Památky na dávnou historii obklopené téměř panenskou přírodou, přívětiví lidé a čisté životní prostředí, tak by se daly popsat jižní Čechy. Kraj s bezpočtem rybníků, vodních nádrží a potoků, který dává život i nejdelší české řece.

Tento kraj je ale vyhledávanou turistickou destinací ještě z dalšího důvodu. Právě zde přetrvává už 700 let tradice, na kterou mohou být Češi právem hrdi, tradice přípravy národního nápoje - piva. Návštěvu v přímo srdci pivovarnictví, které bije už více než 110 let v Českých Budějovicích, byste si rozhodně neměli nechat ujít.

Budějovický Budvar

Areál pivovaru Budějovický Budvar se nachází v severní části Českých Budějovic a pro návštěvníky se může stát první zastávkou na cestě do jižních Čech. Možnost poznat tajemství výroby budějovického piva využívají každoročně desítky tisíc lidí z domova i ze zahraničí.

Moderní historie proslulého piva Budweiser Budvar začíná v roce 1895, kdy čeští podnikatelé založili Český akciový pivovar -přímého předchůdce Budějovického Budvaru. Pivovar navázal na tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá až do 13. století. Tajemství celosvětového úspěchu ležáku Budweiser Budvar tkví v použití nejkvalitnějších surovin - vybraného moravského sladu, nejlepšího žateckého chmele a panensky čisté vody z artéských studní, čerpané z hloubky 300 metrů. Výroba probíhá pod dohledem zkušených sládků a dalších pivovarských odborníků, kteří využívají zkušeností předávaných již po staletí z generace na generaci. Výsledkem jejich práce je originální a lahodná chuť světoznámého prémiového ležáku Budweiser Budvar, který nelze vyrobit nikde jinde, než v Českých Budějovicích.

Hosté se společně s průvodci mohou podrobně seznámit s celým procesem výroby. Součástí prohlídky je ochutnávka piva přímo z pivovarských tanků v ležáckých sklepích.

Příběh budějovického piva

Pokud se vám nepodaří odhalit recept na světoznámý nápoj během prohlídky pivovaru, dostanete další možnost v nedávno otevřené multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Historie města i jihočeského pivovaru ožívá na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. S klecí těžebního výtahu sestoupíte 300 metrů pod zemský povrch, kde leží zdroje vysoce kvalitní vody, kterou pivovar při výrobě piva Budweiser Budvar výhradně používá. Dýchne na vás atmosféra založení města, zúčastníte se rozepří mezi měšťany a městskou radou, prožijete úspěchy pivovaru a seznámíte se i s historií právních sporů s americkým gigantem. Multimediální prohlídku můžete ukončit odesláním originálního elektronického pozdravu.

Pivnice Budvar

Zážitky získané při putování pivovarem si zaslouží stylové zakončení v přilehlé pivnici Budvar. Restaurace nabízí vybrané pochoutky mezinárodní kuchyně, a také samozřejmě tradiční české kulinářské speciality. K pochutinám neodmyslitelně patří orosená sklenice lahodného piva. Hosté mohou ochutnat jak klasický ležák, tak i místní specialitu, kroužkový ležák s přídavkem živých kvasinek. Na své si přijdou i milovníci tmavých a speciálních piv.

Hotel Malý pivovar

Náročný den na cestě za tajemstvím piva můžete ukončit v příjemném prostředí Hotelu Malý pivovar, přímo v historickém centru jihočeské metropole. Ocitnete se v místech, kde měšťané po generace vařili pivo. Při večerním posezení ve značkové pivnici Budvarka možná sami uslyšíte, jak bije srdce budějovického piva. (MF Dnes)

První výročí svého otevření slaví multimediální expozice „Příběh budějovického piva“

Rekordní počet návštěvníků přilákala v loňském roce možnost seznámit se s prostředím pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Branou budějovického pivovaru prošlo přes 42.000 lidí, dvakrát více než v roce 2002. Do pivovaru nejčastěji míří turisté z německy mluvících zemí. Pivovar v uplynulém roce přivítal také celou řadu známých osobností z řad sportovců i představitelů společenského a kulturního života. Přední český výrobce piva nabízí hostům nejen klasické prohlídky areálu, ale od loňského roku také působivý pohled do historie prostřednictvím multimediální expozice „Příběh budějovického piva“.

Do pivovaru zavítá každý rok více návštěvníků. Zatímco v roce 2002 si do pivovaru našlo cestu více než 21.000 lidí, o rok později už počet hostů přesáhl třicetitisícovou hranici. V roce 2004 pivovar navštívilo přes 37.000 osob. V loňském roce si areál pivovaru prohlédlo už více než 42.000 návštěvníků, jejichž počet se tak za tři roky zdvojnásobil.

Úspěšný první rok má za sebou také multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou pivovar otevřel u příležitosti 110. výročí svého založení 15. dubna 2005. Slavnou tradici města i jihočeského pivovaru připomíná na velkých plazmových obrazovkách, v hologramech a trojrozměrných projekcích. Na neobvyklou pouť do historie se během prvního roku po spuštění expozice vydalo téměř 4000 zájemců.

Budějovický pivovar přitahuje hosty téměř ze všech kontinentů. Přibližně 60ti procentní podíl tvoří turisté z Německa a Rakouska. „Německy mluvící turisté přijíždějí ve velkých skupinách, organizovanost je pro jejich zájezdy typická. Oproti tomu Češi, kteří se na návštěvnosti podílejí asi z 20%, dávají přednost individuálním prohlídkám,“ říká Eva Jašková, manažerka návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Každý desátý návštěvník pivovaru pochází z Francie.

Velkou část hostů tvoří studenti škol z různých koutů světa, a to i přes to, že vzhledem k svému věku nemohou využít tradiční ochutnávky jihočeského ležáku v rozlehlých chladných sklepeních pivovaru. „Návštěva pivovaru je součástí výuky některých potravinářsky zaměřených škol v Česku. Hostili jsme ale i studenty postgraduálního programu prestižních amerických univerzit, kteří se v rámci studia seznamovali s významnými firmami v Evropě,“ vysvětluje Eva Jašková.

O prohlídku Budějovického Budvaru projevuje zájem také domácí i zahraniční politická reprezentace nebo špičkoví sportovci. Pivovar přivítal například celý finský národní hokejový tým nebo českou hokejovou legendu, brankáře Dominika Haška.

Pivovar je návštěvníkům přístupný každý den na základě předchozí telefonické či e-mailové objednávky. Průvodci přiblíží hostům zajímavosti a historii pivovarnictví v pěti světových jazycích a samozřejmě i v češtině. Proniknout do tajů výroby jihočeského ležáku mohou lidé za ceny vpravdě lidové – pokud si vystačí s českým výkladem, neobvyklou cestu s ochutnávkou absolvují již za 40 Kč. Další podrobnosti o prohlídkách Budějovického Budvaru najdete na webové stránce http://www.budvar.cz/budvar/budvar-web/product/cms/budvar-produkt/virtualni_prohlidka/clanek_cz.cms. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Americký pivovar Anheuser-Busch se odvolal proti dřívějšímu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který firmě zakázal v Portugalsku prodávat pivo pod značkou Budweiser. Jde o jeden ze 40 známkoprávních sporů, které vede Anheuser s českým pivovarem Budějovický Budvar po celém světě.

Anheuser-Busch se odvolal k soudu ve Štrasburku v reakci na rozhodnutí nejvyššího portugalského soudu z roku 2001. Tento soud tehdy rozhodl, že český pivovar má právo známku Budweiser v Portugalsku používat na základě smlouvy o ochraně původu, která byla uzavřena mezi ČR a Portugalskem v roce 1986.

Anheuser-Busch v první stížnosti před soudem pro lidská práva tvrdil, že rozhodnutí portugalského soudu je v rozporu s právem pivovaru na klidné užívání ochranné známky. Tuto stížnost soud vloni v říjnu odmítl. Odůvodnil to tím, že právo pivovaru na klidné užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože pivovar neměl ochrannou známku Budweiser v Portugalsku nikdy zaregistrovanou.

Anheuser-Busch se nyní odvolal k nejvyšší komoře soudu, která se skládá ze 17 evropských soudců. Stížnost americké firmy byla podle včerejšího sdělení soudu přijata a soud se jí bude zabývat. Datum projednávání případu není známo.

Největší americký pivovar se s Budvarem soudí ještě o několik dalších ochranných známek, na které si činí nárok. Spor trvá více než 100 let a oba pivovary se v něm opírají převážně o historické tradice a smlouvy.

***

Budvar versus Anheuser-Busch

*Budvar (německy Budweis) byl založen v roce 1895 v Českých Budějovicích. Pivo se tam ale vaří už od roku 1265.

*Anheuser-Busch sídlí v St. Louis (USA), pivo začal vařit roku 1876. Zakladatelé Anheuseru přišli do USA z Německa. Svému pivu dali název Budweiser kvůli jeho oblibě v jejich původní zemi. (Lidovky)

Společnost Budějovický Budvar se ohrazuje proti opakované snaze Českého olympijského výboru medializovat spor týkající se reklamní kampaně Hokejiáda ještě před konečným rozhodnutím soudu. Touto medializací se ČOV snaží vzbudit dojem, že naše společnost jednala protiprávně, a tím poškozuje její dobré jméno. Předběžné opatření vydané z podnětu ČOV Krajským soudem v Českých Budějovicích není pravomocným rozhodnutím ve věci samé, ale pouze předběžným rozhodnutím, na jehož základě musí být podána žaloba. V řízení o předběžném opatření nedostal Budvar možnost ani vyjádřit se k tvrzením ČOV ani předložit vlastní důkazy. Předběžné opatření není tedy v žádném případě vyjádřením stanoviska soudu v otázce viny či neviny. Teprve řádné soudní jednání, kde vystoupí OBĚ strany, může přinést definitivní rozhodnutí celé kauzy.

Vyzýváme proto Český olympijský výbor, aby se nadále zdržel jakýchkoliv dalších kroků, které by poškozovaly dobré jméno naší společnosti a vyčkal konečného rozhodnutí nezávislého soudu.

Český olympijský výbor uvádí jako domnělé důkazy porušení Olympijské charty prakticky stále stejné argumenty – neoprávněné použití osoby hokejisty Milana Hniličky jako jednoho z protagonistů TV spotu, údajné zneužití symbolu olympijské pochodně a údajné zneužití samotného slova olympiáda v rámci reklamní kampaně. Z provedených právních rozborů, jejichž stručný souhrn je přílohou tohoto prohlášení, je ale zřejmé, že k žádnému z výše uvedených porušení zákona či Olympijské charty ze strany našeho podniku nedošlo.

Budějovický Budvar je oficiálním partnerem českého hokeje již od roku 2003 a má právo používat v reklamních kampaních slogan „Oficiální pivo českého hokeje“. Cílem kampaně „Hokejiáda“ byla podpora národního týmu českých hokejistů, kterou našemu týmu dává Budvar při všech velkých hokejových turnajích.

Jak vyplývá z dostupných dokladů, postup ČOV byl iniciován opakovaným nátlakem společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. (PPAS), která požadovala, aby neprodleně a razantně zakročil proti Budějovickému Budvaru a dosáhl zastavení reklamní kampaně. V opačném případě hrozila PPAS uplatněním náhrady škody, eventuelně dalšími sankcemi.

Velmi litujeme skutečnosti, že ČOV byl tímto způsobem zatažen do konkurenčních vztahů mezi oběma pivovary. Doufáme, že se nakonec podaří celý spor vyřešit korektně a na úrovni tak, aby neměl negativní dopad ani na český olympijský tým, ani na český hokej.

Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovický Budvar n.p.

Další informace a dotazy:

Hauska & Partner, s.r.o. Budějovický Budvar, národní podnik

Radka Spiesová Petr Samec, PR manager

Tel.: +420 - 221 592 450 Tel: +420 38 77 05 284

+420 – 604 761 605 +420 606 757 997

E-mail: radka.spiesova@hauska.cz E-mail: petr.samec@budvar.cz

Příloha k prohlášení Budějovického Budvaru, n. p. ze dne 1.3.2006

Souhrn výsledků nezávislých právních rozborů

Domnělý důkaz číslo 1:

Použitím hokejisty Milana Hniličky jako jednoho z protagonistů TV spotu došlo k porušení Olympijské charty, konkrétně jejího článku 41.

Jaká je skutečnost: Podle čl. 41 odst. 3 Olympijské charty platí zákaz využívání sportovců (účastníků olympiády) k reklamním účelům pouze po dobu trvání příslušných Olympijských her. To ostatně výslovně potvrdil i sám místopředseda ČOV Jiří Zedníček v rozhovoru pro časopis Týden z 6.2.2006, když řekl: „...zdržet se takové činnosti musejí pouze po dobu olympijských her. Na nominační období se taková pravidla nevztahují.“ Vysílání spotu s Milanem Hniličkou bylo od začátku naplánováno a také skutečně proběhlo v období od 3. do 6. února 2006, tedy ještě před zahájením olympiády. Kampaň pak pokračovala spoty, ve kterých již Milan Hnilička neúčinkoval. S ohledem na uvedenou skutečnost proto nemohlo ze strany Budějovického Budvaru dojít k porušení čl. 41 Olympijské charty. Argumentace ČOV je v tomto bodu proto zavádějící.

Domnělý důkaz číslo 2:

Budějovický Budvar použitím parafráze olympijské pochodně (zde je myšlen svazek několika zapálených hokejek, které v jednom ze spotů nesou hlavní protagonisté reklamy, Bob a Dave) porušil zákon č.60/2000 sb. o ochraně olympijských symbolik.

Jaká je skutečnost: Uvedený zákon (konkrétně ustanovení § 2 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 3) poskytuje zjevně ochranu pouze konkrétní olympijské pochodni, která je symbolem těch kterých Olympijských her. To mimo jiné výslovně vyplývá z čl. 13 odst. 2 Olympijské charty, podle které se olympijskou pochodní rozumí přenosná pochodeň (či její replika), schválená Mezinárodním olympijským výborem (MOV) a určená pro „hoření“ olympijského ohně. Již ze zběžného pohledu na přenosný oheň použitý v reklamě Budějovického Budvaru (tedy na svazek hokejek) je jednoznačné, že ani v nejmenším nepřipomíná oficiální, tedy zákonem chráněnou, pochodeň XX. Zimních olympijských her v Turíně. Navíc je z povahy věci zřejmé, že žádný zákon nemůže poskytovat výlučné oprávnění jedinému konkrétnímu subjektu (v tomto případě ČOV) k používání pochodně (přenosného ohně) jakožto obecně přijímaného symbolu poselství, sounáležitosti a společného cíle určité skupiny lidí. Každodenní život přináší bezpočet důkazů o tom, že pochodeň není vnímána výlučně jako symbol olympijských her (viz např. http://www.mmr.cz/index.php?show=001021320). Argumentace ČOV je proto i v tomto bodu účelová.

Domnělý důkaz číslo 3:

Sdělením „Budějovický Budvar n.p. není sponzorem Olympijských her ani Českého olympijského týmu“, které bylo uvedeno v závěru každého spotu vysílaného v průběhu olympiády, došlo k porušení zákona.

Jaká je skutečnost: Je více než všeobecně známo, že Budvar je dlouhodobým partnerem a sponzorem českého hokejového týmu. Vzhledem k účasti českého hokejového týmu na XX. Zimních olympijských hrách bylo účelem sdělení jednoznačně informovat diváky/spotřebitele, že Budvar není nijak napojen na Olympijské hry ani na Český olympijský tým. Vytýkat učiněnému preventivnímu opatření protiprávnost pro užití chráněných symbolů, je argumentací stejně absurdní, jako by nápis „kouření způsobuje rakovinu“ pod inzercí tabákového výrobku byl vykládán jako součást reklamního sdělení a tedy považován za propagaci kouření. S tímto stanoviskem souhlasil i Krajský soud v Českých Budějovicích, když v předběžném opatření konstatoval, že užití takovéhoto sdělení není protiprávní. Z uvedeného vyplývá, že i v tomto bodu je argumentace ČOV účelová.

Domnělý důkaz číslo 4:

Použitím výrazu Hokejiáda porušil Budvar zákon č 60/2000 sb. o ochraně olympijských symbolik.

Jaká je skutečnost: Užitím výrazu „hokejiáda“ nemůže dojít k porušení zákona č. 60/2000 sb. Kořenem chráněného slova „olympiáda“ je totiž zcela jednoznačně výraz „olymp“. Kořen slova „hokejiáda“ (tedy výraz „hokej“) nemá s výrazem „olymp“ nic společného. Český jazyk nepochybně zná řadu slov s koncovkou „–iáda“, jejichž význam nemá s výrazem „olympiáda“ nic společného, ani žádnou související asociaci nevyvolá (např. spartakiáda, univerziáda, kuličkiáda, autogramiáda). Hokejiáda je jen dalším slovem v této řadě; slovní hříčkou, pod kterou si člověk znalý českého jazyka jednoznačně představí hokejovou soutěž, nikoli olympijské hry. Argumentace ČOV je tak i v tomto případě zavádějící.

Odvolací soud ve Stockholmu potvrdil 16. ledna 2006 dřívější rozhodnutí obvodního soudu. Budějovický Budvar, n. p. je tak nadále oprávněn na švédském trhu označovat své výrobky ochrannou známkou „Budějovický Budvar“.

Americký koncern Anheuser-Busch, Inc. žalobou podanou v roce 1999 požadoval, aby bylo Budějovickému Budvaru ve Švédsku zakázáno používat při prodeji piva označení „Budweiser Budvar“, včetně všech kombinací obsahujících slovo „Budvar“ (např. „Budějovický Budvar“). Podle odvolacího soudu není používání slova „Budvar“ a jeho ekvivalentu „Budbräu“ omezením práv americké firmy a český pivovar tak může i nadále používat k označování svého piva ochrannou známku „Budějovický Budvar“. Rozhodnutí dosud není konečné a obě strany mohou ještě podat dovolání k nejvyššímu soudu.

„Vzhledem k tomu, že naše výrobky vyvážíme do Švédska nepřetržitě již od roku 1981, považujeme rozhodnutí odvolacího soudu v této věci za správné a pro nás vysoce pozitivní. Přesto ještě prostudujeme část rozhodnutí, která nám zakazuje používat slova „Budweis“ a „Budweiser“ a zvážíme případné opravné kroky,“ říká právnička Budějovického Budvaru Mgr. Helena Lejtnarová. Petr Samec, PR manažer k tomu dodává: „Průběžný výsledek sporu navazuje na naše nedávné vítězství ve Finsku. Umožní nám ještě více stabilizovat obchodní vztahy a pokračovat v rostoucích prodejích našeho piva na švédském trhu.“ V roce 2005 se export Budějovického Budvaru do Švédska meziročně zvýšil o 10 %. (Moderní obchod)

Státní zemědělská a potravinářská inspekce potvrdila, že pivo vyráběné Budějovickým Budvarem splňuje podmínky pro používání zeměpisného značení Budějovického pivo, které ochraňuje Evropská unie. Kontrola potvrdila, že k výrobě piva je používán výhradně ječný slad světlého typu, chmel žatecký poloraný červeňák, voda z artéských studní a speciální kultura kvasinek. (MF Dnes)

Hokejová reklamní kampaň Budějovického Budvaru, n. p. byla pečlivě připravena a naplánována, a to i s ohledem na všechna ustanovení Olympijské charty. Reklamní spot, ve kterém vystupuje český hokejista Milan Hnilička je první částí ucelené kampaně, a jeho vysílání bylo předem naplánováno pro období od 3.2. do 6.2. Ke stažení spotu s panem Hniličkou nedošlo, protože k tomuto kroku nebyl jediný důvod. Od 7.2. budou postupně vysílány další spoty z připravené série. Pozorný divák zjistí, že spoty na sebe chronologicky navazují, nejde tedy o nahrazení jednoho spotu jiným, ale o pokračování v příběhu Boba & Davea.

Vždy jsme věděli o skutečnosti, že olympionici nesmí vystupovat v reklamě bez svolení ČOV po dobu konání olympiády. Z toho důvodu jsme naplánovali reklamu s panem Hniličkou na úvod celé série TV spotů tak, abychom neporušili olympijskou chartu a zásady, které ČOV komunikuje na svých oficiálních webových stránkách.

Spekulace o zákazu účinkování olympioniků v reklamě již v období před olympiádou jsou zcela zcestné. To ostatně výslovně potvrdil sám místopředseda ČOV Jiří Zedníček v rozhovoru pro časopis Týden ze 6.2.2006: „...zdržet se takové činnosti musejí pouze po dobu olympijských her. Na nominační období se taková pravidla nevztahují.“

Budějovický Budvar, n. p. je oficiálním partnerem českého hokeje již od roku 2003. Podporuje nejen českou reprezentaci, ale je i sponzorem extraligy. „Nikdy bychom z reklamních důvodů neohrozili postavení našeho národního hokejového týmu nebo jeho jednotlivých členů. Český hokej je pro nás víc než jen sponzorskou aktivitou. Je to pro nás srdeční záležitost. Je nám skutečně líto, že se Milan Hnilička v důsledku mediálních dezinformací dostal do nepříjemné situace,“ komentuje situaci Petr Samec, PR manager Budějovického Budvaru. (Prohlášení Budějovického Budvaru n.p.)

Až za čtyři měsíce začne v Německu fotbalové mistrovství světa, jeden z jeho hlavních sponzorů, americký pivovar Anheuser-Busch, při něm nebude moci nasadit svou hlavní značku Budweiser.

V Německu na ni totiž má již od šedesátých let exkluzivitu český pivovar Budějovický Budvar.

Američané sice český podnik požádali o propůjčení ochranné známky, ale neuspěli.

"Zamítli jsme to. Nechceme oslabovat konečná soudní rozhodnutí, která nám známku v zemi definitivně přiřkla už v šedesátých letech," říká Jiří Boček, šéf Budvaru. Německo je pro budějovický pivovar nejúspěšnějším zahraničním trhem, v posledních letech na něm prodává zhruba dvě stě tisíc hektolitrů ležáku pod značkou Budweiser Budvar.

Americký pivovar při fotbalovém šampionátu nasadí jen značku Anheuser-Busch Bud.

"To bude naše jediná značka k dostání na mistrovství světa," potvrdil Tony Ponturo, viceprezident pro sportovní marketing Anheuser-Busch. Věří, že neúspěch jednání s Budvarem jeho firmu nepoškodí. "Jde o nejsledovanější sportovní akci roku, a to je skvělá příležitost, jak můžeme získat milióny dospělých konzumentů piva," tvrdí Ponturo.

Pivovar Anheuser-Busch je jedním z patnácti oficiálních partnerů mistrovství světa už od roku 1986.

To mu umožňuje používat oficiální značku šampionátu a exkluzívně čepovat pivo na stadiónech a v jejich nejbližším okolí.

Ve velké části německých restaurací se ale bude točit budějovické pivo. Například v Berlíně ho prodává i lahůdkářství prestižního obchodního domu KaDeWe.

Podle Manfreda Krolla z berlínského velkoobchodu Kamphenkel, který má Budvar také v nabídce, udělal český pivovar dobře, že se s Američany nedohodl: "Je to pivní specialita. Proto je i mnoho restaurací, které ho zde čepují." (iHNed)

Hokejové reklamy během olympiády Budějovickému Budvaru příliš nevyšly. Po problémech se spotem, ve kterém účinkoval před olympiádou reprezentant Milan Hnilička, zakázal soud i další reklamní šoty.

Soud zakázal Budvaru ty spoty, ve kterých účinkují Britové Bob a Dave oblečení v hokejových dresech. Podle mínění soudu totiž zneužívají olympijské symboly, informovaly Hospodářské noviny.

Olympijská charta neumožňuje během her propagovat jiné partnery než ty, kteří oficiálně spolupracují s Mezinárodním olympijským výborem či jeho národní odnoží. Jediný český pivovar, který smí užívat olympijskou symboliku, je Plzeňský Prazdroj.

"Bohužel jsme neměli možnost se k věci u soudu vyjádřit. Olympijskou chartu ctíme. Máme na to právní analýzy. Kampaní jsme chtěli podpořit český hokej na olympiádě," řekl HN ředitel Budvaru Jiří Boček. (Idnes)

V roce 2005 se jeho prodej v této zemi zvýšil o 30 procent

Budějovický Budvar, n. p., obhájil ve Finsku po téměř deseti letech soudních sporů svá práva vůči americké společnosti AnheuserBusch.

Nejvyšší soud v Helsinkách koncem minulého roku vyhověl dovolání českého pivovaru v plném rozsahu. Právu to potvrdila právnička Budějovického Budvaru Helena Lejtnarová.

Budvar podal dovolání už v roce 2000 a nyní po rozhodnutí nejvyššího soudu smí ve Finsku používat na etiketách a dalších propagačních materiálech ochrannou známku „Budějovický Budvar“ a obchodní firmu „Budweiser Budvar, N. C.“ jako označení výrobce. Navíc získá od AnheuserBusch náhradu nákladů na soudní řízení. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat.

„Potvrdila se naše historická práva ve Finsku. Vždy jsme dodržovali všechny finské právní normy, abychom zabránili zaměnitelnosti našich výrobků s konkurenčními a těší nás, že to uznal i finský Nejvyšší soud,“ komentovala rozsudek Lejtnarová.

Do Finska se Budvar exportuje od roku 1994 a vývoz nebyl přerušen ani v období soudního procesu, přestože v té době měl Budějovický Budvar velmi ztíženou pozici. V roce 2005 se jeho prodej ve Finsku zvýšil o více než 30 procent a s úspěchem byl zahájen export černého ležáku.

„Z obchodního hlediska je pro pivovar toto soudní rozhodnutí významným úspěchem. Přispěje k právní jistotě a povede ke zvýšení našeho exportu. Finsko se v krátké době může stát jedním z deseti našich největších exportních trhů,“ konstatoval ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Podotkl, že pivo z Budvaru je ve Finsku známé a populární a jsou předpoklady tento trend udržet i v budoucnosti.

Teprve definitivní ukončení soudního sporu ale podle ředitele naplno otevírá dveře k dodávkám piva do finských obchodních řetězců. (Právo)

Ve válce o značku Budweiser skončila další bitva. Tentokrát je poraženým Budějovický Budvar, který nesmí používat známku Budweiser ve Švédsku. Rozhodl o tom odvolací soud ve Stockholmu. Potvrdil tak verdikt soudu nižší instance ve sporu s americkou společností Anheuser-Busch.

Budvar a jeho distributoři musejí navíc podle Anheuseru zaplatit 130 tisíc dolarů, tedy asi 3,25 milionu korun, jako náhradu vzniklé škody a kompenzaci soudních výloh.

O částce 100 tisíc dolarů rozhodl městský soud ve Stockholmu už v roce 2003. Po neúspěšném odvolání musí Budvar zaplatit dalších 30 tisíc dolarů, napsal ve svém prohlášení Anheuser.

Český výrobce smí podle švédského soudu dál používat označení Budějovický Budvar. Rozhodnutí není konečné, obě strany se mohou ještě odvolat k tamnímu nejvyššímu soudu.

Spor o ochranou známku ve Švédsku začal v roce 1998. Podle Anheuseru verdikt znamená, že ochranou názvů podle místa původu se nelze zaštiťovat při překladech, pokud by to bylo v rozporu s platností dřívějších nebo již existujících obchodních známek.

"Pro Anheuser-Busch je to důležité rozhodnutí, protože to posiluje naše exkluzivní práva k obchodní známce Budweiser ve Švédsku," uvedl prezident a výkonný ředitel Anheuser-Busch International Stephen Burrows. AB v tiskové zprávě uvádí, že jde i o důležitý právní precedent v návaznosti na verdikt panelu Světové obchodní organizace (WTO). Ten loni rozhodl o ochraně názvů k výrobkům podle místa původu. - více zde

Českobudějovický pivovar vyváží pivo do Švédska od roku 1981. Loni jeho export vzrostl o deset procent. Nyní se chystá prostudovat tu část rozhodnutí, která mu zakazuje používat slova Budweis a Budweiser a zvážit případné další právní kroky, uvedl pivovar ve svém prohlášení. (iDnes)

Jiří Boček je spojen s pivovarem Budějovický Budvar po celou dobu jeho samostatné existence.

Byl březen 1991, bylo mu čtyřiatřicet a do čela firmy, právě se osamostatňující z Pivovarů České Budějovice, ho vynesla popularita mezi zaměstnanci.

Od té doby z lokálního, byť ve světě známého, výrobce piva udělal jeden z největších českých pivovarů. Boček přitom podnik přebíral bez manažerských zkušeností. Do Budvaru přišel jako technolog a pak v něm šest let strávil ve funkci podsládka. Tedy druhého muže odpovídajícího za výrobu.

Tři roky mu trvalo, než se v nové funkci aklimatizoval. "V té době jsem neměl vůbec představu o celkovém fungování podniku. O jeho obchodní strategii a ekonomických záměrech. Všechno jsem se musel učit včetně řízení porad a takových těch standardních pracovních úkonů," říká dnes.

Přitom chybělo málo a Boček se mohl stát i spolumajitelem pivovaru. Tento plán však zhatil "sarajevský atentát" uvnitř ODS, kdy padla vláda tehdejšího premiéra Václava Klause.

V roce 1997 chyběl jediný týden do toho, aby se Jiří Boček stal spolumajitelem pivovaru - vláda totiž projednala privatizační projekt, podpořený ministrem zemědělství Josefem Luxem, který pivovar prodával firmě manažerů podniku.

Jenže plán kvůli "sarajevskému atentátu" nevyšel a pak se už nikdy tato varianta na stůl nedostala.

Pivo "za tři devadesát"? Ne

Budvar pod Bočkem dosud vzkvétal. Produkce se od jeho nástupu téměř ztrojnásobila, nyní atakuje hranici 1,2 miliónu hektolitrů.

Počet zemí, kde se Budvar prodává, rozšířil z osmnácti na víc než padesát.

V poslední době ale produkce pivovaru stagnuje či mírně klesá, zatímco jiné pivovary i díky zapojení do nadnárodních skupin rostou. Domácí trh je nasycen, tuzemské pivovary tak bodují v cizině.

Jenže Budvar si v každé zemi nejdříve musí vybojovat svou značku, protože i americký pivovar Anheuser-Bush používá ochranné známky Budweiser či Bud.

"Za každou cenu výstav nehoníme. Kdyby šlo jen o množství, nějakou levnou značku "za tři devadesát", bychom ho vyhnali. To ale není naše cesta. Držíme kvalitu i cenu. I proto jsme stabilním, ekonomicky silným a soběstačným podnikem," má Boček jasno.

Privatizace časem přijde

Na to, že řídí státní firmu, nemyslí. O ministrech - svých "šéfech" - nemluví. Nevidí k tomu důvod. Budvar nedostává dotace, naopak do státního rozpočtu přispívá milióny každý rok. Boček ale ví, že v budoucnu politici chod jeho firmy výrazně ovlivní - očekává se privatizace pivovaru. Zatím sice platí usnesení vlády Miloše Zemana, že do doby, než se vyřešení známkoprávní spory s Američany, Budvar odstátněn nebude.

Možná už po volbách ale k privatizaci může dojít.

"Tím, že Evropská unie zařadila Budějovické pivo mezi zeměpisná označení, uznala jejich historii. V tom je obrovská hodnota. To zahodit by bylo trestuhodné. To je jako kdyby se Francouzi zřekli svých koňaků, vín a sýrů. Každá země si hájí své proslulé výrobky a i to je jedna z forem jejich prezentace v zahraničí. Je to ochrana historie, kultury a přináší to i obchodní příležitosti," zamýšlí se nad privatizací Boček.

Realista, nikoli optimista

Život bere Boček realisticky, emoce nedává moc znát. Ani dobří známí z něho nevymámí "optimistický" pohled na svět.

"Je to fajn chlap, kterého uznávám. Co to znamená? Třeba schopnost, chytrost, férovost. Co se domluví, to vždy platí," říká Stanislav Bernard, z konkurenčního pivovaru v Humpolci, který s Bočkem pracoval v předsednictvu Českého svazu pivovarů a sladoven.

Druhou výraznou Bočkovou vlastností je, že nezpychl. Často ho lze vidět, jak se ráno nebo večer po pivovaru prochází v pracovním "vaťáku", protože v ležáckých sklepích bývá chladno.

Není to ale formální návštěva. S lidmi si sice rád popovídá, ale hlavně chce mít přehled, co se v podniku děje. Bývalý podsládek se v něm nezapře.

Dlouho je i oporou podnikového hokejového týmu, občas byl vidět i v budvarské fotbalové jedenáctce. Ale fotbal mu jde o poznání hůř než hokej.

S věkem má ale nejraději cyklistiku. Jeho výpravy na kole po Čechách, kde tráví většinu dovolených, jsou pověstné. V budějovické partě podnikatelů a manažerů, je "vedoucím sportovního kroužku". Hlavně díky Bočkovi je pak vidět jeho kamarády (mezi něž třeba patří vlastník Madety Milan Teplý, majitel Koh-i-nooru Hardtmuth Vlastislav Bříza nebo bývalý šéf automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek), jak jezdí po Šumavě či Novohradských horách na kolech.

"Vyčistíme hlavu, potěšíme srdce a leccos i pracovního probereme. Času ale bývá málo," líčí "spanilé" cyklistické jízdy Bříza. Ten říká, že by kvůli Bočkovi, kdyby snad jednou ve státním Budvaru skončil, koupil i pivovar. (iHNed)

Časopis Pivní Kurýr včera vyhlásil Budějovický Budvar Pivem roku 2006. Pivovar získal cenu již posedmé za sebou. V soutěži nehodnotí piva odborníci, ale sami pivaři prostřednictvím anketních lístků.

Ocenění si Budvar cení více než vítězství v odborných soutěžích. „Při odborném hodnocení je to názor třeba dvaceti lidí s různou chutí, což je oproti spotřebitelům podstatně menší vzorek,“ vysvětlil ředitel Budvaru Jiří Boček.

Zákazníci podle Bočka od piva očekávají chuť a stabilní kvalitu. „Přitom pivovarská výroba není tak konzervativní, jak to vypadá. Každý rok se neurodí stejné suroviny, i kvasinky jsou živé, proto musíme se surovinami aktivně pracovat, abychom kvalitu udrželi na stejné úrovni,“ vysvětlil Boček.

Za Budvarem skončil na druhém místě Plzeňský Prazdroj. „To, že jsme se umístili před Prazdrojem, nás těší, je to vždy takové derby,“ zasmál se Boček. Celkem pivovar nasbíral již čtyři desítky ocenění doma i v zahraničí. Letos jeho tmavý ležák získal v Británii titul Nejlepší importované pivo.

Naopak v soutěži České pivo pořádané Výzkumným ústavem pivovarským, kde piva hodnotí právě odborníci, letos neuspěl. Jiných českých soutěží se pivovar neúčastní.

Letos pivovar pro své příznivce nachystal dvě překvapení - v říjnu vyměnil hnědé lahve za zelené a na předvánoční období nachystal do obchodů speciální pivní balení. „Na příští rok chystáme další novinky, ale zatím se k nim nebudu vyjadřovat,“ dodal Boček. (MF Dnes)

Budějovický Budvar změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005.

Budějovický Budvar, n.p. změnil po třech letech reklamní agenturu. Propagační služby, monitoring cen, ochutnávky a částečně i zážitkový marketing svěřil společnosti 6production z komunikační skupiny 6promotion Group 2005. Informovala o tom Radka Spiesová z mediální agentury Hauska&Partner.

Firma 6production převzala reklamní aktivity, jež se netýkají televize a rozhlasu, po PPD Services, s níž Budvar spolupracoval od roku 2003.

"Hlavními faktory byla prezentovaná kvalita řešení požadavků podle našeho zadání, kvalita a flexibilita reportingu. V neposlední řadě též rozpočet, který odpovídal nabídce za jejich komplexní služby," uvedla marketingová analytička pivovaru Pavlína Jandová. Podotkla, že spolupráce bude zahájena co nejdříve. Bližší podrobnosti kontraktu pivovar nezveřejnil.

Reklamu v médiích zajišťuje českobudějovickému pivovaru agentura Kaspen, která kromě jiného pracuje i pro Oskar Vodafone či Kofolu. Nejznámější reklamou je série televizních spotů, v nichž Budvar vychvalují svérázní angličtí padesátníci Bob a Dave.

Budějovický Budvar loni vyrobil 1,112 milionu hektolitrů piva. Výstavem patří mezi čtyři největší pivovary v zemi. Celkové výnosy Budvaru dosáhly loni 2,3 miliardy korun. Budvar patří též mezi přední domácí exportéry. Minulý rok vyvezl téměř 510.000 hektolitrů piva do 60 zemí světa, například do Austrálie, Japonska, Kanady a nově jako první český pivovar do Turecka. (MaM)

Čeští vyjednavači usilují o silnější ochranu zeměpisných označení v rámci Světové obchodní organizace (WTO), která bude příští týden jednat v Hongkongu. Pro EURO OnLine to uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Tato ochrana by měla mimo jiné posílit pozici českobudějovického Budvaru v jeho sporech s americkým Budweiserem. Česko se společně s dalšími státy zasadilo o to, aby větší ochrana zeměpisných označení byla zahrnuta do společné vyjednávací pozice Evropské unie. Jménem pětadvacítky totiž na půdě WTO vyjednává Evropská komise a její komisař Peter Mandelson. Právě ochrana duševního vlastnictví má být jedním z bodů jednání prosincové ministerské konference v Hongkongu.

Silnější ochrana geografických označení již byla dohodnuta v případě lihovin a vín, Češi ji však chtějí rozšířit o další produkty včetně piva. Takový postoj nicméně naráží na odpor Spojených států, Austrálie, Nového Zélandu a některých dalších zemí. O větší ochranu označení svých sýrů naopak usilují kupříkladu Švýcaři.

Česko dále považuje z hlediska svých zájmů za klíčové, aby WTO dospěla k dohodě o snížení cel u nezemědělských výrobků. Martin Tlapa uvádí, že tím by se mohly otevřít nové trhy kupříkladu pro český automobilový průmysl a dodavatele automobilových dílů. Praha také podporuje stanovisko Evropské komise ve vyjednávání o zemědělství. Brusel hodlá omezit ochranářská opatření EU a je kvůli tomu terčem kritiky z některých členských států, především Francie. Tlapa nicméně dodává, že také Česko hájí své specifické zájmy, pokud jde o některé zemědělské komodity - cukr, máslo, drůbež a hovězí maso. (Agris)

První rok bude chtít evropskou doménu až milión žadatelů. Firmy se shodným jménem budou muset o adresu bojovat.

Praha, 7. 12. 2005. O evropskou doménu se budou v první fázi ucházet stovky tuzemských firem. Získají ji ale jen některé z nich. Dnes v jedenáct hodin totiž odešlou žádost i desetitisíce dalších společností se sídlem v Evropské unii. O úspěchu bude rozhodovat nejdříve čas. Později se bude zkoumat nárok žadatelů.

Také tuzemské firmy vidí v doménách šanci, jak posílit světovou pozici. Například budějovický Budvar požádal o několik domén, mimo jiné i o budweiser.eu. "Žádosti opíráme o vlastnictví a registraci ochranných a mezinárodních ochranných známek a název podniku," vysvětluje ředitel Budvaru Jiří Boček. Pivovar je často napadán americkým konkurentem Anheuser-Busch, který svá piva rovněž vyrábí pod názvem Budweiser či Bud.

I v případě, že žádost společnosti o konkrétní doménu dorazí jako první, nemá firma vyhráno. V Evropské unii totiž sídlí mnoho firem se shodným jménem.

"Žádáme o doménu linet.eu, ale víme, že o ni budou žádat také softwarové firmy z Francie a jiných zemí. Může jich být až deset," říká Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet, která vyrábí nemocniční lůžka. Podle odhadů registrátorů se může s podobným problémem setkat přes dvacet tisíc evropských firem.

Spekulanti neuspěli

Jistější si může být Zentiva. Podle mluvčí farmaceutické firmy Věry Kudynové je v Evropě se stejným jménem jediná. Neohrozí ji ani spekulanti, kteří si letos chtěli u Úřadu průmyslového vlastnictví nechat registrovat ochrannou známku www.zentiva.eu.

Takových žádostí se objevilo několik, mimo jiné u firem Rawak, Sapeli či eBanka. U úřadu ale neuspěly. Spekulanti to nyní mají složitější. Evropská komise jim nekalé úmysly ztížila. Na domény .eu mají totiž přednostní právo držitelé ochranných obchodních známek a státní instituce registrované v zemích unie. "Státních institucí je asi pětina, zbytek jsou firmy," hodnotí asi 400 svých klientů Jan Hájek, ředitel společnosti Explorer. Ta je jednou z devíti českých registrátorů, kterým firmy platí přes 1500 korun za to, že budou žádosti posílat do evropského sdružení EURid.

V závodě o evropské prvenství bude mnoho velkých českých společností. Například ČEZ či Škoda Auto. Příponou .eu buď chtějí ukázat evropskou image, získat více návštěvníků svých stránek, nebo si jen zajistit, že jim doménu v budoucnu nikdo neobsadí. Od dubna 2006 o ně totiž bude moci žádat každý, bez doložení nároku.

"Podali jsme žádost o čtyři domény. Nebudeme je využívat hned, ale chceme si je zajistit do budoucna," říká například mluvčí Českých aerolinií Jitka Novotná.

Někdo dává přednost .com

Domény .eu bude první rok v celé unii podle odhadů chtít až milión žadatelů. "Je to významný mezník v historii internetu," říká Petr Staněk ze společnosti Net Travel, jeden z čekatelů na novou adresu.

Mnozí .eu přirovnávají zájmu o .com. Ta je ale pro jiné stále významnější. Přednost jí dává například řetězec Tesco.

Fáze registrací evropských domén

Sunrise I - 7. prosince 2005 - 6. února 2006

Žádat mohou držitelé ochranných známek a orgány veřejné správy.

Sunrise II - 7. února - 6. dubna 2006

Žádat mohou navíc také vlastníci jiných "přednostních práv", mezi které například patří názvy společností a obchodní značky.

Volná fáze od 7. dubna 2006

O registraci evropské domény bude moci požádat každý. (DigiWeb)

Bende, Dhába, Brzobohatý, Zelenková i Žbirka rozezpívají v sobotu pivovarský dvůr

Budějovický pivovar Budvar si v sobotu připomene 110. výročí založení. Přichystal proto oslavu spojenou s Dnem otevřených dveří, plnou hudby, atrakcí pro děti a prohlídek. Na celou akci na pivovarském dvoře od 10 do 20 hodin je vstup zdarma.

Prohlídky pivovaru a multimediální expozice se budou odehrávat v třicetiminutových odstupech. Lidé mají možnost podívat se, kde a jak se pivo vaří, multimediální expozice zase poutavě přibližuje historii pivovaru.

Příběh Budvaru a historii vaření piva v Českých Budějovicích zprostředkovávají obří plazmové obrazovky, hologramy a také tříprostorové kino. Návštěvníci nahlédnou do vnitřku varné pánve nebo starého měšťanského domu.

Připraveno je občerstvení a Budvar za nižší ceny - desetistupňový za 12, dvanáctistupňový za 15 korun. Dopravu zdarma do pivovaru zajistí historický trolejbus. Od nádraží odjede první v 9.30 a pak po hodině až do 16.30 hodin, kdy vyjede poslední. K nádraží pojede od pivovaru první v 10 hodin a pak v hodinových intervalech až do pěti odpoledne.

Hudební program startuje v 9.30 hodin vystoupením Budvarky. Od 10 do 12 se představí Jihočeské divadlo s hrou Desatero přikázání. V poledne jej vystřídá Jakub Smolík, po něm přijde na pódium ve 13 hodin Jitka Zelenková. Od 15 do 16 hodin diváky pobaví Vladimír Hron.

Zbytek odpoledne a večera vyplní Ondřej Brzobohatý s Bůhví, Slackers, Miro Žbirka a jako hlavní hvězdy finalisté letošní řady SuperStar Petr Bende a Gabriela Al Dhába. „Chtěli jsme připravit zábavu pro všechny věkové skupiny, proto tam máme jazz, dechovku, SuperStar i baviče. Program má být celodenní a pestrý, aby si každý našel důvod, proč by přišel do pivovaru,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Vystoupí i Jihočeské divadlo, Divadlo Kvelb, mažoretky, roztleskávačky, pro děti bude nachystána autodráha, hokej, balony i nafukovací hrad. V osm večer oslavy vyvrcholí ohňostrojem. Petr Bende vystoupí se svou kapelou, která doprovodí i Al Dhábu. „Zazpíváme určitě dva duety. Já zahraju hlavně své autorské skladby, možná zařadíme i něco ze soutěže. Gába připomene písně ze SuperStar a ty, které chystá na desku a má ráda,“ řekl včera Bende. Ten v úterý dokončil své debutové CD.

Na pivo se Bende těší. „Mám ho docela rád, je to výborný mok k jídlu, kombinovaně s vínem. Budvar pro mě bude příjemná změna, má charakteristickou chuť,“ řekl Bende s tím, že přednost dává desítce.

S novým švédským basákem Ulfem se představí Bůhví s Brzobohatým. Improvizaci s finalisty SuperStar ale neplánují. „Já je ani neznám, žádné společné pění nebude. Ulf nás nakopává, má v sobě zvláštní temperament a energii, která nás dokáže vyburcovat k lepším výkonům. Zatím to zní zajímavě,“ řekl Brzobohatý. Bůhví se při koncertě z poloviny vrátí k albu Akt, zbytek vyplní písně z desky, která má vyjít na jaře. (MF Dnes)

Budějovický Budvar od pondělí stáčí pivo do nových zelených lahví. V obchodech se začnou objevovat na konci října, další rok bude trvat, než je kompletně vymění za nynější hnědé.

Nové půllitrové lahve mají pro zákazníky tu výhodu, že jsou lehčí. Bedna piv tak bude vážit o jeden kilogram méně. A Budvar v obchodě také snáze rozeznají.

„Novými lahvemi chceme zvýraznit exkluzivitu našeho piva. Typ hnědých lahví, které jsme na český trh uvedli jako první, měl na začátku devadesátých let punc exkluzivity. Dnes se v nich však prodává široká škála piv od našeho až po levná za tři koruny padesát,“ vysvětlil obchodní manažer Budvaru Robert Chrt hlavní důvod změny.

Nové lahve tak Budvar především odlišují od ostatních piv. Za lepší je označilo třiasedmdesát procent respondentů průzkumu, který si Budvar nechal zpracovat. Budějovický Budvar pozměnil i etikety. Výčepní desítka ji na nové lahvi nemá v modré barvě jako dosud, ale ve zlatavé. I desítka a nealkoholické pivo mají nově kolem hrdla hliníkovou fólii stejně jako dnes ležák.

Náklady na zavedení nových lahví činí 49,4 milionu korun. Protože jsou lahve lehčí, je jejich výroba i přeprava úspornější. Budvar tak počítá, že se mu investice navrátí do čtyř let.

Z 1,1 milionu hektolitrů svého výstavu stáčí Budvar 650 tisíc hektolitrů do půllitrových lahví. V oběhu jich má dvacet milionů kusů. (MF Dnes)

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. představil nové půllitrové láhve pro kompletní portfolio výrobků a značek (světlý ležák, světlé výčepní pivo i nealkoholické pivo).

Hlavním cílem úprav je celkové zvýšení atraktivity láhví a jejich lepší odlišení od konkurence. Důraz je kladen také na posílení prvků prémiovosti a výjimečnosti. V neposlední řadě hraje velkou roli sjednocení vzhledu láhví o obsahu 0,33 litru a 0,50 litru pro produkty Budějovického Budvaru.

Nový tvar a barva láhve

Nová exkluzivní láhev 0,50 litru typu ALE má zelenou barvu. Její originální tvar vytvořili špičkoví designéři ve spolupráci se specialisty na sklářskou výrobu. Elegantní křivky zeleného skla jsou v horní části doplněny čtyřmi plastickými symboly „B“, které jsou tradičními ochrannými známkami pivovaru Budějovický Budvar.

„Špičkový produkt si právem zasluhuje špičkový obal, který spotřebitele lépe upozorňuje na výjimečnost obsahu a při konzumaci piva doplňuje jeho originální chuť také o estetický zážitek“, říká Ing. Robert Chrt, obchodní manažer Budějovického Budvaru, n. p. a dodává: „Proto Budějovický Budvar, n.p. přistoupil k výrazným změnám ve vzhledu obalů celého sortimentu, který byl dosud dodáván v běžných hnědých pivních láhvích typu NRW o objemu 0,50 litru.“

Z praktického hlediska může být pro spotřebitele velmi zajímavým faktorem nižší hmotnost nové láhve – na celé přepravce činí rozdíl nezanedbatelný jeden kilogram. Kromě jednodušší manipulace je nižší hmotnost láhví také ekologickým přínosem - pro jejich výrobu je potřeba menší množství surovin a energie.

Nové etikety

Současně s novými láhvemi dochází také k úpravě designu etiket – s cílem dál posílit prémiovost a výjimečnost značky.

Důležitá je i změna identifikace na etiketě světlého výčepního piva: Původní modrá barva je nahrazena sladově zlatou, která lépe vyjadřuje charakter piva a napomáhá k jeho lepšímu rozpoznání při nákupu. U nealkoholického piva je zachován základní zelený odstín, pouze původní stříbrný rámeček je nahrazen světle zlatým. To opět přispívá k posílení exkluzivity produktu. U světlého ležáku se tradiční barevnost etikety nemění.

Nové ALU fólie

Výraznou estetickou novinkou v designu obalu je zavedení ALU fólie s potiskem. Motiv firemní pečeti byl z původní papírové krčkové etikety přenesen na fólii, a stal se tak jejím hlavním prvkem. V případě světlého výčepního piva a nealkoholického piva je ALU fólie vzhledem k charakteru těchto produktů zakončena pod korunkou.

Také tyto změny ve svém důsledku jednoznačně posilují vnímání výjimečnosti značky Budweiser Budvar. (Marketingové noviny)

Už 110. výročí svého založení si letos připomíná pivovar Budějovický Budvar. V sobotu 8. října od 10 do 20 hodin se v rámci Dne otevřených dveří mohou všichni zájemci přijít podívat, kde a jak se budějovické pivo vaří.

Zdarma si mohou také prohlédnout letos otevřenou multimediální expozici, která přibližuje historii pivovaru a jeho piva. Na její koncepci se podílel i historik Ivo Hajn, který spravuje archiv pivovaru.

* Víme přesně, kdy byl založen Budějovický Budvar?

„Určit přesné datum založení pivovaru je trochu složitější. Dříve byla udávána data dvě. Tím prvním je 21. leden 1894, kdy se sešli upisovatelé akcií v sále Besedy. Ale my jako datum vzniku uvádíme 15. duben 1895, kdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Pak existuje ještě jedno významné datum a sice 7. říjen 1895. Tehdy byla uvařena první oficiální várka piva.

* O jaké pivo šlo?

Bylo to světlé desetistupňové pivo.

* Byla tato desítka uvařena podle stejného receptu jako se pivo vaří dnes?

Za dobu více než sto let historie se změnila některá zařízení pivovaru. Pivovar byl zmodernizován, ale technologický postup zůstává stejný. Pivo leží ve sklepích stejnou dobu jako leželo tenkrát - devadesát dní. Nic se nezkracuje.

* Jaká vládla u první várky atmosféra? Kdo u ní vlastně byl?

Je to smutné, ale o této události nemáme žádné podrobnější informace. Chybí zápis, jak várka proběhla a kdo u ní byl. Jedinou poznámku si udělal sládek Antonín Holeček do svého zápisníku - Dej bůh štěstí a termín 7.10. 1895 1. várka - více nepřipsal. Uvařilo se tehdy 200 hektolitrů piva.

* Jak se toto pivo dostalo ke konzumentům? V lahvích jistě ne…

Pivo bylo sudové, protože lahvárna tehdy ještě neexistovala.

* Kde si ho zájemci mohli koupit? V pivovaru?

Ne, to se už čepovalo v hostincích. Tenkrát se pivo do lahví stáčelo v hospodách. Takže zákazníci mohli koupit lahvové pivo, ale nikoliv přímo z akciového pivovaru.

* Za sto let činnosti se v pivovaru mnoho změní. Co například?

Pivovar prošel pochopitelně modernizací. Dnes jsou jiné normy i jiné objemy. Pivovar už nevyrábí vlastní slad, na tak velké objemy je nemyslitelný provoz vlastní sladovny.

* Co vás v historii pivovaru zaujalo?

Narazil jsem na spoustu lidských osudů. Rád bych vyzdvihl jednoho člověka, o kterém toho víme relativně velmi málo. A tím je bývalý ředitel pivovaru Václav Rambousek, který zde jako ředitel působil v letech 1945 až 1948. Už za druhé světové války dělal v pivovaru technického ředitele -sládka. Sám o sobě musel být výjimečným člověkem. Musel mít ryzí charakter. Poválečný revoluční kvas ho nesmetl. Některé vedoucí pracovníky po válce do pivovaru nepustili, protože si zaměstnanci mysleli, že například spolupracovali s Němci nebo z jiných důvodů. Rambousek vše ustál a zůstal ředitelem. V osmačtyřicátém roce bohužel tragicky zahynul.

* Za sto let se v pivovaru vystřídala i spousta sládků. Vynikal někdo něčím?

Všichni zdejší sládci něčím vynikali.

* Ona ta profese je dost osobitá…

Ano, každý do ní vkládá kus sebe. V pivovaru pracovali sládci, kteří byli jeden lepší než druhý. Například sládek Dr. Ing. Oldřich Miškovský (v pivovaru pracoval v letech 1936 - 1942) byl také vynikající teoretik. Napsal spoustu teoretických spisů o pivu, o lahvi, o konzervaci piva.

* Pobavilo vás v archivních záznamech něco?

Naprosto výjimečné počtení nabízejí zápisy ze správní rady, ze kterých čiší doba dávno minulá. Akcionáři si byli vědomi, že pivovar začíná fungovat, a tak se snažili pomáhat lidem okolo - například českým spolkům, školám, českým novinám. I starosti, které řešili, byly někdy takové úsměvné, například zda zvířata toho kterého hostinského - v tomto případě voli - jsou zdravá a Budvar je může vzít jako záruku…

* Existuje dnes ještě nějaký hmatatelný pozůstatek původního pivovaru?

Nejhmatatelnější je zbytek starého pivovaru, který dodnes stojí. To je hvozd, tedy zařízení potřebné k sušení sladu, a dále zbytek sladovny a strojovny. Budovy z roku 1895 jsou do dneška zachované jen z malé části. Bednárna je zbořená, protože pivovar už nepoužívá dřevěné sudy, varna je kompletně přestavěná, klasická spilka zmizela. Nejautentičtějším místem jsou sklepy. Marně bychom tam ale hledali dubové ležácké sudy. Ty byly postupně nahrazeny ocelovými horizontálními tanky o mnohonásobně větších objemech, než měly ležácké sudy.

* Také etiketa se za tu dobu asi poměrně dost vyvíjela….

Zpočátku pivovar žádnou etiketu neměl. Sudy byly cejchované. Byl na nich vypálen název Český akciový pivovar České Budějovice. Různé sudové etikety se začaly používat až později. Po vzniku lahvárny, ve 30. letech, se objevily etikety i na láhvích. Ty se samozřejmě periodicky měnily, přizpůsobovaly se požadavkům trhu, vkusu zákazníků i technickým možnostem tiskáren. Tento proces pokračuje i dnes.

* Jak se pivo dostávalo k zákazníkům?

K dopravě se využívaly koňské nebo volské potahy a později nákladní vozy. Sudy putovaly také vlakem. K pivovaru vedla už od počátku železniční vlečka.

* Považuje zřízení vlečky záhy po založení pivovaru jako historik za progresivní?

Rozhodně. Bylo jasné, že pivovar má ambice nezůstat jen v Českých Budějovicích. Proto také ta poloha pivovaru, který vznikl na „zelené louce“ v blízkosti Pražské silnice a železnice České Budějovice - Praha.

* Proč vznikl pivovar právě v této lokalitě?

Byla tu lepší voda. Ve prospěch této lokality jasně hovořily potvrzené rozbory vody. Voda nebyla zprvu artéská. Původně se čerpala z klasických studní. Artéské studně byly vyvrtány až za první republiky.

* Kolik měl pivovar okolo roku 1900 zaměstnanců?

To je různé, protože řadu povolání zajišťovali sezónní dělníci, kteří byli najímáni jen na určité výpomocné práce. Samotný počet dělníků dynamicky narůstal v souvislosti s rozvojem pivovaru. V roce 1895 měl pivovar 80 dělníků, 1899 to bylo 112 dělníků a v roce1913 už 230 dělníků.

* Jak tehdy v počátcích dbal pivovar na svou reklamu?

Pivovar měl obrovskou výhodu - hlavně v Budějovicích a okolí těžil z toho, že je český akciový pivovar. Město bylo za dob Rakouska - Uherska rozděleno na Čechy a Němce a často docházelo k různým nepokojům. Největší reklamou Čechů byla skutečnost, že si založili vlastní pivovar. A čeští hostinští pochopitelně čepovali české pivo. V místním německém tisku se ale objevovaly různé výpady vůči pivovaru. V pivovaru ale časem zjistili, že reklama na vlasteneckou notu nestačí. A tak ředitel se sládkem jezdili jako v Hrabalových Postřižinách na cesty a nabízeli pivo.

* A kdy vzniklo označení Budvar?

Vedení pivovaru neustále uvažovalo o zavedení značky, která by dobře charakterizovala druh výrobku a místo jeho původu a přitom byla stručná. Nejlépe jednoslovná a dobře vyslovitelná i ve světových jazycích. A tak vznikla ochranná známka Budvar. Jednalo se vlastně o stažení dvou slov - Budějovický pivovar. A tak od roku 1930, kdy byla známka zaregistrována, nese budějovické pivo označení Budvar. (MF Dnes)