Pivovar Poutník Pelhřimov

Zpráva č. 22 o stavu pivovarnictví v Čechách

Vážení pivní přátelé, milí čtenáři,

Zajedeme si teď spolu do Pelhřimova. Je to pěkné město na kraji Vysočiny. Ne moc velké. Domácí. Komorní. Mám ten kraj rád. Je takový skutečnější. Zemitější.

Rozhlížím se po dvoře pivovaru a nasávám atmosféru. Skoro vždy, překročím-li onu pomyslnou pivovarskou bránu, cítím se dobře, v takovém jiném a lepším světě … světě pivovarském. Světě bodrých lidí, vůně sladu a chmele. Nelítají zde ve vzduchu „sofistikované marketingové“ slogany a tahy a po pivovarském dvoře nechodí uhlazení pánové ve smokingu, jejíchž jediná a hlavní přednost a dovednost je, že se umějí skvěle učesat, vytrhat si perfektně chloupky v nose a hlavně mluvit a mluvit!

Pohled na pivovar Poutník

Taky tu nejsou velké nablýskané zasedací místnosti s vlaječkami Evropské unie na stolech a s dánskými sušenkami připravenými k zakousnutí k holandské kávě nutné po „vyčerpávajícím“ jednání (čti mrhání peněz a tlachání)! V pivovarech to voní taky, ale zase jinak. „Lépěji“. Voní to tam řemeslem, tradicí, dovedností a poctivou prací. A stavovskou ctí! Ta se v naší zemi nějak vytrácí … jakoby se styděla.

Sládek pivovaru, pan Vladimír Veselý

Jdu tedy po schodech do prvního patra menšího administrativního přístavku a ťukám na dveře pracovny místního sládka, pana Veselého Vladimíra. Tyto kanceláře sládků by se mohly vzít přes kopírák. Strohá, funkcionalistická zařízení. Praktický stůl, pár prostých židlí pro malou a rychlou poradu a hlavně výzdoba všemi možnými pivovarskými atributy. Sklenice, diplomy, korbele, ocenění… Miluji to! Je mi nabídnuto, vpravdě sparťanské, křesílko. „No tak povídejte pane Vojáčku“, pobízí mě sládek a od té doby mě nepustí skoro ke slovu a povídá sám. (haha)

Povídá rád, a povídá k věci. K pivu. Evidentně ho to baví. A to je dobře. Mě jeho vyprávění totiž baví také a rád se přiučím. Profík je on, ne já. Dozvídám se, že tu již nějaký ten pátek (čti rok) pracuje, přesně od roku 1985, a prošel si zde mnoho pozic. Teď je sládkem. Tedy osobou klíčovou a nejdůležitější.

Pracovna sládka

Pivovar patří společnosti DUP Pelhřimov, jejíž hlavním polem působnosti je kožená galanterie. Pivovar se jaksi přibral k jejich „byznysu“ ke kůži … asi aby bylo více legrace, radosti a vzrůša. Ani na chvilku nepochybuji o tom, že je toho všeho dostatek!

Vítejte v útrobách Pivovaru Poutník. Vítejte v Pelhřimově. Začínáme! Klapka! Dejme se na pouť po Poutníkovi. Putujme časem a pivem.

Všeobecné informace o historii pivovaru se dozvíte na dobře zpracovaných oficiálních webových stránkách Že byl založen v roce 1552, kdy bylo městu dáno právo várečné, že město Pelhřimov se jmenuje po poutníku Pelegrinovi (Pelhřimovi). Že pivovar byl, jak jinak, v roce 1948 ukraden … no a že má dnes tvrdý chlebíček a musí se setsakra ohánět, aby obstál v konkurenci a v divokých vodách volného trhu.

Ale je tu, stojí (a stát bude dál…), vaří a jeho pivo se točí a pije (píši tuto reportáž a kolega mi právě volá, že Poutník či nějaká obchodní firma vyvezl pivo na Ukrajinu). Dobrá zpráva pro nás všechny tady na Pivním.infu a i pro budoucí pivaře.

Pelhřimovská varna

Jsme ve varně. Klasika. Měděná varna, zcezovačka … přesně taková jako u nás v Březňáku, nebo v Poličce, stará, ale dobrá. Vlastně vše zde v Poutníkovi voní historií . Celý „dům“. Z jeho rozlehlosti a velikosti můžete usuzovat, jaká důležitost mu asi byla přisuzována. Vsadím se, že druhá největší budova ve městě bude vlakové nádraží! Dříve to tak chodívalo. Dnes se zde zrovna nevaří, takže místnost není provoněna sladem a ochomýtá se tu jen jeden pracovník.

Portfolio piv

Vypadá to na smíšenou funkci uklízeče - kontrolora - pomocníka - statistu. Jinak, vaří-li se, tak se Vám může sortiment může zdát velmi omezený, úzký. Vaří se pouze světlý výčepní Poutník 10°, světlý ležák Poutník 12° a občas, hlavně na Vánoce a Velikonoce, i Poutník 14° Speciál … a to je vše. Jak říkám, zdá se to málo, ale asi ví, co dělají a co vaří. Mně to docela stačí.

Spilka

Přemísťujeme se dále. Spilka je rozlehlá a klasická. Otevřené vany. Krásné kvasné deky. Krásná vůně. Většina van je zaplněna. Pro mě je spilka vždy nejlepší místo v celém pivovaru. Zajímám se o nádoby na kvasnice, které vidím v suterénu. Podobné vidím vážně poprvé. Těmito organismy či mikroorganismy jsem vždy mírně fascinován. Líbí se mi ta danost a prostota. Můžeme žít v 28. století a létat na dovolenou na Uran, ale bez prosté kvasinky se asi nikdy neobejdete. Pivo bez ní neuděláte. Prostě jí potřebujete, aby si pěkně papala cukr vyluhovaný a vyvařený ze sladu a přeměňovala ho na alkohol, teplo a CO2 (náš známý říz).

Nádoby na kvasnice

Tedy, uděláte bez kvasinky „pivo“. Před dvěma dny jsem právě jedno takové koštoval s kolegou. Jmenovalo se Istak a bylo z Íránu. Prý nealkoholické pivo. Bylo v něm skoro vše, co má v pivu být … slad, chmel, voda … ale stále to bylo vše možné jen ne to pivo. Chybělo to zásadní - pivní kvasinka. A tak jsem si v duchu blahopřál, že u nás nevládne doktrína islámu. Pořád přemýšlím a přemítám, co to může být za náboženství, které se bojí piva a posílá naší milovanou kvasinku do ilegality! Ještě že u nás má zelenou, nikdo jí nezakazuje a ona se může množit, množit a množit…

Ležácké tanky

Pokročíme. Jdeme do ležáckých sklepů. Tedy o patro níže. Leží tu svorně vedle sebe 68 (30 + 38) ležáckých tanků. Každý z nich pojme 135 hektolitrů. Na uhašení Vaší žízně by to mělo stačit. Já dostávám sklenici kvasničáku přímo z tanku. Jo … je to dobré pivo! Pivo Poutník je lokálním pivem. Pivem pelhřimovským. Třeba již přes okres můžete mít problém ho koupit v obchodě v láhvi. Zde najdete seznam vybraných restaurací, kde si ho můžete vychutnat, klikněte a vyberte si tu svojí. Pro Pražáky uvádím že i oni mají hospodu, kde jsou patrioti pelhřimovského piva. Je to Restaurace U Hada v Praze 1. Občas na Poutníka můžete kápnout i v Pivovarském klubu v Karlíně. Zajímavé! Třeba v menším a vzdálenějším Brně je těch hospod s Poutníkem o mnoho více. Že by Pražákům toto pivo nejelo? Jak se dozvídám od sládka, výše uvedený seznam restaurací není úplný - hospod, kde točí pivo Poutník je cca 150.

Lahvárna

Ještě nahlídneme do „lahvárny“ a naše túra pivovarem končí. Dozvídám se dále že je zde trvalých 26 zaměstnanců, že v roce 2001, tedy v roce, kdy společnost DUP převzala kormidlo, se také změnila celá strategie vaření piva, obchodní vedení, a to včetně nového vzhledu pivních etiket, tácků atd. Vše je nyní sjednocené, vylepšené, modernější, „marketingovější“, držící krok s dobou …a tudíž zákonitě i trochu nudné a odosobněné.

CzechBeerMan v pivovaru Poutník

Kupuji si v prodejně na bráně několik lahví s tou, právě nejnovější, etiketou. Otevírám... a dlouze si přihnu. A to i přesto, že mě stále ještě čeká nějakých 160 km, kdy musím sem tam i zatočit volantem. Silniční hlídka na dálnici D1 by ze mě měla radost. Ale přece neodjedu z pivovaru bez toho, abych ochutnal? Nenabádám k překračování zákonů, ale jistě víte, proč tu jsou že?

Vstupní dveře nás vyvrhnou opět na vzduch, na dvůr. Na stěně visí nějaká pamětní deska. Vyfotím si ji! Píše se na ní cosi o vděčnosti a věčné památce záchranářů a budovatelů. Zajímavá slova.

Pamětní deska

Dále následují jména oněch čtyř mohykánů, kteří v roce 1936 spasili pivovar. Nevím přesně, co se stalo či nestalo (a státi se třeba mělo), ale pivovar měl tehdy jistě na kahánku. A nebýt oněch „čtyř statečných“, třeba by o 12 let později už komunisté ani neměli co znárodnit = ukrást a my dnes co v Pelhřimově pít. A to by byla škoda, že? Bylo by zase o jeden pivovar méně. O pivovar český. O pivovar s duší a duchem…

To se ale nestalo a my můžeme vysoce pozvednout číši s Poutníkem. Tak na zdraví. Na Vaše. Je to stále dobré tradiční pivo z Vysočiny, jak hrdě hlásá právě ona nejnovější etiketa na láhvi. Vydejte se sami na svou pouť za Poutníkem. Pouť za pivem a životem samým. Ony se stejně obě dost překrývají a promíchávají.

---

S pozdravem a úctouVáš Libor Vojáček alias CzechBeerManpivní reportér a sběratelTepliceAlbum vypitých piv Album pivních suvenýrů

---

[Libor Vojáček] [Zobrazeno 16828x] [30. květen 2010]
[Exkurze] [comments: 8] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

---

Diskuse k článku

Vložit komentář

Jméno:	E-mail:

Komentáře