Dne 7. října 1895 uvařil Český akciový pivovar, přímý předchůdce dnešního Budějovického Budvaru, n.p., svou první várku piva, 200 hektolitrů světlé desítky. Výrobní proces se od té doby prakticky nezměnil.

Na konci 19. století byly České Budějovice městem národnostně smíšeným, žilo zde přes 11 tisíc obyvatel německé národnosti a přes 16 tisíc obyvatel národnosti české. Tehdejší volební řád voliče rozlišoval podle majetku a výše odváděných daní, a tak Češi, navzdory jasné početní převaze, neměli téměř žádnou rozhodovací moc. V poslední třetině 19. století proto vznikala ve městě celá řada nových českých firem.

První pokus založit český pivovar byl v Budějovicích podniknut v roce 1891. Impulsem se stalo sčítání lidu ve městě v roce 1890. Během sčítání němečtí zaměstnavatelé vyvíjeli značný nátlak na české zaměstnance, aby do sčítacích archů uvedli jako řeč, kterou hovoří, němčinu. Jednou z bašt němectví ve městě byl i Měšťanský pivovar.

"Mnoho českých právovárečníků a zaměstnanců se postavilo proti podobným praktikám. Vedení Měšťanského pivovaru na to reagovalo po svém a zdůraznilo, že pokud se jim v pivovaru nelíbí, mohou si založit svůj vlastní pivovar. Iniciativu směřující k založení českého pivovaru následně převzali čeští právovárečníci, především August Zátka, Karel Čertík a Antonín Effmert. První pokus o založení pivovaru ale nakonec nebyl úspěšný," řekl Petr Samec z Budějovického Budvaru.

Další jednání o českém pivovaru začala na sklonku roku 1893. Na 21. leden 1894 byla svoláná první schůze upisovatelů do sálu Besedy českobudějovické. Schůze, které se zúčastnilo 61 upisovatelů, zvolila zřizovací výbor v čele s právovárečníkem Augustem Zátkou. Zřizovací výbor začal pracovat od 22. ledna 1894.

První otázkou, kterou musel výbor vyřešit, byla volba vhodného místa pro stavbu. Vytipovaly se nakonec dvě lokality, a to na Lineckém předměstí a na předměstí Pražském. Přednost dostalo Pražské předměstí. Zvolené místo se nalézalo v blízkosti Pražské silnice i železnice České Budějovice-Praha.

"V jeho prospěch jasně hovořily také rozbory podzemní vody. Rozloha zakoupených pozemků činila 25 115 sáhů čtverečních (90 342 metrů čtverečních). Práce na hloubení základů začaly až v průběhu srpna 1894. Přesto byla do konce roku pod střechou varna, sklepy, spilky, strojovna, bednárna a jedna administrativní budova," dodal Samec.

Stavební práce na pivovaru v roce 1895 kvůli dlouhé zimě začaly s třítýdenním skluzem. Pokračovaly však rychlým tempem, a tak se 1. května mohla správa pivovaru, do té doby sídlící v prostorách Českobudějovické záložny, stěhovat do zařízené administrativní budovy. Také dostavba zbývajících budov a jejich zařízení byly hotové včas. Dokončit se nepodařilo pouze sladovnu, ve které se začalo pracovat až 27. září 1896.

Ustavující valná hromada akcionářů Českého akciového pivovaru byla svolána na 15. duben 1895. Schválila dosavadní postup zřizovacího výboru a zvolila historicky vůbec první správní radu v tomto složení předseda František Hromada, tajemník obchodní komory, místopředseda František Dlouhý, advokát a jako jednatel Josef Pillmann, statkář. Dalšími řádně zvolenými členy byli bývalý sládek Jan Břeský z Birkenfelsu, Bohdan Francko, majitel nemovitostí, továrník Augustin Hromádka, Jan Jirka, štábní lékař na odpočinku, hostinský František Karhan a kaplan Martin Šrámek.

Jako první sládek akciového pivovaru nastoupil 1. dubna 1895 Antonín Holeček, 7. října 1895 a měla být uvařena první várka. První sládek si však do svého zápisníku napsal pouze tato slova: „S Panem Bohem, 1 x 7/10 95, 7/III 8 hod. 10° - 1 - 4 - /200 hl.“ Mluvčí ještě dodal: "Pivo se mělo objevit v prodeji během prosince před vánočními svátky. Pivovar v průběhu října a listopadu nevystavil ještě ani hektolitr, ale kancelář byla zavalena žádostmi a objednávkami nejen místních obchodníků a hostinských. S plným rozjezdem společnosti se počítalo až od počátku roku 1896," doplnil Samec.

Do konce roku 1896 činil celkový výstav 51 100 hektolitrů a pivo velmi rychle získalo i své první medaile, v roce 1896 zlatou na hospodářské výstavě a stříbrnou na lékárnické výstavě v Praze a v roce 1897 zlatou na potravinářské výstavě ve Stuttgartu. V roce 1897 dodával pivovar své pivo do Prahy, Vídně a Terstu. Od samotného počátku používal nově založený pivovar při prodeji piva v nejrůznějších formách pojem „Budweiser“, který vycházel z tehdejšího oficiálního (německého) názvu Českých Budějovic – Budweis, města, které již od 13. století vynikalo výrobou piva označovaného obecně jako Budweiser Bier, tedy pivo z Českých Budějovic. V průběhu rozvoje své obchodní činnosti začal pivovar označení s prvkem Budweiser postupně registrovat jako své ochranné známky.

Za celou dobu existence vystavil pivovar přes 42 milionů hektolitrů piva. Na kvalitu výroby piva dohlíželo během 115 let celkem deset sládků. Vlajkovým produktem pivovaru je světlý ležák značky Budweiser Budvar, který patří mezi nejznámější české výrobky na světě. V roce 2009 se ležák vyvážel do 58 zemí a na celém českém exportu piva se podílel ze 17 procent. Znalci piva oceňují unikátní chuť. Díky dlouhodobě vysoké kvalitě si značka vybudovala mimořádně silnou pozici v segmentu prémiových importovaných ležáků zejména v Německu, Velké Británii, na Slovensku a v Rakousku.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax