Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od roku 2009 sládkem v českobudějovickém pivovaru Budvar

Za rok mu pod rukama proteče více než milion hektolitrů piva, sám však přitom ochutná jenom nepatrné množství. Čtyřiatřicetiletý Adam Brož je od ledna 2009 sládkem českobudějovického pivovaru Budvar.

Brož nepochází z rodiny s několika generacemi sládků ani jej od mládí nikterak nepřitahoval alkohol. „Přišel jsem k řemeslu přirozeně přes zájem o přírodní vědy. Později na gymnáziu se k tomu přidalo trochu pragmatismu, trochu jihočeského patriotismu a nápad studovat pivovarnictví a sladařství byl na světě,“ popisuje.

Ačkoli studovat obor, v němž se učí vařit pivo, zní jako velmi lákavá nabídka, není to podle Brože vůbec jednoduché. Studenti musí znát mnohé z veškerých přírodních věd, především pak chemie. V posledním ročníku se ale ti, kteří vydrží, dostanou z laboratoří do malého školního pivovaru. A právě zde uvařil Brož svou první várku piva. „Po celou dobu studia se člověk nabíjí teorií a je skvělý pocit vyzkoušet to v praxi, navíc s úspěšným koncem v podobě hotového piva a jeho ochutnání,“ komentuje.

Po dokončení vysoké školy nastoupil Brož do pivovaru Budvar. Nejprve musel jako všichni začátečníci absolvovat tazvané technologické kolečko. „Čerstvý absolvent prochází celým provozem, na vlastní smysly si vyzkouší všechny práce včetně mytí tanků ve sklepě,“ vysvětluje. Takový úvod je podle něj velice cenný, protože pokud má člověk v budoucnu řídit zaměstnance a jejich práci, je dobré o té práci něco vědět.

Poté se Brož stal vedoucím varny a přes funkce technologa a podsládka postoupil až do role sládka. I když se podle něj sládkovské řemeslo během desetiletí hodně proměnilo a z čistého řemesla se stalo spíše manažerskou pozicí, stále jako sládek často sleduje samotnou výrobu piva. Je totiž zodpovědný za to, že brány pivovaru opustí jen kvalitní nápoj. Každodenní součástí jeho práce je tak ochutnávka čerstvě vyrobeného piva. „Chuť je vůbec to nejdůležitější. Můžeme mít miliony analytických rozborů, ale pokud pivo nebude chutnat, je výsledek naší práce špatný,“ zdůrazňuje. Dodává však, že během pracovního dne samozřejmě nemůže být ovlivněn alkoholem, a proto ochutnává produkt pouze v mililitrovém množství.

V pivovaru Budvar se ročně uvaří asi jeden a čtvrt milionu hektolitrů piva. Češi jsou podle Brože stále velice poctivými konzumenty. „Křivka spotřeby reaguje především na počasí, když je hezky, tak pijí víc. Druhým faktorem je sezona dovolených, kdy lidé častěji chodí posedět, toto kromě letního období nastává i během vánočních svátků,“ doplňuje.

Řada spokojených, výjimečně i nespokojených, zákazníků se sládkovi také ozývá. „Nejvíce se ale dozvím u piva, když slyším komentáře,“ připouští Brož. On sám pije zlatavý mok rád i po pracovní době a říká, že si neumí představit sládka, kterému by pivo nechutnalo. Při svých cestách také málokdy odmítne možnost ochutnat zcela jiné značky. „V dubnu jsem byl jako degustátor na světové soutěži piv. Přihlásili tam asi tři tisíce vzorků a musím říct, že Čechy jsou poměrně konzervativním pivním trhem. Většina našich produktů jsou ležáky nebo výčepní piva, ale na světě nalezneme mnoho zajímavých a často úplně odlišných druhů piv. Mnozí čeští konzumenti by je nejspíš do pivního světa ani neřadili,“ vypráví.

Také proto nechystá Budvar žádné pivní experimenty. Ostatně svou recepturu tu ladí již více než 115 let a nyní si ji bedlivě střeží. „U receptu na české pivo existuje několik obecných zásad, které najdete v každé učebnici pivovarnictví, ale musí se k tomu přidat naprosto špičková surovina a neošidit proces. V tom je klíč k úspěchu,“ doplňuje Brož.

U piva hodlá zůstat i v budoucnu. Obor má totiž stále rád, což dokládá i fakt, že se po pěti letech v pivovaru pustil ještě do studií v doktoranském programu. „Právě odevzdávám disertační práci, takže když se zadaří, budu sládek s doktorským titulem,“ uzavírá s úsměvem.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autorka: Andrea Zahradníková