Třikrát více nové značky piva Pardál, než předpokládal, prodal loni na jihu Čech Budějovický Budvar.

Od 1. března, kdy mohli lidé světlé výčepní pivo poprvé ochutnat, ho národní podnik uvařil více než 76 tisíc hektolitrů. Původně plánoval vyrobit jen 25 tisíc.

„Téměř tři čtvrtiny objemu jsme prodali v lahvích, zbytek v sudech. Pardál získal trh na úkor konkurenčních piv. To bylo od počátku naším cílem,“ řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Lidé na jihu Čech ale kupovali méně i tradiční světlou desítku Budějovický Budvar. Její odbyt klesl o necelých deset procent. Podle vedení podniku ji ale Pardál výrazně neohrožuje. Letos v lednu rozšířil Budvar prodej nové značky i do ostatních částí republiky. Oproti loňsku chce její výstav zdvojnásobit.

„Marketingová kampaň bude podobná jako na jihu Čech. Využijeme tváře pijáků, kteří se na vývoji Pardála podíleli,“ nastínil mluvčí podniku Petr Samec.

Budějovická pivní novinka má konkurovat značkám, jako je Radegast, Braník nebo Primus. Její cena se v republice bude pohybovat okolo 15 korun za točené a 7,5 koruny za lahvové pivo.

Zdroj: MF Dnes

V těchto dnech se začíná objevovat na pultech obchodů v celé České republice nové světlé výčepní pivo značky Pardál z produkce pivovaru Budějovický Budvar. Pivo Pardál rozšiřuje stávající nabídku Budějovického

Budvaru, n.p., ale zároveň vybočuje z této řady svou výrazně odlišnou chutí s vyšší hořkostí, která je doslova ušitá na přání jeho budoucích spotřebitelů.

Pivo Pardál je vařeno z tradičních kvalitních surovin a z vody získané z artéských studní. Je mimořádně zajímavé tím, že na jeho vývoji se aktivně podíleli právě ti, pro které je určeno. Více než 300 konzumentů se účastnilo tří kol řízených degustací a technolog pivovaru podle jejich připomínek „dolaďoval“ chuť, barvu i další vlastnosti nového piva. To byl v České republice zcela unikátní postup.

Vývoj piva Pardál byl zahájen v roce 2005. Od 1. března 2007 bylo pivo Pardál uvedeno na lokální trh v regionu jižních Čech.

„Za rozhodnutím rozšířit prodej značky Pardál na celou republiku stojí především velký ohlas, který nové pivo vyvolalo u našich zákazníků v regionu jižních Čech, kde jsme začali s distribucí již na jaře 2007. Pardál zákazníky oslovil a jeho prodejní výsledky v roce 2007 několikanásobně předčily naše očekávání,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

„Značkou Pardál jsme vstoupili do zcela nového zákaznického segmentu, ve kterém jsme dříve neměli žádný produkt. Nyní máme v nabídce prémiovou TOP značku Budweiser Budvar a kvalitní značku středního cenového segmentu. Pardál má chuť i další vlastnosti výrazně odlišné od stávajících produktů z naší nabídky. Již jsme si ověřili, že oslovuje především zcela nové zákazníky, tedy konzumenty konkurenčních piv. To bylo od počátku naším cílem,“ dodává Robert Chrt.

„V současné době je pivo Pardál k dostání v některých maloobchodních řetězcích a nabídka se postupně rozšiřuje i v nezávislých maloobchodech a gastronomických zařízeních po celé České republice,“ komentuje aktuální situaci Ing. Martin Horejš, vedoucí oddělení tuzemského prodeje Budějovického Budvaru.

Světlé výčepní pivo Pardál se ve srovnání s pivem značky Budějovický Budvar vyznačuje vyšší plností, vyšší hořkostí a tmavší – jantarovou – barvou. Obsah

alkoholu je 3,8% a stupňovitost 9,7%. Pardál je dodáván ve dvou formátech balení – v lahvích o objemu 0,5l a tradičních 50-ti litrových KEG sudech. V restauracích by se cena nového piva mohla pohybovat kolem 14 - 16 Kč za půllitr točeného piva. V obchodních řetězcích by se základní koncová cena měla pohybovat kolem 7,50 Kč za láhev 0,5l. Ceny v jednotlivých prodejních místech se ale mohou lišit.

Další informace o pivu Pardál, jeho prodejních výsledcích v roce 2007, plánované reklamní kampani a obchodní strategii pro rok 2008 budou zveřejněny na tiskové konferenci, která se uskuteční 31. ledna 2008 v Českých Budějovicích.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Současná vláda Mirka Topolánka podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče ve svém funkčním období neprodá pivovar Budvar. Podle něj je to věcí politické diskuse a budoucí vlády. Gandalovič to uvedl v rozhovoru zveřejněném na internetových stránkách ministerstva.

V dlouhodobém horizontu ale ministr prodej pivovaru připouští. "Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Osobně si myslím, že stát žádný pivovar vlastnit nemusí," řekl Gandalovič.

MZe v současné době usiluje o přeměnu českobudějovického pivovaru ze státního podniku na akciovou společnost, který budoucí privatizaci podniku umožní. Do výběrového řízení na poradenství se přihlásily tři firmy, vítěze vybere komise, která zasedne poprvé v lednu. Cílem je zajistit právně nezpochybnitelnou přeměnu, aby nemohla být v soudních sporech zpochybněna právní kontinuita firmy.

Často se vedou spekulace o prodeji Budvaru americké skupině Anheuser-Busch, která vede s českým pivovarem ve světě desítky sporů o ochrannou známku. "V tuto chvíli nepotřebuji na takovou otázku vůbec odpovídat," vyhnul se Gandalovič odpovědi.

Zdroj: Česká média.cz

Rušno bylo ve středu dopoledne v areálu pivovaru Budvar v Českých Budějovicích. Policisté kvůli hrozbě bombou museli pivovar evakuovat. "Policie evakuovala celý areál pivovaru, tedy všechny zaměstnance, kteří byli v tu dobu v práci. Celkem se jednalo o 260 osob," řekla serveru Nova.cz mluvčí českobudějovické policie Regina Tupá.

"V 8.22 oznámil mužský hlas na tísňovou linku uložení nástražného výbušného systému v areálu Budvaru," doplnila mluvčí.

"Na místo dorazila kompletní výjezdová skupina, to je policisté s psovody a pyrotechniky, hasiči a strážníci městské policie a prohledávali areál pivovaru," uvedla Tupá.

"V 10:15 bezpečnostní opatření skončilo. Žádný výbušný systém nenašel," uvedla mluvčí. Zatím není jasný ani motiv, policie nemá představu ani o možném pachateli, odpověděla mluvčí na otázku, zda má policie představu, kdo by mohl za výhrůžkami stát.

Nikdo nebyl zraněn

"V průběhu akce nedošlo k žádným zraněním osob. V případu bylo započato trestní řízení s podezřením na spáchání trestného činu šíření poplašné zprávy," řekla mluvčí. "V případě odhalení pachatele a prokázání jeho viny mu hrozí trest ve výši 6 měsíců a 3 roky vězení nebo peněžitý trest," dodala Tupá. Škoda ještě nebyla vyčíslena.

Výroba stála hodinu a půl

Budvar je třetím největším domácím výrobcem piva a posledním státním pivovarem. Výroba se v podniku zastavila na zhruba 1,5 hodiny. "Nějaké škody vznikly, ale to se musí ještě spočítat," řekl mluvčí Budvaru Petr Samec. Nevyloučil, že bude společnost škodu vymáhat po viníkovi, pokud ho policisté odhalí.

Zdroj: Nova.cz | Autor: Zuzana Zemanová

V roce 2007 vystavil pivovar Budějovický Budvar, n.p. celkem 1 253 159 hektolitrů piva. Tento výsledek znamená výrazný meziroční nárůst produkce o 8,7 %. Celková výroba českých pivovarů se v roce 2007 přitom zvýšila jen asi o 1 %. Prodej piva z Budějovického Budvaru vzrostl v tuzemsku o 11,5 %. Budějovický Budvar dosáhl v roce 2007 také nejvyššího exportu ve své historii. Do 53 zemí celého světa vyvezl 587 000 hektolitrů piva, to je o 5,8 % více než v roce 2006. V roce 2007 byly realizovány první dodávky piva do Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.

Budějovický Budvar, národní podnik, pokračoval i v roce 2007 v trendu zvyšování prodeje piva. Zatímco v roce 2006 vystavil pivovar 1 152 000 hl piva (o 5 % více než v roce 2005), v roce 2007 činil výstav Budějovického Budvaru celkem 1 253 159 hektolitrů. Tento výsledek znamená meziroční zvýšení o 8,7 %. Celková produkce českých pivovarů se v roce 2007 zvýšila asi o 1 % a dosáhla objemu 20 miliónů hektolitrů.

„Ceníme si především výsledků na domácím trhu. Navýšení našeho prodeje v České republice je mnohem vyšší, než byl růst české spotřeby,“ říká ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru. Budějovický Budvar prodal v tuzemsku 666 159 hektolitrů, což je o 11,5 % více než v roce 2006. Spotřeba piva na českém trhu přitom vzrostla jen asi o 1 % na celkových 16,4 mil. hektolitrů a Budějovický Budvar tak posílil svůj tržní podíl. K nárůstu domácích prodejů výrazně přispěla nová značka světlého výčepního piva Pardál. Pardál se prodával od 1. března 2007 a to pouze v oblasti jižních Čech. Pivo Pardál se těšilo mimořádnému zájmu zákazníků a výsledky jeho prodeje několikanásobně předčily původní očekávání. V roce 2008 se pivo značky Pardál bude prodávat na celém území České republiky.

Vynikajících výsledků dosáhl Budějovický Budvar i v zahraničí, když vyvezl nejvíce piva ve své 112-leté historii. Export do 53 zemí dosáhl objemu 587 000 hektolitrů piva, převážně světlého ležáku Budweiser Budvar. Meziroční zvýšení exportu činí 5,8 %, což je dvojnásobek růstu celkového českého exportu piva. „Rekordní objem exportovaného piva považujeme za velký úspěch. Většinu našich prodejů realizujeme v zemích Evropské Unie, kde spotřeba piva většinou stagnuje nebo klesá. Navíc se nepodbízíme cenou a naše pivo patří ve všech zemích mezi nejdražší značky prémiových importovaných ležáků,“ doplňuje Robert Chrt. V roce 2007 vyvezl Budějovický Budvar svůj ležák poprvé v historii do tří zemí: Jižní Koreje, Brazílie a Albánie.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Známá českobudějovická restaurace „Masné krámy“ má za sebou první týden provozu. Ten je možné vyhodnotit jako velmi úspěšný. V období od 5. do 11. prosince včetně, tedy během pouhých sedmi dní bylo vytočeno celkem 6 183 l piva, z toho 5 785 l kroužkovaného ležáku. Hosté vypili téměř 13 000 velkých nebo malých piv.

„Mimořádným dnem byl pátý prosinec, kdy se Masné krámy po pěti letech znovu otevřely. Hosté vypili rekordních 15 hektolitrů piva. Restaurace byla od 14 hodin až do zavírací doby neustále přeplněna. Mnoho lidí si dalo své první pivo v nových Masných krámech ve stoje,“ říká Antonín Janský, vedoucí oddělení Gastro z Budějovického Budvaru. Masné krámy jsou ale nejen o pivu, ale také o dobrém jídle. Během prvních sedmi dnů bylo hostům naservírováno 3500 pokrmů. Statistikám dominuje „vepřový vrabec na tmavém ležáku s knedlíkem a se zelím“ (79,- Kč) z akční nabídky Vepřové hody, která potrvá až do Vánoc. Zájem je také o další zabíjačkové speciality, například o „zabijačkový guláš s křenem a houskovým knedlíkem“ (59,- Kč). Z nabídky stálého jídelního lístku je mezi zákazníky největší zájem o „vepřové koleno řeznického mistra“ (199,- Kč), „pečené stehno z mladé kačeny“ (128,- Kč) a „pivovarský guláš se dvěma druhy knedlíků“ (108,- Kč).

Přestože zájem hostů o návštěvu restaurace je velký, personál připravil na závěr roku několik zpestření, včetně hudebního programu. V neděli 16. prosince od 18 do 19 hodin zahraje kapela Dudlajda pásmo koled (vstup zdarma). Masné krámy budou otevřeny i během Vánoc a na Silvestra. Na Štědrý den bude otevřeno do 15 hodin. Na Silvestra bude pro veřejnost otevřeno od 10.30 do 14 hodin. Od 19 do 04 hodin na Nový rok je připraven silvestrovský program s hudbou. Vstupné v ceně 150,- Kč na osobu zahrnuje hudbu a něco slaného na stůl. Během silvestrovského večera si budou hosté vybírat jídlo a la carte ze zúženého silvestrovského jídelního lístku. Zájemci si mohou také alternativně objednat speciální silvestrovské menu o čtyřech chodech se sklenkou sektu za 650,- Kč, které zahrnuje i vstupné.

V Masných krámech je velký zájem o rezervace. Například na Štědrý den je již potvrzeno 105 rezervací a velmi obsazený je i celý předvánoční týden. Rezervace je možné objednávat na telefonu 387 201 301 nebo e-mailem na info@masne-kramy.cz. Restaurace je otevřena denně, v pondělí až čtvrtek od 10:30 do 23:00 hod, v pátek a sobotu od 10:30 do 24:00 hod a v neděli od 11:00 do 21:00 hodin. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Server Patria.cz na svých stránkách přinesl informaci o tom, že zájem získat veřejnou zakázku na poskytování poradenských služeb při transformaci národního podniku Budějovický Budvar na akciovou společnost mají celkem tři firmy. Podle oznámeného scénáře chce současná vláda nejprve národní podnik převést na akciovou společnost a poté prodat strategickému zájemci. Ve hře není ale jen hodnota samotného podniku, jde také o sérii známkoprávních sporů s americkým pivovarem Anheuser Busch. Odpůrci transformace Budvaru totiž poukazují na to, že by americký pivovar mohl svého tradičního konkurenta koupí zlikvidovat. (Kurzy.cz)

Výjimečnou chuť a kvalitu světlého ležáku Budweiser Budvar ocenili čtenáři časopisu Pivní kurýr, kteří toto pivo letos opět zvolili „Pivem roku“ v hlavní kategorii ležáků. V celoročním hlasování čtenářů získal světlý ležák z Budějovického Budvaru nejvíce bodů. Ocenění „Pivo roku“ získal Budweiser Budvar již po jedenácté v sedmnáctileté historii ankety a po deváté v řadě za sebou.

„Vítězství v anketě čtenářů Pivního kurýru si velmi ceníme. Je pro nás důležité hlavně to, že o pořadí rozhodují sami konzumenti a nikoliv jen úzký okruh odborníků. Přízeň čtenářů Pivního kurýru je ještě cennější tím, že je dlouhodobá. Budweiser Budvar tak byl zvolen Pivem roku již po jedenácté,“ uvedl k ocenění Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

Titul „Pivo roku“ je čtvrtým významným oceněním, které letos získaly ležáky z Budějovického Budvaru. Velmi úspěšný byl tmavý ležák Budweiser Budvar, který získal dokonce tři ocenění. Ve Velké Británii obdržel tmavý ležák prestižní titul „World´s Best Lager“ (Nejlepší ležák světa) v soutěži pořádané časopisem „Beers of the World“. V České republice získal od Sdružení přátel piva druhé místo v soutěži o „Tmavé pivo roku“ a v rámci „Odborné degustace piv“ při Žatecké Dočesné 2007 se umístil také na druhém místě v kategorii „Ležák tmavý“.

U světlého ležáku Budweiser Budvar oceňují milovníci piva především jeho lahodnou chuť a zlatožlutou barvu, které jsou výsledkem pečlivého výběru přírodních surovin a dodržování tradičních výrobních postupů, zvláště dodržování doby zrání 90 dní. Při výrobě ležáku Budweiser Budvar používají sládci výhradně hlávkový žatecký chmel, vybraný moravský slad a vysoce kvalitní měkkou vodu čerpanou z vlastních, více než 300 m hlubokých artéských studní. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Jednu z nejslavnějších českých značek vede už více než patnáct let. Celou tu dobu šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček čelí právním bitvám s americkým gigantem a bojuje o místo mezi zhýčkanými českými pijáky piva. A teď do třetího tisíciletí přivedl další jihočeskou legendu, slavnou pivnici Masné krámy.

Právě jste v Českých Budějovicích po pěti letech znovu otevřeli slavnou pivnici Masné krámy. Co pro vás tohle místo znamená?

Pro hodně lidí, a nejen z Budějovic, to je srdeční záležitost, kde se budoval vztah ke značce přes půl století. Tedy od počátku padesátých let, kdy se středověké Masné krámy změnily z prodejny masa na pivnici. A jiné pivo než budvarské se zde nikdy netočilo. Proto si určitě tenhle pivní chrám přijdou prohlédnout.

V čem budou Masné krámy jiné?

Památkáři si tuhle středověkou stavbu sice pečlivě hlídali, ale vývoj nikdo nezastaví. Každý box, každá kóje má svou klimatizaci, pro zimu i s přívodem teplého vzduchu. V každé je vlastní ozvučení pro televizní přenosy a bezdrátové internetové připojení. Prostě do památky z 16. století přišlo třetí tisíciletí. Co se nezmění, bude určitě tradiční česká kuchyně a koneckonců i naše pivo. U výčepu si budou moci lidé dát pořád pivo "na stojáka", proti němu zase budou stoly štamgastů. Všichni, co jsme se podíleli na rekonstrukci, jsme mysleli na spokojenost zákazníka. To musí být někde vidět.

Vzpomenete si ještě, kdy a kterého piva jste se poprvé napil?

V každém případě to musel být Budvar. V tom-hle pivovaru dělal i můj otec a já v něm vyrostl. Nedovedu si proto představit, že bych se k jinému pivu dostal dřív. Ale víc než tohle si pamatuji, že rodiče mi nikdy žádné pivo ani jiný alkohol nezakazovali. Snad i proto jsem podobným kratochvílím nikdy nepropadal. Stejně jsem vedl i své děti. Cesta striktních zákazů nikam nevede. To je až ta poslední brzda.

Rozumíte všemu, co se týká piva?

Nikdy nemůžete říct, že rozumíte všemu. Zvláště v dnešním informačním světě. V něm je nutné neustále přijímat zprávy, analyzovat je, připravovat rozhodnutí. Nezakrývám, že i tomu věnuji dost času. Zvláště když se připravuji na nějaká jednání nebo třeba zastupování podniku před soudem v případě známkoprávních sporů.

Kormidlem Budvaru točíte už přes patnáct let. Jste na to pyšný?

Takhle o tom nepřemýšlím. Snažím se být za všech okolností realistou, který se starostlivě dívá dopředu. Neohlížím se, abych si užíval úspěch. To je zrádné. Navíc úspěch bývá někdy smrtelný.

Když jste se stal ředitelem, bylo vám čtyřiatřicet. Vzpomenete si ještě, co jste zaměstnancům poprvé říkal?

To už vážně nevím. Ale protože se na svět dívám realisticky, určitě jsem jim nesliboval nic zvláštního. Už proto, že v té době jsme začínali po odtržení od Pivovarů České Budějovice jako samostatný právní subjekt a situace nebyla zrovna jednoduchá. I když jedno jsem slíbil. A to, že odměňování bude úměrné výkonu pivovaru a jiné kritérium pro to není. To koneckonců platí dodneška.

Jakou zkušenost jste si během těch let odnesl?

Že ten, kdo řídí, musí i kontrolovat.

O co vám vlastně v práci jde?

To je zřejmé: dělat dobrou práci.

O co vám naopak nejde?

Dokazovat si, že jsem nejchytřejší.

Udělal jste nějaké rozhodnutí, o němž dnes víte, že bylo chybné?

Neznám nikoho, kdo je v řídící funkci a dělal by jen správná rozhodnutí. Jsou proto i špatná. Jde jen o to, aby jich bylo co nejméně. Nejhorší však je neudělat rozhodnutí žádné. Tvářit se, že se nic neděje třeba proto, že by se člověk něčeho nebo někoho zrovna obával.

Co vám v poslední době udělalo radost?

Postavení v českém žebříčku nejhodnotnějších obchodních známek, který koncem listopadu zveřejnily vaše Hospodářské noviny. Budějovický Budvar v něm skončil druhý hned za Škodou Auto. Potěšilo mě to, protože šlo o první podobnou anketu, která seřadila značky nikoli jen podle známosti, ale také podle ceny. I když ta cena tam nikde nezazněla.

Jaká je hodnota značky Budweiser Budvar? Náš list ji odhaduje na několik miliard korun, ministr průmyslu a obchodu Říman už mluvil dokonce o cifře až kolem třiceti miliard korun.

Nebylo by ode mne vhodné se k tomu vyjadřovat. Nechám to bez komentáře.

Proč?

V době, kdy se připravuje analýza transformace Budvaru z národního podniku na akciovou společnost, to je jistě zajímavý údaj. Ale jakékoliv oceňování je předčasné. To by přicházelo v úvahu až v okamžiku, kdy se vlastník rozhodne odprodat své akcie. Ale už anketa vašich novin ukázala, že naše značka jednoznačně v Česku patří mezi ty prémiové. Myslím, že to je důsledek dlouhodobé práce se značkou a celkového postavení našeho piva v Česku, v Evropě i ve světě. Značka nikdy nežije sama. Je úzce spojena s výrobkem a výrobcem. Nejdůležitější je však zájem zákazníka. V tomhle kontextu se to všechno musí posuzovat.

Máte z něčeho strach?

Možná z úspěchu, jak už jsem říkal. Úspěch prostě může být i smrtelný. Každý top manažer vám řekne, jak je těžké úspěch stále opakovat a potvrzovat. Čeká se to, ale když se na věc podíváte realisticky, historie jasně ukazuje, že jsou léta hubená a léta tučná a těžko to bude jinak.

V čem může být úspěch podle vás smrtelný?

Globalizovaný svět je strašně rychlý. Na pivním trhu stále převažuje nabídka nad poptávkou. Pak stačí pár chyb a jedete z kopce dolů. To není prostředí pro sladký spánek na vavřínech. Když si řeknete, takhle jsme to dělali dřív, tak proč to měnit, jste na nejlepší cestě ke konci. Zní to možná otřepaně, ale na potřeby trhu a zákazníků se musí reagovat neustále. Je třeba zajímavé sledovat vývoj chutí a psychologii spotřebitele. Pivo je nápoj, který usnadňuje komunikaci, vytváří společenské nálady. To platí nejen pro Česko, ale i jiné země, kde je pivo nositelem příjemné nálady a nevázané, uvolněné diskuse.

Jaký teď panuje trend "chuťových nálad"?

Nová generace si přinesla jiné chuťové zvyklosti, protože vyrostla na nápojích cocacolového typu. Proto preferuje logicky sladké nápoje a ty hořké jí moc nechutnají. Některé pivovary v Evropě na to zareagovaly výrobou míchaných nápojů - piva s limonádou, piva a coly, nebo vaří méně chmelená piva, která nejsou tolik hořká. To je trend, který momentálně běží.

Jak na to budete reagovat?

Určitě nebudeme měnit hořkost našeho piva, protože jeho charakter je právě těmto konzumentům dost blízký. Budweiser Budvar se vyznačuje nižším obsahem hořkých látek, než mají jiná česká piva. Navíc naše hořkost je jemná a dráždivá, vybízející k další pitelnosti. Vidíme to na tom, jak se mění věk našich cílových skupin právě směrem k mladší generaci.

Co znamená pitelnost?

To je termín pro pivo, kterého se napijete a máte chuť si dát další. Doušek prostě vybízí k dalšímu půllitru. Mimochodem, pro naše pivo to je typická vlastnost.

Lze to chemicky vysvětlit?

Pitelnější pivo má víc polyfenolů. Ty způsobí srážení aminokyselin, které máme ve slinách. Tím se vzbuzuje dojem, že máme v ústech sucho a tím i další žízeň. To pro česká piva platí obecně. Budvar má však navíc od nepaměti štěstí, že i když představuje vysoce prokvašené pivo, přesto zanechává dojem sladové a plné chuti s jemným chmelovým aroma. Není to prostě sodovkové, prázdné pivo. A protože jsme v republice už asi jediní, kdo chmelí kvalitním hlávkovým žateckým chmelem, který obsahuje právě větší podíl polyfenolů, má naše pivo větší předpoklad k vyvolávání dojmu větší pitelnosti. My s ní samozřejmě kalkulujeme. Ostatně ona je výsledkem vaření skvělého a poctivého českého piva.

Leckoho jste z počátku roku překvapili obchodní smlouvou s americkým Anheuserem, tedy vaším hlavním konkurentem v boji o registraci známek Budweiser. Jak k tomu došlo?

Možná to bylo překvapení, ale hlavně šlo o racionální rozhodnutí. Pro ně byla klíčová situace na americkém trhu, kde chce Anheuser- -Busch zůstat importérem číslo jedna. A to při zájmu Američanů o cizí pivní značky znamená mít patřičné portfolio. V rámci těchto úvah jsme byli osloveni a dotáhli jednání do konce.

Jenomže vy se s Anheuserem přete o Budweiser už víc než sto let. Kde se najednou vzalo takové oteplení vztahů?

Možná to po eskalaci soudních sporů počátkem třetího tisíciletí pokládáte za oteplení, ale tady jde o klasickou obchodní smlouvu. A s ní nejsou spojena žádná jiná ujednání.

Dobře, ale jasné je, že počet sporů klesá...

Obě strany pochopily, že to je byznys dobrý tak pro právníky. Tam, kde spory jsou, dobíhají. Na tom se nic nemění.

Logicky se ale nabízí úvaha o zájmu Američanů privatizovat Budvar...

O tom spekuluje hodně novinářů, ale při obchodních jednáních se šéfy Anheuser-Busche to neřešíme. Jestli to řeší někde jinde, opravdu nevím. (iHNed)

Frontu jako na banány z dob totality včera zažilo krajské město. Přesně ve dvě hodiny odpoledne se po pěti letech otevřely dveře historické pivnice Masné krámy. Dav nedočkavých vletěl dovnitř jako torpédo.

Rekonstrukce pivnice se vlekla vinou sporů mezi spolumajiteli. Největším podílníkem je město, které také zorganizovalo přestavbu za třicet milionů korun. Restauraci provozuje Budějovický Budvar.

„Moc se mi interiér líbí. Je modernější než dřív, ale když člověk vejde do dveří, je pořád v Masných krámech,“ hodnotil poslední vedoucí původní pivnice před přestavbou František Vlček.

V září 2002 odtud odcházel Vlček se svou firmou VELFA těžce zklamaný, včera měl dobrou náladu. Hospodu tehdy zavřel hygienik. „Také jsme plánovali rekonstrukci. Určitě by dřív stála míň,“ poznamenal.

Rekonstrukce prošla v rekordním čase, hlavní stavební úpravy začaly až v září. Postavila se nová kuchyň a znovu vyštukoval a zařídil interiér včetně podlah.

„Zvítězil zdravý rozum,“ poznamenal včera ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček, který byl u zahájení od 11 hodin, kdy měli do útrob vstup pozvaní čestní hosté.

Budějovický Budvar chce podle Bočka využít pivnici jako propagaci národního podniku. Kromě toho, že zde povede gastronomii, tu bude nabízet suvenýry a reklamní předměty. U pípy, která vydala první litry kroužkovaného ležáku, si včera ťukali s půllitry ředitelé firem a politici. Pivo si zkoušela točit i náměstkyně primátora Ivana Popelová.

„Pivnice je perfektní, originální, čistá, dobře zařízená,“ chválil odborník na gastronomii Petr Stupka.

Masné krámy mají po úpravě 178 míst pro hosty. Změnila se dodávka piva, k výčepu je přiváděné ze čtyř tanků, na které návštěvníci vidí.

Se včerejším otevřením přivalil dav do pivnice i první turisty. „O jejich otevření jsem se dověděl před týdnem. Vzal jsem si volno a přijel i s manželkou a švagrem,“ uvedl Johann Prügl z rakouského Ulrichsbergu.

Ceny točeného piva kroužkovaný ležák 29, tmavý ležák 29, výčepní desítka 29 Kč. (MF Dnes)

Masné krámy jsou stále značka, která táhne. Přesvědčil se o tom Budějovický Budvar, který bude zítra tuto českobudějovickou pivnici po pěti letech znovu otevírat.

Internetovou adresu www.masnekramy. cz totiž obsadil majitel restaurace U Tří sedláků, která s Masnými krámy sousedí a čepuje výhradně plzeňské pivo. Adresu chce využít k vlastní propagaci. Provozovateli Masných krámů se přitom přihodilo něco podobného, co se stalo před lety například Jihočeskému kraji nebo městu České Budějovice.

Obě instituce se začaly ucházet o logický název adresy pozdě a vyšla na ně pomlčka - www.kraj-jihocesky.cz a www.c-budějovice.cz. To může lidi, kteří neznají přesnou adresu, dokonale zmást.

Firma, jež provozuje restauraci U Tří sedláků, přitom chce, aby doména, za kterou platí 150 korun ročně, přivedla návštěvníky internetu k ní právě přes Masné krámy. Adresu obsadila před dvěma lety. „Na webové stránce už pracuje náš grafik. Lidé se tu dozví, že naše restaurace patřila k Masným krámům jako kuchyně. Docela nás překvapilo, že taková doména byla ještě volná,“ uvedl vedoucí restaurace U Tří sedláků Marek Šerhant.

Takzvané domény - adresy webových stránek, zneužívají často konkurenční firmy nebo spekulanti, kteří je pak nabízejí za vysoké částky. Šerhant poznamenal, že překvapivě jsou stále volné další adresy připomínající Masné krámy.

Objekt s restaurací U Tří sedláků se od Masných krámů oddělil po roce 2002, kdy se mezi sebou nedokázalo domluvit šestnáct spoluvlastníků pivnice. Restituentka z Prahy s osamostatněním souhlasila, a tím připravila restauraci o kuchyň se zázemím. Samotný hostinec U Tří sedláků s vchodem z České ulice přitom fungoval v místě dříve než pivnice Masné krámy.

Podle Šerhanta se jeho firma snažila po roce 2002 dohodnout s vlastníky Masných krámů na propojení obou provozoven, ale neuspěla.

Samotný Budějovický Budvar musel použít k propagaci pivnice adresu s pomlčkou podobně jako Jihočeský kraj, to znamená www.masne-kramy.cz.

„Adresa, kterou si zaregistrovala sousední restaurace, nám zatím nevadí. Uvidíme, co se na ní objeví,“ míní mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. (MF Dnes)

Po více než pěti letech se včera do budějovické restaurace Masné krámy vrátilo pivo. Čtyřicet hektolitrů kroužkovaného ležáku ovšem zaměstnanci Budějovického Budvaru kupodivu v sudech nepřivezli.

„Dodávku piva zajišťují přepravní tanky z malého auta, které jsme vymysleli na závoz historických center, kam se velké auto nedostane. Naplníme je u nás v pivovaru a hadicí přetlačíme pivo přímo k výčepu: pivo má u něj být co nejblíž, to každý štamgast dobře ví,“ řekl vrchní sládek Budvaru Josef Tolar.

Masné krámy otevřou 5. prosince, do té doby „kroužek“ dokvasí. Kromě něj bude restauarce nabízet tmavý ležák, desítku, pivo Superstrong i nealkoholické.

„A jako zvláštnost Carlsberg, který prodává naše pivo na Balkáně nebo ve Skandinávii,“ doplnil Tolar. (MF Dnes)

Po pěti letech pomalu nekončícího martýria a vlastnických sporů se České Budějovice dočkají příští týden otevření své pivní katedrály - středověkých Masných krámů. Dalších 15 let je bude provozovat pivovar Budějovický Budvar. Ten je i jedním z patnácti vlastníků středověkého objektu, jehož historie sahá až do doby vlády Karla IV, který v roce 1364 zakázal řezníkům prodávat maso na budějovickém náměstí a přikázal postavit nový objekt. Nejdříve dřevěný, od 16. století pak zděný.

Ten po povodních 2002 ale hygienici zavřeli a dalších pět let trvalo, než se jeho dveře opět otevřou. Bylo k tomu potřeba zhruba 30 milionů korun. Přes 16 milionů vložilo město formou půjčky do obnovy domu, dalšími 14 miliony přispěl Budvar, který vybavil interiér a kuchyni.

Včera to bylo ještě staveniště, kde se dokončují podlahy, toalety, zařizuje kuchyně. Ale tvář, kterou turisté i štamgasti znali, Masným krámům zůstala. Dominuje jí centrální dlouhý prostor, připomínající loď. Postranní kóje, v nichž se kdysi prodávalo maso, zase nabídnou téměř dvě stovky míst u stolů. Všechno je ale modernější. Každý box bude třeba mít svou klimatizaci s filtrací vzduchu a ozvučení. To pro případ, že by sem lidé přišli na televizní sportovní přenos. Stoly i židle budou z dřevěného masivu, někde je kůže, jinde patina. "Masné krámy jsou symbolem Českých Budějovic. Jako památky byly v nabídkách cestovních kanceláří i v době, kdy byly zavřené. Proto nám na nich tolik záleží," vysvětluje budvarský sládek Josef Tolar. Budvar o jejich provozování velmi stál. Už proto, že od nepaměti se v nich netočilo jiné pivo než Budweiser Budvar. "A je to také jedna z nejznámějších restaurací v republice," připomíná mluvčí pivovaru Petr Samec.

V době, kdy to byla pomalu jediná významnější restaurace v historickém jádru, se v ní během zemědělské výstavy Země živitelka vypilo 200 hektolitrů piva za týden. Pro srovnání: když se nyní v některé pivnici vytočí za rok 500 hektolitrů, pivovar ji pokládá za velmi dobrou. Když tisíc, pak za excelentní.

Historická budova v Krajinské ulici pochází zřejmě z roku 1554. Plných pět set let se v ní prodávalo maso. Na pivnici byla přestavěna až po druhé světové válce počátkem 50. let. Pak už jejich popularita jen rostla. I proto se říkalo, že kdo nebyl v Masných krámech, jako by v Budějovicích nebyl. (iHNed)

Dvě důležité zásady současného marketingu říkají: zapojte zákazníka a přimějte lidi, aby o vás mluvili.

Někteří marketéři tyto požadavky na úspěšný moderní marketing znají, většinou jsou však jejich pokusy nanicovaté a polovičaté. Důvodem jsou obavy ze ztráty kontroly a moci vůbec. Připouští se tedy, že zákazník může být poradcem, ale určitě nesmí mít poslední slovo. Zrovna tak je možno použít šíření informací na veřejnosti a osobní doporučení, ale musí mít přece nějakou kontrolu, aby se nezvrtlo. A v jednom se pak většina marketérů shodne: Má-li se o produktu mluvit, pak to může zařídit jedině skvělá reklama.

Najdou se však i firmy a marketéři, kteří se nebojí. Výsledkem je pak obvykle pořádný krok dopředu a zápis do pomyslné knihy zlatých marketingových zkušeností. Jedním z takových odvážlivců je i Budějovický Budvar.

Když jihočeský pivovar přišel s nápadem vytvořit novou značku piva pro široký segment konzumentů, měl před sebou těžký úkol. Bylo zřejmé, že přijde-li na trh se značkou, která bude konkurovat zavedeným standardním pivům (například Gambrinus), a použije-li k tomu standardních postupů, bude to velmi nákladné a výsledek přitom nejistý. Proto zvolil jiný přístup: zapojili zákazníky do tvorby značky a využili toho při následné propagaci.

Zástupci Budvaru objeli hospody v jižních Čechách a vybrali více jak tři stovky zástupců "národa pivařů", kteří byli následně pozváni na degustace, spojené se zábavným programem. Nikdo z pivovaru neměl právo veta, a tak výsledné hlasování pro konečnou chuť i název Pardál bylo zcela demokratické - co si pivaři vybrali, to také je.

Jak se to promítlo do reklamy? Máte-li po ruce tři stovky tvůrců nového produktu, na nějž jsou náležitě pyšní, máte současně k dispozici skupinu nadšených a neúnavných šiřitelů zvěsti o značce a okolnostech jejího vzniku. Nedokáži si představit účinnější reklamu, která je současně téměř zadarmo - mnozí "autoři" se zdarma zúčastňují propagačních akcí pivovaru. (Intuitivní marketing)

Tmavý ležák Budweiser Budvar ocenilo Sdružení přátel piva. V hlasování 735 členů získal druhé místo v kategorii Tmavé pivo roku. Od uvedení na trh v roce 2004 prodej tohoto piva roste. Loni se meziročně zvýšil o 56 procent, výstav činil téměř 20 000 hektolitrů, v tomto roce se nárůst odhaduje na 50 procent. Letos získal ležák už třetí ocenění: v září dostal prestižní titul Nejlepší ležák světa v britském časopise Beers of the World, stříbrnou medaili má z Žatecké dočesné 2007. (MF Dnes)

Včera byly v Praze vyhlášeny výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň Effie 2007. Stříbrnou Effii v kategorii „A - potraviny a nápoje“ se stala kampaň „Pardál - Jeden z nás“. V soutěži FLEMA 2007, která hodnotí inovativní využití médií při reklamní kampani, získala 11. října 2007 stejná kampaň vítězství v kategorii „Nejlepší malá kampaň“.

Komunikace letošní novinky z nabídky pivovaru Budějovický Budvar tak získala dvě významná ocenění odborníků v oblasti hodnocení reklamy.

Výsledky 11. ročníku soutěže o nejefektivnější reklamní kampaň - české Effie 2007 – byly vyhlášeny 25. 10. v Praze. Reklamní kampaň na pivo Pardál nazvaná „Pardál – Jeden z nás“ získala stříbrnou Effii v kategorii A – potraviny a nápoje. V soutěži Effie posuzuje odborná porota účinnost nejlepších reklamních kampaní, které probíhaly v uplynulém období na území České republiky. Soutěž Effie se od svého založení v roce 1968 v USA rozšířila na pět kontinentů světa. Dnes se tato soutěž pořádá ve třiceti zemích a stala se tak světovým ukazatelem efektivnosti reklamy. Organizátorem české Effie je Asociace komunikačních agentur.

Soutěž FLE Media Awards (FLEMA), jejíž druhý ročník byl vyhlášen v polovině října, hodnotí inovativní využití médií. Je rozdělena do deseti kategorií. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ zvítězila v kategorii „Nejlepší malá kampaň“. Pořadatelem soutěže FLEMA je mediální společnost Flemedia.

„Pardál má u zákazníků velký úspěch a naše reklamní kampaň k němu určitě pomohla. Bez efektivní a účinné komunikace by se totiž nový produkt v segmentu výčepních piv, ve kterém panuje extrémně silná konkurence a operují v něm silné zavedené značky s masivní reklamní podporou, prosadil jen obtížně. Proto jsme museli být při realizaci reklamní kampaně maximálně kreativní, hledat netradiční formy komunikace a neobvyklé reklamní nosiče. Ceny v soutěžích Effie i FLEMA nás velice potěšily, ale důležité je hlavně to, že kampaň oslovila naše zákazníky,“ komentuje získaná ocenění Pavlína Jandová, brand managerka značky Pardál.

„Získání stříbrné Effie je vynikajícím úspěchem. Naše relativně levná a v podstatě lokální kampaň dokázala odborníky zaujmout i v tvrdé konkurenci mnohem větších celostátních kampaní, které mimo jiné využívaly televizní spoty,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Zlatou Effii v kategorii „A“ získala kampaň „Takové domácí žvýkání“ a bronzovou kampaň „Hnutí za dobrou snídani“. „Na úspěchu kampaně „Pardál – Jeden z nás“ mají samozřejmě velký podíl i tři stovky jihočeských pivařů, kteří pomáhali vlastnosti Pardála vyladit a potom pomáhali i s jeho propagací ,“ dodává Petr Samec.

Výčepní pivo značky Pardál bylo uvedeno na jihočeský trh 1. března 2007 a jeho celostátní distribuce se nyní připravuje. Mezi zákazníky si Pardál našel během krátké doby mnoho příznivců a jeho prodej zatím překonává všechna očekávání. Reklamní kampaň „Pardál – Jeden z nás“ probíhala v několika vlnách od února 2007 především na území jižních Čech. Hlavními nosiči byly inzeráty v regionálních a místních novinách, rádiové spoty a billboardy. Byla využívána i netradiční média – obecní rozhlasy, nástěnky a sololitové desky. Téměř revolučním prvkem kampaně bylo intenzivní zapojení spolutvůrců piva Pardál přímo do jednotlivých reklamních aktivit (pivní tácky, billboardy, inzeráty, spoty aj.) a jejich osobní účast na promoakcích. Na reklamní kampani „Pardál – jeden z nás“ spolupracoval Budějovický Budvar s komunikační agenturou Kaspen a mediální agenturou PHD. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)

Budějovický Budvar začne v příštím roce prodávat své pivo Dánům. Distribuovat ho na místním trhu bude společnost House od Beer, která patří firmě Carlsberg Denmark. Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku.

Budějovický pivovar spolupracuje s Carlsbergem už ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku, Srbsku, Bulharsku a také v Česku. House of Beer rozšíří v Dánsku svou nabídku o 2 druhy piva z Budějovického Budvaru: o světlý prémiový ležák a tmavý ležák. (iDnes)

Při nedávno obnovené mediální diskusi o privatizaci státního podniku Budvar, se otázka z titulku tohoto textu stala nejpopulárnějším bonmotem. Jeho autor ji dokonce považoval za natolik vyčerpávající argument ke zdůvodnění nutnosti privatizace, že k ní již nic nedodával. Není divu, šlo přece o příslušníka vrstvy profesionálních politiků, pro něž je ideologický argument tím nejpřesvědčivějším. Jenže pro všechny ideologické argumenty mimo jiné platí, že v jiné ideologii nemusí mít prakticky žádnou vypovídací hodnotu. Naopak, každý ideologický argument lze zpochybnit například jedinou otázkou: „A proč ne?“ nebo se lze, v konkrétním případě Budvaru zeptat: „Proč by měl vařit pivo kupříkladu Jihoafrický koncern?“ což je otázka stejné ideologické hodnoty jako ta z titulku.

Ačkoliv obecně nemám nic proti privatizaci, v konkrétním případě privatizace jihočeského Budvaru hrozí pivovaru likvidace. Dogmatičtí "pravičáci" v české vládě jsou buď příliš omezení na to, aby si to uvědomovali, nebo je jim to jedno. Škoda, přestane existovat jedno docela dobré pivo. Nevadí, jsou i jiná, třeba belgická... :)

Pivo totiž nikdy nevaří žádná právnická osoba. Vaří jej vždy a jenom fyzické osoby. Dělníci se sumou svých řemeslných zkušeností a dovedností za odborného vedení kvalifikovaného pivovárečníma, čili nositele mnohaletých znalostí v oboru. Kdyby s privatizátory Budvaru cítil potřebu polemizovat člověk s „technologií“ diskutování našeho prezidenta, pak by s vysokou pravděpodobností asi prohlásil, že otázka je špatně položena. Já si pouze dovoluji tvrdit, že otázka je jinak položená. Osobně bych se spíše zeptal, proč o produkci Budvaru mají rozhodovat nikým nevolené fyzické osoby a ne kupříkladu lidé k tomu jmenovaní vítězem voleb? Nebo ještě ostřeji; proč si zisk mezi sebe mají rozdělovat soukromí vlastníci a nemůže jej použít demokraticky zvolená vláda podle svého uvážení a svědomí, navíc pod možnou kontrolou jiného zvoleného orgánu. Tak jako pivo nevaří žádná právnická osoba, tak totiž rovněž o využití výnosů a přerozdělování zisků nikdy nerozhoduje právnická, ale jen a pouze fyzické osoby. A není podle mého přesvědčení vůbec žádný věcný důvod, proč by tyto fyzické osoby nemohly být volenými zastupiteli jediné skutečné moci, ve smyslu naší Ústavy.

Za nejvyšší riziko pro demokracii se v současné éře globalizace všeobecně uznává nadvláda produkčních a především obchodních a finančních korporací, nad demokratickými vládami naprosté většiny národních států. Což je způsobeno jen a pouze obrovskou ekonomickou převahou globálně působících společností. Pokud se stát, coby právnická osoba, vědomě zbavuje své ekonomické role, vydává se tím v globalizující se ekonomice záměrně do područí každé hospodářsky silnější právnické osoby.

Kdyby firma velikosti Budvaru měla například sídlo v ČLR, tak by tamnější vláda jej nejúčinněji zprivatizovala převodem do majetku velkoměsta nejbližšího jeho sídlu, protože tak malý producent by pro ni neměl význam. Ale hlavně, není prakticky možné ho spravovat, tedy rozhodovat o jeho hospodaření, bezprostředně z vládního centra. Jenže celá ČR je jenom takové jedno čínské velkoměsto. Takže pro ni je Budvar naopak docela vlivným producentem.

Pokud demokratický politický režim globálně nevytvoří pravidla - právní řád -, který by zamezoval nadvládu korporací nad státem, pak je pro každý demokratický národní stát rizikem zbavovat se majetku, který je fyzicky schopen spravovat.

Tvrzení, že státu mají stačit pouze daně, jež mu každý producent musí odvádět, je rovněž pouze ideologické. Jsou-li totiž producenti politicky vlivnější než reprezentace státu, tak si v dnešních podmínkách poměrně lehce dovedou prosadit takové daně, které jsou mnohem nižší, než jaký by měl stát výnos, kdyby produkci spravoval sám. (Britské listy)

Český národní podnik Budějovický Budvar a společnost Carlsberg Bulgaria zahájily obchodní spolupráci. Společnost Carlsberg Bulgaria převzala distribuci originálního importovaného ležáku značky Budweiser Budvar na bulharském trhu.

Alexander Grancharov, generální ředitel Carlsberg Bulgaria, ke spolupráci poznamenal: "Jsme velmi hrdí na to, že nyní máme v nabídce tak slavnou značku, jakou je Budweiser Budvar. Velmi významně to pomůže v našem úsilí nabízet bulharským zákazníkům významné prémiové značky piva, které se vyrábějí tradičním způsobem a představují původní kvalitu."

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru dodal: "Carlsberg Bulgaria je pro nás významným partnerem a v Bulharsku cítíme značný obchodní potenciál. Tuto spolupráci vnímáme jako další ocenění celosvětové popularity naší značky."

Ležák Budweiser Budvar je pokračovatelem tradice vaření piva v Českých Budějovicích. Tato tradice je více než 700 let dlouhá. Ležák Budweiser Budvar patří mezi nejexportovanější značky českého piva v zahraničí. Zeměpisné označení "Budějovické pivo" (Budweiser Bier nebo Beer from Budweis) je na území Evropské unie oficiálně chráněno prostřednictvím institutu Chráněného zeměpisného označení (Protected Geographical Indication – PGI). Logo PGI zaručuje kvalitu, použití vybraných surovin, originální výrobní postup a tradiční místo původu. Znamená také to, že "Budějovické pivo" nesmí být vyráběno na jiném místě, než v Českých Budějovicích. (Web Reporter)

Budějovický Budvar letos překonal hranici výstavu milionu hektolitrů piva o měsíc dříve než loni - přesně 17. října. Na zvýšení objemu uvařeného piva se vedle tradičních značek podílí i letošní novinka – světlé výčepní pivo Pardál.

Budvar v posledních třech letech překonává magickou hranici milionu hektolitrů piva stále rychleji. Zatímco v roce 2005 tohoto objemu dosáhl 2. prosince, loni to bylo už 16. listopadu. Letos je to ještě o měsíc dříve

Na rostoucím výstavu se vedle tradičních značek - světlého a tmavého ležáku Budweiser Budvar, světlého výčepního piva, nealkoholického piva a speciálního piva Bud Super Strong, podílí také letošní novinka pivovaru - světlé výčepní pivo Pardál. To se ale zatím prodává pouze na území jižních Čech.

Podle mluvčího pivovaru Petra Samce letos pivovar překoná loňský roční výstav 1 152 000 hektolitrů. "Je to velmi pravděpodobné," potvrdil.

Budvar prodal v prvním pololetí tohoto roku na domácím trhu meziročně o 10,85 procent piva více. Ještě větší nárůst zaznamenal v zahraničí, kde prodeje rostly o 11,29 procent.

Ve své stodvanáctileté historii překonal Budějovický Budvar roční výstav milionu hektolitrů poprvé v roce 1996. Tehdy vystavil 1 025 811 hektolitrů, přičemž hranice milionu hektolitrů dosáhl 20. prosince. (iDnes)