Pivní zápisky 2: Ratíškovice a Velký rybník

Člověk často neví, co má, dokud to neztratí. Příkladem může být zdraví, ale jak praví jiné pořekadlo, vše zlé je k něčemu dobré. A tak zatímco ležím jako biblický Lazar, napadlo mě, že napíšu o výpravě k Flekům, k čemuž mě ponoukl tajnosnubný pábitel a šedá eminence v pozadí, Rosťa K. Než jsem stačil kromě potu vypotit těch pár vět, dávno mě předešel Honza Kejna. A já se tak těšil na býčí krví mořený strop a chladicí štok. Nicméně uznávám, že to napsal hezky, přestože v diskuzi nejvíce vášní vyvolalo hodnocení návštěvníků z našeho bývalého tábora míru. :) Nezbylo mi tedy nic jiného, než dopsat jiný článek, který jsem z mnoha důvodů stále odkládal - o zkušenostech prostého turisty z navštívených minipivovarů loni v létě (jo, tak dlouho to slibuju Chodymu a taky tak dlouho to píšu)...

Na mlýně Ratíškovice

V červenci v době největších veder jsem se, místo abych se válel u vody, rozhodl udělat cykloturistický výlet po naší převážně ropou, vínem a vykopávkami slující oblastí Hodonínska. Rovinou úrodného kraje kol polí a přes hájky s trochou životodárného stínu jsem po několika hodinách dorazil úplně spařený a odvařený do Ratíškovic.

Restaurace Na Mlýně

Ratíškovice je rozlehlá obec obklopená jedinými lesy v okolí, mají tam zajímavé muzeum v železničním vagóně a také relativně krátkou dobu nový minipivovar. Asi z toho úpalu mi dost dlouho trvalo, než jsem pochopil, že můj cíl se nachází v restauraci Na Mlýně, dvoupatrové krabici stojící u páteřní ulice, s logem Krušovic přes celou budovu, které nijak nenaznačovalo, že se tam točí i něco jiného. To už jsem byl tak vyprahlý, že bych snad vypil i ty Krušky, ale naštěstí to nebylo nutné.

Ratíškovický výčep

Ačkoli jsem nebyl ve stavu estetického cítění, vnitřní prostor restaurace se mi svým členěním a vybavením (třeba dřevěný spící jezevčík na výčepním pultu byl skvělý) opravdu líbil. Milá paní výčepní se zřejmě při pohledu na mě zděsila, ale pak mi bez dlouhého otálení natočila jeden světlý Ratíškovický ležák. Přiznávám, první pivo do mě zahučelo ein zwei, takže jsem se začal cítit opět jako člověk, připraven tentokrát ho vychutnat. Ležák bych zařadil spíše k sladším pivům (osobně dávám přednost pivům s výraznější hořkostí), měl menší říz, ale byl to jinak dobře pitelný mok, správně ošetřený, takže nebylo divu, že nezůstalo u jednoho.

Varna Na Mlýně

Poté, co jsem se začal o něco více zajímat o jejich vlastní pivo, pro tu milou dámu nepředstavoval žádný problém zavolat člověka povolaného, místního sládka, který mi ukázal provoz. Samotná varna se nenachází uvnitř restaurace, jak to často v minipivovarech bývá. Možná je to i plán ohromit hned na počátku hosta, aby si řekl: „No páni, ty měděný kotle jsou fakt sexy“. Ne tak v Ratíškovicích, kde je celý provoz umístěn mimo zrak koncového uživatele v zadní části budovy, kam se dá jít pouze přes uzamčený dvůr.

Ležácký sklep

Tak jsem se dostal do království Ratíškovického ležáku. Jsou tam chlapi šikovní. Pan sládek mi prozradil, že veškerý nerezový provoz byl vytvořen podle jeho návrhů (varna, zcezovačka, chladič). Vše vyrobil mistr z nedalekých Dubňan, který předtím takovou věc nikdy nedělal. To teda klobouk dolů. Nejvíce mě však zaujalo vtipné využití bývalého mrazírenského tělesa vozu jako ležáckého sklepa. Mé celkové hodnocení: velmi příjemná zkušenost. Ratíškovické pivo je na pivní mapě celkem krátce, není zlé, je to solidní průměrné pivo (to nemyslím hanlivě), ale přece jen doufám, že příště bude ještě lepší. Držím palce. Hodnocení: pivo – 2.8, prostředí a jednání – 1.2, celkem = 2.0

Pod Kněží horou Bzenec

Zmíním se zde ještě o Bzenci, který je co by kamenem dohodil přes borový les. Bzenec je docela příjemné, ale roztahané městečko, nad kterým ční kopec, kde stával Starý hrad, z něhož nezbylo nic. Křesťané tam postavili kapli, ze které taky moc nezbylo. Hledat místní pivovárek je dobrodružství. Naštěstí všichni dotázaní místní obyvatelé věděli, kde se nachází, což je sympatické. Pivovárek leží téměř na konci městečka, vedle docela rozlehlé zahradní restaurace, kde však bzenecké netočí. Vedrem mátožný chlápek z obsluhy mi prozradil, že ho tam na zkoušku měli, ale zkazilo se jim, tak ho už nezkouší. Zkrátka omílaná písnička patokotočilů. Bohužel jsem byl limitován časem a tak jsem vyrazil zpět k Hodonínu. Určitě se někdy vrátím. Bez hodnocení.

Hastrman Velký rybník

Krušné hory jsou příjemné místo prostoupené historií, ale pro milovníky dobrého piva jsou pivní pouští a i já se na vlastní kůži přesvědčil o hegemonii převážně plzeňské, narušované pouze zástupci Heinekenu a CVC Capital Partners. Proto mě potěšilo, že např. v Jáchymově nedaleko Horního náměstí točí U Šliků Bernarda. To už jsem se však těšil na koupání a pivní osvěžení na Velkém rybníku. Řeknu naprosto upřímně, že místní pivo, alespoň v době, kdy jsem se tam zastavil, bylo skvělé. Světlý ležák nadprůměrný, staročeské bílé a puškvorcový speciál bych hodnotil jako výborné. Jenomže si je moc dobře nevychutnáte, jakmile poznáte místní obsluhu. Především žena kolem padesátky se chovala doslova jak starší samice chovného sudokopytníka.

Domácí pivovárek jen zvenku

Zákazník se od ní však nedočkal mléka, nýbrž arogance a nevychovanosti, čili přesně toho, co by na takovém příjemném místě nečekal. Nejprve mi bylo vynadáno, co si to dovoluju vytáhnout fotoaparát, že tam se fotit nesmí (ani stůl či půllitr); za druhé – na stole stál v umělém držáku prospekt o různých druzích piva Hastrman, vzal jsem ho tedy do ruky a jal se ho číst, abych se dověděl více; ten mi byl vzápětí k mému překvapení vytržen z ruky onou nemilou dámou s tím, že patří na stůl; nechápal jsem, neboť účelem těchto udělátek je informovat hosty. Proto jsem odvětil, že se o jejich piva zajímám a chtěl jsem se dočíst něco víc, bylo mi však řečeno, že mám druhy piva napsané nad pultem a předmět pro jistotu odnesen pryč, abych ho snad neukradl anebo destruktivně nepřečetl jako chobotničky z 2.patra.

No a za třetí - při pochopitelně brzkém odchodu jsem si chtěl vzít několik piv s sebou, přešel jsem tedy před chladicí box, abych si vybral, ale než jsem stačil zjistit, jaké pivo mají stočené, přitočila se ke mně ta neskutečná žena, aby mi oznámila, že jestli si nic nevyberu, ať koukám zaplatit. Poté, co jsem si vybral a vyrovnal svůj účet, vrátila mi drobné takovým způsobem, že jsem je byl nucen sbírat po zemi. Nepamatuji se, kdy naposledy jsem měl tak silnou touhu někomu natáhnout pěstí, což se mi moc běžně nestává, protože jsem klidný flegmatik. Teď už chápu Hrochova slova, že vytočit tam umí, ale především zákazníka. Výborné pivo bylo zcela přebito zážitkem s obsluhou.

Teprve doma jsem byl schopen v klidu vychutnat výborného Hastrmana. Mé celkové hodnocení – nadmíru příjemná a zároveň hrozně nepříjemná záležitost. Tip pro pivaře - pokud u Hastrmana narazíte, záchranu můžete hledat na břehu rybníka v hospůdce U Páji. Na závěr si dovolím vyzvat onu osobu: „Pokud Vám vaše profese vadí, prosím, přenechte ji jiným. Bude to lepší pro obě strany“. Hodnocení: pivo – 1.4, prostředí a jednání – 5.0, celkem = 3.2

Příště Podžbánský pivovar Mutějovice a Vítek z Prčice...

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Bobr

sobota, 17. srpen 2013
20:38

Škoda že jste tu ženskou z Hastrmana nepřetáhnul pěstí, straší tam i 30 měsíců po vaší reportáži a za tu dobu se vypracovala, dnes už i nacistická dozorkyně působí jako slabej odvar proti této osobě.

---

napsal(a): Bobr (bobr(a)bobr.cz) [Odpovědět]

hroch

pátek, 4. březen 2011
19:30

Já mám jen jednu zkušenost s Hastrmanem, měl jsem objednaný sud, ale když jsem přijel se zajížďkou skoro sto kiláků tak pro mě nic nebylo, protože zrovna byli v rekonstrukci. Objednávku jsem si potvrzoval večer před cestou. Jinak podle mého názoru, ženy hůř nesou ten každodenní zápřah rodinného podniku a minipivovar je opravdu každodenní práce. Při přetížení se u nich objevuje neobvyklé chování, dost podobné těm jejich dnům (cca týden v měsíci) kdy je doma lepší nebýt.

---

napsal(a): hroch [Odpovědět]

Adsense

21. listopad 2024
10:11

---

posted by: Inzerce

JardaK

pátek, 4. březen 2011
14:46

Koukám, že se U Hastrmana nic nezměnilo. Už jsem se skoro rozhodl, že to po asi dvou letech zase zkusím. Pivo sice mají dobré, ale ty dvě krá.y to totálně zazdí. Stará i mladá. Mimochodem, víte proč pánbůh stvořil poševní kvasinky? To aby i ženské poznaly, jaké to je žít s podrážděnou pí.ou Jinak pokud chcete v těchto končinách ochutnat dobré pivo, zajeďte si do Sokolova. A cestou zpět se stavte v Chyši. Jinak je to na Karlovarsku fakt bída.

---

napsal(a): JardaK [Odpovědět]

phrabina

čtvrtek, 3. březen 2011
16:50

U Hastrmana jsem byl též několikrát seřván - houpal jsem se na židli, šahal na vycpanou rybu, lezl do ledničky pro pivo. Paní hostinská je rázná žena se zlatým srdcem a ve svém podniku si umí udržet pořádek. Konečně i na Ratebeeru lze najít historku o seřvaném pivním turistovi, který se chystal sáhnout, kam neměl. Komentuje to ovšem těmito pochvalnými slovy: this woman knew how to run the place.
Rád se sem vracím, skvělé pivo, maminčina kuchyně a opravdu domácí atmosféra. Sterilní přístup zde opravdu nečekejte, tady jste na návštěvě doma u Vorlů.

---

napsal(a): phrabina [Odpovědět]

Roman Holoubek

pátek, 4. březen 2011
06:46

to phrabina: Souhlas. Luboš Vorel umí (někdy i s paní) udělat skvělá piva. Paní Vorlová je sice rázná, ale to jen proto, že chce udržet u nich "doma" řád, který má ráda. Kdo ji poznal blíže, dá mi za pravdu, že má zlaté srdce, že je výborná kuchařka a nabídne jen skutečně domácí kuchyni. Jak pravil Rosťa "ke každé ženĕ je vhodné se chovat tak, jako bys ji miloval" A dodám - ona Vám to vrátí. V případě paní Vorlové to platí.

Douška závěrem: Hastrmanské pivo z Velkého Rybníka, zase bych si jej dal, mňam.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 04.03.2011 ve 06:54:05

---

napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]

Martin C.

pátek, 4. březen 2011
12:39

to Roman Holoubek: Dovedu pochopit ráznost i svéráznost, ale vše má své meze. K paní Vorlové jsem se choval slušně a totéž čekal od ní, ale šeredně jsem se spletl. Objevovat pod nánosy sprostoty její údajně zlaté srdce nehodlám.

---

napsal(a): Martin C. [Odpovědět]

Elf

sobota, 5. březen 2011
13:30

to Roman Holoubek: Přesně tohle je i moje zkušenost, ale na druhou stranu se Martinu Cabalkovi nedivím...

---

napsal(a): Elf [Odpovědět]

Tomáš Kroupa

čtvrtek, 3. březen 2011
11:02

Jé, to jsme se minuli. Já jsem taky v červenci za největších veder na kole dobýval moravskou Saharu. Z toho vedra do mě ani ratíškovické pivo neteklo (i když bylo vynikající), musel jsem i s těžkým srdcem odmítnout nečekanou pozvánku do sklépku. To fakt nešlo. A večer těch komárů... A zrovna ten den padl teplotní rekord, 37° C ve stínu... Brr...
---------------------------------
Zpráva byla upravena 04.03.2011 ve 07:54:28

---

napsal(a): Tomáš Kroupa [Odpovědět]

Rosťa

čtvrtek, 3. březen 2011
09:11

Ke každé ženĕ je vhodné se chovat tak, jako bys ji miloval. Je možné, že svým flegmatismem jsi hysterioformní Rozhodně jsi mĕ článkem potěšil a tím příslibem příštího článku nadchnul!

---

napsal(a): Rosťa [Odpovědět]

Martin C.

pátek, 4. březen 2011
13:21

to Rosťa: Rázné dámy v pohostinství jsou ale ve skutečnosti většinou pohodářky, mají nadhled a zajímavý smysl pro humor. -

---

napsal(a): Martin C. [Odpovědět]

Kejna

čtvrtek, 3. březen 2011
08:51

zajímavá zkušenost, zajímavá reportáž (za pět) z míst, kde jsem dosud nebyl, přiznám se, že já bych si podobná příkoří líbit nenechal a vedlo by to k úplně zbytečnému rozčílení na obou stranách, to by byla škoda, protože výtvory pana Vorla zcela nekriticky obdivuji (zejména pro pšenici nemám dostatečně superlativní slovo). Každopádně zcela chápu Tvoje rozčarování.

---

napsal(a): Kejna [Odpovědět]

Děkan

středa, 2. březen 2011
19:57

Taky přidám svou zkušenost s Velkým Rybníkem. Pocity mám smíšené, zažil jsem totiž obě "polohy" paní Vorlové, která zde vládne. V Rybníku jsme byli s přáteli dvakrát. První návštěvu jsem si domlouval mailem s Lubošem Vorlem a tak jsme natěšeni a žíznivi vkročili s přáteli do hospody, kde jsme byli přivítáni přísným pohledem paní domácí. Pokud byste si mysleli, že žíznivý poutník je pro hospodu nejlepším zákazníkem, mýlíte se. Na první pivo či vlastně objednávku v prázdné hospodě jsme si pěkně dlouho počkali, konverzace velmi strohá a odměřená. Byli jsme z toho velmi rozpačití a zaskočení, přičemž pivo bylo skvělé. A pak stačila maličkost - nedovřené dveře od záchodu za jedním z nás a důvod se našel. Přišel nepříjemný výklad paní domácí, přičemž viník, který se samozřejmě omluvil, to nevydržel, sbalil se a při odchodu paní domácí sdělil něco v tom smyslu, že horší obsluhu nezažil apod. Docela nám tu naši pozici ještě ztížil. S odstupem času a s vědomím dalšího vývoje na to člověk vzpomíná s úsměvem, ale tehdy moc do smíchu nebylo. Přesto, protože pivo bylo vynikající a my neochutnali ještě všechny druhy, navíc jsme se do Rybníku belhali až z Brna, my se rozhodli zvítězit a vydržet. Jinak musím zdůraznit, že se chováme slušně, zdravíme, běžně děkujeme ... Po našem rozhodnutí zůstat se síly vyrovnaly - paní domácí poněkud ubrala z ostré rétoriky, čekací doba na pivo se zkracovala až zmizela, pak jsme si objednali jídlo a naráz bylo vše v pohodě. A po příjezdu Luboše Vorla následovala exkurze do pivovaru, lépe řečeno do kuchyně. Večer jsme pak poseděli společně i s paní domácí a povídali dlouho po zavíračce. Po roční přestávce jsme do Rybníka zavítali v horkém létu, pěkně zbroceni potem, ale vyzbrojeni předešlou zkušeností. Přesto jsme byli při vstupu ostře pokáráni za zpocená záda, za trošku vyšplíchané vody z umyvadla na WC, ale my věděli, že stačí vydržet... Pivo opět skvělé, večer paní domácí přinesla něco na zub ke společnému stolu, pak nám bylo nabídnuto přespání a ráno v šest nám paní domácí připravila snídani. Vše gratis! Asi někteří neuvěříte. A já pochopil. V Rybníku prostě vládne paní Vorlová, chce to slušnost, hlavně trpělivost a štěstí na "lepší" den paní domácí. Tamní pivo však za to stojí, je vynikající. Takže pokud Vás obslouží mladičká brigádnice, vězte, že ještě nemáte vyhráno... A ještě si vzpomínám - při první návštěvě jsem byl i já hlasitě pokárán za fotografování.

---

napsal(a): Děkan [Odpovědět]

Daník

středa, 2. březen 2011
21:43

to Děkan:
Fotil jsem tam dvakrát a pokaždé bez problému , teda jediná vyjímka a toní Sládková nesměla být v záběru, ale to v celku chápu.
Když tak to tady čtu a vzpomínám tak jednou jsme s maminou celkem narazili a to když jsme si jen tak při dialogu posteskli že by to tu mohlo být nekuřácké. Ostrým a jasným hlasem zahlásila že jsou kuřácká a basta. Jinak jsme si vždy "otevřeli" dveře když jsme hlásili už ve dveřích že neseme pozdrav z Plzně z "KMP".

---

napsal(a): Daník [Odpovědět]

jiri.kana

středa, 2. březen 2011
14:33

Martine Cabalko, smekám před vaším flegmatismem. Pokud jste přes to všechno dokázal nejen ochutnat víc piv, ale dokonce si i nakoupit vzorky domů, pak jsou slova "jsem klidný flegmatik" snad až zbytečně skromná.
Já bych to asi neskousnul a odešel bych. Když je kokot (nevím, jak to vyjádřit slušně) pingl v normální hospodě, tak to řeším tak, že už tam nepáchnu, v tomhle případě bych se ale po odtáhnutí nejdřív někde uklidnil a pak kontaktoval majitele.

Čím to, že jste se té, ehm, paní tak nelíbil?

Jinak škoda, že se to takto "řeší" až víc než po půl roce. Nebo proběhnul nějaký pokus o kontakt s provozovatelem podniku?

---

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Martin C.

středa, 2. březen 2011
15:53

to jiri.kana: Pravda je ta, že první pivo mi natočila mladá slečna, teprve při druhém se o mě začala zajímat ta "paní". Pak už mi nezbylo než odejít, ale pivo mi opravdu chutnalo, tak jsem koupil několik kousků s sebou (a udělal jsem dobře, bylo výborné). Jinak jsem rozhodnutý tam už nevkročit, i kdyby to byl poslední pivovar na území ČR.
Taky si kladu otázku, proč se to stalo. Nebyl jsem ani opilý, ani hlučný, ani jsem ji neplácal po zadku, ani jsem si nijak nedobíral, jen jsem seděl, popíjel pivo a měl snahu si něco o něm přečíst, toť vše. Posléze jsem zjistil, že dotyčná je zřejmě ženou pana sládka, a dále, že ostatní pivní lízníci ji z takové stránky její povahy nepoznali - nechtěli uvěřit, že by mohla být na zákazníka tak hnusná, pokud ji něčím nenaštval. To samozřejmě nemůžu dokázat, tak jsem to nechal plavat.

---

napsal(a): Martin C. [Odpovědět]

ladin

středa, 2. březen 2011
19:07

to Martin C.: Po precteni clanku jsem jen ziral a cekal, co ostatni. U zmineneho incidentu jsem nebyl, nebudu soudit a nikomu nic rozmlouvat, jen pridam svoji zkusenost z nekolika desitek navstev- vzdy bez problemu a nevidel jsem ani naznak potizi u jinych hostu. A proti nize zminene prihode v diskusi jsem mel i to stesti, ze jsem tam koupil i PETku mimo otviraci hodiny prave od zminene pani (potvrzuji, manzelka pana sladka).

---

napsal(a): ladin [Odpovědět]

Energetik

středa, 2. březen 2011
07:33

Co se Bzence týká, tak škoda, pivko točí v hospodě U Lokálky tuším, zkrátka přímo u nádraží. A je naprosto skvělé, i prostředí pěkné.

U Hastrmana jsem také byl, byla tam mladá slečna a vše v pořádku, i tácek na památku jsem dokonce dostal Vše je o lidech...

---

napsal(a): Energetik [Odpovědět]

Martin C.

středa, 2. březen 2011
16:05

to Energetik: Bzenec mi tentokrát unikl, ale příště budu chytřejší a Lokálku neminu. -
Jinak máš úplnou pravdu, hodně záleží na lidech. Hastrman mi chutnal, ale celkový zážitek byl otřesný. Nevím, možná za to mohly vzbouřené hormony...

---

napsal(a): Martin C. [Odpovědět]

Maxič

středa, 2. březen 2011
18:26

to Energetik:
Hospodu U Lokálky - v Bzenci taky vřele doporučuji. Mám s ní jen příjemné zkušenosti. Vždy se tam rád zastavím....
U Hastrmana jsem byl cca hodinu před otvíračkou. Projížděl jsem kolem autem a tlačil mě čas, takže jsem chtěl jen nějakou petku.Tak jsem zkusil slušně zaklepat(viděl jsem, že tam někdo je) a poprosit, ale byl jsem bezkompromisně nějakou starší paní pakován pryč. Po hodině....jsem tam zažil moc příjemnou mladou slečnu, nakoupil jsem u ní petky a pokračoval směr Šumava. Pivečko ale bylo výborné.
Úplně opačný zážitek se mi předtím stal ve Velichově, kde jsem byl také před otvíračkou. Hospůdku právě uklízela asi paní Nováková. Když zjistila, že mě zajímá jejich Forman, nelenila a běžela pro pana Nováka. Toho vytáhla z postele a vhodila v mou náruč. Popovídali jsme,pořídil jsem fotky, nakoupil petky. Byli oba moc ochotný a sympatický. Co mě ale nejvíc mrzí,že jsem si od nich odvezl málo petek. Jejich pivečko mi moc chutnalo. Musím se tam brzo vrátit...

---

napsal(a): Maxič [Odpovědět]

Energetik

středa, 2. březen 2011
19:03

to Maxič: Přesně tak - souhlas s Velichovem!!! |Byli jsme tam hodinu před otvíračkou, ochotně nás pustili a pivko načepovali.. A ještě se omlouvali, ať se nezlobíme, že ještě uklízí....

---

napsal(a): Energetik [Odpovědět]

Daník

úterý, 1. březen 2011
20:52

Hmm... tak nevím ale U Hastrmana když zajedu tak paní sládková (tuším že ji máte na mysli, jinak jsou tam mladá děvčata) je fajn. Vždy se rozpovídala a často přinesla k jídlu i něco zezadu navíc co napekla pro své.
Takže tohle hodnocení mě opravdu překvapuje. Před časem měla velké problémy s nohama (operace) tak nevím ale jaksi se mi to nechce věřit ...

---

napsal(a): Daník [Odpovědět]

Elf

středa, 2. březen 2011
13:31

to Daník: Taky mě napadlo, že jde o manželku Luboše Vorla a jelikož jsem ji poznal (pravda, před dvěma lety) jako fajn ženskou, nejde mi do hlavy, že by se chovala pro nic za nic, tak jak je popsáno v článku.

---

napsal(a): Elf [Odpovědět]

Martin C.

středa, 2. březen 2011
16:19

to Elf: Snažil jsem se být objektivní, ale toto byl bezkonkurečně můj nejhorší zážitek s obsluhou. Možná ji naštvalo, když jsem vytáhnul fotoaparát, ale když mi řekla, že si nepřeje, abych tam fotil, zase jsem ho uklidil. Pak už ale netuším, co mohla proti mně mít.

---

napsal(a): Martin C. [Odpovědět]