkou. Budějovický Budvar, nepodporuje pouze českokrumlovský hudební festival, ale také významně přispívá na kulturní dění v Jihočeském kraji v mnoha dalších oblastech a prémiová značka piva Budweiser Budvar tak může prostřednictvím špičkových kulturních projektů efektivně oslovovat své zákazníky. V případě MHF Český Krumlov to platí dvojnásob.

„Náš prémiový ležák Budweiser Budvar lze, s trochou nadsázky, považovat za českou klasiku, také naše pivo patří mezi nejlepší reprezentanty České republiky doma i v zahraničí. O české hudební tvorbě, a jejích nejvýznamnějších akcích, to platí také. Festival je pestrý, koncerty mají ojedinělou atmosféru a všechny jsou na špičkové úrovni,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka a doplňuje: „Je potěšující zprávou, že můžeme rok od roku sledovat stále stoupající úroveň festivalu, k čemuž se snaží pomoci i Budějovický Budvar.“

Budějovický Budvar směruje ve svém domácím regionu podporu do více kulturních projektů. V letošním roce to jsou kromě krumlovského hudebního festivalu například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo festival Mighty Sounds. Budějovický Budvar sponzoruje především zavedené projekty, které se postupem času osvědčily a vytvořily si osobitou tradici, k níž Budějovický Budvar patří.

Devatenáctý ročník MHF Český Krumlov bude slavnostně zahájen dne 16. července operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury. Do 21. srpna festival nabídne 17 koncertů různých žánrů, na nichž se představí 2 symfonické orchestry, 12 komorních orchestrů a souborů a více než dvě desítky umělců z celého světa. Chybět nebude ani tradiční operní produkce inscenovaná na Otáčivém hledišti ve spolupráci s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, n. p. vykázal červnové meziroční zlepšení ve svém hospodářství, meziroční nárůst prodeje činí více než 11 procent, přičemž minulý měsíc Budějovický Budvar prodal takřka 137 tisíc hektolitrů piva. V letošním červnu je také možné sledovat výrazný vliv teplot a charakteru počasí na prodej piva. Chladný začátek a teplý závěr měsíce přináší diametrální rozdíly v prodeji a konzumaci piv Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar, národní podnik zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s loňským červnem, tento meziroční nárůst činí 11,33%. Minulý měsíc Budějovický Budvar prodal 136 718 hektolitrů piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budějovický Budvar, přestože je pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a letošní první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.

Velmi důležitou proměnnou, která stimuluje prodej piva, je vedle makroekonomických vlivů samozřejmě zmiňované počasí. Měsíce duben, květen a červen jsou klíčové, letošní extrémně nízké teploty se dotkly hlavně sezonních provozoven, návštěvnost byla kvůli počasí velmi nízká. Pro lepší ilustraci vlivu počasí je na místě uvést porovnání prvního a posledního týdne v červnu, které vykazovaly značně odlišné teploty. Rozdíl mezi prvním chladným a posledním teplým týdnem činí 37% u prodeje piva Budějovického Budvaru jako celku, u světlého výčepního piva je rozdíl prodeje v ČR ještě patrnější, jedná se o 60%.

„Přestože je letošní počasí pravým opakem toho, co by si pivovary přály a hlavní pivařská sezona začala namísto v dubnu až v červnu, považujeme červnové prodejní výsledky Budějovického Budvaru za dobrý impuls a příslib do budoucna,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje.

Vlajkovou lodí Budějovického Budvaru je samozřejmě značka Budweiser Budvar, včetně jejích variací Budějovický Budvar, Bud a Czechvar, která se na prodejích podílí přibližně z 85%. Samotný ležák Budweiser Budvar vykazuje nadpoloviční objem výroby Budějovického Budvaru, konkrétně jde o 55% z celkové produkce. Výrobní lhůta ležáku Budweiser Budvar je 102 dní (90 dní zrání, 12 dní hlavní kvašení) a varna Budějovického Budvaru má hlavní špičku v březnu a dubnu, kdy pracuje nepřetržitě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budvar vystavil v roce 2009 1 275 271 hektolitrů piva. Podnik tak posílil podíl na české výrobě piva na 7,1 procenta.

Výstav piva v Budějovickém Budvaru poklesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 2,8 procenta. "Je to však výrazně lepší výsledek než je průměr v tomto odvětví v tuzemsku. V celé ČR poklesla produkce piva o 5,9 procenta. V roce 2009 tak posílil podíl Budvaru na celkové výrobě v Česku," řekl Boček. "Celkem 84,4 procenta produkce tvořila piva pod značkou Budweiser Budvar, 15,6 procenta výroby tvořila značka Pardál," dodal.

Díky úpravám cen a úsporám v nákladech však vzrostly vloni tržby i zisk společnosti. "V roce 2009 jsme dosáhli zisku před zdaněním ve výši 298,6 milionu korun, v roce 2008 to bylo 213 milionů korun. Přitom však registrujeme pokles tržeb, v roce 2009 to bylo 2,313 miliardy korun oproti 2,340 miliardy korun v roce 2008. Konečný výsledek hospodaření však ovlivnilo v roce 2009 také to, že jsme jednorázově zúčtovali 93 milionů korun do rezervního fondu podniku," vysvětlil Boček.

V roce 2009 činily investice do podniku celkem 313 milionů korun. Nejdražší byl nový plně automatizovaný sklad, který stál 87 milionů korun. Nákup nových přepravek a sudů stál 64 milionů korun a zvýšení výkonu lahvových linek přišlo na 56 milionů korun. Do manipulační techniky investoval Budvar 22 milionů korun, rozšíření obchodních středisek 12 milionů korun a informační technologie stály sedm milionůl korun. "Veškeré investice Budvar financoval z vlastních zdrojů, nejsme v tomto závislí na bankovním sektoru a nemáme žádný úvěr," dodal Boček.

Export podniku v roce 2009 dosáhl objemu 579 947 hektolitrů piva. "Exportujeme 45,4 procenta výroby, což je nejvíce mezi velkými českými pivovary. Z toho připadá 56,6 procenta na ležák, tedy prémiové pivo, objem vývozu výčepního piva činí 41,4 procenta. Zbytek tvoří nealko pivo a speciální piva," řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Objem vývozu Budvaru poklesl v roce 2009 o 0,3 procenta oproti roku 2008. "Považujeme to za výrazný úspěch, pokles exportu piva z ČR činil celkově 10,4 procenta," doplnil Chrt.

Nejvýznamnějšími importéry Budvaru byli v roce 2009 Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Rusko. Vývoz do těchto zemí činil 78 procent objemu exportu. "Vynikajících výsledků jsme dosáhli v Německu, tam jsme navýšili export o 9,3 procenta a stali jsme se druhým nejprodávanějším importovaným pivem. V sektoru prémiových piv jsme v off trade sektoru dokonce nejlepší. Historického maxima prodeje jsme dosáhli na Slovensku, meziroční nárůst tam činil šest procent. V Rakousku se zvýšil prodej o 5,8 procenta a Budvar je nejprodávanějším českým pivem s podílem na trhu 55 procent. Pokles prodeje ve Velké Británii činil dvě procenta a nejhorší situace byla v Rusku, tam činil pokles prodeje o 40,3 procenta," vypočítal Chrt.

Na českém trhu prodal Budějovický Budvar v roce 2009 celkem 695 324 hektolitrů piva. Meziročně tak poklesl prodej Budvaru o 4,9 procenta. "V tržbách však registrujeme pokles pouze o 1,3 procenta. I v tomto hledisku jsme na tom výrazně lépe, než ukazuje český průměr, kde pokles činí 5,8 procenta," doplnil Chrt.

Pivovar hodnotí příznivě i vývoj soudních sporů s tradičním rivalem Anheuser Bush. "V roce 2009 nebyl ukončen žádný ze sporů, máme však příznivou bilanci. Ze 115 ukončených sporů jich Budvar vyhrál 82, sedm případů skončilo smírem či remízou. Zbývá dokončit 22 sporů ve 14 zemích," dodal ředitel Boček. V roce 2009 navýšil Budvar základní kapitál o jednu miliardu korun z 2,1 na 3,1 miliardy korun. "Navýšení jsme provedli z vlastních zdrojů z akumulovaného nerozděleného zisku z minulých let," uvedl ekonomický ředitel podniku Petr Žáček.

Zdroj: První zprávy.cz

Budějovický Budvar, n. p., a pivo značky Pardál budou i letos partnery ekologické akce „Čištění Malše“. Třetí ročník se uskuteční v sobotu 29. května od 12 hodin v rekreační lokalitě u Malého jezu. Dno řeky prohledají členové klubu sportovního potápění Octopus České Budějovice. Jejich úkolem bude odstranit z koryta veškeré předměty, které tam nepatří. V loňském roce vylovili potápěči z krátkého úseku řeky přes 250 kilogramů odpadu.

„Tento úsek řeky jsme vybrali z jednoho prostého důvodu. Jde totiž o místo, které od jara do podzimu pravidelně využívají obyvatelé města ke koupání. Jen málokdo by věřil, kolik nebezpečných předmětů lze v řece nalézt. Cílem naší akce je nejen přispět k čistotě řeky, ale také ochránit koupající se od možných poranění,“ uvedl Karel Exl, instruktor potápění z klubu Octopus České Budějovice.

„Počin potápěčů je velmi užitečnou ukázkou praktické ekologie. Věříme, že na veřejnost zapůsobí především výchovně a pomůže omezit odhazování odpadků do volné přírody,“ dodává Ing. Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, který je partnerem akce.

Budějovický Budvar podporuje svůj domácí region i investicemi do dalších, zejména kulturních projektů. V letošním roce to jsou například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. V sobotu 12. června proběhne v Českých Budějovicích již čtvrtý ročník rockového festivalu Budvar Fest. Významnou akcí s bohatým hudebním programem bude i tradiční Den v Budvaru, který se letos uskuteční 11. září.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, národní podnik, obdržel pro svůj světlý ležák Budweiser Budvar bronzovou medaili v kategorii European Style Lager (ležák evropského typu) v soutěži Australian International Beer Awards. Na akci ve městě Melbourne mezi sebou soupeřilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

Pivo z Budějovického Budvaru, n. p., obdrželo další mezinárodní ocenění. V prestižní mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal prémiový světlý ležák značky Budweiser Budvar bronzovou medaili. Hodnocení se zúčastnilo 243 pivovarů ze třiceti čtyř zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

„Věříme, že toto ocenění podpoří další rozvoj našeho exportu do Austrálie, kterou vnímáme jako velmi perspektivní trh a kde už nyní dosahujeme zajímavého objemu prodeje,“ říká Ing. Tomáš Bártů, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Austrálii.

K protinožcům vyváží Budějovický Budvar své pivo od roku 2004 a dosahuje tam velmi dobrých obchodních výsledků. V prvním roce byl prodaný objem jen 380 hektolitrů, ale během pouhých pěti let se podařilo objem zvýšit osminásobně. Loni dosáhl prodej v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 % více než v roce 2008. Velmi dobře se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr čepovaného Budvaru se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (v přepočtu cca 125 Kč). Dynamický vývoj v Austrálii pokračuje i letos a Budějovický Budvar očekává na tomto trhu další zvýšení prodeje. Napomoci by k tomu mělo i zahájení dodávek tmavého ležáku před čtyřmi týdny.

Akce Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těší každoročně rostoucímu zájmu odborníků i spotřebitelů. Mluví se o ní jako o třetí největší profesionální pivní soutěži na světě. Ocenění uděluje porota pouze pivům, která splňují kombinaci náročných parametrů kvality – zejména vyváženou chuť, aroma a celkový vzhled. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost. Více informací o soutěži najdete na www.beerawards.com

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru