O jednom splněném snu (aneb kterak Fabián mezi lidi přišel)

V jednom malém městečku pod brdskými lesy byl jednou jeden starý, historický pivovar (řeknete -takových bylo víc, ale…). Pivo se tady vařilo již v patnáctém století, prý od roku 1407, pivovar zásoboval okolí a dařilo se mu. Až do zničujícího požáru městečka v roce 1857, který zpustošil nejen je samé, ale i jeho pivovar. Městečko bez pivovaru? Nelze! Postavena byla jest budova nová, kdež se pivo dále vařilo. Pivovar byl zmodernizován, provoz přesunut do jednoho objektu (do té doby byly sklepy a spilka umístěny v budově „přes ulici“). Nebudu čtenáře dále napínat, ti obeznalejší již jistě městečko poznali – Hostomice pod Brdy.

Pivovar Hostomice

Hostomický pivovar míval vlastní sladovnu a dokonce i chmelnici. Majitelé se, jak to tak bývá, střídali, nejvíce však pivovar prosperoval za vlastnictví Václava Greifa, který od roku 1929 v pivovaru i sládkoval. Měl propachtováno 26 hospod v okolí a dokonce dvě i v Praze. K pivovaru patřilo i 6 pivovarských koní na rozvoz piva. Výstav v roce 1941 činil 1600 hl. Pivo se zde vařilo až do roku 1942, kdy byl provoz pivovaru ukončen a zásobování okolních hostinců převzal pivovar v Jincích.

...a z druhé strany

Po válce se provoz už nepodařilo obnovit, objektu se „ujalo“ místní JZD, které zde mělo opravnu traktorů, a …vandalové. Z pivovaru zbyla pouze hlavní budova a velký sál. Zpustošený objekt pivovaru byl vrácen v restituci potomkům posledních majitelů. Až potud osud, bohužel, většiny bývalých historických industriálních staveb, nejen pivovarů.

Leč, stávají se někdy i zázraky (a tady jsme u toho výše zmíněného ale…), není tu však žádný kouzelný dědeček, který by mávnul hůlkou, řekl „abraka dabra“ a zázrak by byl vykonán. Bez entuziasmu a hlavně dostatku finančních prostředků se v dnešní době zázraky nekonají. Synovec posledního majitele, pan Ing. Karel Greif, jeden z restituentů, si řekl, že přece nenechá zničit objekt, kde působil jeho dědeček a strýček a vložil prostředky ze svého podnikání do jeho obnovy.

Pohoda ve dvoře

Druhou půli pak odkoupil v roce 2011 od zbývajících restituentů pan Štěpán Kříž, dlouholetý sládek, naposledy působící v Dalešickém pivovaru. A začala se psát novodobá historie několik desetiletí zavřeného pivovaru. Dovolím si ocitovat vyznání pana Kříže, lepších slov bych nenašla: „V mém posledním působišti jsem se přesvědčil, že není nic hezčího a smysluplnějšího, alespoň pro sládka, než znovu vdechnout život pivovaru, který tady byl, zanechal na pivovarské mapě stopu a neměl to štěstí, aby přežil.“

Nadšení je věc záslužná, dostatek financí podmínka nutná, ještě zbývá „vyhrát“ boj s hydrou úřednickou. Jak známo z pohádek, hydra má vždy více hlav a ty po utnutí obvykle znovu narůstají a i když se podaří zlikvidovat většinu, ta poslední bývá neudolatelná. Viděla jsem mnoho začínajících pivovarů, zpovídala jejich majitele, ale musím přiznat, že v Hostomicích „úřední šiml“ řehtal v míře více než obvyklé.

Pohled od silnice

Vzhledem k tomu, že v oblasti tohoto kousku Brd jsem se pohybovala vždy dost často, zaregistrovala jsem v prvních měsících roku 2012, že se v budově bývalého pivovaru „něco děje“. Zvědavost mi nedala, porozprávěla jsem s přítomnými dělníky, vrátila se ještě vícekrát, až jednou jsem zastihla i oba majitele přímo „na místě činu“. A od té doby jsem sledovala, jak se tento industriální klenot vylupuje do krásy, jak krásný motýl z ošklivé housenky. Při odstraňovaní léty nahromaděného odpadu a nepořádku se postupně objevovaly nádherné klenby bývalé sladovny, postupně rostlo i vybavení technologií. Část pochází z dalešického pivovaru a prošla repasí, o zbytek a montáž se postarala firma HD servis Milan Doubek.

Klenby bývalé sladovny

A jak vypadá výsledek? Třínádobová 10 hl varna (4. nádoba je vířivka), spilka - dřevem obložené otevřené nádoby - 2x 20 hl, ležácký sklep s deseti tanky po 20 hl. Roční výstav předpokládá sládek zatím cca 1000 hl, nebrání se ale jeho zvýšení. Vařit bude podle potřeby – piva Fabián 10° a 12°světlou a 14° tmavou, příležitostně též speciály, vždy však prý ale spodně kvašené. Slad odebírá pivovar z Benešova, chmelí se výhradně lisovaným hlávkovým chmelem - ŽPČ a Sládkem, kvasnice pak jsou z pivovaru Bernard.

Varna

Pivo se vytočí především ve zdejší „nalévárně“, která je, samozřejmě, nekuřácká a dále v Praze na Smíchově v hotelu Balkán, v ulici Svornosti 28 a pochopitelně v hospodách, střídajících piva. Otvírací doba je zde ve všední dny od 14 hod., o víkendech pak od 10 hod., ceny piva se pohybují od 22 Kč/15 Kč (0, 5/0,3 l) za 10° do 29 Kč/20 Kč za 14°. Pivo se stáčí do sudů a v budoucnu i do skleněných láhví. PETky zde nehledejte.

Nálevna, čepuje sám sládek

Na léto je připravena zahrádka, kde si najdou místečko na uložení kol cyklisté i děti na hraní. Kuriozitou je skákací panák, vydlážděný přímo ve dvoře, snad jediný ve známých pivovarech. Umějí to ještě vaše děti, nebo to byla zábava jenom nás, co už něco pamatují?

Spilka

Pozorný čtenář se jistě zastavil nad názvem piva. Fabián není jméno ani jednoho z majitelů, tak odkud se vzalo? Tak, jako mají Krkonoše svého Krakonoše, tak Brdy mají odedávna Fabiána - brdských lesů pána, strážního ducha zdejších lesů a hor, povahy více méně mírumilovné. Jen ho nesmíte zlobit, to se pak nezná! Podle jedné verze pověsti prý vždy po sedmi letech, strávených kdesi mimo tento svět, přichází, aby zde dalších sedm let prožil. Lidé se z jeho příchodu radují, protože přináší štěstí a dobrou úrodu. A určitě přinesl i to znovuzrození pivovaru. Teď už je to na lidech.

Výklad v ležáckém sklepě

Takže usedněte - do nalévárny, či na zahrádku a dejte si dobré zdejší pivko, určitě nezůstane u jednoho. A pokud vaše děti nebudou chtít skákat, vyprávějte jim třeba pověst „O Fabiánovi“ (ať už tuto, nebo některou z dalších verzí, kolujících mezi zdejším lidem už po staletí). A hlavně – Fabiána nezlobte!

Fabián

Fabián, brdských lesů pán

Na vrchu Velká Baba nad Hostomicemi sídlí odedávna Fabián, brdských lesů pán. Býval rytířem, jenž si na temeni hory vystavěl hrad a do něj přivedl svoji ženu, dceru předního českého šlechtice, velkou krasavici. Brzy po svatbě se v lesích pod hradem usídlila čarodějnice, bývalá Fabiánova milenka. Kdysi se mu zdála tajemná a okouzlující, později se však stala obávanou a zavrženíhodnou ženštinou, z jejíchž osidel nemohl uniknout. Věděl, že by ji měl raději zabít, ale to mu jeho rytířská čest nedovolila.

Za jedné bouřlivé noci se Fabiánovi přišla pomstít za to, že ji odvrhl. Svolala na pomoc pekelné síly, hrad srovnala se zemí, Fabiánovu ženu proměnila v zeměžluč a z rytíře chtěla učinit zlého ducha. Čáry zrazené čarodějnice však nedokázaly zlomit Fabiánovo dobré srdce, a tak na místo škůdce, jak čarodějka zamýšlela, stal se Fabián dobrým strážným duchem zdejších hor. Lidem neubližuje, občas je v dobrém rozmaru poškádlí, ale ukazuje se jim vzácně. To na sebe pak bere podobu myslivce s kloboukem ozdobeným větvičkou z kapradí, jeřabin a lesních bylin. Často je vypodobňován s pečlivě zastřiženými vousy ve starodávném loveckém šatu s vysokými botami na nohou.

Pokud je Fabián špatně naladěn a teskní po své krásné ženě, je z lesů slyšet táhlé houkání. Běda tomu, kdo se pokusí jeho teskné houkání napodobit, či přijde do brdských lesů škodit. Ten se se zlou potáže! Čas tráví nejčastěji na nedalekém Plešivci, kam chodí opečovávat zahrádku s kouzelnými a běžnému smrtelníkovi neviditelnými bylinkami. Všechny mají léčivou moc a lze se s jejich pomocí zbavit různých neduhů. Fabián bylinky sám sbírá a suší a rozdává chudým nemocným.

V tuhých zimách zapaluje u své zahrádky vatru, ke které se přicházejí ohřát zvířata ze širokého okolí. Na vrchu Velké Baby je studánka, o které se říká, že má divotvornou moc a pod hřebenem pak malé skalisko, zbytek rytířova hradu. Je nazýváno Fabiánovo lože či Fabiánova postel. Duch hor si sem prý chodívá odpočinout, když je unaven. A až v předjaří uvidíte, jak se nad brdskými lesy kouří, tak vězte, že to Fabián bafá ze své dlouhé dýmky svůj oblíbený tabáček.

P.S.: Fotogalerii z rekonstrukce a výstavby pivovaru naleznete zde...

---

[Jana Běhounková] [Zobrazeno 12595x] [2. červenec 2014]
[Minipivovary] [comments: 13] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře