Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Spor o ochrannou známku Budweiser, o níž se již téměř 100 let přou po celém světě Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch (AB), se dostane až před Evropský soud pro lidská práva. Anheuser-Bush se zde bude snažit dokázat, že portugalská justice porušila právo pivovaru na "klidné užívání vlastnictví" jeho americké značky v této zemi. Informovala o tom mluvčí Budvaru Denisa Mylbachrová.

Portugalský nejvyšší soud v roce 2001 rozhodl, že ochrannou známku a místopisné označení Budweiser smí v zemi užívat pouze českobudějovický pivovar a definitivně mu ji přiřkl. Svůj verdikt opřel o bilaterální dohodu o ochraně zeměpisného označení Budweiser Beer, která platí mezi ČR a Portugalskem. "Nebudeme spekulovat, nakolik je postup společnosti Anheuser-Busch v této kauze legitimní či přiměřený. Pro náš pivovar je směrodatné, že na portugalském trhu prodává svůj originální ležák pod ochrannou známku Budweiser Budvar," řekla Mylbachrová.

Deník Financial Times, který o případu informoval jako první, před dvěma týdny upozornil na to, že jde o ojedinělý postup, v němž se komerční firma snaží prokázat poškození lidských práv, přesněji vlastnictví, ve sporu o ochrannou známku piva. Celý spor je ale podle deníku záležitostí českého a amerického pivovaru.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Obchodní pozice a práva k ochranným známkám nyní brání před útoky AB ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 40 správních řízeních před patentovými úřady po celém světě. V některých zemích, kde soud Budvaru zakázal používání značky Budweiser, prodává Budvar pivo pod označením Budějovický Budvar. Tímto způsobem postupuje například ve Španělsku a ve Švédsku. (MaM)

Pro pivovar je to jedna z klíčových surovin. Národní podnik Budějovický Budvar dokončil výstavbu nového vodního hospodářství. Akce, jejíž realizace trvala bezmála dva roky, si vyžádala celkovou investici ve výši 35 miliónů korun. Kromě nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu a instalace dalších pískových filtrů pivovar zprovoznil také nové vodní nádrže o celkovém objemu pěti tisíc krychlových metrů vody. Jejich prostřednictvím se z velmi kvalitní podzemní vody odstraňuje nadbytečné množství železa. Nádrže jsou vybaveny technologií, která funguje na principu takzvaného vodního skoku. Jedná se o přisávání vzduchu do potrubí ve zúženém místě, čímž dojde k okysličování iontů železa a jejich separaci usazením. Dokonalé odloučení zbytků okysličeného železa pak zajišťují pískové filtry. K chemické úpravě vody nedochází, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá a jakékoli další zásahy do ní by mohly její kvalitu poškodit.

Technologie bez chemikálií. „Voda je při výrobě piva jednou z nejdůležitějších surovin,“ řekl Právu ředitel Budvaru Jiří Boček a připomněl, že nové zásobníky svou velikostí lépe pokryjí výrobní nároky pivovaru. Zároveň díky nové technologii šetří podnik další náklady, spojené například s obnovou pískových filtrů. „Technologie mechanického filtrování zabezpečuje bez přídavků jakýchkoliv chemikálií neměnnou a jedinečnou kvalitu naší vody, která svojí hygienickou nezávadností snese srovnání s vodou kojeneckou,“ zdůraznil sládek Budějovického Budvaru Josef Tolar.

Podle něj je vedle dovedností místních lidí, originální receptury a používaných surovin jako chmel a slad právě tato voda nejdůležitějším faktorem, díky kterému Budvar získal ochranu pojmů Budějovické pivo a Českobudějovické pivo v rámci přístupu České republiky do EU. Podle směrnice EU 2081/92 se totiž ochrana označení původu a zeměpisných označení vztahuje na zemědělské výrobky a potraviny, které pocházejí z regionu či místa, jehož jméno se používá k označení zemědělského výrobku či potraviny.

Kvalita nebo vlastnosti takového výrobku musí být převážně nebo výlučně dány zvláštnostmi zeměpisného prostředí s jeho neodmyslitelnými přírodními a lidskými faktory a jeho výroba, zpracování a příprava může probíhat pouze ve vymezené zeměpisné oblasti. (Právo)

Budějovický Budvar, který podle prohlášení amerického pivovarnického koncernu Anheuser-Busch prohrál ve sporu o značku Budweiser ve Spojených státech, si počká na oficiální sdělení. Řekl to generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), která údajně dala v nedávném verdiktu o značkách geografického původu za pravdu americkému pivovaru, je podle Bočka předčasné komentovat. Budvar není přímým účastníkem jednání, sdělení mu předá Evropská unie a státní orgány.

„V této věci už před čtyřmi týdny americká strana a zástupci EU vydaly svá stanoviska a ty jsou natolik rozdílná, že skutečně bude rozumnější v klidu vyčkat podkladů a prostudovat si je,“ řekl Boček. Podle Václava Beníška z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu bude zpráva předána všem členským zemím WTO včetně Česka až během března příštího roku.

„Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení Budějovické pivo mu umožňuje používat značku Budweiser,“ uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Obchodní šéf USA pak řekl, že z celého sporu o známky s EU vyšly vítězně Spojené státy, což však EU popírá.

WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi EU na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. (Právo)

Americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch vyhlásil vítězství ve sporu o značku nad Budějovickým Budvarem. Firma prohlásila, že Světová obchodní organizace (WTO) vyhověla USA a Budvar nesmí používat označení Budweiser. Evropská unie prohru popírá. Pivovarnický gigant z Missoury označil své vítězství za velmi významné. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. Značka Budvar a Bud by už podle dřívějších informací listu Financial Times měla zůstat českému pivovaru.

Český pivovar vyčkává. Případ byl součástí souboru sporů mezi Evropskou unií a Spojenými státy, který řešil značky odvozené od geografických názvů. Z tohoto důvodu se český pivovar zatím k případu nezaujal žádné stanovisko. "Budvar se sporu neúčastnil. Byla to záležitost mezi Evropou a Američany. V současné chvíli to řešíme s právníky, a zatím se tedy nemůžeme k případu vyjádřit," řekla iDNES Denisa Mylbachrová z tiskového oddělení Budějovického Budvaru.

Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že Budvar nemůže spoléhat na to, že slovo Budweiser je překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar.

Spor u WTO řešil místní názvy. Kauza Budvaru byla součástí rozsáhlejšího sporu Evropské unie se Spojenými státy a Austrálií. Unii šlo o ochranu místních názvů: aby se například parmská šunka nemohla vyrábět jinde než v Parmě. WTO podle nejvyššího obchodního zmocněnce USA Roberta Zoellicka vydala předběžné opatření, kterým právě vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tahanice se vedle Budvaru týkala i řady francouzských a italských vín a sýrů. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí. Rozhodnutí by pak mohlo znamenat, že by se na českém trhu mohly znovu objevit i cizí geografické názvy jako třeba šampaňské.

USA jsou spokojeny, Evropa prohru popírá

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

EU popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise už v listopadu, kdy WTO předběžné opatření avizovala.

Unie zvažuje, zda bude chránit i jiné české názvy

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (iDnes)

Rada pro reklamu: Postup konkurenta neškodí spotřebiteli. Jaké je to pravé české pivo? O tuhle otázku se teď přou dva slavné české pivovary - Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. A Prazdroj včera neuspěl se stížností na reklamu Budvaru, která vše začala. Pod názvem Zachraňte s Budvarem poctivé české pivo! totiž vyjmenovává údajné prohřešky, kterých se dopouští někteří výrobci.

"Víte, že některé české pivovary se dnes na českém pivu dopouštějí takových věcí, jako je používání cizího chmele nebo kukuřice namísto sladu? Budvar k nim nikdy nepatřil, a proto se snaží bojovat za záchranu poctivého českého piva," říká se třeba na internetových stránkách Budvaru. Podle Prazdroje ale postup konkurenta poškozoval pověst českých pivovarů a českého pivovarnictví. Plzeňský pivovar proto kvůli budvarské kampani podal stížnost Radě pro reklamu. Ta však oznámila, že je to běžný spor dvou výrobců. "My máme řešit reklamy, které jsou neetické a mají dopad na spotřebitele. Tohle není ten případ," uvedl prezident rady Radek Pokorný. "Prazdroj má možnost jít ve sporu soudní cestou," řekl Pokorný. Podle mluvčího pivovaru Alexeje Bechtina ale o něčem takovém Prazdroj neuvažuje.

Reklamní kampaň narazila na odpor některých dalších výrobců, zástupci Budvaru pro ni mají jasné vysvětlení. "Chtěli jsme jen poukázat na nešvary, které se do oboru vkrádají. Třeba to, že se vytrácí používání hlávkového žateckého chmele, krátí se doba zrání ležáků a podobně. Spíše tyhle praktiky mohou ohrozit jméno českého pivovarnictví," tlumočí postoj Budvaru Denisa Mylbacherová. Podle plzeňských ale třeba používáním kvalitních granulátů z chmele výroba piva netrpí. "V Prazdroji se používají léta a máme s nimi dobré zkušenosti. Je to prostě o vývoji technologií," říká mluvčí Prazdroje Alexej Bechtin.

K reklamní kampani Budvaru mají výhrady i některé další pivovary v tuzemsku. "Takový způsob komunikace neprospěje značce Budvar. Obecně je hloupé se vymezovat tak, že jeden dělá pivo dobře a ostatní ne," tvrdí Stanislav Bernard, spolumajitel stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. (MF Dnes)

Americký koncern Anheuser-Busch v úterý vyhlásil "významné vítězství" ve svém letitém právním sporu o značku Budweiser, který vede s Budějovickým Budvarem. Firma uvedla , že Světová obchodní organizace (WTO) ve verdiktu o značkách geografického původu dala za pravdu právě Anheuser-Busch. "Rozhodnutí WTO brání Budějovickému Budvaru spoléhat na to, že registrace označení "Budějovické pivo" mu umožňuje používat značku Budweiser," uvedl v prohlášení prezident Anheuser-Busch Stephen Burrows. WTO před měsícem rozeslala zúčastněným stranám předběžné rozhodnutí ve sporu mezi Evropskou unií na jedné straně a USA a Austrálií na straně druhé o snahu EU chránit obchodní známky založené na zeměpisném označení původu. Spor se vedle řady francouzských a italských vín a sýrů týká i značky Budweiser. Na ni si dělá nárok americká i česká firma, jejich spory se řeší u soudů v celé řadě zemí světa.

USA uspěly proti značení původu . Americký obchodní činitel, který si nepřál být jmenován, agentuře Reuters potvrdil, že rozhodčí výbor WTO se vyslovil v neprospěch Budvaru. Ten podle něho nebude moci používat jméno Budweiser a zakládat to na tom, že jde o překlad místního jména, registrovaného jako exkluzivní označení geografického původu v EU. Nejvyšší obchodní zmocněnec USA Robert Zoellick dnes také potvrdil, že WTO vyhověla stížnosti USA na režim geografického označování produktů v EU. Tento režim podle WTO nezajišťuje stejnou ochranu americkým geografickým označením produktů jako evropským.

"Je to velké vítězství pro americké farmáře a potravinářské zpracovatele," uvedl Zoellick ve sdělení. "Předložili jsme tuto stížnost, protože věříme, že podle pravidel WTO mají mít američtí farmáři, rančeři a další producenti potravin stejný přístup k ochraně geografického označení jako evropští producenti. Evropa tento přístup rozhodně neposkytuje," řekl Zoellick.

Druhý výklad rozhodnutí WTO. Podle jiných zdrojů však rozhodčí výbor WTO vyšel EU a Budvaru vstříc, když rozhodl, že tradiční firemní registrované známky nejsou jedinou možností a že vedle nich mohou existovat i chráněná geografická označení (GI). "Obchodní známka netrumfuje GI," řekla osoba obeznámená s rozhodnutím. Na druhé straně by však takové rozhodnutí odebíralo Budvaru právo pokoušet se uplatnit kontrolu nad názvem Budweiser, protože GI nemůže být podle WTO uplatňováno na překlady do jiných jazyků. Budweiser je odvozen od německého názvu Českých Budějovic a Anheuser má tento název v USA zaregistrován od druhé poloviny 19. století, dříve než vznikl dnešní Budvar. Evropská komise loni zveřejnila seznam 41 vín, sýrů a dalších produktů, které chce v rámci WTO chránit tak, že jejich používání bude vyhrazeno jen producentům ze stanovených regionů. USA a Austrálie podaly proti tomu stížnost za to, že EU neposkytuje podobnou ochranu producentům z jiných zemí. Pravidla WTO přitom nařizují rovné zacházení s producenty ze všech členských zemí.

EU prohru popírá. EU před měsícem rozhodně popřela, že by rozhodčí výbor WTO zamítl či jen kritizoval evropský systém zeměpisného označení původu potravinářských výrobků. Sdělila, že WTO naopak evropskou praxi označila za kompatibilní s pravidly WTO a že kritizoval jen některé podružné body. Verdikt "představuje pro EU vítězství ve všech významných bodech", vyhlásila Evropská komise v listopadu. Záměrem EU v označeních GI však bylo, aby se například "parmská šunka" nemohla vyrábět jinde než u úředně potvrzeného výrobce v regionu italské Parmy a nikoliv například v Kanadě. Unie loni požádala WTO, aby jí pomohla potírat zneužívání těchto názvů, které se mnohde staly obecnými označeními určitého druhu zboží a někde je mají jako vlastní registrované známky místní výrobci.

ČR si vedle Budvaru při vstupu do EU vyjednala ochranu zeměpisného označení původu některých alkoholických nápojů. Do konce října předložila dalších 28 žádostí o poskytnutí ochrany pro produkty jako jsou hořické trubičky, olomoucké tvarůžky, karlovarské oplatky či některá další piva. Schvalovací procedura trvá v EU zhruba rok. (Novinky)

Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar byl zvolen čtenáři časopisu Pivní kurýr již po šesté v řadě za sebou Pivem roku 2005. Praha, 16. prosince 2004 – Zástupci Budějovického Budvaru, n. p. již po šesté v řadě za sebou a celkem po osmé převzali na slavnostním vyhlášení z rukou zástupců oborového časopisu Pivní kurýr cenu Pivo roku 2005. Prémiový světlý ležák Budweiser Budvar tak opět konzumenty přesvědčil o své jedinečnosti a neměnné kvalitě. "Velmi si tohoto ocenění vážíme a chtěli bychom poděkovat všem našim příznivcům za jejich hlasy. Těší nás, že čeští konzumenti piva mají stále v oblibě poctivý český ležák a dokáží ocenit jeho tradici a kvalitu.“ řekl Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru n. p., který ocenění převzal.

Budějovický Budvar, n. p. získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v loňském roce ve městě Edinburgh. Značce Budweiser Budvar se také letos podařilo dostat mezi „TOP 50“ britských značek. O tzv. „Cool Brand Leaders“ rozhoduje britská organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands.

Lahodná chuť a zlatavá barva tradičního českého piva Budweiser Budvar jsou dány zvláštnostmi přírodního prostředí a pečlivým výběrem vstupních surovin. Při výrobě piva Budweiser Budvar je používán ten nejjemnější žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkká voda čerpaná z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Za prémiovou kvalitou piva Budweiser Budvar se skrývá pivovarský fortel a dovednost všech, kdo se na jeho výrobě v Českých Budějovicích podílejí. (Web Budvar)

Ochrana místních evropských specialit jako budějovické pivo nebo parmská šunka je ohrožena. Světová obchodní organizace (WTO) dala za pravdu Spojeným státům a Austrálii, které protestovaly proti evropské ochraně pochoutek, jako je normandský camembert, řecká feta či marcipán z německého Lübecku. Podle organizace poškozují výrobce stejného zboží ze zemí mimo Evropu a odporují pravidlům volného obchodu.

WTO zároveň rozhodla, že Evropská unie nesmí v rámci ochrany názvů uplatňovat pravidla na jejich překlady. Tak je tomu například v případě budějovického piva, jež se překládá jako Budweiser od německého názvu pro jihočeské město. Český pivovar Budějovický Budvar, který v zahraničí používá název Budweiser, vede v desítkách zemí světa soudní spory s americkým gigantem Anheuser-Busch, jenž své pivo prodává pod shodným názvem Budweiser.

"Předběžný nález WTO se nedotkne ochrany udělené zeměpisnému označení Budějovické a Českobudějovické pivo v rámci EU. V žádném případě nebude mít vliv na naše registrované ochranné známky kdekoliv ve světě," říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček. Rozhodnutí WTO je zatím předběžné, ale lze očekávat tuhý odpor evropských výrobců. "Kdyby chtěli Francouzům sebrat exkluzivitu na Champagne, pravděpodobně povstanou," říká profesor pražské VŠE zabývající se mezinárodním právem Martin Boháček. "Konkrétní spory v jednotlivých zemích řeší soudy podle místních zákonů. Navíc i přes snahu sjednotit právní normy je to v každé jinak. Doporučení WTO tedy na ně nemohou mít zatím přímý vliv," míní profesor Boháček.

Současná pravidla ochraňující názvy zhruba šesti set druhů ovoce, sýrů, masa a ryb, olejů, piva, chleba, oliv nebo minerálních vod zavedla Evropská unie v roce 1992. Evropská unie je chtěla přes WTO navíc "uzákonit" i pro celý svět. To však Američané odmítli a přešli do protiútoku.

"Evropské země jsou mnohem více ochranářské, co se týče jmen odvozených od místa původu produktů. A chtěly tento princip rozšířit do celého světa," uvedl pro agenturu Bloomberg Albert Tramposch, právník americké firmy Burns, Doane, Swecker & Mathis. "Evropský systém uznává právo místních výrobců na určitá jména odvozená z historie, tradic a znalostí," uvedl naopak David Thual, generální tajemník mezinárodní organizace ORIGIN, která zastupuje miliony zaměstnanců v potravinářství a sídlí v Ženevě. "Jde o zcela unikátní způsob ochrany, protože na rozdíl od obchodní známky platí navěky," dodal Thual. (iDnes)

Příběh cizinců, kteří si na základě piva Budweiser Budvar vytvoří přehnanou představu o Česku jako o ráji na zemi, je hlavním motivem aktuální kampaně Budějovického Budvaru, na které se autorsky podílela stávající agentura pivovaru Kaspen. V hrané scénce s dvojicí Angličanů figuruje pivo, krásné české ženy, fotbal a mýtus o zlatých českých ručičkách. Cílem 45sekundových televizních spotů a 60sekundové kinoreklamy je posunout Budweiser Budvar na výsluní mezi super prémiové značky. Agentura Kaspen, jež v roce 2003 vzešla vítězně z výběrového řízení, se na budování a posilování národní hrdosti zaměřila v rámci změny positioningu a komunikace značky od začátků svého působení pro Budvar. Spoty režíroval Justin Reardom. (MaM)

Budějovický Budvar, n. p. vaří pivo výhradně z těch nejlepších českých a moravský surovin. Jako jediný z velkých pivovarů používá čistě celé chmelové hlávky. Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky jakou je např. farnesen obsažený téměř výhradně jen v Žateckém poloraném červeňáku, který používá Budějovický Budvar, n. p. Další velmi důležitou látkou, která se při zpracování hlávek chmele uvolňuje, jsou polyfenoly, antioxidační látky bojující proti tzv. civilizačním chorobám. Maximální zdravotní přínosy může konzument získat pouze při konzumaci piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. Pro výrobu piva Budweiser Budvar vybírá pouze nejjemnější žatecký chmel Žatecký poloraný červeňák a vybraný moravský slad z Hané. Svým složením unikátní vodu čerpá z vlastních více než 300 m hlubokých artéských studní. Budějovický Budvar, n. p. dbá na dodržování tradičního postupu výroby, aby byla zachována originální chuť piva Budweiser Budvar.

Při výrobě tmavého ležáku používá Budějovický Budvar, n. p. čtyři druhy speciálních barevných ječných sladů, český, mnichovský, karamelový a pražený. V žádném případě nepoužívá kulér (potravinářské barvivo) jako levné náhražky drahých barevných sladů, protože vlastnosti barevných sladů dávají tmavému ležáku nezaměnitelnou chuť a jejich pečlivě vybraná kombinace specifické vlastnosti, odlišující tento ležák od ostatních tmavých piv.

Pivovar Budějovický Budvar, n. p. je čelní představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v České republice, ale v současné době také v téměř 60 zemích celého světa. (iDnes - komerční sdělení)

Významnému vědci a držiteli řady patentů bylo uděleno nejvyšší odborné ocenění Českého svazu pivovarů a sladoven. Doc. Ing. Jan Šavel, CSc. vedoucí výzkumník Budějovického Budvaru, n. p. byl na včerejší Svatováclavské slavnosti českého piva uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství. Toto nejvyšší odborné ocenění je udělováno Českým svazem pivovarů a sladoven od roku 2002. Jeho smyslem je přihlásit se k mnohaleté tradici výroby piva u nás a zároveň dát najevo, že bez profesionality, znalostí a individuálních schopností lidí pracujících v pivovarnictví a sladovnictví by nikdy nebylo možné dosáhnout vysoké prestiže a vynikajících výsledků obou oborů.

„Naše pivovarství a sladařství má řadu vynikajících odborníků, kteří se zasloužili o slávu českého piva a šíří ji u nás i v zahraničí,“ uvedl Ing. Jan Veselý, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven. „Navíc však máme štěstí v tom, že tito lidé jsou s to své vědomosti a znalosti předávat nastupující generaci a zajistit tak pokračování mezinárodního věhlasu českého pivovarství a sladařství i do budoucna,“ dodal Jan Veselý.

Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., (1944) celý život spojil s působením v Českých Budějovicích, kde se narodil. Po absolvování Vysoké školy chemicko-technologické nastoupil v roce 1967 do tehdejších Jihočeských pivovarů, n. p., a v Budějovickém Budvaru, n. p., pracuje dodnes. Postupně zastával pozice vedoucího podnikové laboratoře a útvaru řízení jakosti a posléze se stal vedoucím samostatného výzkumného pracoviště v Budějovickém Budvaru, n. p. Jeho původní specializací byla pivovarská mikrobiologie a své poznatky i praktické zkušenosti shrnul do knihy Mikrobiologická kontrola v pivovarech. V té době také začíná jeho období vynálezů, např. jeho návrh originální půdy pro prokazování cizích kvasinek a mléčných bakterií znamenal rozšíření metod mikrobiologické kontroly. Další oblastí jeho profesního zájmu byly metody kontroly a navrhování nových kontrolních metod a přístrojů. Habilitoval v roce 1996 prací „Modernizace kontroly pivovarské výroby“.

„Vstoupit do Síně slávy je pro mě velká čest. Celý život jsem věnoval výzkumu výroby a kontroly kvality piva, aby se tento náš národní nápoj dostal ke spotřebiteli v té nejlepší kvalitě.“ sdělil vedoucí samostatného výzkumného pracoviště Budějovického Budvaru, n. p. doc. Ing. Jan Šavel, CSc. a dodal: „doufám, že má práce trochu přispěla k dalšímu rozvoji tradice a věhlasu pivovarnictví v České republice.“

Docent Šavel je odborně činný v řadě našich i mezinárodních institucí. Je členem Skupiny pro pivovarskou vědu v European Brewery Convention. Pedagogicky působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Dále je členem vědeckých rad Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze i Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Jan Šavel publikoval více než 150 sdělení doma i v zahraničí. Je autorem a spoluautorem asi třiceti patentů. (n.p. Budějovický Budvar)

Pivo, hezká děvčata ... pojmy, které si vybaví většina cizinců, když se řekne Česká republika. Zda se jedná pouze o stereotypy, o tom ať rozhodne každý z nás sám. My jsme zjišťovali, zda české pivo není jen vyčpělý, prázdný pojem, za kterým se už dávno neskrývá tradice, poctivost a fortel sládků. V poslední době objevila spousta článků na téma licenční výroba a český chmel. Řada českých pivovarů začala vařit pivo v licenci. V článcích o českém chmelu jsme se dozvěděli, že ne všechno pivo, které konzumujeme, je vařeno ryze z českého chmele. Mělo by nás to znepokojovat. Názory se různí. Podle pivovaru Budějovický Budvar by se správné pivo mělo vařit z žateckého chmele, moravského sladu a kvalitní vody, nejlépe podzemní. To a další pravidla poměrně vtipnou formou popisuje Budvar ve své nové kampani 10 přikázaní. Proč?

Například chmel. Hlávky chmele lze samozřejmě nahradit chmelovým extraktem nebo granulátem. "Při použití celých hlávek chmele", tvrdí zmíněný pivovar, "Je při jejich správném skladování zabezpečena nejen správná hořkost piva, ale hlavně jeho aroma". Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky a polyfenoly, antioxidační látky bojující proti civilizačním chorobám. Na zdraví konzumenta tak má pozitivní vliv zejména konzumace piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele. Oproti tomu granulát vzhledem k mechanickému zatížení během procesu jeho výroby ztrácí velkou část aromatických a antioxidačních látek. Chmelový extrakt je dokonce vystaven ještě většímu zatížení než granulát (chmel se usuší, rozemele, zaleje kysličníkem uhličitým a vystaví se vysokému tlaku, na závěr se scedí). Ztrácí tak prakticky veškeré aromatické látky a polyfenoly, utváří tak pouze hořkost piva bez dalšího chuťového či zdravotního přínosu.

A co slad? Proč by pivovary měly používat výhradně ječný slad Použití náhražek jako maltózový sirup, rýže či kukuřice údajně velmi výrazně mění chuť vyráběného piva. Konkrétně v něm vzniká příchuť po těchto ingrediencích, která není typická pro pivo českého typu.

A co poslední zmíněná surovina, voda Voda z artéských studní je čistá, ekologicky nezatížená. Většinou nepotřebuje jakoukoli další chemickou úpravu (např. přidávání chlóru či změkčovadel), která by mohla ovlivnit delikátní chuťové vlastnosti piva.

Pivovar upozorňuje i na další praktiky, které se prý v řadě českých pivovarů dějí. Jednou z nich je uvaření piva na vyšší stupňovitost a jeho následné zředění na nižší požadovanou stupňovitost, urychlování jednotlivých výrobních postupů, atd. Ostře také vystupuje proti licenční výrobě, kterou mnohé velké pivovary považují za velmi efektivní způsob budování pozic na zahraničních trzích. Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více, navštivte: www.budvar.tv. (Novinky)

Nejen Britové se obávají úpadku tradiční výroby piva. V České republice zahájil pivovar Budějovický Budvar kampaň, v níž varuje spotřebitele, že příchod nadnárodních pivovarských skupin má negativní vliv na kvalitu i tradici pivovarského řemesla v zemi, která v 19. století vyrobila první zlatý ležák. Od pádu komunismu do země, která je ve světě známá kvalitou svého piva, pelášily západní pivovarnické společnosti, aby zde vybudovaly své základny. Společnost SABMiller, která vznikla sloučením Jihoafrických pivovarů a společnosti Miller z USA, dominuje českému pivovarnickému průmyslu. Vlastní Pilsner Urquell- originální světlé plzeňské pivo, Gambrinus, Radegast a Velké Popovice. Interbrew ovládá Pražské pivovary, které změnily svůj název na Staropramen, který lépe odráží význam jejich hlavní značky. Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice. Dokud nebude nalezen vhodný strategický partner zůstává tento í pivovar ve vlastnictví státu. Pojmem strategický partner rozumějte kdokoli s výjimkou společnosti Anheuser-Busch, kolosu, který vyrábí ten druhý Budweiser.

Pod ochranou vlády Budvar i nadále vyrábí svůj klasický světlý ležák tradičním českým způsobem. Používá jen ten nejjemnější sladovnický ječmen z Moravy a vyhlášený žatecký chmel pocházející z chmelnic severně od Prahy. Čistou pramenitou vodu čerpá z prehistorického jezera umístěného hluboko pod pivovarem. A to nejdůležitější, nechává své pivo ležet plných 90 dní, což je u klasického ležáku nejdelší doba ležení na světě. Ve své kampani, která od tohoto měsíce probíhá v tisku a televizi, Budvar varuje milovníky piva, že větší pivovarníci maří tuto oddanost tradiční výrobě piva. Uvádí příklady používání laciného maltozového sirupu, chmelového granulátu a extraktů dovážených z Číny, Polska a Ukrajiny. Budvar rovněž tvrdí, že v některých případech je čistá pramenitá voda nahrazována říční vodou upravovanou chemickými látkami a že je zaváděna tzv. výroba koncentrované mladiny (HGB). To znamená, že pokud pivovar vyrábí několik druhů piva, nevyrábí každé z nich odděleně ( v oddělených várkách), ale vyrobí silný extrakt, který následně zředí vodou na výsledné produkty požadované stupňovitosti.

Hlavní změna v české metodě vaření piva tkví v přechodu ke kratší době kvašení. Kupříkladu klasický plzeňský Prazdroj zkrátil svou dobu úpravy a zrání z 60 na 27 dní. Stejným směrem se vydaly i Velké Popovice. Velké světové pivovary argumentují tím, že zhruba po 30 dnech už kvasnice v nádržích nic nedělají, což znamená, že tu ladem leží spousta cenné tekutiny. Pro pivovary je zjevně mnohem ekonomičtější omezit dobu kvašení (zrání), a zvýšit tak objem výroby. Proti tomuto názoru vášnivě protestuje budvarský sládek, Josef Tolar. Tvrdí, že když se použijí ty nejlepší suroviny, pivo je tím lepší, čím déle zůstane v ležáckých sklepích. Svá slova potvrzuje tím, že návštěvám ve sklepě dává ochutnat vzorky, v různém stadiu zrání. Budvar je po 90 dnech zrání docela jiný než Budvar, který ve sklepě zraje 40 dní; časem se stává lahodnějším a jemnějším pivem delikátní chuti a lehkosti.

Kampaň Budvaru, známá jako Desatero, říká, že pravé české pivo by se mělo vařit jen z čisté pramenité vody, celých chmelových hlávek, moravského ječmene tradičními způsoby rmutování a kvašení a že konečný produkt se nesmí v žádném případě ředit. Doufá, že se jeho poselství dostane odezvy od milovníků piva, zejména těch mladších ze zelené generace, kteří se obávají globalizace potravin a nápojů a používání chemikálií a nekvalitních přísad. Důkaz, jako vždy, leží ve sklenici. Plzeňský Prazdroj býval klasickým světovým pivem, bohatým, aromatickým, vyznačujícím se plnou chutí, u něhož bylo množství sladu vyvažováno dostatečným množstvím chmele. Nyní, když se výrazně snížila doba zrání, se z něho stalo řidší, méně vyrovnané, sušší a skoro nepříjemně hořké pivo, kterému schází jeho dřívější komplexnost. Věřím, že kampaň Budvaru trefí v České republice do černého. V Británii se jí to určitě podaří. (Novinky - Z britského listu Morning Advertiser)

Na včerejším setkání s novináři to řekli zástupci podniku. Podle právničky Heleny Lejtnarové získal Budvar na základě Přístupové dohody a z ní vyplývající ochrany zeměpisného označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo možnost na svých výrobcích používat logo zeměpisného označení Protected Geographical Indication (PGI). "Za spojením svého výrobku s místem původu si Budvar stojí. Za tohoto stavu věci nelze uvažovat v žádném případě o licenční výrobě, protože jakmile je kvalita výrobku závislá na zeměpisném prostředí nebo místě původu, tak jej nelze vyrábět v licenci," řekla Lejtnarová.

Logo PGI je potvrzením daných kvalit výrobku. Konzument, který si takový výrobek vybere, podle Lejtnarové ví, že dostává originální výrobek, který se nevyrábí nikde jinde než v místě původu. Modrožluté logo zatím na výrobcích Budějovického Budvaru spotřebitelé nenajdou. Jak Lejtnarová uvedla, podle sdělení Evropské komise je nejprve zapotřebí podmínky, které musí pivo z Budějovic užívající logo PGI splnit, zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. (Českobudějovické listy)

Budvar Po zrušení státního monopolu a přísných regulačních opatření na prodej importovaného piva, ke kterým došlo na konci loňského roku v Turecku, začal národní podnik Budějovický Budvar opět vyvážet na tamní trh. Budweiser Budvar je tak zatím první a jediná importovaná česká značka přítomná na tureckém trhu. "Náš obchodní partner vytrval ve snaze vrátit tradiční ležák Budweiser Budvar na turecký trh, takže se nám společně nakonec podařilo překonat všechny byrokratické bariéry," uvedl obchodní manažer Budvaru Robert Chrt a poznamenal, že ležák prodávaný pod značkou Budweiser Budvar se v Turecku řadí se do kategorie super prémiových piv. Pivovar ho tam v letošním roce plánuje vyvézt zhruba tisíc hektolitrů. Podle World Beer Reportu dosáhla v roce 2003 v Turecku produkce piva 7,8 miliónů hektolitrů. Na tamní trh bylo přitom dovezeno jen deset tisíc hektolitrů. V současné době exportuje Budějovický Budvar své pivo do téměř 60 zemí pěti světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. Po 62 letech se Budějovický Budvar rovněž vrátil na trh Spojených států a Kanady, kam na základě nevýhodné a pod nátlakem uzavřené smlouvy z roku 1939 exportuje pod obchodním jménem Czechvar. (Novinky)

Značka Budweiser, o kterou vede spor Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, by ve Finsku měla patřit české firmě. Řekl to dnes soudce Evropského soudního dvora Antonio Tizzano, který soudu doporučí, aby návrh schválil. Tizzano řekl, že s ohledem na historické vazby k pojmenování Budweiser má právo toto označení užívat český podnik, nikoliv Američané. Budvar by proto měl mít možnost ve Finsku používat jak pojmenování Budweiser, tak Bud, řekl soudce. Evropský soud obvykle před rozhodnutím posuzuje doporučení, které mu dá některý z jeho soudců. Existuje tedy pravděpodobnost, že soud Tizzanův návrh schválí, píše agentura AP. Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud.

Budvar byl založen v roce 1895 v Českých Budějovicích, které byly německy mluvícímu obyvatelstvu známé jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří od roku 1265. Anheuser začal název Budweiser používat proto, že pivo této značky bylo známé v Německu. Právě z Německa přišli zakladatelé Anheuseru do Ameriky. Tizzano se ve svém doporučení staví na stranu Budvaru, který argumentuje existencí mezinárodní smlouvy o ochranných známkách z roku 1995. Smlouva uznává minulé žádosti o registraci ochranných známek. Soud ve Finsku by měl podle soudce uznat, že název Budvar je spjat s názvem Budweiser. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí.

Budvar si ve Finsku svůj název zaregistroval v roce 1967, v roce 1984 ale finský soud ochrannou známku Budvaru zrušil. Budvar ji podle Finů málo využíval. Stejnou ochrannou známku si potom ve Finsku zaregistroval Anheuser-Busch, který Budvar zažaloval kvůli jejímu zneužití. (Lidovky)

Výrazný meziroční nárůst prodeje budějovického piva v Plzni hlásí už několik let Budějovický Budvar, trojka na českém pivním trhu. K Budvaru, který je po plzeňských pivech Gambrinus a Pilsner Urquell třetí nejprodávanější sudovou i lahvovou značkou v krajském městě, se přiklánějí zejména mladí lidé v klubech v centru města. Prazdroj však žádný propad prodeje v západních Čechách, kde ovládá více než 90 procent trhu piva, nepociťuje. Po vybudování obchodního střediska v Plzni před sedmi lety stoupl prodej budějovického piva o desítky procent. (Budnews)

Budějovický Budvar neuspěl u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie se snahou o zablokování registrace známky Bud amerického pivovaru Anheuser-Busch (AB) v Evropě. Podle informací amerického producenta piva rozhodl úřad tři ze čtyř známkoprávních sporů ve prospěch AB. Podle Budvaru nenabylo rozhodnutí úřadu právní moci a lze se proti němu odvolat. Budvar navíc tvrdí, že úřad vyhověl společnosti Anheuser-Busch pouze v registraci ochranné známky Bud pro jiné výrobky a služby, například marketingové. "V žádném případě Anheuser-Busch nesmí v zemích EU užívat pro své pivo ochrannou známku Bud," uvedla Nikola Dřevínková z agentury ExMise, která Budějovický Budvar mediálně zastupuje. Pokud toto rozhodnutí potvrdí odvolací soud, získá firma Anheuser-Busch podle jejích představitelů v rámci všech zemí EU právo používat známku Bud pro významné marketingové aktivity v pivovarnickém průmyslu. "Tento výsledek představuje důležitý precedens pro naše další soudní spory, ve kterých nám jde o ochranu našich známek Budweiser a Bud v Evropě," komentoval rozhodnutí úřadu prezident a generální ředitel Anheuser-Busch International Steve Burrows.

Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí. Tento soudní spor začal v roce 2001, když se Budějovický Budvar postavil proti evropské registraci známky Bud firmy AB. Budějovický Budvar založil svůj nesouhlas na několika státních patentových zákonech.

Společnost Anheuser-Busch se hodlá odvolat proti té části rozsudku, která byla rozhodnuta ve prospěch Budvaru. (MaM)

Budějovický Budvar loni zvýšil oproti roku 2002 export svého ležáku do Ruska téměř o 56 procent. Podle manažera pro exportní trh v Rusku Tomáše Bártů prodal loni podnik na ruském trhu 24.000 hektolitrů ležáku. Podíl dovozu piva z České republiky činí dvě procenta celkového objemu importovaných piv. Podle údajů agentury CzechTrade prodala Česká republika v roce 2003 do Ruska 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle objemu spotřeby zaujímají v Rusku první místa značky Bavaria, Budweiser Budvar, Staropramen a Pilsner Urquell.

„Ruský trh patří mezi pět největších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2003 na něj putovalo 4,5 procenta z celkové exportní produkce," řekl Bártů. Dodal, že v budoucnu lze díky zlepšující se životní úrovni v této zemi očekávat další nárůst. Podíl dovozního piva na ruském trhu činí maximálně jedno procento, a to i přesto, že se českým pivním společnostem podařilo v loňském roce prodat o 20 procent více než v roce 2002.

Podle výroční zprávy The Beer Service společnosti Canadean ruský trh v posledních letech dramaticky roste. Příčinou je makroekonomická stabilita. Nejvíce se preferují ležáky, které reprezentují více než 90 procent celkově prodaného objemu piva. Z hlediska spotřeby se Rusko v roce 2002 umístilo na šestém místě světového žebříčku. (Budnews)

Kultovní pivnice Masné krámy uzavřená hygienikem po předloňských povodních je noční můrou pro některé představitele českobudějovické radnice. Prodejem podílů města v Masných krámech se v současnosti zabývají soudy. Před několika dny dokonce podal jeden z podílníků podnět státnímu zastupitelství, aby přešetřilo podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele pracovníků magistrátu. "Aby mohlo město prodat svůj podíl, jeho úředníci mi zatajili některé informace. Město ho prodalo Budvaru, i když jsem uplatnil předkupní právo," tvrdí spolumajitel Masných krámů Josef Dušek.

Restituent už vloni vyhrál svůj spor s městem a dosáhl toho, že soud zrušil smlouvu na převod části Masných krámů na Budějovický Budvar. Někteří zastupitelé považují výsledek soudu, ale i současnou zprávu kontrolního výboru za skandál. Podle nich radní porušili zákon a připravili pokladnu o statisíce korun tím, že uzavřeli s Budějovickým Budvarem neplatnou kupní smlouvu. Masné krámy jsou zavřené a nevydělávají vlastníkům peníze. "Požádali jsme finanční výbor o vyčíslení škody," uvedla zastupitelka Marie Paukejová. "Budeme se tím zabývat na červencovém zastupitelstvu. Objevili jsme nedostatky. Například i to, že nebylo uplatněno předkupní právo pro dědice jednoho z podílníků, který v té době zemřel," uvedl člen kontrolního výboru zastupitelů města Lumír Mraček.

O prodeji městského podílu se začalo jednat po předloňských povodních, které Masné krámy poničily. Kromě města přitom vlastní objekt ještě deset majitelů. Josef Dušek tvrdí, že v první chvíli zájem Budvaru přivítal. Nelíbilo se mu však, že rada města rozhodla o prodeji podílu bez spoluvlastníků a zastupitelé městskou část prodali, ačkoliv měl o ní zájem. "Chtěl jsem, aby Masné krámy zůstaly dál ve spoluvlastnictví. Ale Budvar chtěl získat další podíly. Kdo zaručí, že ho vláda nezprivatizuje do zahraničí?" míní Dušek. Zastupitelka Paukejová se domnívá, že město vlastníky Masných krámů vlastně podvedlo. "Zastupitelstvo prodej schválilo měsíc před komunálními volbami. Upozorňovala jsem na to, že takové jednání nemá všechny právní náležitosti," uvedla. A co na to město? "Smlouva mezi městem a Budvarem je neplatná, jsme vlastně zase na začátku," řekl právník magistrátu Jiří Homolka. "Nikdy jsme neusilovali o podíly na Masných krámech. Stále máme zájem v nich provozovat restauraci a spravovat je," poznamenal ekonomický náměstek Budějovického Budvaru Petr Jánský. (iDnes)