Pivovar Regent

Zpráva č. 11 o stavu pivovarnictví v Čechách

(sponzorem této reportáže je Birra Ceca – oficiální distributor piva Bohemia Regent v Itálii)

---

Možná si myslíte, že se stala chyba. Proč po Zprávě č. 26 o stavu pivovarnictví v Čechách z Kladna najednou čtete Zprávu č. 11... Ne není to chyba. S Liborem (čtenáři nám byli inspirací) jsme se dohodli, že by bylo dobré, kdyby jeho seriál Zpráv o stavu českého pivovarnictví byl někde kompletně uložen. A protože současné Zprávy můžete číst právě na PI, rozhodli jsme se pro reedici, možná maličko i remastering, zpráv, které jste původně četli na serveru Beers.cz. Mějte proto na paměti, že informace zde obsažené jsou staré několik let. Vydejme se tedy cestou časem do poloviny roku 2007...

---

Vážení čtenáři, milí pivní přátelé,

Kalendář ukazuje 3. června 2007, je neděle a já usedám za psací stůl, respektive za PC, abych Vám popsal další český pivovar. Původně jsem tuto povídku chtěl napsat na své rodinné desetidenní dovolené v Řecku, kde jsme byli před týdnem, ale to víte: o českém pivu se přeci jen nejlépe píše doma, v Čechách. Nějak mě na poloostrově opustily Múzy. Což je zajímavé, narodily se přeci právě tam! Ale jinak je to skvělá a uvolněná země. Pálenku a saláty mají dobré, o pivu taktně pomlčím. Nicméně, jedete-li tam někdy, pijte pivo Mythos. Je nejvíce podobné našemu skvělému chlebnatému, hořko-sladkému, plnému moku. Ale říkám … jen podobné…

Celkový pojled na pivovar Regent

Ale konec na toto téma. Nejsem agent cestovní kanceláře. Teď jsme jinde. Jsme v krásném koutě naší země. Na jihu v Třeboni! V kraji piva a rybníků. A Třeboň to je Regent ! A naopak. Řekl bych, že zde to platí doslova. Kouknete-li se na toto město z ptačí perspektivy, vidíte že pivovar zabírá dobrou pětinu či šestinu historického jádra. A není to žádný novopečený mladík. Byl založen roku 1379, tedy o dost dříve než „velký stavitel“ Jakub Krčín položil základní kameny svého grandiózního třeboňského díla.

Dovedu si ho živě představit, jak si po práci nad plány rybníků spokojeně nahnul sklenici oroseného piva. Spokojeně a navýsost spravedlivě, neboť on byl tím, co něco dokázal. Něco po něm zůstalo. A jistě tehdy ani v náznacích nemohl tušit, že se pivo co pil o 400 let později bude jmenovat v podstatě po něm! On byl rožmberským regentem a třeboňským pánem. Ale tak to bývá, že věci a místa se pojmenovávají po velkých činných lidech, ne po žvanilech, co jen mluví či, lépe řečeno, tlachají. Kdo chce pomník musí něco udělat.

Pivovar od Zlaté stoky

Jak jsem již naznačil, rok založení pivovaru by mohl být dostatečným důvodem dále se v historii nepitvat. Když přežil tolik století, musí být přeci dobrý! Něco na tom bude. A tato reportáž je i jinak trochu jiná. Jak čtenáři, co mě znají postřehli, je to první zpráva, která je mimo mikropivovary, na něž se já soustředím převážně. Třeboň a Regent se mi ale prostě líbily natolik, že jsem se tam musel vydat. Město a pivovar do sebe zapadají jak pecka do švestky. Historie na Vás čiší, lidé jsou tam přívětivější než jinde, třeba než u nás na obhroublém severu

Nuže vstupme dovnitř! Paní Ing. Průšová, manažérka to pivovaru pro export, už o mně ví a budu tedy mít sólo osobní prohlídku. Malá sobeckost a ješitnost neškodí! Tyto dvě vlastnosti mi ve stravitelném neškodném měřítku navíc nejsou tak úplně cizí … mimochodem. Ale to „moji čtenáři“ již dávno ví…

Varna

A hned jsem veden do skvostu celého pivovaru. Do varny. Je v ní příjemně teplo a náš známý nádherný smrádeček - vůně, neb se právě vaří. Ale hlavně je v ní čisto a je velmi zajímavě architektonicky řešena. Když řeknu, že by jste zde mohli jíst v klidu z podlahy, není to vůbec nadnesené. Rožmberkové, jejichž pěticípá červená růže zde dominuje, se vážně nemají za co stydět. Mají tu důstojnou vzpomínku a pokračovatele. Ve varně je i stolek, kde se můžete podívat na celý „výrobní program“. Jistě tu provádí exkurze běžně. Musí to tedy mít trochu nakašírované.

Nikdy nevím jak nejlépe nazvat proces vaření, tedy výroby, piva. Slovo výroba či produkce mi zní pro pivo hrubě. Jako kdyby se někde na soustruhu vytočila rychle hřídel na traktor. Udělat pivo je přeci, jak dobře víme my, co už jsme si to doma sami na vlastní triko zkusili, alchymie a jisté „umění“ a nikoliv prostá výroba či jen uvaření. Vaří se např. i voda na čaj, ale pivo? Házím rukavici a nabádám pivovarské učence (což já nejsem), aby se zamysleli nad nějakým jemným a poetickým názvem. Hodným Seiferta. Dalšího českého velikána. Co třeba „tvořit“? Zde v Regentu se tedy „tvoří“ piv hned několik. Šest je základních.

Portfolium piv

Přijedete-li uříceni k pivovaru z nějaké místní cyklostezky, kterými se to v okolí jen hemží, doporučuji Vám jedenáctku (desítky jako pivař zásadně nedoporučuji … haha. Omluvte mě), aby jste vůbec mohli na kolečku pokračovat dál. Přijedete-li ovšem jako turisté či lázeňští pacienti doporučuji si sednout do nějaké z místních restaurací a vychutnat si pivo (a smaženého kapra k tomu - jak jinak v Třeboni, že?) v podobě plného a příjemně chmeleného Prezidenta s úctyhodnými 6% alkoholu. Ryba chce přeci plavat. Alespoň můj děd tak tvrdil.

A jsme–li u kaprů, nemůžu nezmínit dvě místní restaurace specializující se na rybí pokrmy. Jedna se jmenuje Šupina a druhá Šupinka. Najdete je hned u pivovaru. Stačí jít rovně z hlavní brány a po sto metrech se podívat doleva a doprava. Jsou obě naproti sobě přes ulici. Více na www.supina.cz. Dodnes nevím, zda si konkurují či jsou to sestry. Doporučuji i když nejde cenově o proletářské jídlo. Pozor na kostičku…

Spilka

Jdeme do spilky. Zde je několik velkých kvasných kádí, tak jak to již v regionálních větších pivovarech bývá. Spilka je příjemná místnost s velmi zachovalými klenbami. Některé kádě jsou zrovna prázdné, některé plné. V některých je již pivo téměř hotové ke stáčení a následnému zrání, v jiných je ona nádherná bohatá kvasná deka, která se vytvoří po 2 – 3 dnech hlavního kvašení. No prostě nádhera. Miluji klasické otevřené spilky! Jak nevidím na kvasnou deku, je požitek z návštěvy pivovaru poloviční. Klasika je klasika.

CK tanky

Ale ani zde není vše jen při starém klasickém postupu. Doba a zákazníci si „žádají“ své, a přeci jen žijeme v 21. století. Takže v pivovaru Regent najdete již také ty nechvalně známé „urychlovačky“, co to dělají vše snadnější. Odborně se nazývají CK tanky. S těmi se dají dělat úplná kouzla a pěkné prasárny. Třeba do nich nalít silikonový olej tak, aby eliminoval narůstající a vysokou kvasnou deku, co zabírá moc místa a tak bylo dosaženo 10-15% objemu k dobru na pivo. Ano až takhle se jde na krev, když je vše jen o produkci, číslech a penězích! Nemám to ze své hlavy, je to zkušenost velmi zralého a seběhlého sládka. Mého dobrého kamaráda.

Pivovarské podzemí

Jsem si jistý, že zde v Třeboni se nic takového neděje. Ale i tak není tak zle milí bratři pivaři! Klasické ležácké tanky zde zůstávají i nadále v převaze! Jen nízkostupňová piva zde dozrávají v těchto zmiňovaných urychlovacích CKáčkách. A ony klasické ležácké sklepy a tanky jsou tady v Regentu skutečně více než klasické a tradiční. Chodby, uličky a zákoutí se zdají téměř nekonečné. Nakukuji do jedné sekce s ležáckými tanky. Do druhé. Je jich tu nepočítaně a tak je tedy raději logicky ani nepočítám!

Ležácké tanky

V další kóji je jich stejně tolik. Ani nevím, kolik takových kójí tu je a už se na to neptám, neb dostávám pivo k ochutnání. Na tento okamžik se obzvláště těším. No řekněte, kdy máte možnost ochutnat nefiltrované pivo z takovéhoto regionálního pivovaru? Maximálně tak na nějaké pivovarské slavnosti, či když uplatíte sládka (netvrdím že jsou úplatní proboha, ale žijeme v kapitalismu, že?). Nechtějte ode mě teď soudy a odborné komentáře. Nejsem zaprvé tím povolaným, pak taky každému chutná něco jiného a také jsem si předsevzal že už nebudu o pivech veřejně vynášet soudy. Už jsem kvůli tomu párkrát dostal přes ústa.

Tak jako nebudu psát o tom, co lze běžně najít na webových stránkách pivovarů a v encyklopediích. Tedy fakta. Můj úkol, který mě baví, je přinést Vám vždy celkový, třeba i jen subjektivní (neb můj) a hlavně svěží pohled na určitý pivovar a jeho širší okolí, protože nejen pivem živ je člověk. I když na rozích některých našich tzv. večerek to vypadá, že ano? Takže: pivo, které dostávám je dobře pitelné. Dobré. Mně chutná. A jelikož je venku, na duben nevídané, vedro, přijde mi k duhu. Dostávám i dvě PETky s sebou. Budou podrobeny „analýze“…

Nicméně vždy je třeba přinést několik technických údajů, aby byl obrázek ucelený. Tedy pivovar zaměstnává cca. 50 lidí, je zde čisto, probíhají i nějaké ty rekonstrukce, což je vždy neklamný důkaz zdravé firmy a rozvoje vpřed.

Pivovarské nádvoří

Je o něj vzorně pečováno, a to i po stránce zachování tradic a po stránce architektonické. Oficiální název pivovaru je Bohemia Regent a.s., a takto je i zapsán v obchodním rejstříku. Je začleněn do Skupiny Stasek, jejíž činnost sahá až ke zpracování dřeva, zámečnickou výrobu či zpracování skla a výrobu sklářských forem. Bratři Stasekovi se mají čile k světu a jak jsem si všiml, zvládají vše dobře. Je to stejné jak s tím Krčínem. Odvážní a pracovití lidé mají vždy prostor k realizaci svých plánů a snů.

A takoví, jak jsem si už mnohokrát všiml, si většinou nestěžují a věčně nelamentují (rodná to naše česká vlastnost). V době mé kratičké návštěvy přifrčel právě na nádvoří pivovaru nablýskaný luxusní a silný vůz značky Mercedes pana ing. Ferdinanda Staseka a byla to zřejmě rutinní kontrola, jak se věci mají a zda vše klape jak má. Tak to má být. Přeji bratrům mnoho úspěchů a mnoho dobrých várek. A jistě jim to půjde i bez mého požehnání. Už jen samotný seznam států, kam se Regent vyváží, a kde se pije, je více než pestrobarevný … Rumunsko, Švédsko, Lotyšsko, Portugalsko… Jen tak dál a houšť. Šíření proslulosti českého piva není nikdy na škodu. Jsem na to pyšný. Roční výstav je 70 000 hektolitrů.

Dále je třeba, říci že před pivovarem vpravo je kvalitně zásobená pivovarská prodejna s dostatečně dlouhou pracovní dobou. Zde koupíte pivo v láhvích, KEGech a všemožné suvenýry. A hned na pivovarském dvoře také vpravo je pivovarská hospoda. Současné webové stránky pivovaru tvrdí, že zde dostanete kvasnicové (tedy ono dříve zmiňované nefiltrované) pivo. Tak to zkuste a ochutnejte toho lahodného a živého „kalňáska“. Já nemohu nic říci, v návalu euforie jsem zapomněl restauraci navštívit, ale dovolil jsem si „ukrást“ její obrázek, jako jediný ne vlastní, z webu. Pivovarští mi snad prominou.

Pivovarská hospoda

Pro ty, co uvažují, že Třeboň stojí za návštěvu, sděluji, že prohlídka pivovaru je možná a to denně. Domluvte si jí telefonicky. Nejlépe uděláte, podíváte-li se na oficiální webovou stránku na adrese www.pivovar-regent.cz. Zde najdete vše, co se týká „technické“ stránky věci. To ostatní, tu druhou duševní stránku, si ovšem musíte prožít sami. Tu musíte vstřebat srdcem a duší. A chuťovými pohárky.

Ano Třeboň je skvost. Zaslouží si Vaší návštěvu a pozornost. A nemusí to být jen čistokrevně pivní záležitost. Za návštěvu jistě stojí i trvalá expozice Třeboňska na místním zámku, Schwarzenberská hrobka či jen letmá svěží procházka městským jádrem. S očima otevřenýma ovšem. Správným směrem. Ne do výkladních skříní. Ale o patro či dvě výše. Mohu si teď dovolit i malilinko srovnávat a porovnávat, i když můj věk a tudíž i určitý ostych tomu trochu ještě brání.

V roce 1982 jsem zde byl jako 16-letý kluk s rodiči na dovolené. V hotelu Bílý Koníček na centrálním náměstí. V té době ještě přes historické náměstí denně duněly, od šesté ráno do pozdních odpoledních hodin, nákladní vozy plné písku z nedaleké pískovny. Jistě spěchaly na nějakou horkou stavbu socializmu. Pětiletka musela být splněna. Že bylo takto ovšem náměstí zcela znehodnoceno, soudruhy nijak netrápilo, stejně tak jako je nezajímalo mnoho jiných lidských věcí…Také mě na náměstí napomenul jakýsi šedý pomocník VB (říkalo se tomu „šedý mor“ – dobrovolný pomocník policie z lidu za totality), ať prý nesedím na obrubníku, že se to nedělá. Možná měl pravdu. Naštěstí dnes je tomu trochu jinak.

Náměstí T. G. Masaryka

Náměstí je bez aut, je krásně vydlážděné a nese (asi zase) jméno našeho prvního prezidenta. Jeho křestní jméno bylo Tomáš. Lze na něm relaxovat a lízat v klidu zmrzlinu, pít pivko či svobodně nadávat na poměry. Vítr čeří hladinu rybníků, břicha kaprů se utěšeně zaoblují pro Váš vánoční stůl a pan stavitel se na to vše posmrtně dívá z mramorového podstavce a musí být tam nahoře spokojen. Je dobře, že tam tu sochu má. Je to skutečná třeboňská persóna. Mimochodem, nijak si toho Jakuba Krčína neidealizuji. Byl to prý pěkný tvrďák. Na lidi byl pes a jen je prý využíval. Už kronikář té doby, Václav Břežan, kdysi napsal: „Jakub Krčín z Jelčan, člověk nerudný a mračný, jen na rybníky laskav byl…“

Velký stavitel Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan

Já blízko toho náměstí, přímo před branou pivovaru, upíjím teď můj Regent. Blízký pivovar tomu dává punc jakési autentičnosti. Znáte to že? Pivo vždy nejlépe chutná u zdroje. V podstatě já jsem do té Třeboně musel, jinak byste mě totiž mohli lehce napadnout, že jen kecám od stolu a pisálkuji a realitu jsem nepoznal. Není nad osobní poznání. CzechBeerMan proto byl na místě a snažil se pro Vás vyslídit vše, co se dalo. Dejte si také svůj Regent! Navštivte pivovar a krásné jihočeské město Třeboň.

CzechBeerMan v Regentu

Na závěr pokládám za nutné srdečně poděkovat paní Dagmar Poddané z italské firmy Birra Ceca z Torina, která se stará o věhlas a dobré jméno piva Regent v severní Itálii. Tato obchodní společnost také plně sponzorovala pro Vás tuto reportáž. A to doslova a do písmene. A do poslední kostičky z mé večeře v podobě lahodného kapra dle Petra Voka se třemi Regenty k tomu. Děkuji aneb Grazie Italia. Dobří lidé ještě žijí. Tady i v Itálii. Je to pěkný pocit … takže příště mám pro Vás nachystán další bonbónek. Z „Olomóca“. Uvidíme se zase tradičně v minipivovaru.

---

S pozdravem a úctouVáš Libor Vojáček alias CzechBeerManpivní promotér, reportér a degustátorTepliceAlbum vypitých piv Album pivních suvenýrů

---

[Libor Vojáček] [Zobrazeno 12646x] [9. leden 2011]
[Exkurze] [comments: 47] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře