Privjet zachvatčikam U Galůšek
Reportáže z minipivovárků
Privjet zachvatčikam U Galůšek
Dobře, dobře, ještě jsem ani nezačal a už se skoro omlouvám za nadpis, ale to strašlivé množství Rusáků mě tak zdrtilo, že to nejde jinak. Já je prostě nemám rád, neumím v sobě potlačit ty představy, kdy všechny ty mladé lidi v adidaskách vidím v odporných zelených hadrech s výložkami CA, ta jejich nízká čela a velké uši pod přiblblými vojenskými lodičkami a tupé obličeje zahalené dýmem papyrosek. Stále se na ně dívám očima svého tatínka, kterému jejich tatínkové, či snad, vzhledem k rychlejšímu, vodkou akcelerovanému reprodukčnímu cyklu, dědové, sebrali naději na o něco lepší variantu komunistického hnusu. No zkrátka a dobře U Fleků je to, kamarádi drazí, dnes o ruštině, becherovce a turistickém ruchu.
Dvůr
Ale pěkně popořádku. To se onehdá začal v hlavě pana inženýra H., známého to návštěvníka nejmenované nuselské zušlechťovny světa vezdejšího, rodit nápad na zorganizování exkurze do nejstaršího fungujícího pivovaru v naší kotlině. Tak se tedy semlelo, že se sedmnáct informacechtivých pánů sešlo v pondělí 17. ledna roku 11 v Křemencově ulici, aby se něco nového dozvěděli.
Jedno rychlé, pět minut před exkurzí
Prohlídka byla započata jednou neplánovanou černou třináctkou v lokále a kdo to U Fleků zná, ví jak je působivý, historie dýše z každého kouta, ale ten nešťastný harmonikář v kombinaci s becherovkovým táconošem dokážou každému soudnému potomku na Říp přišedšího vousáče znechutit i daleko lepší nápoj než je flekovská třináctka. To se však zjevně netýká dědiců tradic bohatýrů Ilji Muromce, Dobryni Nikitiče a Aljoši Popoviče, nás to ovšem v pohodové atmosféře celkem ruší.
Lokál s harmnonikářem
Po rychlém pivku už ovšem přichází výzva k řazení na exkurzi a docela natěšení tak platíme prostřednictvím pana inženýra stošedesátikorunový obnos a odcházíme do dvora. Mnoho z nás dává k dobru historky starých zbrojnošů a společně tak vzpomínáme na některé konzumační epizody z dob, kdy flekovská provozovna byla ještě součástí národního podniku Pražské pivovary.
Tak ještě dva a bude to všechno
Dvorem jsme pak zavedeni do sklepní konzumační místnosti, kde je nám k plytkému informačnímu filmu naservírováno jedno, a nutno přiznat, že o poznání lepší než v restauraci, flekovské pivo. Větší část, tak zvané, exkurze pak bohužel spočívá v tom, že po vypití krýglíčku jsme byli vpuštěni do, v osmdesátých letech „moderně“ vykachlíkovaného, sklepa s nerezovými nádobami, jakože tady se to pivo dělá, tak se tu chvíli ochlaďte a vypadněte.
Kuk na nerez a vypadni
Stará spilka, resp. dřevěné otevřené kádě jsou minulostí, mrkněte na web, tam je fotka, do druhé sklepní místnosti se nesmí, tak šup šup, ať už jste pryč.
Vzhůru na varnu
Poté jdeme na varnu a co je skutečně impresivní, je jak chladící štok, tak i varné nádoby (kapacita 6 tis. litrů) v místnosti s historickými, nádherně malovanými a býčí krví impregnovanými dřevěnými stropy. Varné nádoby jsou z roku 1937 a tady tedy pan Ivan Chramosil každé úterý vaří.
Varna (ta nebulharská)
Náš mladý průvodce na vše přitaká, se vším ochotně souhlasí a mám pocit, že by mi odkýval i CK tanky, hlavně, když si na schůdkách nezlomím nohu a brzy se vrátím do restaurace. Chtě nechtě mu toto přání plníme a okouzleni pohledem na historickou budovu z dvorního traktu, jakož i pivovarský komín se vracíme zpět do lokálu, abychom vše ještě jedním kouskem uzavřeli.
Chladící štok
Tedy ono je to vlastně o čtyřech pětinách standardního kousku, neboť pivo zde znamená 0,4l, je však o to dražší a tak zcela v duchu oblíbeného sloganu „Je to sice dál, ale za to horší cesta“ za něj platíme dalších 59,- K a mizíme. Z exkurze si tak kromě suvenýrové třetinky odnáším poměrně rozporuplné pocity, majitelům to rozhodně nezazlívám, prostě jen nejsem jejich cílová skupina, protože nutno říci, že podnik vedou zjevně velice úspěšně.
Flekovský výčep
Majiteli jsou dědicové pana Václava Brtníka, kterému byl pivovar v roce 1949 ukraden a i když mi jako spotřebiteli toto zařízení moc nevyhovuje, neubráním se pocitu jisté sympatie k vedení firmy, zejména pak k jejímu celkem konsekventnímu vývoji. Samozřejmě, že by mohli vařit několikanásobně víc, mohli by vařit i více druhů, mohli by rozšířit okruh cílových zákazníků, či upravit cenovou politiku, ale nedělají to a za svým si dlouhodobě stojí.
Vaří ze čtyř sladů výhradně svou černou třináctku, natěšení jsou hlavně na (dnes ruské) turisty a nevadí jim, že jich každý neurazí deset, neboť „tradiční česká“ Becherovka za dvě kila z tácu je daleko větší business. Ke cti flekovským je ovšem třeba popravdě přiznat, že pokud tuzemec řečené přijme jako fakt, personál se jej nikterak neštítí a onu zákaznickou necílovost mu nepředhazuje a nakonec ani ty karlovarské skvosty tolik nenutí a to je věc, která se v některých podnicích v centru Prahy děje bohužel často.
Svatý Jiří neboli (dle popisku) Jíra
No a pivo? Řekl bych velmi slušný standard, žádný extra zázrak, ale dobré, pro některé milovníky tmavého možná i výborné a ať již je obchodní politika firmy jakákoli, za pivo se stydět nemusí, jen ho nesmíte srovnávat s ostatními mini jako my, flekovští jsou zkrátka „jinde“. Říkají, že prý ho za posledních sto let ještě nikdy nezkazili, což jim nevěřím a jen jedinkrát došlo, což jim při současném trendu věřím. Onen jediný případ se stal v roce 1953, kdy se soudruzi svou monstrózní sériovou krádež rozhodli završit tzv. měnovou reformou a od jejíhož oznámení v nedělní poledne do platnosti zbýval půlden a otevřeno bylo jen v hospodách a cukrárnách. Traduje se, že celá Křemencárna byla plná donesených židlí a pivo se točilo i do těch nejbizardnějších nádob jaké si jen umíte představit.
Tolik tedy k našemu nejstaršímu pivovaru, snad jsem nebyl přehnaně kritický či xenofobní, zkuste si tam zaskočit a třeba to zhodnotíte jinak.
[Jan Kejnovský] [Zobrazeno 10426x] [25. leden 2011]
[Minipivovary] [comments: 86] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]
Diskuse k článku
Vložit komentář
Komentáře
Paja
středa, 2. únor 2011
09:38
... a tak psycholog z kliniky s profesorem genetiky
váleli se po zemi, žádný cavyky.
Kejno, ten uvodnik me naladil si to precist. Uplne jsem je videl! Ale priste, az budes neco takoveho psat, tak k tomu asi budes muset napsat reserse z literatury, polemiku ruznych skol a konstatovani, ze pro nekoho je typicky Nemec obtloustly bavorak s knirkem a pro jineho vychrtly uzkolebec s upirima usima typu Heydrich. V zaveru treba zbyde i par veticek na pivo .
---------------------------------
Zpráva byla upravena 02.02.2011 ve 09:41:17
hroch
středa, 2. únor 2011
07:17
to masakr:
Já jsem v praze studoval od roku 1987 a chodil zásadně na desítku za 2,50Kčs. Flekovské za trojnásobek jsem vyzkoušel až v roce devadesát. Když jsme chtěli exkurzi v té době jediném minipivovaru v Čechách tak jsme si museli dohodnout salonek na celý večer, večeři a pak se s náma teprve bavili. Prostě jsme za jediný večer propili a projedli celý měsíční apanáš od rodičů. U Fleků to je takový nehorázný byznys už strašně dlouho. Velkonálevna to byla taky vždy, 685míst vevnitř a 500zahrada to mluví za vše na jeden druh piva.
Adsense
21. listopad 2024
10:02
posted by: Inzerce
Kejna
středa, 2. únor 2011
12:36
to hroch: no já šel do prváku v roce 88 a jakožto Pražákovi mi byly upřeny kolejní slasti a tím i rodičovská apanáž byla o poznání menší, i při největším hladu jsem utrácel pouze za pivo a pevnou večerní stravu vždy nechával na rodičovskou lednici. Ke Flekům jsem tudíž neměl šanci a dostal se tam až cca o rok později coby průvodce jedné německé velkovýpravy (tehdy tam bylo hlavně území němčiny) a z kabaretu jsem měl oči navrch hlavy, dodneška si vzpomínám, že jsem trapnosti toho představení prostě nemohl uvěřit .. jejda to je dávno! to mi bylo o čtvrt metráku míň.
hroch
středa, 2. únor 2011
12:59
to Kejna: Já jenom ještě pro ty, kteří nezpoznali soudruhy. Komunisti uzavřeli mnoho pivovarů a hlavně všechny takovéto malé (mini)pivovary, které přežili válku. V Praze jich prý bylo několik a zbyl právě jen Flekovský a naši dědové a otcové, měli v oblibě návštěvy těchto na tu dobu zvláštností. Kolikrát jsem od dědy slyšel, že pojede do Prahy a musí se stavit u Fleků a dřív že se stavoval U Tomáše a bůh ví kde ještě. Táta taky když měl jednou za čas cestu do Prahy, vždy se snažil o návštěvu u Fleků. Prostě byl to naprosto ukázkový případ socialistického hospodaření, snížit nabídku na minimum a ponechat jeden největší produkt (jeden minipivovar, jeden druh auta, jeden druh kola atd.) o který z důvodu nedostatku konkurence a širší nabídky je takový zájem- že mohl soudruh ukazovat "koukejte na kvalitu, u nás fronty na skvělé zboží na západě plné regály a zákazníci nikde". Z důvodu ojedinělosti (ale ne zas takové jedinečnosti) byly Flekovi ukazovány i turistům jako něco lepšího hned po revoluci a dostaly se do plánů většiny komerčnějších zájezdů porevoluční doby.
Jana
středa, 2. únor 2011
19:53
to hroch:
Flekovi...dostaly se do plánů většiny komerčnějších zájezdů porevoluční doby.
Nejen porevoluční, tam mířily zájezdy i za dob hlubokého totáče. Coby průvodce u Sport-turistu jsem měla "tu čest" tam pobývat se skupinami mnohokrát. Vzhledem k tomu, že mi jejich pivo nikdy moc nechutnalo (a i kdyby chutnalo, tak někdo střízlivý zůstat musel ), tak to pro mne byla nehorázná otrava.
masakr
úterý, 1. únor 2011
17:28
Jestli to není jedno,američam,rus,němec, mongol, na čechy kašlou všude v takovej velkejch kšeftech,kde maj jistotu,že tam cizáci přijdou.A po pravdě,kdo z Vás by tam co hledal za štěstí,vždyť se z těch nádhernejch hospod staly velkonálevny pro cizince,kolikrát ze stupidním programem nad kterým zůstává rozum stát a obsluha většinou cize mluvící a bez ducha bloumající,očekávajíc trocha tvrdé měny.A za to jak to všude vypadá,bohužel může česká nenažranost a chamtivost a ůcta k bližnímu.
bishi
úterý, 1. únor 2011
14:40
Nejenom rusové....Jak se vařila flekovská dvanáctka 29.6.2010.
http://www.brewersassociation.org/pages/publications/the-new-brewer/online-extras/show?title=style-spotlight-bohemian-dunkel
val
neděle, 30. leden 2011
16:46
Vzdělanci a přitom (nebo právě proto?) takoví trollové, no nádhera. (Kdo pro samé Gouldy neví, o co jde, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(internet ) ).
Felčar
sobota, 29. leden 2011
21:40
to Weetek:
Pro vás dva:
Weetek má email: icejumper@seznam.cz
Vláďa má email: stuchlv@seznam.cz
Kdyžtak sem ale zkuste napsat, jaké pánové Gould, Dawkins, Ridley, Diamond, Fouts apod. měli pivní preference, někteří z nich třeba měli rádi stouta či ale. A dokonce možná někdo z nich třeba ochutnal tmavé flekovské. Třeba ten odiplomovaný diskutující by to mohl vědět, já patrně ke své škodě mám doma o jeden diplom méně něž on a nemám ani ponětí, kdo v diskuzi zmiňovaní pánové jsou či byli.
Vláďa
pátek, 28. leden 2011
13:00
to Weetek: K uvedenému tématu už nemám co dodat. Jednak každý mluvíme o něčem jiném a jednak Tvé zoufalé chytání se slovíček a dalších v kontextu nevýznamných věcí (typu: "muži jsou vyšší než ženy je nesmysl", ale "muži jsou v průměru vyšší než ženy má smysl") odpovídá Tvé argumentační impotenci. Wítku, to že neznáš termín "pomáhající profese" jednak nic neznamená a jednak mi to nepřekvapuje. Vystudoval jsem toho vícero, ve skříni mám tři VŠ diplomy, ale živím se jako klinický psycholog v jedné fakultní nemocnici. Můžeš mi tedy věřit, že z titulu své profese o typologii lidí včetně zjišťování jejich intelektových a jiných schopností něco vím. Nemůže mě tudíž ani překvapit tvoje ohánění se knihou Stephana Jay Goulda - paleontologa, který napsal knihu o testování inteligence, tedy zcela mimo rámec své erudice. Zřejmě nevíš, že daný autor ve své branži příliš uznávaný nebyl, proslul levicovými, militantně - enviromentálními názory, v jejichž jménu neváhal falzifikovat data a dopouštět se tak regulérní vědecké blamáže (své o tom píše i zde mnohokrát zmiňovaný Komárek). Tvůj poukaz na tuto knihu je tedy více než symptomatický a já jsem tomu rád Myslím, že Stephen Jay Gould by měl radost kdyby věděl, že v naší zemi se v 50. letech politické garnituře zastávající podobný ideologický rámec jako máš ty nebo on podařilo na čas zakázat testování inteligence jako "pavědecké". Nebylo žádoucí aby někdo vědecky dokazoval, že blbec zůstane blbcem i při sebelepší péči společnosti nebo strany. Rád bych Ti také doporučil další autory jako Richard Dawkins, Matt Ridley, Jared Diamond, Roger Fouts a další, kteří ve svém oboru způsobili revoluci (na rozdíl od Goulda), ale při Tvé práci s informacemi by se slušelo opravdu začít těmi dětskými encyklopediemi.
Weetek
pátek, 28. leden 2011
14:50
to Vláďa: Příspěvek, který začíná větou "K uvedenému tématu už nemám co dodat.", aby se pak natáhnul na dvacet řádek, mě nemohl nepobavit. Méně zábavné je, že téměř nereaguješ na žádný z mých argumentů. To je pak mírně řečeno nejapné psát o argumentační impotenci. Nešlo mi o nějaké zoufalé se chytání slovíček, ten průměr byl právě tím podstatným slůvkem, které tvůj paušalizující nesmysl uvádí na pravou míru. Je mi s podivem, že při vlastnictví tří "skříňových" VŠ diplomů nevládneš aspoň minimální znalostí statistiky.
Slovo blamáž je zjevně tvým oblíbeným a skutečně, celkem k tvému projevu sedí. Nazývat Stephena Jay Goulda, dlouholetého profesora Harvard University a vědeckého pracovníka American Museum of Natural History, člena americké National Academy of Sciences autorem, který nebyl ve své branži příliš uznávaný, to je skutečně blamáž jako hrom. Ve skutečnosti tento nikoliv jen paleontolog, ale především přední evoluční biolog, patří k jedněm z nejvýznamnějších myslitelů přírodních věd 20. století, po své smrti oceněný (mimo řady prestižních cen už za života) prestižní Darwin-Wallace Medal, udílenou Linnéovskou společností v Londýně. Než se rozhodneš plácat podobné nesmysly (ať už z neznalosti, nebo z nějaké osobní umanutosti), uvědom si, že v době internetu si každý může podobné blábly ověřit a snadno vyvrátit. Ovšem při Tvé práci s informacemi se už nedivím, že se stále oháníš těmi dětskými encyklopediemi.
Vláďa
sobota, 29. leden 2011
14:42
to Weetek: Těžko reagovat na argumenty, které chybí Dobrým příkladem budiž znovu můj příměr s výškou mužů a žen. Použil jsem ho k ilustraci Tvého způsobu myšlení (přesněji kognitivního omylu), ale jediné na co si se ve své obraně zmohl bylo slovíčkaření namísto řešení podstaty. Jistě, že bychom při formulování výzkumné hypotézy postupovali jinak, ale jsme na pivním serveru a pro pochopení daného příkladu bylo tvrzení dostačující. Přesto, že jsi to věděl, nijak jsi se s tím nevypořádal. Opravdu si myslíš, že jsi něco vyvrátil? Tvé chytání se stébla připomíná jiného zdejšího autora, který s oblibou oponentům opravuje pravopis Tvůj způsob je, pravda, sofistikovanější, ale v principu stejný.
Jediný argument, který jsem zaznamenal byla Tvá obrana Goulda. Ale my oba přece dobře víme, že členství ve vědeckých institucích ani ocenění nemusí nic znamenat. Copak neznáš případy z dějin vědy, kdy se z oceňovaných vědců vyklubali podvodníci? To, že v partě evolučních biologů nebyl příliš v kurzu mám od jeho úspěšnějších kolegů, které jsem ti doporučil k četbě a kteří, jak jsem již zmínil, na rozdíl od něj znamenali ve svém oboru revoluci. Divím se, že to nevíš. K Tvému jásavému podotknutí, že nebyl jen paleontologem, ale i evolučním biologem mohu dodat, že i historikem vědy, ale to opět nijak neřeší podstatu věci a sice, že ani evoluční biolog není způsobilý psát knihy o testování inteligence. Sice nevím čím se živíš, ale předpokládám, že až nějaký psycholog napíše v ideologickém zaslepení knihu např. o genetice, dopustí se řady chyb, z nichž bude i usvědčen, jistě ho nebudeš brát vážně i kdyby se honosil tucty prestižních ocenění. O Gouldových přešlapech se můžeš něco dočíst např. zde (Michael, J. S. (1988). A New Look at Morton's Craniological Research. Current Anthropology 29: 349-354).
A takhle je to s většinou Tvých „argumentů“. Škoda, že ses k těm mým (s výjimkou Goulda) nepostavil čelem.
V této diskusi, která byla původně o tom, zda je možné u některých národů pozorovat společné zevšeobecnitelné rysy nemá cenu pokračovat a proto již na Tebe nebudu reagovat. Předložil jsem Ti racionální argumenty i vědecké autority. Ovšem působit racionálně na někoho, pro koho je fakt, že muži jsou vyšší než ženy „paušalizující nesmysl“ je samo o sobě nesmyslné
Weetek
sobota, 29. leden 2011
19:14
to Vláďa: Máš pravdu, raději nereaguj. Argumenty jsi nepřinesl žádné, tvoje osočování Goulda má úrověň Cibulkova "Rudé krávo". Tvrdit, že Gould, o kterém NY Times v jeho nekrologu napsaly "Dr. Gould achieved a fame unprecedented among modern evolutionary biologists.", nebyl příliš v kurzu je to, čemu židé říkají chucpe. Pokud si navíc myslíš, že zatímco Gould nebyl ve své branži příliš uznávaný, tak Jared Diamond ve svém oboru způsobil revoluci, pak pánbůh s tebou. Jak se říká, komu pánbůh nenadělil, v apatyce nekoupí, ty budeš zřejmě jeden z ilustračních příkladů. Ostatně, jako klinický psycholog by ses přece podle své logiky neměl k přínosu a významu evolučních biologů vůbec vyjadřovat, že? Podobných nekonzistencí je v tvém nesmyslně sebevědomém projevu tolik, že bys možná udělal dobře, kdyby ses svěřil do péče některého svého úspěšnějšího kolegy. Našel by v tobě krásný materiál na studium toho, jak zbytnělé ego dokáže zastiňovat i elementární neznalosti. Mimochodem, ty jsi ten rozdíl s výškou a PRŮMĚRNOU výškou pořád nepochopil, že? Jak si pak ověem můžeš brát do úst Goulda, to mi hlava nebere.
jiri.j
sobota, 29. leden 2011
19:37
to Weetek:
Vcelku mě překvapuje, že když už se Vláďa (se 3 VŠ tituly) a navíc psycholog začne oháněkt IQ testy, nezmíní se i o tom, jak sporné a problematické užití těchto testů je. To platí o psychodiagnostických metodách obecně! Bohužel vypovídací hodnota testů inteligence je poměrně sporná. Testy, které jsou považovány za culture fair se prostě ve střetu s jinou kulturou chovají jinak. Problém jejich užití je i v rámci naší populace!
A všem zde prezentujícícm se polorasistům a šovinistům doporučuji přečíst:
Claude Lévi- Strauss, Rasa a dějiny, Atlantis, 1999, třeba je to probere z jejich pocitu nadřazenosti (pramenícího pravděpodobně z potlačeného pocitu malosti a nedostačivosti).
napsal(a): jiri.j [Odpovědět]
Weetek
sobota, 29. leden 2011
20:04
to jiri.j: Ano, taky jsem si toho všimnul, jenže mimo jiné i o tom právě pojednává Gouldova kniha "Jak neměřit člověka" a Gould je přece podle Vládi "autor ve své branži nepříliš uznávaný, proslul levicovými, militantně - enviromentálními názory...".
Vláďa má vůbec dobré povědomí o tom, "who is who" ve vědě. Kroutil jsem hlavou nad jeho výběrem "Richard Dawkins, Matt Ridley, Jared Diamond, Roger Fouts a další, kteří ve svém oboru způsobili revoluci", než mi došlo, že tito autoři z nejrůznějších oborů, z nich pouze Dawkins je skutečně vědcem formátu Goulda, mají přece jen něco společného: vyšly jim populárně vědecké knihy v češtině! Náš třítitulární Vláďa se tudíž nemusel hmoždit rozsáhlým studiem odborných textů v originále, stačilo pilně chodit do místní pobočky knihovny. Ejhle
Kejna
pátek, 28. leden 2011
09:44
Nazdar kluci, díky za mohutnou diskuzi, se zájmem a pobavením jsem ji sledoval a, přiznám se, trochu jsem to čekal. Už jsem psal, že nezmínit Rusy v článku na tohle téma bych neuměl a cenzurovat svoje pocity a představy by mě zase nebavilo. Ani teď bych na něm nic neměnil, a i když už jsem skoro starej chlap, pořád ve mně střípek pankáče zůstal a baví mě provokovat. Ustál jsem si kdysi fakt, že jsem jediný ze třídy, pak z kruhu i z ročníku nebyl v SSM, jakož i spoustu dalších věcí, ustojím s úsměvem i tyhle hlupáky, ubožáky, xenofoby i nacisty, kterými jsem byl Vámi „čistými dušemi“ počastován za moje představy a vzpomínky. Samozřejmě se ovšem i rád zatetelím nad pochvalou těch, co svět vidí podobně – díky chlapi.
Za jeden podnět bych chtěl ovšem poděkovat speciálně, na Oktoberfestu už jsem nebyl fakt dlouho a je pravda, že tam bývalo i dost Němců, takže příště to těm fašounům na PI pěkně natřu, jak se nám v tom Mnichově roztahujou, no hrůza. Tak lidé bděte! Pac a pusu Kejna
Jerzy
pátek, 28. leden 2011
08:08
To Kejna: díky za info. Za týden vedu k Flekům známé z Rakous (na jejich žádost) a na ten fór s becherovkama bych určitě naletěl.
napsal(a): Jerzy [Odpovědět]
Jirka Bejček Stehlíček
čtvrtek, 27. leden 2011
17:47
Chlapci !
Běžte už s tou politickou a gdovíjakou korektností do prdele. Já jsem už dost starej na to, abych až do smrti Rusáky neměl rád. To co nám provedli a jak nám starším zku..... celý dětství a mládí to jim krátka nezapomenu. Kdyby nebylo jich, neudrželi by se zde ani tak dlouho komančové a zkrátka pro mne jsou a budou Rusáci původci všeho toho zla. Chápu, že URČITĚ jsou obyvatelé Ruska, kteří jsou v poho a se kterými, kdyby nemluvili rusky, bych si asi i porozuměl. Ale já, jak jednou slyším rušninu, tak se mi prostě zvedne kufr a je mi fyzicky zle. Nemůžu za to.
Mám historku z dětství: psal se rok 1964 mě bylo osm let a táta se po cca třech nedělích vrátil z druhýho konce republiky, kde byl nasazen na práci na vrtech v rámci akce inteligence do průmyslu a aby máma nemusela vařit, tak nás vzal v neděli na oběd k Medvídkům. My děti to milovali, neb jsme si mohli vybrat jídlo a ještě jsme dostali k němu i limonádu ! Právě když k nám už skoro mířil číšník, tak si k vedlejšímu stolu sedla parta rozjařených Němčourů. Táta nás zvedl a museli jsme si jít sednout na druhý konec hospody. K číšníkovi, který zmateně za námi nesl jídlo, jen utrousil: "Mě by u nich nechutnalo..." Tehdy jsem to nechápal...
Takže Kejno, chlapíku milý, JÁ Tě chápu a rozumím Ti .
Bejček
napsal(a): Jirka Bejček Stehlíček [Odpovědět]
Tomáš Erlich
čtvrtek, 27. leden 2011
17:45
Dobrý večer! Nebudu se přidávat k diskuzi níže, protože by to asi ani nemělo smysl, ale prostě jen jednu, dvě věty napsat musím. Protože urážkami nikdo nic nezmůže a psát o Rusech jako o Rusácích ubohost je. Ostatní nekomentuji, ale musím říct, že takto pojatý a zveřejněný článek celý server poněkud shazuje zpět do nižších pater. A to je mi líto..
napsal(a): Tomáš Erlich [Odpovědět]
Chody
čtvrtek, 27. leden 2011
18:54
to Tomáš Erlich:
Kdybych "takto pojatý" článek někomu odmítl zveřejnit, musel bych se za své jednání stydět. Možná to u někoho sníží prestiž PI, nicméně ten, kdo má rozumné uvažování (i když prý selský rozum neexistuje ) se Vašim námitkám jen zasměje...
Weetek
čtvrtek, 27. leden 2011
19:10
to Chody: "Ubozí jsou dle mého Ti, kterým jiného názor zdá se být opovrženíhodný." Tvá slova, Chody. Tak proč se hned vy selští rozumové názorům jako je páně Erlichův zasmějete? Proč je prostě nerespektujete jako názory kohokoliv jiného?
hraboš
čtvrtek, 27. leden 2011
10:33
Teprve teď jsem si uvědomil, že jsme v rámci exkurze nebyli protaženi muzeem. Nebo je návštěva muzea další atrakcí Flekolandu, na prohlídce pivovaru nezávislou?
napsal(a): hraboš [Odpovědět]
CzechBeerMan
čtvrtek, 27. leden 2011
10:12
Díky za takovýto článek ..... Pivní Info není jen o pivu. Pivo nežije ve vzduchoprázdnu. Někam a někomu patří. A ruku na srdce : my zde na Pivním Infu nejsem odborníci, ale všichni amatéři ! Nehrajme si na odborníky (ti sem na Pivní Infi moc nechodí), my se zde hlavně bavíme (a bavíme) . Diskutujme tedy nejen o pivu. I když pivo zůstává to okolo čeho se to musí točit .....
napsal(a): CzechBeerMan [Odpovědět]
jiri.kana
čtvrtek, 27. leden 2011
13:05
to CzechBeerMan: Tak nějak. Aby bylo vyhověno požadavku naprosté pivní vyhraněnosti a pokud možno neodbočování, bylo by žádoucí nahradit články tabulkami. Úplně takový článek/tabulku vidím.
Název: Dražíč
Autor: Rosťa Kloubek
Piva: 1. ležák světlý 4*0,5 l, ležák tmavý 1*0,3 l
Chutnalo: ano, velmi
Líbilo: ano
Pivní romantika: 0,65 Postřižin
Poznámka: Dej bůh štěstí!
Děkan
středa, 26. leden 2011
22:21
Vraťte se k pivu a pivovaru. Já pamatuji přeplněné lokály i zahrádku a pivo za "bůra", ve skutečnosti za 4,10,-, ale pokud člověk nezaokrouhlil na 5,-, další pivo nedostal. Ale pivo bylo vždy skvělé. Za poslední roky jsem byl několikrát, dvakrát bylo pivo nakyslé. Současné prostředí vystihl autor článku přesně, otravný harmonikář se Švejkem, plata becherovek, ale i slušná obsluha k našincům. Já ale raději volím Strahov a Matušku.
Dan
čtvrtek, 27. leden 2011
14:00
to Děkan:
Naprostý souhlas. Poslední dobou se tu až moc často rozbíhají debaty o všem možném, jen ne o pivu.
Také pamatuji pivo za bůra. To už je dávno. U Fleků jsem už opravdu dlouho nebyl a článek mne trochu navnadil, abych tam po letech zašel.
Taborita
čtvrtek, 27. leden 2011
15:58
to tomas: Když stálo pivo u Fleků kolem pěti korun ( nemůžu si pomoci, ale myslím že stálo spíše 4,50...ale můžu se plést ), tak jinde v Praze sice bylo za 2,50, al desítka a to ještě ve IV. cenové. Dvanáctka stála tuším něco kolem 3,90.
pivo
středa, 26. leden 2011
22:14
Článek dobře napsaný, hodnotím za pět. U Fleků jsem byl snad dbakrát, ještě za komoušů a pivo mě tehdy nijak nenadchlo. A na ty rusáky, protože se jim dřív jinak neřeklo, prostě nemáme dobré vzpomínky, byli to okupanti, ikdyž z vojny v Olomouci vím, že ti obyčejní vojáci byli chudáci. Každý má právo na svůj názor a o xenofobii atd. bych zde vůbec nemluvil, podle mě je normální všechno nazývat pravým jménem a ne si něco nalhávat, je to taková poslední pěkně blbá móda ! A případně trochu nadsázky také neškodí, jen nebuďme zbytečně zapšklí ...
emu
středa, 26. leden 2011
21:23
ono by se vyplatilo do článků poznámky tohodle typu vůbec nestrkat, pak by se diskuse víc točila okolo piva a podniku a nemusela by se tu rozebírat témata společenská, na které jsou názory pochopitelně dost různé.
tak třeba já... k flekům nechodím, resp. byl jsem tam jen jednou, protože je to prostě silně turistické a je mi jedno, jestli ti turisti jsou východu, severu, z jihu... prostě cenová úroveň a vůbec tak všechno neodpovídá mém společenské pozici a tak tam nechodím. tudíž je mi jedno, jaká je tam sorta lidí. a vůbec, utrácej tu peníze, dávaj práci spoustu lidem a tak bysme si na ně tak stěžovat nemuseli. je dost hospod i pro normální čechy, kam se dá zajít a to i nedaleko odsud. kejna rozhodně neni žádnej komunista, tak nevim, co mu vadí na tom, že tržní prostředí vyselektovalo některý podniky tak, že tam normální čech nepřijde.
hroch
středa, 26. leden 2011
20:12
Krásné vyjádření atmosféry dnešního podniku, která mě nedávno odradila od ochutnání místního piva. Měl bych dotaz, k těm chladícím štokům, já byl na exkurzi u Fleků naposledy na začátku devadesátých let a byly v provozu. Dnes už asi chladí průtokově- viděl jsi tam Kejno někde průtokový chladič?
Jinak k té ústroji CA, absolutně trefený popis vyholená hlava většinou z asijských sovětských republik a hodně do čela naražená lodička, takže ta ouzká čepice opticky zůžila hlavu a zvětšila uši- to byl pouhý optický klam zveličený kulatými asijskými obličeji. Za to velení bylo většinou evropské s velko placatou čepicí markantnost rozdílu mezi hodností a pucflekem zveličujicí. Jinak celkově byli tito příslušníci CA příjemní pouze při kšeftování a zvláště téměř před odsunem.
jiri.kana
středa, 26. leden 2011
16:27
Že bych se pustil na tenký led a taky si přisadil?
Třeba já rozlišuji Rusy a rusáky. Proti Rusům pochopitelně nic nemám, rusáci jsou pak ztělesněním a někdy až karikaturou těch vlastností Rusům stereotypně přisuzovaných. Rusáky zrovna nemusím.
To samé třeba Čech versus čecháček. Rom/Cikán versus morgoš.
Ani bych se nedivil, kdyby zrovna U Fleků bylo víc rusáků než Rusů.
Pak bychom mohli ještě rozebrat a probrat všechny ty okupace a taky Rusko jako takové. Jenže to by bylo zaděláno na debatu srovnatelně dlouhou, jako kdyby se začaly probírat například Svijany.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.01.2011 ve 16:56:24
Rosťa
středa, 26. leden 2011
16:43
to jiri.kana: Ještě na konci devadesátých let bylo fakt dobrodrůžo udělat vandr do bývalých vojenských prostorů. Nejvíc mě bralo Ralsko, jen pivo jsi musel mít s sebou a to se dost proneslo. Dám ti sem, kámo, jeden vodkaz, ale to až na dlouhý zimní večer, protože na těhle stránkách se dá strávit tolik času, až to není milý. Já v těch galeriích jdu fotku po fotce a čtu i komentáře. Ctěné pozornosti ale doporučuji i jiné sekce, jako třeba Podzemní továrny, Náhony či Opevnění nebo Lomy... http://www.podzemi-cma.cz/prostory/ralsko/inden.htm
Hops
středa, 26. leden 2011
15:56
Nesnáším ty falešný žvanily a pseudohumanisty, kteří hned něco vykřikují o xenofobii a rasismu. A ještě když mají tu drzost říkat všem, co je správné a co není...
napsal(a): Hops [Odpovědět]
val
středa, 26. leden 2011
15:19
Kdo považuje článek, potažmo autora, za xenofobní a rasistický, je pokrytecký džamil a jeho politicky korektní zaslepenost je v koncovém důsledku mnohem škodlivější, než tisíc výkřiků o "nízkých čelech a velkých uších". Článek je napsaný dobře a bez příkras reflektuje současnou situaci.
btw. předpokládám, že vzdělanci si nedovolí o nějakém pivu říct, že je to typický představitel určitého stylu. Nic typického přece neexistuje.
Henri
středa, 26. leden 2011
14:57
Proč musí být hned každý názor označován za xenofobii? To musí mít zase všichni jeden oficiální a tzv. korektní názor na vše?
Článek podle mého soudu výstižně popisuje realitu a zavzpomínat na minulost také není někdy na škodu.
Lidé, kteří žili v některém z míst, kde byla dislokována vojska Rudé armády, si jistě vybaví nízká čela a velké uši pod vojenskými lodičkami (a řadu dalších, už méně veselých vzpomínek) a ani já bych nerad ony mladé lidi, kteří jsou u nás jako turisté, u nás opět viděl v těch lodičkách. Horší byl už jen pohled na jejich vypasené velitele. Vzpomínám, jak takoví pupkáči pro změnu s "elpíčkem" na hlavě v doprovodu okožichovaných a zmalovaných manželek peskovali chudáky s lodičkami, které měli - světe div se - v beztřídní společnosti coby pucfleky. Tito jejich špatně živení sluhové museli vláčet nákupy jejich pánů a plnit každé jejich přání. No, bylo by to dlouhé povídání....
Buďme rádi, že už tomu u nás tak není a hlavně, že můžeme svobodně vyjadřovat své názory. Proto nechápu, proč se o tuto možnost snažíme pod záminkou tzv. korektnosti" připravit.
Petr Vácha
středa, 26. leden 2011
12:00
to Rash: Ke xenofobii a hlouposti bych bez váhání přidal i ubohost. Skutečně se ti, Chody, divím, že něco tak ubohého - jako je úvod tohoto článku - jsi otiskl.... Autor to zjevně nikdy na východ nedotáhl dál než do Popradu při školním výletu. Přesto neváhá hodit všechny Rusy do jednoho pytle a jeho zcela nesmyslná "nízká čela a velké uši" nemají daleko k rétorice nacistů na adresu Židů. Prostě pěkná ukázka hojně rozšířeného a toho nejnižšího českého buranství.
napsal(a): Petr Vácha [Odpovědět]
Chody
středa, 26. leden 2011
12:21
to Petr Vácha:
Ubozí jsou dle mého Ti, kterým jiného názor zdá se být opovrženíhodný. Ti, co podlehli současnému zcestnému korektnímu uvažování. Ti, co by druhých názor nejraději cenzurovali...
Je zajímavé, že pojmenovávání věcí pravými jmény (každý národ má nějaké typické fyzické vlastnosti, které se dají zevšeobecnit - bude Vám vadit blonďák ze Švédska?) u těchto lidí vždy skončí u napadání autora z fašismu...
Tedy závěrem, pokud to tak autor cítí, já s tím problém nemám.
---------------------------------
Zpráva byla upravena 26.01.2011 ve 13:25:50
Weetek
středa, 26. leden 2011
14:33
Přiznám se, že jsem z toho Kejnova článku nepřečetl nic víc než ten úvod a to mě odradilo. Nehodnodtím, nepolemizuju, každý ať si udělá obrázek sám.
Jen se chci jako člověk, co díky profesi má povědomí o antropologii, genetice a příbuzných oborech, ohradit proti Chodyho výroku, že "každý národ má nějaké typické fyzické vlastnosti, které se dají zevšeobecnit". Nikoliv, nemá. Netuším, o jaké autory Chody tento svůj názor opírá, ale podobný koncept skutečně naposledy uplatňovali jako "vědecký" nacisté. Dnes výzkumy opřené o moderní genetické i antropomorfické metody naopak ukazují, že lze jenom velmi těžko národům nějaké takové vlatnosti obecně přišít a že nota bene národy vůbec jde jenom ztěží definovat na nějakém biologickém základě.
Já vím, že to není o pivu, ale ozvat se prostě musím. Jednak jsem to sliboval při promoci, jako každý absolvent naší fakulty, druhak je dobré poukazovat na příklady, kdy sedláka jeho selský rozum dovede k nesmyslu. Protože spousta lidí svůj světonázor opírá právě o něj, se všemi důsledky a bez ohledu na to, že skutečnost bývá většinou složitější.
Chody
středa, 26. leden 2011
15:18
to Weetek:
Určité rysy se dají rozpoznat pouhým okem. Na to nepotřebuju žádné rádoby vědecké výzkumy. Samozřejmě to neplatí u všech příslušníků toho a toho národa, nicméně si člověk může tyto rysy s určitým národem spojit.
Ad dle Tebe nicneříkající mlžící narážka je jen doplněním Tvého tvrzení, že "je dobré poukazovat na příklady, kdy sedláka jeho selský rozum dovede k nesmyslu."
Weetek
středa, 26. leden 2011
17:27
to Chody: Jistě, určité rysy se rozpoznat dají, to ale pochopitelně není ani přibližně totéž jako to, co jsi napsal původně ("každý národ má nějaké typické fyzické vlastnosti"). Mimochodem, jaké rysy má správný Čech? Musí být nutně plešatý a s pivním pupkem? Pokud je štíhlý, vysoký, blonďatý, není to čistokrevný Čech? Blbost, že? A to je právě jádro pudla.
pechi
středa, 26. leden 2011
15:37
to Weetek: Co je to vlastně národ, že? Skupina lidí po dlouhá léta mluvící shodným jazykem, pobývající na určitém území (či kočující?)? Ale fakt, že se mohou najít společné antropologické rysy u jedinců pocházejících ze shodného místa, přece existuje. Jen veškeré zevšeobecňování může být mnohdy zavádějící. Dost už těchto úvah, věnujme se pivu, pánové.
jiri.j
středa, 26. leden 2011
20:18
to Chody: Nic jako selský popř. zdravý rozum neexistuje. Je to blábol, sice naprosto běžný, nicméně totálně mimo jakoukoliv odbornou diskuzi. To jen z mojí profese, které jsem zasvěcen 15 let! Nějaké další pitomosti, které mají skutečně, jak píš Weetek, velmi blízko k fašismu a nacionalismu nemají žádnou faktuální hodnotu!
napsal(a): jiri.j [Odpovědět]
Kejna
středa, 26. leden 2011
15:37
to Weetek: Neprosil jsem Tě náhodou Ty chytrý chlapče ať to nečteš? Nezdá se Ti, že se tady pouštíš do diskuze o něčem, o čem ten článek vůbec není? Vím, nečetl jsi ho celý, ale nevím co na to říct, buď že o tom to není nebo to, že třeba Masajové bývají obvykle černí, Islanďani obvykle modroocí, Portugalci obvykle malí a Japonci obvykle tmavovlasí, to se snad nemusí vědecky zkoumat (leda snad s nějakým tučným grantem). Lidi jsou prostě různí a to, že se o některých rozdílech jakože korektně nemluví, považuji za jednu z největších úchyláren naší doby, pak to vede k tomu, že Marku Twainovi nahrazují v knihách slovo negr slovem otrok .. a v Tanvaldu U Labutě běhá s kudlou v zádech raději koňskej handlíř že? Ale znovu říkám, rozviřuješ tu diskuzi mimo téma.
Weetek
středa, 26. leden 2011
17:23
to Kejna: Nevím, o co jsi mě prosil, ale oba se shodneme na tom, že jsem nereagoval na tvůj článek, ale na poznámku Chodyho. Mimochodem, dokonce jsem to i napsal, stejně jako to, že jsem z tvého článku přečetl jen úvod (t.j. nečetl jsem ho, měl bys být tudíž spokojen) a že reaguju na něco jiného, než je jeho pivní téma. Takže v čem je problém?
Poznámka o tučném grantu je zbytečná invektiva (v podmínkách dlouhodobě podfinancované české vědy ostatně nic jako "tučný grant" asi ani neexistuje), na nesmyslnosti přepisování literárních děl do korektního jazyka se shodneme oba.
Henri
středa, 26. leden 2011
15:42
to Weetek: Já si myslím, že zde dochází trochu k nepochopení. Oni ti vyholení vojáci s naraženými lodičkami až k nosu, měli skutečně nízká čela - díky té lodičce - a na jejich jinak holé hlavě byly vidět hlavně ty velké uši. Nemyslím, že je zde popisována nějaká národnostní vlastnost už i proto, že velká část oněch vojáků byli asiaté a mnoha dalších národností žijících v tehdejším Sovětském svazu. Vyhastrošeni byli však všichni stejně hrozně - tedy tak jak Kejna popisuje.
Mě těchto lidí, kteří žili v hrozných podmínkách a zle se s nimi zacházelo, bylo však spíše líto. Popuzovali mě hlavně ti jejich panovační vypasení "elpíčkáři" a tehdejší politické elity východního bloku, které toto vše měli na svědomí
Vláďa
čtvrtek, 27. leden 2011
00:35
to Weetek: Asi by vůči Tobě nebylo fér připomínat rozdíly mezi asiatem a černochem, to jsou jiné rasy. Ale pokud máš problém rozpoznat např. příslušníka skandinávských národů od, dejme tomu, balkánce, navrhuji prostudovat jakoukoli dětskou encyklopedii národů a zakončit to studiem děl Prof. RNDr. Stanislava Komárka, Dr. též přírodovědce. V uvedeném kontextu jsou obzvlášť cenné jeho Zápisky z okcidentu a Zápisky z orientu.
Pokud jde o mne, nezřídka rozpoznám moraváka už podle ksichtu.
Weetek
čtvrtek, 27. leden 2011
10:42
to Vláďa: Tak rozdílné rasy jsou mimo diskusi, to nejde ani tak o to, že by to bylo vůči mně nefér, jako spíš o to, že o rasách jsme se nebavili, takže pseudoargument a zbytečné to vůbec zmiňovat.
Stran Skandinávie a Balkánu: Moje kamarádka, rodilá Černohorka, je vysoká blondýna. Manželka kamaráda, Švédka ze Stockholmu, zase černovláska. Tak si vyber. Poznávat Moraváky podle ksichtu je jistě zábavná záliba, ale podle čeho bys fyziognomicky rozlišil dejme tomu Francouze od Němce? Francouze z Alsaska ani náhodou, Francouze z Provence, Korsiky nebo Gaskoňska možná. Ale přece ti Francouzi by měli být stejní, když jsou to Francouzi a když platí Chodyho věta "každý národ má nějaké typické fyzické vlastnosti, které se dají zevšeobecnit". Jenže ona neplatí, je to nesmysl. Mimochodem, D´Artagnan ze tří mušketýrů byl přece z Gaskoňska, tak proč se mu po příjezdu do Paříže tak smáli? I nu, především pro jeho ohoz a dialekt. Zkrátka vlastnosti nikoliv fyziognomické, ale kulturní. Pechi tu správně zmiňoval, že národ je především kulturní konstrukt. S geny, nota bene nějakými "typickými fyzickými vlatsnostmi" to zvlášť v podmínkách Evropy nemá co dělat. Ostatně, i ty tebou zmiňované Komárkovy cenné postřehy se týkají převážně vlastností kulturních.
Vláďa
čtvrtek, 27. leden 2011
12:18
to Weetek: Ty jsi opravdu kalibr.
Tvrzení, že muži jsou vyšší než ženy je jistě obecné, nicméně správné a vědecky dokazatelné. Přesto se vždy najde někdo, kdo bude křičet: "ale já mám sousedku a ta je o hlavu větší než já!". Představa, že takový argument něco dokazuje nebo vyvrací se rovná naivitě hraničící s blbostí. Blamáži, které se tu dopouštíš, se ve vědě říká argumentace výjimkou. Když se tak oháníš exaktností, přečti si prosím znovu Chodyho příspěvky, nikde tam totiž netvrdí, že to platí o všech.
Komárka ti vřele doporučuji. Nejde o to čeho se jeho postřehy týkají převážně, ale o to, že často začíná popisem typických fyziognomických rysů daného národa. Při troše štěstí se i dozvíš, jak se liší např. Rakušan "dinárského" typu od Čecha
Weetek
čtvrtek, 27. leden 2011
16:09
to Vláďa: Tvrzení, že muži jsou vyšší, než ženy, je nesmysl. Tvrzení, že muži jsou V PRŮMĚRU vyšší než ženy, smysl má. Blamáž, které se dopouštíš, souvisí se zevšeobecňováním, paušalizací a tvorbou distinktních kategorií tam, kde existuje více méně plynulá škála. Není nutné reagovat na Chodyho příspěvkY, plurál jsi použil zbytečně, reagoval jsem na Chodyho příspěvek jeden, konkrétně na větu "každý národ má nějaké typické fyzické vlastnosti, které se dají zevšeobecnit".
Je těžké se dohadovat s někým, kdo rozeznává Moráváky podle obličeje a příslušníky národů obecně podle "jakékoliv dětské encyklopedie národů". Pokud tě u Komárka zaujal na prvním místě popis fyziognomie jednotlivých národů, když se trochu zamyslíš, možná ti neunikne, že tebou nadhozený Rakušan dinárského typu vlastně ukazuje, jaká hloupost ta Chodyho představa o typických vlastnostech nějakého národa vlastně je. Kromě Rakušana dinárského typu tu tedy máme ještě Rakušany jiných typů, Tyroláky a další, a jak je to heršvec sakrblé možné, když jsou to všichni Rakušani? Ve skutečnosti fyziognomické vlastnosti (dané především geneticky, částečně i výživou, prodělanými nemocemi atd.) souvisí s příbuzností, s lokálním původem, s mírou migrace atd., naprosto ne s tím, co daná osoba uvede při sčítání lidu do kolonky "národnost".
Vláďa
pátek, 28. leden 2011
02:42
to Weetek: Víš Wítku, my vlastně každý mluvíme o nečem jiném. Nikdo tady nepopíral existenci spojitého přechodu mezi jevy. Zevšeobecnění je základní prvek kognitivních procesů a vědy jako takové vůbec. Není na tom nic špatného, nevědeckého natož nacistického. Tvé argumety typu "znám rodilou blondýnu - černohorku a brunetu ze Stockholmu zřejmě směřují k závěru, že poměr blondýn ku brunetám je ve Stockholmu, Praze a Neapoli stejný. Pokud ses rozhodl spáchat tady intelektuální harakiri, budiž Ti to přáno. Bohužel ideologické schéma, které tu propaguješ - tedy, že základní rozdíly mezi lidmi jsou pouze sociokulturně determinované, vedly v historii k řádově miliónům lidských obětí. Naposled se tím oháněl, co já vím, "vědecký komunismus" i když pardon, v současnosti s podobnou myšlenkou operuje podobně "vědecký" feminismus. Zjevně Ti nestačí racionální argumenty (tedy selsko - rozumové) ani vědecká autorita. To ale není problém jejich, ale pouze Tvůj privátní.
Na závěr této OT diskuze se přiznám, že se mi o tomto dobře mluví, neboť jsem příslušníkem tzv. "pomáhající" profese. Biologicky (ale jistě i jinak) determinované rozdíly mezi lidmi mě neděsí, já jinakost přijímám a tudíž nemám potřebu jí popírat. K přírodovědcům jsem dosud choval úctu, ale přesvědčil jsi mě, že "vědecká stupidita" není jen doménou zdravotnictví
Kejna
středa, 26. leden 2011
13:41
to Petr Vácha: Víš Petře Vácho, já nejsem nikde organizován a tak si popisuju svět, jak ho vidím a cítím a možná je mojí malou soukromou pózou, že celkem kašlu na to, co je zrovna v kurzu nebo „korektní“, jsem také šťastný, že lidi o deset, dvacet let mladší znají sovětské okupanty leda z filmu a netíží je moje vzpomínky. Nemyslím, že bych někoho házel do nějakého pytle ve chvíli, kdy mi cokoli neblahou vzpomínku na ruské vojáky vyvolá.
Mimochodem, nezmínit Rusy v článku na tohle téma bych neuměl a cenzurovat svoje pocity a představy by mě zase nebavilo, tak mě chlapci asi nevezmete do Unie.
Těší mě Tvůj zájem, pravda - urážkou zpestřený, o mou zcestovalost, tak věz, že v Rusku jsem vážně byl, ale z Popradu znám jen nádraží a přestup na zubačku.
Weetek
pátek, 28. leden 2011
10:59
to Vláďa: Milý Vláďo, začnu od konce tvého příspěvku. Píšeš o tom, jak jsi choval doteď k vědcům úctu, ale já tě přesvědčil o vědecké stupiditě. Jinými slovy, na základě jedné internetové debaty s člověkem, kterého jsi v životě neviděl a o jehož odborném zaměření a výsledcích netušíš nic, uděláš takovéto zobecnění. Jistě, pokud chceš páchat intelektuální harakiri, je ti to přáno Ale má blamáž s blonďatou Černohorkou a černovláskou ze Stockholmu je proti tomu snad ještě snesitelná...
Zvlášť, když to bylo myšleno jinak, než jak překrucuješ, dovol vysvětlení. Sice píšeš, že tento můj argument "zřejmě směřuje k závěru, že poměr blondýn ku brunetám je ve Stockholmu, Praze a Neapoli stejný", ale nikoliv, nesměřuje, to sis jen rozhodl vysvětlovat můj argument po svém. To není zrovna vědecké, že? Můj argument neříká, že poměr je stejný, poměr může být a celkem logicky i je různý. Nikoliv ale proto, že "každý národ má nějaké typické fyzické vlastnosti, které se dají zevšeobecnit", jak tvrdil Chody. Jelikož se jedná o rozdílné a daleko od sebe ležící populace, frekvence alel pro ten nebo onen znak je zkrátka různá, to je genetická zákonitost, s nějakým "národem" to nemá co dělat.
Všeobecné poplkávání o tom, jak teorie, že že základní rozdíly mezi lidmi jsou pouze sociokulturně determinované, vedly v historii k řádově miliónům lidských obětí, je jen taková nicneříkající rétorická figura, stejně jako obviňování mě z propagace nějakého ideologického schematu. Když jsi mi doporučoval k četbě Komárka, rád ti také jednu knihu doporučím: Stephen Jay Gould - Jak neměřit člověka. Podotýkám, že autor, známý, nedávno zemřelý americký špičkový vědec a popularizátor vědy, rozhodně není ani vědecký komunista, ani feminista, kniha je velmi čtivá a názorně ukazuje, jak teorie, že že základní rozdíly mezi lidmi jsou determinované pouze jejich národnostním původem, vedly v historii když už ne k řádově miliónům lidských obětí, pak alespoň ohromným křivdám.
Na závěr této OT diskuze bych s erád zeptal, co to znamená být příslušníkem tzv. "pomáhající" profese. S tímhle termínem jsem se zatím nesetkal a může se za ním skrývat cokoliv, od přidavače na stavbě přes sociálního pracovníka až třeby po prostitutku
Svoby
středa, 26. leden 2011
10:08
to Energetik: Já to vidím podobně jako Energetik, je to pěkně napsaný článek vystihující současnou flekovskou "podstatu". Narozdíl od Rashe v něm cítím i tu nadsázku... Jen tak dál Kejno, těším se na další
napsal(a): Svoby [Odpovědět]
Kozel 14
středa, 26. leden 2011
10:53
to Energetik,Svoby:Náhodou jsem se ke Flekům dostal den po Kejnově skupině (u nich jsem se nevešel do nominace...) a návštěva proběhla
přesně v Energetikově duchu.V klidu jsem si sedl k volnému malému stolečku,dal dvě slušná pivečka,béžovku mi nikdo nevnucoval (ani otázkou,natož položením na stůl bez dotazu - a to tam táconosič dal za tu dobu tři kolečka) a čeština nebyla překážkou,naopak chování obou
obsluhujících bylo OK.Takže vzhledem k zážitkům,které mi byly sdělovány,
to při mé flekovské premiéře dopadlo líp než jsem čekal...
P.S. Mně známý jazyk z dob školní docházky se sice ozýval ze všech stran,
ale to už je dnes běžné i na ulicích,v krámech,úřadech, v MHD atd......
napsal(a): Kozel 14 [Odpovědět]
Rash
středa, 26. leden 2011
09:23
Po té povrchní směsi xenofobie, alibismu a hlouposti předvedené v úvodu článku jsem si ho celý podrobně přečetl, abych se dovtípil, že se jednalo o nadsázku. Bohužel jsem žádný takový náznak nenašel a je mi opravdu líto, že i takto zabarvené články musím na pivním.infu číst
Petr Vácha
středa, 26. leden 2011
12:04
to Energetik: Hubu a krok v dnešní době drží jen ten, kdo nemá na to, aby se napřímil, zdvihl hlavu a prostě udělal krok vpřed.
napsal(a): Petr Vácha [Odpovědět]
pechi
středa, 26. leden 2011
08:44
Tak před dvěma lety jsem si obdobnou exkurzi docela vychutnal, provázel nás starší pán (zjevně prduch) a nikam nespěchal, všechno probral, do muzea nás zavedl. Do některých míst jsme se samozřejmě taky nedostali, do staré spilky, na humno, ale tam se návštěvy nevodí...