Pivo, hezká děvčata ... pojmy, které si vybaví většina cizinců, když se řekne Česká republika. Zda se jedná pouze o stereotypy, o tom ať rozhodne každý z nás sám. My jsme zjišťovali, zda české pivo není jen vyčpělý, prázdný pojem, za kterým se už dávno neskrývá tradice, poctivost a fortel sládků. V poslední době objevila spousta článků na téma licenční výroba a český chmel. Řada českých pivovarů začala vařit pivo v licenci. V článcích o českém chmelu jsme se dozvěděli, že ne všechno pivo, které konzumujeme, je vařeno ryze z českého chmele. Mělo by nás to znepokojovat. Názory se různí. Podle pivovaru Budějovický Budvar by se správné pivo mělo vařit z žateckého chmele, moravského sladu a kvalitní vody, nejlépe podzemní. To a další pravidla poměrně vtipnou formou popisuje Budvar ve své nové kampani 10 přikázaní. Proč?

Například chmel. Hlávky chmele lze samozřejmě nahradit chmelovým extraktem nebo granulátem. "Při použití celých hlávek chmele", tvrdí zmíněný pivovar, "Je při jejich správném skladování zabezpečena nejen správná hořkost piva, ale hlavně jeho aroma". Hlávky chmele mají schopnost v sobě uchovat potřebné aromatické látky a polyfenoly, antioxidační látky bojující proti civilizačním chorobám. Na zdraví konzumenta tak má pozitivní vliv zejména konzumace piva vyrobeného klasickým postupem za použití kvalitních hlávek chmele. Oproti tomu granulát vzhledem k mechanickému zatížení během procesu jeho výroby ztrácí velkou část aromatických a antioxidačních látek. Chmelový extrakt je dokonce vystaven ještě většímu zatížení než granulát (chmel se usuší, rozemele, zaleje kysličníkem uhličitým a vystaví se vysokému tlaku, na závěr se scedí). Ztrácí tak prakticky veškeré aromatické látky a polyfenoly, utváří tak pouze hořkost piva bez dalšího chuťového či zdravotního přínosu.

A co slad? Proč by pivovary měly používat výhradně ječný slad Použití náhražek jako maltózový sirup, rýže či kukuřice údajně velmi výrazně mění chuť vyráběného piva. Konkrétně v něm vzniká příchuť po těchto ingrediencích, která není typická pro pivo českého typu.

A co poslední zmíněná surovina, voda Voda z artéských studní je čistá, ekologicky nezatížená. Většinou nepotřebuje jakoukoli další chemickou úpravu (např. přidávání chlóru či změkčovadel), která by mohla ovlivnit delikátní chuťové vlastnosti piva.

Pivovar upozorňuje i na další praktiky, které se prý v řadě českých pivovarů dějí. Jednou z nich je uvaření piva na vyšší stupňovitost a jeho následné zředění na nižší požadovanou stupňovitost, urychlování jednotlivých výrobních postupů, atd. Ostře také vystupuje proti licenční výrobě, kterou mnohé velké pivovary považují za velmi efektivní způsob budování pozic na zahraničních trzích. Pokud vás téma zaujalo a chcete se dozvědět více, navštivte: www.budvar.tv. (Novinky)

Nejen Britové se obávají úpadku tradiční výroby piva. V České republice zahájil pivovar Budějovický Budvar kampaň, v níž varuje spotřebitele, že příchod nadnárodních pivovarských skupin má negativní vliv na kvalitu i tradici pivovarského řemesla v zemi, která v 19. století vyrobila první zlatý ležák. Od pádu komunismu do země, která je ve světě známá kvalitou svého piva, pelášily západní pivovarnické společnosti, aby zde vybudovaly své základny. Společnost SABMiller, která vznikla sloučením Jihoafrických pivovarů a společnosti Miller z USA, dominuje českému pivovarnickému průmyslu. Vlastní Pilsner Urquell- originální světlé plzeňské pivo, Gambrinus, Radegast a Velké Popovice. Interbrew ovládá Pražské pivovary, které změnily svůj název na Staropramen, který lépe odráží význam jejich hlavní značky. Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice. Dokud nebude nalezen vhodný strategický partner zůstává tento í pivovar ve vlastnictví státu. Pojmem strategický partner rozumějte kdokoli s výjimkou společnosti Anheuser-Busch, kolosu, který vyrábí ten druhý Budweiser.

Pod ochranou vlády Budvar i nadále vyrábí svůj klasický světlý ležák tradičním českým způsobem. Používá jen ten nejjemnější sladovnický ječmen z Moravy a vyhlášený žatecký chmel pocházející z chmelnic severně od Prahy. Čistou pramenitou vodu čerpá z prehistorického jezera umístěného hluboko pod pivovarem. A to nejdůležitější, nechává své pivo ležet plných 90 dní, což je u klasického ležáku nejdelší doba ležení na světě. Ve své kampani, která od tohoto měsíce probíhá v tisku a televizi, Budvar varuje milovníky piva, že větší pivovarníci maří tuto oddanost tradiční výrobě piva. Uvádí příklady používání laciného maltozového sirupu, chmelového granulátu a extraktů dovážených z Číny, Polska a Ukrajiny. Budvar rovněž tvrdí, že v některých případech je čistá pramenitá voda nahrazována říční vodou upravovanou chemickými látkami a že je zaváděna tzv. výroba koncentrované mladiny (HGB). To znamená, že pokud pivovar vyrábí několik druhů piva, nevyrábí každé z nich odděleně ( v oddělených várkách), ale vyrobí silný extrakt, který následně zředí vodou na výsledné produkty požadované stupňovitosti.

Hlavní změna v české metodě vaření piva tkví v přechodu ke kratší době kvašení. Kupříkladu klasický plzeňský Prazdroj zkrátil svou dobu úpravy a zrání z 60 na 27 dní. Stejným směrem se vydaly i Velké Popovice. Velké světové pivovary argumentují tím, že zhruba po 30 dnech už kvasnice v nádržích nic nedělají, což znamená, že tu ladem leží spousta cenné tekutiny. Pro pivovary je zjevně mnohem ekonomičtější omezit dobu kvašení (zrání), a zvýšit tak objem výroby. Proti tomuto názoru vášnivě protestuje budvarský sládek, Josef Tolar. Tvrdí, že když se použijí ty nejlepší suroviny, pivo je tím lepší, čím déle zůstane v ležáckých sklepích. Svá slova potvrzuje tím, že návštěvám ve sklepě dává ochutnat vzorky, v různém stadiu zrání. Budvar je po 90 dnech zrání docela jiný než Budvar, který ve sklepě zraje 40 dní; časem se stává lahodnějším a jemnějším pivem delikátní chuti a lehkosti.

Kampaň Budvaru, známá jako Desatero, říká, že pravé české pivo by se mělo vařit jen z čisté pramenité vody, celých chmelových hlávek, moravského ječmene tradičními způsoby rmutování a kvašení a že konečný produkt se nesmí v žádném případě ředit. Doufá, že se jeho poselství dostane odezvy od milovníků piva, zejména těch mladších ze zelené generace, kteří se obávají globalizace potravin a nápojů a používání chemikálií a nekvalitních přísad. Důkaz, jako vždy, leží ve sklenici. Plzeňský Prazdroj býval klasickým světovým pivem, bohatým, aromatickým, vyznačujícím se plnou chutí, u něhož bylo množství sladu vyvažováno dostatečným množstvím chmele. Nyní, když se výrazně snížila doba zrání, se z něho stalo řidší, méně vyrovnané, sušší a skoro nepříjemně hořké pivo, kterému schází jeho dřívější komplexnost. Věřím, že kampaň Budvaru trefí v České republice do černého. V Británii se jí to určitě podaří. (Novinky - Z britského listu Morning Advertiser)

Na včerejším setkání s novináři to řekli zástupci podniku. Podle právničky Heleny Lejtnarové získal Budvar na základě Přístupové dohody a z ní vyplývající ochrany zeměpisného označení Budějovické pivo a Českobudějovické pivo možnost na svých výrobcích používat logo zeměpisného označení Protected Geographical Indication (PGI). "Za spojením svého výrobku s místem původu si Budvar stojí. Za tohoto stavu věci nelze uvažovat v žádném případě o licenční výrobě, protože jakmile je kvalita výrobku závislá na zeměpisném prostředí nebo místě původu, tak jej nelze vyrábět v licenci," řekla Lejtnarová.

Logo PGI je potvrzením daných kvalit výrobku. Konzument, který si takový výrobek vybere, podle Lejtnarové ví, že dostává originální výrobek, který se nevyrábí nikde jinde než v místě původu. Modrožluté logo zatím na výrobcích Budějovického Budvaru spotřebitelé nenajdou. Jak Lejtnarová uvedla, podle sdělení Evropské komise je nejprve zapotřebí podmínky, které musí pivo z Budějovic užívající logo PGI splnit, zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. (Českobudějovické listy)

Budvar Po zrušení státního monopolu a přísných regulačních opatření na prodej importovaného piva, ke kterým došlo na konci loňského roku v Turecku, začal národní podnik Budějovický Budvar opět vyvážet na tamní trh. Budweiser Budvar je tak zatím první a jediná importovaná česká značka přítomná na tureckém trhu. "Náš obchodní partner vytrval ve snaze vrátit tradiční ležák Budweiser Budvar na turecký trh, takže se nám společně nakonec podařilo překonat všechny byrokratické bariéry," uvedl obchodní manažer Budvaru Robert Chrt a poznamenal, že ležák prodávaný pod značkou Budweiser Budvar se v Turecku řadí se do kategorie super prémiových piv. Pivovar ho tam v letošním roce plánuje vyvézt zhruba tisíc hektolitrů. Podle World Beer Reportu dosáhla v roce 2003 v Turecku produkce piva 7,8 miliónů hektolitrů. Na tamní trh bylo přitom dovezeno jen deset tisíc hektolitrů. V současné době exportuje Budějovický Budvar své pivo do téměř 60 zemí pěti světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí. Po 62 letech se Budějovický Budvar rovněž vrátil na trh Spojených států a Kanady, kam na základě nevýhodné a pod nátlakem uzavřené smlouvy z roku 1939 exportuje pod obchodním jménem Czechvar. (Novinky)

Značka Budweiser, o kterou vede spor Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, by ve Finsku měla patřit české firmě. Řekl to dnes soudce Evropského soudního dvora Antonio Tizzano, který soudu doporučí, aby návrh schválil. Tizzano řekl, že s ohledem na historické vazby k pojmenování Budweiser má právo toto označení užívat český podnik, nikoliv Američané. Budvar by proto měl mít možnost ve Finsku používat jak pojmenování Budweiser, tak Bud, řekl soudce. Evropský soud obvykle před rozhodnutím posuzuje doporučení, které mu dá některý z jeho soudců. Existuje tedy pravděpodobnost, že soud Tizzanův návrh schválí, píše agentura AP. Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud.

Budvar byl založen v roce 1895 v Českých Budějovicích, které byly německy mluvícímu obyvatelstvu známé jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří od roku 1265. Anheuser začal název Budweiser používat proto, že pivo této značky bylo známé v Německu. Právě z Německa přišli zakladatelé Anheuseru do Ameriky. Tizzano se ve svém doporučení staví na stranu Budvaru, který argumentuje existencí mezinárodní smlouvy o ochranných známkách z roku 1995. Smlouva uznává minulé žádosti o registraci ochranných známek. Soud ve Finsku by měl podle soudce uznat, že název Budvar je spjat s názvem Budweiser. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí.

Budvar si ve Finsku svůj název zaregistroval v roce 1967, v roce 1984 ale finský soud ochrannou známku Budvaru zrušil. Budvar ji podle Finů málo využíval. Stejnou ochrannou známku si potom ve Finsku zaregistroval Anheuser-Busch, který Budvar zažaloval kvůli jejímu zneužití. (Lidovky)

Budějovický Budvar neuspěl u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie se snahou o zablokování registrace známky Bud amerického pivovaru Anheuser-Busch (AB) v Evropě. Podle informací amerického producenta piva rozhodl úřad tři ze čtyř známkoprávních sporů ve prospěch AB. Podle Budvaru nenabylo rozhodnutí úřadu právní moci a lze se proti němu odvolat. Budvar navíc tvrdí, že úřad vyhověl společnosti Anheuser-Busch pouze v registraci ochranné známky Bud pro jiné výrobky a služby, například marketingové. "V žádném případě Anheuser-Busch nesmí v zemích EU užívat pro své pivo ochrannou známku Bud," uvedla Nikola Dřevínková z agentury ExMise, která Budějovický Budvar mediálně zastupuje. Pokud toto rozhodnutí potvrdí odvolací soud, získá firma Anheuser-Busch podle jejích představitelů v rámci všech zemí EU právo používat známku Bud pro významné marketingové aktivity v pivovarnickém průmyslu. "Tento výsledek představuje důležitý precedens pro naše další soudní spory, ve kterých nám jde o ochranu našich známek Budweiser a Bud v Evropě," komentoval rozhodnutí úřadu prezident a generální ředitel Anheuser-Busch International Steve Burrows.

Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí. Tento soudní spor začal v roce 2001, když se Budějovický Budvar postavil proti evropské registraci známky Bud firmy AB. Budějovický Budvar založil svůj nesouhlas na několika státních patentových zákonech.

Společnost Anheuser-Busch se hodlá odvolat proti té části rozsudku, která byla rozhodnuta ve prospěch Budvaru. (MaM)

Výrazný meziroční nárůst prodeje budějovického piva v Plzni hlásí už několik let Budějovický Budvar, trojka na českém pivním trhu. K Budvaru, který je po plzeňských pivech Gambrinus a Pilsner Urquell třetí nejprodávanější sudovou i lahvovou značkou v krajském městě, se přiklánějí zejména mladí lidé v klubech v centru města. Prazdroj však žádný propad prodeje v západních Čechách, kde ovládá více než 90 procent trhu piva, nepociťuje. Po vybudování obchodního střediska v Plzni před sedmi lety stoupl prodej budějovického piva o desítky procent. (Budnews)

Budějovický Budvar loni zvýšil oproti roku 2002 export svého ležáku do Ruska téměř o 56 procent. Podle manažera pro exportní trh v Rusku Tomáše Bártů prodal loni podnik na ruském trhu 24.000 hektolitrů ležáku. Podíl dovozu piva z České republiky činí dvě procenta celkového objemu importovaných piv. Podle údajů agentury CzechTrade prodala Česká republika v roce 2003 do Ruska 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle objemu spotřeby zaujímají v Rusku první místa značky Bavaria, Budweiser Budvar, Staropramen a Pilsner Urquell.

„Ruský trh patří mezi pět největších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2003 na něj putovalo 4,5 procenta z celkové exportní produkce," řekl Bártů. Dodal, že v budoucnu lze díky zlepšující se životní úrovni v této zemi očekávat další nárůst. Podíl dovozního piva na ruském trhu činí maximálně jedno procento, a to i přesto, že se českým pivním společnostem podařilo v loňském roce prodat o 20 procent více než v roce 2002.

Podle výroční zprávy The Beer Service společnosti Canadean ruský trh v posledních letech dramaticky roste. Příčinou je makroekonomická stabilita. Nejvíce se preferují ležáky, které reprezentují více než 90 procent celkově prodaného objemu piva. Z hlediska spotřeby se Rusko v roce 2002 umístilo na šestém místě světového žebříčku. (Budnews)

Kultovní pivnice Masné krámy uzavřená hygienikem po předloňských povodních je noční můrou pro některé představitele českobudějovické radnice. Prodejem podílů města v Masných krámech se v současnosti zabývají soudy. Před několika dny dokonce podal jeden z podílníků podnět státnímu zastupitelství, aby přešetřilo podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele pracovníků magistrátu. "Aby mohlo město prodat svůj podíl, jeho úředníci mi zatajili některé informace. Město ho prodalo Budvaru, i když jsem uplatnil předkupní právo," tvrdí spolumajitel Masných krámů Josef Dušek.

Restituent už vloni vyhrál svůj spor s městem a dosáhl toho, že soud zrušil smlouvu na převod části Masných krámů na Budějovický Budvar. Někteří zastupitelé považují výsledek soudu, ale i současnou zprávu kontrolního výboru za skandál. Podle nich radní porušili zákon a připravili pokladnu o statisíce korun tím, že uzavřeli s Budějovickým Budvarem neplatnou kupní smlouvu. Masné krámy jsou zavřené a nevydělávají vlastníkům peníze. "Požádali jsme finanční výbor o vyčíslení škody," uvedla zastupitelka Marie Paukejová. "Budeme se tím zabývat na červencovém zastupitelstvu. Objevili jsme nedostatky. Například i to, že nebylo uplatněno předkupní právo pro dědice jednoho z podílníků, který v té době zemřel," uvedl člen kontrolního výboru zastupitelů města Lumír Mraček.

O prodeji městského podílu se začalo jednat po předloňských povodních, které Masné krámy poničily. Kromě města přitom vlastní objekt ještě deset majitelů. Josef Dušek tvrdí, že v první chvíli zájem Budvaru přivítal. Nelíbilo se mu však, že rada města rozhodla o prodeji podílu bez spoluvlastníků a zastupitelé městskou část prodali, ačkoliv měl o ní zájem. "Chtěl jsem, aby Masné krámy zůstaly dál ve spoluvlastnictví. Ale Budvar chtěl získat další podíly. Kdo zaručí, že ho vláda nezprivatizuje do zahraničí?" míní Dušek. Zastupitelka Paukejová se domnívá, že město vlastníky Masných krámů vlastně podvedlo. "Zastupitelstvo prodej schválilo měsíc před komunálními volbami. Upozorňovala jsem na to, že takové jednání nemá všechny právní náležitosti," uvedla. A co na to město? "Smlouva mezi městem a Budvarem je neplatná, jsme vlastně zase na začátku," řekl právník magistrátu Jiří Homolka. "Nikdy jsme neusilovali o podíly na Masných krámech. Stále máme zájem v nich provozovat restauraci a spravovat je," poznamenal ekonomický náměstek Budějovického Budvaru Petr Jánský. (iDnes)

Po zhruba 50 letech obnovil Budějovický Budvar výrobu černého piva. Tmavý dvanáctistupňový ležák má vyplnit mezeru v jeho sortimentu. Zatím jej pivovar bude nabízet pouze sudový a na domácím trhu. První várku stočili v pivovaru v pondělí. Přípravy na zahájení výroby ale začaly už loni. Podle statistik se v České republice vyrobí zhruba 18 miliónů hektolitrů piva, z toho dvě procenta činí podíl tmavého piva. "Chceme vyjít vstříc všem příznivcům tmavého piva a nabídnout jim prvotřídní ležák," uvedl vedoucí marketingu Budvaru Daniel Jírovec.

V první fázi pivovar vyrobil 2100 hektolitrů černého budvaru a bude jej stáčet do dvacetilitrových sudů. K prvním konzumentům se tmavé pivo z Českých Budějovic dostane začátkem příštího týdne. "Začínáme doma, bude-li však zájem i v zahraničí, jsme připraveni exportovat i tuto novinku," konstatoval ekonomický manažer Budvaru Petr Jánský. Podle sládka Budvaru Josefa Tolara je tmavý ležák Budweiser Budvar vyroben stejným postupem jako světlý ležák. "Vedle chmele a vody se k výrobě používá několik druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních barevných ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Charakterizuje jej výrazná tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti," řekl Tolar. (Právo)

Po necelých čtyřech letech, kdy české pivo Czechvar vstoupilo na území USA, jej lze koupit v jedenadvaceti státech. Takový je po předchozí šedesátidvouleté odmlce výsledek kroku do neznáma, který učinil pivovar Budějovický Budvar na zaoceánský trh. A poptávka po nové značce? Je slibná.

S prodejem se začínalo na východním pobřeží, tedy v oblasti, kde je nejvyšší spotřeba importovaného piva. Sice se vědělo, že se zde prodá nejvíc dovezeného piva na světě a že spotřeba má trvale rostoucí tendenci, ale jen těžko šlo odhadnout, jak zákazníka osloví zcela nová značka.

Na ni český pivovar musel vsadit kvůli historické smlouvě s americkou společností Anheuser-Busch (AB) z roku 1939, která mu zakazuje používat tradiční ochrannou známku Budweiser na severoamerickém území od Panamy na sever. Zde na ni má výsadní právo právě Anheuser-Busch. Proto i nová exportní ochranná značka pro Spojené státy musela být kvůli známkoprávním sporům nekonfliktní, ale atraktivní a pro spotřebitele na první pohled čitelná.

"Zájem Američanů o originální ležák z Českých Budějovic nás ale příjemně překvapil. Ukázalo se, že na trhu přeplněném masovou produkcí místních mamutích pivovarů má Czechvar, jako tradiční český ležák, velkou šanci uspět. A to nejen u krajanů, ale i místních konzumentů, hledajících kvalitní a tradiční výrobek se silnou individualitou a prokazatelným původem," říká ředitel Budvaru Jiří Boček.

Američanům nevadí ani vyšší cena. Světlý ležák Czechvar patří do kategorie importovaných superprémiových piv. Tomu odpovídá i jeho vyšší cena. Prodává se zejména na off-tradu ve speciálních tzv. "Liquor stores" - obchodech s alkoholem. K dostání je v šestilahvovém multipacku v pro Evropana netradičním objemu lahve 12 fl. oz. (tekutých uncí).

To odpovídá 355 mililitrům, místo 330 mililitrům, běžným v Evropě. Budvar, který část Czechvaru prodává i v půllitrových lahvích, nyní připravuje také prodej třetinek ve dvanáctilahvovém multipacku, který je pro importované značky na americkém trhu typický.

Trh je zde vůbec dost specifický a místní legislativa představuje samostatnou, dost složitou, kapitolu. "Je tu prostředí se silnými administrativními regulačními prvky," upozorňuje na možná úskalí obchodní manažer Robert Chrt.

Kromě federální legislativy je potřeba vyhovět ještě legislativě jednotlivých států. Pozůstatky z dob prohibice se přitom projevují i v zákonech o obchodu s alkoholem. Třeba při distribuci musí být importovaný alkoholický nápoj striktně oddělen od dalšího zboží. Ve dvaatřiceti státech, tedy na většině území, se pivo dál distribuuje prostřednictvím licencovaných velko- a maloobchodníků. Ve zbývajících osmnácti pak má monopol na nákup a prodej stát.

K tomu je potřeba přidat i různorodou daňovou politiku, restrikce v reklamě, spotřebitelských soutěžích či povinné značení výrobků. To vše pak má přímý dopad na marketinkovou strategii. "Když už se ale vším prokoušete, máte prostor ukázat, co ve vás je. S odstupem doby říkáme - stojí to za to. Když se překážky zdolají, konzument pivo dokáže ocenit. Prostě si na něm pochutná," potvrzuje Chrt. Ten Spojené státy pokládá za jeden z nejperspektivnějších exportních trhů.

Trh v USA pivu přeje. Dokládá to fakt, že se za rok vypije zhruba 240 miliónů hektolitrů piva. To se dělí do deseti kategorií Popular, Premium, Superpremium, Light, Ice, Dry, Malt liquer, Ale, nealkoholická a importovaná. Nejžádanější jsou lehká a prémiová piva. Podíl importovaných značek, což jsou téměř výhradně ležáky, představuje přes deset procent roční spotřeby.

Třeba v roce 2001 se zde prodalo 25,5 miliónu hektolitrů zahraničního piva. Nejvíce z Mexika přes 10,3 miliónu hl., Nizozemska přes 6,3 miliónu hl., Kanady 4,4 a Německa 1,4 miliónu hektolitrů. V tomto roce Česku patřilo osmé místo se 145 tisíci prodanými hektolitry.

Nejsilnější importní značkou byla Corona Extra (7,2 miliónu hl.), Heineken (více než 5 miliónů hl.), Labatt s Blue (1,3 miliónu hl.) či Beck. Budějovický Budvar v loňském roce prodal 7700 a předloni 9000 hektolitrů Czechvaru. Letos, po změně distributora - nyní je to coloradská společnost Distinguished Brands International, čeká opět návrat nejméně na předloňská čísla.

Jak se vyvíjel spor o Budvar

První známkoprávní dohoda mezi budějovickým pivovarem a společností Anheuser-Busch o ochrannou známku Budweiser, která měla narovnat vzájemné rozpory, je stará 93 let. První smlouva, která měla urovnat rozpory mezi kopií a originálem, byla totiž podepsána už v roce 1911. V ní předchůdce Budějovického Budvaru Český akciový pivovar uznal oprávněnost používat ochrannou známku Budweiser společnosti Anheuser-Busch, s výjimkou spojení se slovem Original, aby zákazníci nebyli uvedeni v omyl, že pivní výrobky společnosti Anheuser-Busch pocházejí z Budějovic v Čechách.

V této smlouvě si předchůdce Budvaru výslovně ponechal právo k užívání označení svých výrobků slovem Budweiser na celém světě. K eskalaci sporů došlo až poté, co si Český akciový pivovar, v souladu se smlouvou z roku 1911, zaregistroval 10. srpna 1937 v USA ochrannou známku Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City.

Ochrannou známku užíval na etiketách od roku 1934 a do USA s ní přišel proto, že obsahovala zeměpisné označení původu. To mu umožňovalo do USA své pivo vyvážet a tehdejší export byl velmi úspěšný. V roce 1938 přišel pivovar Anheuser-Busch s prvními požadavky, "podle kterých se Budějovický pivovar měl vzdát pro celý svět mimo Evropu práva k označení svého výrobku všemi složeninami a odvozeninami od slova Bud, Budweiser a Budweis."

Tehdy označili zástupci budějovického pivovaru návrhy za přímo urážlivé a zásadně o nich odmítli jednat. V roce 1939, těsně před okupací Československa, byla uzavřena další dohoda. Pro budějovický pivovar nevýhodná. Jeho zástupci ji tehdy podepsali pod silným tlakem, kdy jim hrozily nákladné soudní spory na území USA.

Touto smlouvou Budějovický Budvar přišel o možnost používat označení Bud, Budweis a Budweiser na území celé Severní Ameriky od Panamy na sever. To ho, jak se dnes ukazuje, dostalo do nepříznivé pozice. Na obalech či etiketách piva Czechvar tak nesmí být uvedeno jméno výrobce - národního podniku Budějovický Budvar. Místo něho je zde jen zaregistrované exportní jméno společnosti B.B.N.P. To představuje první písmena názvu podniku. Dokonce i jméno místa původu piva České Budějovice může být na etiketách lahví a kartonů vyvedeno jen v "nenápadné" podobě. Do USA se tak pivo označené jako Budějovický Budvar může dostat jen na zvláštní území, tzv. exteritoria, jako jsou velvyslanectví nebo orgány OSN. (iHNed)

Značka Budweiser Budvar získala ve Velké Británii titul Cool Brand Leaders a zařadila se mezi TOP 50 britských značek. O udělení titulu Cool Brand Leaders rozhoduje organizace nezávislých odborníků v oblasti řízení a image značky Superbrands, která působí v 25 zemích. Budějovický Budvar loni na britské ostrovy vyvezl 108 000 hektolitrů piva, což znamenalo nárůst prodeje o 46,7 procenta.

Nikola Dřevínková z agentury ExMise Public Relations, která českobudějovický pivovar mediálně zastupuje, řekla, že titul může získat pouze výjimečná a ceněná značka. "Jednoduše značka, která má šarm a odráží výjimečný vkus a styl svých konzumentů," uvedla. Budvar v Londýně loni pronikl například do sítě stylových restaurací Conran Restaurants nebo do oblíbeného soukromého klubu Groucho Club, který navštěvují hlavně umělci.

Luke Wade ze společnosti Budweiser Budvar UK odhadl, že ocenění se snaží získat kolem 7000 značek. Mezi značkami piva se to zatím podařilo jenom třem. Budějovický Budvar je ve Velké Británii jedničkou mezi českými pivy a objemově nejrychleji rostoucím prémiovým ležákem v gastronomických zařízeních. Budějovický Budvar exportuje do téměř 60 zemí pěti světadílů. Pivovar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. Své obchodní pozice a práva k ochranným známkám brání před útoky společnosti Anheuser-Busch, s níž vede přes 40 soudních sporů a na 70 správních řízení před patentovými úřady. (Budvar n.p.)

Budějovický Budvar spustil tento týden nové internetové stránky Budvar. Jejich nová verze už má možno vícejazyčného ovládání, návštěvíci mohou volit mezi korporátními stránkami, produktovou částí a aktualizovanou verzí akčních stránek Jdeme na pivo. Stránky společnosti Budvar jsou koncipovány v souladu s nejnovější marketingovou strategií společnosti a mají přitáhnout především mladé lidi, kteří na internetu hledají nejen informace, ale i zábavu. Kreativní a obsahové řešení obstarala pro Budvar společnost Český Web ve spolupráci s reklamní agenturou Kaspen a PR agenturou ExMise. (Strategie)

Budějovický Budvar připravil pro nadcházející Mistrovství světa v hokeji nové balení ležáku Budweiser Budvar. Pivo bude mít hokejový design, který však ponesou také plechovky, lahve a kartony s desetilahvovým balením piva. Pivovar plánuje dodávky speciálního balení na trh od března do června tohoto roku.

Budvar se stal oficiálním partnerem české hokejové reprezentace a hokejové extraligy. Podle představitelů Budvaru má speciální hokejová série podpořit prodejní a marketingové aktivity zaměřené na komunikaci spojení českého hokeje a prémiového ležáku Budweiser Budvar. (iStrategie)

Budějovický Budvar (BB) smí v Japonsku používat pro své pivo označení ochrannou známkou Budějovický Budvar a pro obchodní firmu název Budweiser Budvar N.C. Rozhodl o tom tamní Nejvyšší soud, když zamítl dovolání americké společnosti Anheuser-Busch (AB) proti předchozímu verdiktu Vrchního soudu. Proti tomuto rozsudku už neexistuje žádný opravný prostředek. "Rozhodnutí japonského Nejvyššího soudu pochopitelně vítáme, protože právní jistota přispěje k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit na japonských ostrovech," řekl v pátek Právu ředitel Budvaru Jiří Boček.

Soudní spor o ochrannou známku Budějovický Budvar a obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. začal v roce 2000 atakem společnosti Anheuser-Busch, která se snažila zamezit prodeji budějovického ležáku na japonském trhu. O právu Budvaru používat ochrannou známku Budějovický Budvar a svou obchodní firmu Budweiser Budvar N.C. rozhodl v roce 2002 tokijský soud první instance a poté i japonský Vrchní soud, který v roce 2003 zamítl odvolání AB.

Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. V současnosti brání své obchodní pozice a práva ke známkám ve více než 40 soudních sporech a 70 správních řízeních. (Právo)

Českobudějovický pivovar Budvar plánuje v roce 2004 vstup na tádžický trh „Pět set hektolitrů není nijak moc, je to reálný odhad, ale chceme si tu začít budovat pozici,“ uvedl zástupce pivovaru. S místním pivovarem jednal o možné spolupráci a o obchodním zastoupení. Zatím menší plánovaný export souvisí i s tím, že vzhledem ke špatné ekonomické situaci by si českobudějovické pivo mohlo dovolit koupit asi jen 5 % ze zhruba šesti milionů obyvatel středoasijského Tádžikistánu. Jihočeský pivovar v Dušanbe usiluje hlavně o zajištění určitého standardu prodeje piva a exkluzivní zastoupení. Tádžikistán je vedle Uzbekistánu a Kyrgyzstánu postsovětskou zemí, kam českobudějovický pivovar zatím nevyváží, ale plánuje to. V Tádžikistánu navíc nedávno Budvar obhájil svoji registraci. (Budnews)

Na slavnostním vyhlášení výsledků třináctého ročníku spotřebitelské ankety odborného listu Pivní kurýr zástupci Budějovického Budvaru, n. p. převzali titul Pivo roku 2004. Budějovický Budvar popáté v řadě za sebou vstupuje do nového roku s tímto titulem. Již celkem sedmkrát se mu podařilo v nejprestižnější kategorii prémiových ležáků zvítězit a potvrdit tak jedinečnost své chuti a kvality. „Rádi bychom poděkovali všem, kteří náš prémiový ležák zvolili nejlepším pivem Česka. Ocenění si velmi vážíme, protože o jeho udělení rozhodují přímo naši konzumenti, jejichž názor je pro nás nejdůležitější. Těší nás, že český pivař stále dokáže ocenit kvalitu tradičního českého ležáku,“ řekl Jiří Boček, generální ředitel Budějovického Budvaru n.p., který ocenění převzal a dodal: „tohoto ocenění si velmi vážíme“. Budějovický Budvar získal již na čtyři desítky ocenění jak doma, tak i v mezinárodních soutěžích. V posledních třech letech byl oceněn celkem šesti medailemi ze světové soutěže World Quality Selections testující kvalitu produktů. Dalším významným oceněním se stalo vítězství v 1. mezinárodním ročníku Světového pivního poháru, který se uskutečnil v roce 2003 v Edinburgu. Za vynikající pivo a výborné ekonomické výsledky byl Budějovickému Budvaru udělen odbornou porotou i titul Pivo XX. století v České republice. Pivovar Budějovický Budvar je čelný představitel tradiční výroby piva tzv. českého typu, vymezující tento pojem nejen v Česku, ale v současné době také ve více než 60 zemích celého světa. Americké konkurenci je však prosperující národní podnik z komerčních i ideologických důvodů stále trnem v oku a pronásleduje ho po celém světě soudními žalobami. Zaoceánští dogmatici zašli dokonce tak daleko, že když jim čeští politici odmítli pivovar prodat, tak přestali odebírat český chmel a pokouší se vypěstovat si jej sami. Zde ale naráží na nepřenosnost místních geologických a klimatických podmínek, která znemožňuje produkovat stejně kvalitní surovinu. (Haló noviny)

Budějovický Budvar vyhrál spor s americkým pivovarnickým kolosem Anheuser-Busch v Jižní Koreji a může tam používat své ochranné známky. Agentura AP uvedla, že o tom rozhodl jihokorejský soud, podle něhož není používání známek Budvaru v konfliktu s používáním značek amerického pivovaru. Budvar sdělil, že jeho ochranné známky neomezují pivovar Anheuser-Busch na jeho právech. Anheuser se ale proti rozhodnutí ještě může odvolat k nejvyššímu soudu. Budvar se s pivovarem Anheuser o používání známek v Jižní Koreji soudí od konce devadesátých let.

Oba pivovary spolu vedou známkoprávní spory několik desítek let a oba si činí nárok na známky Budweiser a Bud. Český pivovar většinou argumentuje zeměpisným názvem a tím, že pivo už vaří od roku 1265. Pivovar Anheuser-Busch založili němečtí přistěhovalci v USA v roce 1876. Představitelé amerického pivovaru tvrdí, že Budvar nemá na značku Budweiser právo, protože AB ji začal používat 19 let předtím, než byl českobudějovický pivovar založen.

Budvar má zaregistrováno téměř čtyři sta ochranných známek ve více než stovce zemí. Se společností Anheuser-Busch nyní vede přes 40 soudních sporů a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady. (iDnes)

Americký výrobce piva AnheuserBusch vyhrál spor s Budějovickým Budvarem o používání značky Bud v Tádžikistánu. Budvaru úřad na ochranu obchodních známek v Tádžikistánu používání známky Bud zakázal, uvedl včera Anheuser-Busch prostřednictvím služby PRNewswire. Oba pivovary spolu vedou známkoprávní spory několik desítek let a oba si činí nárok na známky Budweiser a Bud. Český pivovar většinou argumentuje zeměpisným názvem a tím, že pivo už vaří od roku 1265. (Právo)

Výstav n.p. Budějovický Budvar loni dosáhl 1,171 milionu hektolitrů piva, což znamená meziroční pokles asi o 3,5 procenta. Zatímco vývoz vzrostl o pět procent na 538.000 hektolitrů, na tuzemském trhu pivovar ztratil. Prodej v ČR činil 633.000 hektolitrů a proti roku 2002 poklesl o devět procent. Výsledky Budějovického Budvaru oznámil na dnešní tiskové konferenci jeho ředitel Jiří Boček.

Finanční ukazatele se loni zlepšily, protože výnosy vzrostly o dvě procenta na 2,484 miliardy korun. Očekávaný hrubý zisk je 350 milionů korun, tj. o 24 procent více než v předchozím roce. Důvody snížení výstavu vidí Boček v rostoucím prodeji laciných piv, která Budvar nevaří, a v sílící konkurenci na tuzemském trhu, především ze strany Plzeňského Prazdroje. Ten loni zvýšil prodej na domácím trhu o 3,6 procenta a poprvé v historii pivovaru překročil prodal na domácím trhu před osm milionů hektolitrů piva.

Vztahům se zákazníky podle ředitele Budějovického Budvaru příliš neprospěly ani diskuze o případné privatizaci pivovaru, které se dostaly i na stránky zahraničních médií. "Museli jsme jim celou situaci dlouho vysvětlovat," poznamenal Boček. Pivovar loni také pokračoval v soudních sporech s americkou společností Anheuser-Busch a uspěl mj. v Japonsku, Jižní Koreji či Litvě. Žalobě čelil i ze strany Budějovického měšťanského pivovaru.

Boček zdůraznil, že strategie vedení pivovaru upřednostňuje před objemem výroby hodnotu. Do svého rozvoje Budějovický Budvar loni investoval 183,3 milionu korun. Mezi významné technologické investice patřilo vybudování nového skladu chmele, energetický audit a modernizace vodního hospodářství. V areálu pivovaru vzniká také návštěvnické centrum. (Lidovky.cz)