Návštěvníky českobudějovického pivovaru bavili finalisté soutěže Česko hledá SuperStar

S obrovským zájmem se setkala sobotní oslava 110. výročí založení Budějovického Budvaru. Areál pivovaru navštívily tisíce lidí. Akce vyvrcholila vystoupením vycházejících pěveckých hvězd Petra Bendeho a Gabriely Al Dhábby.

Sice skoro o hodinu později, ale přece. Na pódium na pivovarském dvoře přichází finalista letošní soutěže Česko hledá SuperStar Petr Bende.

Je sobota osm hodin večer a Bende beze slova zdraví publikum zdvihnutou paží, v níž svírá červený kelímek Budvaru. Těžko říci, komu patří jásavá odezva - zda zpěvákovi, nebo pivu, které se vyrábí už sto deset let a neodmyslitelně patří k Českým Budějovicím.

„Peťa Bende! Já v tom mám jasno, protože pivo nepiju. Přišla jsem kvůli němu a Gábě Al Dhábbě,“ odpovídá na dotaz šestnáctiletá Monika Beránková.

To sedmadvacetiletý Martin Petr má opačné důvody. „Já jsem tu rozhodně kvůli pivu, už jich mám šest,“ směje se. Do pivovaru ale nepřišel jen kvůli dvanáctce za pouhých 15 korun. „Využil jsem toho, abych si prohlédl pivovar i to nové muzeum,“ vysvětlil.

Vysoké sloupky z prázdných kelímků vyrovnané na stolech a dlouhé fronty u několika výčepů potvrdily, že lidi nelákaly jen hudební hvězdy, ale ve velké míře i pěnivý mok. Za den se ho vypilo čtyřicet osm hektolitrů, tedy téměř deset tisíc piv.

Večer zarudlé oči a pomalejší pohyby některých nasvědčovaly, že jim chutnal přespříliš. Doopravdy to však přehnalo jen málo lidí. „Odvezli jsme odtud dva lidi. Záchytná stanice byla vytížená jako obvykle,“ doplnil ředitel záchranné služby Marek Slabý.

Zájem ale nebyl jen o levné pivo a hudební produkci Budvarky, Jakuba Smolíka, Jitky Zelenkové, Ondřeje Brzobohatého, Miroslava Žbirky, Slackers nebo obou finalistů SuperStar, ale i o samotný pivovar. Množství lidí, kteří se chtěli podívat do výrobních prostor pivovaru i do nového muzea, organizátory překvapilo.

„Lidí přišlo více, než jsme předpokládali. Původně jsme plánovali prohlídky po půl hodině, ale nakonec musel být interval zkrácen na deset minut,“ poznamenal mluvčí pivovaru Petr Samec. Navíc prohlídky pivovaru měly původně skončit už v 17 hodin, ale nakonec byly kvůli zájmu prodlouženy až do 19 hodin. Absolvovalo je 2200 lidí.

Dalších osm set prošlo multimediální expozicí Příběh budějovického piva, kterou Budvar otevřel v dubnu letošního roku a jež představuje historii pivovaru.

Budějovický Budvar pod názvem Český akciový pivovar založili v roce 1895 českobudějovičtí měšťané českého původu v době, kdy sílily národnostní rozepře mezi Čechy a Němci. „Pivovar vznikl ve stejné době jako například tužkárna nebo smaltovna. Cílem jeho založení bylo posílit ekonomickou sílu českého obyvatelstva ve městě a tím i politický vliv,“ připomněl ředitel pivovaru Jiří Boček. Na konci 19. století se totiž volební právo odvíjelo od velikosti majetku a odváděných daní.

Dnes je Budvar třetím největším pivovarem v Česku s výstavem 1,1 milionu hektolitrů. Pojmenování Budvar vzniklo v roce 1930. (MF Dnes)

Sympatičtí a poněkud neslušní angličtí turisti v Česku Bob a Dave jsou známí televizním divákům z reklamy na Budějovický Budvar. Na mezinárodním gastronomickém festivalu Znojemský hrozen porotu zaujali natolik ,že reklamě udělila jednu z hlavních cen.

V sekci reklamních spotů si odnesla cenu Zlatý hrozen. „Je to velmi originálně zpracovaná reklama vedoucí k odlišení značky,“ zněl názor porotců. Hlavní cenu - Znojemský hrozen - Grand Prix - pak získal televizní pořad britské stanice BBC Worldwide s názvem The Best.

Porota ocenila zábavný pohled jeho autorů na přípravu chutných pokrmů a dynamický střih.

Zlatý hrozen v kategorii rozhlasových pořadů pak získali tvůrci pořadu Českého rozhlasu 3 - Vltava Bon Appétit.

Porota hodnotila celkem dvě stě sedmdesát snímků z šestnácti zemí světa. (MF Dnes)

Premiér zahájil agrosalon Země živitelka v Českých Budějovicích. Mimo jiné prohlášil, že jeho vláda chce zachovat podobu Budějovického Budvaru jako národního podniku.

Budvar: vše při starém

Privatizace pivovaru by totiž byla politickým rozhodnutím a vzhledem ke krátké době do voleb se toho politici neodváží. "Stále platí usnesení vlády z roku 1992, že Budějovický Budvar je vyloučený z podniků, které mají být privatizovány, a to my respektujeme," uvedl ředitel pivovaru Jiří Boček.

Management Budějovického Budvaru se přitom sám před osmi lety pokusil stav zvrátit. Netají se myšlenkou, že by prosperující podnik od státu odkoupil.

"Přesto se chováme tak, že na rozdíl od jiných navyšujeme jmění. Prohlášení pana premiéra mě uspokojuje, každý manažer potřebuje mít jistotu do budoucna," řekl Boček.

V názoru na české zemědělství pohledem premiéra Paroubka a prezidenta Agrární komory Jana Veleby to při oceňování českých výrobků v Pivovarské zahradě vypadalo, jako by každý mluvil jinou řečí. Zatímco premiér podmínky zemědělců chválil, Veleba kritizoval vládu za špatnou agrární politiku.

"Máme nerovné podmínky s farmáři z jiných zemí Unie. Problémem jsou masivní dotace sousedních států do zemědělství a jejich dovozy k nám. Ekonomiku českých dodavatelů pak devastují obchodníci," tvrdí Veleba.

Také přihlížející farmáři byli kritičtí. "Ani mě tyto řeči nezajímají. Zemědělci prodávají obilí pod cenu, aby měli na sadbu. Výkupní ceny se za třicet let nezměnily, přitom nafta stála pětikorunu," připomněl Josef Herna z Pelhřimovska.

Farmáře projevy nezajímaly

"To si můžu přečíst v novinách, pro to tady nejsem. Vládnou obchodníci, u zemědělců se zvedly vstupy desetkrát. Chci si tady prohlédnout vystavené věci," poznamenal Miloslav Martínek z Kutnohorska.

Paroubka po zahájení výstavy čekalo několik záludností. Podepsal se do památníčku dvanáctiletého Radka Čurdy z Dačic, kde už figurovaly podpisy Petra Muka, Waldemara Matušky a Vladimíra Špidly.

Půl hodiny pak strávil telefonováním s německým kancléřem Gerhardem Schröderem. V pavilonu Českého zemědělského intervenčního fondu posvačil a připil si vodkou, aby vzápětí musel ochutnat školní mléko od firmy Laktea. (iDnes)

Budějovickému Budvaru se podle dnešních Lidových novin a Mladé fronty Dnes otevírají možnosti k prodeji piva v Číně. Ve sporu o registraci ochranné známky, jejž Budvar od roku 1999 vedl s americkým pivovarem Anheuser-Busch u čínského Státního úřadu pro průmysl a obchod, uspěla česká firma, píšou.

Oba deníky ale upozorňují, že rozhodnutí o registraci značky ještě nemusí být definitivní. Američané mají možnost se odvolat. "Naše ochranné známky budou definitivně zaregistrovány teprve pokud se Američané v dané lhůtě neodvolají," citují LN mluvčího Budvaru Petra Samce.

"Přesto jsme rádi. Poptávka po zahraničním pivu se teprve začíná zvedat, přesto má tento trh pro nás do budoucna velký potenciál," řekl MfD ředitel Budvaru Jiří Boček.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů a více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Budvar má nyní zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. (Finanční noviny)

Americký pivovar Anheuser-Busch Cos v Maďarsku vyhrál vleklý známkoprávní spor s českou společností Budějovický Budvar. Ta musí na příkaz soudu přestat v Maďarsku používat obchodní známky Bud, Budweiser Budvar a Budweiser Bier-Budvar. Mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec se odmítl k rozhodnutí vyjádřit dokud podnik nebude mít oficiální znění rozsudku.

Budějovický Budvar se u názvů odvolával na registraci o označení původu, která definuje původ zboží podle místa výroby a dalších specifických vazeb na lokalitu. Soud ale rozhodl, že název Bud se nevztahuje k městu České Budějovice, jak se Budvar snažil prokázat, podotýká agentura AP.

"Pro Anheuser-Busch je to další významné soudní rozhodnutí, které nás utvrzuje v odhodlání chránit naše věhlasné obchodní známky po celém světě," řekl k rozhodnutí soudu prezident a výkonný ředitel společnosti Anheuser-Busch International Stephen J. Burrows.

Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se přou o název Budweiser a další ochranné známky už od roku 1906. Po celém světě spolu stále vedou asi 40 známkoprávních sporů. Anheuser si před lety zvolil název Budweiser, protože byl známý v Německu, odkud rodina Buschových přišla do Ameriky a začala tam vařit pivo.

Počátky pivovaru sahají do roku 1852 a Američané argumentují tím, že název Budweiser začali používat už v roce 1876. Budvar byl ale založen až v roce 1895. České Budějovice, kde pivovar působí, se označují v německy mluvících zemích jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří už od roku 1265. (ct24.cz)

Ačkoliv městský soud v Budapešti neuznal Budějovickému Budvaru některé obchodní známky s označením původu, vedení pivovaru po rozboru verdiktu tvrdí, že ze sporu vyšlo jako vítěz. Soud rozhodoval ve sporu o ochranné známky, který Budvar vede s americkým konkurentem.

Odvolací soud přitom dal za pravdu maďarskému patentovému úřadu, který už dříve rozhodl, že chráněným označením původu je pouze Budějovické pivo a Českobudějovické pivo včetně překladů.

Věčný rival Budějovického Budvaru americký Anheuser-Busch totiž v Maďarsku napadl všechna tato označení budvarského piva, mimo jiné i Budějovický Budvar, Budějovické pivo-Budvar a Bud.

"V platnosti zůstávají všechny ochranné známky. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné naše obchodní aktivity v Maďarsku," uvedl manažer střediska pro styk s veřejností Budějovického Budvaru Petr Samec.

Budějovický Budvar si rozsudek vykládá tak, že soud pouze potvrdil neplatnost některých označení původu piva, ale v žádném případě to neznamená, že by tím dával společnosti Anheuser-Busch právo k užívání jeho ochranných známek v Maďarsku.

Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než stovce zemí světa. (iDnes)

V Táboře byla v pátek slavnostně otevřena další originální pivnice Budvarka. Dům, ve kterém bude otevřena značková restaurace Budějovického Budvaru, n. p., „Budvarka" patří k nejstarším domům v Táboře. Byl postaven okolo roku 1490. Dříve tu byla například pekárna či zájezdní hostinec U zlatého lva.

„Těší nás, že si naši konzumenti nyní mohou vychutnat perfektně ošetřené pivo v dalším významném historickém jihočeském městě. Kromě příjemného prostředí a dobré kuchyně nabídne Budvarka i kroužkovaný ležák Budweiser Budvar, čímž se zařadí mezi několik málo vybraných restaurací v republice," řekl Ing. Vladimír Novák, vedoucí tuzemského prodeje společnosti Budějovický Budvar.

Dominantou přízemí i prvního patra Budvarky jsou pozdněgotické nosné sloupy, které spolu s historickou klenbou dotvářejí starobylou atmosféru domu. V přízemí se nachází pivnice s novým výčepem z masivního dubu, mědi a mosazi, typický pro „Budvarky" po celé republice. Restaurace v 1. patře nabízí speciality staročeské i mezinárodní kuchyně včetně oblíbených pivních specialit. Soukromí poskytne salonek. Za teplého počasí si návštěvníci mohou posedět v útulné předzahrádce.

Pivnice spolu s restaurací má celkovou kapacitu přes 100 míst. Interiér je vybudován podle konceptu originální pivnice Budvarka, který vytvořil Budějovický Budvar. Spojuje prostředí tradiční, ale moderní pivnice s příjemnou atmosférou, kde si mohou návštěvníci vychutnat vynikající, kvalitně ošetřené pivo a výbornou českou i mezinárodní kuchyni.

Originální pivnice Budvarka nabízí veškerý sortiment výrobků z produkce Budějovického Budvaru, n. p.. Milovníci piva se tak mohou těšit nejen na klasický budvarský ležák, tmavý ležák Budweiser Budvar, světlé výčepní pivo Budějovický Budvar, pivní specialitu BUD Super Strong, ale i na nezaměnitelný kroužkovaný ležák. Originální pivnici Budvarka v současnosti naleznete v 5 městech České republiky: v Českých Budějovicích, Kolíně, Hodoníně, Táboře a Ústí nad Labem. (CZeCOT)

Hokejový obr Jiří Dopita vzal do ruky pivní tácek se svou karikaturou a naštvaně prohodil: „Tohle už není možný. Fakt si každej dělá, co chce.“

Včera poprvé spatřil nový reklamní tah pivovaru Budvar, v němž společně s Jágrem či Špačkem hraje hlavní roli: v hospodách si na hokejové mistry světa lidé odkládají půllitry.

Proti způsobu prezentace nemá prý Dopita námitek. Rozčililo ho, že mu nikdo nedal o táckách vědět. „Nikdo se mě nezeptá, nezavolá, že se objevím v nějaké reklamě. Bylo by to fér,“ řekl nespokojeně. „Kdyby mi řekli, že z toho bude mít nároďák peníze, nemám nic proti,“ dodal Dopita.

Českobudějovický pivovar je oficiálním partnerem české reprezentace i extraligy a může využívat fotografie i karikatury hráčů pro reklamní účely. Avšak s jednou podmínkou: musí k tomu dát souhlas společnost Pro-hockeycz, která marketingově zastupuje hokejový svaz.

„A já nic takového neschvaloval,“ prohlásil včera její ředitel Mojmír Šatava.

Stejně jako Dopita se o nových pivních táckách Šatava dozvěděl až od MF DNES.

„Ještě jsem je neviděl, ale připadá mi zvláštní, že by se hráči měli někde povalovat po hospodách. Navíc Jirka Dopita, který se od září neobjevil v národním mužstvu,“ diví se.

„A navíc ani nemám podepsanou reprezentační smlouvu,“ přidal hokejista.

Ředitel Šatava má na dnešek naplánovanou schůzku se zástupci pivovaru, kde chce celou reklamní kampaň vyjasnit. „Nic o celé záležitosti nevím, musí mi vše vysvětlit.“Vyjádření od tiskové mluvčí se včera vpodvečer nepodařilo získat. (MF Dnes)

Ochrannou známku Budweiser smí jako jediný pivovar v Česku užívat Budějovický Budvar. Rozhodl o tom Městský soud v Praze poté, co verdikt Úřadu průmyslového vlastnictví, jenž posuzoval zákonnost zápisu známky do rejstříku, napadl Budějovický měšťanský pivovar. Budějovický měšťanský pivovar (BMP) je výrobcem piva značky Samson. Rozhodnutí z ledna nabylo právní moci v půli května. Nelze se již proti němu odvolat," uvedla Radka Spiesová z mediálního zastoupení Budvaru. BMP s verdiktem nesouhlasí, ale bude ho respektovat, uvedl.

BMP žalobu zdůvodňoval tím, že zápis ochranné známky byl nezákonný. Podle něj chyběla známce v době zápisu rozlišovací způsobilost, která značí schopnost jednoznačně identifikovat výrobek a i výrobce. Šlo prý jen o označení zeměpisné, které svědčí o původu z Českých Budějovic. "BMP argumentoval i tím, že v době zápisu užívalo označení Budweiser více subjektů," uvedla Spiesová. Soud však rozhodl, že slovní ochranná známka Budweiser byla do rejstříku zapsána a Budvar ji užívá v souladu se zákonem. Generální ředitel BMP Miroslav Leština v tiskovém prohlášení uvedl, že soud se nezabýval žádnými z argumentů prokazujícími, že BMP a jeho právní předchůdci mají k označení Budweiser historicky starší práva než Budějovický Budvar, na nějž byla ochranná známka Budweiser později převedena.

"Tyto argumenty bude možné uplatnit pouze v řízení před obecnými soudy, nikoliv v rámci aktuálního řízení před správním soudem," podotkl Leština. BMP podle něj nyní analyzuje možnosti soudního řízení, v němž by bylo možné argumenty týkající se jeho vlastních práv k označení Budweiser prosadit. "Tak, jak se to podařilo s označením původu Budweiser Bier, které používáme již od roku 2004," dodal. Budvar již koncem loňského roku jeden spor s BMP vyhrál. Vrchní soud v Praze tehdy rozhodl, že požadavek BMP na výmaz Budějovického Budvaru z Obchodního rejstříku je neoprávněný.

"Žaloby BMP vnímáme jako spekulativní a účelové zároveň. Těší nás, že další soudní rozhodnutí jen potvrdilo právní subjektivitu a postavení Budějovického Budvaru," řekl ředitel posledního státního pivovaru v Čechách Jiří Boček. Spory mezi oběma českobudějovickými pivovary se odvíjejí od konce roku 1991. Představitelé BMP zastávají názor, že by bylo normální, aby slovo Budweiser užívaly oba pivovary, neboť tomu tak bylo odnepaměti. (iDnes)

Cena Budvaru pro Járu Cimrmana představuje kyprou dámu v dvoudílých plavkách, které údajně vynalezl právě český velikán. Když dnes večer Česká televize představí nominace na vítěze ankety pojmenované Největší Čech, budou jistě padat jména proslulých státníků, králů či umělců. Jedno ocenění je ale jasné již předem. Je to cena Budvaru pro největší český unikát – Járu Cimrmana.

"Dlouhodobě si ceníme poctivé práce, tradice, invence, českého umu, zkrátka všeho co je unikátní a ryze české," říká Daniel Jírovec, vedoucí marketingu českobudějovického pivovaru a dodává: "Proto jsme vymysleli a prosadili speciální ocenění pro Járu Cimrmana, který všechny tyto hodnoty představuje." Jára Cimrman se po prvním kole hlasování v anketě Největší Čech stal jasným favoritem. Česká televize však tohoto velikána z ankety vyřadila, protože pravidla nedovolují účast fiktivní osoby. Příznivci tohoto českého génia na jeho podporu sepsali petici, pod kterou nasbírali téměř čtyřicet tisíc podpisů.

Cenu zástupcům Járy Cimrmana – pánům Smoljakovi a Svěrákovi, předá známý český astrofyzik Jiří Grygar. Cena, kterou je unikátní soška, má velice symbolický význam. Představuje postavu ženy kyprých tvarů – ideál krásy z Cimrmanovy doby, která je oblečena do červených dvoudílných plavek. Cimrman podle svých propagátorů vynalezl dynamit, telefon, žárovku a další převratné technické vymoženosti. Bohužel ho pronásledovala nepřízeň osudu. Na patentovém úřadě ho vždy o chlup někdo předběhl. Stalo se tak, že jediným vynálezem patentovaným na jméno Jára Cimrman jsou právě dvoudílné plavky. (iDnes)

Kambodžský nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Budějovického Budvaru v jeho sporu s americkou společností Anheuser-Busch ohledně registrace ochranných známek na kambodžském trhu.

Anheuser-Busch se snažil zpochybnit naše práva k ochranným známkám už od r. 2000. Velmi vítáme, že soud rozhodl ve prospěch Budvaru a pomohl upevnit naši známkoprávní pozici na kambodžském trhu, sdělil našemu listu ředitel Budějovického Budvaru, n. p., Jiří Boček.

Český výrobce piva vedl spor s firmou Anheuser-Busch v Kambodži již v r. 2000 soud první instance rozhodl na návrh amerického žalobce o výmazu zaregistrovaných ochranných známek Budvaru. Odvolací soud v r. 2002 rozhodl ve prospěch české strany a nařídil kambodžskému ministerstvu obchodu ochranné známky Budějovického Budvaru opět zaregistrovat. Americká strana následně podala dovolání k nejvyššímu soudu, který minulý týden potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu.

Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a v dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Kromě Japonska zaznamenal Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech např. ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Tchaj-wanu, Řecku, Portugalsku, Dánsku, Švédsku a Finsku. V současnosti vyváží Budvar svůj prémiový ležák do téměř 60 zemí pěti světadílů. (Haló noviny)

Počítačová simulace jízdy výtahem do hloubky 320 metrů, hologramy či filmy na plazmových obrazovkách jsou hlavními lákadly nové expozice historie budějovického pivovarnictví, kterou ve svém pivovaru otevřel Budějovický Budvar. "Příběh našeho piva ožívá na velkých plazmových obrazovkách, unikátních hologramech a při projekci 3D filmu," řekl ekonomický ředitel pivovaru Petr Jánský. Například počítačová technologie za použití klece těžebního výtahu umožní návštěvníkům cestu do hloubky 320 metrů, odkud Budvar čerpá vodu. Virtuální sjezd do artéské studně vytvořila firma, která vyrábí simulace pro piloty letadel.

Expozici za 61 milionů korun pivovar připravoval 15 měsíců. Archivní plakáty, pivní džbánky a jiné předměty, které jí doprovázejí, Budvaru zapůjčilo Jihočeské muzeum a okresní archiv. "Naším cílem bylo připomenout a oslavit více než 700 let starou tradici budějovického pivovarnictví, a samozřejmě dát najevo, že si Budvar této tradice váží," řekl Jánský.

Do svého rozvoje pivovar loni investoval zhruba 166 milionů korun. V prosinci Budvar dokončil stavbu návštěvnického centra včetně vjezdu do areálu za 115 milionů Kč. Začátkem roku zahájil provoz nového 300 metrů hlubokého artéského vrtu. Ročně pivovar navštíví přes 40 000 turistů. Výstav národního podniku Budějovický Budvar loni dosáhl 1,112 milionu hektolitrů piva, což je zhruba o 58 000 hektolitrů méně než v roce 2003. Pivovaru se také o 11 procent snížil hrubý zisk na 312 milionů korun. Celkové výnosy pivovaru klesly o 130 milionů na 2,3 miliardy korun.

Expozice otevřena každý den od 08:00 do 17:00 (iDnes)

Spolumajitelé dva a půl roku uzavřené českobudějovické pivnice Masné krámy se dohodli na podmínkách, za jakých se znovu podnik zprovozní. Zatím vše nasvědčuje tomu, že místo jedné restaurace tu budou fungovat dokonce dvě. Od kultovní restaurace Masné krámy se totiž oddělil vedlejší dům, kde byly kuchyň a zázemí. Investor zde staví další restauraci, kterou bude podporovat Plzeňský Prazdroj. „Chceme pivovar jako partnera. S Budějovickým Budvarem jsme se nedohodli,“ řekl zástupce investorské firmy S-V cz Marek Šerhant. V konečném řešení to může vypadat tak, že ve zmenšených Masných krámech poteče Budvar a ve vedlejší pivnici plzeň.

Dům s historickým názvem U Tří sedláků, kde měla restaurace Masné krámy kuchyň a zázemí, oddělila od objektu restituentka. Do léta zde bude stylová česká restaurace. Vedle toho ale pokračují jednání na znovuzprovoznění Masných krámů, které vlastní jedenáct majitelů včetně města a Budějovického Budvaru. Českobudějovický radní Rudolf Vodička potvrdil, že u Masných krámů se všichni spoluvlastníci objektu včetně města už předběžně domluvili na společném postupu. Budějovický Budvar pivnici opraví a zajistí v ní své pivo. „Je to pozitivní zpráva o tom, že je otevření Masných krámů na dobré cestě. Masné krámy budou sice o něco menší, ale to dnes nevadí,“ míní Vodička. Podobně mluví finanční ředitel Budějovického Budvaru Petr Jánský. „Pokud všichni zatím nepsanou smlouvu dodrží, je předpoklad rychlého řešení,“ ujistil Jánský.

Spolumajitel Masných krámů Josef Dušek, který odmítal prodej městské části Budějovickému Budvaru, dnes tvrdí, že si dovede představit pivovar Budějovický Budvar v obou sousedních domech. Nechce jen, aby v Masných krámech měl pivovar hlavní slovo. „Oba domy by se mohly provozně znovu propojit,“ míní. To odmítají oba investoři. „Počítali jsme i s takovou variantou, a dokonce se na tom domlouvali s Budějovickým Budvarem. Stačilo by vybourat stěnu. Budvar nám ale kladl nepřijatelné podmínky,“ tvrdí zástupce investora domu U Tří sedláků Šerhant. „Je to lež. S panem Šerhantem jsem se setkal jednou, ale nic jsme si neslibovali,“ namítl Petr Jánský.

Věhlasné Masné krámy jsou přitom od podzimu 2002, kdy je zavřel hygienik, pro město ostudou. Objekt nedaleko hlavního náměstí chátrá, na jeho osud se ptají zahraniční turisté. Problém začal po prodeji podílu města Budějovickému Budvaru, který měl objekt rekonstruovat a užívat. Soud nakonec kupní smlouvu mezi městem a pivovarem zrušil. K dalšímu jednání o pivnici se sejdou její spolumajitelé dnes. (MF Dnes)

Co spojuje portské, parmazán a šampaňské? Kromě toho, že náramně chutnají, všechny tyto gurmánské lahůdky mají zaručené místo původu. Byly vyrobené pouze v té lokalitě na světě, jak napovídá obal nebo etiketa lahve. Podobně jako pravé šampaňské vzniká jen z hroznů vypěstovaných v oblasti Champagne a portské v Portu i pivo Budweiser Budvar se vaří pouze ve stejnojmenném českobudějovickém pivovaru. Ten, kdo si vychutnává doušky tohoto lahodného piva, má jistotu originálu nápoje, který vzniká ve starobylém městě na jihu Čech podle tradiční receptury. Z obalu je zřejmé místo jeho původu – České Budějovice.

Díky dlouholeté kvalitě a jedinečnosti piva Budweiser Budvar zařadila Evropská unie toto světoznámé jihočeské pivo mezi výrobky „chráněné zeměpisným značením“. V zemích unie se toto označení vztahuje jen na mimořádné výrobky a potraviny, které se vyrábějí jen v určitém regionu nebo místě. Jejich originalitu ovlivňují zvláštnosti životního prostředí, skladba surovin a zručnost místních lidí Speciální logo garantuje, že kvalita a chuť těchto produktů se nemění. Je stále stejně výlučná.

Pivo Budweiser Budvar se do této elitní skupiny zařadil pro nezaměnitelné geografické podmínky Českých Budějovic a profesionální zacházení místních pivovarníků s těmi nejkvalitnějšími surovinami – aromatickým žateckým chmelem a vybraným moravským sladem. Výjimečnou lahodnou chuť budějovického piva Budvar do značné míry způsobuje vynikající pramenitá voda, která se bere z 300 metrů hlubokých artéských studní přímo v areálu pivovaru.

V době, kdy lze kdekoliv a téměř cokoliv vyrobit, je naprosto nemožné vařit pivo Budějovický Budvar jinde, než v Českých Budějovicích. Žatecký chmel i moravský slad lze exportovat vcelku kamkoliv. Avšak transportovat jinam unikátní vodu, která vyvěrá z třetihorní českobudějovické pánve, si nedokáže představit ani ten nejpošetilejší boháč na světě. Kvalita varní vody má pro chuť piva Budweiser Budvar klíčové postavení. Upravit podobné složení vody na jiném místě je nemožné. Podobně jako minerální voda Mattoniho kyselka bude navždy spojená jen s oblastí u Karlových Varů i pivo Budweiser Budvar neuvaří nikde jinde na světě, než právě v českobudějovickém pivovaru, na jehož dvoře čeká v hlubokých studních nenahraditelná voda na další várky. (iDnes)

Budějovický Budvar od března zdražil pivo. Ostatní jihočeské pivovary zatím vyčkávají. Cenu světlého i tmavého ležáku v sudech zvedl Budvar o korunu na půllitr, lahvového o čtyřicet haléřů. Lahvová desítka podražila o dvacet haléřů. Hospodští nyní za sudový ležák zaplatí 1440 korun. „Co můžu dělat. Budu na tom bitý. Hospod je tolik, že si nemůžu dovolit zdražit,“ komentoval krok pivovaru majitel budějovické restaurace U Berana Tomáš Kupec.

Na vyšší cenu budou reagovat i obchody. Českobudějovická Jednota ve svých řetězcích Terno, Tempo a Tip zatím nezdražila, ale v blízké době tak učiní. „Pokud Budvar v obchodech zdraží, na jiné pivo kvůli několika haléřům přecházet nebudu. Navíc ho doma vypiju málo. Ale kdyby ho zdražili v hospodě, to už by mi vadilo,“ poznamenal čtyřiatřicetiletý Jiří Marek z Českých Budějovic. Pivovar, který cenu zvedal naposledy loni v květnu, zdražení odůvodnil vyššími cenami energií a materiálu. Na jejich případný letošní růst čekají ostatní jihočeské pivovary, žádný se ještě zdražit definitivně nerozhodl. (MF Dnes)

Národní podnik Budějovický Budvar se letos stal třetím nejlepším zaměstnavatelem Jihočeského kraje. Stejně jako firmy na předchozích dvou místech - Robert Bosch a Dura Automotive CZ - nabízí svým zaměstnancům nejen vysoký plat, ale i široké sociální zázemí.

Jednatřicetiletý pomocník vařiče Vlastimil Hornák pro Budvar pracuje s přestávkou, během níž se pokoušel věnovat soukromému zemědělství, osm let. Kromě vysokého platu a dalších výhod si cení příspěvků, které Budvar poskytuje svým zaměstnancům na dovolené. „Ta sleva je úplně super, člověk se rád někam podívá a navíc s sebou může vzít přítelkyni,“ uvedl.

Několikatisícový příspěvek na dovolenou odvislý od početnosti rodiny zaměstnance uděluje pivovar jednou za dva roky. Každý rok dostává šest set sedmdesát zaměstnanců Budvaru třináctý plat. Jejich průměrná mzda přitom činí dvacet jeden tisíc korun, což je téměř o sedm tisíc více než jihočeský průměr.

K tomu mají „Budvaráci“, jak se označují, týden dovolené navíc, dotované závodní stravování nebo lékařskou péči. Budvar svým zaměstnancům nabízí také kulturní zájezdy nebo permanentky do sportovních zařízení. A každý měsíc si mohou domů odnést pivo, na jehož výrobě se podílejí - buď čtyřicet půllitrových lahví nebo dvaasedmdesát třetinek.

A co za to musí správný Budvarák splňovat podle představ vedení? „Především musí umět svou práci. Očekáváme také, že každý náš zaměstnanec bude loajální a že bude reprezentovat firmu,“ vysvětlil ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Každý zaměstnanec musí podle něj vystupovat tak, aby se za něj pivovar nemusel stydět. „U řidiče to například znamená, že nevyjede se špinavým autem, že bude vhodně oblečený, že bude vstřícný vůči zákazníkovi,“ vyjmenoval Jánský. Čeho si firma cení na zaměstnancích nejvíce, dokladoval Jánský na třech bodech, k nimž se podle kolektivní smlouvy přihlíží při určení osobní složky platu: charakteru zaměstnance, jeho pracovního nasazení a odbornosti. Jánský zdůraznil především jejich pořadí. (MF Dnes)

Tmavý ležák z Budějovického Budvaru byl na 21. ročníku pivního festivalu v Londýně nazvaném London Drinker Beer and Cider Festival zvolen nejlepším importovaným pivem roku. Pivovar ležák do Británie vyváží teprve krátce, vařit jej začal loni v dubnu. "Porotu londýnského festivalu zaujal budějovický ležák především svou chutí a aroma,“ míní marketingový ředitel pivovaru Daniel Jírovec. Budějovický Budvar začal tmavé pivo vařit jako snad jeden z posledních tuzemských pivovarů. Do té doby v Budvaru ctili zásadu, že správný Budvar je pouze světlý ležák.

Festival letos přilákal pozornost 5000 londýnských znalců piva, kteří ochutnali více než 150 druhů anglického světlého piva, anglického moštu - cider a dovážených piv. Tmavý ležák z Budvaru tak rozšířil počet úspěchů českých značek na podobných soutěžích. Loni na Světovém pivním festivalu v USA uspěl Plzeňský Prazdroj, který si odvezl celou sadu medailí v kategorii Pilsner českého typu. Ocenění z jeho portfolia získaly Velkopopovický kozel Premium, Kozel výčepní světlý a Radegast Original. V listopadu 2004 pak ve stejné kategorii získal titul Evropská pivní hvězda Světlý ležák Zubr Premium.

Budějovický pivovar tmavý ležák exportuje i do Finska a od dubna jej nabídne i na Slovensku. O jeho distribuci jedná nyní s Ruskem, Německem a také s Anglií. Budvar, který loni vyvezl 509.000 hektolitrů piva, dodává do více než 50 zemí světa. (iDnes)

Nové muzeum českobudějovického pivovaru Budvar je těsně před dokončením. Prvním návštěvníkům by se stavba za desítky milionů korun měla otevřít ještě během letošní turistické sezony. Většina expozic je již hotová a dělníci dokončují instalaci jednoho z největších hologramů v Evropě, který znázorňuje zakladatele takzvaného českého akciového pivovaru Augusta Zátku.

Vyjma hologramu, jehož nákup přišel Budvar podle ekonomického náměstka Petra Jánského zhruba na dva miliony korun, nabízí muzeum i další technické vymoženosti. Návštěvníci mohou zažít například virtuální jízdu ve výtahu, který je zaveze až ke dnu studny, z níž Budvar čerpá vodu k výrobě svého piva. Na konci expozice návštěvníci zavítají do malého kinosálu, který využívá takzvanou 3D technologii. "Očekáváme, že otevření muzea zvedne zájem turistů o návštěvu našeho pivovaru zhruba na dvojnásobek. Nyní ho ročně navštíví zhruba 35.000 lidí," uvedl ekonomický náměstek.

Budějovický Budvar je posledním národním podnikem v Česku. Jeho výstav loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva. Vývoz činil 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar prodal 633.000 hektolitrů. Výnosy činily 2,484 miliardy korun. (ČRo)

Budějovický Budvar v neděli vymění dvě mycí linky za nové s větší kapacitou. Montáž padesátitunových strojů si vyžádá uzavření úseku Pražské třídy podél pivovaru. Objížďka povede od jedné do dvaadvacáté hodiny ulicemi Karoliny Světlé, Kněžskodvorská a Nemanická. Mezi jednou a pátou a osmnáctou a dvaadvacátou hodinou by měla být Pražská průjezdná v jednom pruhu. Kvůli dvěma jeřábům, které budou myčky do areálu Budvaru umisťovat, budou z Pražské odstraněny i troleje. Trolejbusy tak na všech linkách v Českých Budějovicích nahradí autobusy. Dvě nové mycí linky stály šedesát milionů korun. Dohromady umyjí čtyřicet osm tisíc lahví za hodinu. Staré stroje měly kapacitu o osm tisíc kusů nižší. „Jsou staré patnáct a dvanáct let, přičemž plánovaná životnost se počítá osm let,“ poznamenal vrchní sládek pivovaru Josef Tolar a dodal, že když před čtyřiceti lety do pivovaru nastupoval, dvě linky umyly za hodinu šest tisíc lahví. V pivovaru se strojové mytí používá od počátku dvacátého století. Dříve však bylo lahvové pivo jen doplňkovou výrobou, hlavní objem se čepoval do sudů. (MF Dnes)

I laik - nepivař ví, že pivo tvoří voda (asi z 95 procent), slad a chmel; a samozřejmě umění pivovarníků. Přitom již jen málokomu je asi známo, že na uvaření jednoho půllitru pěnivého moku se v procesu výroby spotřebuje pět i více půllitrů vody.

Tu do některých pivovarů přivádějí dlouhá potrubí, ale Budějovický Budvar, který ročně vystaví více než milion hektolitrů "piva světové značky", na té "své" vodě od konce 19. století doslova stojí. Čerpá ji totiž z hloubky kolem 300 metrů z podzemního jezera, jehož věk hydrogeologové odhadli na osm až 12 000 let. Navíc vrt sahá do třetihorního podloží budějovické pánve, kde se nachází zásoba vody v řádech miliard metrů krychlových.

"Naše voda je špičková; stejně jako pivo, které z ní vaříme," tvrdí ředitel Budvaru Jiří Boček. A hned přichází s fakty. Ačkoli hygienická norma připouští v litru pitné vody maximálně 50 miligramů dusičnanů, v té budvarské je pouhá setina tohoto množství - 0,1 až 0,5 miligramu. Bez výhrad jí tedy patří označení kojenecká. "Navíc je to voda měkká, a tedy ideální pro výrobu světlých piv. Jen letos jí spotřebujeme asi 5,5 milionu hektolitrů. Přitom jsme v posledních letech její měrnou spotřebu (na jeden hektolitr piva) snížili z 10,5 na dnešních pět hektolitrů," dodává.

Budvar nyní využívá vodu ze dvou podzemních vrtů. První v hloubce 303 metry funguje od závěru roku 1991 a zhruba po 40 let by měl "dávat" 40 litrů vody za vteřinu. Od loňského roku ho doplňuje zcela nový vrt. Boček je přesvědčen, že právě kvalitní voda je podstatným základem kvality piva. "Je to asi, jako když si uvaříte čaj z dobré, či špatné vody. I když použijete stejný čaj, výsledky budou nesrovnatelné. Voda se liší obsahem minerálů, stopových prvků, organických látek a plynných složek. Ten dává její charakter, který se samozřejmě projeví ve finálním výrobku," vysvětlil.

Voda v Budvaru neprochází žádnou chemickou úpravou, protože v přírodním stavu je zcela ojedinělá. "Jediné, co uděláme, že ji ve speciálních nádobách naší vlastní konstrukce provzdušníme, čímž se usadí železnaté a železité ionty. Poté projde přes pískové filtry - a to je vše. Ta voda je natolik výjimečná, že jakékoli zásahy do ní by ji mohly jedině poškodit," zdůrazňuje Boček.

Výjimečnost vody je i jedním z důvodů, proč českobudějovické pivo získalo mezinárodní ochranu označení původu podle Lisabonské úmluvy i podle nové evropské legislativy a přístupové dohody mezi Českou republikou a Evropskou unií. (Českobudějovické listy)