Budějovický Budvar, n. p., ve čtvrtek odpoledne dosáhl důležitého soudního vítězství nad svým konkurentem.

Druhý nejvyšší soud Evropské Unie v Lucemburku dnes definičně potvrdil své dřívější rozhodnutí, které firmě Anheuser-Bush InBev brání v registraci obchodní značky „Budweiser“ (tzv. komunitární ochranné známky) v Evropské unii.

„Rozhodnutí soudu v Lucemburku rozhodně vítáme. Považujeme jej za logickou reakci na stav, kdy má Budějovický Budvar registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser ve většině členských zemích EU,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, n.p. Budějovický Budvar má nyní registrovanou ochrannou známku s prvkem Budweiser v celkem 19 členských zemí Evropské unie.

„Rozhodnutí výrazně stabilizuje naši známkoprávní pozici v EU. Pokud by totiž byla komunitární známka registrována pro našeho konkurenta, vedlo by to k souběžnému užívání známek v některých členských zemích, což by mohlo vyvolat novou vlnu soudních sporů,“ dodává Helena Lejtnarová, právnička Budějovického Budvaru.

Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají již více než 100 let – od roku 1907. Český pivovar je vede prakticky po celém světě a má v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení. Z nich 82 skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.

Zdroj: Deník.cz | Foto: Václav Pancer

Pivovar čeká velká změna, z národního podniku se stane akciová společnost

Hned po nástupu nové vlády byly oprášeny plány na přeměnu českobudějovického pivovaru – Budějovický Budvar, národní podnik, na akciovou společnost. Budvar by se podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) mohl transformovat zhruba do jednoho roku.

S návrhem na transformaci pivovaru přišla někdejší vláda Mirka Topolánka. Prakticky okamžitě se začalo spekulovat o tom, jak daleko může být od akciové proměny společnosti k případné privatizaci Budvaru. Už Topolánkova vláda například připouštěla výhody možného vstupu silného partnera do pivovaru.

„Zdůrazňuji, že pivovar hodlám transformovat, nikoli privatizovat,“ uvedl ale nedávno pro média Ivan Fuksa.

Jeho slova však berou někteří opoziční parlamentní politici s rezervou. „Je to chystání privatizace, před kterou jsme varovali,“ říká jednoznačně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák. „Budvar je to rodinné stříbro, které by se nemělo prodávat,“ dodává Jandák a upozorňuje, že zahraniční firmy, hlavně konkurenti Budvaru, mají o pivovar zájem už téměř dvě desítky let.

Už k proměně Budvaru na akciovou společnost bude ale potřeba přistoupit obezřetně a chystá se zvláštní zákon. Změny totiž nesmějí ohrozit známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí.

Budvar měl vloni výstav necelých 1,3 milionu hektolitrů a přes třetinu produkce vyvezl celkem do 58 zemí světa.

V současnosti vede Budějovický Budvar, n. p., po celém světě desítky soudních sporů a správních řízení. S americkým konkurentem – firmou Anheuser Busch, českobudějovický pivovar už dlouho válčí o své ochranné známky a hlavně o právo vývozu pod známým označením „Budweiser Bier“.

Když před časem přišla vláda Mirka Topolánka s tím, že národní podnik přemění na akciovou společnost, největší obavy ohledně budoucnosti pivovaru se týkaly právě dopadu transformace na ochranné známky. Ví to i ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem Budvaru. „Vzhledem k rozsahu registrovaného duševního vlastnictví jsou u Budějovického Budvaru, n. p., klíčové dvě věci. Bezchybný přechod duševního vlastnictví doma i v zahraničí a také to, aby nedošlo k přerušení právní kontinuity,“ říká Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

Patenty

V současné době například ještě stále probíhá ověřování u patentových úřadů jednotlivých zemí, jak riziková by byla změna z národního podniku na akciovou společnost.

Ministerstvo zemědělství za šéfování Petra Gandaloviče zadalo specialistům vypracování analýzy, zda je vůbec převod na akciovou společnost možný a jaká jsou s tím případně spojena rizika. Jejich konstatování je jednoznačné – jedině zvláštní zákon! To má zajistit, aby Budvar o své duševní vlastnictví nepřišel.

Spory trvají

Velká vlna sporů z minulých let mezi Budvarem a Anheuserem (který nyní vlastní belgická skupina InBev) momentálně odezněla. Přesto nejsou všechny úplně ukončeny a hlavně je otázkou, zda by transformace podniku nedala podnět k novému kolu žalob na českobudějovický pivovar.

Nynější ministr zemědělství Ivan Fuksa si je největšího zádrhele transformace vědom, ale myslí si, že to není nepřekonatelná komplikace. „Pro drtivou většinu zemí ale bude tento přechod s udržením ochranné známky akceptovatelný,“ vyjádřil se pro média Fuksa. Plán vlády je zdánlivě jednoduchý – poslanecká sněmovna schválí zvláštní zákon. „Jsou doporučeny dvě alternativy,“ uvedla Tereza Dvořáčková. Jednou možností je zvláštní zákon, smluvní převod některých práv a vznik zbytkového podniku, druhou variantou je zvláštní zákon s univerzálním právním nástupnictvím ze zákona.

Ministerstvo zemědělství by se nyní mělo pro jednu z variant rozhodnout a tu předloží ve finále do Poslanecké sněmovny ke schválení.

„Nepředpokládá se kratší doba než jeden rok,“ zmínila k časovému horizontu, kdy by mohl být nový zákon přijat, tisková mluvčí ministerstva zemědělství. „Předpokládá se, že jediným akcionářem by byla Česká republika,“ přiblížila Dvořáčková plány ministerstva.

Přechod Budějovického Budvaru na akciové uspořádání by podle Dvořáčkové znamenal standardní řízení a ovládání společnosti. Mimo jiné by to mohlo přinést třeba posílení vlivu firmy na trhu díky majetkové účasti jiných právnických osob nebo právo akcionářů na dividendu.

Vedení podniku se k problematice převodu na akciovou společnost a dalším možným změnám zpravidla téměř nevyjadřuje. „Transformace je věcí vlastníka,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec a dodal, že úkolem vedení podniku je rozvíjet firmu, aby obstála na pivovarnickém trhu.

Případná změna na akciovou společnost by se neměla nijak dotknout ani zaměstnanců ani obchodních vztahů pivovaru.

Investice

Budějovický Budvar vloni investoval do svého rozvoje 313 milionů korun a vytvořil zisk před zdaněním téměř 300 milionů korun.

Českobudějovický pivovar je například významně zastoupen i v českém pavilonu na světové výstavě v čínské Šanghaji a vyváží do 58 zemí světa. Největší odběratele má v sousedních zemích, ale dodává třeba i do Číny nebo do Austrálie.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Suverenita-Blok Jany Bobošíkové se v pondělí ohradila proti záměru vlády Petra Nečase (ODS) privatizovat Budějovický Budvar. Straně se nelíbí, že se o prodeji pivovaru nepíše v koaliční smlouvě vládních stran.

Suverenitě se nelíbí chystaná privatizace pivovaru Budvar, kterou připravuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Bobošíkové vadí, že se strany vládní koalice o prodeji jednoho z největších českých pivovarů dříve nezmiňovaly. "Nový styl této vlády evidentně spočívá v zatajování skutečných záměrů, o kterých se dozvíme, jen když se někdo z ministrů prořekne," uvedla Bobošíková.

"Je to naprostá nehoráznost. Místo toho, aby vláda přemýšlela, co udělá pro zvýšení výkonnosti ekonomiky a prestiže naší země, uvažuje o prodeji značek i míst spojených s historií, státností, národní hrdostí a tradicí České republiky," poznamenala šéfka Suverenity.

O prodeji Budvaru, posledního pivovaru ve státních rukou, se hovoří již několik let. Pivovar letos slaví 115 let od svého založení. Loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva. Téměř polovinu své produkce vyváží do zahraničí. Fuksa uvedl, že stát v současnosti řeší převod Budvaru z národního podniku na akciovou společnost a až po té se může začít s jeho privatizací.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Mezi pravidelně sponzorované kulturní události Jihočeského kraje, které podporuje Budějovický Budvar, n. p., patří Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Letošní, již devatenáctý ročník tohoto hudebního svátku bude slavnostně zahájen dne 16. července 2010 operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury.

Budějovický Budvar, národní podnik již od roku 2003 sponzoruje Mezinárodní hudební festival (MHF) Český Krumlov a letošní ročník, již devatenáctý, není výjimkou. Budějovický Budvar, nepodporuje pouze českokrumlovský hudební festival, ale také významně přispívá na kulturní dění v Jihočeském kraji v mnoha dalších oblastech a prémiová značka piva Budweiser Budvar tak může prostřednictvím špičkových kulturních projektů efektivně oslovovat své zákazníky. V případě MHF Český Krumlov to platí dvojnásob.

„Náš prémiový ležák Budweiser Budvar lze, s trochou nadsázky, považovat za českou klasiku, také naše pivo patří mezi nejlepší reprezentanty České republiky doma i v zahraničí. O české hudební tvorbě, a jejích nejvýznamnějších akcích, to platí také. Festival je pestrý, koncerty mají ojedinělou atmosféru a všechny jsou na špičkové úrovni,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka a doplňuje: „Je potěšující zprávou, že můžeme rok od roku sledovat stále stoupající úroveň festivalu, k čemuž se snaží pomoci i Budějovický Budvar.“

Budějovický Budvar směruje ve svém domácím regionu podporu do více kulturních projektů. V letošním roce to jsou kromě krumlovského hudebního festivalu například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo festival Mighty Sounds. Budějovický Budvar sponzoruje především zavedené projekty, které se postupem času osvědčily a vytvořily si osobitou tradici, k níž Budějovický Budvar patří.

Devatenáctý ročník MHF Český Krumlov bude slavnostně zahájen dne 16. července operním galakoncertem argentinského tenoristy Josého Cury. Do 21. srpna festival nabídne 17 koncertů různých žánrů, na nichž se představí 2 symfonické orchestry, 12 komorních orchestrů a souborů a více než dvě desítky umělců z celého světa. Chybět nebude ani tradiční operní produkce inscenovaná na Otáčivém hledišti ve spolupráci s Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, n. p. vykázal červnové meziroční zlepšení ve svém hospodářství, meziroční nárůst prodeje činí více než 11 procent, přičemž minulý měsíc Budějovický Budvar prodal takřka 137 tisíc hektolitrů piva. V letošním červnu je také možné sledovat výrazný vliv teplot a charakteru počasí na prodej piva. Chladný začátek a teplý závěr měsíce přináší diametrální rozdíly v prodeji a konzumaci piv Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar, národní podnik zaznamenal v červnu 2010 poměrně významný nárůst prodeje piva v porovnání s loňským červnem, tento meziroční nárůst činí 11,33%. Minulý měsíc Budějovický Budvar prodal 136 718 hektolitrů piva. Těchto překvapivě dobrých výsledků dosáhl Budějovický Budvar, přestože je pivovarnictví jako celek zasaženo hospodářskou stagnací a letošní první polovina roku patřila k chladnějším obdobím.

Velmi důležitou proměnnou, která stimuluje prodej piva, je vedle makroekonomických vlivů samozřejmě zmiňované počasí. Měsíce duben, květen a červen jsou klíčové, letošní extrémně nízké teploty se dotkly hlavně sezonních provozoven, návštěvnost byla kvůli počasí velmi nízká. Pro lepší ilustraci vlivu počasí je na místě uvést porovnání prvního a posledního týdne v červnu, které vykazovaly značně odlišné teploty. Rozdíl mezi prvním chladným a posledním teplým týdnem činí 37% u prodeje piva Budějovického Budvaru jako celku, u světlého výčepního piva je rozdíl prodeje v ČR ještě patrnější, jedná se o 60%.

„Přestože je letošní počasí pravým opakem toho, co by si pivovary přály a hlavní pivařská sezona začala namísto v dubnu až v červnu, považujeme červnové prodejní výsledky Budějovického Budvaru za dobrý impuls a příslib do budoucna,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje.

Vlajkovou lodí Budějovického Budvaru je samozřejmě značka Budweiser Budvar, včetně jejích variací Budějovický Budvar, Bud a Czechvar, která se na prodejích podílí přibližně z 85%. Samotný ležák Budweiser Budvar vykazuje nadpoloviční objem výroby Budějovického Budvaru, konkrétně jde o 55% z celkové produkce. Výrobní lhůta ležáku Budweiser Budvar je 102 dní (90 dní zrání, 12 dní hlavní kvašení) a varna Budějovického Budvaru má hlavní špičku v březnu a dubnu, kdy pracuje nepřetržitě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budvar vystavil v roce 2009 1 275 271 hektolitrů piva. Podnik tak posílil podíl na české výrobě piva na 7,1 procenta.

Výstav piva v Budějovickém Budvaru poklesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 2,8 procenta. "Je to však výrazně lepší výsledek než je průměr v tomto odvětví v tuzemsku. V celé ČR poklesla produkce piva o 5,9 procenta. V roce 2009 tak posílil podíl Budvaru na celkové výrobě v Česku," řekl Boček. "Celkem 84,4 procenta produkce tvořila piva pod značkou Budweiser Budvar, 15,6 procenta výroby tvořila značka Pardál," dodal.

Díky úpravám cen a úsporám v nákladech však vzrostly vloni tržby i zisk společnosti. "V roce 2009 jsme dosáhli zisku před zdaněním ve výši 298,6 milionu korun, v roce 2008 to bylo 213 milionů korun. Přitom však registrujeme pokles tržeb, v roce 2009 to bylo 2,313 miliardy korun oproti 2,340 miliardy korun v roce 2008. Konečný výsledek hospodaření však ovlivnilo v roce 2009 také to, že jsme jednorázově zúčtovali 93 milionů korun do rezervního fondu podniku," vysvětlil Boček.

V roce 2009 činily investice do podniku celkem 313 milionů korun. Nejdražší byl nový plně automatizovaný sklad, který stál 87 milionů korun. Nákup nových přepravek a sudů stál 64 milionů korun a zvýšení výkonu lahvových linek přišlo na 56 milionů korun. Do manipulační techniky investoval Budvar 22 milionů korun, rozšíření obchodních středisek 12 milionů korun a informační technologie stály sedm milionůl korun. "Veškeré investice Budvar financoval z vlastních zdrojů, nejsme v tomto závislí na bankovním sektoru a nemáme žádný úvěr," dodal Boček.

Export podniku v roce 2009 dosáhl objemu 579 947 hektolitrů piva. "Exportujeme 45,4 procenta výroby, což je nejvíce mezi velkými českými pivovary. Z toho připadá 56,6 procenta na ležák, tedy prémiové pivo, objem vývozu výčepního piva činí 41,4 procenta. Zbytek tvoří nealko pivo a speciální piva," řekl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt. Objem vývozu Budvaru poklesl v roce 2009 o 0,3 procenta oproti roku 2008. "Považujeme to za výrazný úspěch, pokles exportu piva z ČR činil celkově 10,4 procenta," doplnil Chrt.

Nejvýznamnějšími importéry Budvaru byli v roce 2009 Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie a Rusko. Vývoz do těchto zemí činil 78 procent objemu exportu. "Vynikajících výsledků jsme dosáhli v Německu, tam jsme navýšili export o 9,3 procenta a stali jsme se druhým nejprodávanějším importovaným pivem. V sektoru prémiových piv jsme v off trade sektoru dokonce nejlepší. Historického maxima prodeje jsme dosáhli na Slovensku, meziroční nárůst tam činil šest procent. V Rakousku se zvýšil prodej o 5,8 procenta a Budvar je nejprodávanějším českým pivem s podílem na trhu 55 procent. Pokles prodeje ve Velké Británii činil dvě procenta a nejhorší situace byla v Rusku, tam činil pokles prodeje o 40,3 procenta," vypočítal Chrt.

Na českém trhu prodal Budějovický Budvar v roce 2009 celkem 695 324 hektolitrů piva. Meziročně tak poklesl prodej Budvaru o 4,9 procenta. "V tržbách však registrujeme pokles pouze o 1,3 procenta. I v tomto hledisku jsme na tom výrazně lépe, než ukazuje český průměr, kde pokles činí 5,8 procenta," doplnil Chrt.

Pivovar hodnotí příznivě i vývoj soudních sporů s tradičním rivalem Anheuser Bush. "V roce 2009 nebyl ukončen žádný ze sporů, máme však příznivou bilanci. Ze 115 ukončených sporů jich Budvar vyhrál 82, sedm případů skončilo smírem či remízou. Zbývá dokončit 22 sporů ve 14 zemích," dodal ředitel Boček. V roce 2009 navýšil Budvar základní kapitál o jednu miliardu korun z 2,1 na 3,1 miliardy korun. "Navýšení jsme provedli z vlastních zdrojů z akumulovaného nerozděleného zisku z minulých let," uvedl ekonomický ředitel podniku Petr Žáček.

Zdroj: První zprávy.cz

Budějovický Budvar, n. p., a pivo značky Pardál budou i letos partnery ekologické akce „Čištění Malše“. Třetí ročník se uskuteční v sobotu 29. května od 12 hodin v rekreační lokalitě u Malého jezu. Dno řeky prohledají členové klubu sportovního potápění Octopus České Budějovice. Jejich úkolem bude odstranit z koryta veškeré předměty, které tam nepatří. V loňském roce vylovili potápěči z krátkého úseku řeky přes 250 kilogramů odpadu.

„Tento úsek řeky jsme vybrali z jednoho prostého důvodu. Jde totiž o místo, které od jara do podzimu pravidelně využívají obyvatelé města ke koupání. Jen málokdo by věřil, kolik nebezpečných předmětů lze v řece nalézt. Cílem naší akce je nejen přispět k čistotě řeky, ale také ochránit koupající se od možných poranění,“ uvedl Karel Exl, instruktor potápění z klubu Octopus České Budějovice.

„Počin potápěčů je velmi užitečnou ukázkou praktické ekologie. Věříme, že na veřejnost zapůsobí především výchovně a pomůže omezit odhazování odpadků do volné přírody,“ dodává Ing. Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru, který je partnerem akce.

Budějovický Budvar podporuje svůj domácí region i investicemi do dalších, zejména kulturních projektů. V letošním roce to jsou například Jihočeské divadlo, Slavnosti pětilisté růže, festival Okolo Třeboně nebo Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově. V sobotu 12. června proběhne v Českých Budějovicích již čtvrtý ročník rockového festivalu Budvar Fest. Významnou akcí s bohatým hudebním programem bude i tradiční Den v Budvaru, který se letos uskuteční 11. září.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, národní podnik, obdržel pro svůj světlý ležák Budweiser Budvar bronzovou medaili v kategorii European Style Lager (ležák evropského typu) v soutěži Australian International Beer Awards. Na akci ve městě Melbourne mezi sebou soupeřilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

Pivo z Budějovického Budvaru, n. p., obdrželo další mezinárodní ocenění. V prestižní mezinárodní soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal prémiový světlý ležák značky Budweiser Budvar bronzovou medaili. Hodnocení se zúčastnilo 243 pivovarů ze třiceti čtyř zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 vzorků piva.

„Věříme, že toto ocenění podpoří další rozvoj našeho exportu do Austrálie, kterou vnímáme jako velmi perspektivní trh a kde už nyní dosahujeme zajímavého objemu prodeje,“ říká Ing. Tomáš Bártů, exportní manažer Budějovického Budvaru pro Austrálii.

K protinožcům vyváží Budějovický Budvar své pivo od roku 2004 a dosahuje tam velmi dobrých obchodních výsledků. V prvním roce byl prodaný objem jen 380 hektolitrů, ale během pouhých pěti let se podařilo objem zvýšit osminásobně. Loni dosáhl prodej v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 % více než v roce 2008. Velmi dobře se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr čepovaného Budvaru se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (v přepočtu cca 125 Kč). Dynamický vývoj v Austrálii pokračuje i letos a Budějovický Budvar očekává na tomto trhu další zvýšení prodeje. Napomoci by k tomu mělo i zahájení dodávek tmavého ležáku před čtyřmi týdny.

Akce Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těší každoročně rostoucímu zájmu odborníků i spotřebitelů. Mluví se o ní jako o třetí největší profesionální pivní soutěži na světě. Ocenění uděluje porota pouze pivům, která splňují kombinaci náročných parametrů kvality – zejména vyváženou chuť, aroma a celkový vzhled. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost. Více informací o soutěži najdete na www.beerawards.com

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Speciální edice „Zlatého piva“ Budějovického Budvaru se od začátku října objeví na pultech českých obchodů. Receptura se sice nebude lišit od tradičního jihočeského ležáku, ale přece jen bude něčím výjimečná. Tuto várku totiž exkluzivně za dohledu vrchního sládka a vedení pivovaru namíchali čtyř mistři světa z Německa - Tomáš Rolinek, Tomáš Vokoun, Jiří Novotný, a Petr Gřegořek.

Všechny nejprve v areálu českobudějovického pivovaru přivítal generální ředitel Budějovického Budvaru Ing. Jiří Boček a poděkoval jim za skvělou reprezentaci na posledním světovém šampionátu. A pak už čtveřici hokejistů převlékl do pracovního a mohli se čile pustit do práce.

Jejich prvním úkolem bylo odměřit přesné dávky chmele pro „zlatou“ várku. Ve sklepení pivovaru se tak Vokoun a Novotný začali ohánět sekyrkami, kterými porcovali velké kusy naštosované žatecké chmeloviny a společně s parťáky Gřegořkem a Rolinkem tahali pytle na váhu a zpátky, protože jednotlivé dávky ve dvanácti pytlích museli mít všechny naprosto stejnou váhu.

"Docela mě překvapilo, že nás nechali naložit hned dvanáct pytlů. Trošku nám to trvalo. Ale celkově se ani nedá mluvit o práci, spíš šlo o zábavu," smál se Novotný. "Mě budějovické pivo vždycky moc chutnalo, takže jsem byl moc rád, že jsme dostali takovouhle příležitost," dodal.

Hokejisté se poté přesunuli do varny, kde obsah prvních pytlů přesypali do mohutných měděných kotlů. „Další várky mohou příjít na řadu teprve po 90 minutách od těch prvních,“ vysvětloval technologický postup vaření zdejšího piva vrchní sládek Budvaru Adam Brož. Hokejisty poté čekala ještě návštěva stáčírny, kde mohli ochutnat čerstvě uvařené pivo z „nezlaté“ várky a prohlédli si také provoz, kde se na automatizovaných linkách plní 40 tisíc lahví piva za hodinu.

Za velkého zájmu zaměstnanců Budvaru následovalo na nádvoří pivovaru společné focení s hokejisty i mistrovským pohárem pro hokejové šampiony. Nejvřelejšího přivítání se dostalo Novotnému, který kdysi v pivovaru vykonával učňovskou praxi, když v Českých Budějovicích studoval obor kuchař-číšník.

Novou zkušenost s přípravou milovaného českého nápoje si hokejisté pochvalovali a šéfa Budvaru i vrchního sládka nešetřili všetečnými dotazy. „Není to špatná práce, jenom trochu monotónní. V podstatě pořád děláte stejnou činnost. U sportu je výhoda, že nikdy nevíte, jak daný zápas dopadne, a to je na něm to krásné,“ řekl Sport.cz Tomáš Rolinek.

Kapitán mistrů světa absolvoval už několikátou akci na veřejnosti po zisku zlatých medailí. A že prožívá dost hektické období dokazuje i to, že už za měsíc se musí hlásit v přípravě Magnitogorsku na další sezónu.

„Zlaté pivo“ je připraveno z nejvalitnějších surovin - hlávkového žateckého chmele, moravského sladu, speciální kultury kvasinek a vody z vlastních 300 metrů hlubokých artéských studní. Od dnešního dne bude 90 dní zrát v ležáckém sklepě při nízké teplotě, čímž se mu dostane čisté, zakulacené a plné chuti. Do českých obchodů a barů by mělo už hotový zlatý mok dorazit se startem domácí hokejové extraligy.

Zdroj: Hokej Sport.cz | AUtor: Jirka G.

Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar získal v letošním hodnocení kvality výrobků Monde Selection (www.monde-selection.com/en/) prestižní zlatou medaili „Grand Gold". Takové ocenění je udělováno jen mimořádným výrobkům, které vyhovují mnoha parametrům kvality. U piva se hodnocení skládalo z odborného posouzení senzorických vlastností a laboratorních rozborů. Hodnoceno bylo dvacet takzvaných organoleptických parametrů. Degustace prováděla komise složená z nezávislých expertů z pivovarnického průmyslu, vysokoškolských profesorů a profesionálních degustátorů. Řada členů komise pracuje v belgickém institutu Meurice (www.heldb.be/he/meurice), který je světově uznávanou odbornou organizací v oboru pivovarnictví a kvasné technologie.

Zlaté medaile Monde Selection získaly také další dva produkty Budějovického Budvaru. Tmavý ležák Budweiser Budvar, který je na trhu od roku 2004, tím rozšířil svou sbírku domácích i zahraničních ocenění na deset. Světlý jedenáctistupňový ležák Pardál Echt se prodává teprve od loňského června a zlatá medaile z Monde Selection je jeho prvním oceněním kvality.

„Pro nás je zisk tří zlatých medailí velkým úspěchem. Je to ale i velmi dobrá zpráva pro naše zákazníky. Nezávislá odborná porota prověřila řadu parametrů, z nich každý musel splnit požadovaná kritéria. Ocenění v této soutěži je tedy komplexním zhodnocením kvality našeho piva. Těší nás také to, že v této soutěži získáváme ocenění opakovaně," uvedl sládek Budějovického Budvaru, Ing. Adam Brož. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar obdržel od roku 1987 v Monde Selection již šest zlatých medailí a kvalitu si tedy udržuje dlouhodobě. V ročnících 1999 až 2001 získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili na Monde Selection také pivní speciál Bud Premier Select.

Soutěž Monde Selection už od roku 1961 pořádá International Institute for Quality Selections se sídlem v Bruselu. Během 49 let se stala jednou z největších a také nejprestižnějších akcí svého druhu na světě. Letos bylo do hodnocení kvality přihlášeno 2451 produktů od 836 výrobců z 83 zemí. V kategorii piva bylo testováno 274 vzorků z 98 pivovarů v 64 zemích.

Zdroj: Gastrotrend.cz

Víte, jak to vypadá v pivovaru Budějovický Budvar? Že ne? Tak se tam s námi vypravte. A aby vám nevyschlo....

Mnozí z nás s ním zatočí za pár minut, ale na svět přichází více než sto dní. Řeč je o ležáku Budweiser Budvar z pivovaru Budějovický Budvar, který oslaví letos 115. výročí vzniku. Pili ho již naši dědové a zřejmě se s ním budou potkávat i naši vnuci, samozřejmě, až dosáhnou plnoletosti.

Jak to v pivovaru vypadá? Reportéři Deníku se vypravili rovnou ke zdroji, aby na vlastní oči a chuťové buňky zjistili, jaká utajená kouzla výrobu nápoje doprovázejí. Díky vstřícnosti se dostali i tam, kam nesmějí ani turistické exkurze z Japonska.

Voda z třetihor

Pivovar leží na výpadovce z města směr Praha. Do království lahví a přepravek se vydáváme přes vrátnici, kde na nás čeká tiskový mluvčí Petr Samec. Toho doplní sládek pivovaru Adam Brož, výrobně technický ředitel nebo pan starý, jak mu říkají kolegové.

Míjíme artéskou studnu, ze které se bere voda. Tohle místo by mělo být nejpřísněji chráněno a zdejší zaměstnanci vědí moc dobře proč.

„Nejdůležitější a základní surovinou pro pivo je totiž kvalitní voda,“ zdůrazňuje Adam Brož. „Ta naše je unikátní a čistotou splňuje parametry pro kojeneckou vodu. Pro vaření piva ji nemusíme chemicky upravovat. Získáváme ji ze tří stovek metrů hlubokého vrtu. Zásoby pocházejí z podzemního rezervoáru, až z třetihorního podloží. Její kvalita se nemění a není závislá na ročních obdobích.“

Pivovary, které nemají artéskou studnu, musí čistit vodu chemicky. Někde ji berou z povrchových studen či z řek.

Jdeme po trubkách a ocitáme se v budově centrální strojovny pivovaru. „Zde se zajišťuje zásobení vodou, energií, teplem i chladem,“ vypočítává Adam Brož. Pošilháváme po vysokých kulatých nádržích. „To jsou pískové filtry, přes které se voda mechanicky čistí. Pro další úpravu nepoužíváme chemii. V nádržích je vrstva speciálního písku z Provodína, jehož zrnka mají většinou velikost od půl do jednoho milimetru. Zfiltrovaná voda se jímá do akumulačních nádrží, z ní je zásobován celý závod.“

Procházíme kolem vlečky, kam zrovna přivezli slad. Zrnka se sypou ze spodku vagonu, u kterého klečí Zdeněk Lovčí a trpělivě plní prosby fotografa, který chce zachytit sladopád co nejdokonaleji. „Sladovnický ječmen pro naše pivo roste na Moravě,“ prozrazuje sládek.

Vcházíme do haly, kde jsou napěchované vaky plné chmele, opatřené tmavou pečetí. „Používáme pouze odrůdu Žatecký poloraný červeňák,“ vysvětluje Adam Brož a stejně jako on ho bereme do ruky, mneme mezi prsty šustivé zelenavé šupinky a přikládáme k nosu. V hlavě mi naskakují vzpomínky staré dvacet let, když jsem ručně strhával šňůry chmele, stál na valníku a švihem skládal prstence zeleného zlata jeden za druhým.

„Patří do kategorie jemného aromatického chmele, není tak hořký a víc voní. Pro výrobu našeho ležáku nesmí být ve formě pelet nebo extraktu,“ dodává Adam Brož.

Vaří ještě v mědi

Ve skladu chmele, sto let staré budově s klenbami, se jako za starých časů ohání sekerou Karel Dvořák. Porcuje kostku slisovaného chmele a část pak ukládá do pytle. „Je tu stále sedm stupňů,“ vysvětluje pracovník varny s tím, že se jezdí ohřívat do vyšších pater budovy. „Sklad má kapacitu nějakých sto třicet tun.“

Dávky chmele pak putují do varny a dávkují se do varných pánví.

Nastupujeme do výtahu a jedeme o několik pater výš. Ocitáme se ve varně, v místnosti, kam turisté smějí a kde všichni obdivují veliké měděné kotle. „Jsme asi poslední, kterým je v mědi vyrobily a dodaly Závody Vítězného února Hradec Králové,“ doplňuje sládek s tím, že dnes se již vyrábějí z nerezu.

Ve varně je zatím klid. Z kohoutů u stěny nic neteče, nádoby, do kterých vedou žebříky, jsou prázdné, ale za chvíli to přijde. Z osmnácti kohoutů začíná vytékat sladina. Ochutnáváme ji, je příjemná a sladká, takový sladový čaj. „Ze sladu vznikají přírodní cestou zkvasitelné cukry,“ doplňuje sládek a drží v ruce dlouhou dřevěnou rukojeť nádobky na ochutnávání.

Království dnes obhospodařuje Václav Pintýř, teď ručně reguluje kohouty, aby z nich tekla sladina vždy stejně. „Pracuji tu od roku 1974,“ prozrazuje pracovník varny. „To jsem ještě ani nebyl na světě,“ reaguje hned sládek Adam Brož. „Dříve byla jiná makačka, hodně věcí jsme dělali ručně. Teď je technika a řada věcí je automatizovaných,“ dodává Václav Pintýř.

Se svíčkou na jiskru

Za dalšími zamčenými dveřmi nás čeká unikátní pracoviště, kam nikdo nesmí. Tedy kromě zdejších odborníků a dnes i kromě nás. „Jsme v propagační stanici kvasnic,“ říká Adam Brož. Ve vysoké místnosti stojí kovové válce, všude samé trubky, a my jsme zvědaví, co se uvnitř děje. „Tady se pomnoží ve dvou nádobách kvasnice. V jednotýdenních cyklech se tu rozkvašuje mladina a z ní se pak zase zakvašují velké tanky při hlavním kvašení,“ říká Adam Brož. „Jedenkrát do roka se pěstuje čistá kultura z jedné buňky.“

Konečně jsme v ležáckých sklepech. Ovane nás zima, jsou tu celoročně tak dva stupně. Pracovníci tu chodí v teplých kabátech a dohlížejí na to, jak ležák zraje. „V ležáckých tancích zraje devadesát dní, a speciální Bud Premier Select přes dvě stě dní,“ vysvětluje Adam Brož. Většina jiných pivovarů dobu ležení piva zkrátila na jeden až dva měsíce.

Z tanku napouští pivo do sklenice. Pak bere do druhé ruky stojánek s hořící svíčkou a prohlíží si obsah sklenice, za kterou se mihotá plamen. Tuhle alchymii s ohněm prováděli již první sládci pivovarů. „Je to takový zákalometr,“ vysvětluje sládek. „Posuzoval jsem čirost a barvu piva. Kvasničné buňky způsobují rozptyl světla a ten je pozorovatelný na obrazu plamene svíčky. U jiskrného piva jsou kontury plamene ostré. Protože pivo z ležáckého tanku není zatím filtrované, je stále mírně zakalené kvasnicemi,“ zdůrazňuje.

Ze zimního království, kde čeká ležák v tancích devadesát dní na vysvobození, míříme do království bílých plášťů, baněk, zkumavek a unikátních přístrojů, které obsluhují další odborníci.

„Jsme v oddělení řízení jakosti,“ prozrazuje vedoucí Lucie Navrátilová, která zde pracuje jedenáctým rokem. „V laboratoři pracujeme ve třech směnách, všechno musí být stále pod dohledem.“ Zde se kontroluje kvalita sladu, chmele, voda a vzorky piva v různých fázích výroby, ale třeba také vlastnosti lepidla pro etikety na láhve.

„Ročně máme až 36 tisíc vzorků čili 150 vzorků denně,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Jsme takoví doktoři pro pivo,“ dodává Petr Košin z oddělení výzkumu.

„Při výzkumu přemýšlíme, jak se stávajícími metodami udělat, aby pivo bylo stále dobré,“ říká mikrobiolog, dlouholetý zaměstnanec a člen Síně slávy českého pivovarnictví docent Jan Šavel. „Výroba piva je biotechnologická záležitost, při které i nepatrné změny mohou hrát velkou roli. Naším úkolem je, aby bylo pivo pořád stejně skvělé,“ dodává Jan Šavel.

Prestiž v lahvích

Pracovníci musí pivo sledovat i chuťově. „Pít pivo v pracovní době je pro nás povinnost,“ usmívá se Petr Košin. „Všichni máme degustační zkoušky,“ pokračuje Lucie Navrátilová. „Nejde o to poznat značku, ale pojmenovat, jak pivo chutná,“ říká Petr Košin.

„Piva ochutnáváme i v zahraničí jako členové porot pivních soutěží. Mnohdy jsou piva zajímavá a chutná, ale když chceme kvalitní ležák, těšíme se vždy domů na Budvar,“ směje se Petr Košin a na stůl pokládá odběrovou baňku s čerstvým vzorkem, aby nám při dalším vyprávění nevyschlo v hrdle.

„Veškeré láhve budvaru, které koupíte ve světě, jsou od nás z Českých Budějovic. Lidé, kteří pijí Budvar, pijí značku a prestiž,“ říká Košin. „Je třeba vzdát úctu našim předkům za to, jak nastavili typ piva v Budvaru,“ zdůrazňuje Jan Šavel. „My jen udržujeme tradiční chuť nápoje za podmínek nejvyšší kvality.“

Kvalitně udělané pivo má i další přednosti. „Z hlediska zdravotního je pivo nesmírně zdravý a čistý nápoj,“ shodují se členové laboratoře. „Čistá voda obsahuje víc bakterií než pivo. Pivo je potravina, naklíčené obilí, jak se říká - tekutý chléb.“

Chmelový rolls roys

V laboratoři nám předvádějí unikátní přístroje. „Tohle je třeba víceúčelový infračervený spektrofotometr, říkáme mu NIR, kde za dvě minuty zanalyzujeme vzorek sladu, zatímco dříve to trvalo pět hodin,“ ukazuje Lucie Navrátilová.

„Dodavatelé vědí, že kvalitu pečlivě hlídáme, a prodávají nám ty nejlepší suroviny. Jsme dobrý odběratel,“ zdůrazňuje Petr Košin. „Žatecký poloraný červeňák je rolls roys mezi chmely,“ komentuje výsledky analýzy.

Vedle v chodbě se nachází další záhadná místnost označená slovem Deponáž. „Je to sklad všeho, co vyrobíme,“ vysvětluje Petr Košin, když vstupujeme dovnitř. Láhve a plechovky všude, kam se podíváš. „Skladujeme tu vzorek z každé šarže lahví a plechovek, co vyrobíme, a to až do konce záruční doby, což je až jeden rok. Je tu dvanáct polic pro dvanáct měsíců.“ Místnost má dvacet stupňů, chybějí okna, neboť piva musí být ve tmě.

Odchod s veselou

Plni nejen zajímavých informací odcházíme ze dvora pivovaru, kde se tísní tisíce beden s láhvemi. Až si zase zajdeme na budvárek, už budeme vědět, že v něm pijeme vodu z třetihor a že kdekoliv na světě koupený budvar pochází pouze a výhradně z jižních Čech. A to není špatné zjištění, co říkáte?

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Radek Gális

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru se dlouhodobě věnuje péči o turisty a nabízí jim širokou paletu služeb. Mezi ně patří především prohlídky výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice „Příběh budějovického piva“. Lidé se při nich seznámí s tajemstvím výroby světlého ležáku Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. Pro plnoleté návštěvníky z Česka i zahraničí je připravena ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě. Prohlídku pivovaru je možné ukončit vychutnáním sklenice dokonale ošetřeného piva a pochoutek z tradiční české kuchyně ve stylové pivnici „Budvar“ přímo v areálu pivovaru nebo ve známé restauraci „Masné krámy“.

V budoucnosti uvažuje Návštěvnické centrum o zavedení významné technické novinky - přenosného audio-průvodce, který bude k dispozici v několika jazykových mutacích, například v maďarštině, polštině nebo holandštině. Další aktualitu představila Pavlína Kaňková, vedoucí Návštěvnického centra Budějovického Budvaru: „S ohledem na velký zájem turistů o nákup sklenic a dalších suvenýrů s naším logem jsme se rozhodli, že v nejbližší době spustíme prodej těchto upomínkových předmětů po Internetu.“

Návštěvnické centrum během letošního února a března připravilo akční nabídku, kdy měli návštěvníci vstup každou sobotu zdarma. Každý z nich získal kupon na pětilitrový soudek piva Budweiser Budvar, pokud přivede na prohlídku pivovaru do konce srpna další čtyři lidi.

Vysoký zájem o prohlídky Budějovického Budvaru potvrzují výsledky loňského roku. Výrobní prostory pivovaru si v roce 2009 prohlédlo celkem 41 341 osob. Počet turistů je srovnatelný například s návštěvností zámku Třeboň či hradu Zvíkov. Pokud použijeme příklad z jiné oblasti, návštěvníci by dokázali naplnit kapacitu českobudějovické Budvar Arény takřka sedmkrát. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji. Zájem turistů o prohlídky se zvyšuje dlouhodobě – v roce 2002 navštívilo pivovar jen 21 tisíc lidí.

Návštěvnické centrum má otevřeno každý den od 9 do 17 hodin, přičemž v lednu a únoru je zavřeno v neděli a pondělí. Prohlídky pivovaru je potřeba předem objednat telefonem či e-mailem. Každý pracovní den (v létě i o víkendech) se zájemci mohou ve 14 hodin zúčastnit prohlídky i bez předchozí rezervace. O veškeré hosty Návštěvnického centra se stará tým dvanácti průvodců a čtyř recepčních. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budejovickybudvar.cz/navstevnicke-centrum/informace-pro-navstevniky.html

Exkurze v pivovaru

Prohlídky výrobních prostor pivovaru vedou profesionální průvodci s podrobným výkladem v češtině a dalších šesti světových jazycích. Součástí prohlídky je ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo z ležáckého tanku. Prohlídka trvá cca 60 minut a je určena pro skupiny 5 až 50 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat. Pod vedením průvodce se návštěvníci mohou seznámit s tajemstvím výroby originálního ležáku Budweiser Budvar. To spočívá především v použití nejkvalitnějších surovin (moravského sladu, hlávkového žateckého chmele a vody z artéských studní) a v pečlivém dodržování tradičního výrobního postupu pod dohledem zkušených sládků.

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“

Multimediální expozice „Příběh budějovického piva“ představuje srozumitelnou a zábavnou formou historii vaření piva v Českých Budějovicích. Historie města i pivovaru ožívá na velkoplošných obrazovkách, v hologramech a při trojrozměrných projekcích. V kleci těžebního výtahu se návštěvníci virtuálně dostávají do hloubky 300 metrů pod zemský povrch. V expozici na ně dýchne atmosféra doby založení města, nahlédnou do života ve středověkém právovárečném domě, prožijí celou historii Budějovického Budvaru a seznámí se i s pozadím právních sporů o ochranné známky. Komentář je k dispozici v pěti jazycích. Prohlídka trvá 50 minut a je určena pro skupiny jedné až 24 osob. Otevřeno je denně a prohlídku je nutné předem objednat.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, národní podnik, získal nejvyšší ocenění v prvním ročníku nového mezinárodního reklamního festivalu PIAF. Budějovický Budvar obdržel ocenění za kampaň na pivo Pardál ve dvou kategoriích.

Další velký úspěch si připisuje populární reklamní kampaň pivovaru Budějovický Budvar na pivo značky Pardál. Televizní spot na pivo „vyladěné samotnými pijáky“ zvítězil v kategorii Pivní reklama (Best Beer Ad) na mezinárodním festivalu PIAF v Praze. Reklamní kampaň na značku Pardál dále obdržela stříbro v kategorii Kampaň na tomto festivalu.

„Zlato získané ve speciální pivní kategorii nás těší o to více, že spot Pardál o něj bojoval v silné konkurenci šestadvaceti pivních reklam z celého světa a že porota se rozhodla v této kategorii udělit pouze jedno ocenění. Zároveň je pro nás dalším potvrzením toho, že volba netradiční komunikace s aktivním zapojením spotřebitelů je správná,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál z Budějovického Budvaru.

Stejný spot na pivo Pardál získal i další prestižní hodnocení. Byl oceněn na 19. ročníku mezinárodního reklamního a marketingového festivalu „Red Apple 2009“ v Moskvě v říjnu 2009. Spot s názvem „Pardál – pivo a teď i tahle reklama vyladěné samotnými pijáky“ získal druhé místo v kategorii „Televizní & filmová reklama na alkoholické nápoje“, přičemž první místo nebylo v této kategorii uděleno. Uvedeného ročníku Red Apple se zúčastnilo přes 1500 přihlášených spotů z více než 30 zemí. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Na 16. ročníku mezinárodního festivalu reklamy a komunikace „Golden Drum 2009“ ve slovinské Portoroži získal „Silver Drum“ (Stříbrný bubínek) v kategorii „Film – alkoholické nápoje“. Festival v Portoroži patří mezi významné evropské akce – v loňském ročníku soutěžilo celkem 2474 reklamních prací. Podrobné informace o festivalu najdete na www.goldendrum.com.

V březnu 2010 byly v Praze vyhlášeny výsledky prestižní soutěže reklamní kreativy za rok 2009 – Louskáček 2009. V konkurenci 353 přihlášených prací se výrazně prosadily reklamní aktivity spojené se značkou Pardál. Spot na pivo Pardál získal zlatý Louskáček v nejsledovanější kategorii „Televizní reklama“ a stejné ocenění si odnesla i celá reklamní kampaň Pardál. Navíc obdržel televizní spot Pardál i Grand Prix – cenu udělovanou vůbec nejlepší přihlášené reklamě. Budějovický Budvar, n. p. byl zároveň vyhlášen „Klientem roku“, tedy zadavatelem, který nejvíce podporuje původní a originální českou reklamní kreativní tvorbu.

V roce 2007 získala reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ stříbrnou Effie 2007 v kategorii A – potraviny a nápoje a dále ocenění „Nejlepší malá kampaň“ v soutěži FLEMA 2007. Samotný výrobek – světlé výčepní pivo Pardál obdržel ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“ a stříbrnou medaili v hlasování členů Sdružení přátel piva v roce 2008. Oceněný spot je ke zhlédnutí na stránkách www.pardal.cz.

Vývoj světlého výčepního piva Pardál začal v srpnu 2005, na podzim roku 2006 byli do projektu zapojeni i spotřebitelé, kteří se účastnili série řízených degustací. Více než 300 pijáků mělo možnost ovlivnit chuť i další vlastnosti nového piva. Výčepní pivo Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007, celostátní distribuce začala na Nový rok 2008. O oblibě tohoto piva svědčí skutečnost, že během necelých tří let se ho prodalo téměř půl miliónu hektolitrů (467 789 hl).

Vzhledem k velké popularitě výčepního piva Pardál byl v červnu 2009 na trh uveden Pardál Echt, jímž vstoupil Budějovický Budvar po mnoha letech do tržního segmentu takzvaných „jedenáctek“.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

První dodávku tmavého ležáku odešle v pátek pivovar Budějovický Budvar do Austrálie. V zásilce bude 108 hektolitrů v půllitrových lahvích, uvedl ve čtvrtek pro agenturu Mediafax manažer Petr Samec.

Do této země vyváží Budějovický Budvar od roku 2004. Loni dosáhl objem prodeje v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 procent více než v roce 2008. Letos Budvar očekává na australském trhu další zvýšení prodaného objemu.

Doprava zásilky potrvá asi šest týdnů. "Podle předběžného zájmu zákazníků očekáváme, že tmavý ležák bude v Austrálii úspěšný," řekl exportní manažer pro Austrálii z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

Podle zástupců pivovaru se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (asi 125 korun).

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

V novém kabátě se po vlečce Budějovického Budvaru, n. p., projíždí lokomotiva Růženka.

Na vlečce Budějovického Budvaru se v těchto dnech objevila lokomotiva „Růženka“ v novém kabátě. Po komplexní modernizaci, při které došlo například k výměně motoru, zvětšení kabiny pro strojvůdce a snížení kapoty, by této lokomotivě nikdo nehádal úctyhodný věk 36 let.

"Lokomotiva bylo vyrobena v roce 1974," uvedl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. V prvních letech existence jezdila mašina na vlečce ZZN Domažlice. Od 8. června 1983 nepřetržitě slouží na vlečce pivovaru Budějovický Budvar, n.p.. Jméno získala po tehdejší vedoucí vlečky.

"Během modernizace Rúženky došlo především k výměně brzdového soustrojí a dieselového motoru. Původní pohon značky Tatra byl nahrazen moderním řadovým šestiválcem Caterpillar s výkonem 205 kW," řekl Jaroslav Berka, vedoucí budvarské vlečky. Dodal, že díky úpravám je také lepší výhled z kabiny strojvůdce.

Budějovický Budvar disponuje jednou z nejstarších železničních vleček v České republice. Ročně přepraví tato vlečka asi 1900 vagonů se 32 tisíci tun materiálu. Byla vybudována již v roce 1895, tedy v roce založení pivovaru. V té době pivovar vlastnil tři vagony, které byly využívány k přepravě sladu, chmele a dalších surovin ze železničního nádraží v Českých Budějovicích a zpět. V roce 1925 se vlečka rozšířila o druhou kolej, nezbytnou pro více než 18 vagonů, v roce 1947 měla již koleje tři. Zpočátku byly vagony poháněny volským spřežením nebo lidskou silou, později parní lokomotivou. Dnes je vlečka dlouhá takřka dva kilometry (1792 metrů) a na železnici se připojuje v předávkovém kolejišti v Nemanicích.

Renovace lokomotivy stála 4,6 milionu korun.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Budějovický Budvar vykázal za loňský krizový rok lepší hospodářské výsledky, než jakých dosáhl v roce 2008. Právu to řekl ředitel pivovaru Jiří Boček s tím, že za meziročním zlepšením je zejména růst prodejů v zahraničí a dobré řízení nákladů.

„Podařilo se nám udržet objem a strukturu prodejů při dobré práci s cenami, přičemž výborné výsledky exportu podpořil i příznivý kurz koruny pro vývozce. Naše tržby meziročně vzrostly o procento na 2,1 miliardy Kč, přičemž produkce piva klesla o dvě procenta na 1,29 miliónu hektolitrů,“ uvedl Boček.

Auditované údaje o hospodaření podle něj národní podnik tradičně zveřejní až ke konci prvního pololetí. V roce 2008 byl zisk českobudějovického pivovaru před zdaněním 213 miliónů korun.

V loňském roce zaznamenal celý český pivovarnický průmysl kvůli zhoršenému stavu ekonomiky šestiprocentní propad prodejů piva. V případě Budvaru činil loni celkový pokles prodejů 2,8 %, na domácím trhu pak prodal o 4,9 % piva méně než o rok dřív.

Budvaru se ale loni dařilo v cizině. „Náš export do Německa stoupl o 9 %, na Slovensko a do Rakouska pak o 6 %. Loni jsme náš podíl na celkovém českém exportu zvýšili na téměř 20 %. Nově vyvážíme třeba do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova,“ uvedl Boček.

Jeden z posledních velkých podniků v rukách státu

Budvar je jedním z již mála podniků v úplném vlastnictví českého státu, celkem jich bylo v zemi ke konci letošního března 405. Podle šéfa Budvaru nelze na základě dlouhodobých zkušeností vedení pivovaru vyloučit, že se po blížících se volbách do Sněmovny opět najdou politici, kteří budou požadovat privatizaci nebo změnu právní formy Budvaru.

„Nemá ale význam to teď nějak předjímat. Vlastníka, tedy stát, může těšit, že Budvar se zdravě rozvíjí, a to výlučně z vlastních volných zdrojů. Nikdy za posledních dvacet let jsme od státu nepotřebovali žádnou finanční podporu, jsme řádným plátcem všech daňových povinností,“ zdůraznil Boček.

Od počátku 90. let se podle expertních odhadů hodnota pivovaru Budvar zvýšila pětkrát – z 800 miliónů na více než čtyři miliardy korun.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda

Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar, n. p., dnes (29.4.2010) předá při příležitosti vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009 Jihočeskému divadlu sponzorský šek na 750 tisíc korun. Pivovar spolupracuje s Jihočeským divadlem již od roku 1994. Pivo vyráběné v Budějovickém Budvaru se objevuje jako rekvizita i v některých hrách Jihočeského divadla a samozřejmě je možné zakoupit ho i v divadelní restauraci a bufetu.

Budějovický Budvar, n. p., pokračuje i v letošním roce jako generální sponzor v dlouholeté spolupráci s Jihočeským divadlem. Při dnešním slavnostním vyhlášení cen Jihočeské Thálie 2009, které proběhne od 19 hodin v kulturním domě Metropol, předá ekonomický ředitel pivovaru Ing. Petr Žáček darovací šek na částku 750 tisíc korun Mgr. Jiřímu Šestákovi, řediteli Jihočeského divadla. Výrobce tradičního českého piva je partnerem této prestižní regionální kulturní instituce již sedmnáct let.

„Jihočeské divadlo patří mezi nejdůležitější kulturní instituce v regionu jižních Čech a díky krumlovské točně získalo i velký mezinárodní věhlas. Protože Budějovický Budvar patří k významným jihočeským podnikům, považuje za samozřejmost podporovat i rozvoj kultury v našem kraji. Věříme, že námi věnovaná částka pomůže Jihočeskému divadlu k tomu, aby tisícům Jihočechů přinášelo i nadále špičkové kulturní zážitky,“ uvedl Petr Žáček, ekonomický ředitel pivovaru Budějovický Budvar.

Pivo z Budějovického Budvaru si jako rekvizita „zahrálo“ i v některých inscenacích Jihočeského divadla. Pochutnávali si na něm herci například ve hře „Odcházení“ od Václava Havla nebo ve hře „Sajns Fikšn“. Návštěvníci divadla si samozřejmě mohou dopřát výjimečnou chuť ležáku Budweiser Budvar v restauraci Divadelní klub i v divadelním bufetu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Ležák Budweiser Budvar již šest let splňuje přísné požadavky na kvalitu, výrobní postup a místo výroby, které jsou definovány pro Chráněné zeměpisné označení (CHZO) „Českobudějovické pivo“. Proto se na etiketách tohoto prémiového ležáku od května 2004 objevuje logo s tímto symbolem. Evropská unie tím uznala jedinečnost a výjimečnost ležáku Budweiser Budvar a zařadila ho do prestižního klubu nejkvalitnějších evropských potravinářských výrobků. Chráněné zeměpisné označení „Českobudějovické pivo“ bylo zároveň prvním označením tohoto druhu, které získaly potravinářské výrobky z nově přistoupivších členů EU v roce 2004 ve střední a východní Evropě. Budějovický Budvar své zkušenosti z procesu registrace později poskytl i Českému svazu pivovarů a sladoven při získání stejného chráněného označení pro pojem „České pivo“. Podmínky chráněného zeměpisného označení „Českobudějovické pivo“ jsou ještě přísnější než v případě názvu „České pivo“.

Podmínky pro udělení CHZO „Českobudějovické pivo“ jsou velmi přísné. K výrobě piva s tímto označením musí být přesně dodržen technologický postup, místo výroby a mohou se používat jen přesně definované suroviny:

Voda: čerpá se výlučně z jediného konkrétního zdroje, tedy z artéských studní, které jsou hluboké přes 300 metrů. Tyto studny poskytují ekologicky nezávadnou vodu z podzemního jezera pod povrchem přesně vymezené oblasti Českobudějovické pánve. Stáří vody, která je ukryta v horních křídových vrstvách, se odhaduje na sedm až osm tisíc let. Tvrdost této vody dosahuje nízké úrovně, maximálně 1 mval/l, a její minerální složení je rozhodující pro typický a nenapodobitelný chuťový charakter vyrobeného piva. Voda se mimořádně hodí pro proces výroby piva bez jakékoliv chemické úpravy.

Slad: může pocházet pouze z ječmene vypěstovaného v geograficky přesně vymezené oblasti Moravy, který splňuje vysoká kritéria kvality.

Chmel: při výrobě lze použít jen odrůdu Žatecký poloraný červeňák, nakupovaný a dávkovaný výlučně ve formě lisovaného hlávkového chmele (nikoliv pelet nebo extraktů). Chmel musí být pěstován ve vymezených katastrálních územích obcí v okresech Chomutov, Kladno, Louny, Plzeň – sever, Rakovník a Rokycany.

Kvasinky: Pro výrobu „Českobudějovického piva“ se používá kmen kvasinek pro spodní kvašení (Saccharomyces cerevisiae var. uvarum), jehož vlastnosti dávají pivu Budweiser Budvar charakteristickou vůni a chuť. Tento kmen byl izolován počátkem 20. století přímo v pivovaru.

Při výrobě ležáku Budweiser Budvar tedy nepřipadá v úvahu použití glukózového nebo maltózového sirupu, sladu z kukuřice nebo rýže ani dalších přísad a aditiv typu chmelových extraktů nebo přípravku Tetrahop.

Zásada výroby pouze v místě původu také neumožňuje vaření piva Budweiser Budvar licenčně mimo České Budějovice. „Tato skutečnost je zdánlivě konkurenční nevýhodou, ale pro nás je kvalita na prvním místě. Díky našim originálním postupům, specifickým výrobním podmínkám a produkci pouze v našem pivovaru máme celý proces bezprostředně pod kontrolou a zaručujeme tak, na rozdíl od licenčních výrobců, neměnnou a vysokou kvalitu našeho piva. Náš zákazník kdekoliv na světě má jistotu, že si zakoupil originální produkt, nikoliv napodobeninu,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Dodržování všech předepsaných parametrů průběžně kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

Ležák Budweiser Budvar v sobě spojuje specifické geografické podmínky Českých Budějovic, pivovarský fortel, po staletí předávané zkušenosti místních lidí, pečlivě dodržovaný výrobní postup a nejkvalitnější suroviny. To vše společně vytváří jeho nezaměnitelnou chuť s jemnou hořkostí, kterou oceňují zákazníci na celém světě.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar je jedním z partnerů české účasti na světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. V minulém týdnu pivovar odeslal do Číny 440 sudů piva. V restauraci českého pavilonu na EXPO 2010 v Šanghaji je pro návštěvníky připraven výčep s českým pivem.

Budějovický Budvar je totiž hlavním partnerem české účasti na světové výstavě. Číšníci budou nabízet hostům pivo z Českých Budějovic spolu s pokrmy tradiční české kuchyně. "Za půllitr čepovaného ležáku zaplatí návštěvníci 45 čínských jüanů, v přepočtu asi 126 korun," řekl obchodní manažer pro Čínu z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

V minulém týdnu zaznamenal český pavilon velký úspěch již během zkušebního provozu. Restaurace byla podle Bártů po celý den plná a k večeru byly všechny pokrmy beznadějně vyprodány.

Do Číny vyváží Budějovický Budvar od roku 2008 pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, kterou doplňuje i čínský ekvivalent jejího názvu „Bai De Fu“, v překladu znamenající „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“. Kromě Číny se pivo z Českých Budějovic vyváží do dalších osmi asijských zemí, například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu.

Zdroj: Jižní Čechy regiony24.cz | Mediafax

Pivovar Budějovický Budvar letos slaví 115 let od svého založení. Je posledním státním pivovarem a jeho hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar.

Podnik loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva a podle neoficiálních informací má být loňský hospodářský výsledek nad očekávání dobrý.

Téměř polovinu produkce Budvar vyváží do zahraničí. Podnik stále pokračuje ve sporech o značku a není jasné, zda tyto soudní pře mohou ovlivnit jeho zvažovanou privatizaci.

Ve stáčírně pivovaru Budvar na okraji Českých Budějovic naplní linky 80 tisíc lahví piva za hodinu.

„Tady vidíte stáčení světlého ležáku, to je ten Budweiser Budvar, do půllitrových flašek a tady se stáčí to samé pivo do třetinkových lahví,“ popisuje dění ve stáčírně ekonomický ředitel podniku Petr Žáček, který zároveň vyvrací starý mýtus.

„Řada lidí si myslí, že když se v pivovaru přejíždí na jiné pivo, že ještě na tom začátku je zbytek jiného piva, že se to míchá,“ přibližuje Žáček zažitý stereotyp.

„Samozřejmě to je nesmysl, celý systém se při přejíždění na jiný typ piva musí vyplachovat, dělají se laboratorní zkoušky,“ vyvrací ředitel Budvaru.

Privatizovat? Nebo ne?

O Budvaru se někdy mluví jako o rodinném zlatu a politici se zatím neshodli v názoru na to, zda Budvar privatizovat nebo ne. Navíc není jasné, jak by se přeměna státního podniku na akciovou společnost podepsala na známkoprávních sporech, které Budvar vede ve třiceti zemích.

Ochranou známku Budvar si pivovar nechal zaregistrovat v roce 1934 a dokonce se kvůli ní přejmenoval celý pivovar.

„Tehdejší český akciový pivovar se změnil na Budvar podle této značky, která byla registrována v roce 1934. Je to opravdu kmenová značka na které stojí a padá tento pivovar,“ říká Petr Žáček.

Soudní pře o značku stojí podnik miliony korun ročně. Přes tři miliony pět set tisíc už stát vyplatil transformačnímu poradci.

Stávající vláda se podle vyjádření Ministerstva zemědělství transformací Budvaru - a následnou možnou privatizací - aktivně nezabývá. A není zatím jasné ani to, jaký dopad by měl převod národního podniku na akciovou společnost na známkoprávní spory.

Petr Formánek z Patria Corporate Finance i tak odhaduje, že rozhodnutí o privatizaci Budvaru může padnout brzy. Práva na značku drží Budvar na významných trzích, například v Číně a Velké Británii, a díky tomu může být hodnota podniku enormní. Podle Formánka je správné Budvar prodat. Fakt, že se jeho možná privatizace stává předmětem politických debat, ale hodnotí jako nešťastný.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorky: Lucie Husárová a Kateřina Křenová