Příjemné chutě z Prešpurku: Meštianské pivovary

Letí to letí a pohled do zrcadla neřku-li na rostoucí potomky utvrzuje, že subjektivně stále rychleji. Když já jsem byl naposled v Bratislavě, na pivo šlo zajít jen do Staré sladovně pro svou monstróznost nazývané U Mamuta a pokud si dobře vzpomínám žádná sláva to nebyla. No je to pár pátků, psal se červen 1989 a od té doby už se pár věcí fakt změnilo, minimálně jsem v hlavním městě jiného státu.

Každopádně znovuobjevování Bratislavy mám pečlivě naplánované, pracovní povinnosti ospravedlňující pendl D1, D2 a zpět jsou pečlivě upozaděny a já svou vizitu zahajuji v Bratislavském meštianském pivovaru v Drevenej ulici a už musím zmínit první unikát, totiž jedna značka, jedna firma, ale dvě hospody a dva pivovary.

Meštianský na Drevenej zvenku

Začínám tedy blíže středu města a hned se mi tu líbí: členitý interiér ve třech podlažích, dva výčepy, milí lidé a prima pivo. Objednávám si světlý ležák a moje hlasité pomlasknutí dává podnět vedle stojícímu pánovi k příjemné diskuzi nad jeho skutečně krásně vyváženou chutí a společně s výčepním pak vedeme prima řeči. Moc se mi líbí pěkně svíravá hořkost a silné chmelové aroma, připomíná mi Štěpána z Pivodomu.

Horní výčep na Drevenej

Vzápětí mě sám oslovuje sládek, pan Peter Pramuk a provádí mě zázemím, ukazuje mi ležácké tanky i varnu ve výkladu zevnitř, moc milý pán a moc milé setkání, jsem úplně fascinován tím, že jsem byl do této aktivity zatažen veskrze pasivně a když pak zmiňuje druhou provozovnu na Dunajské ulici tedy Pivovarskou krčmu, vím, že ji musím taky vidět a následně konstatuji: taky se mi líbí.

Pan starý z Meštianského

Je to zde o poznání masovější, všechno v přízemí rozlehlé, haloidní, ale nikterak neosobní. Z produkce Meštianského jsem dále ochutnal Letný polotmavý špeciál, ze kterého jsem nijak nadšením neskákal, ten sice krásně voněl, snad i trochu do rauchu, ale byl chuťově plošší, ani hořký, ani sladový, ani .. ani, prostě nic. Tmavý ležiak byl ovšem opět parádní, překvapivě opět chmelově voňavý, s krásnou dlouhou hořčinkou i čokoládovými tóny ovšem bez stopy sladkosti.

Meštianskej na Dunajskej venku

Když pak platím po 2,0 EUR za velké a 1,1 EUR za malé poprvé si uvědomuji, že nejen v Bratislavě, ale obecně na Slovensku už jsem dlouho nebyl a to jsem v dobách intenzívního sportování trávil na Štrbském plese pravidelně dva týdny na jaře a dva na podzim, je to pryč a tady už je eurozóna. Tak jak mi některé vzpomínky vytanou, dělím se o ně i s milou slečnou, jen tu příhodu jak jsme z dvacetikorun sloupávali slovenské kolky (české byly až od 50 výš) nějak nechápe ... nebyla ještě na světě. No nic, takže tady už jen v éčkách.

Interiér na Dunajskej

Celkově tento pivovar/pivovary hodnotím téměř superlativně a přidávám jednu zajímavost, jedinou nádobou, kterou zde oficiálně plní pro externí konzumaci je dvoulitrový skleněný džbánek s keramickým uzávěrem, petky zde tedy nedostanete a ani sud si neodvezete.

Meštianská piva a tácek

Pokračování přístě...

Diskuse k článku

Vložit komentář

Komentáře

Ludwig

úterý, 13. leden 2015
18:53

S bratiskavskymi minipivovary mam takovou ne prilis dobrou zkusenost.
Netyka se to kvality piva jako takoveho, ale spis jde o jejich filozofii..
Pred rokem jsme byli na dovolene pobliz Bratislavy. Meli jsme par soudku piva z domova a prutokove chlazeni. Po par dnech, kdyz nebylo co pit, jsme se rozhodli zajet do Blavy, z internetu jsem si opsal par adres minipivovaru a rekli jsme si ze prece neni nic normalnejsiho, nez si tak koupit 30L KEG, zaplatit za pivo, + zalohu na KEG, vypit ho a sud za par dnu vratit.
Jak hluboce jsme se mylili!
Ani v jednom (byli jsme ve 3 minipivovarech) nam sud neprodali, a nebo cena piva byla totozna s cenou jako kdyby jsme pivo konzumovali primo tam.
Povazujeme-li za obvyklou cenu v minipivovarech v CR zhruba 12 az 15,-kc za 0,5L 12° v sudu, (jedina vyjimka kterou znam je Krinicky pivovar v Krasne Lipe, ten ma stejnou filozofii jako ty bratislavske..) tak tady prohlasuji, ze v zadnem z onech 3 minipivovaru se nedalo sehnat 0,5L piva v sudu pod 1,50€.
A platit bratru 2500,-kc za 30 L piva v sudu nam prislo dost ulitle..
Takze male varovani pro ty kteri se rozhodnou pro dovolenou v Bratislave a okoli.... chcete li pit solidni sudove pivo za normalni peniz, musite si jej dovezt ssebou!

---

napsal(a): Ludwig [Odpovědět]

matĕj

čtvrtek, 8. leden 2015
19:19

Rád bych všechny milovnıky piva varoval před pivovarem na Luční boudě. Pivo Paroháč -( světlē i polotmavē ) , kterē točí i na Labské boudě , bylo zkaženē , nechutnē tudíž nepitelné!!!!!!!

---

napsal(a): matĕj [Odpovědět]

Adsense

21. listopad 2024
09:53

---

posted by: Inzerce

Chody

čtvrtek, 8. leden 2015
19:59

matĕj: Tak nějak nevím, proč jste tuto poznámku napsal zrovna sem

---

napsal(a): Chody [Odpovědět]

K.i.f

čtvrtek, 8. leden 2015
13:23

V Bratislavě žiju a můžu říct, že hlavním problémem BMP je nestálost produkce. Jednou dostanete pivo jako křen, za pár dní spíš ovoněnou vodu a později zase něco tak hořkého, že se to nedá skoro pít.

---

napsal(a): K.i.f [Odpovědět]

jiri.kana

čtvrtek, 8. leden 2015
10:47

Drobná poznámka - bankovky nominální hodnoty 50 Kčs se v ČR taky nekolkovaly. Až stokoruny.

---

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

hroch

čtvrtek, 8. leden 2015
16:28

jiri.kana: To já jsem sice nestrhával kolky, protože jsem u sebe neměl tak drobné bankovky, ale zase jsem sháněl po Zvolenském domě podnikatelov, kde jsme zakončili náš cyklovýlet po slovenském rudohoří, sháněl někoho, kdo vymění dvě stokoruny s českým kolkem za slovenské peníze v nevýhodném kurzu 1:1. Už tehdy na jaře 1993 se kurzy výrazně rozjely.

---

napsal(a): hroch [Odpovědět]

Kejna

neděle, 11. leden 2015
16:15

jiri.kana: jo, asi jo, máte pravdu,mě utkvěly ty dvacky, měl jsem jich tehdy celkem paklík

---

napsal(a): Kejna [Odpovědět]

jiri.kana

neděle, 11. leden 2015
23:16

Kejna:Pokud si to dobře pamatuji, tak dvacky se nekolkovaly vůbec a padesátikoruny jen na slovenské straně. Což ovšem nevyvrací zážitky s různými paklíky kdysi společné měny
Mě by ale spíš zajímalo něco jiného - mohl bych poprosit o víc vzpomínek na Starú sladovňu? Zaujala mě ta zmínka hned v prvním odstavci. Díky.

---

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

Roman Holoubek

pondělí, 12. leden 2015
06:52

jiri.kana: Mne to zaujalo také. Protože jsem tam za socíku byla také. Asi nejlepší hospa v Blavě tehdejší doby s více pivy na čepu.

---

napsal(a): Roman Holoubek [Odpovědět]

Kejna

pondělí, 12. leden 2015
07:51

jiri.kana: Pro mě to byl tehdy kulturní šok, byl jsem tam na Universiádě, spali jsme na kolejích a chtěli si skočit někam "na roh na jedno", no a když jsme se zeptali, kde je nejbližší hospoda všichni nás posílali elekričkou do centra .. my jsme tomu prostě odmítali uvěřit a okolí stejně obešli, nicméně ověřili jsme si, že to byla fakt jediná možnost. Dneska je to www.mamut.sk Jo a moc toho sice už neudržím , ale slovenskými kolky z dvacek jsem si jist, měl jsem jeden na památku léta přilepený na tramvajence

---

napsal(a): Kejna [Odpovědět]

jiri.kana

pondělí, 12. leden 2015
09:08

Kejna: Máte pravdu. Z webu NBS: "Okolkované boli federálne bankovky v hodnote 20, 50, 100, 500 a 1000 korún." Takže se omlouvám za šíení nepřesností, navíc ne moc souvisejících s pivem.
Co v té Sladovně čepovali?

---

napsal(a): jiri.kana [Odpovědět]

jiri.j

pondělí, 12. leden 2015
14:12

jiri.kana: Každé patro jiné pivo: Kozel, Budvar, Bažant...ošetření piva nic moc. Jinak v Blavě byla pře 89 r. populární i pivnice Ponorka s tehdy ještě dobrým Kozlem.

---

napsal(a): jiri.j [Odpovědět]