Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Budějovický Budvar


Pivní.info

Jak jsme si vytvořili Pardála

[pondělí, 12. listopad 2007]

Dvě důležité zásady současného marketingu říkají: zapojte zákazníka a přimějte lidi, aby o vás mluvili.

Někteří marketéři tyto požadavky na úspěšný moderní marketing znají, většinou jsou však jejich pokusy nanicovaté a polovičaté. Důvodem jsou obavy ze ztráty kontroly a moci vůbec. Připouští se tedy, že zákazník může být poradcem, ale určitě nesmí mít poslední slovo. Zrovna tak je možno použít šíření informací na veřejnosti a osobní doporučení, ale musí mít přece nějakou kontrolu, aby se nezvrtlo. A v jednom se pak většina marketérů shodne: Má-li se o produktu mluvit, pak to může zařídit jedině skvělá reklama.

Najdou se však i firmy a marketéři, kteří se nebojí. Výsledkem je pak obvykle pořádný krok dopředu a zápis do pomyslné knihy zlatých marketingových zkušeností. Jedním z takových odvážlivců je i Budějovický Budvar.

Když jihočeský pivovar přišel s nápadem vytvořit novou značku piva pro široký segment konzumentů, měl před sebou těžký úkol. Bylo zřejmé, že přijde-li na trh se značkou, která bude konkurovat zavedeným standardním pivům (například Gambrinus), a použije-li k tomu standardních postupů, bude to velmi nákladné a výsledek přitom nejistý. Proto zvolil jiný přístup: zapojili zákazníky do tvorby značky a využili toho při následné propagaci.

Zástupci Budvaru objeli hospody v jižních Čechách a vybrali více jak tři stovky zástupců "národa pivařů", kteří byli následně pozváni na degustace, spojené se zábavným programem. Nikdo z pivovaru neměl právo veta, a tak výsledné hlasování pro konečnou chuť i název Pardál bylo zcela demokratické - co si pivaři vybrali, to také je.

Jak se to promítlo do reklamy? Máte-li po ruce tři stovky tvůrců nového produktu, na nějž jsou náležitě pyšní, máte současně k dispozici skupinu nadšených a neúnavných šiřitelů zvěsti o značce a okolnostech jejího vzniku. Nedokáži si představit účinnější reklamu, která je současně téměř zadarmo - mnozí "autoři" se zdarma zúčastňují propagačních akcí pivovaru. (Intuitivní marketing)


Tmavý ležák Budweiser Budvar ocenilo Sdružení přátel piva. V hlasování 735 členů získal druhé místo v kategorii Tmavé pivo roku. Od uvedení na trh v roce 2004 prodej tohoto piva roste. Loni se meziročně zvýšil o 56 procent, výstav činil téměř 20 000 hektolitrů, v tomto roce se nárůst odhaduje na 50 procent. Letos získal ležák už třetí ocenění: v září dostal prestižní titul Nejlepší ležák světa v britském časopise Beers of the World, stříbrnou medaili má z Žatecké dočesné 2007. (MF Dnes)


Včera byly v Praze vyhlášeny výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň Effie 2007. Stříbrnou Effii v kategorii „A - potraviny a nápoje“ se stala kampaň „Pardál - Jeden z nás“. V soutěži FLEMA 2007, která hodnotí inovativní využití médií při reklamní kampani, získala 11. října 2007 stejná kampaň vítězství v kategorii „Nejlepší malá kampaň“.

Komunikace letošní novinky z nabídky pivovaru Budějovický Budvar tak získala dvě významná ocenění odborníků v oblasti hodnocení reklamy.

Výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň - české Effie 2007 – byly vyhlášeny 25. 10. v Praze. Reklamní kampaň na pivo Pardál nazvaná „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii v kategorii A – potraviny a nápoje. V soutěži Effie posuzuje odborná porota účinnost nejlepších reklamních kampaní, které probíhaly v uplynulém období na území České republiky. Soutěž Effie se od svého založení v roce 1968 v USA rozšířila na pět kontinentů světa. Dnes se tato soutěž pořádá ve třiceti zemích a stala se tak světovým ukazatelem efektivnosti reklamy. Organizátorem české Effie je Asociace komunikačních agentur.

Soutěž FLE Media Awards (FLEMA), jejíž druhý ročník byl vyhlášen v polovině října, hodnotí inovativní využití médií. Je rozdělena do deseti kategorií. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ zvítězila v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Pořadatelem soutěže FLEMA je mediální společnost Flemedia.

„Pardál má u zákazníků velký úspěch a naše reklamní kampaň k němu určitě pomohla. Bez efektivní a účinné komunikace by se totiž nový produkt v segmentu výčepních piv, ve kterém panuje extrémně silná konkurence a operují v něm silné zavedené značky s masivní reklamní podporou, prosadil jen obtížně. Proto jsme museli být při realizaci reklamní kampaně maximálně kreativní, hledat netradiční formy komunikace a neobvyklé reklamní nosiče. Ceny v soutěžích Effie i FLEMA nás velice potěšily, ale důležité je hlavně to, že kampaň oslovila naše zákazníky,“ komentuje získaná ocenění Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál.

„Získání stříbrné Effie je vynikajícím úspěchem. Naše relativně levná a v podstatě lokální kampaň dokázala odborníky zaujmout i v tvrdé konkurenci mnohem větších celostátních kampaní, které mimo jiné využívaly televizní spoty,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Zlatou Effii v kategorii „A“ získala kampaň „Takové domácí žvýkání“ a bronzovou kampaň „Hnutí za dobrou snídani“. „Na úspěchu kampaně „Pardál – Jeden z nás“ mají samozřejmě velký podíl i tři stovky jihočeských pivařů, kteří pomáhali vlastnosti Pardála vyladit a potom pomáhali i s jeho propagací ,“ dodává Petr Samec.

Výčepní pivo značky Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a jeho celostátní distribuce se nyní připravuje. Mezi zákazníky si Pardál našel během krátké doby mnoho příznivců a jeho prodej zatím překonává všechna očekávání. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách od února 2007 především na území jižních Čech. Hlavními nosiči byly inzeráty v regionálních a místních novinách, rádiové spoty a billboardy. Byla využívána i netradiční média – obecní rozhlasy, nástěnky a sololitové desky. Téměř revolučním prvkem kampaně bylo intenzivní zapojení spolutvůrců piva Pardál přímo do jednotlivých reklamních aktivit (pivní tácky, billboardy, inzeráty, spoty aj.) a jejich osobní účast na promoakcích. Na reklamní kampani „Pardál – jeden z nás“ spolupracoval Budějovický Budvar s komunikační agenturou Kaspen a mediální agenturou PHD. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budvar začne prodávat pivo v Dánsku

[pátek, 12. říjen 2007]

Budějovický Budvar začne v příštím roce prodávat své pivo Dánům. Distribuovat ho na místním trhu bude společnost House od Beer, která patří firmě Carlsberg Denmark. Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku.

Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku. House of Beer rozšíří v Dánsku svou nabídku o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: o světlý prémiový ležák a tmavý ležák. (iDnes)


Proč by měl stát vařit pivo?

[pátek, 12. říjen 2007]

Při nedávno obnovené mediální diskusi o privatizaci státního podniku Budvar, se otázka z titulku tohoto textu stala nejpopulárnějším bonmotem. Jeho autor ji dokonce považoval za natolik vyčerpávající argument ke zdůvodnění nutnosti privatizace, že k ní již nic nedodával. Není divu, šlo přece o příslušníka vrstvy profesionálních politiků, pro něž je ideologický argument tím nejpřesvědčivějším. Jenže pro všechny ideologické argumenty mimo jiné platí, že v jiné ideologii nemusí mít prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Naopak, každý ideologický argument lze zpochybnit například jedinou otázkou: „A proč ne?“ nebo se lze, v konkrétním případě Budvaru zeptat: „Proč by měl vařit pivo kupříkladu Jihoafrický koncern?“ což je otázka stejné ideologické hodnoty jako ta z titulku.

Ačkoliv obecně nemám nic proti privatizaci, v konkrétním případě privatizace jihočeského Budvaru hrozí pivovaru likvidace. Dogmatičtí "pravičáci" v české vládě jsou buď příliš omezení na to, aby si to uvědomovali, nebo je jim to jedno. Škoda, přestane existovat jedno docela dobré pivo. Nevadí, jsou i jiná, třeba belgická... :)

Pivo totiž nikdy nevaří žádná právnická osoba. Vaří jej vždy a jenom fyzické osoby. Dělníci se sumou svých řemeslných zkušeností a dovedností za odborného vedení kvalifikovaného pivovárečníma, čili nositele mnohaletých znalostí v oboru. Kdyby s privatizátory Budvaru cítil potřebu polemizovat člověk s „technologií“ diskutování našeho prezidenta, pak by s vysokou pravděpodobností asi prohlásil, že otázka je špatně položena. Já si pouze dovoluji tvrdit, že otázka je jinak položená. Osobně bych se spíše zeptal, proč o produkci Budvaru mají rozhodovat nikým nevolené fyzické osoby a ne kupříkladu lidé k tomu jmenovaní vítězem voleb? Nebo ještě ostřeji; proč si zisk mezi sebe mají rozdělovat soukromí vlastníci a nemůže jej použít demokraticky zvolená vláda podle svého uvážení a svědomí, navíc pod možnou kontrolou jiného zvoleného orgánu. Tak jako pivo nevaří žádná právnická osoba, tak totiž rovněž o využití výnosů a přerozdělování zisků nikdy nerozhoduje právnická, ale jen a pouze fyzické osoby. A není podle mého přesvědčení vůbec žádný věcný důvod, proč by tyto fyzické osoby nemohly být volenými zastupiteli jediné skutečné moci, ve smyslu naší Ústavy.

Za nejvyšší riziko pro demokracii se v současné éře globalizace všeobecně uznává nadvláda produkčních a především obchodních a finančních korporací, nad demokratickými vládami naprosté většiny národních států. Což je způsobeno jen a pouze obrovskou ekonomickou převahou globálně působících společností. Pokud se stát, coby právnická osoba, vědomě zbavuje své ekonomické role, vydává se tím v globalizující se ekonomice záměrně do područí každé hospodářsky silnější právnické osoby.

Kdyby firma velikosti Budvaru měla například sídlo v ČLR, tak by tamnější vláda jej nejúčinněji zprivatizovala převodem do majetku velkoměsta nejbližšího jeho sídlu, protože tak malý producent by pro ni neměl význam. Ale hlavně, není prakticky možné ho spravovat, tedy rozhodovat o jeho hospodaření, bezprostředně z vládního centra. Jenže celá ČR je jenom takové jedno čínské velkoměsto. Takže pro ni je Budvar naopak docela vlivným producentem.

Pokud demokratický politický režim globálně nevytvoří pravidla - právní řád -, který by zamezoval nadvládu korporací nad státem, pak je pro každý demokratický národní stát rizikem zbavovat se majetku, který je fyzicky schopen spravovat.

Tvrzení, že státu mají stačit pouze daně, jež mu každý producent musí odvádět, je rovněž pouze ideologické. Jsou-li totiž producenti politicky vlivnější než reprezentace státu, tak si v dnešních podmínkách poměrně lehce dovedou prosadit takové daně, které jsou mnohem nižší, než jaký by měl stát výnos, kdyby produkci spravoval sám. (Britské listy)


Český národní podnik Budějovický Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.

Alexander Grancharov, generální ředitel Carlsberg Bulgaria, ke spolupráci poznamenal: "Jsme velmi hrdí na to, že nyní máme v nabídce tak slavnou značku, jakou je Budweiser Budvar. Velmi významně to pomůže v našem úsilí nabízet bulharským zákazníkům významné prémiové značky piva, které se vyrábějí tradičním způsobem a představují původní kvalitu."

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru dodal: "Carlsberg Bulgaria je pro nás významným partnerem a v Bulharsku cítíme značný obchodní potenciál. Tuto spolupráci vnímáme jako další ocenění celosvětové popularity naší značky."

Ležák Budweiser Budvar je pokračovatelem tradice vaření piva v Českých Budějovicích. Tato tradice je více než 700 let dlouhá. Ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější značky českého piva v zahraničí. Zeměpisné označení "Budějovické pivo" (Budweiser Bier nebo Beer from Budweis) je na území Evropské unie oficiálně chráněno prostřednictvím institutu Chráněného zeměpisného označení (Protected Geographical Indication – PGI). Logo PGI zaručuje kvalitu, použití vybraných surovin, originální výrobní postup a tradiční místo původu. Znamená také to, že "Budějovické pivo" nesmí být vyráběno na jiném místě, než v Českých Budějovicích. (Web Reporter)


Budějovický Budvar letos překonal hranici výstavu milionu hektolitrů piva o měsíc dříve než loni - přesně 17. října. Na zvýšení objemu uvařeného piva se vedle tradičních značek podílí i letošní novinka – světlé výčepní pivo Pardál.

Budvar v posledních třech letech překonává magickou hranici milionu hektolitrů piva stále rychleji. Zatímco v roce 2005 tohoto objemu dosáhl 2. prosince, loni to bylo už 16. listopadu. Letos je to ještě o měsíc dříve

Na rostoucím výstavu se vedle tradičních značek - světlého a tmavého ležáku Budweiser Budvar, světlého výčepního piva, nealkoholického piva a speciálního piva Bud Super Strong, podílí také letošní novinka pivovaru - světlé výčepní pivo Pardál. To se ale zatím prodává pouze na území jižních Čech.

Podle mluvčího pivovaru Petra Samce letos pivovar překoná loňský roční výstav 1 152 000 hektolitrů. "Je to velmi pravděpodobné," potvrdil.

Budvar prodal v prvním pololetí tohoto roku na domácím trhu meziročně o 10,85 procent piva více. Ještě větší nárůst zaznamenal v zahraničí, kde prodeje rostly o 11,29 procent.

Ve své stodvanáctileté historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice milionu hektolitrů dosáhl 20. prosince. (iDnes)


Oko nad Prahou v Budějovickém Budvaru

[pátek, 12. říjen 2007]

Díky dlouhodobé spolupráci pivovaru Budějovický Budvar, n.p. a Národní knihovny ČR se v jižních Čechách uskuteční další unikátní výstava. Po úspěšné putovní výstavě „Půvaby a tajemství klementinských rukopisů z 13.-14. století“, která představila vzácné středověké rukopisy v Nových Hradech a Č. Krumlově, bude dnes v 17:00 slavnostní vernisáží zahájena výstava „Oko nad Prahou“.

Expozice bude umístěna přímo v areálu pivovaru – ve vestibulu Návštěvnického centra.mProstor Návštěvnického centra Budějovického Budvaru je pro uspořádání výstavy moderní architektury velmi vhodný – budova se supermoderním interiérem byla dokončena v roce 2005. Návštěvnickým centrem projde každoročně kolem 40 000 turistů z domova i ze zahraničí.

Výstava „Oko nad Prahou“ představí výsledky mezinárodní architektonické soutěže na novou budovu Národní knihovny České republiky. Návštěvníci budou moci shlédnout nejen vítězný projekt architekta Jana Kaplického a jeho týmu z britské kanceláře Future Systems, ale i návrhy dalších sedmi finalistů. Návštěvníci tak budou moci na základě představených modelů a doprovodné dokumentace porovnat návrhy osmi architektonických týmů z Evropy a Spojených států. Chybět nebude ani rozměrný model Letenské pláně, jenž sloužil porotě jako pomůcka při hodnocení soutěžních návrhů. A co je důležité, návštěvník si zde za symbolickou cenu může zakoupit v elektronické podobě katalog všech 355 hodnocených návrhů mezinárodní architektonické soutěže.

Díky výstavě uspořádané Národní knihovnou ČR a jejím generálním partnerem, národním podnikem Budějovický Budvar, jsou České Budějovice prvním městem po Praze, které knihovnu vyprojektovanou Janem Kaplickým představí. „Jsme rádi, že díky našemu partnerství s Národní knihovou zavítala tato výstava do Českých Budějovic. O realizaci této výstavy jsme rozhodli již počátkem tohoto roku, ještě před vyhlášením výsledků soutěže. Vestibul Návštěvnického centra je pro takovou výstavu, na rozdíl třeba od výstavy historických rukopisů, velmi vhodný,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru n.p. a dodává: „Projekt nové budovy Národní knihovny České republiky vzbuzuje v posledních dnech velkou pozornost, a proto jsme rádi, že si obyvatelé jižních Čech budou moci díky této výstavě udělat vlastní názor.“

Mezinárodní architektonickou soutěž na návrh nové budovy vyhlásila Národní knihovna ČR 16. května 2006 a její vítěz byl vyhlášen letos 2. března. Následující výstavu v Galerii Klementinum, která prezentovala všech 355 soutěžních návrhů, zhlédlo za dva měsíce 33 093 návštěvníků.

Výstava Oko nad Prahou bude probíhat od 19. října do 25. listopadu v prostorách Návštěvnického centra Budějovického Budvaru, denně od 10 do 17 hod, vstup zdarma. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Nemyslel jsem, že v pivovaru zůstanu

[pátek, 12. říjen 2007]

„Představuji v podniku konzervativní křídlo a jsem na to hrdý, myslím, že to tak má být,“ usmívá se Josef Tolar, vrchní sládek Budějovického Budvaru. V pivovaru pracuje už čtyřicet let.

Právě v těchto dnech vrcholí rekonstrukce nejslavnější budějovické restaurace Masné krámy, jejíž historie sahá až do 14. století. Pivovar se na rekonstrukci aktivně podílí a Josef Tolar si k ní řekl své. „Někteří kolegové z marketingu přišli s tím, že bychom měli naši značku orientovat hlavně na mladé, nekonformní zákazníky. A že středověká hospoda s těžkými dubovými stoly a lavicemi by je neoslovila a spíš je zaujme něco na způsob pivního baru. Chtěli, abychom klenuté kóje restaurace vymalovali kontrastními, výraznými barvami. Byl jsem z toho úplně vedle sebe. Říkám, fajn, to se hodí do nového lokálu někde v multicentru, kde jsou stěny ze sádrokartonu, tam si je klidně vymalujte na žluto a na červeno, ale tohle jsou Masné krámy, které tu nechal postavit Karel IV., a my přece musíme jejich historii respektovat,“ vzpomíná Tolar. „Válčili jsme o každý krok a nakonec stěny zůstanou tak, jak vždycky byly, a lavice i stoly budou dál z těžkého dubového dřeva. Myslím, že je to dobře. Postupovat opačně, devadesát procent našich zákazníků řekne: Tohle už není ta hospoda, co jsem znal.“ Josef Tolar začínal v Budějovickém Budvaru (tehdy ještě Jihočeských pivovarech) brigádničit už v 60. letech minulého století jako student Vysoké školy chemickotechnologické. Když měl ale v posledním ročníku školy možnost získat od pivovaru podnikové stipendium s tím, že se pak stane jeho stálým zaměstnancem, odmítl. „Chtěl jsem mít volné ruce a zdálo se mi, že není dobré se takhle vázat. Nemyslel jsem, že bych chtěl v pivovaru zůstat.“

Od chemie k technologii

Přesto však do podniku po absolutoriu nastoupil, zlákala ho totiž podniková laboratoř. „K chemii jsem měl blízko už na gymnáziu, líbilo se mi i její prostředí s baňkami a lahvičkami, připomínalo mi alchymistické tajemno. Na vysoké mě pak pohltila potravinářská chemie a místo vedoucího laboratoře v pivovaru mi přišlo hodně zajímavé. Navíc jsem dostal na starost i další laboratoře v menších pivovarech, které tehdy patřily do naší skupiny, v Protivíně, Třeboni, Strakonicích a jinde. Moc se mi ta práce líbila, bylo to přesně to, co jsem si jako student vysnil.“

V roce 1968 se však Josef Tolar aktivně zapojil do studentského hnutí, což mu o dva roky později spočítala normalizace. Z místa vedoucího laboratoře rázem spadl na pozici řadového technika. „Už jsem se nemohl rozmýšlet, zda bych se jinde necítil lépe, bylo jasné, že mě nikam jinam nikdy nevezmou. Navíc jsem dopředu věděl, že to potká i moje děti, které nebudou moct studovat - viděl jsem kolem sebe dost podobných příběhů. Na druhou stranu musím přiznat, že k technologii bych byl asi stejně došel i sám, dělat jen jednu věc celý život by mě nebavilo.“

Jak ubíhala léta, postupně se v technické pozici vypracovával a i přes svůj „škraloup“ dosáhl v 80. letech funkce závodního technologa Budvaru, čímž začala druhá polovina jeho profesionální éry. Stal se zástupcem vedoucího výroby a v roce 1985 samotným vedoucím, tedy vrchním sládkem. Pak přišla listopadová revoluce, která opět všechno od základu změnila.

Všechno opět jinak

„Z přídělového systému jsme byli uvrženi do ekonomiky tržních vztahů. Najednou jsme dělali i to, co nikdy předtím,“ vzpomíná Tolar. „Například o zahraniční prodej se staral dřív Koospol coby podnik zahraničního obchodu, teď byla péče o zahraniční partnery i importéry na nás. Když někdo z nich přijel, vrátný od brány zoufale volal, že jsou tu cizinci, ať se o ně někdo postará. Ve firmě jsme byli jen dva, kdo mluvili anglicky. A nikdo jsme přesně nevěděli, co bude. Když dnes někdo vzpomíná, jak bylo všechno jasné, musím se smát, protože jsem to zažil na vlastní kůži.“

Na hektické období od roku 1990 do roku 2002 však vzpomíná budějovický vrchní sládek přesto nejraději. Všechno se měnilo, vedle starostí o výrobu a kontrolu jakosti piva přibylo téma rozšíření pivovaru a rozsáhlé stavební investice. Všechno rozhodoval úzký tým, do kterého patřil. „V roce 1989 jsme vyráběli 450 tisíc hektolitrů, o deset let později už 1,3 milionu hektolitrů. Byla to velká doba. Rostli jsme až o 15 procent ročně a museli tomu přizpůsobit tempo dostavování pivovaru. Sám jsem se musel stát skoro víc stavitelem než technologem. Rád říkám, že jsem firmě utratil více než tři miliardy, například za cylindrokónické tanky, které můžete vidět tady před oknem. Účetní hodnotu podniku jsme za patnáct let zešestinásobili, a to nepočítám hodnotu značky. Skvělá doba, rád na to vzpomínám. Když jdu dnes po pivovaře, vidím, co všechno se změnilo.“

Růst firmy podle Tolara umožnilo i postavení národního podniku, které dovolilo veškerý zisk reinvestovat. „Přestože jsme si vzali řadu provozních i investičních úvěrů, měli jsme podnik po roce 2000 už bez jediného dluhu.“

Rozsah práce však neubyl ani v novém tisíciletí. „Pořád jsem si říkal, že tohle doděláme a pak bude klidněji, ale ono se to pořád zrychluje. Když jsme končili s přestavbou pivovaru, přišly na český trh hlavní zahraniční pivovarnické skupiny. Do té doby jsme tu všichni hráli hasičskou ligu mezi dvěma vesnicemi, teď jsme se museli utkat s mezinárodním mančaftem. Končila doba, kdy jsme se mohli spolehnout jen na dvanáctistupňový Budvar, protože se po něm všude zaprášilo. Začali jsme válčit o každý hektolitr a museli začít vyvíjet i nové výrobky. Myslím, že se nám to povedlo: uvedli jsme třeba tmavé pivo, u kterého jsme správně trefili chuťovou úroveň, a letos jsme v jižních Čechách poprvé představili hořké pivo Pardál, přestože zde tato piva nikdy moc nevládla. Potřebujeme ale pokrýt i tuto část trhu,“ vysvětluje.

Sám Tolar však prý zastupuje ve firmě spíš konzervativní přístup, za nějž mu britský Cech spisovatelů a novinářů píšících o pivu udělil cenu Stříbrný džbánek. „V 60. letech se každý německý pivovar chlubil dobou zrání. Devadesát nebo sto dní zrání ve sklepě byla jeho hrdost. Dnes to všichni zkracují, ale my přesto tuto dobu dodržujeme a já jsem toho zastánce. Myslet si, že kvalitu a solidnost přebije silná reklama a že pak můžete lidem za stejnou cenu nabídnout ošizené pivo, je špatné přesvědčení. Vždycky se budu snažit, abychom to nedělali. Lidé chtějí ten Budvar, který se naučili uznávat.“

***

Josef Tolar

Rodina: „Manželka Jana, dvě dospělé dcery.“ Auto: „Doma škoda fabia, v práci služební mercedes.“ Volný čas: „Především je to velmi nedostatková veličina, v práci jsem od rána do večera a někdy obsadí i víkendy - zrovna minulý týden jsem byl přes víkend na semináři rakouských pivovarů a týden předtím jsme měli zase den otevřených dveří. Ale pokud mám volno, zkouším si dědkovské záliby -zahrádkaření a také už třicet let chovám včely. Rádi také chodíme se ženou na koncerty nebo do budějovického divadla, které jako Budějovický Budvar sponzorujeme. Ani v tomhle nejsem moderní manažer hrající golf.“ Dovolená: „Příjemná dovolená je u teplého moře, toho se neodřekne asi žádný Středoevropan. A také jsme už potřetí absolvovali divadelní festival ve Veroně a zašli i na Broadway na Fantoma opery. To jsou věci, které dnes už můžu mít a mám rád.“ (Lidovky)


Stát vypsal výběrové řízení na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost. Hodnota veřejné zakázky podle předpokladů nepřesáhne 12,5 milionu korun bez daně z přidané hodnoty. Sdělilo to ministerstvo zemědělství, které je spolu s Budvarem zadavatelem zakázky.

Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci národního podniku, který je třetím největším pivovarem v ČR a patří mezi přední tuzemské exportéry piva.

Podle ministra zemědělství Petra Ganadaloviče jsou předmětem zakázky finanční, daňové a právní služby. Cílem je nalézt optimální postup transformace z ekonomického a právního hlediska. Při posuzování podaných nabídek budou hlavními kritérii zachování právní kontinuity mezi národním podnikem a akciovou společností, kompatibilita s českým a evropským právem a řešení přechodu duševního vlastnictví, včetně ochranných známek a ostatních práv a označení, a to i s ohledem na probíhající národní a mezinárodní spory.

Hodnotit se bude také ekonomická výhodnost předložených nabídek nabídková cena a organizační a smluvní zajištění. "Hledáme solidního partnera, který bude schopen kvalitu i dohodnuté termíny garantovat," uvedl ministr.

Hlavním problémem při převodu Budvaru na akciovou společnost je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Pokud by byla porušena, mohlo by to ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch. Ten s Budvarem vede ve světě řadu sporů o právo užívat značku Budweiser Beer, Bud a další. Spor se táhne přes 100 let.

Výzva k veřejné zakázce bude podle MZe ve středu zveřejněna na webových stránkách úřadu www.mze.cz a ve stanovené lhůtě pak na centrální adrese informačního systému o veřejných zakázkách www.isvzus.cz.

Ministerstvo bude při přijímání nabídek a písemných dotazů uchazečů k zadávací dokumentaci zastupovat Advokátní kancelář Kindl & partneři. Obálky s nabídkami se pak mají otevírat 13. prosince 2007.

Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, loni zvýšil hrubý zisk o 15 procent na 267,2 milionu korun. Zároveň vzrostl i výstav; loni vyrobil 1,152 milionu hektolitrů piva, což je meziročně o pět procent více. Tržby vzrostly o dvě procenta na zhruba dvě miliardy korun. (Finance)


Privatizace Budvaru-loupež století

[pátek, 12. říjen 2007]

Vládou připravovaná privatizace Budvaru, lze i bez účasti vládního důvěrníka Dalíka bezesporu považovat za zlodějnu. Na tom nic nemění ani převedení na akciovou společnost. Finta je v tom, že naše privatizace není totéž, co privatizace ve světě. Vláda stále majetek prodává za zlomek jeho hodnoty, což má za následek, že jí pak chybí peníze na výdaje na penze a zdravotnictví.

Ve světě jsou totiž na kapitálovém trhu k dispozici všechny finance tedy i (málo viditelné) penzijní úspory občanů, vybrané státem na státní důchodové zabezpečení. V ČR byly bohužel tyto peníze - nevyplacené penzijní závazky státu těm, kdo ještě nejsou v penzi, vyloučeny z trhu. Zůstaly v zlodějských rukou polistopadové státní mašinérie, která z nich udělala jeden obrovský skrytý dluh, neboť již nejsou kryty majetkem. Má-li někdo pocit, že tomu stále nerozumí, pak by měl konečně vzít sakra na vědomí fakt, že tyto peníze na stáří nikam nezmizely, ale byly státem investovány do nových nemocnic a podniků, jako třeba Budvar, aby bylo možno z podnikových zisků zpětně a legitimně financovat důchody a ostatní státní výdaje. Prospěch z majetku- kapitálu tak měli legitimně občané za své, ale státem investované peníze. Je tedy logické, že po prodeji Budvaru stát (občan) prodělá značnou sumu a následně ztratí každoroční prospěch z kapitálu.

Jsem rád, že tyto základy ekonomiky chápe alespoň jeden člen současné vlády ministr Čunek, když je proti prodeji Budvaru. Nechápu ale, proč totéž neplatí i v jiných případech chystané privatizace a že k dosavadní téměř 20- leté privatizační zlodějské doktríně mlčel.

Ani vládou chystané převedení Budvaru na akciovou společnost neznamená zažehnání zašmelení či nedej bože likvidaci kapitálu vlastněného penzijními úsporami občanů. Snad jedině, kdyby byl majetek Budvaru v rámci důchodové reformy kapitalizován, což by se v české korupční kotlině rovnalo přímo světovému zázraku.

Jak jsem výše zdůvodnil, nebude Budvaru v rámci převedení na a.s. prodán za skutečně pořizovací hodnotu, nýbrž za jakýmsi poradcem diskontovaný pakatel!

Tržní hodnota by byla na skutečném kapitálovém trhu pro jakéhokoliv kupce a budoucího akcionáře nejméně 10x větší! Stát tak získá jen zlomek toho, co by získat mohl, finanční rozdíl však budou muset oželet - zaplatit daňoví poplatníci.

Pak se nedivme, že se pod praporem privatizace ODS či ČSSD bezpečně propadáme s důchody a platy do chudoby. A není zde člověka, který by tuto nehoráznou zlodějnu vykřičel lidem do uší, aby se už vzpamatovali a vyšli konečně do ulic.

Jsou ovšem na světě státy, kde si vlády či města privatizaci důležitého podniku nechají požehnat ve volbách nebo referendem občanů. Ač jsme v údajné demokracii, do vlády lidu máme sakra daleko. Pane Dalíku, pane Gandaloviči, ruce pryč od Budvaru!

Poznámka:

Jak „výhodně“ byly privatizovány některé podniky?

1. Před lety od vlády získala pivovar Prazdroj japonská společnost Nomura, slíbila zaplatit sedm miliard. Za necelý rok a půl však akcie pivovarů prodala společnosti SAB za 24 miliard korun!

2. Společnost EASTERN SUGAR ČESKÁ REPUBLIKA, a.s..vlastník několik cukrovarů, měla letos zahájit jejich likvidaci.

3. V případě automobilky Škoda šlo nejprve o založení společného podniku se zahraniční majetkovou účastí, tedy s Volkswagenem. Dnes tam český stát nevlastní nic. A výdělek státu? Pakatel! Celý prodej byl experty ohodnocen na 9,7 mld dolarů (388 mld korun), stát však získal za majetek podniku vlastněný penzijními úsporami občanů jen 2,05 mld marek (asi 38 ml korun)!!. A letošní 8 mld zisk si rozdělí akcionáři Volkswagenu, mezi kterými je, světe div se, i stát - vláda Dolního Saska.

Pozn. JČ: Argument pana Bubeníka, že kdyby bývaly v Československu /ČR vznikly soukromé penzijní fondy, na něž by byla převedena penzijní pohledávka občanů, tržní poptávka při prodeji podniků by byla v ČR až desetkrát větší než nyní, a podniky by se prodávaly za reálnější cenu, je platný. Ovšem v současnosti, na rozdíl od začátku devadesátých let, jistě do určité míry do ČR proniká vliv mezinárodních finančních fondů, takže zmrazení českého kapitálového trhu vyloučením českých penzijních pohledávek se možná projevuje už méně.) (Britské listy)


V čele dozorčí rady Budějovického Budvaru, n. p., zasedne jako nezávislý odborník Robin Schinko, nominovaný ministerstvem zemědělství. Ministerstvo je zřizovatelem pivovaru a proto má v dozorčí radě rozhodující slovo.

„Byl jsem jmenován jako člověk z místa, který se zabývá krajskou problematikou,“ uvedl včera pro Deník Schinko ke své nové funkci. Schinko je 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje, ale zdůraznil, že jeho nominace do dozorčí rady pivovaru nesouvisí s jeho mandátem v krajském zastupitelstvu.

Hlavní změna, která pivovar v blízké budoucnosti očekává, je jeho možná transformace ze státního podniku na akciovou společnost. „V tuto chvíli zakladatel (ministerstvo zemědělství – pozn. red.) společně s národním podnikem Budějovický Budvar budou pořizovat právní analýzu, která buď nedoporučí nebo doporučí transformaci,“ řekl Schinko.

Zkoumání cest

Nový předseda dozorčí rady konstatoval, že pokud by poradce ministerstvu doporučil transformaci státního podniku na akciovou společnost, následovalo by zkoumání způsobu, jakým způsobem transformaci provést.

„Moje rozhodování bude poznamenáno regionálním pohledem,“ vyjádřil se ke svému působení v dozorčí radě Schinko. O vyhlášení výběrového řízení na poradce ministerstva zemědělství mělo být původně rozhodnuto v září, po zasedání dozorčí rady. Tento termín zmiňovali zástupci ministerstva ještě v době konání výstavy Země živitelka. Jenže se oddálilo zasedání dozorčí rady a podle současných informací se začne poradce pro převratnou změnu hledat tento měsíc.

Začnou v říjnu

“Výběrové řízení na společnost, která bude přechod Budvaru na akciovou společnost zajišťovat, bude zahájeno v průběhu měsíce října,“ odpověděl včera na náš dotaz Petr Vorlíček z odboru komunikace ministerstva zemědělství. Otázka transformace Budvaru má své příznivce i kritiky, stejně jako možná pozdější privatizace.

Ochranné známky

Největší problém transformace představuje otázka ochranných známek a právní kontinuity nástupnické firmy. Právě ochranné známky, které zajišťují budějovickému pivovaru vývoz do desítek zemí světa, jsou totiž předmětem dlouholetých soudních sporů s americkou firmou Anheuser Busch. A přeměna národního podniku na akciovou společnost podle ministerstva zemědělství nesmí do budoucna pozici českého pivovaru nijak ohrozit.

Ve hře je po případné transformaci na akciovou společnost i její prodej. Odhady ceny pivovaru se pohybují kolem třiceti miliard korun a výše.

Budějovický Budvar vyváží pivo do více než 50 zemí světa a je třetím největším pivovarem v České republice. Loni vystavil 1,151 milionu hektolitrů piva. (Českobudějovický deník)


Titulem Nejlepší světový ležák se může chlubit tmavé pivo Budějovického Budvaru. V soutěži, kterou vyhlásil britský odborný magazín, porazilo stovky pivních značek z celého světa. Odborná porota testovala piva ve třech kolech a několika kategoriích, hodnocení bylo anonymní.

Budějovický pivovar loni vyrobil 20 tisíc hektolitrů tmavého ležáku, polovinu vyvezl do třinácti zemí světa. Jen Britové vypili dva tisíce hektolitrů tohoto piva.

"Titulu si velmi vážíme. Našimi konkurenty byla piva z celého světa. Tmavý ležák tentokrát ocenili odborníci, ale pro nás je důležité hlavně to, že má velký úspěch u našich zákazníků," uvedl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

V soutěži byly vzorky piv hodnoceny ve třech kolech. V prvním kole mezinárodní porota hodnotila stovky pivních značek. Na základě tohoto hodnocení určila vítěze celkem ve 42 pivních stylech v pěti hlavních kategoriích: ležák, ale, stout/porter, pšeničné pivo a speciální pivo.

Vítězné vzorky jednotlivých stylů postoupily do druhého kola, ve kterém byli anonymně posuzovány nejlepšími britskými sládky a pivovarníky. Ti určili 12 vítězů kategorií. Tmavý ležák Budweiser Budvar tak například zvítězil v kategorii "Nejlepší světový tmavý ležák".

Ve třetím a finálovém kole byla vítězná piva znovu anonymně ochutnávána porotou a ta určila absolutní vítěze čtyř hlavních kategorií: ležák, ale, stout/porter a pšeničné pivo. Právě v tomto kole získal tmavý ležák Budweiser Budvar titul "Nejlepší ležák světa".

"Porotci byli ohromeni kvalitou a množstvím piv v naší soutěži. Bylo velice obtížné nalézt vítěze," prohlásil předseda poroty, známý britský pivovarnický odborník a publicista Roger Protz. (iDnes)


Národní podnik Budějovický Budvar je zase o něco blíže k privatizaci. Včera se poprvé sešla nová dozorčí rada pivovaru. "Projednali jsme podklady pro výběrové řízení na právnickou firmu, která má připravit přechod Budvaru na státní akciovou společnost," potvrdil člen rady Michal Doktor, poslanec ODS. "Další postup je už na Budvaru samotném a na ministerstvu zemědělství," dodal.

"Výběrové řízení vypíšeme v říjnu," řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Operace bude vyžadovat perfektní práci právníků. Ve hře je hodnota značky Budvaru, odhadovaná až na miliardu dolarů. Případné chyby právníků může využít velký konkurent - americký pivovarnický koncern Anheuser-Busch.

Ten vede s Budvarem o ochranné známky desítky let desítky sporů po celém světě. Anheuser je právě proto považován za nejvážnějšího, ne-li jediného zájemce o Budvar.

"Porcujete medvěda, ještě než ho někdo ulovil," upozorňuje sice ředitel Budvaru Jiří Boček. Až po převodu českého pivovaru na státní akciovku má totiž následovat privatizace.

Jenže zatímco očekávané miliardy korun obohatí českou státní kasu zřejmě až v příštích letech, minimálně o miliony se hraje v Budvaru už dnes.

Výzva pro právníky

Kdo všechno může na privatizaci profitovat?

Především špičkoví právníci. Nejde totiž o běžnou přeměnu státního podniku na akciovou společnost. Na národní podnik jsou vázány ochranné známky.

"Právníci Anheuseru jsou už nepochybně zakleknuti ve startovních blocích a čekají na sebemenší chybu, aby mohli nárok Budvaru na známky zpochybnit," tvrdí například šéf poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek.

Ministerstvo zemědělství chce, aby vybraná právní kancelář nesla za svoji případnou chybu patřičnou zodpovědnost. Ale zároveň bude mediálně i politicky sledovaná zakázka pro zvolenou firmu lukrativní.

"Bude jistě v milionech korun," předpokládá Richard Wagner z kanceláře Pokorný a Wagner.

O peníze jde ale také vládě. Z Budvaru teď nesmí brát stát kromě daní žádné peníze, zakazuje to zákon. "Státní akciová společnost by však už mohla vyplácet dividendy," přiznává Gandalovič.

Loni přitom Budvar dosáhl téměř dvou set milionů korun zisku. Letos má nakročeno k ještě lepším výsledkům.

Někdo už má náskok

V Česku je podle advokáta Wagnera sotva desítka právnických kanceláří, které se specializují na známkoprávní obor. "Musí vedle toho proniknout do spletité historie sporů Budvaru s Anheuserem a navázat kontakty v zahraničí," dodává.

Některé firmy tak mají náskok před konkurencí, protože už s Budvarem měly či mají co do činění.

"Bude výběrové řízení, nechci nic komentovat," říká Jan Kříž z kanceláře Kříž & Bělina, která už dříve pro Budvar pracovala.

Největší zkušenosti se správou známek Budvaru má ovšem firma Čermák Hořejš Myslil. "Záleží na kriteriích budoucí soutěže. Ale určitě nevylučujeme, že se přihlásíme, právě s ohledem na naše dosavadní zkušenosti s prací pro Budvar," potvrdil včera Lukáš Lorenc, který má v této právnické společnosti Budvar na starost.

Wagner shrnuje to klíčové, co musí právníci v kauze Budvar zvládnout: "Musí zajistit, aby nová akciovka převzala bez přerušení spory, které vede nyní národní podnik s Anheuserem kdekoliv ve světě."

Sponzoring vs dividendy

Jakmile z Budvaru bude státní akciovka, může z ní stát odčerpávat část zisku v dividendách.

Ale odpůrci privatizace poukazují na to, že už dnes může pivovar sponzorovat některé akce, především v regionu. "Například do krajské nemocnice v Budějovicích jsme díky sponzoringu už investovali téměř tři miliony korun. Celkově dáváme na sponzoring několik milionů ročně - na hokej, kulturu, charitu. Všechny tyto výdaje musí schvalovat ministerstvo zemědělství," vysvětluje Boček.

I soupeření o to, kdo si na peníze z pivovaru sáhne - zda kraj ve formě sponzoringu, nebo pak celá vláda v dividendách, dělí politiky na odpůrce a příznivce privatizace.

"Jako jihočeský politik nevidím pro privatizaci důvod. Sice se z toho nehroutíme, když se pivovar prodá, ale upozorňuji na riziko chyby při ochraně známek," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník.

Pro i proti

K odpůrcům privatizace ovšem patří vedle hejtmana Zahradníka z ODS třeba i šéf poslanců ČSSD Hašek. Žádnou radost z dění nemá ani ředitel pivovaru Boček.

Na pilu tak nejvíc tlačí premiér Mirek Topolánek - forma národního podniku podle něj rozvoj Budvaru brzdí.

Topolánkův "fámulus" Marek Dalík sice popírá informace o tom, že vyjednával s Anheuserem, týdeník Euro ovšem přinesl informaci, že se za Dalíka této role pravděpodobně ujal František Formánek - muž, který údajně stál za dezertérstvím poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

Budvar není jako Lesy

Partie privatizace Budvaru je v současné době rozehrána na mnoha frontách. Odpůrci a příznivci tvoří nesourodá uskupení - skoro každý má své vlastní důvody, proč zatím bojuje na jedné či druhé straně.

Zahradník hájí příjmy svého regionu. Haškovi může jít o to, aby případná privatizace pivovaru připadla až na další kabinet, v němž třeba ČSSD bude. Která vláda by nechtěla injekci v desítkách miliard.

Ředitel Boček nyní obhajuje - bez obalu řečeno - status quo a svoji židli.

Naopak zastánci rychlejšího postupu se ptají: Existuje důvod, proč by měl stát vařit pivo?

Do toho přicházejí spekulace, které se objevují i kolem jiných státních firem - především kolem podniku Lesy ČR. Straničtí lobbisté obcházejí i národní pivovar a naznačují: Privatizace se dá urychlit, i pozdržet - nedalo by se sponzorovat to, nebo tohle?

HN sdělily nezávisle dva zdroje, že takové náznaky zkoušeli jak lidé spojovaní s ODS, tak s ČSSD. Šéf pivovaru ale podle nich odolal. Sám Boček o tlacích na svoji firmu nehovoří.

Snad zbude na penze

Vláda se už před časem shodla na tom, že chce Budvar privatizovat v tomto volebním období. Současné přetahování, kdy a jak s Budvarem začít, je ale jen zahřívací kolo. Velcí hráči si pro závěrečnou fázi privatizace sice už připravují půdu - ale s oficiálními kroky zatím vyčkávají.

Dave Peacock, viceprezident koncernu Anheuser-Busch, zatím dění v Česku komentovat nechce. Americký koncern ale už v minulosti dal svůj zájem jasně najevo.

Stále častější jsou ale signály, že Anheuser zdaleka nemusí být jediným kandidátem. Známkoprávní souboje české firmy s Američany totiž vyhovují dalším velkým pivovarským firmám.

Budvar, jehož produkce se přitom měří jen v setinách objemu výroby Anheuseru - blokuje přístup giganta na mnohé trhy v cizině. Právě to konkurenci, třeba Heinekenu, vyhovuje. "I další velké firmy tak mohou mít zájem na tom, aby se Američané s Budvarem nespojili," předpokládá předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

I když zůstává Anheuser stále největším favoritem, zájem dalších firem by nepochybně cenu za známky Budvaru ještě zvýšil. Radost z toho může mít i ministr financí Miroslav Kalousek. "Příjmy z privatizací, které se uskuteční před Budvarem - například z Letiště Praha nebo ČSA, budou do roku 2009 ještě končit ve fondu dopravní infrastruktury. Ale pak je mojí prioritou dát peníze z neopakovatelných zdrojů - například z privatizace Budvaru - prvořadě na penzijní reformu," říká Kalousek. (iHNed)


Vláda nyní Budvar privatizovat nehodlá. V příštích 12 až 18 měsících se zaměří na přeměnu podniku na akciovou společnost. Ve Sněmovně to řekl premiér Mirek Topolánek. Odmítl spekulace, že jeho poradce Marek Dalík o privatizaci Budvaru jedná s firmou Anheuser-Busch, která se s Budvarem pře o ochranou známku.

"Pokud pan poslanec (ODS Vlastimil) Tlustý tvrdí, že v současné době probíhají nějaká jednání Marka Dalíka o privatizaci Budvaru, tak neříká pravdu," prohlásil. Reagoval tak na interpelaci sociálního demokrata Ivana Ohlídala.

Informace o tom, že občanští demokraté s americkou firmou jednají, se objevily v médiích před dvěma týdny.

Podle Topolánka se v říjnu uskuteční výběrové řízení, z něhož vzejde poradce pro transformaci Budvaru ze státního podniku na akciovou společnost. "To není privatizace," uvedl.

Současný statut Budvaru podle něj brzdí rozvoj firmy. "Změna na akciovou společnost neznamená vůbec nic pro případnou privatizaci, jenom snad to, že je možné ji provést," dodal předseda vlády.

Budvar i Ruzyně se promění ve shodném stylu

Podobný proces podle něj podstupuje Letiště Praha a "možná bude" i v případě České pošty. Topolánek dodal, že privatizace Budvaru není na pořadu jednání. Míní však, že privatizaci Budvaru není dobré "démonizovat".

"Společností, které potenciálně mohou koupit Budvar, existuje několik," poznamenal.

Budvar je třetí největší pivovar v České republice a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 tisíc hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Pivo distribuuje do více než 50 zemí světa. (iDnes)


Po Budvaru musí bolet hlava

[středa, 12. září 2007]

Doby, kdy právo várečné přiděloval obcím monarcha, je dávno pryč. Česko je přesto nadále asi jediným státem v Evropské unii, který podniká v pivovarnictví. A případná privatizace Budvaru bude hodně žhavým politickým želízkem, s nímž se bude ohánět kdekdo napravo i nalevo.

Už to asi začalo. Zprávy, že zlopověstný Dalík vyjednává s ještě zlopověstnějším pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch o prodeji jihočeského klenotu, plní stránky novin, přestože je pivovar ještě stále národním podnikem a fakticky půjde privatizovat nejdříve někdy za rok. Představy, že americký moloch koupí s Budvarem i ochrannou známku Budweiser, bránící mu ve vstupu na trh většiny zemí Evropské unie, a následně zaplaví celou Evropu svým nepoživatelným vývarem z použitých ponožek, jsou na jednu stranu k smíchu, na druhou stranu je nepochybné, že jde o hodně. Ne piva, ale peněz.

Pokusy prodat českobudějovický Budvar mají již mnohaletou historii. Nikdy však k finálnímu kroku nedošlo. Na rozdíl od Plzeňského Prazdroje, který je mnohonásobně větší, ziskovější, slavnější a byl privatizován poměrně hladce.

Dnešní zpravodajové málo studují staré historie. Po řadu let vůbec nebyl hlavním uchazečem o Budvar Anheuser, ale jeho americký rival Miller, a tak nedávný pobyt Topolánkova fámula Dalíka v USA mohl mít i trochu jinou adresu, než jakou odhadovaly naše noviny. Miller, jeden z vládců amerického trhu, je součástí nadnárodního gigantu SABMiller, který se může s výrobcem amerického Budweiseru směle měřit a na vyspělých pivních trzích ho dnes směle překonává. Tento původně jihoafrický koncern je také velmi úspěšným vlastníkem Plzeňského Prazdroje. Těžko předpokládat, že si tato největší pivovarnická firma na světě pustí americký Budweiser do vlastního kurníku.

Rozhodně bude dobré, pokud česká vláda vydělá nějaké slušné peníze na tom, že přestane vařit pivo a prodá Budvar někomu, kdo to dovede také. Lze ale čekat, že jí to neprojde jen tak. Bude kolem toho hodně hluku, každý státní úředník spojený s touto privatizací bude cílem lobbistických her a nakonec to skončí nějakým skandálem. Ať už oprávněným, nebo vyfabulovaným neúspěšnou konkurencí vítězného uchazeče.

Bohužel terčem pozornosti budou právě mediálně vděčná střetnutí gigantů a daleko méně se budeme zabývat tím, k čemu získané peníze v rozsahu desítek miliard korun poslouží. A to je v situaci, kdy je kvůli reformní invaliditě v oblasti penzí ohrožena existence dnešních čtyřicátníků po skončení jejich výdělečné aktivity, dost smutné zjištění. Skandálem skončí jistě i vystoupení prezidenta Klause na konferenci OSN o globálním klimatu. Souhlas s jeho hlubokým přesvědčením, že planoucí srdce, žhnoucí zraky a touha zachránit planetu jsou jen politickou hrou o miliardy a biliony z našich kapes, je zatím ve světě ojedinělý. Byť jeho přesvědčení o neomylném směřování trhu k zachování ekologické rovnováhy dávají za pravdu například studie o katastrofálním vlivu nyní preferovaného a z kapes daňových poplatníků dotovaného „ekologického“ využití biomasy v energetice na devastaci deštných pralesů či na intenzivní a neekologické využívání zemědělské půdy. Zelená hnutí pak svým pokračujícím a nezdůvodnitelným odporem k jaderné energetice jen potvrzují všechna dosud pronesená podezření, tedy že jim nejde ani tak o čistý vzduch, ale o prachy napájející ekologický byznys.

Cílem totiž ani náhodou není rozumné hospodaření a ochrana životního prostředí. To jen průmysl vyrábějící větrné elektrárny, solární panely, kotle na šťovík a podobné produkty narazil na přirozené ekonomické meze svého potenciálu a další jeho rozvoj je možný jen s masivními státními dotacemi. A jde o hodně peněz, takže třeba zelený Martin Bursík nemusí mít obavy - Klaus dopadne opravdu jako komik, šašek, který smí říkat pravdu, ale nikdo se na jeho slova ve skutečnosti neohlíží. Jde totiž o nadnárodní zájmy s mnoha nulami před desetinnou čárkou. (MF Dnes)


Přípravy na privatizaci Budějovického Budvaru, posledního velkého pivovaru v českých rukou, nabírají obrátky. "Není žádným tajemstvím, že o prodeji Budvaru jednal premiérův poradce Dalík s největším zájemcem, americkým pivovarem Anheuser-Busch," řekl HN poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič sice odmítá, že by o privatizaci dosud národního podniku jednali jeho úředníci. Ale už spěchá s výběrem firmy, která vymyslí, jak Budvar převést na státní akciovou společnost - což je první krok privatizace. "Chci výběr udělat co nejdříve," uvedl.

Podle odhadů by za Budvar mohl stát získat až desítky miliard korun.

Jednání pod pokličkou?

Tlustý potvrdil Dalíkovu účast v jednání také včerejšímu vydání německého listu Euro am Sonntag, na což upozornil i zpravodajský server Týden.cz.

"Neřekl jsem, že jednají zrovna teď, tu informaci nemám. Ale to, že Dalík jedná s Anheuserem už dávno, se dobře ví," řekl Tlustý.

Na totéž nedávno upozornil v České televizi i předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek: "Řekl mi to před rokem jeden z mých poradců."

Marek Dalík, nejvlivnější Topolánkův muž, to odmítá. "S Američany nejednám, Tlustý lže," sdělil včera HN.

Jak Paroubek, tak Tlustý, jehož Topolánek zbavil ministerské funkce, mohou mít na zveřejňování zpráv o zákulisním vyjednávání svůj osobní zájem. Současná vláda totiž veřejně prohlašuje, že privatizace bude naprosto průhledná, pod kontrolou veřejnosti.

Ale je pravděpodobné, že diskuse "pod pokličkou" skutečně probíhá. "Vláda dala jasně najevo, že Budvar chce prodat. V takovém případě jak prodávající, tak zájemci určitě vysílají své lidi připravovat půdu," říká jeden z expertů na české pivovarnictví, jenž ale nechce mít potíže se státními úředníky.

Není tu jen Anheuser

Množící se zákulisní zprávy o prodeji Budvaru příliš netěší dlouholetého šéfa pivovaru Jiřího Bočka. "Někdy jsou nepřesné, někdy nepravdivé - a naši obchodní partneři jsou občas v rozpacích. Vysvětlujeme jim, že prodej je běh na dlouhou trať," říká.

Přes tyto potíže se Bočkovi daří zvyšovat vývoz i výrobu. A zároveň už připravuje dokumentaci potřebnou pro další postup privatizace.

O případné ceně za značku Budvaru, kterou tisk udává v rozmezí dvaceti a čtyřiceti miliard korun, odmítá spekulovat. "My jsme si nikdy audit její hodnoty nenechali dělat," prohlašuje.

Budvar není největší pivovar ani v Česku, natož ve světovém měřítku. Hodnota jeho známky ovšem spočívá hlavně v tom, že blokuje světovému gigantu Anheuser přístup na mnoho cizích trhů. Obě firmy se soudí o značku Budweiser, a Češi často vítězí.

Na tom vydělávají i jiné velké firmy. Když vítězství Budvaru zabrání Anheuseru vstoupit do některé země, zůstává tam prostor pro další konkurenci. "To může být důvod, proč Anheuser nemusí být jediným zájemcem o koupi Budvaru. Každopádně to cenu naší firmy ještě zvyšuje," potvrzuje i Gandalovič. (iHNed)


Budějovický Budvar, n. p. oslavil v sobotu 15. září 112. výročí svého založení. V rámci Dne otevřených dveří navštívily areál pivovaru tisíce lidí všech věkových kategorií. Více než 2 400 návštěvníků si prohlédlo výrobní prostory pivovaru a téměř 1 000 lidí shlédlo multimediální expozici „Příběh budějovického piva“. Ostatní se celý den bavili při bohatém kulturním programu.

V rámci Dne otevřených dveří, který se uskutečnil u příležitosti 112. výročí založení pivovaru v sobotu 15. září, přišly do areálu pivovaru Budějovický Budvar tisíce lidí. Tradičně byl obrovský zájem prohlídky výrobních prostor pivovaru s odborným výkladem průvodců. Těchto exkurzí nakonec proběhlo 42, celkem pro více než 2 400 návštěvníků. Zájem budila i multimediální expozice „Příběh budějovického piva“, kterou shlédlo asi 1 000 lidí.

Doprovodný program tvořily především koncerty rozličných hudebních žánrů od dechovky až po hip hop, které probíhaly na dvou hudebních scénách – Budvar a Pardál scéně. „Během Dne otevřených dveří navštívily pivovar lidé všech generací s různým hudebním vkusem. Od oběda až do závěrečného ohňostroje byl areál nepřetržitě plný,“ komentoval akci Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

„Zájem veřejnosti nás velmi potěšil, nakonec nám přálo i počasí a tak v areálu pivovaru panovala po celý den výborná atmosféra. Chtěl bych poděkovat všem návštěvníkům za jejich přízeň našemu pivovaru. Musím poděkovat také zhruba sedmdesáti našim zaměstnancům, kteří se aktivně podíleli na přípravě a průběhu celé akce,“ dodal Petr Samec. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Americký pivovarnický kolos Anhauser-Busch údajně jedná s vládou Mirka Topolánka o koupi českého Budvaru. Zprávu agentury Thomson Financial přinesl server Týden.cz. Američané vedou s jihočeským pivovarem po celém světě letité spory o ochranné známky.

Thomson Financial odkazuje na článek v periodiku Euro am Sonntag, který vyjde v neděli. List se odvolává na nejmenovaného poslance ODS, uvedl Týden.cz.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič zprávu popřel. "V žádném případě jsme o ničem takovém nejednali a nejednáme, ani bych nyní žádné jednání tohoto typu nevedl," řekl serveru iHNed.cz. Vláda podle něj nehodlá nic měnit na původním plánu transformace podniku na akciovou společnost se stoprocentní účastí státu.

"Transformace bude trvat nepochybně poměrně dost dlouho, protože je to složitá operace z důvodu známko-právních práv a podobně. A o tom, jestli se vůbec někdy se stoprocentní státní účastí bude něco dít, zda se to nabídne nějakému strategickému partnerovi, bude rozhodovat vláda až v době, kdy bude vše dokončeno. A to nebude rozhodně dříve než za několik měsíců, možná to bude trvat i déle než rok," upozornil ministr.

Sám se dokonce před nedávnem zaručil, že převod pivovaru na akciovou společnost bude hladký. V případě zpochybnění vlastnických práv ochranné známky piva by skončil v politice. "Je to vážná věc," řekl Gandalovič v ČT začátkem září.

Týden.cz připomněl, že ODS začala po svém nástupu k moci připravovat rozsáhlou privatizaci. Hodnotu značky Budvar odhadl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman na třicet miliard korun.

S prodejem ale nesouhlasí ministr pro místní rozvoj a šéf lidovců Jiří Čunek, který dává přednost dlouhodobému výdělku před jednorázovou sumou z prodeje.

Privatizace má naopak podporu ministra financí Miroslava Kalouska, který ale upozornil na citlivou otázku prodeje, kterou je ochrana známky Budvaru.

Budějovický Budvar je třetí největší pivovar v Česku a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 tisíc hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Zlatý mok rozváží do více než padesáti zemí světa. (iDnes)


Budvar slaví 112 let od založení

[středa, 12. září 2007]

Budějovický Budvar, poslední český státní pivovar, si o víkendu připomene 112 let od svého založení. Sobotní oslavy doprovodí prohlídky pivovaru a multimediální expozice o historii výroby piva v Českých Budějovicích. Loni akci ke 111. výročí pivovaru navštívilo přes 10 000 lidí, z toho čtvrtina si prohlédla zázemí pivovaru, informovali zástupci podniku.

Budvar je třetí největší pivovar v Česku a patří mezi přední domácí vývozce piva. Loni zvýšil výstav o pět procent na 1,151 milionu hektolitrů. Vyvezl rekordních 556 000 hektolitrů piva, což bylo meziročně o sedm procent více. Pivo distribuuje do více než 50 zemí světa.

Největším vývozcem je Plzeňský Prazdroj, následují Pivovary Staropramen. Čtvrté místo za Budvarem pivovaru Krušovice.

Budějovický Budvar byl založen v roce 1895 jako Český akciový pivovar. První várku 200 hektolitrů piva zde sládek Antonín Holeček uvařil 7. října 1895. Během následujících 15 měsíců dosáhl výstav 51 000 hektolitrů a dále se zvyšoval.

Vyvážet pivo začal Budvar již v roce 1897 a v roce 1918 byl pátým největším v zemi. O dvanáct let později byla zaregistrována ochranná známka Budvar. V roce 1946 byl pivovar znárodněn a majetkem státu je dosud.

Pivo už od krále

Historie výroby piva v Českých Budějovicích sahá do 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. udělil městu při jeho založení právo várečné. Měšťané tak mohli vařit pivo pro svoji potřebu a posléze jej začali i prodávat. V roce 1495 byl ve městě založen měšťanský pivovar, který byl koncem 18. století vydán měšťanům. Tím vznikl Měšťanský pivovar, v té době jediný v Českých Budějovicích.

Vstupné do pivovaru je zdarma. Bezplatná bude i doprava do areálu historickým trolejbusem, který bude návštěvníky vozit od 9.30 hodin každou hodinu od nádraží k Budvaru a zpět. (Českobudějovický deník)


«« « Strana 35 z 45 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI