Vařit pivo není jako vyrábět hřebíky, je to živý proces, říká odcházející sládek Budvaru Josef Tolar. Měl prý obrovské štěstí, protože přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc.

V Budějovickém Budvaru strávil více než čtyřicet let svého života. Z toho téměř čtvrtstoletí v roli sládka. Nyní se s podnikem pomalu loučí. „Těch téměř 21,5 milionu hektolitrů piva mi stačilo. Nového pana starého kontrolovat nehodlám,“ říká Josef Tolar.

* Proč jste se rozhodl opustit roli sládka v období, kdy se vám i podniku daří?

Je mi 66 let. Došel jsem do doby, kdy už se člověk jen rozhoduje, jestli přidá větší, nebo menší kousek práce. Už to není plánování na pět nebo deset let dopředu. Chtěl jsem práci ukončit v rozumnou dobu. Raději v poloze, kdy ostatní říkají: Ještě to o kousek prodloužíme, než aby říkali: Už abychom se vás zbavili.

* S jakými pocity odcházíte?

Snad můžu říci, že něco dobrého tady po mně zůstává. Spousta věcí se podařila vybudovat. Právě to jsou momenty, které takové rozhodnutí usnadňují.

* Přesto byl pro vás minulý rok velmi zajímavý. Zasedl jste v porotě britského pivního festivalu, získal titul Sládek roku 2008. Chtěl jste schválně odejít na vrcholu kariéry?

Tak krátkodobě jsem to neplánoval. První termín jsem viděl už na konci roku 2007. Požádali mě ale, abych pokračoval dál. Další přidávání let nebo měsíců už by určitě nebylo to pravé.

* Pokud byste zůstal ještě rok, stal by se z vás nejdéle sloužící sládek v historii pivovaru.

To ano. Nejdéle sloužícím je kolega Miloš Heide, s nímž jsem se střídal. Je zajímavé, že za dobu více než 110 let historie pivovaru jsme téměř polovinu jeho existence pracovali jako sládci my dva. S nikým jsem ale závodit nechtěl.

* Celkem vám jako sládkovi prošlo pod rukama 21,5 milionu hektolitrů piva. Jak člověk zabrání, aby se z takové práce nestala rutina?

Výroba piva je biochemický proces založený na funkci živých organismů - kvasinek. Vždycky říkám, že tu nevyrábíme hřebíky. Je to živý proces, který je třeba sledovat. V tom je práce v pivovaru zajímavá.

* Co všechno se za dobu vašeho působení v pivovaru změnilo?

Měl jsem obrovské štěstí, protože jsem přišel do doby velkých proměn. V roce 1965 Budvar vyráběl 270 tisíc hektolitrů piva ročně, v roce 1990 už to bylo 450 tisíc. Od té doby se jeho kapacita ztrojnásobila. Nyní je na 1,35 milionu hektolitrů za rok. Měnilo se téměř všechno a já se toho účastnil a ovlivňoval výběr technologií a strojů. Období změn v 90. letech bylo úžasné.

* Budvar se vyváží do více než padesáti zemí světa. Kolika cizími jazyky hovoříte?

Není to zas tak velká sláva. Když jsem přišel ze školy, uměl jsem takovou školní angličtinu. Pak jsem začal studovat němčinu, udělal jsem si z ní státnici a pak i z angličtiny. Ze staré doby umím ještě rusky. Také jsem se začal učit franouzsky, ale skončil jsem po roce. Je to nádherná řeč, ale velmi složitá.

* Který jazyk je pro sládka nejdůležitější?

České pivovarnictví je technologicky vázáno na německy mluvící země. Takže němčina je nutná. To jsem tloukl do hlavy i všem svým následovníkům.

* Byly to právě cizí jazyky, které vám otevřely cestu ke kariéře?

V 70., 80. a na začátku 90. let byl problém najít někoho, kdo by byl schopný jet s našimi dodavateli třeba do Brazílie a mít tam přednášku o českých pivovarnických surovinách. To byla šance. Paradoxně mi pomohlo to, že jsem se účastnil studentského hnutí a po roce 1968 mi to při kádrování spočítali. Tím, že mě strčili pod vodu, jsem měl možnost a čas si jazyky dodělat a dostat se na úroveň, která už je použitelná.

* Která země vás při cestách nejvíce zaujala?

Určitě Anglie. Na toto prostředí nejvíce vzpomínám. Je zároveň naším druhým největším zahraničním trhem. Cítím, že tam jsem nejvíce něčemu pomohl.

* Na co si například vzpomenete?

Třeba když jsem před spoustou let na letišti Heathrow v Londýně přecházel přes imigračního úředníka. Dával mi různé otázky. Říkal jsem, že přijíždím pracovně kvůli značce, kterou tam prodáváme. Měl jsem tehdy s sebou tašku s logem Budvaru, tak jsem mu ji ukázal a řekl, že ji asi zná. Odpověděl: Znám ji více, než by možná pro mě bylo dobré.

* Na jaké rozhodnutí v roli sládka jste nejvíce pyšný?

Třeba když se v Budvaru instalovaly nové tanky pro kvašení piva nebo horizontální tanky pro ležení piva. Ty bych mohl možná označit tak trochu za své. Měl jsem nápad s jejich netradiční velikostí. Nechtěl jsem, aby mezi nimi bylo spousta nevyužitého místa. Před námi to ještě nikdo nevyzkoušel.

* Je ještě něco dalšího, co po vás v Budvaru zůstane?

Na výrobu piva používáme vodu z artéských studní. Budějovická voda má v sobě vždy určitý obsah železa. Řešili jsme, jak ho při čerpání odstraňovat. Přišli jsme na princip, který se používá při čeření mladiny. Odborníci tvrdili, že tak to určitě nepůjde. My jsme to ale nakonec podle pivovarnického principu udělali a funguje to dodnes.

* Co byste naopak změnil?

Právě když jsme rozhodovali o horizontálních tancích, tak tu bylo oddělení s novými nerezovými káděmi. Ty tenkrát představovaly technologický vrchol. Přemýšleli jsme, jestli ty tanky dát i místo kádí. Mně jich bylo líto, proto tam dodnes stojí nevyužité. Byla to chyba.

* Mohou obyvatelé exotických zemí rozumět českému pivu?

Přístup je rozmanitý. Třeba v Japonsku jsme nabízeli naše pivo zájemci, který řekl, že máme přijít, až bude budvar takový jako piva, která se v zemi vyrábí a konzumují. Nešlo mu vysvětlit, že piva se importují právě proto, že jsou jiná než ta místní. Třeba v Německu je přístup přesně opačný.

* Proč je Budvar úspěšný třeba v Austrálii nebo na Novém Zélandu?

Jako stále důležitější se ukazuje právě to, že my si díky postavení národního podniku můžeme dovolit pracovat tak, jak ostatní nemohou. Sládek v jiném pivovaru nesmí ani pomyslet, že by nakupoval tak drahý chmel jako já. Pak z té mimořádné suroviny děláme mimořádné pivo, za které si také můžeme říci mimořádnou cenu.

* Nebojíte se toho, že prodejem, o němž se stále mluví, Budvar tuto pozici ztratí?

Pokud by se privatizoval tak, jak o tom nyní mluví vláda, tedy, že by se změnil z národního podniku na státem vlastněnou akciovou společnost, pak se nic nezmění. Horší by bylo, pokud by budějovický pivovar koupila nějaká velká zahraniční společnost.

* V čem?

Takovéto koncerny mají na všechny své společnosti stejný metr. Sledují především ekonomické tabulky. Nezabývají se tím, jestli je něco výjimečné. Netroufl bych si tvrdit, že by na Budvar, v případě jeho převzetí, uplatňovaly jiná pravidla a pohledy.

* Co by to pro Budvar znamenalo?

Z pozice výjimečnosti by se posunul do středního proudu. Stal by se jedním z davu.

* Pivo je tedy úspěšné právě tím, jak moc je zvláštní?

Vezměte si, kolik značek je třeba v Americe. Objednáte si u baru třetinkovou lahev. Poprvé se napijete a zjistíte, že tomu pivu nic nechybí. Pak dopijete do třetiny, řeknete si, že je to docela fajn. Jenže pak zjistíte, že ta zajímavost rychle mizí. Když je lahev prázdná, tak si říkáte, že na další už chuť nemáte. Všichni zvenčí nám závidí právě to, že naše piva jsou pitelná. To znamená, že máte chuť na další.

* Je právě touha po zvláštním pivu důvod, proč přibývá různých minipivovarů?

Je to odpověď konzumenta na stále větší sjednocení chutí. Lidi zajímá jiná chuť nebo třeba netradiční etikety. Na jihu Čech má malý pivovar docela dobrou šanci se udržet. Pokud je ve vlastním prostředí, majitel nemusí platit nájem a má hospodského kamaráda, který mu to pivo bude prodávat.

* Co třeba Tolar? To zní jako docela dobrá značka.

Čirou náhodou, bez jakéhokoli mého přičinění se stalo, že pražští šlechtitelé vyprodukovali sladovnický ječmen s tímto názvem. V Budvaru ho také používáme. Vždy se z legrace sladařů ptám, kdy mi začnou platit nějaké provize.

* Takže po vlastním minipivovaru netoužíte?

Těch 21,5 milionu hektolitrů mi stačí. Myslím, že piva už bylo docela dost.

* S Budvarem spolupracujete dál. Co konkrétně děláte?

Chodím na jednání o různých investicích, protože spousta práce začala už za mě. Třeba na pozemku za Kněžskodvorskou ulicí plánujeme vybudovat stavbu stáčecího komplexu. I při tom bych měl vypomáhat. Dále zastupuji podnik ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském v Praze.

* Zdá se, že vám práce moc neubylo?

Jak kdy. Pokud nebude žádné jednání a jiná práce, zůstanu doma. Nechci nového pana starého kontrolovat ani budit dojem, že si tu chci nějaké hodiny odsedět.

* Přestěhoval jste se do nové kanceláře. Co jste v té staré novému kolegovi nechal?

Zůstal tam obraz prvního sládka Budvaru Antonína Holečka. Vždycky, když se mě lidé ptali, co tu ten pán dělá, tak jsem říkal, že dohlíží, jestli nešvindluji. Teď bude dohlížet i na pana kolegu. Zůstalo tady i čelo sudu s pivovarnickými nástroji, které jsem dostal od mistra bednářského k padesátinám. To řemeslo už dnes neexistuje, nicméně taková připomínka k pivovaru patří.

* Co zdobí vaši novou kancelář?

Keramický korbel s věnováním k šedesátinám, který zatím stojí u mě na vejminku na stole. Vzal jsem si také stříbrný korbel, který jsem dostal od britského cechu spisovatelů. Do třetice také třeba měděná nádoba s tepaným povrchem, takzvaný mazák. Ten jsem dostal od ředitele Bočka ke svému odchodu.

* Mohl jste mluvit do výběru svého nástupce?

Těší mě, že se se mnou ředitel radil. Rozhodnutí ale bylo na něm. Sládek je totiž jeho nejbližší spolupracovník. Já byl jen konzultant.

* Když si za pět let objednáte Budvar, bude chutnat pod vedením nového sládka Adama Brože stejně?

Potěšilo mě, že pan starý Brož prohlásil, že chce zachovat výjimečnost budějovického piva a to, co se zde v minulosti vytvořilo. Pokud to takhle bude chápat, bude to jenom dobře.

* Čemu se chcete nyní ve volném čase věnovat?

Zatím jsem hodně cestoval služebně a manželku s dětmi nechával doma. V poslední době si říkám, že bych měl ten čas dohnat. Rád bych manželce některé země ukázal. Už jsme spolu byli třeba v Londýně.

* Vaše dcery už asi mají jiné zájmy?

Obě už dostudovaly. Starší nám před rokem pořídila vnučku. I u mě to funguje stejně jako u všech ostatních. Vlastní děti člověk nějak vychová a protlačí životem. Nakonec si sotva na něco vzpomene, naštěstí jsme si tenkrát psali deníčky. Vnučku si ale vysloveně užívám.

* Josef Tolar (66) Narodil se v Počátkách na Vysočině. Absolvoval Fakultu potravinářské technologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 1965 pracuje v Budějovickém Budvaru, posledních 24 let v roli sládka. Z tohoto postu odešel k 31. prosinci 2008 do důchodu. S podnikem dál spolupracuje jako poradce. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal cenu Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu - stříbrný korbel. Vloni v srpnu jako první Čech v historii zasedl v odborné porotě, která volila Nejlepší pivo Velké Británie. Získal také titul Sládek roku 2008. Tolar je ženatý, s manželkou, středoškolskou učitelkou, žije v Budějovicích. Má dvě dcery a těší se z první vnučky.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lenka Zimmelová

Nový rok zahájil Budějovický Budvar, n. p. s novým sládkem. Stal se jím Adam Brož.

V roce 1999 Adam Brož absolvoval s vyznamenáním obor Sladařství a pivovarství na Fakultě potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT v Praze. Po ukončení vysoké školy nastoupil do pivovaru Budějovický Budvar na nástupní praxi absolventa VŠ. Od roku 2000 postupně pracoval na pozicích kontrolora jakosti, mistra technologických provozů a v dalších pozicích. Od roku 2006 působil jako zástupce vedoucího výrobního oddělení.

Sládkovské žezlo, které ale v tomto případě představuje historický teploměr, převzal Brož od dlouholetého strážce kvality budvarského piva Josefa Tolara. Tolar k 31. prosinci 2008 odešel do důchodu z pozice sládka a výrobně technického ředitele. Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život již od roku 1965. Funkci sládka vykonával 24 let a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru.

Brož se stal desátým sládkem v historii Budějovického Budvaru.

„Pan Tolar byl vždy oddán pivu značky Budweiser Budvar a pečoval o špičkovou kvalitu tohoto piva. Proto při modernizaci výroby důsledně dbal na to, aby byla zachována výroba originálního budějovického piva tradičním způsobem,“ říká Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru. Josef Tolar jako sládek odpovídal za konečnou kvalitu piva, které opouštělo bránu pivovaru. Jeho rukama prošlo celkem 21,464 milionu hektolitrů piva – to je větší objem, než jaký se vyrobí v celé České republice za jeden rok. Tolar významně přispěl k doladění technologie výroby originálního budějovického piva, které vedlo k získání „Chráněného zeměpisného označení (PGI)“ v roce 2004 a měl zásadní podíl na celkovém technologickém a technickém rozvoji pivovaru, který nemá v historii podniku obdoby. Pod jeho dohledem byla výrobní kapacita pivovaru zvýšena téměř na trojnásobek.

Adam Brož pracuje v Budějovickém Budvaru od roku 1999. Je jedním z žáků Josefa Tolara, od kterého získal obrovské množství teoretických znalostí i praktických zkušeností. „Již v době studií na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, která mě pro budoucí praxi velmi dobře připravila, jsem měl svůj zvolený obor – sladařství a pivovarství – velmi rád. Je pro mne velká čest řídit výrobu piva tak výjimečného, jaké se vyrábí v Budějovickém Budvaru, zvláště nachází-li se tento pivovar v mém rodném městě. Za svůj cíl považuji zachovat výlučnost našeho piva pokračováním v dlouholeté tradici předchozích generací a zároveň rozvíjet pivovar s využitím nejnovějších poznatků pivovarského oboru,“uvedl Brož, nový sládek Budějovického Budvaru.

Protože pan Tolar patří mezi nejzkušenější odborníky v českém pivovarnickém průmyslu, bude s Budějovickým Budvarem i nadále spolupracovat jako poradce v oblasti technologie výroby a investic.

Životopis Ing. Josefa Tolara (* 1942)

V roce 1965 absolvoval fakultu potravinářské technologie na VŠCHT v Praze. Svou profesionální dráhu začal hned po ukončení vysoké školy jako vedoucí laboratoře v pivovaru Budějovický Budvar. S tímto pivovarem byl spojen celý jeho pracovní život. Po získání zkušeností a odborné praxe v různých pozicích ve výrobním úseku pivovaru se v roce 1985 stal sládkem a v roce 1992 výrobně technickým manažerem Budějovického Budvaru. V této pozici řídil mimo jiné rekonstrukci a rozšíření výrobní kapacity pivovaru ze 450 tisíc hektolitrů na 1,35 milionu hektolitrů ročně. Od roku 1998 je členem představenstva Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského v Praze. V 70. letech pracoval v týmu, který vyvíjel Pito - první nealkoholické pivo v tehdejším Československu. V prosinci 2002 převzal zvláštní cenu „Britského cechu spisovatelů a novinářů píšících o pivu“ (British Guild of Beer Writers) – „stříbrný korbel“ (Silver Tankard) za svůj jedinečný přínos evropskému pivovarnictví. V srpnu 2008 byl pan Tolar, jako první Čech v historii, členem odborné poroty, která volila „Nejlepší pivo Velké Británie“ pro rok 2008. V listopadu 2008 ho Sdružení Přátel Piva vyhlásilo „Sládkem roku 2008“.

Historický přehled sládků Budějovického Budvaru

1.4. 1895 – 31.3. 1899 - Antonín Holeček

1.4. 1899 – 31.12. 1908 - František Felix

1.1. 1909 – 26.2. 1919 – Josef Brych

1.3. 1919 – 31.12. 1935 – Vladimír Kořán

1.1. 1936 – 30.4. 1942 – Dr. Ing. Oldřich Miškovský

1.5. 1942 – 10.4. 1948 – Ing. Václav Rambousek

1.1. 1949 – 31.7. 1959 – Rudolf Smolík

1.8. 1959 – 31.12. 1984 – Miloš Heide

1.1. 1985 – 31.12.2008 – Ing. Josef Tolar

1.1. 2009 – dosud – Ing. Adam Brož

Zaplétání se s takzvaným komunitním marketingem neskočilo pro společnost Budvar zavedením značky Pardál. Na komunitu mladých dospělých ve věku osmnácti až 25 let, které spojuje slabost pro hiphopovou kulturu, se nyní hodlá zaměřit i s klasickou značkou Budvar. Prvním oslovením komunity byl dokument z loňského turné raperů Indyho a Wiche. Letos angažoval výrobce piva více umělců a pod značkou BU2R (čti Budvar - jedná se o typické přepisy v komunitě) vytvořili kompilaci, která shrnuje 20 let českého hip hopu - 20ers. "Vloni nebyl Budvar vidět vůbec, letos se objeví logo BU2R," říká Jakub Stránský z reklamní agentury Yinachi, která s Budvarem spolupracuje.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz

Budějovický Budvar možná prožívá poslední měsíce jako národní podnik. Transformační poradci totiž dokončili analýzu postupů, kterými by šlo změnit právní formu pivovaru na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem. Analýzu si objednal zakladatel, čili Ministerstvo zemědělství. Minulý týden byly rovněž zpracovány dva klíčové oponentní posudky ke zmíněné analýze.

Transformačním poradcem je sdružení advokátní kanceláře Kříž a Bělina a společností Deloitte Advisory a Deloitte Audit. Výsledkem jejich práce je neveřejná analýza, která zahrnuje několik variant, z nichž jednu doporučuje. Oponentní posudky zpracovaly Ministerstvo financí a Ústav státu a práva, informoval tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček

»Vybraná varianta transformace nesmí ohrozit obchodní a ekonomické zájmy pivovaru,« řekl generální ředitel národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček. Ačkoli samotná transformace na akciovou společnost z hlediska vlastnictví neznamená žádnou změnu, vláda bude podle ředitele pod silným tlakem, aby k následné privatizaci přistoupila co nejdříve. Důvodem je, že skupina InBev, která vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské společnosti AmBevletos, nedávno získal firmu Anheuser-Busch.

»InBev vynaloží na akcie amerického pivovaru obrovskou částku,« vysvětluje Boček. Podle agentur zaplatí InBev 52 miliard dolarů. »Taková suma se musí nějak splatit. InBev proto bude chtít ve své světové síti distribuovat pivo značky Budweiser vařené v USA. A vzhledem k tomu, že na mnoha trzích bude narážet na naši značku, dovedu si představit, že začne vyvíjet nátlak na Českou republiku, aby privatizaci urychlila,« doplnil ředitel.

»Nikdo mě nemůže podezírat, že bych byl obhájcem společnosti Anheuser-Busch,« řekl dále ředitel, »ale z čistě profesního hlediska je mi líto, co náš americký rival zažívá po převzetí.« Jde o střet dvou podnikatelských filozofií, domnívá se Boček. Americká dbala na recepturu, suroviny, pivovarské řemeslo, tradici a komunikaci značky jako na základní pilíře, které se nemění ani v době potíží. Přístup společnosti InBev je naproti tomu čistě finanční.

»Brazilský management přebírá americkou společnost, implementuje tam svůj systém ořezávání nákladů, a myslím, že je to k neprospěchu pivovarské branže. Ke každé značce piva patří příběh a poctivé řemeslo. Nelze se dlouhodobě spoléhat na to, že ořežu náklady a pivo udělám co nejlaciněji, a pak za pomoci marketingu vymyji spotřebiteli hlavu, že jde o poctivý a špičkový produkt,« upozornil Boček.

Za rok 2008 uvaří Budvar více než 1,3 milionu hektolitrů. Zisk před zdaněním bude letos asi 130 milionů.

Zdroj: Ekonom iHNed.cz | Autor: Petr Korbel

Budějovický Budvar dosáhl významného úspěchu u Soudu prvního stupně Evropských společenství ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush.

Soud prvního stupně Evropských společenství v úterý zrušil rozhodnutí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), který v minulosti zamítl námitky českého podniku proti tomu, že si Anheuser-Bush může v Evropě zaregistrovat svoji obchodní značku Bud. Server iHNed.cz o tom informovala Zuzana Trebulová z tiskového oddělení Soudu prvního stupně Evropských společenství.

Budějovický Budvar tak dosáhl významného evropského úspěchu ve sporu s americkou firmou Anheuser-Bush. Soud prvního stupně Evropských společenství je druhým nejvyšším soudem Evropské unie.

Soud v Lucemburku tak zrušil rozhodnutí OHIM. Ten už dříve námitky společnosti Budějovický Budvar zamítl v plném rozsahu s tím, že označení Bud nemůže být považováno za označení původu, že Budějovický Budvar neprokázal skutečné užívání označení původu Bud v oblasti obchodu a že toto označení společnosti Budějovický Budvar neposkytuje právo zakázat užívání výrazu Bud jako ochranné známky v Rakousku nebo ve Francii. Podle OHIM nemohou evropští spotřebitelé výraz Bud vnímat jako zkratku názvu českého města České Budějovice, jehož německá verze je "Budweis".

Soud: OHIM pochybil ve více bodech

OHIM podle Soudu pochybil, když nezohlednil všechny skutkové a právní okolnosti relevantní k určení, zda rakouské a francouzské právní předpisy poskytují společnosti Budějovický Budvar právo zakázat užívání pozdější ochranné známky. OHIM musí podle Soudu zohlednit starší práva chráněná v členských státech, aniž by mohl zpochybnit jejich kvalifikaci. Navíc má Soud za to, že Budějovický Budvar prokázal, že dotčená označení jsou užívána v obchodním styku.

Proti rozhodnutí Soudu lze podle Trebulové podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení opravný prostředek omezený na právní otázky k Soudnímu dvoru Evropských společenství.

Více než stoletý souboj pivovarů

Český pivovar v Budějovicích, který němečtí přistěhovalci pojmenovali Budweiser, byl založen v roce 1895. Anheuser-Busch zavedl svou vlastní americkou značku Budweiser v roce 1876. Tyto pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny už přes sto let. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar podle listu Wall Street Journal ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Téměř polovina produkce Budějovického Budvaru je vyvážena do více než 50 zemích všech světadílů. Loni zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o devět procent a dosáhl objemu 1 253 000 hektolitrů. Hrubý zisk pivovaru se v loni meziročně zvýšil o 13 procent na celkových 302 milionů korun. Od roku 1991 investoval Budějovický Budvar do své modernizace a rozvoje asi 3,5 miliardy korun.

Nejhodnotnější položkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Tomáš Králíček

Z pivovaru Budějovický Budvar byla ve středu odeslána první dodávka piva do Kyrgyzské republiky. Dva zateplené kontejnery se 180 hektolitry lahvového ležáku Budweiser Budvar směřují do hlavního města Biškeku (dříve Frunze). Zásilku tvoří kartony s láhvemi 0,5 a 0,33 litru.

České výrobky a zvláště pivo mají ve všech zemích bývalého Sovětského svazu dobrý zvuk. „Kyrgyzský trh je sice malý, ale v posledních letech dynamicky rostl. Do roku 2013 by se tam měla konzumace piva ztrojnásobit. Navíc asi 70 procent spotřeby tvoří v Kyrgyzstánu importované pivo,“ říká Tomáš Bártů, exportní manažer pro Asii z Budějovického Budvaru.

Ležák bude na pultech stát 70 - 90 Somů (asi 35 – 45 korun). „To je asi dvojnásobek ceny běžných piv na místním trhu,“ dodává Bártů. Lahvové pivo se bude prodávat i ve vybraných restauracích ve větších městech.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Lukáš Petřík

Budějovický Budvar, n. p. kromě výroby a prodeje piva rozvíjí i poskytování turistických a gastronomických služeb. V poslední době získal v této oblasti několik ocenění. Velký zájem je mezi turisty o prohlídky pivovaru. Za prvních jedenáct měsíců letošního roku se prohlídek zúčastnilo 40 833 lidí, což je číslo srovnatelné s návštěvností hradu Zvíkov či zámku Třeboň. Multimediální expozici shlédlo 3 523 lidí.

Pod oddělení Gastro Budějovického Budvaru, které má na starosti turistické služby pivovaru, spadají Návštěvnické centrum, hotel Malý pivovar, restaurace Masné krámy a pivnice Budvar. „Dnes jsme schopni turistům nabízet plný turistický servis formou balíčků, které kromě prohlídek pivovaru zahrnují i kvalitní gastronomii a ubytování. Proto věnujeme pozornost i účasti na turistických veletrzích a soutěžích kvality. Ze získaných ocenění máme velkou radost,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru.

Oddělení Gastro Budějovického Budvaru získalo letos několik ocenění. V říjnu získala restaurace Masné krámy certifikát „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Hotel Malý pivovar obsadil 2. místo v kategorii „Gastronomická expozice“ na nedávné mezinárodní výstavě Gastrofest v Českých Budějovicích. Expozice byla připravena jako prezentace Budějovického Budvaru a její součástí byla slavnostní tabule „Vánoce v pivnici Budvarka hotelu Malý pivovar“. Kromě toho obdržel Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru cenu ředitele Gastrofestu 2008 za spolupráci v letošním roce. Současně s Gastrofestem probíhal v Českých Budějovicích veletrh turistických zážitků, možností a vizí – Jihočeský kompas. Expozice Budějovického Budvaru tam získala mezi 55 vystavovateli první místo v anketě návštěvníků veletrhu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Pardál – první pivo vyladěné samotnými pijáky - zve všechny příznivce dobré zábavy starší 18 let na Pardálovu besídku. Pro návštěvníky bude v pátek 5. prosince od 20:00 hodin připraven celovečerní program v KD Vltava v Českých Budějovicích.

„Značka Pardál je pivo vyladěné samotnými českými pijáky. Proto nechybí tam, kde se čeští pijáci scházejí s kamarády a kde příjemně tráví svůj volný čas,“ říká Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Pardál proto letos nechyběl u otevírání řek, na turisticky atraktivních lokalitách po celé České republice, u výlovů rybníků a ve vybraných regionech asistoval i u tradičních zabíjaček. „Návštěvníci se mohou v pátek těšit také na doprovodné soutěže o ceny, speciální módní přehlídku pro pány nebo karate show. Hudební kulisu obstarají kapely Visací zámek a Happy Band a také Radio Kiss Jižní Čechy se svou diskotékou,“ doplňuje Alena Mazancová. Vstup na akci je zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Českobudějovická restaurace Masné krámy oslaví v pátek 5. prosince přesně rok od okamžiku, kdy byla po celkové rekonstrukci znovu otevřena pro veřejnost.

„Pro návštěvníky jsme připravili speciální narozeninovou nabídku, abychom jim poděkovali za celoroční přízeň a zpříjemnili jim sváteční posezení v Masných krámech,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Hosté si budou moci mimořádně pochutnat na pečeném selátku nebo uzené šunce od kosti, které se budou porcovat přímo v prostoru restaurace. Porce včetně pečiva bude k dostání za zvýhodněnou cenu 49,- Kč. Ke každému hlavnímu jídlu dostane navíc každý zákazník jako dárek láhev speciálního piva Bud Super Strong. Při útratě nad 1000,- Kč obdrží hosté pamětní minci s motivem Masných krámů. „V průběhu dne bude atmosféru v restauraci dotvářet živá hudba. Kolem oběda to budou lidovky, odpoledne swing a večer jazz,“ dodává Tomáš Olejník, vedoucí restaurace Masné krámy.

Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a během uplynulého roku se těšily velkému zájmu zákazníků. Letos tam hosté vypili přes 1360 hektolitrů čepovaného piva. Většinu objemu piva tvořil „kroužkovaný ležák“ Budweiser Budvar z pivních tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Tmavý ležák Budweiser Budvar získal první místo v soutěži o nejlepší piva roku 2008 a stal se tak „Tmavým pivem roku“. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyrábí v Budějovickém Budvaru teprve od roku 2004.

„Velice oceňujeme naše výsledky v kategorii výčepních piv. Pivo Pardál získalo druhé místo a hned za ním se umístilo výčepní pivo značky Budějovický Budvar,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Každé ocenění od Sdružení Přátel Piva má velkou váhu. Jde o hodnocení podložené skutečnými znalci, kteří se pivu věnují ve svém volném čase také po teoretické stránce,“ dodává Samec.

Tmavý ležák má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu. Je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody z 300 metrů hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Tmavý ležák Budweiser Budvar má obsah alkoholu 4,7 % objemových. Dodává se v sudech i lahvích.

V loňském roce Budějovický Budvar vystavil 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu jeho prodej loni dosáhl objemu 11 728 hl, což je v meziročním srovnání o 7,1 % více. Významného nárůstu dosáhl tmavý ležák Budweiser Budvar v zahraničí, kde byl prodej v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006 a dosáhl objemu 17 887 hl. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Počet exportních teritorií se meziročně zvýšil o pět. Nejvzdálenější je Vietnam.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Naše pivo má i v Chorvatsku své příznivce. Je sice drahé, ale stojí za to.

České pivo expanduje do Chorvatska nejen díky plným autům plechovek dovážených tisíci našich turistů. Má i svou tradici. Česká menšina vaří pivo v Daruvaru nazývané Staročesko a tamní pivovar patří v zemi mezi ty nejstarší. První pivo tady vyrobili v roce 1840.

A nejen to. České pivo mířilo do Chorvatska již v dobách Rakousko-Uherska, například značka Budvar. "Na území Chorvatska jsme dodávali pivo krátce po založení našeho pivovaru, nepřetržitě i v době komunismu. Do samostatného Chorvatska vyvážíme od roku 1993," poukazuje na tradici Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Ve šlépějích tradice se však pokračuje i nyní a o světlý a tmavý ležák značky Budweiser Budvar, ostatně jako i některé další tuzemské značky piva, je v Chorvatsku stále větší zájem.

"Obchodně se nám v poslední době velice daří. Jen v roce 2007 jsme prodej zvýšili meziročně o 65 procent. Těší nás zejména úspěch tmavého ležáku, neboť v jižních zemích není tmavé pivo obecně příliš oblíbené. Přesto Chorvatsku patří v dovozu tmavého budvaru šesté místo z celkem 18 států, do kterých tmavé pivo vyvážíme," uvádí Petr Samec.

Výhradním importérem je přitom společnost Carlsberg Croatia, která je součástí dánské skupiny Carlsberg. Carlsberg Croatia je silný partner, který ovládá asi 15 procent tamního trhu s pivem, a budějovický ležák je pro něho významnou položkou v nabídce prémiových značek.

"Náš importér dokonale zná místní podmínky a také samostatně řeší veškeré překážky, se kterými se na chorvatském trhu setká. Nám to samozřejmě zjednodušuje situaci, byť z našeho pohledu jsou pro nás podmínky v Chorvatsku srovnatelné s kterýmkoliv západoevropským trhem," poznamenává Petr Samec.

A jak je to se zvukem českého piva? Stoupající poptávka nasvědčuje tomu, že dobré. "Ano, české výrobky tu skutečně mají velmi dobrý zvuk. Platí to i o našem pivu, které se prodává v segmentu importovaných prémiových ležáků jako produkt s cenou, která patří k nejvyšším na místním trhu," podotýká Petr Samec s poukazem na dalekosáhlé plány.

"Pokud se nám podaří zachovat dynamiku nárůstu prodejů, mohlo by se Chorvatsko během krátké doby dostat mezi deset našich nejdůležitějších exportních trhů," dodává.

Milovník našeho piva se tedy nemusí v Chorvatsku ničeho bát. Nabídka tady není sice natolik široká jako v Čechách, ale pivní chuť lze jistě uspokojit.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Alexandra Mostýn

Výměnu obřích plničů piva spojenou s dopravní uzavírkou v Českých Budějovicích, chystá od zítra Budějovický Budvar. Investice do modernější technologie přijde na 80 milionů korun.

Měnit plniče piva budou technici pivovaru pět dní. 26. října od jedné hodiny v noci do osmnácti hodin kvůli tomu bude muset být dokonce zastavena doprava na Pražské třídě. „Jedná se o velké části, které se budou muset dovnitř výrobny nějak dostat a bez zastavení provozu na ulici bychom to nezvládli," řekl mluvčí společnosti Petr Samec.

Pivovar se rozhodl plniče piva vyměnit proto, že ty stávající už dosluhují a nesplňují kritéria.

„Nové dokážou naplnit až 40.000 lahví za hodinu. Navíc, pomocí nich se nám podaří zvýšit trvanlivost piva a dosáhnout větších úspor nákladů. Zároveň tím snížíme taky ekologickou zátěž. Nové plniče nahradí staré opotřebované stroje, které byly pro Budějovický Budvar pořízeny v letech 1988 a 1993,"řekl Samec

Pivovaru stoupl zájem o pivo za poslední dva roky o 32 procent, proto chce Budvar investovat ještě víc do svých zařízení.

„Další investice, které jsou rozloženy do roku 2011 přijdou celkově na dvě miliardy korun," konstatoval mluvčí.

Zdroj: azprávy.cz | Autor: Saša Hynek

Známá českobudějovická restaurace Masné krámy, kterou provozuje pivovar Budějovický Budvar, n.p., získala cenu „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ od Sdružení českých spotřebitelů. Diplom dnes slavnostně převzali zástupci Budějovického Budvaru na Krajském úřadu Jihočeského kraje. Ocenění „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ se letos udělovalo již po sedmé. V Jihočeském kraji ho letos získalo celkem 20 subjektů z nejrůznějších oborů podnikání, mezi nimiž byly celkem čtyři restaurace.

„Ceny od Sdružení českých spotřebitelů si velmi vážíme. Masné krámy byly oceněny za interiér, špičkové gastronomické služby a vysokou úroveň obsluhy i pro cizince,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masným krámům se podařilo navázat na slavnou tradici a těší se velkému zájmu zákazníků. Během letošního roku tam hosté vypili již přes 1150 hektolitrů piva, především „kroužkovaného ležáku“ Budweiser Budvar, který se tam čepuje, jako na jediném místě na světě, přímo z tanků. Restaurace nabízí i široký výběr jídel. Největší úspěch mají pokrmy tradiční české kuchyně: Pivovarský guláš, Staročeská vepřová pečínka a Grilovaná vepřová žebra.

Kapacita restaurace Masné krámy je 190 míst. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hodin, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hodin a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. Rezervace je možné získat na telefonu 387 201 301 nebo na e-mailu info@masne-kramy.cz. Podrobné informace o Masných krámech včetně menu a ceníku najdete na www.masne-kramy.cz.

Zdroj: Tiosková zpráva Budějovického Budvaru

Budějovický Budvar překonal v úterý 30. září psychologickou hranici jednu milionu vystavených hektolitrů za jeden kalendářní rok. O tom, že hranice milionu vystavených hektolitrů bude letos pokořena dříve než loni, nasvědčovaly již výsledky za první pololetí. Budějovický Budvar prodal za šest měsíců letošního roku celkem 639 190 hektolitrů piva, což je o 4,7 procenta více než ve stejném období roku 2007. Na nárůstu v pololetí se podílel především tuzemský prodej, který meziročně stoupl o 8,3 procenta. Export za první pololetí vzrost o 0,6 procenta.

"Na letošním výstavu se příznivě projevuje zahájení celostátní distribuce značky Pardál na počátku roku. Ačkoliv pro mnoho spotřebitelů se jednalo o zcela neznámou značku, rychle získala zajímavý tržní podíl. Nejprodávanějším druhem piva z naší produkce ale stále zůstává světlý ležák Budweiser Budvar," řekl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

Budějovický Budvar během posledních čtyř let stále zkracuje dobu, kterou potřebuje k dosažení magického objemu milion vystavených hektolitrů. Zatímco v roce 2005 dosáhl této hranice 2. prosince, v roce 2006 tomu bylo 16. listopadu, v loňském roce 17. října a letos již 30. září. Ve své historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice jednoho milionu dosáhl 20. prosince. Za zmínku stojí také fakt, že za 113 let existence vystavil tento pivovar celkem 39,8 milionu hektolitrů piva. K výrobě prvního milionu hektolitrů potřeboval Budvar na počátku své existence 13 let - trvalo to od roku 1895 až do roku 1908.

Zdroj: WebReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová

Britskému milovníku a znalci piva se splnil sen, v Budějovicích pěnivý mok vařil.

Pivo z včerejší ranní směny možná bude mít britskou příchuť. Na jeden den se totiž v Budějovickém Budvaru, n.p., stal sládkem Iain Dobson, milovník a respektovaný znalec piva z Velké Británie.

Stalo se tak poté, co v charitativní dražbě na největším britském pivním festivalu Great British Beer Festival nabídl Dobson za tuto možnost nejvyšší částku 1250 liber, tedy téměř čtyřicet tisíc korun.

„Jsem rád, že jsem se dostal do srdce pivovaru. Prošli jsme celou výrobu a vše si osahali vlastníma rukama,“ sdělil své zážitky bezprostředně po skončení směny Iain Dobson, který je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu.

Pivovar zná

Sedmdesátiletý vítěz dražby je velkým pivním znalcem a k českému pivu, zvláště pak k Budvaru, má dlouholetý vztah. Tento pivovar navštívil poprvé již v roce 1989 a od té doby mu přirostl k srdci. Ne náhodou si proto možnosti stát se sládkem v Budějovickém Budvaru náležitě považuje, dokonce ji považuje za splnění svého životního snu.

„Měl jsem velkou radost, když jsem od naší královny dostal Řád Britského impéria, ale možnost být sládkem v Budějovickém Budvaru toto ocenění zastiňuje. Řídit výrobu v jednom z nejikoničtějších pivovarů Evropy, byť jen na pár hodin, je splněním mých snů,“ řekl ke svému vítězství Iain Dobson.

Cenu na britský pivní festival přivezl sládek Budvaru Josef Tolar, který jako první Čech v historii zasedl v hlavní porotě při výběru nejlepšího piva Velké Británie.

Rekord v dražbě

„Ležák Budweiser Budvar je ve Velké Británii dlouhodobě jednou z nejpopulárnějších importovaných značek a mezi návštěvníky festivalu tak byl o možnost na jeden den řídit výrobu našeho piva ohromný zájem. Při dražbě byl dokonce překonán historický rekord a na charitativní účely šlo 1250 liber,“ vysvětlil Tolar, sládek a výrobně technický ředitel.

Iain Dobson prožil včera v Budvaru skutečný pracovní den. Již v šest hodin ráno společně se sládkem kontroloval provoz, prošel sklepy, varny či tzv. „chmelárnu“. Chybět nesměla ani degustace a také kontrola stavebních prací v areálu pivovaru a další kolo kontroly výroby piva. Dobson neunikl ani práci v kanceláři, kde společně vyřizoval dodavatelské faktury.

„Panu Dobsonovi jsme připravili náročný den plný práce a povinností. Nejedná se o žádnou turistickou prohlídku, ale o opravdový pracovní den sládka,“ usmál se Tolar, který jako pozornost od vážené návštěvy dostal kovový korbel se svým vyrytým jménem.

Můj sen je pít pivo, dokud budu moct

Sedmdesátiletý Iain Dobson z Velké Británie je velkým znalcem piva a rovněž spoluautorem průvodců po britských restauracích, kde se točí dobré pivo. Stát se na jeden den sládkem byl jeho sen, který se včera v Budějovickém Budvaru vyplnil.

Prožil jste celou směnu jako pravý sládek Budvaru. Byl to náročný den?

Byl to velice nabitý den. Měli jsme dvě schůzky, a i když jsem nerozuměl, o čem lidi mluví, byl jsem rád, že si můžu na chvilku sednout v tiché kanceláři. Pivovar tu běží moc dobře a v poklidu, nikdo nekřičí, nepanuje stres. Lidé se k sobě chovají přátelsky a stejně tak řeší i problémy.

Co se vám nejvíc líbilo na práci sládka?

Jsem rád, že jsem se dostal přímo do srdce pivovaru, v rukou jsem držel chmel a slad. Celé jsme to tu viděli a dostali se za oponu. Je něco jiného projít si pivovar jako turista, kde všechno vidíte z několikametrové dálky, než když jste přímo ve výrobě a všechno si osaháte vlastníma rukama.

Těšíme se na to, až nám do Británie za sto dní přijde várka piva, kterou jsme dnes vyráběli. Mí přátelé říkají, že to nebudou pít, protože jsem to připravoval já.

Co vás v Budvaru nejvíc zaujalo?

Vždycky když přijedu do tohoto pivovaru, je tu něco nového, pořád se tu něco zlepšuje. Ale je dobré, že tradiční postupy, kvalita surovin a výsledného piva zůstává. Bez přehánění mohu říct, že Budvar je světové pivo.

Prý bylo vyzkoušet si roli sládka vaším životním snem...

Určitě, stát se na den sládkem v pivovaru byl můj sen a ano, splnil se mi. Byl jsem tu, podařilo se mi to, až mě z toho teď bolí hlava. Je mi sice sedmdesát, ale je to dobrý začátek, abych začal pivo vařit sám.

Jaké jsou vaše další plány a další sny ohledně piva a pivovarnictví?

Můj další sen je pít pivo, dokud budu moct. A myslím, že je to dobrá životní ambice – ne stát se alkoholikem, ale těšit se z chuti piva.

Iain Dobson

Iain W. Dobson se narodil v dubnu roku 1938, vystudoval účetnictví. V roce 1974 se stal zakládajícím členem britské spotřebitelské organizace CAMRA (The Campaign for Real Ale), od roku 1981 pak vykonával funkci výkonného ředitele a sekretáře této organizace. V roce 1984 poprvé navštívil Československo díky zájezdu Čedoku po československých pivovarech, přičemž na něj udělala obrovský dojem rozmanitost tuzemských piv. V roce 1987 se podílel na kampani organizace CAMRA proti pokusu koncernu Anheuser-Busch převzít Budějovický Budvar. Iain Dobson je držitelem Řádu Britského impéria za službu pivovarnickému průmyslu, který mu udělila britská královna. V současné době je v penzi, přičemž se stále zajímá o britské a evropské pivovarnictví.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Daniela Bicková

Národní podnik Budějovický Budvar se stane akciovou společností

Z Budějovického Budvaru, jenž má nyní statut národního podniku, bude akciová společnost. Advokátní kancelář Kříž a Bělina, která před sedmi měsíci vyhrála výběrové řízení na poradce při transformaci, dokončila v těchto dnech analýzu tohoto procesu.

Na navržený technický a právní proces, kterým by mělo dojít ke změně právní formy společnosti, chce ještě nechat Ministerstvo zemědělství zpracovat oponentní posudek.

Analýzu měla přitom zvolená advokátní kancelář skončit podle původního plánu už v srpnu. Ukázalo se ale, že podrobně zpracovat a posoudit na čtyři tisíce stran dokumentů v mnoha světových jazycích - především z oblasti ochrany duševního vlastnictví - je časově náročnější, než se čekalo.

Podrobnosti o nyní navrženém způsobu transformace ale zúčastněné strany tají. Dosud není ani určeno, kdy by transformace měla být hotova. "Jsme vázáni mlčenlivostí, nemůžeme v této věci nic komentovat," odmítl žádost o vyjádření spolumajitel advokátní kanceláře Miroslav Bělina.

Podle mluvčího ministerstva zemědělství Petra Vorlíčka je třeba počkat na oponentní posudky a definitivní verzi navrhované transformace. "Národní podnik jako právní forma už nemá v současném právním řádu žádné opodstatnění. Jinak řečeno - transformovat Budvar je nutnost. Už jen z tohoto hlediska," vyjádřil se včera Vorlíček.

"Z věcného hlediska poradce popsal, jaká má transformace rizika a jak je eliminovat. Až posléze dojde k aktualizaci časového harmonogramu," připomíná generální ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Největším rizikem je duševní vlastnictví

Největším rizikem při převodu národního podniku na akciovku se ukazuje už zmíněné duševní vlastnictví - tedy právně nezpochybnitelný převod všech ochranných známek, obchodního jména a chráněných označení původu a zeměpisného označení. Rovněž se to týká autorských práv a licenčních smluv.

Budvar totiž působí ve více než padesáti zemích světa a vede víc než stovku právních a soudních sporů se světovým rivalem - americkým pivovarem Anheuser Busch, kterého v červenci koupila světová pivovarnická jednička, belgicko-brazilský koncern InBev. Ta by podle mínění některých expertů z oboru mohla být nakonec i jedním ze žhavých zájemců o koupi Budvaru.

Vláda ale jeho privatizací v tomto volebním období už zřejmě nestihne. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na českém trhu si přitom od privatizace slibují miliardové příjmy do státní poklady. Odpůrci zas argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra".

Nejhodnotnější položkou bude každopádně ochranná značka Budweiser Budvar, jejíž hodnota už podle dřívějších odhadů dosahuje ceny minimálně jedné miliardy dolarů.

Stát přes ministerstvo zemědělství ovládá vedle Budvaru ještě Pivovar Vyškov, zbytkový podnik z Jihomoravských pivovarů.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Světlý ležák Budweiser Budvar se umístil na druhém místě v Podzimní ceně českých sládků v kategorii „světlý ležák“. Tato kategorie je již tradičně nejsilněji obsazena a letos se jí účastnilo celkem 20 značek.

Cenu českých sládků pořádá již 15 let časopis Pivní kurýr a koná se dvakrát ročně. Jarní část je určena pro malé pivovary a minipivovary, podzimní pak pro střední a velké pivovary. Letošní podzimní část Ceny českých sládků proběhla ve čtvrtek 25. září v Kostelci nad Černými lesy v místním Černokosteleckém zájezdním pivováru. Do soutěže bylo přihlášeno 79 značek z 18 pivovarů, které v osmi kategoriích hodnotilo 24 českých sládků a pivovarských odborníků.

„Hodnocení bylo dvoukolové. Vzorky piva byly do jednotlivých komisí losovány, aby byla zachována maximální objektivita. Proto si ocenění velmi vážím,“ říká Ing. Aleš Dvořák, technolog Budějovického Budvaru, který byl členem jedné z porot.

Stříbro z Ceny českých sládků je již čtvrtým oceněním, které letos získalo pivo z produkce Budějovického Budvaru. V dubnu získalo světlé výčepní pivo Pardál ocenění „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka 2008“ v kategorii „Pivo“, v červnu švýcarský týdeník Sonntag udělil světlému ležáku Budweiser Budvar titul pivního mistra Evropy a na začátku září se tmavý ležák Budweiser Budvar umístil na druhém místě v kategorii „Ležák tmavý“ v rámci odborné degustace piv při žatecké Dočesné.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Jeden z nejdůležitějších sporů o ochrannou značku Budweiser pro pivo začíná: Evropský soudní dvůr zahájí v úterý slyšení ohledně stížností amerického pivovaru Anheuser-Busch, která si na registraci známky v Evropské unii dělá nárok.

Zatím neúspěšně. Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM), který v unii značky registruje, totiž ochrannou známku Budweiser odmítl pro americký pivovar zapsat. Úřad vyhověl žádosti společnosti Budějovický Budvar.

"OHIM zamítl žádost o registraci ochranné značky Budweiser s odůvodněním, že tato značka už byla registrována pro Budějovický Budvar v některých členských státech EU. Anheuser-Busch proto podal proti tomuto rozhodnutí žalobu," uvedla Zuzana Trebulová z Evropského soudního dvora.

Americký pivovar, který letos v červenci koupil pivovarnický koncern InBev, vede s českobudějovickým pivovarem více než sto soudních sporů ve třiceti zemích světa.

Budějovický Budvar značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než šedesáti státech.

Hongkongské hádky

Jeden ze sporů o značku skončil letos v červenci.

Český pivovar smí v Hongkongu prodávat své výrobky pod označením Budějovický Budvar. Registraci dvou ochranných známek na logo a etiketu získal pivovar více než po deseti letech od podání přihlášky.

Anheuser-Busch napadl přihlášky Budvaru na ochranné známky u hongkongského registračního úřadu s tím, že jsou prý snadno zaměnitelné s jeho značkami Bud a Budweiser.

Vše skončilo teprve až letos, kdy americký gigant stáhl své námitky. "S největší pravděpodobností dospěli k závěru, že svými argumenty nepřesvědčí úřad o možné zaměnitelnosti našich ochranných známek se známkami našeho konkurenta," věří si právnička Budvaru Helena Lejtnarová.

Privatizace ve hvězdách

Značka Budweiser, jejíž hodnota se odhaduje na 30 miliard korun, bude mít vliv i na případnou privatizaci posledního státního pivovaru v zemi.

Vláda do roku 2010, kdy jí vyprší funkční období, podle premiéra Mirka Topolánka nestihne dokončit privatizaci pivovaru. Ministerstvo zemědělství tak chce Budvar nejprve transformovat na akciovou společnost, což by mělo umožnit jeho budoucí prodej. Vláda si proto nechává zpracovávat právní analýzu případné privatizace pivovaru a také garanci zachování nynější pozice Budvaru v rámci známkoprávních sporů.

A podle deníku Wall Street Journal by koncern InBev mohl předejít sporům o známku tím, že by českobudějovický pivovar koupil.

Připomeňte si:

Evropský soudní dvůr už v roce 2007 jeden spor o značky Budweiser a Bud posuzoval.

Soudci rozhodli, že Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu rozhodl správně, když povolil americkému pivovaru využívat značky Budweiser pro jiné výrobky než je pivo.

Budějovický Budvar namítal, že tím utrpí pověst piva, které se pod danými názvy na trzích EU prodává a ke kterým vlastní ochrannou známku.

Americká společnost totiž hodlala používat pro označování papírenských výrobků, čisticích potřeb, oděvů, jemného pečiva a cukrovinek a soud jí toto právo potvrdil.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor: Tomáš Fránek

Světlé výčepní pivo Pardál má za sebou vydařené letní období. Během hlavní prodejní sezóny od června do konce srpna se na území České republiky prodalo celkem 65 548 hektolitrů piva Pardál. Meziročně to představuje zvýšení o 144 procent. Prodej značky Pardál během tří letních měsíců dosáhl téměř stejného objemu jako byl celoroční prodej v roce 2007.

„Výsledky prodeje piva Pardál považujeme za velký úspěch značky, která je na celostátním trhu teprve od ledna 2008. Objem prodeje Pardála za pouhé tři měsíce je srovnatelný s celoročním výstavem malého pivovaru,“ říká Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje z Budějovického Budvaru. Pivo Pardál bylo na trh v jižních Čechách uvedeno 1. března 2007. Mezi jihočeskými zákazníky vyvolal Pardál velký ohlas. Jeho prodej v roce 2007 trojnásobně překonal původní očekávání pivovaru a dosáhl objemu 76 000 hektolitrů. Počátkem letošního roku byl prodej piva Pardál rozšířen na celé území České republiky. Prodejní plán v letošním roce je 150 000 hektolitrů. „Za situace, kdy celková letošní spotřeba piva v Česku zřejmě poklesne, vezme Pardál zajímavý tržní podíl své konkurenci,“ dodává Horejš.

„Pardál české spotřebitele jednoznačně zaujal. Jedním z důkazů může být i to, že Pardál v dubnu získal titul „Volba spotřebitelů – Nejlepší novinka“,“ říká Ing. Alena Mazancová, brand manažerka značky Pardál. Značka Pardál zaujala také marketingové odborníky. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii 2007 v soutěži o nejefektivnější českou reklamní kampaň a vyhrála soutěž FLEMA 2007 za inovativní využití médií v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. „Nejlepším důkazem originality a úspěšnosti marketingového pojetí značky Pardál je skutečnost, že některé konkurenční pivovary začaly jednotlivé prvky konceptu Pardál napodobovat. Pardál však již navždy zůstane prvním českým pivem vyladěným samotnými pijáky. Žádné jiné pivo u nás do této chvíle nevzniklo s tak intenzívní účastí jeho spotřebitelů,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Letní prodejní sezónu Pardála odstartovala červnová televizní kampaň. „Prodej v letním období ale výrazně podpořila i komunikační kampaň „Pardáléto“. Během ní jsme oslovili desítky tisíc potenciálních zákazníků netradičním způsobem a v netradičních místech,“ vysvětluje Alena Mazancová. „PARDÁLéto“ probíhalo v 17-ti významných turistických lokalitách po celé České republice. Na neočekávaných místech, většinou přímo v přírodě, mohli turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo lahvovým pivem Pardál. Nejzajímavějšími lokalitami „PARDÁLéta“ byly například Babiččino údolí, Lipno či Máchovo jezero. „Pardál vznikal netradičně, proto i jeho představení zákazníkům probíhalo netradičním způsobem. Nikoliv tedy na prodejních plochách, jak je dnes obvyklé. Pardál byl všude tam, kde zákazníci trávili chvíle odpočinku či dovolenou a kde se bavili s přáteli – tedy na místech, kam Pardál patří,“ dodává Mazancová.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Tmavý ležák Budweiser Budvar získal další ocenění. V rámci odborné degustace piv při žatecké Dočesné 2008 se umístil na 2. místě v kategorii „Ležák tmavý“. Odborná degustace při Dočesné patří rozsahem a významem mezi 5 nejdůležitějších degustací piva v ČR. V letošním roce bylo při Dočesné hodnoceno celkem 158 vzorků piva v 11 kategoriích, které do soutěže přihlásilo 28 pivovarů. Hodnocení bylo dvoukolové. Soutěž organizoval Chmelařský institut s.r.o. „Náš tmavý ležák zopakoval druhé místo, které na Dočesné získal i loni. Do sbírky jeho ocenění tak přibyla již sedmá medaile a my si toho velmi vážíme. Cenné je pro nás i to, že se soutěž konala přímo v geografickém centru oblasti, odkud pochází jedna ze základních ingrediencí tohoto piva – tedy žatecký chmel,“ komentoval ocenění Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V loňském roce vystavil Budějovický Budvar 29 616 hl tmavého ležáku, což je ve srovnání s rokem 2006 téměř o 42 % více. Na tuzemském trhu se jeho prodej loni zvýšil o 7,1 %. Export byl v roce 2007 o 80,1 % vyšší než v roce 2006. Hlavní exportním trhem bylo Rusko, kde se loni prodalo přes 6 000 hl tmavého Budvaru, to je meziročně o 66,2 % více. Mezi další významné odběratele patří Velká Británie, Německo, Finsko a Slovensko. Tmavý ležák Budweiser Budvar se loni vyvážel do 18 států. Nejvzdálenější je Vietnam.

Tmavý ležák je v nabídce Budějovického Budvaru od roku 2004. Za relativně krátkou dobu své existence získal za originální chuť a kvalitu již sedm ocenění doma i v zahraničí. Kromě Dočesné 2008 obdržel v roce 2007 prestižní titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v mezinárodní soutěži britského pivního magazínu „Beers of the World“, druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ od českého Sdružení přátel piva a stříbrnou medaili v kategorii „Ležák tmavý“ od odborné poroty v rámci žatecké Dočesné. V roce 2006 byl tmavý ležák Budweiser Budvar oceněn stříbrnou medailí ve světové soutěži kvality výrobků pořádané belgickým International Institute for Quality Selections a v České republice získal titul „Tmavé pivo roku“ od Sdružení přátel piva. V roce 2005 udělila porota nejstaršího londýnského pivního festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ tmavému ležáku Budweiser Budvar titul “Best imported beer“ (Nejlepší importované pivo).

Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako světlý ležák, za použití hlávkového žateckého chmele a vody ze 300 m hlubokých artéských studní. Rozdílem je použití celkem čtyř druhů ječných sladů: českého, mnichovského, karamelového a praženého. Na rozdíl od většiny ostatních tmavých piv na českém trhu v jeho chuti nepřevažuje sladkost – chuť je jemně hořká a karamelová. Má výrazně tmavou barvu, velmi hustou a trvanlivou pěnu a delikátní vůni po praženém sladu.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru