Budějovický Budvar v loňském roce vyvezl do zahraničí 605 tisíc hektolitrů piva, což je největší objem ve 115leté historii fungování podniku. Oproti roku 2009 vzrostl vývoz zlatavého moku z Českých Budějovic o 4,3 procenta, tedy o 25 tisíc hektolitrů. On-line deníku TÝDEN.CZ to oznámil mluvčí pivovaru Petr Samec.

„Byl to historický rekord za 115 let existence pivovaru," prohlásil Samec s tím, že Budvar tak posílil svou pozici mezi největšími českými exportéry. „Každé páté pivo loni vyvezené z České republiky pocházelo z Budvaru," dodal.

Výsledky Budvaru jsou opačné než u většiny jiných tuzemských pivovarů, protože podle odhadu Českého svazu pivovarů a sladoven poklesl loni celkový český export piva o 12 procent.

Nejdůležitějšími trhy pro Budvar jsou Německo, Velká Británie a Slovensko. „Do těchto tří zemí směřuje zhruba šedesát procent našeho exportu," vypočítává Samec. Podnik se však neustále rozhlíží po nových odbytištích po světě, loni na podzim začal například dodávat pivo do miliardové velmoci Indie. I v letošním roce plánuje další expanzi. „Vedeme jednání s potenciálními importéry v několika asijských zemích," uvedl Samec s tím, že konkrétní země zatím nelze jmenovat.

Mezi 59 zeměmi, kam loni Budvar dodával své produkty, se vyskytl problém v Kyrgyzstánu, takže pivovar tam vývoz svých produktů pozastavil. Podle Samce tento výpadek neznamenal pro podnik velkou újmu. „Výpadek našeho prodeje činil řádově jen stovky hektolitrů a my jsme byli schopni tento výpadek nahradit jinde," uzavřel Samec s tím, že Budvar v blízké budoucnosti podnikne kroky, aby se na kyrgyzský trh vrátil zpátky.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek

Je to spor, který asi nikdy neskončí. Novým bojištěm ve sporu mezi českým pivovarem Budvar a americkým pivním gigantem Anheuser-Busch je Velká Británie.

Po více než třiceti letech, kdy obě firmy vstoupily na jeden z nejdůležitějších evropských trhu s pivem, tak nejvyšší soud v Evropské unii, Evropský soudní dvůr v Lucemburku znovu řeší, kdo má v zemi právo používat světoznámou značku Budweiser.

Celý spor vlastně začal v roce 1976, kdy si budějovický pivovar ve Velké Británii zaregistroval značku Bud. O tři roky později Američané podali přihlášku značky Budweiser, v červnu 1989 pak o Budweiser požádal také českobudějovický Budvar.

Obě firmy společně

Po dlouhých soudních řízeních rozhodly v roce 2000 britské úřady o tom, že Budweiser mohou používat obě firmy.

Američané se ale s tímto verdiktem nesmířili a v květnu 2005 požádali úřad o to, aby registraci značky budějovické firmy prohlásil za neplatnou. "Požádali jsme o značku Budweiser dříve než Budvar, máme na ni právo," uvedli zástupci amerického pivovaru. Důležité je, že Američané zaútočili na Budvar jeden den před uplynutím pětileté lhůty.

Ta je podstatná, pokud by totiž obě firmy současně značku pět let po sobě používaly, podle práva EU už není možné značku firmám odebrat.

Českobudějovický pivovar se proto obrátil na britský soud a postup pivovaru Anheuser-Busch označil za fintu - jednodenní lhůta totiž českému výrobci vzala možnost účinné obrany.

Americká jednodenní finta

Britský soud ale nerozhodl a nyní se obrátil na Evropský soudní dvůr. Ten má rozhodnout, zda je postup americké firmy v souladu s právem EU vzhledem k tomu, že obě společnosti dlouhou dobu značku Budweiser užívaly společně.

Právní válka mezi oběma pivovary, počet jejichž vzájemných soudních sporů od roku 2000 výrazně přesáhl stovku, tak pokračuje i přesto, že letos v létě rozhodl soud v Lucemburku, že právo na značku Budweiser v celé Evropské unii patří české firmě.

Kromě britského případu se přitom firmy stále soudí o značku Bud. Podle budějovického pivovaru tato značka evokuje místo, kde se pivo vyrábí, tedy České Budějovice.

Američané ale argumentují tím, že spotřebitelé v Evropě nemohou výraz "Bud" vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice v jeho německé verzi (Budweis).

Evropský soud sice před dvěma roky rozhodl ve prospěch Budvaru, podle generálního advokáta Soudního dvora EU by ale měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat.

Pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Americký Anheuser-Busch ale zavedl svoji vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek

Pravicová česká vláda chystá privatizáciu štátnych podnikov. Medzi inými by malo ísť o Budvar, Poštu a Lesy.

V Českej republike sa pripravuje asi už posledná vlna privatizácie štátneho majetku. Podľa denníka MFDnes ju chystá české ministerstvo financií. Mala by sa týkať podnikov, ktoré už štát nepotrebuje riadiť, ale aj niektorých skúšobných a výskumných ústavov.

"Chceme urobiť revíziu nepotrebného majetku a čo najrýchlejšie vytvoriť podmienky pre jeho urýchlený predaj. Aby zbytočne nečakali na privatizáciu, ktorá nikdy nepríde, a uvoľnili si kapacity," uviedol tajomník ministra financií Zdeněk Zajíček.

Podľa neho pôjde o štátne podniky, ktoré ešte neprešli transformáciou, ako sú napríklad Budějovický Budvar, Lesy ČR alebo Česká pošta. Ale tiež skúšobné a výskumné ústavy a zostatkové štátne podniky, napríklad rekreačné objekty z majetku polície a armády. Niektoré štát zaťažujú, pretože musí financovať stráženie a údržbu.

V najbližších mesiacoch preto jednotlivé rezorty dostanú za úlohu urobiť prehľad svojho majetku a na ministerstvo financií pošlú zoznam toho, čo by podľa nich mali prevádzkovať namiesto štátu súkromníci.

Konečné rozhodnutie však bude vždy závisieť od jednotlivých ministerstiev. Samotné ministerstvo financií žiadne štátne podniky nevlastní, má len podiely v desiatkach firiem, ktoré zdedilo po Českej konsolidačnej agentúre a Fonde národného majetku.

Kým privatizáciu podnikov ministri starostlivo plánujú, rozpredaj nepotrebných nehnuteľností beží naplno. Napríklad české ministerstvo obrany na webe ponúka 36 pozemkov a stavieb, ktoré nepotrebuje. Rekordmanom v rozpredaji sa stalo ministerstvo vnútra, ktoré vlani za nepotrebné nehnuteľnosti získalo pol miliardy Kč (19,79 milióna eur).

Umožniť väčšiu transparentnosť rozpredaja a tiež uľahčiť privatizáciu štátnych podnikov má novela zákona o majetku štátu, ktorú české ministerstvo financií teraz pripravuje. Platiť by mala najskôr od roku 2012.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí závěrečné hodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Budějovický Budvar byl „Hlavním partnerem české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. Účast Budějovického Budvaru na EXPO byla přínosem pro další rozvoj obchodních aktivit nejen v Číně, ale i v celé Asii. Hosté českého pavilonu vypili během výstavy 223 hektolitrů budvarského ležáku. Díky účasti na EXPO 2010 zvýšil pivovar letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek a také podstatně rozšířil sortiment piva dodávaného do Číny. Letos byl také zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech do Číny. Protože podstatně vzrostla známost značky Budějovický Budvar nejen v Číně, ale také v dalších asijských zemích, očekává pivovar v příštích letech další zvýšení exportu do těchto zajímavých teritorií.

Ve čtvrtek 9. prosince proběhlo na Ministerstvu zahraničních věcí ČR závěrečné zhodnocení účasti České republiky na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010. Jedním z reprezentantů ČR na této události světového významu byl Budějovický Budvar jako „Hlavní partner české účasti na EXPO 2010“ a jeho pivo bylo exkluzivně „Oficiálním pivem české expozice“. V restauraci CZECHIA na EXPO 2010 v Šanghaji se pro návštěvníky čepoval světlý i tmavý ležák z Budějovického Budvaru. Za půllitr čepovaného ležáku na EXPO 2010 platili návštěvníci 70 čínských RMB (v přepočtu asi 210 Kč). Tato cena odpovídá ceně, za jakou se tento prémiový originální ležák prodává v luxusních šanghajských restauracích pro zahraniční klientelu. Přes vysokou cenu vypili návštěvníci výstavy EXPO přes 223 hektolitrů světlého a tmavého ležáku, který se v Číně prodává pod ochrannou známkou „Budějovický Budvar“, doplněnou čínským ekvivalentem (čti „Bai De Fu“, v překladu znamená „mít hodně štěstí“ nebo „všichni mají mnoho štěstí“).

„S výsledky na EXPO jsme spokojeni. Podle našich odhadů ochutnalo naše pivo až 40 000 návštěvníků českého pavilonu z velmi solventní cílové skupiny, která je pro další rozvoj našeho prodeje v Číně klíčová,“ říká Ing. Jarmila Bočková, eventová manažerka Budějovického Budvaru a dodává: „Překvapil nás zvláště velký zájem o tmavý ležák, jehož objem činil asi 40% prodeje.“ V České republice tvoří tmavé pivo jen asi 2% celkové spotřeby.

„Díky účasti na EXPO 2010 jsme zvýšili letošní export do Číny meziročně téměř na trojnásobek. Celkový objem vyvezeného piva bude letos kolem 800 hektolitrů. Také jsme podstatně rozšířili sortiment piva dodávaného do Číny,“ komentuje výsledky Ing. Renata Pánková, vedoucí exportu Budějovického Budvaru. Byl zahájen export sudového světlého ležáku a tmavého ležáku v lahvích i sudech. Účast na EXPO 2010 byla efektivní propagací Budějovického Budvaru i v dalších asijských státech. Jihovýchodní Asie by se měla v nejbližších letech stát velmi perspektivním teritoriem. Přes prozatím nízkou kupní sílu vzniká v této oblasti cílová skupina pro importovaná originální a tedy i drahá piva. Do roku 2014 tam má vzrůst spotřeba piva o 25% a v samotné Číně až o 29%. Budějovický Budvar dnes vyváží pivo do devíti asijských zemí, kromě Číny například do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. V letošním roce byla vypravena také první zásilka piva do Indie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar, n.p. realizoval významnou investici do systému páteřní kamionové přepravy lahvového a sudového piva v rámci primární distribuce. Pivovar nasadil do provozu tři nové tahače značky Scania v celkové hodnotě 190 500 € (asi 4,8 miliónu Kč). Nové tahače jsou technicky dokonalejší a především mají úspornější provoz: průměrná spotřeba nafty se při plném vytížení pohybuje mezi 30 a 32,5 litry/100 km, u původních byla o 2-3 litry vyšší. Motory navíc splňují emisní normu EURO 5, což přinese další úspory na mýtném, které se pro tahače splňující tuto normu nebude v příštím roce zvyšovat. Tahače jsou vybaveny nejmodernějšími digitálními tachografy, které umožňují mimo jiné přesné sledování povinných odpočinkových časů a dob řízení řidičů.

„Nové tahače nahrazují opotřebovaná vozidla, která byla v nepřetržitém provozu od roku 2007. Staré tahače za tu dobu najezdily v průměru 780 000 kilometrů a náklady na jejich provoz a údržbu již byly nepřiměřeně vysoké. Hlavně se ale začala snižovat jejich spolehlivost,“ říká Ing. Vlastimil Němeček, vedoucí referátu dopravy Budějovického Budvaru. „Do vlastní primární distribuce investujeme proto, že je ekonomicky výhodná a je pro nás také zdrojem cenného know-how. Primární distribuce je v podmínkách Budvaru realizována z poloviny vlastní dopravou a zbylých asi 50% realizujeme s vybraným externím přepravcem. Tento systém primární distribuce provozujeme řadu let jako provozně a ekonomicky nejvýhodnější,“ doplňuje Ing. Pavel Pánek, vedoucí oddělení nákupu a logistiky Budějovického Budvaru.

Pivovar nyní disponuje vlastní flotilou 18 speciálních návěsů pro přepravu piva (tzv. „Budvar Expresů“), které jsou „přepřahány“ čtyřmi tahači. Soupravy s celkovou hmotností 42 tun jezdí do osmi obchodních středisek Budějovického Budvaru po celé České republice po pravidelných trasách ve dvousměnném nebo třísměnném provozu. Návěsy jsou upraveny tak, aby nedocházelo k přetížení zadní nápravy tahače. Při plném ložení se na návěs vejde 33 palet, to je 1320 klasických přepravek pro 20 půllitrových láhví. Za rok se uskuteční asi 2000 jízd plně naložených Budvar Expresů a celkem je tak převezeno 2 640 000 přepravek s pivem. To je asi polovina objemu piva, které pivovar prodá v ČR.

Celkový objem investic Budějovického Budvaru v roce 2010 se bude pohybovat v závislosti na devizových kurzech v rozmezí 190-200 mil. Kč. Větší část investic směřovala letos do výrobní technologie, především do zvýšení výkonu stáčecích linek, dále pak do logistiky a podpory prodeje.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Výhledy české ekonomiky v příštím roce nejsou příliš optimistické a negativně se odrazí i v tuzemském pivovarnictví. "V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti," uvedl v rozhovoru pro TÝDEN generální ředitel Budvaru Jiří Boček.

Jak váš podnik zasáhla ekonomická krize? Mnozí ekonomové naznačují, že už odezněla.

To jsou ti optimisté. Ale já slyšel i jiné ekonomy a ti říkají, že "možná přijde ještě jedna krize a bude ještě hlubší". Předpovědi o tom, jak se bude dařit světové ekonomice nebo českému hospodářství, jsou rozkývané. A navíc, jedna věc je analýza ekonomů, něco jiného je úsudek nebo určitý cit každého, kdo má na starosti nějaký podnikatelský subjekt nebo podnik.

Jaký je váš úsudek?

Já bych se vrátil na chvíli do roku 2009. V České republice jsme nebyli postiženi finanční krizí. U nás se víc projevila hospodářská recese. Vím, že nyní ekonomové říkají, jak ekonomika roste... Ale něco jiného je podívat se do struktury růstu a vidíme, že je tažen exportem, zatímco spotřeba domácností - obvykle tradiční pilíř růstu - vykazuje spíš negativní trend.

Jak se pokles spotřeby projevil v pivovarnictví?

Hlavní propad nastal loni v druhé polovině roku. Celkový meziroční pokles mezi lety 2009 a 2008 byl někde okolo šesti procent. A když se podíváme na letošní rok, tak to číslo je ještě výrazně horší. Za pololetí činil výsledek minus dvanáct procent. Když se na to podívám realisticky, tak se tento propad do konce roku ještě prohloubí. Můj osobní odhad je, že celkový propad se na konci roku bude pohybovat okolo patnácti procent. České pivovary skutečně nemají na růžích ustláno.

Jaké jsou příčiny tak dramatického propadu?

Je jich celá řada. Jednou z nich je zvýšení spotřební daně, k níž došlo od 1. ledna 2010. Mělo to sice být přechodné zvýšení, jak to původně plánovala Fischerova vláda, ale vše nasvědčuje tomu, že už to tak zůstane. Na pivovarnictví se to významně podepsalo. Státnímu rozpočtu to nepomohlo, protože predikovaný cíl bylo zvýšení o 1,4 miliardy korun, což se podle mého názoru nepodaří naplnit. Za první pololetí je výtěžnost na spotřební dani o zhruba 260 milionů korun vyšší. Za druhé pololetí se to už nedožene.

A další příčiny?

Je jí i oblast gastronomie. Český konzument začal méně navštěvovat restaurace. Svým dílem k tomu letos přispělo i velmi nešťastné počasí v měsících, které jsou klíčové pro prodej piva, otevírání předzahrádek a dalších venkovních prodejních míst. Například v srpnu se prodej propadl o třináct procent a to je srpen letní měsíc. Druhý vliv má na svědomí posilující česká koruna. Pro zahraniční hosty už je pivní turistika drahá a není zajímavá. Skupinové příjezdy turistů z Německa, Anglie nebo Irska významně opadly.

Z vašeho pohledu na tuzemskou ekonomiku tedy vyplývá, že její těžké časy ještě neskončily. Očekáváte tedy opět ekonomický pokles, tzv. "druhé dno"?

Hospodářská recese v České republice bude pokračovat. V roce 2011 dopadne na zemi proces různých legislativních změn a reformních kroků, které plánuje česká vláda. Vše dopadne na občany a oni v reakci na to změní své nákupní a spotřebitelské zvyklosti. Z tohoto hlediska patří pivo pro celou řadu lidí do kategorie takzvaných zbytných komodit. Znamená to, pokud na pivo nemám peníze, přestanu ho kupovat nebo snížím spotřebu.

Pokud se naplní váš odhad, že tuzemské pivovarnictví letos klesne o 15 procent, očekáváte, že v příštím roce by mohlo propadnout ještě více?

Za poslední dva roky už bude propad dohromady činit 21 procent. Myslím, že to zůstane na letošní úrovni. V případě, že se vydaří počasí, mohl by přijít mírný, ale opravdu velice mírný růst.

Jak si letos stojí Budějovický Budvar?

Když vezmu v potaz podmínky, ve kterých se pohybujeme, tak musím konstatovat, že si letos vedeme poměrně dobře. Z hlediska objemu prodejů jsme zaznamenali k 30. září pokles o nějakých 0,8 procenta a jsme na úrovni 970 tisíc hektolitrů. Ke stejnému období jsme měli tržby 1,52 miliardy korun, zatímco loni to bylo 1,57 miliardy korun. Oněch 50 milionů rozdílu se především skládá i z 28 milionů korun, o které jsme v tržbách přišli kvůli silnému kurzu koruny vůči cizím měnám. Jsme významný exportér v rámci České republiky, a navíc máme atypický podíl domácích a zahraničních tržeb, které jsou půl na půl. Proto u nás mají veškeré kurzové výkyvy významný vliv. Těch zbylých dvacet milionů propadu je dáno změnou orientace zákazníků na výrobky s nižší cenou.

Co je pro vás větší hrozba, výkyv eura nebo dolaru?

Pro nás je to určitě výkyv eura, protože nějakých 70 procent zahraničních tržeb je fakturováno v eurech.

Předpokládám tedy, že vaším bytostným zájmem je, aby bylo euro v Česku co nejdříve.

Bylo by to příjemné. Ale my jsme realisté. Česká republika v tuto dobu nesplňuje Maastrichtská kritéria pro přijetí eura. A až je budeme splňovat, tak potom bude minimálně tři roky trvat přechod na euro. Proto se domnívám, že ani v roce 2014 tu euro mít nebudeme.

V příštím roce dojde ke zdražení elektřiny, vody a dalších vstupů. Jak se na to připravujete?

Jsme ve stadiu příprav plánu na příští rok. Možné pohyby cen nejen zmíněných položek pozorně sledujeme a zároveň vyjednáváme s dodavateli. K ceně elektřiny můžu určitě říci, že se mi nelíbí, jak je víceméně ovlivňována administrativními kroky.

Růst cen vstupů a surovin vám zvýší náklady. Zdražíte kvůli tomu pivo?

Zatím nepředpokládáme, že bychom v roce 2011 plošně upravovali ceny našich výrobků. Jednání ještě probíhají, ale dá se říci, že na nákladové stránce to jsou samá negativa. Na to reagujeme tak, že hledáme nejrůznější úspory měrných spotřeb, jako například u vody. Pro příklad: v devadesátých let byla měrná spotřeba vody deset hektolitrů vody na hektolitr piva, zatímco dnes se pohybujeme na úrovni 4,2 hektolitru.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek | Foto: Lucie Pařízková

Také v letošním roce si budou moci hosté českobudějovických Masných krámů vychutnat nabídku „Svatomartinského posvícení“. Těšit se mohou především na do zlatova upečenou Svatomartinskou husu s plněným jablkem, červeným zelím a knedlíky. Husy se budou péci vcelku a jedna porce bude představovat ¼ celé husy, tedy asi 800 gramů. Svatomartinské posvícení začíná již dnes a potrvá do 14. listopadu.

„O Svatomartinské posvícení v Masných krámech je každoročně velký zájem. Letos bychom mohli během pěti dnů prodat až 100 hus, tedy 400 porcí,“ říká Luděk Hauser, šéfkuchař Masných krámů. Za ochutnání budou stát i jiné speciality z kuchyně Luďka Hausera, například grilovaná krocaní prsíčka se slaninou, zauzené pečené selátko na pivě, paštika z husích jatýrek nebo dýňová polévka.

Masné krámy jsou vyhlášené především kroužkovaným ležákem Budweiser Budvar, který je čepován z pivních tanků. Během „Svatomartinského posvícení“ ale budou k ochutnávce mimořádně připravena i „Svatomartinská vína“ ze sklepů Víno Mikulov. Pro milovníky bílého vína je to Müller Thurgau, z červených vín bude k dispozici Svatovavřinecké.

„Svatomartinské posvícení“ je jen jednou z mnoha letošních gastronomických akcí v Masných krámech. V říjnu mohli návštěvníci ochutnat speciality z rakouské a bavorské kuchyně a na konec listopadu se připravují „Zvěřinové hody“.

Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 10:30 do 21:00 hodin. Rezervace je možné objednat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz

O restauraci Masné krámy

Dnešní budova Masných krámů pochází zřejmě z roku 1554. Jak název napovídá, sloužily Masné krámy původně k prodeji masa. Na pivnici byly přestavěny v roce 1953 a rychle získaly značnou popularitu díky prvotřídnímu pivu z Budějovického Budvaru a výborné kuchyni. Po povodni v roce 2002 musely být uzavřeny a po pětileté odmlce byly znovu otevřeny 5. prosince 2007.

Rekonstruovaný interiér navazuje nejen na tradici původní restaurace, ale i na historický charakter budovy. Proto byly voleny architektonické prvky a tradiční materiály, které toto historické vyznění podporují (dubový masiv, přírodní kůže, černý matný kov, patinovaná měď). Nábytkové vybavení interiéru má jednoduchý a prakticky účelný charakter a svými výrazovými prvky také evokuje historickou sounáležitost se stavbou. To však neznamená, že by se v Masných krámech neuplatnily i nejmodernější trendy vybavení restauračních zařízení. Nalezneme zde jak velkoplošné obrazovky a další techniku pro velkoplošnou projekci, tak i WIFI připojení k internetu či bezdrátovou pokladní techniku. Kapacita restaurace je 190 míst.

Kroužkovaný ležák v Masných krámech

Nejdůležitějším druhem piva v nabídce Masných krámů je „kroužkovaný ležák“ Budweiser Budvar. V Masných krámech se kroužkovaný ležák Budweiser Budvar točí přímo z tanku. Kroužkovaný ležák je k dostání jen ve vybraných českých restauracích. Kvůli obsahu živých kvasinek je kroužkovaný ležák velmi citlivý na podmínky skladování (při 6° - 8° C) a ošetřování, které splňují jen některé restaurace. Počáteční postup výroby kroužkovaného ležáku je stejný jako u vaření ležáku Budweiser Budvar. Rozdíl spočívá v tom, že do hotového piva v konzumní jakosti se před stáčením přidá určité množství „kroužků“ – neboli nové kultury pivovarských kvasinek v nejlepší kondici a nový podíl extraktu. Kvasinky pak pokračují ve své práci a dostávají se živé přímo k zákazníkovi. Díky nim má kroužkovaný ležák lepší senzorické vlastnosti než klasický sudový ležák (vyšší plnost, vyšší říz, pevnější pěna aj.).

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Je až příznačné, že naši současní hokejoví mistři světa zahajují novou „mistrovskou sezónu“ v českobudějovické Budvar aréně. Značka Budweiser Budvar je totiž dlouhodobě (od roku 2003) spojena s nejpopulárnějším zimním kolektivním sportem, ledním hokejem. Budweiser Budvar se na letošní výjimečnou sezónu také výjimečně připravil. Již v červnu s pomocí hokejových mistrů světa uvařil „Zlaté pivo“. V říjnu zahájil zatím nejrozsáhlejší a největší hokejovou kampaň v historii značky pod názvem „Vítězství vás změní“, která bude probíhat až do mistrovství světa v ledním hokeji 2011 na Slovensku. Značka Budweiser Budvar se tak stala „Oficiálním pivem vítězství“.

Úřadující mistry světa v hokeji bude zítra z hlediště podporovat i 50 vybraných majitelů restaurací, které čepují Budweiser Budvar. Jedná se o přestavitele podniků, ve kterých nejlépe probíhá „hospodská“ část kampaně „Vítězství vás změní“. „Pro pozvané majitele restaurací je připraven celodenní program nazvaný „Vítězný hattrick“. Kromě společného fandění v hledišti pro ně bude připravena prohlídka pivovaru pod osobním vedením sládka Adama Brože a oběd v Masných krámech,“ říká Ing. Alena Mazancová, manažerka hokejových projektů z Budějovického Budvaru.

Kampaň „Vítězství vás změní“ odstartovala počátkem října zahájením prodeje speciální edice „Zlatého piva“, které v červnu pomáhali v Budějovické Budvaru uvařit čtyři hokejoví mistři světa (kapitán Tomáš Rolinek, Tomáš Vokoun, Petr Gřegořek a Jiří Novotný). Na trh bylo uvedeno jen 30 000 kusů multipacků „Zlatého piva“. Kampaň „Vítězství vás změní“ je velmi komplexní a využívá celou řadu komunikačních nástrojů, například televizní spot, různé internetové aplikace, promo v restauracích i v maloobchodních prodejnách i akce přímo na hokejových stadionech.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pivovar Budějovický Budvar, který je jediným tuzemským pivovarem ve vlastnictví státu, rozšířil svoji působnost o další významný trh. Ke stávajícím 58 zemím na pěti kontinentech aktuálně přibyla Indie.

„V září jsme začali spolupracovat s indickou společností Mangrove International Private z New Delhi a do Indie jsme dodali první dva kontejnery piva," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ generální ředitel pivovaru Jiří Boček, podle kterého se indický trh dynamicky rozvíjí a je perspektivní. „V zemi jsou však obrovské rozdíly, jsou tu lidé extrémně chudí, ale i extrémně bohatí," upozornil Boček.

Českobudějovický pivovar, jehož hlavní značkou je ležák Budweiser Budvar, v budoucnu hodlá zaměřit svou pozornost i na další země. „V Latinské Americe a v Asii už vzniká nemalá cílová skupina, na kterou bychom se mohli zaměřit," dodal Boček.

Expanzi pivovaru dokládá i nárůst počtu zemí, v nichž podnik působí nebo do nich alespoň dodává své produkty. Zatímco v roce 1991 to bylo 19 zemí, po aktuálním vstupu do Indie je to již 59 států. Za prvních devět měsíců letošního roku vyvezl Budvar podle Bočka o šest procent piva více než v loňském roce.

Zdroj: Týden.cz | Autor: Jiří Štefek

Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od roku 2009 sládkem v českobudějovickém pivovaru Budvar

Za rok mu pod rukama proteče více než milion hektolitrů piva, sám však přitom ochutná jenom nepatrné množství. Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od ledna 2009 sládkem českobudějovického pivovaru Budvar.

Brož nepochází z rodiny s několika generacemi sládků ani jej od mládí nikterak nepřitahoval alkohol. „Přišel jsem k řemeslu přirozeně přes zájem o přírodní vědy. Později na gymnáziu se k tomu přidalo trochu pragmatismu, trochu jihočeského patriotismu a nápad studovat pivovarnictví a sladařství byl na světě,“ popisuje.

Ačkoli studovat obor, v němž se učí vařit pivo, zní jako velmi lákavá nabídka, není to podle Brože vůbec jednoduché. Studenti musí znát mnohé z veškerých přírodních věd, především pak chemie. V posledním ročníku se ale ti, kteří vydrží, dostanou z laboratoří do malého školního pivovaru. A právě zde uvařil Brož svou první várku piva. „Po celou dobu studia se člověk nabíjí teorií a je skvělý pocit vyzkoušet to v praxi, navíc s úspěšným koncem v podobě hotového piva a jeho ochutnání,“ komentuje.

Po dokončení vysoké školy nastoupil Brož do pivovaru Budvar. Nejprve musel jako všichni začátečníci absolvovat tazvané technologické kolečko. „Čerstvý absolvent prochází celým provozem, na vlastní smysly si vyzkouší všechny práce včetně mytí tanků ve sklepě,“ vysvětluje. Takový úvod je podle něj velice cenný, protože pokud má člověk v budoucnu řídit zaměstnance a jejich práci, je dobré o té práci něco vědět.

Poté se Brož stal vedoucím varny a přes funkce technologa a podsládka postoupil až do role sládka. I když se podle něj sládkovské řemeslo během desetiletí hodně proměnilo a z čistého řemesla se stalo spíše manažerskou pozicí, stále jako sládek často sleduje samotnou výrobu piva. Je totiž zodpovědný za to, že brány pivovaru opustí jen kvalitní nápoj. Každodenní součástí jeho práce je tak ochutnávka čerstvě vyrobeného piva. „Chuť je vůbec to nejdůležitější. Můžeme mít miliony analytických rozborů, ale pokud pivo nebude chutnat, je výsledek naší práce špatný,“ zdůrazňuje. Dodává však, že během pracovního dne samozřejmě nemůže být ovlivněn alkoholem, a proto ochutnává produkt pouze v mililitrovém množství.

V pivovaru Budvar se ročně uvaří asi jeden a čtvrt milionu hektolitrů piva. Češi jsou podle Brože stále velice poctivými konzumenty. „Křivka spotřeby reaguje především na počasí, když je hezky, tak pijí víc. Druhým faktorem je sezona dovolených, kdy lidé častěji chodí posedět, toto kromě letního období nastává i během vánočních svátků,“ doplňuje.

Řada spokojených, výjimečně i nespokojených, zákazníků se sládkovi také ozývá. „Nejvíce se ale dozvím u piva, když slyším komentáře,“ připouští Brož. On sám pije zlatavý mok rád i po pracovní době a říká, že si neumí představit sládka, kterému by pivo nechutnalo. Při svých cestách také málokdy odmítne možnost ochutnat zcela jiné značky. „V dubnu jsem byl jako degustátor na světové soutěži piv. Přihlásili tam asi tři tisíce vzorků a musím říct, že Čechy jsou poměrně konzervativním pivním trhem. Většina našich produktů jsou ležáky nebo výčepní piva, ale na světě nalezneme mnoho zajímavých a často úplně odlišných druhů piv. Mnozí čeští konzumenti by je nejspíš do pivního světa ani neřadili,“ vypráví.

Také proto nechystá Budvar žádné pivní experimenty. Ostatně svou recepturu tu ladí již více než 115 let a nyní si ji bedlivě střeží. „U receptu na české pivo existuje několik obecných zásad, které najdete v každé učebnici pivovarnictví, ale musí se k tomu přidat naprosto špičková surovina a neošidit proces. V tom je klíč k úspěchu,“ doplňuje Brož.

U piva hodlá zůstat i v budoucnu. Obor má totiž stále rád, což dokládá i fakt, že se po pěti letech v pivovaru pustil ještě do studií v doktoranském programu. „Právě odevzdávám disertační práci, takže když se zadaří, budu sládek s doktorským titulem,“ uzavírá s úsměvem.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková

Pivovar Budvar nemusí o světoznámé značky piva z Českých Budějovic bojovat jenom s americkým obrem, společností Anheuser-Busch.

Spor o využívání značky Budweiser Bier (Budějovické pivo) vede firma také se svým městským sousedem, Budějovickým měšťanským pivovarem.

Budvar nyní uspěl v posledním ze sporů, které se svým konkurentem vyrábějícím například pivo Samson vede. Měšťanský pivovar totiž usiloval o ochranu názvu Budweis Bohemia 1795 Original Czech Lager Budweiser Bier.

Lidé vnímají Budějovice

Právě spojení Budweiser Bier ale bylo důvodem, proč ochranu pro značku nezískal. Podle zástupců měšťanského pivovaru neoprávněně - hlavní prvek ve značce je totiž letopočet 1795, to vnímají podle pivovarníků také spotřebitelé. "Lidé se nesoustředí na název Budweiser," uvedli zástupci pivovaru.

Úřad průmyslové vlastnictví ale tyto argumenty neuznal. Podle šéfa úřadu Josefa Kratochvíla je spojení Budweiser Bier tím, co lidé z názvu nejvíce vnímají, další části včetně etiket a erbů ocení lidé jenom z estetického hlediska.

Podle úřadu by si tak lidé mohli spojovat značku Měšťanského pivovaru s výrobky Budvaru. "Tím by mohla poptávka po pivech z Budějovického měšťanského pivovaru stoupnout, u výrobků Budvaru klesnout," uvedl Kratochvíl v rozhodnutí.

Lidé by se podle úřadu v případě záměny značek mohli dočkat jiné chuti piva než čekají. "Není tím předjímána horší nebo dokonce špatná kvalita výrobků Budějovického měšťanského pivovaru , nýbrž odlišná vlastnost výrobku. Tato skutečnost by mohla vést ke ztrátě atraktivity dobrého jména ochranných známek Budvaru," rozhodl úřad.

Oba pivovary z Budějovic mezi sebou bojují o o další značky. Jde o názvy B.B. Anno 1795 Original světlý ležák Budweiser Bier nebo B.B. Originál světlý ležák Budweiser Burgerbrau.

Boj o pět značek

Budvar nechce, aby jeho menší konkurent mohl ve svých názvech pro piva značku Budweiser jako dominantní prvek na etiketách využívat. "Slovní spojení Budweiser Bier je zaměnitelné s ochranou známkou ve znění Budweiser," napsali zástupci Budvaru úřadu.

Všechny spory o značky jsou zatím na začátku. Budvar bojuje o svoje značky také na mezinárodní půdě.

Spor Budvar a amerického Anheuser-Busch o značku Bud se tak nejspíš vrátí k nejvyššímu soudu EU v Lucemburku. Podle generálního advokáta Soudního dvora EU by měl soud vyhovět kvůli procedurálním chybám stížnosti Američanů a celý případ opět projednat. Před necelými dvěma lety ve sporu Budvar zvítězil.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny již více než sto let. Letos v červenci evropský soud rozhodl, že si Anheuser-Busch si nemůže zaregistrovat výraz "Budweiser" jako ochrannou známku pro Evropskou unii.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Tomáš Fránek

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru

Už 115 let se vaří pivo v Budějovickém Budvaru - a už dvacet let vede tento dosud národní podnik ředitel Jiří Boček. V čele firmy, proslulé především exportem prémiového ležáku, jde přitom Boček často "proti proudu" - letos se například Budvaru na rozdíl od jiných velkých pivovarů nepropadá produkce. A mezi šéfy jiných státních firem má zase šéf Budvaru dost výjimečnou pověst manažera, který umí odolávat tlaku politiků na nejrůznější "sponzorské akce".

HN: Český pivní trh se letos dramaticky propadá - za leden až srpen meziročně o dvanáct procent. Budvaru se zatím daří odolávat?

Celý trh se propadá jako nikdy dřív. Ale my jsme skutečně objemem výroby na úrovni loňska a v tržbách jen o 2,7 procenta níž než loni. Přestože na nás tvrdě dopadá posílení koruny při exportu, dělá to meziročně rozdíl v tržbách kolem dvaceti milionů korun.

HN: Právě Budvar ale podle Českého svazu pivovarů nedodal do statistik své výsledky. Jak můžeme vašim údajům věřit?

My jsme výsledky dodali. Ale kolem předávání podkladů byly spory, v jaké mají být struktuře a kdo je má zpracovávat. Teď se vše uklidnilo a od září údaje všichni odevzdáváme výhradně Výzkumnému ústavu pivovarskému. Naše údaje jsou transparentní: za prvních osm měsíců tohoto roku jsme vyrobili 874 tisíc hektolitrů a tržby dosáhly 1,367 miliardy korun.

Silná koruna odrazuje pivní turisty

HN: Proč celý trh padá?

Především platí od ledna vyšší spotřební daň. Cílem přitom bylo vybrat letos na dani o 1,4 miliardy korun víc. Ve skutečnosti se za pololetí vybralo jen asi o 260 milionů navíc, takže se záměr minul účinkem a obor poškodil. Nepřálo nám ani chladné jaro - co se v dubnu a květnu nevypije, to se na podzim nedožene. Silná koruna zbrzdila také zahraniční "pivní turistiku".

HN: Jak bude vypadat příští rok po letošním historickém poklesu?

Na připravované vládní škrty, ovlivňující i nižší spotřebu domácností, může celý trh reagovat pouze snahou zbrzdit další pokles. Zahraniční analytici dávali vždy prognózy na dva tři roky dopředu. Ovšem teď si troufají jen na předpověď na rok 2011.

HN: A ta zní?

Pro Česko lehké minus. Ale pro letošek například počítali s poklesem o nějakých šest procent, ale ve skutečnosti bude horší.

HN: Platí, že vaše výsledky zachraňuje vývoz?

Export je tahounem, jsme na 107 procentech loňska. Daří se především v Německu, na Slovensku, rosteme v Itálii. Dvouciferně nám roste například i Kanada, oživení je v Rusku. Domácí trh je na 94 procentech loňska. Produktově nám stoupá hlavně prodej světlého ležáku a dvouciferně také nealkoholického piva. Kromě Slovenska teď nealko vozíme i do Holandska a chystáme se do dalších zemí.

HN: Zlevňovali jste exportní pivo vzhledem ke světové ekonomické recesi?

Ceny jsme nesnížili.

HN: Máte v exportním hledáčku Čínu? Před pár lety se domácí potravináři, a nejen oni, předháněli v plánech na průnik na tamní obrovský trh. Jak to dopadá?

Byly to zkreslené představy. V praxi neplatí, že kdyby každý Číňan vypil jednu láhev, tak je o úspěch postaráno. Celkový dovoz originálních piv do Číny představuje kolem 80 tisíc hektolitrů, což je oproti celkové spotřebě zanedbatelné. Dováží se jen do specifických míst, kde pracují zahraniční zaměstnanci.

HN: Ochrannou značku ale Budvar už v Číně má...

Trvalo nám devět let, než jsme se tam s ní dostali. Vyvážíme od roku 2008, ročně osm set až tisíc hektolitrů. Ale jsme v očekávání střízliví.

Nekalé praktiky ničí celý trh

HN: Ministr zemědělství Ivan Fuksa chce, aby Budvar uspořádal razantnější kampaň v Česku. Podle něho prý nyní Budvar čelí "nekalým praktikám konkurence".

Konkurence přitvrzuje jednoznačně tím, jak se domácí trh zmenšuje. A nikdy to tady nebyla procházka růžovým sadem. Když třeba Prazdroj začal tvrdit, že jen on dělá to pravé české pivo, tak to poškodilo celý trh. Nebo ještě předtím společnost SAB (majitel Prazdroje - pozn. HN) u nás zavedla nevídané praktiky "neznámého zákazníka", který lživě očerňoval konkurenci. To máte, jako když na sebe začnou vzájemně házet špínu politici - lidi se od politiky odvracejí. A podobně to funguje i v našem oboru.

HN: Jsou tu nekalé praktiky pořád, když chce ministr Fuksa, aby Budvar posílil svou domácí image? A o kolik zvýšíte marketingové výdaje?

Chystáme koncepci rozvoje podniku na příští tři roky, a z ní vyjde i obchodní a marketingová strategie. Zatím po mně ale čísla nechtějte.

HN: Kolik dáváte na marketing letos?

Nechtějte po mně, abych to říkal do novin.

HN: Vždyť Budvar je státní podnik. Novináři už přiměli ke zveřejňování reklamních nákladů třeba státní Lesy ČR nebo České dráhy, aby byla lepší šance vidět, kam peníze plynou. Objevily se indicie, například právě v resortu zemědělství, že některé reklamní akce státních firem mohly být předražené a část peněz mohla plynout do kapes lobbistů.

Lesy nebo dráhy jsou v jiné situaci, nepohybují se v tak konkurenčním prostředí. Náš podíl na trhu není zdaleka tak velký a kvůli konkurenci není taktické to prozrazovat. Mohu říci, že celkové náklady na podporu prodeje včetně reklamy u nás tvoří kolem 18 procent tržeb.

HN: Posílíte domácí marketing?

Nechci předbíhat, bude to posuzovat i ministerstvo. Není to jednoduché. Ještě v roce 2002 byl odbyt piva ze šedesáti procent v gastronomii. Teď už se poměr vyrovnal půl na půl s maloobchodem. A celý maloobchod loni zaznamenal propad, rychloobrátkové zboží postihla deflace.

HN: Šéfové významných státních firem se setkávají s tlakem politiků, kteří po nich chtějí tu sponzorovat nějakou akci, tu zajistit jinou "finanční výpomoc". Sám máte pověst manažera, který takovým tlakům umí odolávat. Jak?

To není otázkou odolávání tlaku, jde o systém. Podnik má nějaký finanční plán schválený zakladatelem - v našem případě ministerstvem zemědělství. Vše musí schvalovat dozorčí rada. Pokud se objeví nějaký mimořádný požadavek, musí se ověřit jeho podnikatelská výhodnost - a pak písemně požádáme o změnu plánu.

HN: Postupujete takto vždy, nebo jste někdy musel ustoupit?

Pohybujeme se v tomto popsaném standardním systému.

HN: Kdo z politiků, například ministrů zemědělství, na vás tlačil nejvíce?

To nekomentuji.

HN: Ministr Fuksa přišel také se záměrem odčerpat ze státních firem svého resortu peníze, které mají firmy na účtech jako nerozdělený zisk. Dosavadní legislativa tyto zdroje podle něho neumožňuje státu z podniků vyvést. Dospěli jste s ministrem k řešení, jak to udělat?

Musí to mít jasně nastavená legislativní pravidla, vytvořený technický proces - a konečně, objem odčerpaných peněz musí respektovat rozvoj podniku. V tom se s panem ministrem shodujeme. V našem případě to bude souviset s transformací Budvaru na státní akciovou společnost, která pak může vyplácet dividendy.

HN: Fischerova vláda transformaci zastavila, teď se opět rozběhla. Jak dopadá váš průzkum, zda je možné transformaci vůbec provést s ohledem na ochrannou známku Budvaru, která je vázána stále na pivovar jako národní podnik?

Dali jsme to k posouzení v 92 zemích, zda by podle tamního práva převod Budvaru na státní akciovku ohrozil známku. Zhruba ze 75 zemí máme odpovědi.

HN: Co z nich vyplývá?

To vyhodnocuje advokátní kancelář Bělina, Kříž. My se tím nezabýváme.

HN: Kdy lze očekávat dotažení transformace? Příští rok?

To nezáleží na nás. Pokud by to bylo formou zvláštního zákona, což je nejvíce preferovaná varianta, je třeba počítat s celým legislativním procesem.

Miliarda dolarů? Odhad "vycucaný z prstu"

HN: Ministr Fuksa zkoumá i jiné právní možnosti než čekat na transformaci, jak z Budvaru odčerpat peníze. Ústav státu a práva dokonce tvrdí, že to umožňuje už současný zákon. Očekáváte, že o zdroje můžete přijít už dřív?

To je věc ministerstva. Standardní je postup přes dividendy v akciové společnosti.

HN: Kolik peněz z nerozděleného zisku má Budvar na kontě?

V současné době 480 milionů korun.

HN: Fuksa také prohlásil, že v budoucnu by mohla jít malá část Budvaru dokonce na burzu - kolem sedmi procent. Prospělo by to pivovaru?

To je myslím předčasná diskuse. Ještě jsme nedokončili transformaci, ale už předjímáme privatizaci.

HN: Účast Budvaru na burze by ale například pomohla určit jeho hodnotu. Novináři sice píší stále o tom, že hodnota jeho značky se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů, ale vy jste již dříve řekl, že vlastně nikdo Budvar nikdy neocenil.

Zatím opravdu k oceňování Budvaru nedošlo. Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se změnit.

HN: Hodnota Budvaru spočívá právě v oné známce. Souhlasíte s názorem, že je to paradoxně i díky řadě sporů, které o ochrannou známku vede s největším světovým pivovarem Anheuser-Busch InBev? Malý český Budvar totiž v řadě zemí blokuje přístup Aneheuseru na trh, a tím hraje do karet dalším velkým pivovarům. Je i proto ta miliarda dolarů ale spoň trochu reálná?

Je pravda, že oceňování Budvaru je velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. Ale vůbec nevím, kdo s tou sumou přišel. A žádný odhad nedělám.

HN: Má normální smrtelník vůbec šanci se vyznat ve všech sporech, které Budvar ve světě vede? Každá ze stran přitom některé neutrální soudní výroky označuje za svůj úspěch...

My samozřejmě výsledky prezentujeme vždy správně... Ale jinak máte pravdu, že jenom sumář těch sporů by vydal na samostatný časopis. Neexistuje jedno světové "sudiště", kde by se spor s Anheuserem rozhodl, ale v každé zemi je to specifické. Nicménně, my jsme naše duševní vlastnictví byli schopni nejen uhájit, ale i rozšířit. V roce 1991 jsme vyváželi asi do dvaceti zemí, teď je to na 58 zemí. A celkový objem prodejů se zdvojnásobil.

HN: Proč tutláte, kolik Budvar stojí právní služby?

Nejsou levné. Ale nijak to neohrožuje chod podniku. A nebudeme konkurenci prozrazovat, kolik na to dáváme.

HN: Byla by s Anheuserem možná nějaká generální dohoda? Abyste pak ušetřili i na těch výdajích na právníky?

Dohoda je vždy možná. Intenzita sporů také už není tak velká jako naposledy počátkem tohoto desetiletí. A v některých případech - asi ve třech nebo čtyřech - nyní docházíme i ke smíru. Ke generálnímu jednání, které ale veškeré spory neukončilo, došlo v minulosti už dvakrát - v roce 1911 a v roce 1939. Další snaha byla počátkem 90. let, ale podmínky pro smír nebyly přijatelné. Do budoucna ovšem nevylučuji, že ke generálnímu jednání dojde.

HN: A váš osobní názor: má zůstat Budvar českému státu, nebo je to "pivovar jako každý jiný" a měl by se prodat, jak říká například ministr financí Miroslav Kalousek?

Já jsem manažer. Důležité je, aby se zachovala originální značka. To je dnes to nejcennější, co nás staví proti masové produkci. Stále víc se mluví o regionálních potravinách, mají podporu i Evropské komise. Všechny kroky by proto měly směřovat k tomu, aby se značka a kvalita Budvaru zachovala.

Budvar v bodech

Česká čtyřka

Loni uvařil Budějovický Budvar 1,28 milionu hektolitrů piva, což ho řadí na čtvrtou příčku domácího žebříčku. Tržby dosáhly 2,4 miliardy korun, hrubý zisk 298,6 milionu. Téměř polovinu své produkce pivovar vyváží.

Rodinné stříbro

Budvar je stále národním podnikem, na tuto formu je vázána i jeho ochranná známka. Zatímco pravicové vlády hovoří o jeho privatizaci, levice je proti a označuje firmu za takřka poslední "rodinné stříbro".

Spory o známku

O ochranné známky se pře Budvar už od roku 1907 s americkým gigantem Anheuser-Busch InBev. V současné době pokračuje na třicet sporů ve čtrnácti zemích.

Jiří Boček 53

Pivovarník každým coulem. Vyučil se v oboru sladovník. Poté vystudoval na střední škole obor pivovarnictví. Specializace na Vysoké škole chemicko techno-logické: pivo. V roce 1983 nastoupil do Budvaru jako technolog. O dva roky později začal dělat podsládka, od roku 1991 je ředitelem.

116 sporů

bylo definitivně uzavřeno mezi Anheuserem a Budvarem za posledních 10 let. Budvar vyhrál v 83 případech.

115 let

uplynulo včera od chvíle, kdy uvařil první várku piva

Český akciový pivovar, přímý předchůdce Budvaru.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: Martin Mařík

Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva, 200 hektolitrů světlé desítky. Výrobní proces se od té doby prakticky nezměnil.

Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným, žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem.

První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání němečtí zaměstnavatelé vyvíjeli značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar.

"Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný," řekl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Další jednání o českém pivovaru začala na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svoláná první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894.

První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovaly se nakonec dvě lokality, a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost dostalo Pražské předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha.

"V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 metrů čtverečních). Práce na hloubení základů začaly až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova," dodal Samec.

Stavební práce na pivovaru v roce 1895 kvůli dlouhé zimě začaly s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru, do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny, stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotové včas. Dokončit se nepodařilo pouze sladovnu, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení předseda František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.

Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 Antonín Holeček, 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Mluvčí ještě dodal: "Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem společnosti se počítalo až od počátku roku 1896," doplnil Samec.

Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile, v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier, tedy pivo z Českých Budějovic. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva. Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17 procent. Znalci piva oceňují unikátní chuť. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka vybudovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Značka Budweiser Budvar je v myslích českých fanoušků pevně spojena s hokejem. Již osmým rokem bude partnerem hokejové extraligy a české hokejové reprezentace a navíc je dlouhodobě spojena s českobudějovickým hokejovým klubem, který sídlí v Budvar aréně. Spolupráce nejúspěšnějšího českého sportu a jedné z nejznámějších českých značek je zcela přirozená a prospěch z ní budou mít i hokejoví fanoušci.

„Lední hokej hraje již tradičně velmi důležitou roli v rámci naší komunikace. Celou hokejovou sezónu poběží kampaň „Vítězství vás změní“, která bude největší hokejovou kampaní značky Budweiser Budvar v historii. Cílem kampaně je vyvolání hrdosti široké veřejnosti na úspěchy českého hokeje a posílení vnímání značky Budweiser Budvar jako partnera českého hokeje,“ říká Ing. Alena Mazancová, manažerka hokejových projektů z Budějovického Budvaru.

Úvodním buly celoroční hokejové kampaně „Vítězství vás změní“ bude limitovaná série 30 000 kusů 8-packů „Zlatého piva“ značky Budweiser Budvar. Při uvaření „Zlatého piva“ letos v červnu pomáhali čtyři hokejoví mistři světa (kapitán Tomáš Rolinek, Tomáš Vokoun, Petr Gřegořek a Jiří Novotný). „Zlaté pivo“ Budweiser Budvar pak prošlo etapou hlavního kvašení a od počátku července dozrávalo v ležáckých sklepech. Na pultech se objeví, po 90 dnech ležení, v prvním říjnovém týdnu.

Kampaň během sezóny doplní komunikační aktivity značky Budweiser Budvar ve vybraných obchodních centrech, restauracích i na hokejových stadiónech. Za nákup 8 lahví piva Budweiser Budvar se zákazníci budou moci účastnit přímo v prodejnách střelby na hokejovou branku a vyhrát zajímavé ceny s hokejovou tematikou (např. hokejový kalendář velkých vítězství české reprezentace, vstupenky na extraligový zápas, hokejový multipack Zlaté pivo nebo puk s logem nejbližšího extraligového klubu). Soutěže o tisíce hokejových cen budou probíhat i na facebooku a v restauracích. Celá kampaň bude navíc během října podpořena televizním spotem na celoplošných stanicích a sponzorskými TV vzkazy.

Protože Budějovický Budvar myslí i na hokejové fanoušky v hledištích extraligových stadiónů, bude v nové sezóně podporovat roznášení piva během zápasů. Vyhlížejte proto hostesky v barvách Budweiser Budvar.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

V sobotu 11. září proběhla v areálu Budějovického Budvaru, n.p. oslava 115. výročí založení pivovaru. V rámci Dne v Budvaru prošlo areálem pivovaru během celého dne okolo 12 000 lidí, tedy více než při loňských oslavách. Hosté vypili během Dne v Budvaru 216 sudů piva (108 hektolitrů). Velký zájem vzbudily prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem. Zájemci se při nich mohli poučit o historii pivovaru i o technologii výroby piva Budweiser Budvar. Při 40 exkurzích vidělo výrobní prostory pivovaru 1980 návštěvníků. Dalších 1032 lidí si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Program Dne v Budvaru probíhal na 3 hudebních scénách a během dne se postupně vystřídali interpreti všech žánrů. „Již krátce po 10. hodině zaplnili téměř 800 míst k sezení posluchači dechové hudby v prostoru hlavní scény. Hudební program se během dne postupně měnil od dechovky přes swing po pop a rock,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Oslava byla ukončena ohňostrojem.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil. Areál pivovaru byl prakticky po celý den zaplněn a lidé se většinou velmi dobře bavili. Chtěl bych poděkovat všem, kteří k nám v sobotu přišli, a také desítkám našich zaměstnanců, kteří se na organizaci celé oslavy podíleli,“ dodává Samec.

Pojem „Budějovické pivo“ nebo „Budweiser Beer“ se stal synonymem pro tradici a dlouhodobě špičkovou kvalitu. Pivovaru Budějovický Budvar, n. p. se už 115 let daří v této tradici pokračovat a šířit slávu tohoto piva po celém světě. Český akciový pivovar - přímý předchůdce Budějovického Budvaru, uvařil první várku – pouhých 200 hektolitrů - 7. října 1895. Dnes dosahuj roční produkce asi 1,3 milionu hektolitrů a z toho se téměř polovina vyváží do téměř 60 zemí. I přes obrovský nárůst objemu výroby však zůstává tradiční kvalita a typická chuť piva Budweiser Budvar zachována dodnes.

Založení Budějovického Budvaru

V 19. století byly České Budějovice národnostně smíšeným městem. Ekonomiku však ovládaly podniky vlastněné německou částí obyvatel. Protože tehdejší volební řád rozlišoval voliče podle majetku a výše odváděných daní, neměli zdejší Češi, přes svou početní převahu, žádné zastoupení na českobudějovické radnici. Aby se Češi mohli prosadit v rovině politické, museli posílit své ekonomické pozice. Proto v poslední třetině 19. století vznikaly „české“ podniky. Jedním z nich se stal i Český akciový pivovar – přímý předchůdce Budějovického Budvaru. Iniciativa k jeho založení vzešla především z řad českých právovárečníků (August Zátka a řada jiných). Za datum založení Budějovického Budvaru, respektive Českého akciového pivovaru je považován 15. duben 1895. Tehdy se sešla valná hromada akcionářů českého akciového pivovaru, která volila první správní radu. Dalším významným datem je 7. říjen 1895, kdy byla uvařena první oficiální várka piva. Do konce roku 1896 činil výstav 51 100 hektolitrů piva.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar zve v sobotu 11. září veřejnost na oslavy 115. výročí uvaření první várky piva. Mluvčí pivovaru Petr Samec řekl agentuře Mediafax, že zábavný program se uskuteční v areálu pivovaru Budvar v ulici Karolíny Světlé od 10 do 23 hodin.

Letošní Den v Budvaru připomíná 115. výročí založení pivovaru a nese podtitul „Show plná až po okraj“.

"O tom, že název akce nepřehání ani v nejmenším, návštěvníky na místě přesvědčí bezmála 20 kapel a hudebníků, kteří se budou starat o dobrou náladu na třech scénách. Pro případ nepříznivého počasí je prostor Budvar scény s kapacitou zhruba 2000 diváků zastřešen. V areálu pivovaru je připraveno více než 1200 míst k sezení," řekl Samec.

Program doplní prohlídky výrobních prostor pivovaru i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, které budou probíhat každých 20 minut od 10 do 17:40 a budou zdarma.

"U Pardál scény si návštěvníci budou moci za razítka za čtyři vypitá piva značky Pardál a poplatek 40 korun vyladit své originální tričko Pardál, které si mohou hned obléci, nebo navrhnout papírový karton na pivo Pardál a zúčastnit se soutěže o 100 lahvových Pardálů," dodal Samec.

Lidé si budou moci v areálu Budvaru zakoupit i speciální upomínkové předměty, vyrobené při příležitosti 115. výročí založení pivovaru. "Je to dárkový 4-pack s pivem dle vlastního výběru, papírové podtácky, dárkové krabičky s lahví a sklenicí nebo unikátní půllitry, kterých se vyrobila jen 1500 kusů," doplnil Samec.

Po celý den bude zajištěno občerstvení i nealkoholické nápoje. V provozu bude 30 výčepů piva, které nabídnou celý sortiment piv z produkce Budějovického Budvaru a především nepasterovaný světlý ležák Budweiser Budvar. K dopravě do pivovaru lze zdarma využít „Budvarbus“, který bude jezdit kyvadlově každou hodinu na trase Nádraží – Mariánské náměstí – Budvar a zpět. První spoj odjíždí v 9:30 ze zastávky Nádraží, poslední v 17 hodin ze zastávky Budvar.

Loni navštívilo akci asi 10 000 lidí. Výrobní prostory pivovaru vidělo 1950 návštěvníků a dalších 1050 zájemců si prohlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Dobrin Stojčev

Budweiser Budvar má na německém trhu velmi dobrou pozici. Pravidelný audit agentury Nielsen jej uvedl jako nejprodávanější značku importovaného piva v německých maloobchodních prodejnách a zároveň nejdražší české pivo na německém trhu.

„Máme zde mimořádně věrné zákazníky, kteří naši značku považují za prémiovou, důvěryhodnou a s vynikající image. Jsou tedy ochotni zaplatit za požitek z našeho piva i v nejisté době doznívající recese vyšší cenu, která odpovídá jeho kvalitě,“ řekla prodejní manažerka Budějovického Budvaru pro Německo Dominika Kovaříková.

V loňském roce zde bylo prodáno přes 200 tisíc hektolitrů piva, tedy o devět procent více než v roce 2008. Na celkovém prodeji importovaných piv v Německu se Budweiser Budvar podílel v prvním pololetí letošního roku celkem 13 procenty, což znamená meziroční posílení o více než jedno procento. Půllitrová láhev Budweiser Budvar v německém maloobchodě stojí v průměru 80 eurocentů, zatímco běžné pivo německé provenience se dá koupit za cenu kolem 40 eurocentů.

Německo je tradičně nejdůležitějším exportním teritoriem pro ležák Budweiser Budvar. Na celkovém vývozu pivovaru se dlouhodobě podílí asi z jedné třetiny. Němečtí zákazníci znají budvarský ležák již od roku 1897, kdy získal zlatou medaili na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. Vývoz nebyl přerušen ani po roce 1948.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Pavlína Dvořáková

Pivovar Budějovický Budvar se privatizovat nebude, a pokud, tak ne hned a jen pouze jeho část. Novinářům to ve čtvrtek na výstavě Země Živitelka řekl ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS).

Pro privatizaci není podle ministra v této době rozhodně vhodná příležitost. "Pokud bychom v budoucnu o tomto kroku uvažovali, pak by šlo jen o část podílu, a to maximálně do sedmi procent," uvedl Fuksa. Cílem by tak bylo vtáhnout do pivovaru nové investory a další kapitál.

Ministr se hodlá v nejbližší době setkat s vedením Budvaru a jednat o ještě větší propagaci národního podniku. "Osobně tento pivovar považuji za velmi dobrou společnost, nicméně trochu mi vadí ztrátu jeho podílu na českém trhu," dodal Fuksa.

Zisky v Budvaru by také rád zapojil do svého resortu a zároveň také do podpory chystané důchodové reformy.

Ministerstvo prý neuvažuje ani o privatizaci Výstaviště v Českých Budějovicích, které patří svou plochou k největším v České republice.

"V minulosti se o tomto kroku často hovořilo, já to ale nevidím jako aktuální a nijak přínosné. Bylo by však na místě, aby se ve výstavišti a jeho dění více angažovalo město a také Jihočeský kraj," dodal ministr.

Zdroj: tn Nova.cz | Mediafax

Přestože v horkých letních dnech opouští brány pivovaru téměř dvojnásobný objem piva, než v zimním období, o kvalitu piva z Budějovického Budvaru se zákazníci nemusejí obávat. Pivovar i v hlavní sezóně důsledně dodržuje tradiční technologii výroby a především dobu zrání piva, která u ležáku Budweiser Budvar trvá 90 dnů. Díky dostatečné kapacitě ležáckých sklepů byla zásoba piva pro letní měsíce uvařena již v průběhu dubna a května.

Horké letní počasí způsobilo výrazný nárůst prodeje piva z Budějovického Budvaru. Pivovar pracuje již 10 týdnů téměř na plný výkon. Zejména ve stáčírnách lahví a sudů proto musely být zavedeny mimořádné noční směny. Měsíční výstav piva v létě dosahuje objemu až 140 000 hektolitrů, což je téměř dvojnásobkem výstavu v lednu či únoru. Zvýšený výstav piva ale nemá žádný vliv na kvalitu výsledného produktu, protože pivovar se na letní sezónu včas připravil. Již od března pracovaly obě varny v nepřetržitém provozu. V průběhu dubna a května byly mladým pivem naplněny všechny ležácké tanky s kapacitou 263 000 hektolitrů. Připočteme-li k tomu ještě pivo, kvasící ve spilce a již připravené v sudech a lahvích k expedici, zaplavilo by toto množství piva slavné hektarové budějovické náměstí do výše tří metrů a na každého obyvatele Českých Budějovic by připadlo 6 sudů KEG o objemu 50 litrů. Při stočení do půllitrových lahví by na odvoz tohoto piva bylo zapotřebí 2 484 kamionů.

„Protože ležák Budweiser Budvar zraje 90 dnů, měla naše varna nejvíce práce od března do května,“ říká Ing. Adam Brož, sládek Budějovického Budvaru. Již v těchto dnech se v pivovaru vaří ležák, který se objeví na vánočních stolech. „Dlouhá doba zrání je velmi důležitá pro výsledný chuťový požitek z piva. V průběhu dokvašování jsou přeměňovány nežádoucí těkavé látky a další sloučeniny negativně ovlivňující chuťový profil. Chuť piva tak získává během zrání harmonii, vyváženost a jemnost,“ doplňuje Adam Brož.

Udržování kvality výroby piva v Budějovickém Budvaru je komplexní a nepřetržitý proces. Pivo je několik měsíců pod neustálou laboratorní kontrolou. „Než ležák opustí bránu pivovaru, odebereme z každé partie v průběhu výroby celkem 20 x laboratorní vzorky a provedeme 10 degustací. Naše laboratoř měří celkem 35 parametrů,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumu Budějovického Budvaru. Základem dobrého piva zůstávají ale kvalitní suroviny – tedy moravský slad, hlávkový žatecký chmel a voda z artéských studní. Budějovický Budvar nepřidává do piva chmelové preparáty (extrakty), přípravek tetrahop ani jiná aditiva.

Zdroj: Podnikatel.cz | Tisková zpráva

Chtěl bych polemizovat s článkem Budvar uspěl u unijního soudu (viz tento odkaz). Věta „pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895“ je mylná, nevím, zda jen omylem nebo účelově. Slovo „budweiser“, popřípadě někdy psáno „budweisser“, neznamená nic víc a nic méně než „(česko)budějovický“ (Moravské Budějovice jsou německy označovány odchylně) a původně bylo jen označením původu.

Ve skutečnosti byl dnešní pivovar Budvar založen roku 1894 (výrobu započal 7. října 1895) jako Český akciový pivovar v Českých Budějovicích, akc. spol., a prvním sládkem byl Antonín Holeček. Pivovar měl samozřejmě i německé pojmenování, ale šlo výslovně o pivovar český.

Českobudějovické pivovarství – podle pivovarského historika dr. Zbyňka Likovského – má starou tradici, ale bylo provozováno spíše v malých pivovarech. Prvním úspěšným pokusem o vybudování většího provozu bylo založení Měšťanského pivovaru – na papíře založen roku 1722, stavba započata 1847, výroba od roku 1869. Tento pivovar byl opravdu většinově v rukou Němců, právovárečných měšťanů v Českých Budějovicích.

Prvním uváděným sládkem byl Jakub Essbauer a výroba roku 1869 dosáhla 26 253 hektolitrů. Tento pivovar, označovaný jako Budweis(s)er Bürgerbräu, je v současné době provozován jako pivovar Samson (podle známé budějovické kašny).

Pivovar Samson v současné době do sporu o označení aktivně nevstupuje, i když slovo Budweiser na svých etiketách uplatňuje, nepochybně právem. Teoreticky (a údajně částečně i prakticky) byly činěny pokusy o zapletení pivovaru do sfér vlivu firmy AnheuserBusch. Spor existuje mezi pivovarem Budvar, který své pivo označuje jako Budweiser Budvar, Budweiser apod. od svého počátku, a firmou AB (InBev).

Historickou zajímavostí je, že teoreticky by mohl existovat s firmou Anheuser-Busch ještě další spor – totiž o jinou pivní značku Michelob, která byla převzata z pojmenování pivovaru v Měcholupech u Žatce (německy Michelob). Pivovar v Měcholupech byl ovšem uzavřen už roku 1930, takže značka je patrně komerčně volná.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Lubor Mojdl, Frýdek-Místek