Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou ve svém pivovaru otevřel Budějovický Budvar. "Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu," řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Virtuální sjezd do artéské studně vytvořila firma, která vyrábí simulace pro piloty letadel.

Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které jí doprovázejí, Budvaru zapůjčilo Jihočeské muzeum a okresní archiv. "Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než 700 let starou tradici budějovického pivovarnictví, a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží," řekl Jánský.

Do svého rozvoje pivovar loni investoval zhruba 166 milionů korun. V prosinci Budvar dokončil stavbu návštěvnického centra včetně vjezdu do areálu za 115 milionů Kč. Začátkem roku zahájil provoz nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu. Ročně pivovar navštíví přes 40 000 turistů. Výstav národního podniku Budějovický Budvar loni dosáhl 1,112 milionu hektolitrů piva, což je zhruba o 58 000 hektolitrů méně než v roce 2003. Pivovaru se také o 11 procent snížil hrubý zisk na 312 milionů korun. Celkové výnosy pivovaru klesly o 130 milionů na 2,3 miliardy korun.

Expozice otevřena každý den od 08:00 do 17:00 (iDnes)

Spolumajitelé dva a půl roku uzavřené českobudějovické pivnice Masné krámy se dohodli na podmínkách, za jakých se znovu podnik zprovozní. Zatím vše nasvědčuje tomu, že místo jedné restaurace tu budou fungovat dokonce dvě. Od kultovní restaurace Masné krámy se totiž oddělil vedlejší dům, kde byly kuchyň a zázemí. Investor zde staví další restauraci, kterou bude podporovat Plzeňský Prazdroj. „Chceme pivovar jako partnera. S Budějovickým Budvarem jsme se nedohodli,“ řekl zástupce investorské firmy S-V cz Marek Šerhant. V konečném řešení to může vypadat tak, že ve zmenšených Masných krámech poteče Budvar a ve vedlejší pivnici plzeň.

Dům s historickým názvem U Tří sedláků, kde měla restaurace Masné krámy kuchyň a zázemí, oddělila od objektu restituentka. Do léta zde bude stylová česká restaurace. Vedle toho ale pokračují jednání na znovuzprovoznění Masných krámů, které vlastní jedenáct majitelů včetně města a Budějovického Budvaru. Českobudějovický radní Rudolf Vodička potvrdil, že u Masných krámů se všichni spoluvlastníci objektu včetně města už předběžně domluvili na společném postupu. Budějovický Budvar pivnici opraví a zajistí v ní své pivo. „Je to pozitivní zpráva o tom, že je otevření Masných krámů na dobré cestě. Masné krámy budou sice o něco menší, ale to dnes nevadí,“ míní Vodička. Podobně mluví finanční ředitel Budějovického Budvaru Petr Jánský. „Pokud všichni zatím nepsanou smlouvu dodrží, je předpoklad rychlého řešení,“ ujistil Jánský.

Spolumajitel Masných krámů Josef Dušek, který odmítal prodej městské části Budějovickému Budvaru, dnes tvrdí, že si dovede představit pivovar Budějovický Budvar v obou sousedních domech. Nechce jen, aby v Masných krámech měl pivovar hlavní slovo. „Oba domy by se mohly provozně znovu propojit,“ míní. To odmítají oba investoři. „Počítali jsme i s takovou variantou, a dokonce se na tom domlouvali s Budějovickým Budvarem. Stačilo by vybourat stěnu. Budvar nám ale kladl nepřijatelné podmínky,“ tvrdí zástupce investora domu U Tří sedláků Šerhant. „Je to lež. S panem Šerhantem jsem se setkal jednou, ale nic jsme si neslibovali,“ namítl Petr Jánský.

Věhlasné Masné krámy jsou přitom od podzimu 2002, kdy je zavřel hygienik, pro město ostudou. Objekt nedaleko hlavního náměstí chátrá, na jeho osud se ptají zahraniční turisté. Problém začal po prodeji podílu města Budějovickému Budvaru, který měl objekt rekonstruovat a užívat. Soud nakonec kupní smlouvu mezi městem a pivovarem zrušil. K dalšímu jednání o pivnici se sejdou její spolumajitelé dnes. (MF Dnes)

Co spojuje portské, parmazán a šampaňské? Kromě toho, že náramně chutnají, všechny tyto gurmánské lahůdky mají zaručené místo původu. Byly vyrobené pouze v té lokalitě na světě, jak napovídá obal nebo etiketa lahve. Podobně jako pravé šampaňské vzniká jen z hroznů vypěstovaných v oblasti Champagne a portské v Portu i pivo Budweiser Budvar se vaří pouze ve stejnojmenném českobudějovickém pivovaru. Ten, kdo si vychutnává doušky tohoto lahodného piva, má jistotu originálu nápoje, který vzniká ve starobylém městě na jihu Čech podle tradiční receptury. Z obalu je zřejmé místo jeho původu – České Budějovice.

Díky dlouholeté kvalitě a jedinečnosti piva Budweiser Budvar zařadila Evropská unie toto světoznámé jihočeské pivo mezi výrobky „chráněné zeměpisným značením“. V zemích unie se toto označení vztahuje jen na mimořádné výrobky a potraviny, které se vyrábějí jen v určitém regionu nebo místě. Jejich originalitu ovlivňují zvláštnosti životního prostředí, skladba surovin a zručnost místních lidí Speciální logo garantuje, že kvalita a chuť těchto produktů se nemění. Je stále stejně výlučná.

Pivo Budweiser Budvar se do této elitní skupiny zařadil pro nezaměnitelné geografické podmínky Českých Budějovic a profesionální zacházení místních pivovarníků s těmi nejkvalitnějšími surovinami – aromatickým žateckým chmelem a vybraným moravským sladem. Výjimečnou lahodnou chuť budějovického piva Budvar do značné míry způsobuje vynikající pramenitá voda, která se bere z 300 metrů hlubokých artéských studní přímo v areálu pivovaru.

V době, kdy lze kdekoliv a téměř cokoliv vyrobit, je naprosto nemožné vařit pivo Budějovický Budvar jinde, než v Českých Budějovicích. Žatecký chmel i moravský slad lze exportovat vcelku kamkoliv. Avšak transportovat jinam unikátní vodu, která vyvěrá z třetihorní českobudějovické pánve, si nedokáže představit ani ten nejpošetilejší boháč na světě. Kvalita varní vody má pro chuť piva Budweiser Budvar klíčové postavení. Upravit podobné složení vody na jiném místě je nemožné. Podobně jako minerální voda Mattoniho kyselka bude navždy spojená jen s oblastí u Karlových Varů i pivo Budweiser Budvar neuvaří nikde jinde na světě, než právě v českobudějovickém pivovaru, na jehož dvoře čeká v hlubokých studních nenahraditelná voda na další várky. (iDnes)

Budějovický Budvar od března zdražil pivo. Ostatní jihočeské pivovary zatím vyčkávají. Cenu světlého i tmavého ležáku v sudech zvedl Budvar o korunu na půllitr, lahvového o čtyřicet haléřů. Lahvová desítka podražila o dvacet haléřů. Hospodští nyní za sudový ležák zaplatí 1440 korun. „Co můžu dělat. Budu na tom bitý. Hospod je tolik, že si nemůžu dovolit zdražit,“ komentoval krok pivovaru majitel budějovické restaurace U Berana Tomáš Kupec.

Na vyšší cenu budou reagovat i obchody. Českobudějovická Jednota ve svých řetězcích Terno, Tempo a Tip zatím nezdražila, ale v blízké době tak učiní. „Pokud Budvar v obchodech zdraží, na jiné pivo kvůli několika haléřům přecházet nebudu. Navíc ho doma vypiju málo. Ale kdyby ho zdražili v hospodě, to už by mi vadilo,“ poznamenal čtyřiatřicetiletý Jiří Marek z Českých Budějovic. Pivovar, který cenu zvedal naposledy loni v květnu, zdražení odůvodnil vyššími cenami energií a materiálu. Na jejich případný letošní růst čekají ostatní jihočeské pivovary, žádný se ještě zdražit definitivně nerozhodl. (MF Dnes)

Národní podnik Budějovický Budvar se letos stal třetím nejlepším zaměstnavatelem Jihočeského kraje. Stejně jako firmy na předchozích dvou místech - Robert Bosch a Dura Automotive CZ - nabízí svým zaměstnancům nejen vysoký plat, ale i široké sociální zázemí.

Jednatřicetiletý pomocník vařiče Vlastimil Hornák pro Budvar pracuje s přestávkou, během níž se pokoušel věnovat soukromému zemědělství, osm let. Kromě vysokého platu a dalších výhod si cení příspěvků, které Budvar poskytuje svým zaměstnancům na dovolené. „Ta sleva je úplně super, člověk se rád někam podívá a navíc s sebou může vzít přítelkyni,“ uvedl.

Několikatisícový příspěvek na dovolenou odvislý od početnosti rodiny zaměstnance uděluje pivovar jednou za dva roky. Každý rok dostává šest set sedmdesát zaměstnanců Budvaru třináctý plat. Jejich průměrná mzda přitom činí dvacet jeden tisíc korun, což je téměř o sedm tisíc více než jihočeský průměr.

K tomu mají „Budvaráci“, jak se označují, týden dovolené navíc, dotované závodní stravování nebo lékařskou péči. Budvar svým zaměstnancům nabízí také kulturní zájezdy nebo permanentky do sportovních zařízení. A každý měsíc si mohou domů odnést pivo, na jehož výrobě se podílejí - buď čtyřicet půllitrových lahví nebo dvaasedmdesát třetinek.

A co za to musí správný Budvarák splňovat podle představ vedení? „Především musí umět svou práci. Očekáváme také, že každý náš zaměstnanec bude loajální a že bude reprezentovat firmu,“ vysvětlil ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Každý zaměstnanec musí podle něj vystupovat tak, aby se za něj pivovar nemusel stydět. „U řidiče to například znamená, že nevyjede se špinavým autem, že bude vhodně oblečený, že bude vstřícný vůči zákazníkovi,“ vyjmenoval Jánský. Čeho si firma cení na zaměstnancích nejvíce, dokladoval Jánský na třech bodech, k nimž se podle kolektivní smlouvy přihlíží při určení osobní složky platu: charakteru zaměstnance, jeho pracovního nasazení a odbornosti. Jánský zdůraznil především jejich pořadí. (MF Dnes)

Tmavý ležák z Budějovického Budvaru byl na 21. ročníku pivního festivalu v Londýně nazvaném London Drinker Beer and Cider Festival zvolen nejlepším importovaným pivem roku. Pivovar ležák do Británie vyváží teprve krátce, vařit jej začal loni v dubnu. "Porotu londýnského festivalu zaujal budějovický ležák především svou chutí a aroma,“ míní marketingový ředitel pivovaru Daniel Jírovec. Budějovický Budvar začal tmavé pivo vařit jako snad jeden z posledních tuzemských pivovarů. Do té doby v Budvaru ctili zásadu, že správný Budvar je pouze světlý ležák.

Festival letos přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří ochutnali více než 150 druhů anglického světlého piva, anglického moštu - cider a dovážených piv. Tmavý ležák z Budvaru tak rozšířil počet úspěchů českých značek na podobných soutěžích. Loni na Světovém pivním festivalu v USA uspěl Plzeňský Prazdroj, který si odvezl celou sadu medailí v kategorii Pilsner českého typu. Ocenění z jeho portfolia získaly Velkopopovický kozel Premium, Kozel výčepní světlý a Radegast Original. V listopadu 2004 pak ve stejné kategorii získal titul Evropská pivní hvězda Světlý ležák Zubr Premium.

Budějovický pivovar tmavý ležák exportuje i do Finska a od dubna jej nabídne i na Slovensku. O jeho distribuci jedná nyní s Ruskem, Německem a také s Anglií. Budvar, který loni vyvezl 509.000 hektolitrů piva, dodává do více než 50 zemí světa. (iDnes)

Nové muzeum českobudějovického pivovaru Budvar je těsně před dokončením. Prvním návštěvníkům by se stavba za desítky milionů korun měla otevřít ještě během letošní turistické sezony. Většina expozic je již hotová a dělníci dokončují instalaci jednoho z největších hologramů v Evropě, který znázorňuje zakladatele takzvaného českého akciového pivovaru Augusta Zátku.

Vyjma hologramu, jehož nákup přišel Budvar podle ekonomického náměstka Petra Jánského zhruba na dva miliony korun, nabízí muzeum i další technické vymoženosti. Návštěvníci mohou zažít například virtuální jízdu ve výtahu, který je zaveze až ke dnu studny, z níž Budvar čerpá vodu k výrobě svého piva. Na konci expozice návštěvníci zavítají do malého kinosálu, který využívá takzvanou 3D technologii. "Očekáváme, že otevření muzea zvedne zájem turistů o návštěvu našeho pivovaru zhruba na dvojnásobek. Nyní ho ročně navštíví zhruba 35.000 lidí," uvedl ekonomický náměstek.

Budějovický Budvar je posledním národním podnikem v Česku. Jeho výstav loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva. Vývoz činil 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar prodal 633.000 hektolitrů. Výnosy činily 2,484 miliardy korun. (ČRo)

Budějovický Budvar v neděli vymění dvě mycí linky za nové s větší kapacitou. Montáž padesátitunových strojů si vyžádá uzavření úseku Pražské třídy podél pivovaru. Objížďka povede od jedné do dvaadvacáté hodiny ulicemi Karoliny Světlé, Kněžskodvorská a Nemanická. Mezi jednou a pátou a osmnáctou a dvaadvacátou hodinou by měla být Pražská průjezdná v jednom pruhu. Kvůli dvěma jeřábům, které budou myčky do areálu Budvaru umisťovat, budou z Pražské odstraněny i troleje. Trolejbusy tak na všech linkách v Českých Budějovicích nahradí autobusy. Dvě nové mycí linky stály šedesát milionů korun. Dohromady umyjí čtyřicet osm tisíc lahví za hodinu. Staré stroje měly kapacitu o osm tisíc kusů nižší. „Jsou staré patnáct a dvanáct let, přičemž plánovaná životnost se počítá osm let,“ poznamenal vrchní sládek pivovaru Josef Tolar a dodal, že když před čtyřiceti lety do pivovaru nastupoval, dvě linky umyly za hodinu šest tisíc lahví. V pivovaru se strojové mytí používá od počátku dvacátého století. Dříve však bylo lahvové pivo jen doplňkovou výrobou, hlavní objem se čepoval do sudů. (MF Dnes)

I laik - nepivař ví, že pivo tvoří voda (asi z 95 procent), slad a chmel; a samozřejmě umění pivovarníků. Přitom již jen málokomu je asi známo, že na uvaření jednoho půllitru pěnivého moku se v procesu výroby spotřebuje pět i více půllitrů vody.

Tu do některých pivovarů přivádějí dlouhá potrubí, ale Budějovický Budvar, který ročně vystaví více než milion hektolitrů "piva světové značky", na té "své" vodě od konce 19. století doslova stojí. Čerpá ji totiž z hloubky kolem 300 metrů z podzemního jezera, jehož věk hydrogeologové odhadli na osm až 12 000 let. Navíc vrt sahá do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se nachází zásoba vody v řádech miliard metrů krychlových.

"Naše voda je špičková; stejně jako pivo, které z ní vaříme," tvrdí ředitel Budvaru Jiří Boček. A hned přichází s fakty. Ačkoli hygienická norma připouští v litru pitné vody maximálně 50 miligramů dusičnanů, v té budvarské je pouhá setina tohoto množství - 0,1 až 0,5 miligramu. Bez výhrad jí tedy patří označení kojenecká. "Navíc je to voda měkká, a tedy ideální pro výrobu světlých piv. Jen letos jí spotřebujeme asi 5,5 milionu hektolitrů. Přitom jsme v posledních letech její měrnou spotřebu (na jeden hektolitr piva) snížili z 10,5 na dnešních pět hektolitrů," dodává.

Budvar nyní využívá vodu ze dvou podzemních vrtů. První v hloubce 303 metry funguje od závěru roku 1991 a zhruba po 40 let by měl "dávat" 40 litrů vody za vteřinu. Od loňského roku ho doplňuje zcela nový vrt. Boček je přesvědčen, že právě kvalitní voda je podstatným základem kvality piva. "Je to asi, jako když si uvaříte čaj z dobré, či špatné vody. I když použijete stejný čaj, výsledky budou nesrovnatelné. Voda se liší obsahem minerálů, stopových prvků, organických látek a plynných složek. Ten dává její charakter, který se samozřejmě projeví ve finálním výrobku," vysvětlil.

Voda v Budvaru neprochází žádnou chemickou úpravou, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá. "Jediné, co uděláme, že ji ve speciálních nádobách naší vlastní konstrukce provzdušníme, čímž se usadí železnaté a železité ionty. Poté projde přes pískové filtry - a to je vše. Ta voda je natolik výjimečná, že jakékoli zásahy do ní by ji mohly jedině poškodit," zdůrazňuje Boček.

Výjimečnost vody je i jedním z důvodů, proč českobudějovické pivo získalo mezinárodní ochranu označení původu podle Lisabonské úmluvy i podle nové evropské legislativy a přístupové dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií. (Českobudějovické listy)

Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch (AB), se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Anheuser-Bush se zde bude snažit dokázat, že portugalská justice porušila právo pivovaru na "klidné užívání vlastnictví" jeho americké značky v této zemi. Informovala o tom mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová.

Portugalský nejvyšší soud v roce 2001 rozhodl, že ochrannou známku a místopisné označení Budweiser smí v zemi užívat pouze českobudějovický pivovar a definitivně mu ji přiřkl. Svůj verdikt opřel o bilaterální dohodu o ochraně zeměpisného označení Budweiser Beer, která platí mezi ČR a Portugalskem. "Nebudeme spekulovat, nakolik je postup společnosti Anheuser-Busch v této kauze legitimní či přiměřený. Pro náš pivovar je směrodatné, že na portugalském trhu prodává svůj originální ležák pod ochrannou známku Budweiser Budvar," řekla Mylbachrová.

Deník Financial Times, který o případu informoval jako první, před dvěma týdny upozornil na to, že jde o ojedinělý postup, v němž se komerční firma snaží prokázat poškození lidských práv, přesněji vlastnictví, ve sporu o ochrannou známku piva. Celý spor je ale podle deníku záležitostí českého a amerického pivovaru.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Obchodní pozice a práva k ochranným známkám nyní brání před útoky AB ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 40 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě. V některých zemích, kde soud Budvaru zakázal používání značky Budweiser, prodává Budvar pivo pod označením Budějovický Budvar. Tímto způsobem postupuje například ve Španělsku a ve Švédsku. (MaM)

Pro pivovar je to jedna z klíčových surovin. Národní podnik Budějovický Budvar dokončil výstavbu nového vodního hospodářství. Akce, jejíž realizace trvala bezmála dva roky, si vyžádala celkovou investici ve výši 35 miliónů korun. Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů pivovar zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu pěti tisíc krychlových metrů vody. Jejich prostřednictvím se z velmi kvalitní podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu takzvaného vodního skoku. Jedná se o přisávání vzduchu do potrubí ve zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich separaci usazením. Dokonalé odloučení zbytků okysličeného železa pak zajišťují pískové filtry. K chemické úpravě vody nedochází, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá a jakékoli další zásahy do ní by mohly její kvalitu poškodit.

Technologie bez chemikálií. „Voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin,“ řekl Právu ředitel Budvaru Jiří Boček a připomněl, že nové zásobníky svou velikostí lépe pokryjí výrobní nároky pivovaru. Zároveň díky nové technologii šetří podnik další náklady, spojené například s obnovou pískových filtrů. „Technologie mechanického filtrování zabezpečuje bez přídavků jakýchkoliv chemikálií neměnnou a jedinečnou kvalitu naší vody, která svojí hygienickou nezávadností snese srovnání s vodou kojeneckou,“ zdůraznil sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar.

Podle něj je vedle dovedností místních lidí, originální receptury a používaných surovin jako chmel a slad právě tato voda nejdůležitějším faktorem, díky kterému Budvar získal ochranu pojmů Budějovické pivo a Českobudějovické pivo v rámci přístupu České republiky do EU. Podle směrnice EU 2081/92 se totiž ochrana označení původu a zeměpisných označení vztahuje na zemědělské výrobky a potraviny, které pocházejí z regionu či místa, jehož jméno se používá k označení zemědělského výrobku či potraviny.

Kvalita nebo vlastnosti takového výrobku musí být převážně nebo výlučně dány zvláštnostmi zeměpisného prostředí s jeho neodmyslitelnými přírodními a lidskými faktory a jeho výroba, zpracování a příprava může probíhat pouze ve vymezené zeměpisné oblasti. (Právo)

Budějovický Budvar, který podle prohlášení amerického pivovarnického koncernu Anheuser-Busch prohrál ve sporu o značku Budweiser ve Spojených státech, si počká na oficiální sdělení. Řekl to generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), která údajně dala v nedávném verdiktu o značkách geografického původu za pravdu americkému pivovaru, je podle Bočka předčasné komentovat. Budvar není přímým účastníkem jednání, sdělení mu předá Evropská unie a státní orgány.

„V této věci už před čtyřmi týdny americká strana a zástupci EU vydaly svá stanoviska a ty jsou natolik rozdílná, že skutečně bude rozumnější v klidu vyčkat podkladů a prostudovat si je,“ řekl Boček. Podle Václava Beníška z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu bude zpráva předána všem členským zemím WTO včetně Česka až během března příštího roku.

„Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení Budějovické pivo mu umožňuje používat značku Budweiser,“ uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Obchodní šéf USA pak řekl, že z celého sporu o známky s EU vyšly vítězně Spojené státy, což však EU popírá.

WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi EU na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. (Právo)

Americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch vyhlásil vítězství ve sporu o značku nad Budějovickým Budvarem. Firma prohlásila, že Světová obchodní organizace (WTO) vyhověla USA a Budvar nesmí používat označení Budweiser. Evropská unie prohru popírá. Pivovarnický gigant z Missoury označil své vítězství za velmi významné. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Značka Budvar a Bud by už podle dřívějších informací listu Financial Times měla zůstat českému pivovaru.

Český pivovar vyčkává. Případ byl součástí souboru sporů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, který řešil značky odvozené od geografických názvů. Z tohoto důvodu se český pivovar zatím k případu nezaujal žádné stanovisko. "Budvar se sporu neúčastnil. Byla to záležitost mezi Evropou a Američany. V současné chvíli to řešíme s právníky, a zatím se tedy nemůžeme k případu vyjádřit," řekla iDNES Denisa Mylbachrová z tiskového oddělení Budějovického Budvaru.

Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že Budvar nemůže spoléhat na to, že slovo Budweiser je překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar.

Spor u WTO řešil místní názvy. Kauza Budvaru byla součástí rozsáhlejšího sporu Evropské unie se Spojenými státy a Austrálií. Unii šlo o ochranu místních názvů: aby se například parmská šunka nemohla vyrábět jinde než v Parmě. WTO podle nejvyššího obchodního zmocněnce USA Roberta Zoellicka vydala předběžné opatření, kterým právě vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tahanice se vedle Budvaru týkala i řady francouzských a italských vín a sýrů. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí. Rozhodnutí by pak mohlo znamenat, že by se na českém trhu mohly znovu objevit i cizí geografické názvy jako třeba šampaňské.

USA jsou spokojeny, Evropa prohru popírá

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

EU popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise už v listopadu, kdy WTO předběžné opatření avizovala.

Unie zvažuje, zda bude chránit i jiné české názvy

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (iDnes)

Rada pro reklamu: Postup konkurenta neškodí spotřebiteli. Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se teď přou dva slavné české pivovary - Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. A Prazdroj včera neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovává údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci.

"Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva," říká se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. "My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ," uvedl prezident rady Radek Pokorný. "Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou," řekl Pokorný. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina ale o něčem takovém Prazdroj neuvažuje.

Reklamní kampaň narazila na odpor některých dalších výrobců, zástupci Budvaru pro ni mají jasné vysvětlení. "Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to, že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví," tlumočí postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. "V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií," říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.

K reklamní kampani Budvaru mají výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. "Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne," tvrdí Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. (MF Dnes)

Americký koncern Anheuser-Busch v úterý vyhlásil "významné vítězství" ve svém letitém právním sporu o značku Budweiser, který vede s Budějovickým Budvarem. Firma uvedla , že Světová obchodní organizace (WTO) ve verdiktu o značkách geografického původu dala za pravdu právě Anheuser-Busch. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi Evropskou unií na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. Spor se vedle řady francouzských a italských vín a sýrů týká i značky Budweiser. Na ni si dělá nárok americká i česká firma, jejich spory se řeší u soudů v celé řadě zemí světa.

USA uspěly proti značení původu . Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že rozhodčí výbor WTO se vyslovil v neprospěch Budvaru. Ten podle něho nebude moci používat jméno Budweiser a zakládat to na tom, že jde o překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Nejvyšší obchodní zmocněnec USA Robert Zoellick dnes také potvrdil, že WTO vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tento režim podle WTO nezajišťuje stejnou ochranu americkým geografickým označením produktů jako evropským.

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

Druhý výklad rozhodnutí WTO. Podle jiných zdrojů však rozhodčí výbor WTO vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní registrované známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná geografická označení (GI). "Obchodní známka netrumfuje GI," řekla osoba obeznámená s rozhodnutím. Na druhé straně by však takové rozhodnutí odebíralo Budvaru právo pokoušet se uplatnit kontrolu nad názvem Budweiser, protože GI nemůže být podle WTO uplatňováno na překlady do jiných jazyků. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 vín, sýrů a dalších produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí.

EU prohru popírá. EU před měsícem rozhodně popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise v listopadu. Záměrem EU v označeních GI však bylo, aby se například "parmská šunka" nemohla vyrábět jinde než u úředně potvrzeného výrobce v regionu italské Parmy a nikoliv například v Kanadě. Unie loni požádala WTO, aby jí pomohla potírat zneužívání těchto názvů, které se mnohde staly obecnými označeními určitého druhu zboží a někde je mají jako vlastní registrované známky místní výrobci.

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (Novinky)

Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar byl zvolen čtenáři časopisu Pivní kurýr již po šesté v řadě za sebou Pivem roku 2005. Praha, 16. prosince 2004 – Zástupci Budějovického Budvaru, n. p. již po šesté v řadě za sebou a celkem po osmé převzali na slavnostním vyhlášení z rukou zástupců oborového časopisu Pivní kurýr cenu Pivo roku 2005. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar tak opět konzumenty přesvědčil o své jedinečnosti a neměnné kvalitě. "Velmi si tohoto ocenění vážíme a chtěli bychom poděkovat všem našim příznivcům za jejich hlasy. Těší nás, že čeští konzumenti piva mají stále v oblibě poctivý český ležák a dokáží ocenit jeho tradici a kvalitu.“ řekl Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru n. p., který ocenění převzal.

Budějovický Budvar, n. p. získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v loňském roce ve městě Edinburgh. Značce Budweiser Budvar se také letos podařilo dostat mezi „TOP 50“ britských značek. O tzv. „Cool Brand Leaders“ rozhoduje britská organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands.

Lahodná chuť a zlatavá barva tradičního českého piva Budweiser Budvar jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí a pečlivým výběrem vstupních surovin. Při výrobě piva Budweiser Budvar je používán ten nejjemnější žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkká voda čerpaná z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Za prémiovou kvalitou piva Budweiser Budvar se skrývá pivovarský fortel a dovednost všech, kdo se na jeho výrobě v Českých Budějovicích podílejí. (Web Budvar)

Ochrana místních evropských specialit jako budějovické pivo nebo parmská šunka je ohrožena. Světová obchodní organizace (WTO) dala za pravdu Spojeným státům a Austrálii, které protestovaly proti evropské ochraně pochoutek, jako je normandský camembert, řecká feta či marcipán z německého Lübecku. Podle organizace poškozují výrobce stejného zboží ze zemí mimo Evropu a odporují pravidlům volného obchodu.

WTO zároveň rozhodla, že Evropská unie nesmí v rámci ochrany názvů uplatňovat pravidla na jejich překlady. Tak je tomu například v případě budějovického piva, jež se překládá jako Budweiser od německého názvu pro jihočeské město. Český pivovar Budějovický Budvar, který v zahraničí používá název Budweiser, vede v desítkách zemí světa soudní spory s americkým gigantem Anheuser-Busch, jenž své pivo prodává pod shodným názvem Budweiser.

"Předběžný nález WTO se nedotkne ochrany udělené zeměpisnému označení Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU. V žádném případě nebude mít vliv na naše registrované ochranné známky kdekoliv ve světě," říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček. Rozhodnutí WTO je zatím předběžné, ale lze očekávat tuhý odpor evropských výrobců. "Kdyby chtěli Francouzům sebrat exkluzivitu na Champagne, pravděpodobně povstanou," říká profesor pražské VŠE zabývající se mezinárodním právem Martin Boháček. "Konkrétní spory v jednotlivých zemích řeší soudy podle místních zákonů. Navíc i přes snahu sjednotit právní normy je to v každé jinak. Doporučení WTO tedy na ně nemohou mít zatím přímý vliv," míní profesor Boháček.

Současná pravidla ochraňující názvy zhruba šesti set druhů ovoce, sýrů, masa a ryb, olejů, piva, chleba, oliv nebo minerálních vod zavedla Evropská unie v roce 1992. Evropská unie je chtěla přes WTO navíc "uzákonit" i pro celý svět. To však Američané odmítli a přešli do protiútoku.

"Evropské země jsou mnohem více ochranářské, co se týče jmen odvozených od místa původu produktů. A chtěly tento princip rozšířit do celého světa," uvedl pro agenturu Bloomberg Albert Tramposch, právník americké firmy Burns, Doane, Swecker & Mathis. "Evropský systém uznává právo místních výrobců na určitá jména odvozená z historie, tradic a znalostí," uvedl naopak David Thual, generální tajemník mezinárodní organizace ORIGIN, která zastupuje miliony zaměstnanců v potravinářství a sídlí v Ženevě. "Jde o zcela unikátní způsob ochrany, protože na rozdíl od obchodní známky platí navěky," dodal Thual. (iDnes)

Příběh cizinců, kteří si na základě piva Budweiser Budvar vytvoří přehnanou představu o Česku jako o ráji na zemi, je hlavním motivem aktuální kampaně Budějovického Budvaru, na které se autorsky podílela stávající agentura pivovaru Kaspen. V hrané scénce s dvojicí Angličanů figuruje pivo, krásné české ženy, fotbal a mýtus o zlatých českých ručičkách. Cílem 45sekundových televizních spotů a 60sekundové kinoreklamy je posunout Budweiser Budvar na výsluní mezi super prémiové značky. Agentura Kaspen, jež v roce 2003 vzešla vítězně z výběrového řízení, se na budování a posilování národní hrdosti zaměřila v rámci změny positioningu a komunikace značky od začátků svého působení pro Budvar. Spoty režíroval Justin Reardom. (MaM)

Budějovický Budvar, n. p. vaří pivo výhradně z těch nejlepších českých a moravský surovin. Jako jediný z velkých pivovarů používá čistě celé chmelové hlávky. Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky jakou je např. farnesen obsažený téměř výhradně jen v Žateckém poloraném červeňáku, který používá Budějovický Budvar, n. p. Další velmi důležitou látkou, která se při zpracování hlávek chmele uvolňuje, jsou polyfenoly, antioxidační látky bojující proti tzv. civilizačním chorobám. Maximální zdravotní přínosy může konzument získat pouze při konzumaci piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. Pro výrobu piva Budweiser Budvar vybírá pouze nejjemnější žatecký chmel Žatecký poloraný červeňák a vybraný moravský slad z Hané. Svým složením unikátní vodu čerpá z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Budějovický Budvar, n. p. dbá na dodržování tradičního postupu výroby, aby byla zachována originální chuť piva Budweiser Budvar.

Při výrobě tmavého ležáku používá Budějovický Budvar, n. p. čtyři druhy speciálních barevných ječných sladů, český, mnichovský, karamelový a pražený. V žádném případě nepoužívá kulér (potravinářské barvivo) jako levné náhražky drahých barevných sladů, protože vlastnosti barevných sladů dávají tmavému ležáku nezaměnitelnou chuť a jejich pečlivě vybraná kombinace specifické vlastnosti, odlišující tento ležák od ostatních tmavých piv.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. (iDnes - komerční sdělení)

Významnému vědci a držiteli řady patentů bylo uděleno nejvyšší odborné ocenění Českého svazu pivovarů a sladoven. Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. vedoucí výzkumník Budějovického Budvaru, n. p. byl na včerejší Svatováclavské slavnosti českého piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Toto nejvyšší odborné ocenění je udělováno Českým svazem pivovarů a sladoven od roku 2002. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva u nás a zároveň dát najevo, že bez profesionality, znalostí a individuálních schopností lidí pracujících v pivovarnictví a sladovnictví by nikdy nebylo možné dosáhnout vysoké prestiže a vynikajících výsledků obou oborů.

„Naše pivovarství a sladařství má řadu vynikajících odborníků, kteří se zasloužili o slávu českého piva a šíří ji u nás i v zahraničí,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Navíc však máme štěstí v tom, že tito lidé jsou s to své vědomosti a znalosti předávat nastupující generaci a zajistit tak pokračování mezinárodního věhlasu českého pivovarství a sladařství i do budoucna,“ dodal Jan Veselý.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., (1944) celý život spojil s působením v Českých Budějovicích, kde se narodil. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do tehdejších Jihočeských pivovarů, n. p., a v Budějovickém Budvaru, n. p., pracuje dodnes. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti a posléze se stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště v Budějovickém Budvaru, n. p. Jeho původní specializací byla pivovarská mikrobiologie a své poznatky i praktické zkušenosti shrnul do knihy Mikrobiologická kontrola v pivovarech. V té době také začíná jeho období vynálezů, např. jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“.

„Vstoupit do Síně slávy je pro mě velká čest. Celý život jsem věnoval výzkumu výroby a kontroly kvality piva, aby se tento náš národní nápoj dostal ke spotřebiteli v té nejlepší kvalitě.“ sdělil vedoucí samostatného výzkumného pracoviště Budějovického Budvaru, n. p. doc. Ing. Jan Šavel, CSc. a dodal: „doufám, že má práce trochu přispěla k dalšímu rozvoji tradice a věhlasu pivovarnictví v České republice.“

Docent Šavel je odborně činný v řadě našich i mezinárodních institucí. Je členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Dále je členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze i Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 150 sdělení doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. (n.p. Budějovický Budvar)