V pivovaru Budějovický Budvar, n.p. byl dokončen vývoj nové značky piva. Projekt byl zahájen již v srpnu 2005. Po provedení marketingových analýz a průzkumů trhu byly od léta 2006 připravovány a hodnoceny různé zkušební várky. Během podzimu 2006 se do rozsáhlých chuťových testů aktivně zapojilo několik stovek konzumentů piva, kteří pomáhali vytvořit a doladit chuť nového piva podle svých představ.

“Rozhodli jsme se vstoupit do nového spotřebitelského segmentu, v kterém jsme dosud neměli žádný produkt. Nyní budeme mít v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu,“ říká Ing. Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru.

„Nové pivo s odlišným chuťovým charakterem rozšíří současné portfolio produktů našeho pivovaru a osloví zcela novou skupinu zákazníků,“ dodává brand manažerka značky Pavlína Jandová. Od zavedení nové značky piva očekává Budějovický Budvar další zvýšení celkových prodejů společnosti. Jméno produktu, logo a další podrobnosti budou oznámeny na tiskové konferenci těsně před uvedením nového výrobku na trh. (Web Budvar)

Tak staré kvasinky se v českém pivovarnictví asi jinde nenajdou. V Budějovickém Budvaru pomáhají vytvářet chuť tamějšího piva už 111 let. A stále jde o stejný kmen. Od první várky.

To je velká rarita. Jen se neví, kde se vzaly, protože laboratoře či separační technika tenkrát neexistovaly.

"Naši předchůdci měli prostě šťastnou ruku," říká Jan Šavel, který se v podniku kvasinkám věnuje už čtyři desítky let. Není náhodou, že se těmhle kvasinkám prostě říká Budvar.

V řadě pivovarů kvasinky měnili, když přecházeli z otevřených kvasných nádob na uzavřené tanky nebo při výrobě nealkoholického piva. Ty předchozí prostě novým potřebám nevyhovovaly. Tak se hledaly i jiné druhy kvasnic.

"Ve velkoobjemových tancích je rozdíl tlaku u dna a na hladině kolem jedné atmosféry. Zatímco ve starých kádích to byly dvě desetiny," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar, proč se s tímto rozdílem mnohé kmeny kvasnic nedokázaly vyrovnat.

Kvasnice totiž chuť piva ovlivňují stejně jako třeba používaná voda nebo chmel. Jsou to mikroorganismy příbuzné houbám, jejichž některé druhy způsobují kvašení. Alkoholové, octové, mléčné nebo máselné. Podle typu kultury se takové kvašení pak dělí na svrchní a spodní. To pivovarníci rádi zdůrazňují, protože v anglosaském světě se k vaření piva "odjakživa" používají kvasnice se svrchním kvašením, zatímco v Evropě se spodním.

Rozdíl? Obrovský.

Zatímco svrchní probíhá při teplotách od 15 do 22 stupňů Celsia, spodní zpravidla od 6 do 12 stupňů. Podle teploty se metabolismus kvasinek pak orientuje na produkci etanolu nebo doprovodných alkoholů, esterů nebo aldehydů. Evropská piva jsou proto méně ovocná, kvasí pomaleji, a proto je i jejich výroba dražší. Platí totiž úměra: čím vyšší teplota, tím rychlejší kvašení, a tedy i ekonomičtější výroba.

A aby nebyl složitostem konec, belgičtí výrobci silných piv, takzvaných lambic, používají divoké kmeny kvasinek, kvasící samovolně. Prostě jak se jim zachce, dokonce za přítomnosti organismů, které se v jiných výrobách považují za kontaminující.

Ostatní pivovary jsou ale rády, když mají výrobu pod kontrolou. Což znamená používat čisté, laboratorně kontrolované kultury.

Přitom spontánní, divoké kvašení, pivovarnictví provázelo až do roku 1893. Do doby než dánský botanik Emil Christian Hansen, mimochodem vyučený malíř pokojů, izoloval čisté kultury kvasnic, které pomohly zvýšit kvalitu piva. Zavedl jejich mikroskopickou kontrolu, množení ve sterilním prostředí a dlouhodobé laboratorní uchovávání.

"Kvasinky jsou úžasné v tom, že každý kmen produkuje jiné těkavé látky, různé chutě a vůně, prokvašuje pivo hluboko, středně nebo málo," vysvětluje Tolar. I proto má třeba Prazdroj pivo méně prokvašené, zatímco pro to budvarské je typické hluboké prokvašení. To pak určuje i charakter hotového výrobku. (iHNed)

Budějovický Budvar může s konečnou platností prodávat své pivo v Portugalsku pod svou značkou. Vítězství českého pivovaru potvrdil Evropský soud.

Velký senát pro lidská práva ve Štrasburku odmítl odvolání amerického pivovarského gigantu Anheuser-Busch proti předloňskému rozsudku tohoto tribunálu, který americké společnosti de facto zakazoval prodávat v Portugalsko její pivo pod značkou Budweiser.

Velký senát dospěl poměrem hlasů 15:2 k závěru, že portugalský nejvyšší soud nepostupoval svévolně ani zjevně iracionálně, když v roce 2001 rozhodl, že právo na používání ochranné známky Budweiser Budvar má v Portugalsku česká společnost. Rozhodnutí nejvyššího soudu se opíralo o československo-portugalskou smlouvu o ochraně původu z roku 1986.

Americká společnost si ještě v roce 2001 ve Štrasburku stěžovala na Portugalsko s odůvodněním, že rozhodnutí portugalských soudů odporovalo protokolu číslo 1 k Evropské úmluvě o lidských právech, který se týká ochrany vlastnictví včetně duševního. Američané poukazovali na to, že o zaregistrování ochranné známky Budweiser požádali v Portugalsku už v roce 1981, tedy šest let před uzavřením československo-portugalské smlouvy. Senát štrasburského soudu ale stížnost odmítl s poukazem na to, že právo amerického pivovaru na užívání ochranné známky nebylo porušeno, protože ji v Portugalsku nikdy neměl zaregistrovanou.

Američané se odvolali, ale velký senát dnes odvolání zamítl. Uvedl, že štrasburskému soudu nepřísluší stavět se na místo národních soudů, ale zajistit, aby jejich rozsudky nebyly poznamenány svévolí nebo zjevnou iracionálností. To se podle něj v nynějším případě nestalo a příslušný článek protokolu evropské úmluvy nebyl porušen.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar mezi sebou vedou po celém světě kolem stovky známkoprávních sporů a správních řízení před patentovými úřady. (Lidovky)

Minimálně dalších pět let bude národní podnik Budějovický Budvar v čilém obchodním kontaktu se zapřisáhlým konkurentem - americkým pivovarem Anheuser-Busch. Ten bude do USA budějovický ležák Czechvar. Obě firmy přitom spolu v mnoha zemích vedou spory o ochranné známky.

Firmy zcela převratnou změnu ve vzájemných vztazích včera oznámily společnou tiskovou zprávou. Minimálně ve čtyřiceti zemích světa přitom vedou téměř stoleté nemilosrdné soudní pře o používání ochranných známek Budvar, Bud, či Budweisser.

První krok učinil podle tiskového mluvčího Budějovického Budvaru Petra Samce americký protějšek a vyjednávání probíhala téměř rok. "Anheuser-Busch chce být největším importérem prémiových piv na americký trh. Proto měl zájem o ležák Czechvar," říká Samec.

Značka Czechvar je tuzemské pivní veřejnosti neznámá. V USA totiž pivovar nesmí prodávat výrobky pod značkou Budweiser Budvar, proto vytvořil tuto náhradu.

Budějovický pivovar tak rázem získá přístup do obrovské prodejní sítě a americký konkurent je Czechvaru údajně připraven poskytnout také marketingové a obchodní zkušenosti. Čeho se musel tuzemský podnik na oplátku vzdát?

Šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček odmítá, že by obchodní spolupráce měla jakýkoli vliv na existující spory. "Je to čistě obchodní dohoda, která se nezabývá jinými otázkami," tvrdí Boček, jenž neopomenul zmínit, že se nijak netýká privatizace národního podniku. O kolik se zvýší prodej Czechvaru a produkce pivovaru odmítá s ohledem na smluvní tajemství prozradit.

Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard, který kdysi vymohl malým výrobcům piva daňové zvýhodnění, umí takový obchod ocenit. "Pro Budvar to bude velmi zajímavé. Otázka je, jak se budou jejich vzájemné vztahy dále vyvíjet," říká Bernard.

"Po letech rozepří je to pro dva slavné pivovary významný krok, který vytváří vztahy prospěšné pro podnikání obou," pochvaloval si v oficiálním prohlášení August Busch IV., prezident a generální ředitel AnheuserBusch.

Pro americký gigant by samozřejmě bylo ideální, kdyby jednou mohl Budějovický Budvar získat. Elegantně by tak vyřešil veškeré známkoprávní rozepře a otevřela by se mu cesta k blokovaným trhům, na něž kvůli rozhodnutí soudu se svou značkou nemůže. Český pivovar nad ním loni zvítězil například v Číně nebo v Portugalsku.

Budějovický Budvar si s ohledem na svou velikost a státní vlastnictví vede velmi dobře. Zatímco loni utržil přibližně dvě a půl miliardy korun a vydělal téměř dvě stě milionů čistého, Anheuser-Bush má nesrovnatelnou velikost.

Vroce 2005 měl obrat patnáct miliard dolarů a vykázal téměř dvoumiliardový čistý zisk (přibližně 39 miliard korun). Tržní hodnota podniku s více než třiceti tisíci zaměstnanci se na newyorské burze cenných papírů blíží čtyřiceti miliardám dolarů. (iDnes)

Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva titul „Tmavé pivo roku“. Tmavý ležák byl uveden na trh teprve v roce 2004 a od té doby jeho obliba stále roste. Během krátké doby získal již třetí významné ocenění. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyznačuje jemně hořkou chutí bez dominance sladkosti, výrazně tmavou barvou a velmi hustou pěnou. Dnes se vyváží také do Německa, Velké Británie, Finska, Ruska a do několika dalších zemí. Prodejní výsledky prvních deseti měsíců letošního roku předčily očekávání – bylo dosaženo meziročního nárůstu prodeje o 50%. Již počátkem listopadu tak byl splněn plán prodeje pro celý rok 2006. V roce 2005 prodal Budějovický Budvar 12 757 hl tmavého ležáku.

České Budějovice, 30. listopadu 2006 – Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva titul „Tmavé pivo roku“. Je to v krátké době již třetí ocenění, které tmavý ležák získal. V únoru 2005 bylo toto pivo na londýnském festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ vyhlášeno nejlepším importovaným pivem a v červnu 2006 získalo v Praze stříbrnou medaili ve světové soutěži kvality „Monde Selection“. Sdružení přátel piva (dále jen SPP) letos udílelo tituly již po patnácté. Piva byla hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality - tedy hlasováním členů a odbornou degustací. Hlasování se letos zúčastnilo 804 členů SPP. Hodnoceno bylo celkem 143 druhů piv všech kategorií.

“Tmavý ležák jsme uvedli na trh až v roce 2004. Za krátkou dobu získal již tři ocenění, z nichž nejvýše hodnotíme právě titul udělený Sdružením přátel piva. Jeho členové jsou skuteční znalci piva, nikoliv teoretici,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Prodej tmavého ležáku Budweiser Budvar letos předčil očekávání. V období leden až říjen 2006 se výstav meziročně zvýšil o 50% a již počátkem listopadu byl splněn letošní plán prodeje. „V prodeji nám letos jednoznačně pomohlo zavedení tmavého piva v láhvích. Velmi výrazně nám vzrostl i export,“ dodává Samec. Tmavý ležák se nyní vyváží do Německa, Velké Británie, Ruska, Slovenska, Finska a dalších zemí. V roce 2005 vyrobil Budějovický Budvar 12 757 hl tmavého ležáku. V České republice se loni vypilo 276 690 hl tmavého piva.

Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používá více druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Tmavý ležák Budweiser Budvar má výraznou tmavou barvu a jemně hořkou karamelovou chuť bez dominance sladkosti. Vyznačuje se velmi hustou pěnou a delikátní vůní po praženém sladu a chmelu. (Web Budvar)

O pět procent na 1,15 miliónu hektolitrů piva vzroste letos produkce Budějovického Budvaru, posledního českého státního pivovaru. Nárůst prodeje podnik hlásí jak v tuzemsku, asi o tři procenta, tak v zahraničí, kam vyveze o sedm procent piva více než před rokem. „Zvláště nás těší výsledky v Česku, kde trh s pivem stagnuje. Ceníme si ale i významného zvýšení prodeje na našich nejdůležitějších exportních trzích, tedy v Německu, Velké Británii, na Slovensku nebo v Rakousku,“ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt. (Právo)

Přes celkovou stagnaci domácího trhu se sudovým pivem bude Budějovický Budvar nakupovat nové sudy KEG. V roce 2006 totiž poptávka po sudovém pivu z Budějovického Budvaru vzrostla a v příštím roce je očekáváno další zvýšení prodeje doma i v zahraničí. Celkem bude nakoupeno 2500 kusů nových sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhne 21 mil. Kč.

České Budějovice, 13. prosince 2006 – Kvůli očekávanému růstu poptávky bude Budějovický Budvar, n.p. v roce 2007 investovat do nákupu nových sudů. Celkem bude nakoupeno 10 000 nových sudů typu PLUS KEG. Konkrétně to bude 2500 kusů sudů o objemu 20 l a 7500 kusů sudů o objemu 30 l. Výše investice dosáhne 21 mil. Kč. Přitom již letos v létě bylo nutné nakoupit 3000 kusů sudů o objemu 30 l v celkové hodnotě 5,8 mil. Kč. Nákupem menších sudů vychází Budějovický Budvar vstříc také požadavkům trhu, neboť segment gastronomie stále více preferuje pivo v menších obalech.

„Poptávka po našem sudovém pivu v letošním roce vzrostla, především díky exportu. Protože v příštím roce očekáváme další nárůst, musíme se včas připravit hlavně na letní sezónu,“ říká Ing. Petr Žáček, ekonomický ředitel Budějovického Budvaru. Velmi výrazný nárůst prodeje sudového ležáku Budweiser Budvar byl zaznamenán ve Velké Británii, kde letos dojde k meziročnímu navýšení prodeje točeného piva asi o 15%. Letos se tak ve Spojeném království prodá zhruba 27 000 hl točeného světlého a tmavého ležáku. Export sudového piva se výrazněji zvýšil i do Irska, Slovinska a některých dalších zemí.

V roce 2005 se sudové pivo podílelo na prodejích Budějovického Budvaru ze 46%, zbytek tvořily láhve, plechovky a tankové pivo. Celkové letošní investice Budějovického Budvaru přesáhnou 300 mil. Kč. Investice letos směřovaly především do moderních a energeticky úsporných technologií, podpory prodeje v tuzemsku i v zahraničí a také, z důvodu rostoucího prodeje, do nákupu nových přepravek a KEG sudů. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar po ročním provozu vyhodnotil fungování nového informačního systému. Informační systém zlepšil řízení, přispěl k zefektivnění všech procesů a také zvýšil celkovou konkurenceschopnost pivovaru.

Po ročním fungování v ostrém provozu bylo provedeno vyhodnocení nového informačního systému v pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Informační systém za 34 mil. Kč splnil očekávání. Zásadním přínosem je rychlejší přístup k informacím potřebným pro měření, vyhodnocování a kontrolu všech procesů ve firmě. Data jsou k dispozici v takové struktuře, která umožňuje rychlé a kvalifikované rozhodování. To ve svém důsledku vede k efektivnímu využívání zdrojů a úsporám nákladů. Podstatná je kvalitativní změna systému prodeje a distribuce zboží. Nyní je pivovar systematicky orientován na uspokojování potřeb zákazníků, což podstatně zvyšuje jeho konkurenceschopnost. Významným přínosem je také sjednocení informačních systémů ve všech zahraničních dceřiných společnostech, které mimo jiné umožní průběžnou kontrolu jejich obchodních a finančních dat.

„Můžeme říci, že to byla nezbytná investice. Nyní můžeme rychleji a efektivněji kontrolovat a řídit všechny procesy ve firmě. Je to nástroj, který nám pomáhá pružněji reagovat na potřeby zákazníků a také přispívá k celkovému snižování nákladů,“ říká Ing. Petr Žáček, ekonomický ředitel Budějovického Budvaru. „Systém dále rozšíříme implementací manažerské nadstavby, kterou zahájíme ve druhé polovině ledna 2007,“ dodává Žáček. Tento tzv. „Manažerský informační systém“ (MIS) umožní například plánování ve více variantách a tím výrazně usnadní hledání optimálních řešení při rozhodování o strategii dalšího rozvoje pivovaru. Budějovický Budvar tak získá další účinný nástroj, kterým v příštím roce podpoří letošní růstové trendy.

Potřeba modernizovat informační systém byla vyvolána především zvyšujícími se požadavky, které zákazníci kladou na logistiku, distribuci zboží a úroveň všech služeb. Zvláště v případě rychloobrátkového zboží je dnes naprosto nezbytné rychlé zpracování dat a flexibilní rozhodování. Dalším cílem projektu bylo zlepšení řízení všech procesů a zvýšení ekonomické efektivity celé firmy. Výběrového řízení se zúčastnilo šest softwarových společností. Implementace informačního systému byla ukončena v září 2005 spuštěním do ostrého provozu. V první etapě byly zavedeny moduly „obchod-distribuce“ a „finance“. Investice činila 34 mil. Kč, což bylo asi 13% z celkové sumy 260 mil. Kč, kterou Budějovický Budvar v roce 2005 vložil do svého rozvoje. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar zvýšil od loňského listopadu do letošního října prodej lahvového piva v tuzemsku o 28 procent. Včera to řekl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. Nárůst podnik přičítá zejména přechodu na nové půllitrové lahve, které nahradily původní hnědé obaly používané od počátku 90. let. Budvar do nich začal pivo stáčet právě před rokem. Investice do výměny činila téměř 50 milionů korun.

"Zvýšení prodeje bylo dosaženo i v zahraničí, a to o 4,4 procenta," řekl mluvčí. Dodal, že celkový prodej lahvového piva z Budvaru včetně exportu se tak za uvedené období meziročně zvýšil o více než 12 procent.

Lahve pivovar vyměnil u všech svých značek. Stáčí do nich jak světlý ležák a světlé výčepní pivo, tak i nealkoholické pivo. Budvar nezměnil jen obal, ale i vzhled a design etiket a hliníkové fólie na hrdle. Zároveň vzhled sjednotil s třetinkovými obaly. Hlavním cílem úprav bylo zvýšení konkurenceschopnosti a lepší odlišení od ostatních značek. Díky menší hmotnosti nových lahví, a tedy i nižší spotřebě pohonných hmot, Budvar ušetřil na distribuci zboží 1,5 milionu korun. (Českobudějovický deník)

Vrchní lidový soud v Pekingu zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch, Inc. a potvrdil v plném rozsahu rozhodnutí soudu první instance, vydané letos v červenci, které Budvaru umožnilo registraci ochranných známek Budějovický Budvar v Číně.

Rozhodnutí je konečné a Budějovickému Budvaru se tak po devítiletém úsilí konečně otevřela cesta na atraktivní čínský trh. „Kupní síla obyvatelstva se v této zemi postupně zvyšuje a roste i poptávka po autentickém a kvalitním značkovém zboží z dovozu. Z dlouhodobého pohledu považujeme čínský trh za dobrou obchodní příležitost,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Dosud Budějovický Budvar do Číny pivo nevyvážel právě z důvodů neukončené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě.

Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká, zhruba 20 litrů, je do roku 2010 očekáván nárůst konzumace piva až o 30 procent. To vzhledem k počtu obyvatel představuje objem nejméně 60 miliónů hektolitrů. (Právo)

Budějovický Budvar dosáhl v letošním roce výrazného nárůstu prodeje na stagnujícím a náročném rakouském trhu. Za prvních deset měsíců roku 2006 bylo dosaženo meziročního zvýšení o 13%. Na zvýšeném prodeji mají hlavní podíl změny v systému distribuce nastartované v roce 2005 a proto bude od ledna 2007 tento model rozšířen na celé Rakousko.

Budějovický Budvar, n.p. zaznamenal v průběhu prvních deseti měsíců letošního roku výrazné zvýšení prodeje piva v Rakousku. Meziroční nárůst v období leden až říjen činí 13%. To je vynikající výsledek vzhledem k tomu, že rakouský pivní trh je velmi náročný a v současné době stagnuje. Ležák Budweiser Budvar je nejprodávanějším importovaným prémiovým ležákem v Rakousku a tuto pozici chce udržet i v příštích letech. Úspěšné letošní výsledky mají základ ve změnách systému distribuce, které nastaly v roce 2005. Díky majetkovému propojení dosavadního klíčového importéra – firmy Kolarik & Buben GmbH - s pivovarem Ottakringer Brauerei je nyní možné k prodeji využívat rozsáhlou distribuční síť rakouského pivovaru.

„Tato forma spolupráce zatím fungovala pouze ve východní části Rakouska. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům ale rozšíříme v roce 2007 nový model na celé Rakousko. Firma Kolarik & Buben tam nahradí našeho dosavadního importéra,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Očekáváme, že naše prodeje v Rakousku se budou díky naplánované optimalizaci distribuční sítě i v příštích letech zvyšovat, do roku 2010 chceme naše prodeje navýšit o 18% v porovnání s rokem 2006,“ dodává Samec. Rakousko patří mezi 5 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2005 tam Budějovický Budvar prodal 39 000 hl světlého prémiového ležáku.

Firma Kolarik & Buben patří mezi tradiční dovozce Budvaru do Rakouska – spolupráce trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patří vyhlášená vídeňská restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je známá a oblíbená právě díky dokonale ošetřenému a načepovanému Budvaru. Schweizerhaus je zároveň vůbec největší restaurací na světě, která točí Budweiser Budvar. V letošním roce tam hosté vypili téměř 6 000 hl světlého ležáku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar dostal dnes oficiální informaci o tom, že jeho ochranná známka „Budweiser Budvar“ byla platně registrována na území Portugalska. Proces registrace ochranné známky byl zahájen již v roce 1999. Nyní byla známka s konečnou platností zaregistrována.

“Po sedmi letech jsme dosáhli dalšího konečného vítězství, které nám poskytuje známkoprávní jistotu a umožňuje nám bez rizika investovat do rozvoje našich obchodních aktivit na portugalském trhu,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Registrace ochranné známky je obecně faktorem, který podporuje rozvoj obchodu a umožňuje bez rizik využívat potenciál konkrétního trhu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Značka „Budweiser Budvar“ byla letos jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu „CoolBrands“. Světlý ležák z produkce pivovaru Budějovický Budvar má v Británii velmi dobré renomé, zejména mezi mladou generací. Důkazem mohou být i letošní předběžné výsledky prodeje, které vykazují významný meziroční nárůst o 12%. Letos se výrazně posiluje pozice Budvaru zejména mezi točenými pivy, kde zvýšení dosáhlo 15%. Točený Budvar si tak můžete objednat již v 1200 britských restauracích. Dosažené výsledky jsou o to cennější, že britský trh s pivem podle průzkumů letos poklesne až o 3%. V segmentu importovaných prémiových ležáků patří ležáku Budweiser Budvar 5. místo mezi 10 nejprodávanějšími značkami v Británii.

Světlý ležák Budweiser Budvar patří ve Velké Británii mezi moderní a módní značky. Jako jediný český výrobek byl letos zařazen do prestižního seznamu „CoolBrands“, který sestavila organizace nezávislých odborníků Superbrands. Jedním z kritérií pro zařazení do seznamu byl i nezávislý průzkum mezi spotřebiteli. V aktuálním přehledu figuruje pouze 94 světových značek ze všech oborů. Budweiser Budvar má v Británii vynikající renomé a jeho popularita zejména mezi mladými lidmi se stále zvyšuje. Svědčí o tom mimo jiné i letošní nárůsty prodeje. Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl export Budějovického Budvaru do Spojeného království meziročně o 12%. Britský trh s pivem přitom dlouhodobě stagnuje a letos podle průzkumů zřejmě poklesne asi o 3%. Pivu Budweiser Budvar patří 5. místo mezi deseti nejprodávanějšími importovanými prémiovými ležáky v Británii.

„Jsme hrdí na to, že naše pivo je jediným zástupcem České republiky v seznamu „Coolbrands“. Aktuálně tedy patříme mezi značky, které jsou v Británii nejvíce „IN“. Dobré jméno se zvláště ve Spojeném království nedá vybudovat přes noc,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Rostoucí popularita se odráží i v našich letošních prodejních výsledcích. Zejména nás těší nárůst v sudovém pivu, kde došlo ke zvýšení dokonce o 15%. Dnes si můžete točený Budweiser Budvar objednat již v 1200 britských hospodách. Zaměřujeme se hlavně na kvalitní podniky pro mladší generaci, jejichž počet chceme dále zvyšovat,“ dodává Petr Samec. Průměrná cena točeného Budvaru v Londýně se pohybuje mezi 3-3,5 GBP (123,8-144,4 Kč) za pintu (0,562 l). Spojené království je pro Budějovický Budvar druhým nejdůležitějším exportním trhem, na který směřuje téměř 20% z celkového vývozu pivovaru (asi 100 000 hl ročně). Budvar vyváží do Spojeného království především světlý ležák. Na celkových prodejích se z 30% podílí sudové pivo. V roce 2005 začal Budějovický Budvar v Británii prodávat i tmavý ležák v sudech a od ledna 2006 i v lahvích.

Britský trh patří mezi nejnáročnější na světě a místní konzumenti dávají přednost zejména vysoké kvalitě, kterou dokáží nejen poznat, ale i ocenit. Přednost přitom dávají pivu vyrobenému přímo v Británii. U importovaných piv, která tvoří 15% celkové spotřeby piva v Británii, preferují zákazníci především vysokou kvalitu, jedinečnou chuť a také originální původ. Samozřejmostí je vynikající image a pověst značky. O to dbá od roku 2001 dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Limited, která má 16 britských zaměstnanců a sídlí v Londýně.

Do seznamu „CoolBrands“ byl Budwesier Budvar zařazen již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2004. Více informací o „CoolBrands“ najdete na www.superbrands.com/uk. (Web Budvar)

Vrchní sládek Budějovického Budvaru vzpomíná na své začátky v pivovaru a říká, že Češi umějí pít pivo

Nejraději pije pivo, které je dobře upravené a vychlazené. Nejlépe si odpočine na zahradě. Už více než čtyřicet let pracuje v pivovaru Budějovický Budvar. V pozici hlavního sládka pivovaru v devadesátých letech spolurozhodoval o modernizaci podniku.

„Byla to doba, která přinesla velké pracovní vypětí, ale když vidíte, že to, co děláte, má úspěch, je to obrovská motivace, která vás žene do další práce,“ říká Josef Tolar.

* Kde a s kým pivo nejraději pijete?

Pivo není nápoj k tomu, aby ho člověk konzumoval sám. Nejlépe se pije s lidmi, se kterými je člověku dobře. Já nejsem množstevním konzumentem piva. Je to i tím, že v práci pořád něco ochutnávám. Plné sklenice se napiji v létě po sportu nebo v zimě na lyžích.

* Proč jste se vlastně rozhodl pracovat v pivovarnictví?

Vždycky mě bavila chemie, proto jsem si vybral studium potravinářské chemie na vysoké škole chemicko technologické. Protože moji rodiče bydleli u Budějovic, myslel jsem na to, že bych se sem rád vrátil. Z podniků, které tady byly, jsem si vybral Budvar, který byl tehdy zařazen do skupiny Jihočeské pivovary.

* V pivovaru jste prošel několika profesemi. Pomáhají vám tyto zkušenosti při řízení lidí?

Když jsem nastoupil, fungovala zásada, že každý nováček musel projít celou řadou pracovních skupin. Teď jsem v pivovaru jediný, kdo ví, jak se pracovalo s dřevenými sudy. Vyzkoušel jsem si, jak se vymývají. Tenkrát si k tomu řemeslníci svítili svíčkou. Dnes už je to pasé, ale když máte někomu něco nařizovat, je dobré vědět, jak se to dělá.

* Jak vypadá běžný den sládka budějovického pivovaru?

Dříve byl sládek předákem skupiny, pracoval s ostatními. Dnes přibyly manažerské funkce, zastupování pivovaru navenek, jednání s dodavateli.

* V čem spočívá řemeslná část vaší práce?

Je to inspekce po celém pivovaru. Hlásí se, co je nového, jaké pivo půjde na sudování. Ochutnává se, zda je pivo v pořádku.

* Zdá se, že vše, na co jste sáhl, se vám dařilo. Nechtěl jste někdy z pivovarnictví odejít?

V roce 1968 to za mě udělali jiní. Tehdy jsem byl chvíli ze školy, účastnil jsem se studentského hnutí. Při kádrování mi to spočítali, z vedoucího laboratoře jsem se stal technikem. Uvažoval jsem, že si najdu práci jinde, ale všude mi řekli, že o takového člověka nemají zájem.

* Jaké období kariéry bylo nejlepší?

Nejmilejší bylo pro mne období mezi roky 1990 a 2000, kdy jsme museli naráz vše předělávat, zvyšovat produkci pivovaru a rozhodovat o nové technologii. Bylo to období velkého nasazení a velkých úspěchů.

* Najdete si chvíli na odpočinek, jak trávíte volný čas?

Máme tu klub vysokohorských turistů. Když jsme někde řekli, že jsme klub vysokohorských turistů z Budvaru, tak se nám smáli, že chodíme jen od hospody k hospodě, ale my jsme třeba vylezli na Gerlachovský štít. Teď už se to změnilo, zdědil jsem po rodičích včelín a obrovskou zahradu. To jsou takové dědkovské zábavy, na které si zvykám.

* Máte rád zimní sporty?

Na lyže jsem jezdil na Šumavu. Tenkrát se ještě jezdilo okolo hraničního přechodu Dvořiště. Vždycky jsme mezi sebou vtipkovali, jestli jet rovně, nebo doprava. Rovně byla hraniční závora z tankového kanonu. Pokaždé jsme odbočili na Šumavu.

* V posledních letech jsou v módě piva s ovocnou příchutí. Chutnají vám?

Pil jsem ho už za minulého režimu na zahraniční výstavě. S kolegou jsme k němu přistupovali s despektem. Pivo má být pivo, kdepak třešňové nebo citronové. Pak jsem se napil a musel jsem s překvapením říci, že je to pivní nápoj a že ta ovocná složka je velmi zajímavá.

* Mají takové produkty šanci uplatnit se na českém pivovarském trhu?

Český konzument je silně tradiční, málokdo aktivně hledá nové chutě. Klientela je u těchto produktů omezená, ale může to být zajímavé oživení například pro ženy.

* Vždy, když se Češi vracejí z dovolené v cizině, vyprávějí si mezi sebou, jak drahé tam měli pivo. Kde jste si dal nejdražší české pivo.

Bylo to naše budvarské pivo. Před deseti lety mi v moskevském klubu řekli, že sklenice stojí čtyři a půl dolaru, což je nesmyslná cena i na Spojené státy. Podle sklenic na stolech to ale Rusům nevadilo.

* Umí Češi pít pivo?

Určitě umí. Nechci to soudit, ale například v Brazílii je největším lákadlem pivo vychlazené na jeden stupeň Celsia. To už se nedá poznat, jakou má to pivo chuť. Chuťově nejvýhodnější je náš způsob, kdy má pivo teplotu mezi šesti a osmi stupni.

* České pivovary skupují zahraniční firmy. Může se stát, že výroba tradičního českého piva zanikne?

Každý zahraniční vlastník přináší své postupy pro výrobu, které se dříve nepoužívaly. Tím se chuťový profil piva mění. Zatím ale pořád platí, že skupina českého piva je, i když s některými odchylkami, vymezená. (MF Dnes)

Včera vydal Budějovický měšťanský pivovar a.s. (dále jen BMP) tiskové prohlášení o tom, že jejich ochranná známka „Budweiser Bürgerbräu“ byla registrována v Polsku. Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na správnou míru.

Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejedná o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam funguje jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budějovický Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. V minulých dnech tedy začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které potrvá asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení vydá patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bude možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentuje tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale není univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdí, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ nenáleží. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budějovického Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V Polsku platí při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budějovického Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplňuje Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budějovický Budvar, který má v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce BUDWEISER, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budějovický Budvar má v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýká.

BMP rozpoutal proti Budějovickému Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opírá o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistují. BMP vznikl až v roce 1992. Letos v červnu Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru. (Web Budvar)

Nižší kvalita chmele z letošní sklizně neovlivní kvalitu piva Budějovického Budvaru. Pivovar ještě před zahájením letošní sklizně uzavřel s dodavateli smlouvy, v nichž specifikoval kvalitu i požadované množství této klíčové suroviny. „Máme záruku, že nakoupíme skutečně ten nejlepší chmel, který bude na podzim k dispozici,“ řekl sládek Josef Tolar.

Budějovický Budvar je jediný velký pivovar, který vyrábí pivo výhradně z hlávkového žateckého chmele. Pivovar nakupuje chmel na celý rok dopředu a skladuje ho ve vlastních prostorách.

„Chmel skladujeme ve speciálních klimatizovaných prostorách přímo v areálu pivovaru. Je to sice o něco nákladnější, ale můžeme se spolehnout na to, že bude uskladněn správně a že se jeho kvalita nesníží,“ dodal Tolar.

Budvar používá pro výrobu piva hlávky žateckého poloraného červeňáku. Tento chmel patří mezi nejdražší druhy chmele na světě a má nejvyšší obsah biologicky cenných látek.

Podobná pravidla uplatňuje Budějovický Budvar i pro nákup sladu. Nakupuje pouze moravský slad vyrobený ze tří vybraných odrůd. (MF Dnes)

Přestože v horkých letních dnech pracují stáčírny piva v Budějovickém Budvaru téměř nepřetržitě, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v létě důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých tanků byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.

Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 14 týdnů v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. V červnu dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7% a v červenci dokonce o 16%. Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a partie, již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.

„Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ říká Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování vzniká kysličník uhličitý, který z piva laicky řečeno „vymývá“ nežádoucí aromatické látky a další sloučeniny. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Ing. Josef Tolar, sládek Budějovického Budvaru.

Kvalita výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy slad, chmel a voda. Budějovický Budvar je například jediným velkým pivovarem v České republice, který pro výrobu celé své produkce používá výhradně nejkvalitnější hlávkový žatecký chmel a nikdy nepřidává do piva levnější druhy chmele, případně chmelové preparáty (extrakty). (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zastavila správní řízení s pivovarem Budějovický Budvar, n.p. kvůli reklamním spotům zimní kampaně „Hokejiáda“. RRTV rozhodovala z podnětu Českého olympijského výboru (ČOV) o tom, zda reklamy Budějovického Budvaru mohly být klamavé. Už v dubnu letošního roku stížnost ČOV ke stejné reklamní kampani zamítla Rada pro reklamu, která rozhodla, že kampaň není v rozporu s Kodexem reklamy.

České Budějovice, 31. července 2006 – Televizní spoty zimní reklamní kampaně „Hokejiáda“ pivovaru Budějovický Budvar, n.p. nebyly klamavé. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která tuto možnost od dubna prošetřovala, zastavila správní řízení v této věci. RRTV zahájila toto správní řízení na základě podnětu Českého olympijského výboru (ČOV). Rozhodnutí RRTV již nabylo právní moci.

„Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vítáme. Po předložení našich argumentů podpořila již druhá nezávislá a odborná instituce náš právní názor, že Budějovický Budvar kampaní „Hokejiáda“ neporušil žádné české zákony ani další právně závazné předpisy. Vedle RRTV náš názor nedávno podpořila také arbitrážní komise Rady pro reklamu,“ uvedl Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Správní řízení RRTV se týkalo možného porušení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy. Toho se měl Budějovický Budvar dopustit tím, že objednal v televizním vysílání reklamy, které mohly být klamavé. Konkrétně měly tyto reklamy u spotřebitelů vyvolávat klamnou představu o spojení pivovaru Budějovický Budvar, n.p., případně jím vyráběného piva, se Zimními olympijskými hrami v Turíně. RRTV mohla v případě vysílání klamavé reklamy udělit zadavateli, zpracovateli a šiřiteli pokutu až do výše deseti milionů korun.

Podnět k zahájení správního řízení s RRTV i stížnost k Radě pro reklamu podal ČOV. V obou případech se opíral o tvrzení, že reklamní kampaň Hokejiáda měla zneužít tzv. olympijská symbolika chráněná zákonem č. 60/2000 Sb. Porušení zákona se měl Budějovický Budvar údajně dopustit využitím hokejového brankáře Milana Hniličky, zneužitím symbolu olympijské pochodně, použitím slova „hokejiáda“ během reklamní kampaně a dokonce také upozorněním, že „Budějovický Budvar není sponzorem Olympijských her ani Českého olympijského výboru“.

Ke kampani „Hokejiáda“ byly v minulosti vydány další tiskové zprávy, které najdete na www.budvar.cz. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Parné dny v první polovině prázdnin se podepsaly pozitivně na prodeji piva národního podniku Budějovický Budvar.

V červnu dosáhl pivovar meziročního nárůstu prodeje o 7 % a v červenci dokonce o 16 %, informoval Právo Petr Samec z Budějovického Budvaru. Zdůraznil, že pivovar pracuje již 14 týdnů v režimu téměř nepřetržitého provozu a ve stáčírnách proto musely být zavedeny mimořádné noční směny.

Zvýšený výstav piva ale neměl žádný vliv na kvalitu dodávek, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. „Již v průběhu dubna a května naplnil téměř všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo kvasící ve spilce a partie již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz piva bylo zapotřebí 2484 kamiónů,“ doplnil Samec. „Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce již v dubnu a květnu,“ konstatoval sládek pivovaru Josef Tolar. (Právo)

Americký pivovar Anheuser-Busch zablokoval vstup Budějovického Budvaru na čínský trh. Informoval o tom list Czech Business Weekly s tím, že Anheuser-Busch se odvolal proti rozhodnutí čínského soudu, které přiblížilo českou firmu k registraci ochranné známky Budějovický Budvar v Číně.

Americká společnost již má v Číně zaregistrovány ochranné známky Budweiser a Bud. "Domníváme se, že registrace ochranné známky tohoto českého pivovaru by narušila naše světově proslulé značky," uvedl šéf Anheuser-Busch International Stephen J. Burrows. Dodal, že firma v Číně od roku 1995 značně investovala a bude zde své značky agresivně chránit.

Značkový spor pivovarů v Číně trvá již od roku 1997. Čínský soud minulý měsíc rozhodl, že ochranná známka Budějovický Budvar není zaměnitelná s ochrannými známkami Budweiser a Bud. "Poslední rozhodnutí soudu je významným krokem k definitivní registraci našich ochranných známek. Podstatně jsme se přiblížili k okamžiku, kdy se nám otevře čínský trh," uvedl tehdy mluvčí Budvaru.

Budvar do Číny nevyváží právě kvůli nedořešené registraci. Tamní pivní trh je přitom považován za velmi perspektivní. Je globálně největší a nejrychleji rostoucí. Zatím tam spotřeba piva na hlavu činí zhruba 20 litrů. Do roku 2010 by ale konzumace piva v Číně měla vzrůst až o 30 procent.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů a více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Budvar má nyní zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. (Finance.cz)